čee

ole

č

v

0 znn

9KBT

lebelg v an

0e nod

Národní hospodář.

ss vsee

ha e

—

ogbnnoe

e nor

Ar ne

—

emaědělstvi

mo ni Obchod — Průmysl

Einaněnictví

an

Příloha „Národních Listů“ k číslu 282. ze dne 12. října 190p.

me

losnl z ojisnni

pns

velnč ie

edn

s

pehotová

podnebl.

Cukr (Fatr Musc.) . .. Tuky Westeru Stenm .. Tuky znánika Wilcox . . Pšenlee Z Nového Vorku, 11. Smyšlení obilní bursy stálé. pohotová nová sklízeň. na prosinec nevá sklizeň. na květen nová sklizeň .

n9 p nam Telegrafcké zprávy. Práce žen a dětí v hornictví. 2 Vídně 11 rtina. (K. k.) V dnešní schůze báňského oddělení průmyslové raďy byla jeďno- myslně schválena novela o zaměstnání dítek a žen při hornictví k provedení bernské konvence z dne 26. záři 1906

Z obchodní komory brněnské. Z Bma, 11. říjns. (K. k.) Dnes schválen roz- počet na rok 1910. Min. obchodu bude požádán po- votiti 5 h přiražky. Když se mělo hlasovat o pilnost návrhu, kterým komora protestuje proti novým zem- ským daním a dávkám na úhradu schodku v zem- ském baspodářství, čeští členové opustili sál a zne- možnili usnešení.

Zvýšený dlskont. i obsi Ze Štokholmu, 11. října. (K. k.) Říšská banka zvýši od zejtřka diskont ze 42% po případě 5% na 50, po případě 51/290.

Smlonva o váleových vozech, Z Vídně, 11. října. (K. k.) Správa státních dral uznala za nutné od 1. ledna 1910 vypovědšli smlauvu o válcových vozech, jažto ustanovení její nevyho- vují již změněným poměrům. Poněvadž však do uvedené výpovědní lůty nelze smlouvu projednat a nově upraviti, byl přijat na zamezení obtiží v mezinárodní dopravě válcových vezů návrh správy spiku německých železničních správ, aby nynější s niouva zůstala v platnosti do vypracevání nových ustanovení, nejdéla však do 31. prosince. Za tohoto jsdnání bude vzat náležitý zřeteli na plné há jení zájmů domácího obchodu a průmyslu. Anketa o pojišťování námelníka. Z Tursiu, 11. října. (K. k.) Dnes byla zabájena anketa o poj šťování námořníků. Potrvá několik dní. Zrýšeni cen slezského válcavého želena Z Berlína, 11. řijna. Ceny slezského válcového železa zvýšsny byly o 5 marek naluné, zndole Z konfsrance pro anlomobilní dopravu. Z Palíže, 11. října. (K. k.) Malerand, který před- sedal dnešní závěrečné schůzi mezinárodní konfe- rence pro antomubilní dopravu, blahopřál jí, že vy- pracovala praktickou formou mezinarodní certifiká o jízdách.

Americké kabelové telegram y. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 11. řGjna. (Penšžní burs. Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akclí 1.130 000 (366.000,. Uulon Paelfle 201% (204 — Kanada Tacilfe 1841/, (184 25). Steel commons 861/2 (87.20). Baltimore aud Ohle 116.— (1165/2) Kára. 11. října 9. řijna 79 Rio fair čis. 7 . . . . . 7.75 5.65 5.70 na říjen 5.75 5.80 . . . . . na proslnee Cukr

11, října 9. řGjna 3.75 3.7s 12.65 12 65 13.— 13.— října. (Obilní bur 11. října 9. řín 11.no lin Eukutice. těv evěo 11. října 9. října 70.— na prosinee . . . . . . 70 .— —. na květen . . . . . . na červenec . . . . . . —.— —.— 1 bli Petroleloaut senei 11. října 9. října raflnovaný, kesenový . . 10.65 10. 65 5.25 rafnovaný Standard White 8. 25

Kovy-

jn 11. října 12.25 12.50 12.25 12.45 Měď. . 3.23 3.30 39.45 30.52. in Železo čís. 2. 18.50 19.— 18.50 19.— Baxlna. Z Nov. Yorku, 11. října. (Bavlnářská hurs . Bavlna byla z počátku nlžší na neuspekojivé ka belové zprávy, zlepšla se průbřhem na rozsáhlé vývezy a končíla na částečné realisace pouěku slabějí a stále-

9. října 8. října 11. řGjna 13.6 13.55 . . . . 13.65 1322 13.10 na říjen . . . . 13.24. 13.30 13.22 na presluee . . . 13.32 13 34 13.29 13.20 na leden. . . . na březen . . . . 13.42 13.37 13.27 Zavěrečné smýšlení stálé. Z Nov. Grleann. 11 října. Na prosluee 13.2 (13.20, na loden 13.33 (13 31

* . .

Z Hamburku, 11 října (Večerní bursa.) Kre ditky 209 —, Smýšlení klidné.

Ze světového trhu obilního. (Pdvodní zpráva »Národních Listo«.) Z Vídně, 10. října. T. Počasí minulého týdne bylo většinou nejasné s mlhavé, leplota se však valně nezměnila Obdě- lávka poli chýlí se k zakončení. Uherské mínisterstvo orhy koustatuje, že ohidělávka polt byla provedena za podmínek příznivých a že ozimé osení — vyjm některé krajiny — dobře vešlo. Sklizeň kakuřice Uhrách odhaduje se na 42.2 mil. metr. centů proti 87 pouze mit. q loní, sklizeň bramborůi na 46.9 mu. metr. centů proti 38 roku 1906. Při špatné sklizai pšenice je to velmi důležito. Zejména je též závažno, ža čéky pro příšti žeň jsou uspokojivé nejenv Uhrách, nýbrž i v jibovýchodní Eyropě. V Rumunsku hojné deště velmi prospěly podzimní setbě. Sklizeň kukuřice bude prostřední, jakkoli do nedávna zprávy zněly velice nepřiznivě.ent Sklizeň argentinské, australská a indická dozrají před příštími sannými žněmi svropskými a prote budou především míti silnější vliv na postup cenový Zprávy o argentinských nadějích na žně velmi si odporuji. Edežto zprávy útadní oznemují přímo skvělou žeň, znějí sdělení soušromá méně nadějně, a to již proto, poněvadž osevná plocha jest asi o5 procent menší, než byla loni. Lze ovšem jen cítiti nikoli však kontrofovati, pokud tyto soukromé zprávy jsou zaharveny, aby podporovaly pevnější nabídku argentinskou. Zprávy australské znějí trvale příznivě ale teprv až uplyne krilický měsíc říjen, bude lze posouditi, splní li se jejich dobré vyblídky docela. V Indii vyvíjí se pšeničné osení za dobrých poměro

roku

1908

Dříve než jindy věnuje se zájem těmto cizokrajným zemím, protože za trvale slabých zřejmých zásob a nesmirné způsobilosti spotřeby ku přijímání zboží se stále v patrnosti udržují všecky pomocné prameny. Na světovém trhu situace naprosto nen jasná ani zřejmá. Víditelně zásoby činily 1. říjnu (v milionech heklolitrů): v Evropě v Americe a v Ksnadě úhrnen 19091814.3 31.3 21 20.0 41.0 1907 23 23.3 46.3- 1906 27230 50 0 19052212.0 0 36 9 Proti loňsku jeví evropské zásoby zmenšen o 3 mil. heklol., jakkoliv plavební doprava pro Evropu činila od počátku kampaně 34 mil. hl pšenice proti 29 mil, v loňském soudobl. Le- tošní její zvětšení činí tudiž 5 mil. Rozdil ten dlužno vysvětliti um, že jistě značná jejt sou částka byla vzata pro okamžité použití, jakož i tím, že Anglie, Francie a Německo byly tak pozdě hotovy s vlastními sklizněmi, že jejieh výsledky žní nebyly ještě takovou měrou zřejmé jako v jiných letech. V Americe však je věe jiná. Tam zmenšení kontrolovaných zásoby číní 5.7 mil. hl. Davozy farmářů páčily se úhrnem jenom na 32.4 mil. hl. proti necelým 36 mi. hl. roku loňského, zmenšily se tedy pouze o 3 až 5 mil. hl. I když se předpokládá, že tak tam bylo především třeba vyplniti mezery, zů stává nezodpověděna otázka, proě po lepší sklizní lotošaí nejsou dovozy hojnější. Dle zprávy země- dělské kanceláře washingtonské, koncem týdne uveřejněné, činila americká sklizeň 242 mil. bl. proti 220 mil. roku 1908. Vyvezeno však o počátku kampaně nebylo skoro nic. Zdá se, že od pravého směru nejsou valně vzdáleny pověsti o novém náběhu Pattenovy spekulantské sku- piny. Na všechen způsoh vzestupové smý šlen americké je spekulačně přizpůsobeno veliké po- třebě Evropy. Jinuk bylo by nevysvětlitelno proč Amerika zásobení evropské spotřeby kelidně zůstavuje svému hlavnímu konkurentovi, Rusku. Vyčerpání ruských zásob zároveň s agrárním snahami ruskými o ochranu cen má pateně při- praviti půdu pro kursovou úroveň, za jaké Amerika chce dodávati. Tím způsobem přihrocena je situace. Rusko nyní, kdy zima stoji přede dveřmi, dosťane své požadavky, ačkoli jeho obehod beztoho brz uvázne nesjízdnosti silnie a přetížením jeho že- lezničního voziva. Počne-li Amerika zrovna v tom okamžiku nabízeti, nejenom jako jediný nabízející dosáhne nejlepších cen, ale i bude míti v kapse vedle ruské také soutéž argentin- skou, protože její zásilky mohou dojlti teprve na jařev V tom smyslu také v tomlo týdnu dostalo pevné smýšlenl trhu sválového sytější zabar- vení. K tomu pobízel Nový York, jako se již delší dobu dělo. Tam znamenána byla pšenice na prosinec ctů 1075/4—-109/2, na květen 1087/6—1103. Také Anglie oznámila pevnější smýšten a následkem veliké potřeby dovozní povolovala mírnějsí zvýsení cen Francie opatřuje se sice zeláště z vlastního sle přece neuzavírá se docela podnětům cizieh míst. Paříž znamenala na listopad-únor franků 23.55—23.60, na leden-duben 23 80—23 95. Německé pšenici dopomohl lepší zájem vý- vozní k silnému vzestupu. Berlin znamenal na říjen mk. 214—220, na prosinec 213.50 a 217.25, na květen 215.75 —219. 25. Na trzich domácích uhražuje se potřeha za silné součinnosti cizích druhů. Pešť kupuje rumunskou, Vídeň ruskou, Praha německou pšenici. Terminy se dále snaží o vzestup. Peš znamenala na říjen K 14 25—14 35, na duben oao n 14.07—14 18. Žito směřuje klidně, obchod je slabý proto jsou skrovnější téže připlatky, které se z toto zboží povolují. Berlin znamenal na říjen mk 170 75—172.50, na prosinec 171.75 17275, na kvělen 175.— až 176.75/; Pest na říjen K 9.63—9.61, na duben 9.97—10 06. Ječmen plně udržuje ceny. Obrat je malý, poptávka spotřaby lenivá, vývozní poptávky není. Oves setkává se s lepším zájmem a protože dovozy nejsou hojné, trvají majetníci při lepších ce- nách. K tomu se druži fakt, že obyčejné druhy obchodní letos sotva jsou na lhůty způsobilé pr dodávku, takže prostřední zboží může býti udr- žováno na vysoké úrovni. Pušť znamenala n řijen K 7.50—7.60, na duben 7.64 —7.72 Berlto na prosinee mk 154.50 —155.50. Sklizeň kukuřice americké se odhaduje na 880 mil. hl proti 850 mil. hl roku 1908 proti 830 mil. r. 1907. Žeň je v proudu. Na trzích byla tento týden poptávka lepší a násled- kem toho kursy lehce stouply. Nový York zna- menal na prosinec etů. 691/2 —70. Ruskou skli- zeň kukuřice dlužno teď definitivně označiti jako neúrodu. Rumunsko při výsledku 22.5 mil. hl má vývozní přebytek asi 7—8 mil. hl prou 12 mil. hl skutečných vývozů r. 1908. Sklizeň uherská počítá se na 42 2 mil- melr. ct. proti 37 loňským. Na dovozních ml- stech a také doma děje se přechod ze staré do nové kampaně za klidného smýšlení a nepatr ných změn kursových. Pešť znamenala na květen K 7.— a2 6.95. Smýšleni v obehodě s mlýnskými výrobky nebylo jednotné. V Novém Yorku snížen byl záznam za Spring rohisat eleara z doll. 4.50 n 4 45 za barrel 8Bkilový. Anglie znamensla do- mácí i cizí mouku za ceny nezměněné. Smý šlení v Paříži bylo přívětivějši. Dodávka pro listopad— únor znamenala fr 30 25 —30 50, pro luden—duben 30.55—30 75. Domácí obchod a moukou jest uspokojivější než byl po léla, což asi souvisí také se slabší sklizní ovoce a s povšechným zdražením; 1 kilogram mouky nasycuje pořád ještě vždy více lidi než kilo- gram masa, stojí však jen 44 h proti 2 K až 2 K 50 h za 1 kg musa. Dedávky spotřeb djl se lbitě a nikde není význašných sklada. a zboži se vyrábí plným rozsaliem.

Zvýšení dopravních sazeb na hnědé uhlí do pražských a plzeňských stauic. Otázku nové úpravy hnědouhelných sazeh do stanic pražských jest nyní výdejem nových sazeb, pslatný ch od 1. ledna 1910, rozhodnuta. Sazby na hnědě uhlí do Prahy jsou vesměs zv ýšel ny a to do Smíchova, kteráž slanice tvoli podklaď pro stanovení hnědouhelných sazeba do ostatních pražských nádraží, o 6 resp. 7 Kě na vagoně 10 tun. Vláda tudíž přes všechiny pro- testy interessentů a povolaných korporaci pro- vedla zvýšení těchto sazeb v zamyšleném roz- měru. Rozsah zvýšení vysvitá z. tohoto po- rovnání: sazby v haléřích za 1000 kg do Smíehova jsou (yto: z Ledvie, Biliny a Mostu dosud 360, od 1. ledaa 1910, 420 z Koštan, Oseku, Duchcova, Lomu, Teplie- Lesní Brány. Louky-Horniho Litvínova dosud 380 od 1. ledna 1910 450 h. — Poněvadž sazby pražské měly za následek i zlevnění sazeb do stanie širokého okruhu pražského okolí, na př. směrem k severozépadu až do Slaného, přiro- zeno, že zvýšením sazeb do Prahy doznaj zvýšení i příslušné sazby do pražských stanie okolních. Obdobně totéž, co řečeno o pražských (smfchovských) sazbách, platí i o sazbách o Plzně a do stanic Plzni blízkých. Přistušné sazby byly na př. zvýšeny loko (do Plzně): z Mio s tu dosud 420, nově 490, z O sek u dosud 4.40. nově 510 h za 1000 kg. Z trhů peněžních, 11. října. Ústřední výbo Říšské banky německé neshledal tedy zlep- šení slavu dle posledního výkazu dostalečnýma usnesl se zvýšiti diskont hned o celé pro cento, t. j. ze 4 na 5% pro směuky a z 5 na 6 e pro lomhard. Loni vyslačila Řišská banka přes celý podzin a zimu se nazbou 4%, která platila o 19. června 1908, až do 16. února 1909. Toho dne snížena na 31o, aby teprve 20. září 1909 ustou pila sazhě 4o. Jestiiže nyní došlo ke zvýšení hned a celé procento, stalo se tak patrně prolo, aby v do hledné době nemusilo býti saháno k opětnému zvy- šování a za předpokladu, že se sazbou 5% letosse snad již vystačí. Vedle toho uváděno, že nároky n banku dostoupity přes nedávné lno zvýšení číslie rekordních, tak zejména oběh bankovek přestoupi poprvé nyní koncem září obrovskou číslici drou mi- hard. Budou li se potteby německého peněžního trhu na dáe vyvíjeti v rozsahu loňském, nexyjde banka do konce listo padu z daňové povinnosti. Praba. Při klidném smýšlení omezil se trh n dnešní burse pouze na závěrky akcil Zaji šťovace banky při vzestupném směru za K 217.—; akci- »Merkuru«, směn. akciové společnosti stouply o 2 K ježto znamenány K 628.— a akcie Pražské úvěrn banky polevily o 2 K a uvádéno za ně K 646 —. Jinak podaváno za akcie: České průmyslové banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky K 433.50 (+ 50 h). České banky »Umon« K 241.—, Živno steuské banky K 246.50, Králobradeckého úvěrního ústavu K 448.—, Atciové toárny na vyrábění umě- lých hnojiv a lučebnín v Kolině K 390.—, Kolinské továrny na kávové náhražky K 800 —, Podolské ce menlárny K 195.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 219 —, pivovara v Českých Budějovicich K 950.—, strojírny Daňkový K 430.— (+ 30c hal-) První česko-moravské strojírny K 250.—, První české akc. továrny orientál. cukrovinek K 225.——, Zapado- českých továren kaolin. a šamol. K 510.— peni ze. Vídeň. Pětvělivá základní nálada přenasla s ze soboty na dnešní začáteční bursu. Kursy byly ve- směs dobče upevněny. Kreditky stouply o K 2:25. rovněž lak akcie länderbanky, státní dráhy, alpinky a akcie Šsodovy. Ve šraňku uherské bankovní pa píry měly vyšší poptávku. Také oslatní papíry ve šraňku byly pevny, zejména pražské železářské, zbrojavky a histenberské Na polední burse bylo pevné smýšlení, ačkoliv Berlín ohlásil slabší smý- šlení. Zvýšení úrokové míry německé říšské banky o celé procento nezpůsobilo dojmu, neboť bylo če- káno. V popředí zájmu byly rýmavako-muráňské. které lokálními nákupy vystoupily až na 6951—, ale také ostatní železářské byly pevné následkem berlln ských podnětů, kde železářské papíry na zvýšení cen železa v horním Slezsku stouply. Mezinárodní hod- noty rovněž měly zájem, protože prohlášení presi- denta říšské banky nebylo ostré proti spakulaci. Ve šraňku obraty byly malé, úroveň kursů vělší a dobte upevněná. Živější poptávku měly jedaotlivé stavební papiry, naproti tomu cemenlárny byly slabší. Na trhu s rentami byla červencová a květnová poněkud pevná, obě zlaté se seslabily. Devisy se nezměnily. Na eskomptním trhu peníze nezměněny, 32/22 00. Jednání o všeohacný kartel oukerni. (»N. W. T.a) Jednaní uvnitř rakouského průmyslu cukerníhy, jež čelí k rozšíření nynějšího karfelu rafinerii. léž na surovatny a tak k utvoření všeobecného kartelu cu- kerní výroby, blíží se zjevně svému cili, Výsledkem příslušných porad, v těchlo dnech konaných, je Prineipiáln! dohoda o základních rysech nové smlouvy. Ustanovení podrobnější, jež z část ještě narážejí na obtíže a na nichž se nyní pracuje za účanti právních poradců obou výrobních skupin budou zjštěna asi v nejbližáícl. dnech. K jednání mezi rakouskými průmyslníky přistoupí potom vy- jednávání i s uhenskými, ježto v případě usku- tečnění všsob. rašouského kartelu rafinerií i suro- varen pMsluší právo Bměsíční výpovědi nynějšího ujednání rakouskosuherského. Rakouský kartel ve své nové rozšířené formě vstoupí v život pro kampař 1910/11. Raflnerie se zavážou surovarnám za každý 1 q surového cukru, jejž rafinerie potřebují ke zprace- váni na konsumní zboží pro spotřebu domácí, platiti bonifikaci K 350 pod tou podmínkou, že všecky surovarny k této dohodě přistoupí a zavážou se do- dávati výhradně jen zkartelovaným rafineriím. Další podminkou rafinerií je, že se surovaroy zavážou ne- vyráběti žádně bílé zboží. — K téže věci sdéluje »Žeit« ještě tylo podrobnosti: Největší obtíž spo- čívá v tom, že v posledních letech některé suro- varny uvedly ve spotřebu domácí t. zv. pískov cukr. Nyní se jedná o to, aby surovarnám byl za- jištěn odbyt také takového plskovébo cukru, cuž však by bylo možno jen tehdy, kdyby i pískový cukr byl kontingentován. Takový postup však vzhledem k de- rutním poměrům na domásím trhu na plskový cukr a známé antipathii surovarsn proti skýtání pískovéno kontingentu jednotlivým z nich bade lze asi sotva uskutečniti. Další obtíže týkají se otázky, j a dlouho má potrvati nová dohoda, ježio raf nerie kladou důraz na víceleté trvání, kdežto suro- varny přejí si z části jen jednuletého, automařicky prodlužitelného trvání. Při tom hraje úlohu také okol- nost, že působnost brusselské konvenee vyprší koncem r. 1913. Stran jiných podrobných otázek bylo doefleno zásadní shody; to platí ze- jména o požadavku, že na obou stranách v šle cky továrny must přistoupiti ke kartelu. Doprava lahská je následkem silného stoupání vody opět čilejší, Nyní plaví se zvláště ječmen, slad luštěniny a čerstvé ovoce. Vývoz cukru obnášel v zá- H 27.695 tun proti 10.178 tunám loní. Vývoz ječmene páčil se téměř na 12.700, ovoce na téměř 6000 tun. Z taritní pulitiky dopravnicu spole čuostií labských. Spojená labská paroplavební společnost a Němecvo- česká labská společnost (dosud protikartelní) vyjedná vají o dohodu o dopravních sazhách. labských Pešíšti obilní agenli proli rakouským obchodní- kům. Zmínili jsme se nedávno o podání obilních agentů v Pešti, učiněném bursovní radě v Pešti, če- lícím proti rakouským obchodníkům na fečené burse. Jak pyní „Pest. Ll.“ sděluje, je potřebí k uskuteč nění návrhu Spolku pešťských agentů změny sta-

1907

1906

1905

1904

tutu bursovního. Neboť dle dosavadních před- pisů může se sprostředkováním obchodů na peštské burse zabývati každý člen. V té příčině pak majite- lům denních IIstků přísluší stejná práva jako stálým členům. Byl by tedy nutným výslovný zákaz ve sta- novách, podobně jako tomu je u vídeňské bursy O stava homeslezského průmyslu cememtátského aděluje »Schl. Zlg: Syndikát snížil cen 180luno- vého sudn jen o 40 fen. s platností od 1. ledha 1910 změna letosní ceny nenaslala. Zmar velmi pokrnči- lého vyjednávání s oulsidery způsoben nyl jen tím že dosavadní smluvní poměr mezi Silesií, tov. port landskáho cementu, a camantärnou města Opolí ne mohl býti rozvázán po dobrém. Z oboru hornického. Vítko ická hornieká a báň ská společnost zamýšli na 15 mistech navrlali svá kutiště kamenného uhlí u Kunčic ve Slez s pu. Z homoslezského trhu železářského. Dle „Schl Ztgu.“ je zaměstnanost hornoslezských železáren tr- vale dobrou. V posledních dnech dokonce vykázala ještě dalsí pokroky. Pro nové ohjednávky žádá se do- daef lhůta průměrně 3—5 týdnů, Poslední cenové záznamy pohybují se mezi 1234—13 mk., základní cena franko slezské odbytiště, skýlají tedy již lepší výtěžek z prodejů. Při tom také spe-alní výrobky vykazují zlepšení. Také odbyt do ciziny se zlepšil — Včera zvýšeny byly ceny hornoslezského válcova- ného železa c 5 mk. na tuně. Berliaský kartel velkoobohodníků se železem zvý- šil v těchto dnech cény tyčověhio železa a plechů 5 mk za tunu. Z toho se soudi, že velkoobé bodníce se železem posuzují příznivějí situsci železářského oboru. Nová akciová tevárna na sirky. Mohelnická to- várna na srky finmy Niederle a Haschka proměněna byla v akciovou společnost a bude rozáfřenu. O zlízení svazu a kartelu němackýck továren drátěnek se p ávě vyjednává v Kolině nad R. Ježto mlnění se nevalně různí, má se za to, že do týdne dojdde ki dohode. Výroha sarového železa v Německu. Dle zjištění spolku německých průmyslníků železalských a ocu lářských obnášela výroba surového železa v Německu a Lucemburku v záři t. r. celkem 1,068.345 tun proti 1,100.671 uně v srpno t. r. a 928.729 t v září 198. Dle jednotlivých druhů činila výroba v září (v tunách):

909 1909 211.781 181.964 litinového surového železa Basemerova sur, železa 33..962 27.637 Thomasova sur. železa684.305 603.575 93.983 71.951 oceli a zrcadlového železa pudlovaného sur. železa 44.314 43 602 Od ledna do září činí lelošní produkce celkem 9.509.037 tun proti 8.924.665 t v soudobí loňském. Ceny nosičů v Anglli poprvé opět zvýšeny. Di zpráv odborných listů abglických usnesli se britáií výr bci nosičů domácí cemy tvarového železa o 5 ah tuně zvýšiti. Následkem toho činí nynější cena 6 lib št. za velkotunu pro partie pod 100 tun a postupnt sestupoje až na 5 lib. 10 sh. pro položky od 2000 nahora. Pokles cen surového želaza v Americe ohlášee byl koncem muulénu týdne z bursy novo-yorské. Soverní slévárenské žslezo čís. 2, v loňském soudobí znamenavší 18.75 až 19 25 dol, znamenalo na sklonku minulého týdne pouze 18.50 až 19.— dol. za tunu. Tento pakles cen pocítí se v Evropě velmi nemile ježto zmíněné vyšší ceny surového želi za umožňo valy vývoz evropského železa do Ameriky, jich po kles však jej zase znemožňuje. Sovereamerická úroda obilní. Jak jsme jižo struč- ně oznámili, odhaduje poslední úřadní zpráva země- dělského úřadu ve Washingtoně stav pšenice k 1. řijnu t. r. o něco příznivější než v září. Na základě průměrého odhadu 90.4% společně pro ozimou i let- ní pšenici odhaduje se nyní výsledek celkově sklizně pšeničné na 724,768.000 buštů proti 714.302.000 bu- šlů ze dne 1. září t r. a 659,030.000 buš. z 1. října 1908. Nynější odhad je tedy okrouhle o 10 mil. bušlo příznivější. U srovnání s delinitivaími výsledky před- chozích let skýtá čřadnií odhad o letošní úrodě pše- niční tento číselný obraz:

letní v 1000 buštu 291.848.. 721.768 432.920 1909 odhad . . . 226.691 664.602 1908 definitivní . . 4r7. 908 224.45 634,08 409 412 492.888 242.378 735.261 428.463 264.517 692 960 . 334 987 219.164 552.400 Letošní americká úroda pšeničná zůstává tedy. jak se čekalo, druhou největší, jakou kdy Sev. Ame- rika měla. V méně příznivém světle jeví se vyhlídky na sklízeň kukuřice, jejíž odhad klesl se 746 na 73.8 hodů. Přes to udává se týž celkový výnos jako v minulém měsíci 2.648,846.000 bušlů; loňský výnos činil 2.668,65 1000 b. v r. 1906 dokonce 2.927,416.000 bušlů. Na sobotních bursách amerických proto kuku- řice měla pevnější tendenci, zatím ce úřadní zpráva o pšenici záznamy pšeniční silačila. Důležita pomácka taníní. Tanfní oddělení Vý vozniho spolku v Praze bylo upozorněno se strany inferesovaných kruhů na nutnost zvláštního seznamu dopravních sazeb z Prahy do všeeh míst v Ra- kousku, ve kterých se nacházejí železniční stanice. Přání tato byla přeďinětem úvah jedné zi výborovýci sehůzt a bylo usneseno, vydati co n jdřive podobaý seznam, ve kterém by se též nacházel doptavn řád. Ciníce každého, kdo má s dráhou co činiti po zorna na veledůležitou tuto pomůcku, doporučujame interesentům a žádáme, by předběžné objednávky — tyto budou závaznými jenom v tom připade, přibtásí lf sa dostatečný počet objedna elůn— byly činěny již nyní (nejpozději do 80. tijna t. r.), by na zátladé lěchže mohla býti stanovena cena (ca. K 10.— za exemplář) této kmiby, jej ž vy- dání bude spojeno s dosti značnými výlonami J je přesnon cenu oznámima ještě v čas. Připsdné vy- světlivky podá jakož i přibllšky přijímá Vý vo z ní spolek, Praha-IL, Palackého ulice č. 2. Trhy. Trh na hovězi dobytek konati se bode v Habrech dne 20. t. m. — Výročaí trh na ho vězí dobytek v král. městě Časlavi konati se bude dne 18. října t. r

ozimá

rny penězn

dl Vídeňská bursa. x. Z Vídně, tt. října. (Telefgr. »Nár. Listůi Po borse. Kreditky 665.50 po —.—, uherské kre- dilky 770.50, anglobanka 309 50, hankovní jednola 542.—, unionka 579.—, ihnderhanka 4935.—, státní dráha 754.—, jižní dráha 12ň. 25, polabská dráh —.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákuve 362.—, rýmavsko muráňské 696 —, alpinky 730.— po —.—, květnová renta 95.05, uherská korunová- 91 . 75. turecké losy 201.75, marky za hotové 117.60, ultimo 117.60. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 11. října. (Telfgram. »Nár. Listů« Devisy. (První číslo zna Mi pentze, druhét zboži. Amsterodam šek a králkán lh: 100) hal. zl. K 198.40 198.65, Bukurešť na krátké lhůty —.—, - Brussel šek na kr. dhůty za 100. fr. —.—, —. —. Námecko šek na Brussel na delší lh. —.— krátké lhdty za 100 mk. 117.121/2 117.721/2. Německo za delát lhůty ——, ——. Londýn šek a kr. lh. a 10 lih. 5t. 239.971/2. 240 121/2, Londýn na delší lh. — —.—, Nový York za 100 doliarů —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 91 92 1/2, 95.121/2, Italie na delší lhůty —.—, —.— Petrohrad a ruská města šek a kri lh. za 100 ruhlů 255.—-, .—, Paříž šek 255.75. Pelrohrad delšh lbůtad— na krátké ih. za 100 Ir. 95.421/2. 95.60, Paříž delli lh. —.—, —..— Curych a Bastlej šek a krátké lb. 95.35, 95471/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kratké in. 95.35, 95.471/2, na delšt ih. —.— ojo do

Pšenice

nsto

úhrnem

vzn

vse

vl loste

la

Závěrečná kursy lntr října 9. říjne Zísravní listy: 4proc. Hypot. banky kr. českého 97-10 97 10 3l/aproc Hypot. banky kr. českéha 89 50 89.50 4proc. kom. dl. úp. zam hanky kr. č. 93 — 95 4proc. žel. úp. zem. banky kr. čask. 95.— 95 - 4aproc. bank. dl. úp. čes. pr. hanky 99 75 93 73 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.— 97.— Ústřední banka čes spočileten 4% 100.— 100.— Pražská bursa.co as V Praze, 11. října. Oficišlní záznamy znějlr

Zástavní listy české hyp. banky 59 — 4 0 . 31/s Žákladní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 40 »» (vK) 40l % Mel. úpisy» s » (ve zi.) 4 1 %. »». (v K) 490 Žel. . 49% Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . — . 41a Dlužní úpisy. Živnost, banky 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky 4p Ulužní úpnsy Ústřední banky českých spořitelen 4 Zást. listy Hyp. úslavu Městské 4 % spořítelny pražské Zástavní listy mor. byp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky v Želez. úpisy 41/n Zástavní listy I. mor. spořitelny 41 hal. zem. banky 4 % Kom. dl. úpisy 2 4v Zeleznič. 4 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4v 4 Rak. uberské banky. 4 „ Dolnorak. byp. ústavo 31/ 40 Kom. dl. úp. » » 3 6 » , Poe Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol. rak. mist. drah 30%. 5 Buská státní půjčka z r. 1906 Únorová společná renta (v pap.) 4 290 Dubnová . , (ve stř.) 4.2/% Květnová . (v pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4e Rakouská zlatá renta . . . 4 0 korunová renta. . . 40 »investiční . . . . 3 /9 Česká eskontní banka . . . . akcne Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . v Česků zajašťovaci banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka, . . » Pražská úvěrní banka . . . » První česká akc. pojišť. na život na Zal. Úv. ústav v Hradci Králové p Živnostenská banka . . . . » Haličská akc. hypoteční banka » Rakouskoruherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rusťonova strojírna . . . . El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp. a Česká, společnost cukerní . . . Český pirovar v Č. Budějovicích a Kolínskás továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . rražská železářszá společnost a a První česká raf. v Modřanech a „ a tov. oriení. cukrov. » zůngě jnba Berlinská bursa. Z Berlína, 11. října. (K. k.) V 1 hod. 15 mi Ktediky 205.60, státaí drána 161.10, lombard, 24.10. Smyšleni klidné. p Z Bszlina, 11. října. K. k.) Kreditky 209 — berlinská sbehodni 181 20. darišladílská banka 138.50, německá Danka 249.20. akonto komand. 198 6e dráždanská banka 160.60 národne banz s 128 . 60. statní dráha 161.—, lomnardy 24.50 Kanada 187. 59. Ballimare 117.40 dráha Henti 142 9J. bochumsé 2 3.90, dortmundské 86—, Lauřina huť 197.—, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 213.70, harpelnseé 205.60 Hiburna ——, Paczet 132.10 Lloyd 102.50, dynam trust 173.20. Smýšlení pevně.- Z Hamburku. 11. tíjna. (K. k.) Rak. stříbrn renta 17.90, rakouská zlata renta 98.90, uherská zlatá renta 95.10, italská renta 104.—, kreditký 209 —, losy z r. ls6i 167.65, stätaí dráha 161.—, lompard, 24.40, stříbro 70.50 zboží, 70— penize. S.nýšlenl pevné. Z Frankturtn. 11. října. (Telegro závěr. kutsy.) Úvěraí akcie 208.30 akcie společnosti státní dráby 161.——, lombamy 24 30. papir. runs —.—, sičí- broá ren'a 98.60 rak. zlatá renta 90 40, 4 o rak. korunorena 94.80, aneraká zlata rents 91.9), uhen. korunnvá ranr 92.10 Smýšlení pavné. Z Fiankfurtu, 14. října. (Podateč. buts. Úvěrn akcie 2005.d0, státní drába 161.—, lombard, 2 8250. v Pařížská bursa. Z Pařža, 11. října Počatecní barsa.) 3proe centa 92.50. Smnýšlenl pevné. z riseo 11. tíjna. (Tigr. zivěrečné kunsy ) 3.rvc reuta 97.52. stalska renta 104.15 rakouský pozemk, uvěr. ústav 1245, státn. drana —. — lumbara, 131 — cneky na Lon iýn 2514/1. rako - akápzlata renia 99 75, uber. zlata renia. 97.83. otomanska banka 738 —, tahákova zežie — cuské 1906 10470, turecké jos 194 —, Rio Tinto 1935.—, španělské exteriery 96.47. — Sr nýšlsuí nepravidelné.

Trhy na zbotí Plodinova bursa

V Praze, 11. října. ObIlI. Znamená se za 50 kg transito « pše nice česká 1909 kg 78—82, 13.75, 14..30, rakouská — .— —.—, uherska 190 1 — kg —., —.—, vadná —.—, —.—, moravská 1909 —.—, —.—; žilto české nové 1909 71—75 kg 10.15, 10 60, uherské 1909 —. — —. ječmenvýběr 8.90. 9.—, I. jakosti 8.50, 8.60, středhí 8.25. 8.35, merkanu 7.90, 8—: o vi es prima 1908 —.—, —.—, 1909 7.85, 7.93, oves merkantilní 77a, 7.80, kukuřiice 1905 9.— 9.10, cinguantinová 1908 11.20, 11.25; vike česká—.—, —.—, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohankan0.—, proso 0.—. Mlýnská vývobky. Ceny za 100 kg transito : pše- ničná mouka č. 0 K 45.—, 46.—, č. 1 44.—, 40.—, č. 2 43.— 44 —, č. 3 40.—, 41.—, č. 4 38. —, 39 —, č 5 36.50, 37.50, č. 6 33.50, 34 50, č. 7 31..50, 31 .50, č. 8 19.—, 19.50. Žitná mouka č. 1. 30.500, 31.50, č. Il. 29— 30— č. II1 25.50. 2650, č. IV. 19.53, 23.80. pšemčné otruby jemné 14.—, 14.25, hruhé 14. 20, 1440, otruby žitné 14.—, 14 25, krupicu 40.—, 46.—, praci 15.—, —, tluč ——, —.—, kroupy: č. 30 44.50, 45.50. čís. 20 43.50, 44 50, čís. 0 42. 50, 43 50, čis. 1 40.50, 41 50, čls. 2 38.50, 39 50, čís. 3 37 50 88.50, čís. 4 85.50, 36.50. čís. 5 34.50, 35.50, čis. 31.—, 32.—, čís. 8 28150, 29.50, čis. 9 26.50, 27. 5. čís. 10 25.50, 26 50, zlom 27.—, 28.— Semena. Cany za 50 kg: mák modcý český 1908 25.—, 26 —, modrý ruský — — —.—, kmin čes. 39. — 40 —, holandský 40.50, 41.—, lněná semena nialičsk

O0 č1 anro

a

a

o

Peufze] Zboží

101.50 102 50 97.10 98 10 89. 25 90 25 99.50 100.50 96.— 95. — 96.— 95 — 96 — 95.— 95 — 96.— 95.—

99 75

99.70

100.—

97.— 103 2 96.4 93 60 94.25 100.D0 96 3 00.— 94 4 93 93. 35 99 2 94.—

98 2

96.50

87.50

96 25 761

87.50

95.00

s8 15

98.2

95 05 90.— 116 4) 94. 95 84 35 249.—

95 20 16 65 35.15 84 55 — 50 — 416— 418 — 219.— 217 — 433 50 435.— — — — 646- 48.— — —.— 443.— 480.— 246.50 217 5 630.— 634 177 1767 —.— 950 — 430 — 633.— — — — 395.— 398 — 219.— 222. — 950.— 390.— 492. 50 195.— 193.— 500.— 504.— 2855 280 — — 225.— 255.—

de

96.—

00. 75

00.7

100. 30

93.—

97. 45

94 60

95.25 101 50 97 35 00. 50 90 40 94 35 9.. 75 95.—

913

9U 20 97 . 50 85.50 97.25 89.50 96.50 77 15

98. 35

98 40

93 20