ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 69b20620-8ee2-11dc-8a9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
Zemaědělstvi
#3 alto_textblock #3
Prmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 220. ze dne 11. srpna 1909.
#4 alto_textblock #4
Obchod
#5 alto_textblock #5
a n vn
#6 alto_textblock #6
inančnictví
#7 alto_textblock #7
Telegrafické zprávy. Pelolelní bilance Úvěmího ústavu vídeňskéhe. Z Vídně, 10. srpna. (K. k.) Ve dnešní schůzi správní rady c. k. priv. rakouského úvěrního ústavu pro obchod a průmysl byla předložena zpráva o ob- chodních výsledcích za prvé půlletí 1909, dle níž hrubý výtěžek číní 14.051.514 K 93 hal. (proti 12,985.515 K 05 hal. za prvé půlleti lonského roku) 1908 1909 Z něho připadá na: Zisk z obchodů s cennými papíry, obchodů konsor- ciálních a komanditních 1,698.727.05 1,250.997.50 Úcoky. . . . . . . . 7,554.773.04 8,162.069 40 Provise i se ziskem ze 2,389.184.6 zboží . . . . . . . 2,880.302.28 364.472 9 Devisy . . . . . . . 302,909.17 131.338 46 Výnos raalit . . . . . 113.731.70 Dodatečné příjmy z odepsa- 11.580.80 10.519.03 ných již pohledávek. 1.316.— 1.120.— Nevybrané dividendy . . 674.555 96 Přenos zisku . . . . . 1,. 489. 432. 66 svkl Po odečtení výdajů a zírát: sree 2,239.314 42 Služného . . . . . . 2,.446.715.80 955.817.61 Správních výdajů . . . 916.533.69 94.594.85 Odpisů z realit a inventáře 96.132.53 1,399.313.84 Daní a poplatků . . . . 1,470). 704.21. 190.000.— Příspěvků k pens. fondu . 250.000.— Utrpěných ztrát na pohle- dávkách . . . . . . 8.655.38 163.704 10 Zbývá čistý zlsk. . . . 8,862.773.80 7,942. 770.23 Při tomto výkazu byl vzat zřetel na výsledky konsorciálních obchodů, pokud dne 30. června byly úplně zúčtovány. 1o Z Vídně, 10. srpna. Jak je vidno z vydané právě bilance Úvěrníhio ústavu vídeňskéno, je získ jeho z první pololetí letoška o 970.003 K 8 hal, větší nez za první pololetí loňské. Dlužno pak dodati, že kon- sorciální obchody, jež byly úplně súčtovány, jsou obchody syndikátů: pro 4procentní uherskou koru- novou rentu emisse r. 1908, dále pro 4 V/vprocentní uherské pokladní poukázky, konečně pro 4procenlní nome z sn předlitavské pokladní poukázky. Nejsou súčtovány obchody syndikátů: pro cenne papíry z říšských aktiv, pro 4proceniní rakouskou korunovou rentu emisse 1908, druhého převzetí 4procentní uherské korunové renty emisse 1908 4proceniní vídaňské městské půjčky z r. 1908. Dále nejsou súčtovány obchody syndikátu pr akcie i akciové společnosti pro průmysl nafty akciové společnosti »Munduse, spojených rakouských továren na nábytek z obýbaného dřeva; »Alleanza« Socielá di Assicurazioni; Anglokontinentální akciove společnosti pro kondensování mléka; Austroorientál ské akciové společnosti obchodní; Banque Inter nationale de Broxelles (mezinárodní banky brussel ské); Bilsko-bilovecké eskomptní a směnásní banky První rakouské továrny na linoleum; Haličské banky pro obchod a průmysl; Guntramsdorlské tiskárny akc. společností; Akc. společnosti na výrobu drasla Královédvorské továrný na tisk kartonu akc. společ nosti; továrny na stroje akc, společnosti dř. Tenner Laetsch a spol. ; strojovny L. Zieleniuwského v Kra- kově, akc. společnosti; akc. společnosti rafinerie mi- neráiních olejů; Mestomické rafinerie cukru; Severo- moravského pivovaru a sladovny, akc. sp alečnosti Akc společnosti rakouských chemických továren Akc. společnosti pro průmysi papíru v Olšanech (u Šumperku); všeobecné pojišťovací společnosti »Pro- videntia« a akc. společnosti továren na lkalcovské stavy a stroje pro tkalcovny.1 de z Vídně, 10. srpna. (»N. Fr. Pr.«) Pololelníbí lance Úvěrního ústavu posuzuje se příznivě. Vy těžek rakouských a uberských pokladničních. po ukázek pohyboval se mezi 1/2—54 mil. kor. Obchod s efekty byl lepší takér v provinciích. Úroková mína byla o 08—0.9% nižší. Provise obsahují také vy- šetřovací poplatky pro státní obchody, dále výtěžek příznivějšího průběhu obchodu uhelného. Naprot tomu byl cukerní obchod slušně upevněn. Uvěrn ústav má rakouské korunové renty asi za 30 mil. K. větší část poslední uherské korunové ronty, půjčky města Vídna asi za 25 mil. K. Filjalky Úvěrního ústavu měly příznivý výsledek. Průmysi naflový by poněkuď lepší u šachty v Sustanovicích. Dodal prd- měrně 50 cisteren petroleje denně. Rěcká rafinerie pelrolejová měla špatný obchodní průběh. Závody Škodovy byly dobře zaměstnány také ve strojním od- dělení, rovněž tak Stabilimento Technico v Terstu Fézové továrny budou prý platiti 4% dividendu. Ny nější obchod jest poněkud lepší. Austro-orientální ob- chodní společnost utrpěla ztrátu 400.000 K. Vývozní komanditní společnost »Schweiger« končí následkem nepříznivých poměrů ve východní Asii ztrátou. Pod- niky průmyslu textilního, stavebního a strojírny pra cují s nepřiznivými výsledky. Celoroční bilance Úvěr ního ústavu, neutrpíli ve druhém pololetí těžké ztráty bude vykazovati poprvé po několika lelech dividendu 32 K proti 30) K loňského roku.
#8 alto_textblock #8
noo
#9 alto_textblock #9
o n
#10 alto_textblock #10
ntst t o jet st Z Peští, 10 srpna. (Zvl. telegr. » Niá . Listů«.) Na trhu prodalo se 18.000 q o 5 levněji. Platila za 50 kg: pěenice tisská 80 kg K 14.65, 79 kg K 14.50, 78 kg K 14. 25, z okoli Pešti 78 5 kg K 14 05 smíšená, 77 kg K 14 30, 76 8 kg K 14.10, bačská 80 5 kg K 14 65, 79 kg K 14 50, 77 kg K 14 25, banátská 79.5 kg K 14.50, starokanižská 76.5 k K 14 25, stolno-bělehradská 80 3 kg K 14.65, 795 kg K 14.40, syrmicská 76 5 kg K 13 85, srbská 79 kg K 14.—, 78 kg K 13.85, 78 K 13.72% snětivá, rumunská 78.5 kg K 14.10 žito (— 10 h) K 9 60—9 65; ječm en K 7.40; oves (— 10 h) K 7.50; otruby o 5 h levnějšr. Terminový obehod byl sestupn na levnější cizinu. K večeru znamenala: psenyce na říjen K 13.52, na duben 1910 K 13 70; žito na říjen K 9 77, na duben K 7.49; ovea na fijen K 7 60; kukuříee na srpen K 6.97 na květen K 0.—; řepka na srpen K 13 85 Plodinový trh byl bez obchodu, ceny nezměnény. čvrct k ocasl: zamračeno. e se ale * Z Hambnsku, 10. srpna. (Večerní bursa.) Kr ditky 204—. Smýšlení klidné.
#11 alto_textblock #11
Z trhů cukerních. (Původní zpráva »Národních Listů-.) V Praze, 8. srpna. Cukerní trhy nezměnily se ve svém rázu ani v týdnu právě minulém, čímž jest již také pověděno, že ke konečnému vyrovnání srpno- vých závazků dosud nedošlo. Srpnové výpovědi, k nimž upínal se zájem trhu, byly sice i v tomto týdnu značné, nicměně neměly na ceny valného vlivu, jelikož stalo s skutkem, co proslýchalo se již před třemi týdny. Haussisté provádějí svůj úmysl, dopomoci sta- rému zboží stůj co stůj k vyšším cenám, do- mnívajíce se patrně, že kontremina ve příčině úhrady dlužných cukrů ocitne se v úzkých, takže bude nucena ze svých kapec hraditi to, oč stoupenci haussy dosud ve svých nadějlch byli zklamáni. Prostředky, jimiž tohoto cíle s domáhají, jsou ovšem příliš jednostranné a zá- leží jedině v tom, že zboží vypovězené i efektivní béře se z trhu a ukládá se do skladišť, tak aby kontremina ocitla se v úzkých. To děje se bez ohledu na to, že velikost dosud neuhražených závazků kontreminy není známa, jakož i bez úvahy, co s cukrem ukládaným má se později státi, zbude-li skutečně na skladě. Vzrůst deportu mezi starou a novou kampaní v tomto týdnu a ochotné prodeje továren na novou kampaň nenasvědčují aspoň nikterak, že by ceny nové kampaně měly napomáhati staré ke vzestupu, a tak celá akce posledních dvou týdnů nese příliš známku umělosti, kterou ostatně ani se netají. Bude-li míti skutečně úspěchu, to není v moci ani jedné ani druhé strany, ale záleží jedině na vnitřních okolnostech trhu. Amerika byla konečně donucena ke zvý- šení svých záznamů, čímž přibližila se sice jen evropské paritě, kontinentálním trhům bylo to však přece další vítanou pohnutkou ke zvýšenl cen. A přece Amerika, nemá-li přijíti o javanský cukr, musí, jak jsme již před měsícem uvedli, své ceny zvýšiti, takže tato okolnost sama o sobě nemůže býti vykládána nijak jako zvláštní mo- ment příznivý. Ostatně zmizí zájem evropských trhův o Ameriku velmi záhy, jakmile v celém dosahu uplatní se nejnovější celní zákon Spo- jených státův amerických, dle něhož cukr z Fi- lipin dovážený bude úplně osvobozen od do- vozného cla, z něhož doposud bylo slevováno »pouze« 75 proc. Jaký vliv to bude míti na výrobu kubánskou a v druhé řadě evropskou, to ukáže budoucnost; jisto jest, že americký trust bude výrobu na Filipinách všemožně pod- porovati již za tím účelem, by bližšího cukru kubánského levněji nabyl, což bez vlivu ani na evropské trhy se neobejde. Mimo akci spekulace přispěla částečně též repě měné příznivá povětrnost ke vzestupu cen, zvláště nové kampaně, kterýžto vliv ovšem koncem týdne s nastalou změnou počasí po- minul. Náš trh se surovinou vykazoval v minu- lém týdnu převážně směr ustálený, při čemž také, zejména při stoupajících cenách, obraty dosahovaly značnější výše. Továrny naše i mo- ravské byly stále ochotnými prodavači a vy- bídka jejich polevila teprve koncem týdne, kdy ceny v souhlase s cizinou poněkud ustoupily. Vybízené zboží přešlo skoro výhradně v ma- jetek domácích rafineril, kdežto vývoz věnoval pozornost svoji zvláště zboží pohotovému, které ovšem jen sporadicky přicházelo na trh. Naše bursa konči při klidném směru záznamy K 24.20 za pohotové zboží a K 23.— za Híjen-prosinec v paritě ústecké. Domácí trh s bílým zbožím byl v tomto týdnu poněkud živější, ačkoliv stesky v příčině nedostatku některých vedlejších druhů neumlkají. Posavadní základní cena K 73.75 z továrny nedoznala změny; v nastávajícím týdnu dojde dle všeho k dodalečnému uvolnění. Terstský trh podržel sice uhájený směr, nicméně jeho obraty v minulém týdnu byly menší než v týdnu předchozím; končí smýslením klidným při záznsmech K 31.50 až 32.50 za centrifugální pilé pohotové a K 28.75 až 29.624 za dodávku na listopad březen. Londýnaký trh s bílým zbožím jevi větší zájem pouze počátkem týdne, při čemž však i tenkráte dával přednost blízkým lhůtám, kdežto vzdálenější zanedbával. Náš granulate oceňován tam koncem týdne pohotový sh. 13.— a na říjen-prosinec sh. 11.10 9. Průměrné ceny našeho trhu činily za 100 kilogramů: Surovina Bilé z boží úst c. pila granul. rafin. k o ru n V červenci: 74.25 loni . . . . . 24.80 —.— 31.41 74.98 Od Nového roku: letos . . . . . 23.60 —.— 30.55 73-70 loni . . . . . 24.69 28.21 31.42 74.29 Německé trhy zaměstnány byly po celý týden srpnovými likvidacemi, při čemž však také nová kampaň těšila se z pozornosti jak do- mácích rafinerií tak i spekulace, která stále chová o budoucnosti dobré mínění. Vybrdka na kampaň nebyla nijak malá, neměla však přece na ceny velkého vlivu, deport nicméně přece se zvětšil. V Hamburce znamenáno včera zaf o. b. pohotové M 10.90, na záři M 10.929. na říjen-prosinec M 10 071. Zřejmé s větové zásoby činily dle F. O. Lichta tento týden: 1909 1968 rozdí t tun tun tuln úhrnem . . . . 1,945.809 1.9 9.646 + 36.16 před týdnem . . 1,972.643 1,930 388 + 42. 315 Z rozdilových čislic vyplývá za minulý týden mirné zlepšení o 6000 t, což spadá hlavně na účet Ameriky, kde zásob ubylo o 22.000 t (loni o 15.874 1); naproti tomu stouply zásoby hamburské o 7640 t (loni ubylo 5500 1), kdežto v Anglii ubylo 1074 t (loni 3328 t); úbytek zásob kubánských byl stejný jako loni (10.000 t). Povětrnost minulého týdne byla z po- čátku opět nestálá a místy destivá; teprve v drahé
#12 alto_textblock #12
polovici týdne se značněji oteplilo a obloha se vyjasnila. O řepě nelze pověděti celkem nic no- vého, neboť schodek proti loňsku nejen se na- zmenšil, ale místy (jako na př. vě Německu) se ještě dále, byť i nepatrně zvětšil. Při pokročilé době roční jest trvale slunečného a teplého po- časí nejvýš žádoueno; pouze v Uhrách přejísi vydatnějšího deště. Rozbory řep z minulého týdne podávaj následující obraz: s Průměrná váha Cuker- kořene chrástu natoso gramů proc. Severozápadní Čechy: letos . . . . . 193 346 12 loni (25. července). 230 304 11.1 Střední Čechy: vno 11. 491 letos . . . . . 192 19 loni (25. července). 200 302 — s Východní Cechy: letos . . . . . 130 212 loni (25. července) . 133 v Celé Čechy: snsnre letos . . . . . 168 409 ssro loni (25. července). 179 258 Rakousko- Úhersko: n letos . . . . . 222 276 loni. . . . . . 222. Německo: 11.2 fetos . . . . . 123 407 99 před týdnem . . 97 362 loni . . . . . 173 358 11.9 lFrancie: 10 letos . . . 12343 12.6 Otiskujíce tyto číslice považujeme za svou povinnost varovati před tím, by na základě jieh vypočítáván byl již výsledek příšti kampaně, jak v tomto týdnu dovolil si jistý statistik ně mecký. Výpočet takový má menší cenu, než ně- jaká matematická hříčka, což. dokazují každo- ročně právě němečtí cukrovarníci, kteří ani po 2—3 týdnech kampaně nedovedou v říjnu pr statistických dotazech přiblížiti se pravdě. Kdyby- chom chtěli na základě výše uvedených čísli odhadovati letošní výrobu cukru v Čechách došlí bychom, přihližejíce též k menšímu osevu, ke schodku asi 30 proc., což by na našem trhu jistě již se pocítilo. Ve skutečnosti však může posavadní výrobní schodek při příznivém počasl úplně zmizeti, takže by zbyl pouze schodek osevní, který rovněž při t. zv. ideálním počasl mohl by se zmenšiti. Proto výše uvedené číslice mají význam jen jaksi theoretieký, který u Čeeh seslaben ještě více tím, že s letošními rozbory z neznámého a nepochopitelného důvodu srov- návají se za loňský rok číslice o týden časnější Z kolonií došlé zprávy znějí příznivé pouze z Barbadosu oznamuje se, že by tam vydatnější deště byly vítány.
#13 alto_textblock #13
Ze světového trhu obilního.
#14 alto_textblock #14
(Původní zpnáva „Národních Listů““.)
#15 alto_textblock #15
Z Vídně, 9. srpna. T. V minulím týdnu zase nebylo počasí v prav letní, saisonní. Pylo většinou podmračno a poprchalo za teploty snížené. Jak v této, tak ve druhé poloviní říše počásí zdržovalo žně, kdežto právě letos, kdy žně se beztoho opozdily, sýpky jsou skoro prázdné. bylo by mocnářství rakousko-uherské velice potře- bovalo dochvilných žní. Ale ve skutečnosti vidíme že přes celou hranici Rakousko-Uherska dopravuje se sem cizí pšenice a zboží dovezené musí ukájeti první žizeň: potřebu nového obilí. A při tom vyba- vuje se dojem, jakoby všechny obrovské dosavadní uzávěrky na cizí zboží byly pouze doušky na zkou- šku: tak ochotně přijímá je spotřeba a tak zřetelni citelnou zůstává na trhu poptávka po větším množ- ství zboží. Vzniká dojem, jakoby nedostatek zboží který se koncem kampaně skutečně vyskyil, byl způ- sobil neztišitelnou žádostivost kupovat, a jakoby byl vyvolal obavu, že nedostatek zboží nebude odčiněn ani poměrným výnosem sklizně, Ale tomuto dojmru chybí logika. Prostřední sklizeň nespotřebuje se ohra- tem ruky a účin její nabídky nemůže nenastatí. Na- plní i prázdné stodoly i prázdná skladiště mlýnská a to rychleji, nežlí se myslf: zvláště tehdy, jestliže spo- třeba Eude menší režli ceny, vysoko vedené plepja- tou koupěchtivostí. as Několikráte jsme v těchto přehledech vyložili na základě příšlušných dat, že průměrná sklizen působí cenové poklesy, sotva však cenový rozvrat. Silně dovozy, jež nyní docházejí, mohou však míti za následek, že bromadná nabídka domácího zbožl. nastane-li konečně po dokončení žatvy, narazt na polosyté žaludky. A tak, jako hladovému žádná cena není příliš vysoká, jen když se může sprostiti trap- ného pocitu prázdi oty, stejně neveselým kupcemje sytý. Nepotřebuje zboží a kupuje tudiz jenom kdye je laciné. Tak nejeví se vyloučeným cenový převrat. A již již se zdí, jakoby kruhy interesentů navzá- jem na sebe svalovaly vinu z Učchto poměrů. Jedna strana vidí dovozy, obává se poklesu cen a zatěžuje dovozce. Strana druhá vidí skrovnou nabídku, slabý dovoz domácí plodiny a spatřuje v tom úspěch orga- nisace pro cenový vzestup. Obě strany však přezí- rají, že moc poměrů je vždycky silnější, nežli jejicl rozumování. Jsoa-li stodoly prázdné, vyskytuje-li se poptávka, jestliže vlastní žeň jest opozděna a cizí zboží je lacinější než plodina domáci, pak přirozeně dováží se sem cizozemské obilí. Zrovna tak je přiro- zeno, že ukojené koupěchtivosti nemohou ceny če- liti, zvláště když se setkají s hromadnou nabídkou sklizené právě vlastní prostřední žně. Je však při- rozeno a nutno, aby se tak stalo? Musí útočiti na trh většina sklizně, sotva se dostane pod střechu? Vzdyť se osvědřila taktika posledních let s postup- ným odbytem zásnh. Vždyť obratem ruky se vlastní sklizeň nedostane z trhu, ale obratem ruky spotře- bují se dovozy, jestliže tvorha cen znemožní příliv cizího zboží. K tomu není ještě třeba převratu ceno- vého, k tomu je třeba pouze zdravé politiky pro- dejní. Vzdyt je jisto, ze chabost světového styku jest jenom následkem ráplně zboží v prvním období vý- vozní kampaně, a to proto, poněvadž všecky vývozní země se snaží vyzískati co možná nejvice z vysoké úrovně cenové, dekud trvá. V tom okamžiku, kdy
#16 alto_textblock #16
11.5
#17 alto_textblock #17
14.3
#18 alto_textblock #18
11.7
#19 alto_textblock #19
13.0
#20 alto_textblock #20
12-0
#21 alto_textblock #21
13.5
#22 alto_textblock #22
s
#23 alto_textblock #23
dorbončsn en
#24 alto_textblock #24
srtei země spotřební, především Německo, Anglie a Fran cie budou své vlastní ženě míli pohotově pro použilí musí vývozní zájem poleviti a v zemích vývozních musí začíti skladování zásob pro pozdější potřebu Že se s tím musí počítati, dokazuje statistika. Nikdy po celcu řadu let rehyly v nynějším období — bez- prostředně po žních — zřejmé zásoby tak malé nabídka tak naléhavá, jako letos. Tomu odpovídati bude další vývoj: s naplňováním skladů ruku v ruce půjde pokles, úbylek nabídky. Prodejní politika světového trhu ukazuje cesty pro tvorbu cen na trzích domácích. Jenom cizotvárný zjev, že domácí nabídku není bezprostředně po žních cítiti, paotože ji spotřelia hned rozebere, připoušti te chvíle na domácích trzích směr nad rovnomocninu trhu světového. Již nejbližší doba — první naléhavý hlad bude brzy utišen — pak musí způsobiti, že tato nerovnost zmizi. Na trhu světovém pokročily také tento týden opět poklesy kursů. Nový York znamenal pšenici na místě clů. 1173/%—1131, na záři 1123/2—1081/4, n prosinec 1101/4—106, na květen 1121/4—1077/4. V Londýně poklesly ceny o 6—9 d (pence). Paříž znamenala na záři-prosinec franků 23.85—23.55, na listopad únor 24.— až 23.65. Berlín zaznamenává poklesy téměř 10 marek. Proti minulému týdnu uza- vírá se dodávka na záři markami 228.50——225.50, na říjen 231.50—221.50, na prosinéc 226.50 až 217.50. Pouze a jedině v Rakousko-Uhersku stouply ješte o něco ceny pohotového zboží, jakož i lhůt, ja kkoli úroveň cenová je vysoká. Pešť znamenala na říjen K 13.58—13.70, na duben 13.81—13.91. Úsudky o sklizní žita v Německu znějí dost prospěšně, jakkoli ani zdaleka nebylos dosaženo lonské rekordní sklizně. Na trzích domácích nabídka stačí pravidelné poplávce. V Německu smýšlení bylo mdlé, v Rakousko-Uhersku se udrželo. Berlín zname- nal na záři mk. 180.25—179.25, na říjen 184.50 až 176.75, na prosinec 181.50—176.—, V Pešti uza- vřena byla říjnová lhůta na slav minulého týdne K 9.57. Zájem o vývoz ječmene je čilý. S druhy první jakosti byly již sjednány uzávěrky na význačné množství do Anglie, jakož obchoď ochotně přijímá velkostatkářské partie, jež se dostávají na trh. Na- proti tomu němečtí zájemníci chovají se zdrželivěji leč přece odbylo se i do Bavor na poslední týdenní burse asi 200 vagonů: Obchod s ovsem má směr udržující ceny, protož- obchod je dosud ještě odkázán na staré zboží. Nová plodina je dosud ještě málo hotova pro trh, protože se nakupílo mnoho zemědělských prací. Výnos je do- brý netoliko v Rakousko-Uhersku, nýbrž také v Ně- mecku, v Rusku i v Americe. Berlín znamená na pro- sinec mk 161.75, Pešt na řijen K 7.54—7.56. Smýšlení v obchodu s kukuřicí je rozhodně cla bé a to následkem dobrých žní v Americe, jižním Rusku a v Rumunsku, jakož i vzhledem na trvale velké lodní zásilky z Argentiny. Nový York zname nal na září ctů. 74—71/%, na prosinec 651/4—63 Na spotřebních místech jest odbyt dobrý, ale obchod s novou kukuřicí je málo oživen. Pešť znamenala n srpen K 7.70—7.62, na květen K 6.90— 6.99. Obchod s moukou jevil se tento týden poněkud přivětivějším. Pošlo k lepším uzávěrkám nejen pr pohotvou potřebu a na brzké dodávky, nýbrž i pro podzimek. Ovšem musily býti povoleny slevy. Mou- ka na krmení a otruby byly zanedbávány, Na zahraničních trzích povolily ceny souhlasně s cenovými poklesy na trhu pšeničním. Nový York znamenal Spring wheat clears za barreli S8kilový po dol. 5.20 proti 5.30 před 8 dny. V Paříži znamená fleurs dé Paris na září-prosinec franků 31.40—31.15
#25 alto_textblock #25
na listopad-únor 31.10—30.75.
#26 alto_textblock #26
se
#27 alto_textblock #27
Z trhů peněžních, 10. srpna. Zpětný přílok hotových prostředků do cedulových bank ve Vídní Berlíně byl de včera uveřejněných výkazů bankovo ních v prvém týdnu srpnovém letos značně větší než loni U Rakouskosuberské bank sloupla nezdaněná reserva bankovek o 78. 2 na 168.2 mil. K. kdežto loni zdaněný oběh 3 mil. K z konce července byl v prvém týdnu srpnovém vystřídán ne- zdaněnou zásobou 32 mil. K. Směnečný portefeuile klesl 1-tos o 50.3 na 391 3 mil K (loni o 40.7 na 511 mil.), lombard o 1 mil. na 62.6 mil. K proti 67.8 mil. K loňským Kovový poklad stoupl letos v řeče- ném období o 1.3 mil. K na 1723.4 mil. K, kdežto loni poktesl o 2.3 na 1509 mil. K. — Dle výkazu Rišské banky německé zlepšil se stav banky o 99 mil mk, takže nezdaněná reserva bankovek činí nyní 119 1 mil. marek. Loni činilo zlepšení jen 52 mil. mk, nezdaněná reserva všaku 177 mil. mk Zlatý poklad Řišské banky zvětših se letos o 142 mil. mk na 822 9 mil. mk, takže bankovky ústav jsou nyní hraženy ze 54.1% zlatem proli 501/2 % ze dne 81. července t. r. Praha. Při klidném obchodě došlo na dnešní burse k závěrkám akcil Hospodářské úvěrní banky za K 404— proti ofic. záznamu K 403.50 a akcií Živnostenské banky za K 244.75, dále stouply akcie Škodových závodů na K 281.—, ludiž o korunu a podáváno za akcie: České průmyslové banky K 416.— Pražské úvěrní banky, korun 629 —, »Merkuru« směnárenské akc. společnosti K 615.—, České banky Union K 246.50 (+ 50 hal.). Zajišťovací banky korun 200.—, Akciové továrny na vyrábění umě lých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolín ské továrny na kávové náhražky K 780.—, Podolské cementárny K 194—, České spol. pro prům. cu kerní K 208.—, pivovara v Českých Budějovicích K 950.—, strojíroy Daňkovy K 414.—, První česko- moravské strojírny K 950.—, První české akc. lo- várny oriente cukrovinek K 225.—, Západočeskýcl továren kaolin. a šamot. k 495.— peníze. Vídeň. Zprávy o odstranění potlže v otězce krelské a na druhé straně uspokojivé záznamy z Nov Yorku působily kolisavou náladu a výslednicí n konec bylo, že setrvala přívětivá základní nálads včerejší. Obchod však nenabyl většího rozsahu. Kre- ditky zůstaly upevněny, Länderbanky a Bankovního spolku byly vyšší. Akcie slátní dráhy a alpinky měly poněkud živější obchod a stouply. Naproti tomu pražské železářské se seslabily. Západočeské uheln měly poptávku, paroplavehnl, zbrojovky a simerinské strojovny měly obchod při nezměněném kursu. Na polední burse potrvala pevná tendence, zejmena když došly vyšší záznamy z Berlína a z Paříže. Je- nom alpinky měly však živější poptávku, a stouply. Kreditky byly zanedbávané, Länderbanky stoupiy. Pražské žetezářské zůstaly seslabeny. Trh s rentami byl klidný, valuty a devise nezměněny. Na eskompt- ním trhu peníze nezměněny: 31/22 90. O stavu českého průmyslu texiilního píše směro- datný »Textilní Obzor«: Zprávy, došlé z jednotlivých míst bavinářského průmyslu nasvědčují tomu, že si- tuace se nezměnila. Přádelny bavlny pracují z části již podstatně omezeně a jest hojně ochoty, provésti redukci za účelem trvalého ozdravění trhu, tedy asi ve formě navrhované pládelnickou sekcí Spolku če- ských průmyslníků textilních. Tkalcovny pracují
#28 alto_textblock #28
užn
#29 alto_textblock #29
rovněž omezeně. Tiskárny mají hojně sklady sta- rého letního zboži; za to nemohou vyrobiti zboží zimního tolik, co prodalý, a přijímají objednávky pouze za podminky a výhrady, že dodají zboží jen tehdy, budou-li moci je vyrobiti. Barevny a úpravny jsou zaměstnány úplně. Rukodílný tkalcovský prů- mysl stěžuje si do nedostatku pracovních sil, poně- vadž polní práce jsou v plném proudu. Z průmyslu lnářského se oznamuje: vzhledem k dosti značnému vývozu rakousko-uherských přádelen, který neoby- čejně lacinými uzávěrkami minulýchí měsíců byl umožněn, klesly sklady, aniž se však celková situnce patrně zlepšila. Ceny příze jsou ovšem poněkud vyšší, neodpovídají však nijak cenám suroviny. Vy- hlídky nové sklizně Iněné jsou v Německu a Belgii špatné, v Čechách slabě prostřední až špatné, v Rusku prostřední až dobré. Osetá plocha jest vesměs malá, bylo by nadále dobrého počasí třeba, by tento ůbytek větším výtěžkem inu byl paralysován. Žásoby surovin u kupců jsou téměť vyčerpány. Přádelny dis- ponují však značnými sklady lnu. Vyblídky odby- tové jsou stále ještě neujasněné a souvisí s dalžím vývinem sitnace americké i se skutečným výsledkem rakousko-uherských žní. Z průmyslu juty se pak oznamuje: sítuace průmyslu jatového je taková, jaká snad po dobu jeho trvání u nás ještě nebyla. Sktady dosahují nebývalé výše, odbyť jest zcela nepatrný. což vzbuzuje vážné obavy, že stávající 20o redukce výroby bude rozšlřena. Teh suroviny jest nezměněn, zásoby přádelen dostatečné. Rakouská obchodní a průmyslová banka, o níá jsme již několik zpráv uveřejnili, má tedy již schvá- leny své stanovy. Jak jsme sdělili, byla tato banka založena s úmysly vysloveně protičeskými a to bý- valým německým ministrem Pradem a ředitelem ví- deňské filiálky Ústřední banky německých spořitelen Zdeňkem šl. Hauskou. Nová protičeská banka zahájí prý činnost co nejdříve a to záhy se zvýšeným kapi- tálem: byla založena se 4 mil. kor., ale tento kapitál bude prý co nevidět zvýšen na 10 mil. kor. Při se- sťavení správní rady bude prý vzat zřetel na vše- chny korunní země, zvláště však na země alpskéa na Terst. — Pan ministr Prade, od nedávna člen generální rady Rakousko-uherské banky, tedy uznal nulným nový výboj protičeský a ve své bance za- stcupení všech zemí. Týž pan Prade však odmíts zastoupení Čechů v Rakousko-uherské bance. Tota jednání je čistě německé. O zdanění kavárenského výnosu hry na ku- lečníku sděluje vídeňská korrespondence: Jednomu videň kému kavárníkovi, který má ve své místnosti tři kulečníky, vytkla vůči jeho příznání k daní z příjmu odhadní komise, že neudal správně výnos ze svých tří kulečníků, jež má pořád obsazeny, že- tedy svoje přijmy udal přilš nízko. Na výtku t odpověděl kavárník, že kulečníky v jeho kavárně nejsou obsazeny stále, komise že by se mohla na vlastní oči přesvědčiti, že bývají obsazeny jen 2 až 3 hodiny, konečně že jeho příjem z nich není značný. Odhadní komise zamítia kavárníkův návrh, aby se osobně přesvědčila o tom, jas bývají obsa- zeny jeho kulečníky a zůstala při svém tvrzení, že kolečníky ve zmíněně kavárně jsou obsazeny pořád, že hráči kulečníku tvoří výborný příjem kavárnikův, který tudíž dlužno zdanili, zvýšení jeho daně tedy že jest odůvodněno. Proti tomuto rozhodnuti podal kavárník stížnost a namítl v ní mimo jiné i nedo- statečnost řízení, ježto nebyl vzať zřetel na jeho návrh, aby se komise na místě očitě přesvědčila o výnosu jeho kulečníků. Dovozoval pak, že v žadné kavárně nejsou kulečníky obsazeny pořád. Jestliže tomu komise nevěřila, měla se přesvědčili na vlastní oči. Instanční cestou dostal se spor až před správní soud, který vybověl řečené stížnosti kavárnikově, uznav nedostatečnost přislušného řízení, i zrušii rozhoduuti odhadní komise berní. V důvodech svého nálezu sdělil správní soud: Řizení při ukládání ozobní daně z přjmů nepředpisuje sice zákonnou povinnost k osobní prohlídce provozováren, ale ukládací orgány jsou povinny zkoumati určité a ni- koliv bezvýznamné udaje poplatníkovy a zjistiti pravý stav věci, jestiiže ho údaj poplatníkův správně nevystihuje. V připadě, o nějš jde, uznaly orgkny ukládaeí samy důtež tost obsazení kulečníků pro předpis daně příjmové a proto byly povinny vy- sloviti, co považují za pravdivo a po případě pravý stav věci zjistiti. To se nestalo, a tím dana je ne- dostatečnost řízení. Proto vyhověl stižnosti kavár- níkově. K organisačním olázkám petrolejářskélo prá- myslu píše N. W. T.: Koncem srpna nebo počátkem září bude pokračováno v poradách petrolejových ra- finerlí, týkajících se známé dohody se Svazem ha- ličských těžařů suroviny. Nutno zejm. ještě stanoviti modality pro převzetí odbenzlňovacího ústavu. Dále nutno vypracovati stanovy pro akciovou společnost, která za tou plíčinou bude zřízena. Blok rafinerif po- mýšlí dále na zřízení ústřední prodejní kan- celáře pro tu- i cizozemský odbyt všech výrobků i vedlejších produktů sdružených rafinerií petroleje, Regulativ pro tuto kancelář rovněž musí býti teprve vypracován. Aktivování řečené kanceláře nebude míti význam ještě pro tento rok, nýbrž zahájí svou funkci povede-li příslušné jednání ku positivnímu vý- sledku — teprve kampaní 1910/11. — Boj Američanů proli odbytu rak, a uh. petroleje v Německu y p- slední době se ještě přiostřil. Situace na lrhu obilním, význačná koupěmi ei- zího obilí, zejména v Pešti a ve Vídni, vysvětluje se takto: Že se dosud majetníci domácího obilí vyhýbají obchodu, není teď již úkazem opozděných žní, nýbrž zjevem jejich prodejní politiky. Nynější ceny zdalí se jim nízké i pokoušejí se zvýšiti je, a proto nejdou na trh. Tato politika dosud nevedla k cíli proto, že na trhu je množství cizozemského obili. V Pešti kou- peno bylo minulý týden na 500.000 metr. centů obilí, a 80—90 procent byla rumunská, srhská, bulharská a i ruská pšenice. Také vídeňské velkomlýny kou- pily mnoho zboží rumunského a něco ruského. Jsou takto pro nejbližší dobu zásobeny. Nabídka žita je dostatečná, ovsa malá, ječmene nevelká, při ječmenu zvláště proto, že tam pršelo, tak že se žeň ječmene opozdila. Slovenský ječmen slyne druhy první ja- kosti a i vybíraným zbožím, pročež jeho dosavadní nedostatek se na trzích těžce pociťuje, Ceny jeho jsou dobré a zvláště Anglie jej kupuje. Žuč na Moravě. Z Brna, 9. srpna. (Původní zpráva.) Po neobyčejně studeném počasí a nenslá lých deštícb, které se střídaly, poslední dny a týdny nastál ve žňovém počasí náhlý obrat. Panují ne- obyčejná srpnová parna, tak že dozrávají ovay, a kvapem poslední ječmeny i pšenice. V neděli praco- valo se bez obledu na obvyklý klid nedělní skoro ve všech okresích na Moravě, v nichž jsou právě žně v proudu. S chvatem pokračováno ve vazbě snopů, ba i ve svážení úrod do stodol. Na některých místech, kde žatva obilí byla dešti zdržena a obilí hrozilo přezráváním a tudiž vypadáváním zrní, pra- covali cizí polní sekáči. Dostatek pícnin na Moravě. Z Brna, 8. července. (Pův. zpráva.) Druhá sklizeň píce na Moravě se ještě nepřiblížila, přece však možno již dnes pro- nésti o ní soud aspoň částečný. Nouze o píci letos vůbec na Moravě nebude, nebude tedy kalamily. která zvláště loni stihla moravské dobytkářství. Spatná úroda a slabá sklizeň píce zejmena dotýká se dobytkaření našeho proto, poněvadž valná část hospodářů nečiní rozpočtů s píci. Uprostřed zimy objeví se pak citelný nedostatek a tak v laciné kampani dobytka, buď je nutno stav omezit nebo za- počít s nákupem krmiv, který je špalně organisován. Letošní vydatné deště podporovaly značně vzrůst travin, píenin, jetelin a sena, takže i holé pastviny a vrchy neužitečné nebo vykazující slabý vzrůst travin, daly nadprůměrnou sklizeň. Sena vyrostla neobvykle — ovšem špatným počasím dos: píce sušené shnilo, nebo bylo do jísté míry vymoknutím poškozeno na jakosti. Potíže tyto stihly lučně ob- vody na Valašsku, Kojetinsku. Slovácku i jinde. Ale všade, zvlášte na Valašsku, kde hojně zalužují poda