ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6b1dda50-6752-11dc-8e56-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
1900.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
V Praze, v uterý dne 16. ledna.
#4 alto_textblock #4
NARUDN LS
#5 alto_textblock #5
aplevaní.
#6 alto_textblock #6
I1
#7 alto_textblock #7
K číslu 15. Číslo v Praze za 28 a na venkově za 3
#8 alto_textblock #8
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K situaci. Z Vídně, 16. ledna. Zdráhání se klubů levice, přivoliti, aby zástupce strany kře- sťansko-sociální vstoupil do kabinetu Kör- brova, způsobilo, jak se zdá, v táboře anti- semitském velké hněvy. Nasvědčuje tomu aspoň tento soud, jejž čteme ve dnešním »Deutsches Volksblattu«: »Také v tomto stadiu nebyla rakouská krise s to, aby levice stala se koalicí, k parlamentní akci schop- nou.« Z Vídně, 16. ledna. Zdá se, že kolo polské zaujalo v příčině povolání no- vého polského ministra bez portefeuillu do nastávajícího kabinetu stejné stano- visko, jako levice. Klub polský žá- dného kandidáta neustanovil a projevil přání, by člen parlamentu nástupcem Chledovského se nestal. Dle všeho ale klub ničeho by proti tomu neměl, kdyby dr. Körber sám člena polské delegace ha- ličské, který je v postavení úřadním, do svého kabinetu v zal. Dr. Körber pomýšlí patrně na místo- předsedu poslanecké sněmovny, prof. dvor. radu Pietaka, také z toho důvodu, by funkce tato se uprázdnila a mohla býti za- dána členu levice. Dr. Körber hodlá svolati českoněmecké konference dvě, které rokovati budou současně: českoněme- ckou z království a českoněmeckouz markrabství. Má vypracovány zatím dva jazykové zákony: jeden pro Čechy, druhý pro Moravu.
#10 alto_textblock #10
Dementi. Z Vídně, 16. ledna. Známý ruský státní rada Jan Bloch zaslal »N. Fr. Pr.« z Nizzy depeši: »Žádám Vás, abyste opra- vili, že zpráva vzatá z lipských »Neueste Nachrichten« o rozmluvě, již jsem prý měl o ruské politice ve Var- šavě, jest úplně vymyšlena. Pět neděl již meškám ve Francii a nikdy jsem se ne- pronesl o poměru Ruska k Anglii.«
#11 alto_textblock #11
Ministerská krise v Srbsku. Z Vídně, 16. ledna. Zde bylo proje- veno podezření, že pověsti bělehradské o ministerské krisi srbské nejsou pů- vodu bělehradského, nýbrž že vznikly v Pešti nebo ve Vídni a to jedině z toho důvodu, aby způsoben byl do- jem, že stal se pokus vymoci amnestii pro srbské odsouzen ce, že však tento podnět narazil na rozhodný
#12 alto_textblock #12
odpor.
#13 alto_textblock #13
Osobní. Z Vídně, 16. ledna. Professoru nábo- ženství na prvním českém státním gymnasiu v Brně, Vladimíru Šťastnému, při od- chodu na trvalý odpočinek udělen rytířský kříž řádu Františka Josefa. — Vrchnífi nanční komisař Emerich Steidler, berní inspektor Moric Kubelka a finanční ko- misař Karel Allé jmenováni finančními ta- jemníky, finanční komisař Josef Hladký vrchním finančním komisařem pro obvod zem- ského finančního ředitelství moravského.
#14 alto_textblock #14
Telegraflcké zprávy.
#15 alto_textblock #15
Osobni. Z Vídně, 16. ledna. (C.-B.) Císař jme noval adjunkta hornické akademie v Pří brami Rudolfa Vamberu řádným profes sorem nauky o železe, kovech a jich taven na této vysoké škole.
#16 alto_textblock #16
Číňané a Japanci. Z Pekingu, 15. ledna. (C.-B.) Pozoru- hodnou známkou úlohy, jakou chce Japon- sko hráti v budoucí politice Číny, jest na bídka, kterou učinila vláda japanská čínské. Čína má zříditi v Pekingu vojenskou aka- demii, na níž by byli čínští kadeti vzdělá- váni japanskými důstojníky. Vláda čínská neodpověděla dosud, zdali nabídku tu při- jímá, ale má se za to, že jest ochotna tak učiniti. Válka jihoafrická. Z Uitenhage (v Kapsku) 13. ledna (C.-B.) Byl zde zatčen a do vězení dán jisty
#17 alto_textblock #17
Afrikandr jmenem Barkkingen, který se vy- dával za vyslance Burů. Vypravoval několika farmářům, že obdržel v obvodu Somerset- Easet od 2000 lidí slib, že se chtějí posta- viti na stranu republik
#18 alto_textblock #18
O taktice a čákách burského válčení. Pruský generál šl. Boguslawski pojednalv berlínské »Taegliche Rundschau« obšírně o po- sledních bojích v jižní Africe a pronáší se takto o způsobu, jak Burové válčí: »U Angličanů ukázaly se za dosavad- ních bojů nedostatek správného strategickéhoa taktického vedení, nedostatečné vojenské vzdě- lání a nedostatek schopnosti, přizpůsobovati se rychle okolnostem; za to však vyšly týmž ča- sem na jevo u Burů jednostrannost válčení a nemožnost nebo neschopnost, využiti pak ná- ležitě docíleného úspěchu. Strategický útočný postup Burů — v tu chvíli aspoň — ustal. Angličanů také. Bu- rové vítězí v taktické obraně. Oni odrážejí krvavě útoky, avšak Angličané ustu- pují a zaujímají také opevněná stanoviska. Avšak obrana může positivních úspěchů docíliti jenom tehda, když na její vítězství ná- sleduje útok nebo stíhání odraženého nepřítele. Neníli to možné a dopřává-li se nepříteli po každém jeho nezdaru oddechu, zvítězív tomto vzájemném se oslabování konečně ta strana, která má větší množství boje schopného lidu. Aby branný lid byl statný, jest ovsem i při tom ne- zbytnou podmínkou. Burové předvídajíce od loupežného vpádu Jamesonova válečný útok Anglie, připravili se pečlivě na válku, zejmena opatřením si těžkých děl novější soustavy, přijetím zna menité Mauserovy magacinovky a zřízením stá- lého dělostřelectva. Avšak oni nebyli přece dosud s to, svoje dělostřelectvo sesíliti tak, aby oproti Ladysmithu, Mafekingu a Kimberleyi docílili rozhodných úspěchů. Tato opevněná místa se udrží a nepadnou dle všeho tak hned. V obraně opevněných míst osvěd-
#19 alto_textblock #19
FEUILLETON.
#20 alto_textblock #20
Ze života Burů.
#21 alto_textblock #21
II.
#22 alto_textblock #22
Burové ovládají a překonávají vítězně všechny obtíže i úkoly, jež jim vznikají z ži- vota a přírody v jich okolí, to jest: Bur do- vede si udělat a dělá si také sám skoro všechno, čeho k prostému, jednoduchému životu je potřebí. On staví si především sám budovu, v níž bydleti chce. Hněte si hlinu na cihly. suší a vypaluje si tyto sám. Načrtá si prostě plán na domek, založí a vyměří si půdorys v pravých úhlech pomocí — kusu špagátu. Ze zkušenosti ví, že musí být uhlopříčné čáry jeho půdorysu stejny, a to mu stačí.- Základ ku svému domku pořizuje si z vel- kých polních kamenů, které si sám přitesala používá při tom místo vápna hlíny. Pak staví dále, nikoli uměle, ale pevně. Záhy trčí do výše zdi více nebo méně kolmé s dírami pro dvéře a okna. Také veřeje, rámy a vůbec dvéře i okna zhotovuje si Bur vlastníma rukama. Rozměry a míry pro střechu vytyčuje si na zemi, přiřezá si dle nich pně stromů, přitesá tyto na koncích a začepí je nahoře dřevěnými kolíky. Kryt na střechu poskytují mu všude kolkolem vysoké traviny se stébly na mnoze až i osm stop dlouhými, mezi nimiž si dle chuti a potřeby vybrati může. K připevnění došků používá Bur tenkých řemenů, nařezaných z kůže zabitého nebo zdechlého vola. Volská kůže ponoří se za tím účelem, aby náležité změkla, na čtyřiadvacet hodin do vody a dá se
#23 alto_textblock #23
pak ještě na 12 nebo 24 hodin do stáje pod vlhký kravský hnůj, po němž chlupy snadno pouštějí a tedy bez námahy hladkými kameny odstraniti se dají. Když je kůže takto připra- vena, nařeže se z ní ostrým kapesním nožem řemínků; tyto řemínky navlékají se do dřevěné, doma zhotovené jehly a připevňují se pak jimi srovnané hrsti suché trávy na středu tak, aby doškový kryt aspoň na stopu tlustý byl. Takováto střecha poskytuje výtečnou ochranu proti žhoucím paprskům slunečním a proto je ve staromodních burských domech nebo chalupách mnohem příjemnější pobyt, než v novodobých kolonialních budovách se střechami z vlnitého plechu. Zdi burských domků nebývají někdy vyšší, než hlavní dvéře a tak mnohý člověk musí se tedy notně shýbnouti, aby bez úrazu dovnitř vklouznouti mohl. Dvéře jsou jedno- křídlové a na dvě »klapky«, vrchní a spodní, rozděleny. Krby nebo plotny k vaření někdy docela scházejí a mnohá i dosti bohatá rodina spokojuje se otevřeným ohništěm pod širokým komínem. Zvláštního povšimnutí zasluhuje a dochází také v burských domech podlaha. Prkna z ciziny přivážená jsou drahá; proto nalezají se na burských farmách často podlahy, jejichž pří- pravě se Burové naučili od domorodých černých Kafrů. Materiál k nim poskytují veliká mrave- niště termitová, budovy tamějších bílých mra- venců, kteříž jsou pravou metlou na všechen lid v Africe. Tito mravenci budují tři až čtyři stopy vysoké pahorky, jejichž vnitřek tvoří obdivuhodné bludiště chodeb a průchodů. Po- mocí sekyr a železných pak odtrhují Burové tyto pahorky od půdy a termity prchají pak
#24 alto_textblock #24
hustými proudy, aby na vhodném místě novou stavbu zahájily. Zde házejí je Burové lopatami rychle na veliké hromady a tlukou je palicemi na kaši. Toto tlučení termit je pro slepice, jsou-li jaké na blízku, velikým posvícením, neboť bílý mravenec africký je všem kuro- vitým znamenitou pochoutkou. Hrubá kaše mra- venčí nehodí se však ještě k vytknutému účelu, nýbrž musí být dříve náležitě zpracována. Práce tato odevzdává se Kafrům, kteří pak několik dní, zpívajíce a skákajíce, v kaši té křepčí, vody do ní přilévají a když silně již rozšlapána je, na jemné těsto ji hnětou. Když toto těstc patřičné jemnosti dosáhlo a také pevně již po- hromadě tkví, odnáší se do nového domu a rozetírá se na urovnanou půdu souměrně, aby tvořilo aspoň čtyři palce tlustou vrstvu. Takto položená mazanice odevzdává se k dalšímu zpracování Kaferkám, kteréž ji, na kolenou se posouvajíce, hladkými kulovitými kameny obdě- lávají, stále navlažují, rovnají a hladí. Čím déle se mazanice takto obdělává, tím krásnější je pak podlaha. Když mazanice docela uschla a ztvrdla, leští se pomocí lněného oleje, anebo — u chudších lidí — rozředěným kravským trusem. Používání kravského trusu k tomuto účelu nepůsobí žádnou nepříjemnost; zápach nezůstává po něm žádný a podlaha jím zpra- covaná odpuzuje všelijaký obtížný hmyz. Žádný cizinec neuhodl by, z čeho ta lesklá, černá, mramoru podobná a jako kámen tvrdá podlaha je zrobena... Podlaha je tedy důkladná, ale za to nebývá v burských domcích žádných stropů; někde dělají si vzdušný strop z napjaté bílé bavlněné látky. A tak vznikaly a vznikají dosud staromodní domky Burů bez jediného železného hřebíku. Misto hřebíků zaujímají ře-