Číslo 312.

V Praze, dne 13. listopadu 1900.

Ročník IV.

Redakce, administraceu expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200-II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy s nevracejí! Nozapečetěnérsklamace jsou porta prosty. Incerty účtujeme levně a při častější inserci p skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátk vždy po dvanácté ho dině polední Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126

NAl

ULKt

Ll

Předplatne pro Prahu s donáskou do domu: měsíčně. . . . . K 2.80 čtyrtletně . . . K 8.40 celoročně . . . . K 83.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně.. . .. 8.— čtvrtletně . . . K 9.— celoročně. . . . K 88.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně. . . . K 48.— Po Ameriky, Francie, Švýcarska. Italie, Bel- le, Anglie a Ruska: čtvrtletně . . . K 18.20 celoročně .. . K 52.80 TTeleron redakce č. 1126.

Slunce vychází v 7 hodin 11 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 18 minut večer.

Úterý: Sv. Stanislava Kostky.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Nejsvětější Trojice v Podskalí od 13.-17. t.m

Meliorace pozemků.

—a. Již staří národové znali odvodňovat mo- čály, vysušovat rozsáhlé bařiny a zavlažovat suché roviny, aby v obou směrech docílili meliorace, zlep- šení půdy a tím také sklizně. Herodot nám líčí, kterak před třemi tisíci lety i dříve Egypťané měli po celé zemi egyptské roz- sáhlou síť svlažovacích kanálů, a kterak staří Asy- rové dovedli řeky Eufrat a Tigris využitkovati k zavodňování celé obrovské Mesopotamie, takže zde vyneslo jedno zaseté zrno 300násobný užitek. Také Číňané, Indové, Arabové a všichni staří ná- rodové podnikali obrovské meliorační stavby, na kterých celá desítiletí pracovalo na miliony lidí. Na letošní pařížské výstavě bylo zřízeno zvláštní oddělení pro meliorační stavby a podniky. Tento obor lidské práce, který má za účel obzvláště v hustě obydlených zemích zúrodňovati rozsáhlá území, která buď pro přílišnou vlhkost nebo přílišné sucho k zdárnému hospodaření se ne- hodí, aby tak rozmnožen byl národní kapitál. Rozumí se samo sebou, že právě nejnovější doba svým obrovským rozmachem stavební tech- niky, honositi se může značnými melioračními pod- niky, které jednotlivec nemůže podnikati pro ve- liký náklad, nýbrž většinou stát, země nebo družstva. V Rakousku bylo podniknuto melioračních prací, kterými se mělo zlepšiti 300 tisíc hektarů půdy, nákladem 40 milionů korun. Z toho je ovšem aspoň pet šestin prací odvodňovacích. Nejzajíma- vější podnik v oboru tom byl uskutečněn na Mo- ravě v údolí jevičovickém, kde ponejprv bylo vy- stavěno několik nádržek na schytání horských vod, aby se předešlo zaplavení pozemků na dolním toku ležících. V Uhrách bylo dosud provedeno meliorací na ploše 443 tisíc hektarů náklade. 14 milionů korun. Zajímavé jsou meliorační podniky v Bosně. Provedeno bylo zde odvodňování Livanského pole výměry 29.600 hektarů podzemním odvodňovacím potrubím nákladem 320 tisíc korun. V Prusku jest na ten čas 2120 vodních družstev a 570 jiných melioračních podniků, které se vztahují na 2,800.000 hektarů meliorační plochy nákladem 144 milionů marek Zvláštní pozornosti zasluhují kanalisace veli- kých měst v Německu a s tím souvisící využitko- vání městských výkalů pro zemědělskou melioraci. Podniky ty jsou provedeny kanalisací v Berlíně a ve Vratislavi. Obě veleobce mají rozsáhlé pozemky, na které se vedou městské výkaly jako hnojivo. Praktické výsledky na městských těchto pozem- cích se ukázaly dosud málo příznivé, anť vyšlo na jevo že zpravidla pole byla přehnojena. S velikými pracemi vykázati se může novo- dobá vodní technika v zařizování městských vodo- vodů. Zde stojí na předním místě Saská Kame- nice, průmyslové město čítající 200 000 obyvatel. která vydala na městský vodovod dosud šest mi- lionů marek. Nyní dokonce zamýšlí toto město vy- naložiti k tomu účelu dalších 5 milionů marek, aby si zajistilo vodu pro obyvatelstvo silné 500 tisíc hlav. Jak je v tom ohledu Praha pozadu Zde nebylo v tom směru podniknuto dosud nie závažného. V popředí všech zemí, které mají roční značný náklad na meliorační práce, jest dnes Francie. Zde jest 1058 vodních družstev, která ročně vy- dávají 3 miliony franků na vodní meliorace. Jest zde celá řada melioračních podniků, které jsou již provedeny a dobře se vyplácí. Na příklad v de- partementu Gascogne stouplo nájemné pozemků jednoho hektaru z 65 na 270 franků následkem provedené meliorace. Melioračními pracemi bylo získáno ve Francii na větší ceně zlepšené půdy 600 milionů franků. Cena jednoho hektaru půdy stoupla v mnohých melioračních obvodech o 4000 franků. Jedním z největších podniků moderní vodní techniky jest zásobování Paříže vodou pitnou. Pramenitá voda přivádí se do Paříže vodovodem 409 kilometrů dlouhým. Vodovod dává denně v normálních poměrech 300 000 kubických metrů

pitné pramenité vody. Náklad tohoto vodovodu byl 103 milionů franků. Mimo toho spotřebuje Paříž říčné vody ze Seiny a jiných toků denně 500 tisíc kubických metrů. Městské splašky odvádějí se z Paříže velikými kanály na pole, která mají vý- měry 9000 hektarů. Splavů těch je do roka 200 mil. kub. metrů. Nejstarší meliorační podniky má dnes Špa- nělsko, které postavili ve středověku Maurové. V království českém máme několik menších melioračních podniků, které podporou země v poslední době provedeny byly. Že by se dalo a mělo zde ještě mnoho podniknouti, o tom není třeba se šířiti, připomínáme jen nutnost upra- vení horního toku Labe. Zde by měl stát uká- zati, že pochopuje sociální své úkoly, kdyby pod- nikal meliorační práce, které jednotlivci podnik- nouti nemohou. My bychom si přáli, aby alespoň desátý díl toho, co se dá ročně na »kulturní« ná- stroje, na děla a manlicherovky, dalo se na zvele- bení půdy a zvětšování národního kapitálu. Ale na ten čas nemáme žádné naděje, že se tak jednou stane.

Zprávy politické. V Praze, 12. listopadu. Sjezd důvěrníků katolické strany ná- rodní na Moravě koná se dnes v Brně. Účast- níci jeho povědí na něm před tváří všeho národu. přátelům i nepřátelům svým jasně a nepokrytě, mužně a rozhodně své mínění o politické situaci, o nastávajících volbách do rady říš- ské a zároveň označí cestu, po níž dále bráti re musí rozvážná, poctivá, účelná politika česká, má-li býti korunována zdarem a úspěchem. Sjezd důvěrníků našich — praví »Hlas« — bude mohutnou manife- stací katolické strany naší národní zároveň mocným protestem proti nízkým po- mluvám, urážkám a podezříváním, jimiž denně zasy- pávají nás domácí naši odpůrci smýšlení liberalisti- ckého, aby lid náš znovu zaslepili, od žalostných konců své nerozvážné politiky pozornost lidu odvrá- tili a na nás svedli, co sami zavinili. Účastenství o sjezdu bude dle všech došlých zpráv valné. Bližší zprávy přineseme zítra. Volební provolání strany staročeské nelíbí se, jak dalo se čekati, levičáckým vídeňským časopisům. »N. Fr. Pr.« poukazuje na to, proč tato strana nestaví již žádných vlastních kandidátů, do- dává pak, že staročeský had má přece ještě pořád kapku jedu, jenž určen byl pro Němce. Požadavek Němců stran obnovení historického postavení, jakéž jim v Rakousku patří, a stran zákonného ustanovení německé sprostředkovací řeči nazývá staročeské vo- lební provolání ohrožením monarchie, dynastie a exi- stence neněmeckých národů, ježto tyto snaby Němců přes to od ciziny jsou podporovány jak v církevním, tak v politickém ohledu. Ještě jednou třeba vytknouti, že první, jenž své jméno pod toto provolání podepsal, jest týž dr. Rteger, který r. 1867 Čechy do Moskvy vedl a roku 1868 známé memorandum císaři Napo- leonovi zaslal. Státní rozpočet pro rok 1901 bude na určito sestaven již co nejdříve. Finanční ministerstvo totiž ukončilo již přezkoumání jednotlivých odborů, takže ústní jednání, týkající se sestavení celého roz- počtu bude moci na základě vyhotoveného materiálu započíti v ministerstvu financí již v nejbližší době. Sněmy budou, jak jindy již jsme oznámili, přes vešken odpor Němců svolány v druhé polovici měsíce prosince přece. Praví se ovšem, že jenom na tři dny, aby vyřídilyse v nich zemské rozpočty a vládní osnovy, týkající se zvýšení daně z líhu, z jehož výnosu by pak jistá část vrácena byla zemím. Ale již i tato krátká, zemským sněmům popřaná doba je zarytým německým centralistům proti mysli. Listy jejich ne- tají se aspoň proto svým hněvem a vytýkají vládě, že svoláním sněmů činí zas jenom nový ústupek nám nenáviděným Čechům. A nejhůře nese toto rozhod- nutí vlády orgán ústaváckého velkostatkářstva, správ- něji snad řečeno, nedočkavého kandidáta minister- ského křesla hr. Stürgkha. Byli bychom sice po-

vděčni, kdyby vláda chtěla svoláním sněmů dáti na jevo svou vážnost před jejich právy, ale slyšíme po- hříchu jen pěknou zvěst, kteréž nevěříme. Uherská poslanecká sněmovna pokračo- vala dnes v podrobné debatě o předloze, týkající se inartikulování deklarace arcivévody Františka Ferdi- nanda. Posl. Szilagyi vytknul s důrazem, že před- sedovi ministerstva přísluší plná chvála za podání modifikace, jíž na dobro bylo odstraněno nedoroz- umění, vzniklé následkem nezamýšleného nedostateč- ného upravení znění deklarace. Tato nedorozuměníse dají shrnouti tím způsobem, že dle názoru oposice de- klarace připouštěla výklad, jakoby rodinné stanovy byly pro Uhry právním pramenem a uherská pragma- tická sankce důsledkem rakouské. Řečník polemisuje s posl. Rakovským a poukazuje na správný názor Deákův stran pragmatické sankce, po případě stran té její části, která se týká nedílnosti korun uherskéa rakouské. Na to zabývá se řečník případy, na něž posl. Rakoyský poukazoval, a v nichž se prý od po- žadavku rovnosti manželství upustilo, při čemž doka- zuje z právnických děl, že právo zvykové také vyža- dovalo manželskou rovnost, a že potomkové z morga- natického manželství výjimečně jen pak byli připu- štěni k následnictví na trůně, když manželství po- zději se souhlasem súčastněných faktorů nabylo po- vahy rovnosti. Řečník pak vyzval sněmovnu, aby přijala předlohu s modifikací, kterou navrhl mini- sterský předseda a aby ji schválila také v podrobno- stech. (Eljen a potlesk v pravo i v levo. Ministerský předseda a četní poslanci řečníkovi gratulují.) Na to povoleno posl. Rakovskému, aby svoji zamýšlenou řeč promluvil až v zítřejsí schůzi, a sezení skončeno. Ve Württembersku odstoupil právě předsed tamního ministerstva svob. pán Heřman z Mitt- nachtu. Týž patřil mezi ony evropské ministry, kteří nejdéle vytrvali u státního kormidla. Je to muž sice již 75letý, ale zdálo se, že se svým postavením přímo srostl, tak že je bude zastávati až do své smrti. Stál v čele württemberské vlády po plných 30 let, ale byl již dříve ministrem spravedlnosti a sice od r. 1867 do r. 1876. Vstoupiv na dráhu politickou, vystupoval Mittnacht jako poslanec, později v celním parlamentě a ještě také jako ministr spravedlnosti partikularisticky. Ale události r. 1870 směr jeho po- litiku zvrátily, tak že na podzim téhož roku vedl v Berlíně a ve Versaillesu vyjednávání, týkající se vstoupení Württemberska do nové německé říše. Jako zástupce užší své vlasti ve spolkové radě a na říš- ském sněmě vyvíjel Mittnacht velikou činnost a získal si tak mnohé zásluhy o pořízení jednotného něme- ckého práva. Nástupce jeho, svob. pán Sden, byl guvernérem v Kamerunu a v poslední době náčelní- kem královské kanceláře. Tvrdí se o něm, že jest mu- žem beze všeho předsudku, ale jinak jest neznám. Úplná amnestie ve Francil. Výbor pro amnestii, zvolený od francouzské sněmovny posla- necké, schválil všecky návrhy, kteréž učinil zpravodaj Déribéré-Desgardes na prospěch udělení všeobecné amnestie, kteréž byli by účastni ti, kdož byly odsou- zeni od státního soudního dvoru a ze kteréž byli by vyloučeny pouze osoby pro zradu odsouzené. Poně- vadž vláda vyslovila se proti amnestování Dérouléda a soudruhů, strhne se asi při rokování o těchto ná- vrzích ve sněmovně tuhá a vážná půtka. Lze pak očekávati s naprostou jistotou, že opposiční strany — monarchisté a solialisté — sejdou se opětně v otázce amnestiční, aby poznovu podnikly společný útok na ministerstvo. Belgičtí socialisté uspořádali včera v Bru- selu prův d městem, nesouce plakáty, v nichž žádáno jest rovné hlasovací právo a amnestie. Starosta přijal na radnici z rukou jejich deputace petici ku sněmovně poslanecké ve prospěch obou požadavků. Podobné průvody byly v Antorfu, Gentu a Lutychu. Obecen- stvo chovalo se lhostejně. Liberálové nesúčastnili se demonstrací, ježto kromě volebního práva chtějí pojati do ústavy také poměrné hlasovací právo, kdežto socialisté o poměrném volebním právu nechtějí slyšeti. Ruský car Mikuláš onemocněl chřipkou, ale nebezpečí není. Vysvítá to již z toho, že nevydávají se ani denní lékařské zprávy o stavu nemocného.