#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
V Praze, v uterý dne 16. ledna.
#4
alto_textblock
#4
NARUDN LS
#5
alto_textblock
#5
aplevaní.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 15.
Číslo v Praze za 28
a na venkově za 3
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci.
Z Vídně, 16. ledna. Zdráhání se klubů
levice, přivoliti, aby zástupce strany kře-
sťansko-sociální vstoupil do kabinetu Kör-
brova, způsobilo, jak se zdá, v táboře anti-
semitském velké hněvy. Nasvědčuje tomu
aspoň tento soud, jejž čteme ve dnešním
»Deutsches Volksblattu«: »Také v tomto
stadiu nebyla rakouská krise s to, aby levice
stala se koalicí, k parlamentní akci schop-
nou.«
Z Vídně, 16. ledna. Zdá se, že kolo
polské zaujalo v příčině povolání no-
vého polského ministra bez portefeuillu do
nastávajícího kabinetu stejné stano-
visko, jako levice. Klub polský žá-
dného kandidáta neustanovil a projevil přání,
by člen parlamentu nástupcem Chledovského
se nestal. Dle všeho ale klub ničeho by
proti tomu neměl, kdyby dr. Körber
sám člena polské delegace ha-
ličské, který je v postavení úřadním, do
svého kabinetu v zal.
Dr. Körber pomýšlí patrně na místo-
předsedu poslanecké sněmovny, prof. dvor.
radu Pietaka, také z toho důvodu, by
funkce tato se uprázdnila a mohla býti za-
dána členu levice.
Dr. Körber hodlá svolati
českoněmecké konference dvě,
které rokovati budou současně: českoněme-
ckou z království a českoněmeckouz
markrabství. Má vypracovány zatím
dva jazykové zákony: jeden pro
Čechy, druhý pro Moravu.
#10
alto_textblock
#10
Dementi.
Z Vídně, 16. ledna. Známý ruský
státní rada Jan Bloch zaslal »N. Fr. Pr.«
z Nizzy depeši: »Žádám Vás, abyste opra-
vili, že zpráva vzatá z lipských »Neueste
Nachrichten« o rozmluvě, již jsem
prý měl o ruské politice ve Var-
šavě, jest úplně vymyšlena. Pět neděl
již meškám ve Francii a nikdy jsem se ne-
pronesl o poměru Ruska k Anglii.«
#11
alto_textblock
#11
Ministerská krise v Srbsku.
Z Vídně, 16. ledna. Zde bylo proje-
veno podezření, že pověsti bělehradské
o ministerské krisi srbské nejsou pů-
vodu bělehradského, nýbrž že
vznikly v Pešti nebo ve Vídni a to
jedině z toho důvodu, aby způsoben byl do-
jem, že stal se pokus vymoci
amnestii pro srbské odsouzen ce,
že však tento podnět narazil na rozhodný
#12
alto_textblock
#12
odpor.
#13
alto_textblock
#13
Osobní.
Z Vídně, 16. ledna. Professoru nábo-
ženství na prvním českém státním gymnasiu
v Brně, Vladimíru Šťastnému, při od-
chodu na trvalý odpočinek udělen rytířský
kříž řádu Františka Josefa. — Vrchnífi
nanční komisař Emerich Steidler, berní
inspektor Moric Kubelka a finanční ko-
misař Karel Allé jmenováni finančními ta-
jemníky, finanční komisař Josef Hladký
vrchním finančním komisařem pro obvod zem-
ského finančního ředitelství moravského.
#14
alto_textblock
#14
Telegraflcké zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Osobni.
Z Vídně, 16. ledna. (C.-B.) Císař jme
noval adjunkta hornické akademie v Pří
brami Rudolfa Vamberu řádným profes
sorem nauky o železe, kovech a jich taven
na této vysoké škole.
#16
alto_textblock
#16
Číňané a Japanci.
Z Pekingu, 15. ledna. (C.-B.) Pozoru-
hodnou známkou úlohy, jakou chce Japon-
sko hráti v budoucí politice Číny, jest na
bídka, kterou učinila vláda japanská čínské.
Čína má zříditi v Pekingu vojenskou aka-
demii, na níž by byli čínští kadeti vzdělá-
váni japanskými důstojníky. Vláda čínská
neodpověděla dosud, zdali nabídku tu při-
jímá, ale má se za to, že jest ochotna tak
učiniti.
Válka jihoafrická.
Z Uitenhage (v Kapsku) 13. ledna
(C.-B.) Byl zde zatčen a do vězení dán jisty
#17
alto_textblock
#17
Afrikandr jmenem Barkkingen, který se vy-
dával za vyslance Burů. Vypravoval několika
farmářům, že obdržel v obvodu Somerset-
Easet od 2000 lidí slib, že se chtějí posta-
viti na stranu republik
#18
alto_textblock
#18
O taktice a čákách burského
válčení.
Pruský generál šl. Boguslawski pojednalv
berlínské »Taegliche Rundschau« obšírně o po-
sledních bojích v jižní Africe a pronáší se
takto o způsobu, jak Burové válčí:
»U Angličanů ukázaly se za dosavad-
ních bojů nedostatek správného strategickéhoa
taktického vedení, nedostatečné vojenské vzdě-
lání a nedostatek schopnosti, přizpůsobovati se
rychle okolnostem; za to však vyšly týmž ča-
sem na jevo u Burů jednostrannost válčení
a nemožnost nebo neschopnost, využiti pak ná-
ležitě docíleného úspěchu.
Strategický útočný postup Burů — v tu
chvíli aspoň — ustal. Angličanů také. Bu-
rové vítězí v taktické obraně. Oni
odrážejí krvavě útoky, avšak Angličané ustu-
pují a zaujímají také opevněná stanoviska.
Avšak obrana může positivních úspěchů
docíliti jenom tehda, když na její vítězství ná-
sleduje útok nebo stíhání odraženého nepřítele.
Neníli to možné a dopřává-li se nepříteli po
každém jeho nezdaru oddechu, zvítězív
tomto vzájemném se oslabování
konečně ta strana, která má větší
množství boje schopného lidu. Aby
branný lid byl statný, jest ovsem i při tom ne-
zbytnou podmínkou.
Burové předvídajíce od loupežného vpádu
Jamesonova válečný útok Anglie, připravili
se pečlivě na válku, zejmena opatřením
si těžkých děl novější soustavy, přijetím zna
menité Mauserovy magacinovky a zřízením stá-
lého dělostřelectva. Avšak oni nebyli přece
dosud s to, svoje dělostřelectvo sesíliti tak, aby
oproti Ladysmithu, Mafekingu a Kimberleyi
docílili rozhodných úspěchů. Tato opevněná
místa se udrží a nepadnou dle všeho tak hned.
V obraně opevněných míst osvěd-
#19
alto_textblock
#19
FEUILLETON.
#20
alto_textblock
#20
Ze života Burů.
#21
alto_textblock
#21
II.
#22
alto_textblock
#22
Burové ovládají a překonávají vítězně
všechny obtíže i úkoly, jež jim vznikají z ži-
vota a přírody v jich okolí, to jest: Bur do-
vede si udělat a dělá si také sám skoro
všechno, čeho k prostému, jednoduchému životu
je potřebí. On staví si především sám budovu,
v níž bydleti chce. Hněte si hlinu na cihly.
suší a vypaluje si tyto sám. Načrtá si prostě
plán na domek, založí a vyměří si půdorys
v pravých úhlech pomocí — kusu špagátu. Ze
zkušenosti ví, že musí být uhlopříčné čáry jeho
půdorysu stejny, a to mu stačí.-
Základ ku svému domku pořizuje si z vel-
kých polních kamenů, které si sám přitesala
používá při tom místo vápna hlíny. Pak staví
dále, nikoli uměle, ale pevně. Záhy trčí do
výše zdi více nebo méně kolmé s dírami pro
dvéře a okna. Také veřeje, rámy a vůbec dvéře
i okna zhotovuje si Bur vlastníma rukama.
Rozměry a míry pro střechu vytyčuje si na
zemi, přiřezá si dle nich pně stromů, přitesá
tyto na koncích a začepí je nahoře dřevěnými
kolíky. Kryt na střechu poskytují mu všude
kolkolem vysoké traviny se stébly na mnoze
až i osm stop dlouhými, mezi nimiž si dle
chuti a potřeby vybrati může. K připevnění
došků používá Bur tenkých řemenů, nařezaných
z kůže zabitého nebo zdechlého vola. Volská
kůže ponoří se za tím účelem, aby náležité
změkla, na čtyřiadvacet hodin do vody a dá se
#23
alto_textblock
#23
pak ještě na 12 nebo 24 hodin do stáje pod
vlhký kravský hnůj, po němž chlupy snadno
pouštějí a tedy bez námahy hladkými kameny
odstraniti se dají. Když je kůže takto připra-
vena, nařeže se z ní ostrým kapesním nožem
řemínků; tyto řemínky navlékají se do dřevěné,
doma zhotovené jehly a připevňují se pak jimi
srovnané hrsti suché trávy na středu tak, aby
doškový kryt aspoň na stopu tlustý byl.
Takováto střecha poskytuje výtečnou ochranu
proti žhoucím paprskům slunečním a proto je ve
staromodních burských domech nebo chalupách
mnohem příjemnější pobyt, než v novodobých
kolonialních budovách se střechami z vlnitého
plechu. Zdi burských domků nebývají někdy
vyšší, než hlavní dvéře a tak mnohý člověk
musí se tedy notně shýbnouti, aby bez úrazu
dovnitř vklouznouti mohl. Dvéře jsou jedno-
křídlové a na dvě »klapky«, vrchní a spodní,
rozděleny. Krby nebo plotny k vaření někdy
docela scházejí a mnohá i dosti bohatá rodina
spokojuje se otevřeným ohništěm pod širokým
komínem.
Zvláštního povšimnutí zasluhuje a dochází
také v burských domech podlaha. Prkna z ciziny
přivážená jsou drahá; proto nalezají se na
burských farmách často podlahy, jejichž pří-
pravě se Burové naučili od domorodých černých
Kafrů. Materiál k nim poskytují veliká mrave-
niště termitová, budovy tamějších bílých mra-
venců, kteříž jsou pravou metlou na všechen
lid v Africe. Tito mravenci budují tři až čtyři
stopy vysoké pahorky, jejichž vnitřek tvoří
obdivuhodné bludiště chodeb a průchodů. Po-
mocí sekyr a železných pak odtrhují Burové
tyto pahorky od půdy a termity prchají pak
#24
alto_textblock
#24
hustými proudy, aby na vhodném místě novou
stavbu zahájily. Zde házejí je Burové lopatami
rychle na veliké hromady a tlukou je palicemi
na kaši. Toto tlučení termit je pro slepice,
jsou-li jaké na blízku, velikým posvícením,
neboť bílý mravenec africký je všem kuro-
vitým znamenitou pochoutkou. Hrubá kaše mra-
venčí nehodí se však ještě k vytknutému účelu,
nýbrž musí být dříve náležitě zpracována. Práce
tato odevzdává se Kafrům, kteří pak několik
dní, zpívajíce a skákajíce, v kaši té křepčí,
vody do ní přilévají a když silně již rozšlapána
je, na jemné těsto ji hnětou. Když toto těstc
patřičné jemnosti dosáhlo a také pevně již po-
hromadě tkví, odnáší se do nového domu a
rozetírá se na urovnanou půdu souměrně, aby
tvořilo aspoň čtyři palce tlustou vrstvu. Takto
položená mazanice odevzdává se k dalšímu
zpracování Kaferkám, kteréž ji, na kolenou se
posouvajíce, hladkými kulovitými kameny obdě-
lávají, stále navlažují, rovnají a hladí. Čím
déle se mazanice takto obdělává, tím krásnější
je pak podlaha. Když mazanice docela uschla
a ztvrdla, leští se pomocí lněného oleje, anebo
— u chudších lidí — rozředěným kravským
trusem. Používání kravského trusu k tomuto
účelu nepůsobí žádnou nepříjemnost; zápach
nezůstává po něm žádný a podlaha jím zpra-
covaná odpuzuje všelijaký obtížný hmyz. Žádný
cizinec neuhodl by, z čeho ta lesklá, černá,
mramoru podobná a jako kámen tvrdá podlaha
je zrobena... Podlaha je tedy důkladná, ale
za to nebývá v burských domcích žádných
stropů; někde dělají si vzdušný strop z napjaté
bílé bavlněné látky. A tak vznikaly a vznikají
dosud staromodní domky Burů bez jediného
železného hřebíku. Misto hřebíků zaujímají ře-