ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 6c3af950-6832-11dc-b2e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 273. ze dne 3. října 1900.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy. = Ku procesu proti palermským vrahům Oznamuje se z Palerma: Vrahové senatora barona Notarbartola měli zase jednou nápadné »štěstí«. Onehdy v noci zemřel náhle řídič vlaku Carollo. jenž před několika nedělemi učinil důležitá odhalení o oné tajemné vraždě. Jak známo, obviňován byl jakožto morální průvodce vraždy bývalý poslanec Palizzolo a vzat také do vazby. Carollo byl v Mi- láně ve vyšetřovací vazbě a zde učinil též vyznání. Dne 10. září dopraven byl do Palerma, aby tu byl konfrontován s Palizzolem a jinými. Opustil Milán v nejlepším zdraví; avšak záhy po příjezdu do Pa lerma onemocněl a onehdy ráno nalezli jej ošetřo- vatelé na loži mrtvého. Carollo, jenž jako starý člen Mafie dokonale věděl, co jej v Palermu čeká, žádal nalehavě vyšetřujícího soudce v Miláně, aby osoby. s nimiž měl býti konfrontován, byly poslány do Milána. Žádosti jeho nedbáno a tak zemřel v Pa- lermu záhadnou smrtí. = Lord v konkursu. Z Londýna se ozna- muje: Mladý vévoda z Manchesteru, jenž přede dvěma léty stal se plnoletým a hrál v elegantní spo- lečnosti v Anglii a v Americe vynikající úlohu, — tak na př. v Londýně v jednom z nejelegantnějších dobročinných bazarů vystoupil jako prodavač ameri- ckých ledových nápojů, v Americe byl hercema uveřejňoval novinářské články, ozdobené svým erbem — ohlásil konkurs. Mladý vévoda dostával od svých příbuzných měsíčně na útraty 70 lib. st., při tom však vydal ročně 1500—2000 lib. st. Při tom nadělal 15.000 lib. st. dluhů a mimo to pode- psal směnky, jichž počet a výši nedovede ani udat. Avšak dostal za ně toliko 2500 1. st. Vévoda jest majitelem dvou fideikomisních zámků. Na jednom z nich Kimbolton Castle, ve hrabství hontingdon- ském, prodán veškeren dobytek za 12.700 lib. st. z čehož zaplaceno věřitelům 4000—5000 1. st. = Lonijsova »Afrodité« v Americe zaká zána. Z New Yorku se oznamuje: Román Pierra Lonijsa »Afrodité«, známý též českému obecenstvu z překladu právě ukončeného, byl zařaděn do tak zvané »černé listiny« zdejšího celního úřadu. Pade- sát výtisků francouzského originálu pro firmu Bren- tano a 75 pro ostatní knihkupce byle z rozkazu cel- ního výběrčího Bidwella spáleno. Knihkupci hodlají podati protest proti tomuto rozhodnutí, jež ovšem při- chází poněkud pozdě, neboť »Afrodité« byla již po čtyři léta v Americe bez závady prodávána. = Jest na podzemní dráze nebezpečí za- dušení? V poslední době přetřásá se v odborných kruzích otázka, mohou-li se pasažéři vlaku podzemní dráhy ocítit v nebezpečí zadušení, kdyby vlak ná- sledkem přerušení dopravy v úzkém tunelu mezi dvěma stanicemi uvázl. Myšlénka v egyptské tmě pod zemí pozvolna se zadusit, jest ovšem tak hrozná. že se záhy rozšířila obava zejmena v obecenstvu londýnském. V pravý čas vyvrátil časopis »Electrician tyto obavy. Především dlužno, jako se již v Londýně stalo, postarati se o náhradu osvětlení tunelu pro případ, kdyby elektrický proud selhal. Zadušení brán různé okolnosti. Především četné větrací šachty poděl trati na stanicích, pak vlaky pohybující se v ostatních částech tunelu a způsobující tudíž průvan. Jedíná nepříjemnost, kdyby naplněný vlak na půl hodiny uvázl v tunelu, spočívala by v tom, že by tempera
#3 alto_textblock #3
tura značně vzrostla, kdežto citelnějšího znečištění vzduchu netřeba se obávat. Pocit dusnosti v tunelech, jak bylo vědecky zjištěno, bývá způsoben spíše zvý- šením temperatury, než znečištěním vzduchu. V letě stěžují si při otevřených oknech všichni pasažéři na těžký vzduch; v zimě jest jim při úplně obsazených vagonech a uzavřených oknech poměrně volno. Fy- siologickými a chemickými pokusy bylo dokázáno, že živý člověk může ležeti půl hodiny v zapečetěné olověné rakvi, aniž by se dusil (tomu však odporuje faktum, že děti náhodou při hře zamčené v oby- čejném šatníku v poměrně krátké době se zadusily), je-li temperatura uvnitř dosti chladná, ačkoli se tam vzduch stále kazí. Nejhorší, co by se mohlo přiho- diti pasažérům podzemní dráhy, bylo by tudíž, že by trpěli přibývajícím horkem, jež by však sotva bylo nepříjemnější, než na nejvyšší galerii našich divadel. Mimo to jsou tunely opatřeny chodníky, na nichž by se pasažéři v případě potřeby dostali do nejbližší stanice. = Italské ohlášky. Z Říma se oznamuje V Maceratě ubíral se onehdy v neděli Nicola Mo- rini se svou nevěstou do chrámu, kde měly býti první ohlášky. Jak to bývá v Maceratě obyčejem, provázeli jej četní příbuzní a přátelé. Nedaleko chrámu přistoupila pojednou k ženichovi mladá, krásná dívka a zvolala na něho: »Se mnou se mu- síš oženit; jsem tvoje nevěsta. Neučiníš-li svoji po- vinnost, jsi synem smrti.« Dav, jenž v dívce ihned poznal bývalou milenku ženichovu, tleskal jí po- chvalu. — »Ona má pravdu,« volali, »má s ním dítě.« — Dívka, kterou ženich chtěl vésti k ohláš- kám, ocítila se ve velmi nepříjemné situaci. Vypro- stila se od něho a uprchla se svými příbuznými do nejbližšího domu. Ihned zmocnila se opuštěná mi- lenka paže ženichovy. Dav vypukl v novou pochvalu. »Výborně, Nicolo,« voláno, »veď Ninu k ohláškám, vykonej svou povinnost.« — Ženich jen krátkou chvíli uvažoval. »Tak tedy třeba,« pravil, »pojd Nino.« — Po půl hodině byly ohlášky Nicoly Mori- niho a jeho Niny vykonány a aby si to ženich až do svatby zatím nerozmyslil, zahájena ihned sbírka, aby Nině opatřeno bylo věno. Ostatně má Nina také znamenitý revolver a Nicolo Morini patrně nemá chuti, seznámit se s jeho střelami
#4 alto_textblock #4
Zemřelí v Praze. Dne 26. září 1900: Baťha Jaroslav, syn uhlíře, 5 dní, 1855—II. Matýsek Václav, syn dělníka, 10 mě- síců, 84—IV. Samcová Anna, manželka zámečníka. 49 roků, 208—I. Eisenberg František, sluha, 52 roky 319—II. Vávrova Emilie, dcera hostinského, 10 dní 31——V. Petráček František, kolář, 60 roků, 681— VII Vokůrka Josef, lakýrník, 41 rok, 648—VII. Blažek Karel, syn c. a k. šikovatele, 11 neděl, 236—III. — Ve všeobecné nemocníci: Lam Joachim, učitel, 64 roky. Kosina Jan, dělník, 37 roků. Nová Julie, vdova, 70 roků. Heinonen Ellen, manželka in- ženýra, 27 roků. — U milosrdnýcho br atří; Klimeš František, nádenník, 40 roků. — U mii lo- srdných sester: Pokorná Anna, vdova-po obuv- níku, 76 roků. Hodanová Antonie, manželka dělníka, 36 roků. Dne 27. září 1900: Stumpf Jaroslav, sync. k. poštovního assistenta, 14 měs., 1914—II. Kašova Růžena, dcera vodáka, 16 roků, 349- III. Žatný Karel, klempíř, 57 roků, 166—II. Sachová Anna,
#5 alto_textblock #5
Ve čtvrtek 4. října.
#6 alto_textblock #6
ze
#7 alto_textblock #7
J.
#8 alto_textblock #8
vdova po vrátném, 66 roků, 106—VI. Náprstek Fran“ tišek, vrátný, 73 roky, 914—I. — Ve všeobecné nemocnici: Šťastná Anna, industriální učitelka, 30 roků. — U milosrdných bratří: Cihlář František, kožešnický pomocník, 23 r. — U milo- srdných sester: Raková Anna, manželka zed- níka, 55 roků. Tatíčková Barbora, dělnice, 68 roků.
#9 alto_textblock #9
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlosa Ve středu 3. října. Odpoledne o 3. hodině Dva světy. Hra o pěti dějstvích. Napsal Jan Ladecký. Režisér Jakub Seifert. Ve středu 3. října. 18. hra v předpl. 2. čtvrtka.
#10 alto_textblock #10
Car a tesař. Komická zpěvohra o třech dějstvích od G. A. Lort- zinga. Ceský překlad od J. Pečírky. Režisér Adol Krössing. Dirigent Moric Anger. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hodině. Konec o půl 10. hodině.
#11 alto_textblock #11
19. hra v předpl. 3. čtvrtka.
#12 alto_textblock #12
Figarova svatba.
#13 alto_textblock #13
Arena na Smíchově. Ve středu 3. října. Začátek o 1/27. hodině. Bratr Martin. 23131 Lidová hra se zpěvy o čtyřech jednáních od K. Kosty. Hudba od Maxe Weinzierla. Přeložil J. Otmar.
#14 alto_textblock #14
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
#15 alto_textblock #15
Ve středu 3. října. Dvaadvacáté lidové představení za poloviční ceny. Pohostinská hra pana Čonského, člena městského divadla v Plzni. Mořem a vzduchem. 23115 Výpravná hra o 12 obruzích. Napsal J. Veselý. Vstupenky na sedadla vydávají se od půl 9. hodiny do 10 hodin dopoledne v divadle u kasy.
#16 alto_textblock #16
Začátek o 1/27. hodině.
#17 alto_textblock #17
Irikotové košile,
#18 alto_textblock #18
trikotove živutky,
#19 alto_textblock #19
trikotove spolky,
#20 alto_textblock #20
trikotové punčo- chy, ponožky, ná- tepničky a veške- ré zboží pletené doporučuje v nej- větším výběru a 2800
#21 alto_textblock #21
nejlevnějších cenách
#22 alto_textblock #22
NOVÁK v Praze, Vodičkova ulice, „U Štajgrů“.
#23 alto_textblock #23
148 —
#24 alto_textblock #24
—— 145 —
#25 alto_textblock #25
pohnuté na cestě, jakoby zasažen byl bleskem. Pařížanka vstoupila do vozu plná úžasu, nepouživši úslužnosti repu- blikánovy; obrátila hlavu svou za milencem, viděla jej bez pohnutí a užasla nad náhlou změnou, kterou v něm. způsobila tajemná slova rýtířova. Mladý emigrant vracel se zvolna k vozu a jeho chování prozrazovalo hluboký pocit odporu. — Neměla jsem pravdu? šeptala mladému muži paní du Gua vedouc jej k vozu; jsme zajisté v rukou stvůry, s níž čachrovali o vaši hlavu; ježto však je dosti pošetilá, že se do vás zamilovala, místo aby si hleděla svého řemesla, nechovejte se jako děcko, nýbrž tvařte se, jako byste ji miloval, až se dostaneme do la Vivetire . . . Až budeme tam, pak.— Než kdyby ji přece milo- val? pravila pro sebe, vidouc, kterak mladý muž usedá na svémísto jako ospalý. V n S temným rachotem ujížděl vůz po písčité cestě. Při prvém pohledu, kterým se slečna kolem sebe roz- hlédla, zdálo se jí vše změněným. Smrt se již plížila do její lásky. Byly to snad jen odstíny; avšak v očích každé ženy, která miluje, vystupují tyto odstíny tak ostře jako živé barvys Francine vyrozuměla z pohledu Marche-- Ter- rova, že osud slečny de Vernenil, nad níže mu přikázala bdíti, spočívá v jiných rukou než jeho; tvář její. byla zsinalá, i nemohla se ubrániti slzám, když na ni velitelka. její hleděla. Neznámá paní skrývala špatně pod líčeným úsměvem zlomyslnost ženské msty, a náhlá změna, kterou její přepjatě zdvořilá přívětivost k slečně de Verneuil se- jevila v její chování, hlase i tvářnosti, byla s to vzbuditi obavu v osobě bystrého ducha. Slečna de Verneuil proto se zachvěla hrůzou a tázala se v duchu sama sebe: Proč se chvěju?. . Vždyť je to jeho matka. — Než náhlo
#26 alto_textblock #26
nad jejich hlavami, že ony zjevy náležely do oboru sku- tečnosti. Vojenský průvod narazil na zálohu. Při této prudké palbě litoval setník Merle velice, že se dal svésti mylným úsudkem slečny de Verneuil, kteráž důvěřujíc v bezpečnost noční a rychlé cesty, nedovolila mu vzíti s sebou více než asi šedesát mužů. Na rozkaz Gérardův rozdělil setník ihned malou svoji tlupu na dva díly k obsazení obou boků silnice a jeden i druhý dů- stojník vrhli se úprkem do polí porostlých křovinami kručinkovými, snažíce se odpůrce své napadnouti ani jich nepočítavše. Modří jali se prohledávati husté křoví v pravo i v levo s nesmyslnou neohrožeností a odpovídali na útok chonanů nepřetržitou palbou do křovin kručinkových, od- kud padaly rány. Prvním pohybem slečny de Vernenil bylo, že vyskočila z vozu a běžela dosti daleko ku předu, aby se vzdálila z bojiště; hanbíe se však pro svůj strach a ovládána jsouc citem, kterýž každého pudí, aby se jevil v očích milované bytosti velikým, stanula a snažila se pozorovati chladnokrevně boj- Emigrant šel za ní, chopil se její ruky a položil ji na srdce. — Bála jsem se, pravila s úsměvem, ale nyní . V tom okamžiku zavolala na ni komorná plna strachu : — Marie, mějte se na pozoru! Ale Francine, která chtěla vyskočiti z vozu, ucítila, že byla chopena mocnou paží. Neobyčejná tíha této ruky vynutila jí prudký výkřik; obrátila se a umlkla poznavši tvář Marche-a-Terrovu. — Vašemu zděšení tedy děkuji, pravil cizinec slečně de Verneuil, že odkryto bylo nejslabší tajemství srdce. Díky Francině dovídám se, že máte rozkošné jmeno Chonanl.