#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
19. března 1913. Číslo 77.
#4
alto_textblock
#4
včera Reuterovou kanceláří. Jak se pro-
slýchá, jsou spojenci ochotní přijmouti no-
vou základnu, jestlíže se jim vyjde vstříc
otázce válečné náhrady.
#5
alto_textblock
#5
Z Bělehradu, 18. března. (K. k.) Odpoledne
přijela sem choť prince řeckého Mikuláše prin-
cezna Helena zvláštním vlakem.
#6
alto_textblock
#6
Válka na Balkáně.
#7
alto_textblock
#7
O Skader.
Kc. Z Podgorice, 18. března. Včera
srbské a černohorské dělostřelectvo opět
prudce bombardovalo Skader, zejmena cita-
delu Stoji, od deviti hodin ráno až do
poledne. Turecká děla odpovídala jen po
různu. V obleženém městě panuje prý panika.
Král Nikola se vrátil do hlavního stanu a
účastnil se osobně dozoru na poslední pří-
pravné práce ke generálnímu útoku. Roz-
hodný útok bude proveden dle posledních
disposic hlavního velení se tří stran a
s použitím značné vojenské přesily, takže
tvrz bude s největší pravděpodob-
ností donucena ke kapitulaci.
Poslední bombardování sleduje účel připra-
viti cestu útoku pěchoty. Hlavně jsou činny
obléhací baterie na Muselinu a Bořici.
Srbský tisk o skaderské otázce.
Kc. Z Bělehradu, 18. března. Vládní
»Samouprava« píše opět o ska-
derské otázce a mimo jiné uvádí:
Diplomatická akce o olázce skaderské
bliží se již k zakončení. Skader tedy.
dle přání diplomatické konference v Lon-
dýně má připadnout Albánii. Dle ujišťo-
vání s nejsměrodatnější strany
černohorské možno očekávati i z
těchto okolností, že Černá Hora ani
po diplomatickém rozhodnutí, aby Skaden
připadl Albánii, neustoupí od posi-
tivního svého požadavku, aby
Skader připadl kjejímu územ
a pod její státní moc.
»Politika« glosuje rovněž skader-
skou otázku a prohlašuje: »Král Ni-
kola nemá důvodu, aby měnil své pro-
hlášení, že od Skadru nikdy ne-
opustí, jakmile ho jednou do-
bude. Po pádu Skadru se otázka jeho
osudu ocitne v nové fasi a Evropa bude
pak postavena před dilemma, buď aby
změnila původní své rozhodnutí, jako
učinila v otázce nedotknutelnosti turecké
državy, nebo aby vyvolala neústupnost
nové komplikace na Balkáně, snad i —
nová krveprolití.«
Nespokojenost s rozhraničovací čárou velmocí
Očekávají se nové válečné úspěchy pod
Odrinem i u Čataldže.
#9
alto_textblock
#9
čm. Ze Sofije, 18. března. (Zvl. telegr. „N.
L.“) Spojenci nespokojí se s pohraniční čarou
Midia—Enos, kterou jim chtěji předložiti vel-
moci a kterou oni sami prohlásili za přijatel-
nou v době mírové konference londýnské;
budou trvati na čáře Midi a—z áliv
Xerosský či Sarosský, tak aby v
bulharských rukou zůstalo jevi-
ště historických bojů u Čorlu a
Lüle Burgasu i oba břehy Marice,
která může se státi splavnou až po Odrin.
Spojenci doufají, že jejich postavení naproti
sprostředkovací úloze velmocí se zlepší v nej-
bližších dnech novými válečnými úspěchy. Pád
Odrinu — ujišťuje se mně dnes způsobem
velmi seriosným z nejkompetentnějšího místa
— nemůže přečkati konce příštího týdne.
UČataldže Turci od minulého čtvrtku
zahájili řadu drobnějších operací, které skon-
číly pro ně všechny nezdarem. Bulhaři
zmocnilisezasevšechposic, ktere
opustili z důvodů taktických po
obnovení války. I tam — jak se zdá —
schyluje se k nové rozhodné porážce turecké.
Odchod cízinců ze Skadru. — Přípravy k dal-
ším operacím. — Dopravní lodě v Medvě.
Z Cetyně, 18. března. (K. k.) Úřadně se
oznamuje: Z usnesení černohorské vlády, aby
konsulům a dotyčným státním příslušníkům
bylo dovoleno odejíti ze Skadru, odebralse
černohorský parlamentář do Skadru, aby toto
usnesení sdělil Esadu pašovi. Tento vzal sdě-
lení na vědomi, nedal však žádné odpovědi
Dělostřelecký souboj, jenž trval
s velikýmí přestávkamí dva dny, nebyl po ně-
kolik dní obnoven, poněvadž Turci se chovaj
klidně a Černohorci konají přípravy k dal-
ším operacím.
Ze Soluna připlulo do Medvy několik do-
pravních lodí pod ochranou řeckých vojen-
ských lodí.
#10
alto_textblock
#10
Péče o vzducholoďsívo v Anglii.
Z Londýna, 18. března. (K. k.) Ministr ná-
mořnictva Churchill prohlásil v dolní sněmov-
ně na dotaz, že admiralita objednala německou
vzducholoď typu „Parceval“, ale že nedosáhla
práva stavěti tento typ v Anglii.
#11
alto_textblock
#11
Prostřednictví mocností.
M. Z Kolína n. R., 18. března. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Dle berlínské depeše „Köln. Ztgu.
zpráva Reuterovy kanceláře o odpovědi moc
ností balkánským státům není sice úplná, ale
podává dosti zevrubně její obsah. Také řím-
ská zpráva, že mocnosti hodlají vyzvati bal-
kánské spojence k brzkému zastaven
nepřátelství, bude asi pravdiva.
Z Londýna proslýchá se, že tam již do-
žel souhlas některých mocností se zásadami
návrhu na přijetí prostřednictví.
Příznávají se ke vlastním lžím.
Z Frankiurtu, 18. března. „Frankí. Ztg.“
uveřejňuje dnes dementi své pověsti, že
Srbové v Lume pobili 300 Albánců. Je pozo-
ruhodno, že dosud veškeré pověsti, které ší-
řeny byly zejména německým tiskem o ukrut-
nostech Srbů, ukázaly se záhy lživými.
#12
alto_textblock
#12
Vraždění křesťanů.
#13
alto_textblock
#13
Z Alhén, 18. března. V obci Iconomo po-
vraždil prchající oddíl tureckého vojska z Ja-
niny 600 křesťanů. Téměř veškeré obyvatel-
stvo padlo za oběť otomanské zlobě. Mezi
těmito bylo asi 100 Řeků a převážná čás
příslušníků jiných národností.
#14
alto_textblock
#14
Valona — netykavka.
Z Athén, 18. března. (Ag. d'Athěnes.
V kompetentních kruzích popírají zprávu ital
ských novin o obsazení Valony a Beratu ře
ckým vojskem. Velitel armády vystříháse
pečlivě každého, byť i jen zatímného podniku
v těchto územích, který by mohl býti špatně
vykládán. Jediný bod, který má doplňovat
řeckou čáru v Epiru, je Tepeleni, kteréžt
město bude v brzku obsazeno.
#15
alto_textblock
#15
Celý Epír v moci Řeků.
Z Alhen, 18. března. (K. k.) Plukovník
Ypitis přitáhl se svým vojskem od Filiatesu do
Santi Quaranty. Ostatní vojsko obsadilo Del-
vino. Nyní jest celý Epirus v rukou řecké ar-
mády. Sbor Rizzy paše prchl do vnítra Al-
#16
alto_textblock
#16
bánie.
#17
alto_textblock
#17
Turecká zpráva z bojíště.
Z Caříhradu, 18. března. (K. k.) Dle úřadní
vojenské zprávy trval včera přes den i v noci
na východní a západní frontě Drinopole dělo-
střelecký boj.
U Bulajru byl včera klid.
U čataldže odrazily turecké oddíly.
které postupovaly směrem ke Kalfaköjí a Aka-
lanu, chráněny dělostřelectvem, nepřátelsk
voje, před nimi stojící.
#18
alto_textblock
#18
Zemské sněmy.
#19
alto_textblock
#19
Sněm království haličského.
Ze Lvova, 18. března. (K. k.
Nové zasedání bylo zahájeno dnes v poledne
Sněmovna byla velmi dobře navštívena. Schůze
zúčastníli se také ministři dr. Zaleski a Dlu-
gosz.
Místodržitel představil nejdříve nově jmeno-
vaného zemského maršálka hr. Golucho v-
ského, který byl poslanci uvítán hlučným o-
tleskem a vítaje sněm prohlásil, že nepřehliží ve-
liké obtíže svého úřadu, ale slibuje, že své po-
viunosti bude plniti svědomitě ke blahu země
vyprošuje si k tomu podporu poslanců bez roz-
dílu národnosti a strany. Úkoly jeho nejsou ob-
tížné jedině se zřetelem na krisi, která v zemi
byla způsobena otázkou volební reformy, nýbrž
také vzhledem k hospodářské tísni, ke které pod-
statně přispěly neúrody dvou let a konečně vzhle-
dem k neprízní finančních poměrů. Zásady vo-
lebníreformy. na kterých se usnesla většina
permanentního výboru volebního, neuspokojily
úplně dojista nikoho. Nyní však budou příbrány
široké vrstvy obyvatelstva k účasti na veřejném
životě a připadne jim zodpovědnost za další osudy
země. Schválenými zásadami zabezpečí se oběmi
zemi obývajícím národnostem svoboda
hospodářského a kulturniho vývoje
a všem třídám obyvatelstva součínnos
na pracích země a okresních zasťupi-
telstev. Rovněž zabezpečují se práva národ-
ních menšin o volbách do okresních zastupi-
telstev, jakož i svoboda obvodů velkostatků. Proto
mohly tyto zásady býti podkladem pro jednání
usnesení sněmu.
Zminiv se o zemském rozpočtu a ostatních
předlohách zemského výboru, maršálek skončil
svoji řeč trojnásobným provoláním »slávy« císaři.
Místodržitel dr. Bobrzyňski poukázal na
lo, že sněm ujímá se ve znamení míru a svor-
nosti opět činnosti, která byla loní přerušena.
aby dokončil veliké a obtížné dílo, které bud
nesmazatelnými písmeny zaneseno v historii země
a říže. Zásady volební reformy, na kterých
se věera polští a ruští poslancí dohodli, jsou nej-
lepším znamením tohoto díla. Vzhledem k slav-
nostní náladě chce místodržitel tentokrát upustiti
od obvyklého podání zprávy o správních agendách
a obmeziti se na předmět, na který nyní jest
skoro výhradně upřena pozornost celé země. Kde
jinak volební reforma byla na jednacím pořadu
jako východisko nového seskupení socislních,
politických a národních sil, nemohlo býti vyváro-
váno srážkám a otřesům. Bude-li včerejšími usne-
seními volebního výboru Halič ušetřena takové
krise, má to především svou příčinu v tom, že se
zřetelem na zájem mocnářství re-
forma volebního práva do haličskéh
sněmu přesahuje pro svůj politický
dosuh význam volební reformy v ji-
ných zemích koruny a silně padá na
vážky státních zájmů. Národní a socialní
svornost v zemi, která čítá přes 8 milionů obyva-
telů a jako pohraniční země jest ochrannou
hrázímocnářství, může býti považována
za významného mocenského činitele, jakož i za
předpoklad normální výkonnosti rakouského par-
lamentu. Vědomí, že reforma volebního práva do
haličského sněmu má tak veliký význam, ukládá
Polákům a Rusinům za povinnost, aby překonali
obtíže, spojené s provedením takového dila a aby
se přenesli přes vyslovené námitky. Za nedávného
nebezpečí, které hrozilo státu, vycítili oba náro-
dové, obývající Halič, kteří jinak opětně se srazili
že pouze v tomto mocnářství jest jím poskytnuta
možnost svobodného národního vývoje a sou-
hlasně dali na srozuměnou, že se staví po bok
nejmilostivějšího císaře a jsou ochotni vy-
naložiti všechny své sily na obranu
mocnářství. Tento krok nemůže zůstati be
dalších následků. Nebezpečí války zmizelo, ale
stát musí v parlameniu provésti důležité úkoly.
jako na př. reformu linancí, která posky-
tuje mu prostředky k jeho sesilení a ku povzne-
sení hospodářských oborů, které silně trpěly ne-
bezpečím války.
Aby tyto úkoly byly provedeny, musí Poláci
a Rusíní spojenými silami spolupůsobiti, a to tím
spiše, poněvadž s finanční reformou souvisí sanace
zemských financí. Aby došlo k svornému postupu
v parlamentě, mají oba národové učiniti přítrž do-
mácímu sporu v zemi a odstraniti, co je děli. Se
zřetelem k okolnosti, že staleté dějiny spojuji Po-
láky a Rusíny, nesmí zde v zemi býti pro-
vozována nacionalistická politika.
Vývoj jednoho národa nemůže, jak zkušenost učí,
poškoditi vývoj druhého. Chystaná reforma voleb-
ního práva je také velikým a rozhodným krokem
k dorozumění obou národů a má býti proto svorně
provedena Poláky a Rusíny. Při konečném pro-
vedení volební reformy bude ovšem nutno překo-
nati značné obtíže. Smí se však doufati, že pod
vlivem všeobecné touhy po míru na konec i ti.
kdo mají jisté námitky, spojí se s druhými k do-
končení díla. (Hlučná pochvala.)
Zemský maršálek hr. Goluchowski vě
nuje vřelou vzpomínku svému předchůdci v úřadě
hr. Badenovi.
Posl. K. Levický jménem ukrajinských po-
slanců prohlásil: Rusíni byli za boje, který doposu
vedli v zemském sněmu, vždy ochotní podati Polá-
kům ruku k míru, ale jen pod tou podmínkou, ž
bude provedena rovnoprávnost obou ná-
rodů. Když po dlouhém vyjednáváni bylo koneč
ně přikročeno k svornému řešení volební otázky
Rusíni přistoupili rádi na intence, aby způsobil
pokojnou součinnost obou národů.
Rusíni upouštějí od své dřívější taktiky a přikre-
čují nyní k svorné prácí, ovšem s výhra-
dou, že volební reforma zaujme prvn
misto v pracovním programu sněmovním a na
rusínské požadavky bude vzat zřetel.
Posl. ryt. Abrahamowicz odpověděl, že
Poláci podali opělné důkazy, že úplně chápou spo-
lečenství zájmů obyvatelstva, obývajícího tuto zemi
a jsou si vědomi, že blaho země spočívá na svor-
nosti a blahovolné spolučinnosti. Tvrdí-li dr. Le-
vický, že rusínská obstrukce zvítězila, musí mu řeč-
ník namítnouti, že bývalý zemský maršálek v do-
hodě s většinou sněmu nepoužil přísných uslano-
vení jednacího řádu proti obstrukci a to v přesvěd-
čení, že nastane vystřizlivění. Poláci podávali vždy
ruku k míru. Prohlášení Levického dlužno považo-
vati nikoli snad za epísodu v zemském sněmu, u
#20
alto_textblock
#20
čenou okamžikem, nýbrž za obrat ve vzájemných
stycích mezi oběma národnostmi a v celkových
poměrech, za příznivý obrat v celé zemi, jakož i v
veliké aréně ve Vídni. (Hlučná pochvala.j
Posl. kn. Czartoryski podal jménem svých
stoupenců ze středu prohlášení, že považují voleb-
ní opravu zemskou za žádoucí a nutnou, avšak vo-
lební opravu, jež je zbudována na zásadách sta-
novených v kompromisu polských stran z roku 1910.
Se smlouvami, uzavřenými nědávno
několika polskými stranami, nemůže
střed souhlasiti a buďe oponovati ta-
kovému projektu volební opravy. Řeč-
ník odůvodňoval v ostré polemice své stano-
visko, což vzbuzuje u poslanců polské strany li-
dové a u demokratů prudký odpor.
Posl. kn. Pavel Sapieha ptal se zemského
maršálka, proč sněm zasedá naproti dosavadní
zvyklosti ve velikonočním týdnu?
Zemský maršálek odpověděl, že sněm
bude před svátky velkonočními konati ještě jen
zejtra schůzi, aby provedl volby četných výborů.
které budou miti příležitost k práci.
Posl. dr. Dudikěvič (rusofil) ohražoval
proti tomu, jakoby se při nynějším vyrovnání jed-
nalo o dorozumění s celým rusínským národem. Jed-
nání toto bylo vedeno jen se zástupci jedné část
rusínského národa.
Sněm přikročil pak k vyřízení pořadu, na kte
rém bylo 1. čtení předloh zemského výboru.
Zemský rozpočet na r. 1913 a četné předloh
byly přikázány výborům
Příští schůze bude zejtra.
#21
alto_textblock
#21
Telefonické a telegrafické
#22
alto_textblock
#22
zprávy „Národních Listů“.
#23
alto_textblock
#23
Hr. Khuen-Héderváry ve Vídni.
Z Vídně, 18. března. Hr. Khuen přiby
dnes odpoledne do Vídně. Zástupci „Ung
Post“ sdělil, že domněnky, které spojují se
s jeho cestou v Pešti, jsou přehnány. Hodlá
zdržetí se ve Vídni krátkou dobu, vykoná ně-
kolik návštěv a vráti se pak na svůj statek
Panovníkem v audienci přijat nebyl.
#24
alto_textblock
#24
Vyznamenání.
Z Vídně, 18. března. Císař udělil sekční-
mu chefovi ryt. Wagnerovi z Jaureggi
titul tajného rady.
#25
alto_textblock
#25
Jockey-klub proti zdanění sázek
Z Vídně, 18. března. (Wilhelm.) Výbor Rakou-
ského klubu Jockey zabýval se opatřeními, která
dlužno učiniti v záležitosti zdanění sázek u totali-
satérů a bookmakerů. Uvažoval vážně, aby, stane-li
se zákonem berní předloha, která byla schvá ena
ve finančním výboru poslanecké sněmovny, nejen
postupně byl restringován počet dostihových dnů.
nýbrž aby v příští valné hromadě byl podán návrh
vůbec zastaviti dostíhy ve Vídni a Kotingbrunnu,
poněvadž rozpočet Jockeyklubu nesnese tak zvý-
šeného zatížení.
#26
alto_textblock
#26
M.-p. Kokovcov neodstoupí.
Z Petrohradu, 18. března. (K. k.) Po
věsti o nastávajícím odstoupení m.-p. Kokov-
cova se úřadně dementují.
#27
alto_textblock
#27
Branná služba ve Francii.
Z Paříže, 18. března. Dnes odpoledne po-
dal bývalý ministr vojenství Messimy ve sně-
movně návrh, který je kompromisem mez
předlohou vládní a nynějším stavem. Návrl
tento omezuje služební dobu na 28 měsíců
po které udělena má býti vojínům delší dovo-
lená pro případ, že by poměry byly klidné
V případě, že by poměry toho vyžadovaly
mohou býti vojíni ponechání u praporu.
#28
alto_textblock
#28
Proti vystupování Anglie jako vojenské moc
v Evropě.
Z Londýna, 18. března. (K. k) «Westmin-
ster Gazette« píše: Naše armáda ve své ny-
nější organisaci vyhovuje našim potřebám a na
politice. Nebylo by nepřiznivějšího okamžiku
abychom se vrhli do evropské soutěže ve zbro
jení. Naše armáda mohla by v evropské vále
hrát jen podřízenou úílohu, kdežto va spojení
vojenským loďstvem přísluší jí rozhodujíci úlob
při hájení říše. Myšlenka vyslati naše vojsko
lehkým srdcem a bez ohledu na naše závazky
zájmy do evropské války, hraničí na šílenství
Nesmí býti žádné pochybnosti, že vojsko je pře-
devsím určeno pro naše vlastní zájmy a pro
ochranu říše a nemůžeme se pustiti do žádné po-
litiky, která předpokládá, že máme vystupovati
jako vojenská moc v Evropě.
#29
alto_textblock
#29
Audience na rozloučenou.
Z Carského Sela, 18. března. (K. k.) C
přijal dopoledne francouzského velvyslance Louis
ve slyšení na rozloučenou a propůjčil mu řád
Alexandra Něvského v brillantech.
#30
alto_textblock
#30
Princ Waleský v Němcích.
Z Kolína n. R., 18. března. (K. k.) Princ Wa
leský přibyl sem dopoledne. Cestuje v nejpřísněj-
ším incognitu. Ve středu odpoledne pojede do
Koblenze.
#31
alto_textblock
#31
Japonské loďstvo v čínských vodách.
Z Tokia, 18. března. (Spb. Ag) V poslaneck
sněmovně prohlásil státní podtajemník námoř
nictva, že v činských vodách je nyní 21 j apon
ských vojenských lodí, jež částečn
nemohou býti v nejbližši době od-
volány.
#32
alto_textblock
#32
Pokles kursů rent.
Z Vídně, 18. března. Také dnes klesly
kursy rent. Bloková renta ztratila 14%, květ
nová klesla o 25 h, stará rakouská korunová
o 15 h, nová o 25 h, stará uherská korunová
o 25 h, nová stoupla naproti tomu o 5 h.
#33
alto_textblock
#33
Dividendy.
Z Vídně, 18. března. (K. k.) V dnešní schů-
zi správní rady akc, společnosti papírového
a tiskového průmyslu Leykam-Josefo-
dol byla předložena účetní rozvaha za rok
1912, která vykazuje čístý získ 1,607.561 K
Valné hromadě bude navržena výplata 57
dividendy t. j. 20 K na akcii. Na odpisy po-
užito bude 550.000 K a po různých dotacích
zbytek 25.028 K přenese se na nový účet.
Z Pešti, 18. března. (K. k. uh.) Řádná
valná hromada I. uherské akciové společnosti
pro chemický průmysl „Klotilda“ usnesl
se dnes k návrhu ředitelstva vypláceti 8
dividendu (jako loni) z kapitálu k dividend
oprávněného o 1.4 mil. zvýšeného a 76.292
převésti na nový účet.
#34
alto_textblock
#34
Líché pověstí o státní výpůjčce ruské.
Z Petrohradu, 18. března. Ku pověsten
o státní výpůjčce ruské dovídá se „Deutsche
Telegraph ze směrodatné strany, že finanční
situace Ruska dovoluje, aby veškerá vydán
byla hrazena bez výpůjčky.
#35
alto_textblock
#35
Z Nového Yorku, 18. března. Trh byl zpočátk
chabý pro vyrovnací řízení baissierů a teprve ke
konci zotavíl se koupěmi komisních firem. — Dle
J. of Commerce je zaseto letos bavlnou 36.176 mil
akrů (naproti loňsku) 28.323 mil. 1. února spraco-
valo se 366.600 žoků bavlny (naproti 533.000 žoků
v lednu).
#36
alto_textblock
#36
Národní hospodář.
#37
alto_textblock
#37
Valná hromada
Záložního úvěrního ústavu
v Hradci Králové
#38
alto_textblock
#38
konala se v aule obchodní akademie v Hrade
Králové dne 17. března t. r. a zahájil ji president
ústavu p. Jaroslav Červený, c. a k. dv. továr-
ník v Hradci Králové, uvítáním 63 přítomných
akcionářů, zastupujících 10.921 akcií a tolikéž hlasů.
Představil přítomným dv. radu p. Heřmana Stein-
felda, zeměpanského komisaře a notáře p. Štěpána
Chládka, který protokol valné hromady ověří.
Dříve než přikročeno bylo k projednávání progra-
mu této valné hromady, uctěna byla památk
zemřelého člena správní rady, předsedy obchodní
živnostenské komory v Krakové p. M. Dattnera.
který o tamnější filiálku získal si značných zásluh.
Pan vrchní ředitel Píša přečetl pak násle-
dující obchodní zprávu:
„Po celý minulý rok trvající nepříznivá finanční
situace, vnější události a politické zápletky stižily
hospodářský stav a pásobily katastrofálně na prů-
myslovou a obchodní činnost naší říše. Napěti na
mezinárodním peněžním trhu, které zostřilo se sko-
ro v peněžní krisi, zabraňovalo každý hospodářský
vývoj a zdražilo nejdůležitějšího faktora produkce
— peníze. Nikde v Evropě nebyly poměry na trhu
peněžním tak tísnivé, jako v Rakousku, které po
celý rok mělo nejvyšší úrokovou míru a bylo nej-
silněji politicky a hospodářsky interesováno na
Balkáně. Náš export do Orientu, jenž při relativně
malých číslech hraje velkou úlohu, byl značně za-
staven. Naše národní hospodářství podstoupilo
zkoušku sebezapření, když neredukovalo ještě více
výrobu, k čemuž nemálo přispěla snaha podržeti
jádro vyškolených dělníků.
Balkánská válka měla za následek úvěrové
restrikce a zostření peněžní tísně v daleko vělší
míře, než tomu bylo předloni na podzím v době
tripolské války a marockého konfliktu. Mora-
torium balkánských států, jakož i podvázání expor-
tu na Balkán mělo v zápětí četné nahromadění
se insolvenci v naší říši, zvláště v Haliči a Uhrách.
Peněžní tisní nebyla ovšem postižena jen naše
říše, ale byla všeobecná. Nikde však nebyla tak
tísnivou, jako právě u nás. Rakousko-uherská ban-
ka nešla pod celý rok pód 5%, naopak zvýšila
diskont během druhého semestru na 69%. Bankovní
sazba jest základem pro tvoření úrokové míry
celé země; lze si pomysliti, jaké břemeno bylo tím
uloženo národnímu hospodářství. Vůdčí kruhy jme-
nované banky postřehly již v létě minulého roku
tuto eventuelní povázlivost situace a přinutily
banky, aby všeobecně omezily úvěry.
Následkem toho byly peněžní ústavy donuceny
restringovati úvěry a zastavíti povolování úvěrů no-
vých. Toto jednání bank vyvolalo nedůvěru k ja-
kémukoliv novému podnikání, která přenášela se
s banky na průmyslníka, s průmyslníka na jeho
zákazníka.
Veškeré tyto mimořádné okolnosti na peněžním
trhu byly příčinou poklesů kursů ukládacích hod
not, jakých jest málo pamětníků, dokonce i nej-
rozšířenější papíry, jako rakouské a uherské renty
utrpěly velmi značné kursové seslabenl.
Konjunktura v Rakousko-Uhersku nebyla, bo-
hužel, tak příznivou, jako konjunktura světová.
Textilní, konfekční, kožařský a jiný průmysl na-
cházel se po celý rok ve stísněné situaci, která
válkou balkánskou a strachem před všeobecnou
válkou změnila se tu i tam ve skutečnou krisi. Tex-
tilní branche pocitila nejvíce onu tíži nesnesitelného
stavu, ježto její přirozené odbytiště — Balkán —
bylo uzavřeno a stará obchodní spojení otřesena.
Lze však s důvěrou očekávati, že po uklidnění cel-
kové sitnace budou opět otevřeny našemu průmy-
slu prameny nové zlepšené konjunktury, čehož ne-
sporně známky v poslední době již patrny jsou.
Přirozeno, že vylíčená všeobecná siluace, kter
působila na prosperitu všech bank, měla rovněž ne-
malý vliv i na loňské naše obchodní podníkání.
Zejména též vkladová politika nezů-
stala jí nedotčena; na jedné straně značné thesau-
rování vkladů, na druhé hojnější, při všeobecnám
nedostatku peněz zcela přirozené disponování
vklady ze strany menších peněžních ústavů ven-
kovských, nutily nás uvésti vkladovou politiku
však jen v nezbylné míře, v souhlas se soutěž
ostatních bank, ovšem naprosto bez jakékoliv hon-
by po vkladech.
V době hospodářské krise této činěny byly
též na hlavní reeskontní ústavy peněžní značnější
nároky a my můžeme s radostí konstatovati, že
tomto ohledu bylo nám ochotně vycházeno vstřie
Zvláště Rakousko-uherské bance, která všecky na-
še oprávněné potřeby úvěrní s největší ochotou
uspokojovala, patří za eminentně význačné chování
a plnění jejího národohospodářského poslání nej-
vyšší uznání a zdejšímu přednostovi její filiálky
p. JUDru. B. Jiříkovi náleží náš povinný dík za
neobyčejnou benevolenci a pochopení pro poža-
davky obchodu a průmyslu severo-východočeského
našeho kraje a vystihnuti mimořádné situace, která
vyžadovala také mimořádné opatření pro kazdý
případ, ačkoliv k tomuto opatření — následkem
patřičného vyzbrojení ústavu samého — ani ne-
došlo
Dále uvedená sestavení jednotlivých odvětve
našich obchodů nastiňují podrobně celkový vývoj.
jakož i podávají bližšími vysvětlivkami v ostřej-
ších konturách obraz naší činností za minulý rok.
K přednesené obchodní a účetní zprávě hlá
se k slovu p. dr. Josef Pazourek, profesor c. k
vysoké české školy technické v Praze. Připomenul.
že nemíní přednesenou zprávu nijak kriticky r-
zebírati, nýbrž chce přičiniti pouze některá upo-
zornění, směřující ve prospěch ústavu. Doporučuje.
aby mobilita byla pokud možno nejvíce zachována,
poněvadž loňský rok nejlépe dokázal, s jakými mi-
mořádnými poméry nutno počítati. V dalším zmi-
ňuje se prof. dr. Pazourek o umisťování kapitálu.
Poukazuje, že každý ústav má především získaných
kapitálů použíti k hospodářskému posílení nejbliž-
šího okoli, jak také Záložní úvěrní ústav v značné
míře činil. Ústav náš — pokračuje řečník — vy-
vinul se ve velkou banku a tu stane se, že utrpí
ztráty, které má konečně každý peněžní ústav
však zejména v menším městě, jako zde, má toto
své stíny. Více se ví, o všem se mluví, mnohé se
ještě zvětšuje, jak jsme na př. v poslední době
měli příležitost pozorovati. Přes to doporučuji,
abyste hleděli si svoji centrálu zachovati v Hradci
Králové (pochvala), na druhé straně doporučuji,
abyste posílili svoji filiálku v Praze. Ústav potře-
buje v hlavním městě pobočku, která v čas potře-
by mohla by promluviti vážné slovo; dále, aby
bylo pamatováno na zmenšení režie a brán byl
příklad ze způsobu zřizování bank anglických. Po-
kud se týče odepsané ztráty 280.000 K. souvisí
tato s těžkou dobou, kterou byl nucen náš hospo-
dářský život lonského roku přestáti. Jest smutným
sympotmem, že jsou-li peníze dražší, mají jinde v
cizině banky největší žeň, kdežto u nás právě na-
opak. Jinak ale co jediné vůči pánům akcionářům
mám jest, aby měli v ústav svůj důvěru; doufám,
že nejhorší doby na trhu peněžním jsou pryč a
bude zase lépe. Tato slova p. prof. dra. Pazourka
byla celým shromážděním sympaticky přijata.
Pan předseda reaguje na slova jeho, vítá je
jako výtrysk upřímného přátelství, které k ústav
našemu řečník chová.
Na to zpráva obchodni a účetní jedno-
myslně schválena. Pan ředitel Vachek před-
náší zprávu revisní, jež rovněž jednomyslně schvá-
lena. Na to pan vrchní ředitel Píša předčítá ná-
vrh správní rady na rozdělení zisku.
Pan MUDr. Bedřich Honzák žádá některá
vysvětlení, načež doporučuje, aby dividenda pro
příští léta byla stubilisována. Po té jednomyslně
schválen návrh na následující rozdělení zisku: od-
pis pochybných pohledávek 280.000 K. 69% divid
900.000 K, dotace reservním fondům 94.829 K 44 h.
tantiema správní radě a odměna revisorům účtů
27.679 K 40 hal. a zbytek 21.727 K 70 hal. přenésti
na nový rok,
#39
alto_textblock
#39
Na to přikročeno k volbám a zvoleni do správ-
ni rady pánové: Jaroslav Červený, c. k. dvorní
továrník a Ant. Hanuš, velkoobchodník v Hradcí
Králové na dobu tří let; za revisory pánové: Fr.
Vachek, ředitel škol v. v., Václav Morávek
ředitel pivovaru a Alois Švorčík, dirigent C. k
priv. Assicurazioní Generali v Terstu filiálky-v
Hradci Králové na dobu jednoho roku.
Volných návrhů nebylo, jen p. MUDr. Bedřich
Honzák přednesl mimo jiné přání, aby české ban-
ky pracovaly k jisté dohodě, abychom nebyli více
svědky tak škaredého boje bank mezi sebou, jako
loňského roku, poněvadž nám to nejen hospodářsky
škodí, nýbrž i vůči cizině vrhá na nás špatné světlo
Dále doporučuje, aby české banky věnovaly nyní
větší pozornost slovanským zemím na Bal-
káně, kde po ukončení války pro ně bude zajisté
vděčné pole působnosti.
Pan předseda ujišťuje, že správní rada veškerá
tato přání vezme v úvahu a poněvadž se nikdok
slovu nehlásí, končí valnou hromadu projevem
přání nejlepšího zdaru ústavu k další činnosti
Účet rozvazný vykazuje nasledujíci čísla
Aktiva: Hotovost pokladniční K 875.490.04.
směnky v zásobě 11,150.543.46, cenně papíry vlastní
9,437.035.24, půjčky na cenné papíry a report
9.966.640.48, devisy, cizí valuty, mince a kupony
34.516.17, dlužnici: 30.943.489.43, dlužnici oddě-
lení pro zboží 459.975.56, pohledávky za zaru-
čenou daň 1.014.400.—, nemovitosti 1,379.571.18,
movitosti 253.110.27. účet transitorní, převodní
položky 372.551.62. Celkem K 66,387.332.45. Pas-
siva: akciový kapitál, 37.500 akcií K 400.—
K 15,000.000.—, fondy: záložní fond akcionářá
2,055.993.56, pro ztráty kontokorrentní 200.000——
pro opotřebování realit 70.000.—, pensijní fond
275.068.71, vklady na vkladní knížky 23.428.401.73.
vklady na pokladniční poukázky 105.500.—, věři-
telé 22,656.958 93, nevybraná dividenda 1.708.—
účet garančních akceplů: zaruč. daň 1,014.400.—
účet transitorní 255.064.98, zisk: zůst tek z roku
1911 42.442.56, za rok 1912 1,281.793.98. Celkem
K 56.387.332.45.
Účet ztráty a zisku: Má dátis Služné,
příbytečné a remunerace K 379.705.68, náklady
správní 243.378.18, doně, přírážky, kolky a po-
platky 398.087.73, úroky: z vkladních knížek
11,133.085.26, z pokladničních poukázek 5.332.97
ztráta z cenných papírů (kurs. difer.) 250.533.45.
umortisace movitosti 23.698.35, zisk: a) zůstatek
z roku 1911 42.442.56, b) za rok 1912 1.281.793 98.
Celkem K 3,758.058.16. Dal: Převod zisku z roku
911 42.442.56, úroky: z cenných papírů 342.392.50,
ze směnek 1,044.391.56, z běžných účtů a zástav
1.601.641.98. Výnos ostatních obchodů bankov-
nícht b nkovní provise, výnos směnarny, uhelné
centrály, odděl. pro zboží, odděl. cihlářskéhoa
losového 204.516.63, výnos realit a skladiště
K 22.672.93. Celkem K 3,758.058.16.
#40
alto_textblock
#40
Americké hursovní a tržní zprávy.
#41
alto_textblock
#41
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
#42
alto_textblock
#42
Peněžní bursn.
#43
alto_textblock
#43
Z Nového Yorku, 18. března. Bursa nezačala
jednotně, ale většina kursů zlepšila se. Podnikány
úhradní koupě i výkupy. Měďovým hodnotám
spadlo. Za nedlouho obecná tendence ochabla
Úvažovala se čile situace na peněžním trhu. Lon-
dýn zúčastnil se dnes skrovně, poslal několik pří-
kazů na prodej měďových hodnot. Později získaly
kursy poněkud baissovními úhradami. Odpolední
tendence bursy byla nepravidelná; kursy se málo
změnily. Odbylo se celkem 200.000 akcií a stát-
ních papírů za 1-4 mil. dol.
18.
15
17.
Penize poslední . . . 3.—
3.—
4.75
Kabel. fransí. . . . 487.75 487.87 487.50
Amalgamated. . . . 68.37 70.12 69.—
68.50
American Smelting . 68.— 69.50.
Ameriean Lokomotive 34.25 36.—
35.50
Anaconda . . . . . 36.— 36.75.
36.37
101.—
Atchison . . . . . 101.— 101.37
Baltimore a Ohio . t
99.87 100.12
100.25
222.75 224 50
222.2
Canadian Pacific . .
Chicago, Milwauke .
108.12 109. 37
108.62
Krie
27.—
25.7527.—
. . .
125.— 127.—
126.37
Great Northern . . .
132.— 133.50
133.50
Louisville a Nashville-
24.75
Missouri Kansas .
24.25 24.87
New-York Central : a
105.25 106.—
105.87
116.—
114.6
Northern Pacific .
114 62
118.8
113.—
118.12
Pennsylvania . . .
154.87
156.87
155.50
Reading . . . . . .
21.6
21.12
20.87
Rock lsland . . :
25.12
25.25
24.75
Southern Railwayi
98.62
Southern Pacilic . . 98.37 98.50
60.g7
59.87
Steel Comon . . . . 59 37
150.—
147.62
Union Pacific . . : 146.62
Wabash, pref. . . . 10.87
11.—
10.87
107.75
107.62
Steel prel. . . . . . 107.37
89.25
89.12
88.87
Southern Pacit. Bd 49 %
#44
alto_textblock
#44
Obílí.
#45
alto_textblock
#45
Z Chicaga, 18. března. Pšenica. Trh byl
pevný na skrovný dovoz na severozápadu a dobrou
poptávku po zboží pohotovém. Realisace zisku o-
kamžitě tísnila. Terminy zlepšily se ke konci až
o 12 centu. — Kukuřice. Po promptním zboží
byla velká poptávka; dovoz skrovný. Ke konci trh
ochabnul prodeji komisních firem.
Z Chica ju, 18. ořezna.
Pženice
18. 17. 15.
14.
13.
pohotová . . 99.50 99.50 100.— 102.— 101.—
na květen . . 83.75 88.25 98 62 89.25 88.6
na červenec . 88.50 88.12 88.62 88.75 88.87
na září . . . 83.37 88.— 88.37 88.37 88.50
Kukuřice č. 2
pohotová . . 60.— 59.75 59.— 59.—
na květen . . 52.12 51.75 51.50 51.50
na červenec . 53.50 53.12 52.87 53.12
na záři . . . 54.50 54.25 54.12 54.25
Oves č. 2 pohot. 33.50 33.50 33.50 33.50
32.50
na květen . . 32.50 32.12 32.25
Z Nového Yorku, 18. března.
13.
Pšenice zimní 13. 17. 15. 14.
pohotová . . 111.— 111.— 110.50 111.— 111.—
na květen. . 95.62 95.25 95.75 96.37 96.6
na červenec . 95.12 95.37 95.75 95.87 96.12
Kukuřice pohot. 56.50 56.— 57.— 56.50 57.—
Oves č. 2 pohot. 36.50 37.— 36.75 37.50 37.6
#46
alto_textblock
#46
59.50
52.37
53.87
34.—
32.87
#47
alto_textblock
#47
54.87
#48
alto_textblock
#48
Bavlna.
18. 17. 15. 14. 13. 12.
Pohotová. . . 12.60 12.60 12.60 12.50 12.50 12.40
na březen . . 12.24 12.26 12.31 12.— 12.— 12.14
na květen . . 11.89 11.91 11.96 11.91 11.91 11.87
na červenec. . 11.83 11.34 11.89 11.85 11.84 11.75
na srpen . . . 11.72 11.75 11.80 11.76 11.75 11.6
na řijen . . . 11.37 11.38 11.44 11.42 11.44 11.37
na prosinee. . 11.39 11.39 11.45 11.44 11.45 11.39
Z Nového Orleanu, 18. března.
18. 17. 15. 14. 13.
Pohotová. . . 12.50 12.25 12.25 12.25 12.2
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 18. března.
18.
17.
Koks pohotový v . „ 2.50 až 2.60 2.50 až 2.60
18. 17. 15. 14.
4.35 4.35 4.35 3.35
Olovo : . . . . .
Měď elektr. . . . . 15.12 15.12 15.12 15.1
14.37° 14.15 14.15 14.15
» stand. pohotová
6.4
6.35 6.40 6.40
Zinek . . . . . .
46.12° 45.82 45.82 45.8
Cín. . . . . . .
11.— 10.95 10.90 10.90
Sádlo prim. vest. . .
21.— 21.75 21.75 21.75
Vepřové maso . .
24.— 24.— 24.— 24.—
Hovězi maso . . .
4.35 4.35 4.35 4.35
Cukr gran. . . . ..
8.58 8.58 8.58
8.9
Petrolej crude . ..
40.— 41.— 41.50 42.—
Terpentin novoyorský
11.75 11.75 11.62 11.61
Káva pohotová . ..
11.40 11.41 11.0
11.25
na březen . . .
11.71 11.72 11.32 11.55
na červenec ..
11.42 11.ce
11.84 11.86.
na prosinec . .
#49
alto_textblock
#49
19.
#50
alto_textblock
#50
17
17.75—18.25 12.75—18.2
17.25—17. 11.23—17.7
17.25—18.2
17.75—18.25
17.25—17.7
17.25—17.75
#51
alto_textblock
#51
Železo sur. č. 2 Foundry
» South. Foun. č.i
měkké
»
2 sur. jižní č. 2.