#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve středu Il. srpna 1909.
#5
alto_textblock
#5
lttvn s t j
#6
alto_textblock
#6
Číslo 220
#7
alto_textblock
#7
b lnoi jt
v šst-
n
#9
alto_textblock
#9
nu a ni
#10
alto_textblock
#10
na měsie
#11
alto_textblock
#11
Ma ranní avečerní listy
předplácí sa:
V Praze v administrani:
Ba měsic. . . . . . 2. K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měnin. . . .-
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkáchi
na měsie. . . . . . 2 K 90 h
Poštou:
na měsic.
na čtvrt ieta : . . . 9 K a
dvojí zásilkou
na čtvrt ista : . . . 11 K 4o
#12
alto_textblock
#12
Nl
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejit
ránní čísla o sobě
za B
večerní . . . . . . . za tb
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .
vočerní . . . . . . . . 6h
fnseráty
platí se hotově napřed
Přodplaeení a Inserty přijímá
sdministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se tel
edakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se novracsji.
#14
alto_textblock
#14
Poplach pro ostrov Kretu.
Žijeme v podivných časech. Všecky
evropské velmoci sledují politiku míru, stří-
dající se schůze panovníků utužují trvání
míru, ale přes to vše, jakoby vulkanické
vření pracovalo úspěšně směrem přímo
opáčným, střídají se obavy před hrozícími
konflikty tu na západě, tu na východě. Jest
to zvláště svět mohamedánský, jenž na
obrovské své rozloze od střední Asie až po
Marokko jest ode dvou, tří let jevištěm opětu
jících se výbuchů; převraty v Persii, v Tu-
recku na straně východní, zápas o Melillu
na nejkrajnějším západě severní Afriky
udržují veřejné mínění v ustavičném napjeti
a v obavásh, kol kterého ohniska se nahro-
madí uměle tlumená energie zápolících mezi-
národních zájmů?
Tentokráte soustřeďují se zraky poli-
tické veřejnosti opětně na jihovýchod evrop-
ský, kdež na novo propukl mezi Tureckem
a královstvím řeckým do nekonečna se
vlekoucí spor o ostrov Kretu či Kandii.
S malými přestávkami trvá spor tento ve
své nynější podstatě již od r. 1887, v době
té vystřidalo se několikeré povstání Krefanů
proti panství tureckému, až dospělo k ne-
šťastně pro Řeky válce s Tureckem, po níž
zakročením čtyř ochranných mocností Anglie,
Ruska, Francie a Italie při míru řecko-
tureckém r. 1898 vymožen byl 11. února 1899
pro ostrov Kretu tak zvaný organický statut,
jímž se mu dostalo autonomního postaven
pod formální svrchovaností Turecka. Ně
mecko a po něm i Rakousko-Uhersko od
stoupilo tehdy od společné akce velmocí,
zůstavivše záležitost tuto jmenovaným čtyřem
ochranným mocnostem.
Dle organického statutu, daného ostrovu
Kretě, zřízeno bylo pro udržení veřejného
pořádku četnietvo a obecní stráže. Nábo-
ženská vyznání prohlášena za rovnoprávná
jakožto úřadní řeč zavedena řečtina a ve-
řejně hodnosti učiněny přístupnými všem
obyvatelům, pokud prokáží náležitou způso-
bilnst. Výkonná moc svěřena byla tehdy
řeckému princi Jiřímu, jemuž přidělení byli
odpovědní rádcové. Sněmovna utvořena
jednak z poslanců volených, jednak správcem
ostrova jmenovaných; a jí spolu se správcem
ostrova uloženo provádění zamýšlených oprav
Jest na bílé dni, že organisace a opravy
se děly v duchu příštího připojení ostrova
ke království řeckému a když považována
půda za dosti připravenou, opustil prine
Jiří ostrov a sněmovna snažila se připojení
to uskutečniti, což se ovšem pro nátlak
ochranných mocností a »korrektní« chován
královské vlády řecké dosud nepodařilo.
Mecnosti udržovaly pak na ostrově posádky
své, aby se předešlo novým krvavým srážkám
mezi mohamedány a Reky. Obyvatelstvo
počtem asi 300 000 osob je totiž asi třetinou
mohamedánského vyznání a více než ze
dvou třetin řeckého.
Stav tento trval až do nedávných pře-
vratů v Turecku a v době poslední, zvláště
usi následkem změny vlivů diplomatických
při dvoře sultánském odhodlala se nejprve
Aglie a na to i ostatní ochranné mocnosti
odvolati své posádky z ostrova Krety, uči-
nivše zvláštní diplomatické prohlášení na
prospěch posavadního státoprávního poměru
mezi Kretou a Tureckem. Vyklizení ostrova
stalo se v měsíci červnu t. r. a na to roz-
poutala se opětně silná sgitace na Kretě
pro připojení její k Řecku a odstranění po-
sledních zbytků svrchovanosti turecké. Úřad-
#15
alto_textblock
#15
níci, milice, četnictvo i municipální stráže
vykonali prý přísahu věrnosti řeckému králi,
vztyčovány prý řecké prapory, soudy prý
konaly právo ve jmenu krále řeckého, pe
níze, kolky, poštovní známky vydávány
s jeho obrazem, zkrátka snaženo se připojení
ostrova k Řecku vtěliti v hotovou událost
»Omlazené« Turecko, jemuž dle okří
dleného slova anglického »Standardu« se
nedostává pouze tří věcí: vzdělání, sprave-
dlnosti a peněz — ovšem bylo událostmi na
ostrově Kretě velice nemile překvapeno,
zvláště také i proto, že ve své nové ústavní
formě bylo již stízeno citelnými ztráta mi
pokud se týká jeho práv svrchovanosti. A tak
všecka v novém Turecku nahromaděná ne
spokojenost pro porážky diplomatické dříve
utrpěné, propukla v bojechtivou energii proti
malému království řeckému, jemuž turečtí
politikové připisují všecku vinu pro hrozích
ztrátu ostrova Krety, ač nedovedli zjistiti ani
jediný nesprávný krok královské vlády řecké.
Rozpoutal se pak všude v Turecku, zejména
v jeho asijské části přímořské, prudký bo
jovný ruch protiřecký, pořádány v jednotli-
vých městech, zvláště v Syrii shromáždění
žádající, aby se vypověděla království ře-
ckému válka a aby ostrov Kreta byl váleč-
ným loďstvem tureckým znovu — dobyta
obsazen. Skutečně také se odhodlala vláda
turecká podati Řecku jakési ultimatum,
v němž žádá, aby vláda řecká do čtyř dnů
vyplnila požadavky Turecka ve příčině
ostrova Krety a agitace na něm domněle
z království řeckého vedené, se přímo od-
řekla.
Sebevědomé a příkré vystoupení vlády
turecké dle všeho opíralo se i o určité po-
zadí diplomatické, kteréž asi státníkům tu
reckým nepředstavilo »jednotnou« Evropu
jakožto příliš pevnou.
Ovšem že diplomacie, jak už je to jejím
chvalným zvykem, přichvátala, aby zamezil
propuknutí opětné válečné srážky řecko-
turecké.
V tomto stadiu vystoupily i středoevrop-
ské mocnosti, Německo a Řakousko-Uhersko
ze své, v záležitosti kretské od let zachová
vané reservy, aby rovněž přispěly k záchraně
ohroženého míru. Velevyslanec německý do
stal od své vlády pokyn, aby upozornil vladu
tureckou, by se nedala strhnouti válečným
ruchem, proti Řecku rozpoutaným, a aby se
řídila zájmy míru, jež jsou i zájmy říše tu
recké. V témž smyslu prý zakročil německý
vyslanec i v Athénách.
Rovněž rakousko-uherský velevyslanee
zakročil na přání vlády řecké v Cati
hradě, a upozornil na nebezpečí, jež by mohlo
vzniknouti z válečné srážky Turecka s Ře
ckem. Zároveň odebrali se v pondělí vele-
vyslancové k velikému vezíru, s nímž měli
dlouhý rozhovor, a radivše, aby Tureckosi
vedlo klidně, prohlásili spolu, že velmoe
mají pevnou vůli, nenechati porušiti mí
Rovněž upozornili velikého vezíra, že jed-
nání ve příčině Krety má se vésti s velmo
cemi, pod jejichž ochranou se Kreta nacház
a nikoliv s vládou řeckou.
Dle jedněch zpráv bude odpověď řecká
na ultimatum turecké následkem tohoto za-
kročení velevyslanců pozdržena, dle jiných
zpráv však byla odpověď ta již včera dopo-
ledne odevzdána tureckému vyslanci při krá-
lovském dvoře řeckém. V odpovědí své ohra-
žuje se vláda řecká proti stížnostem na ni
Tureckem uvaleným a osvědčuje, že Řecko
vždy si přálo zachovati přátelské styky s Tu-
reckem. Odmítá pak naprosto úmysly, jaké
#16
alto_textblock
#16
se mu ve příčině ruchu kretského přisuzují
Řecko ponechává rozřešení otázky velmo
cem, v jejichž rukou Kreta se nachází; samo
pak zachová se správně a loyálně k Tu
recku.
Dle tohoto znění řecké odpovědi se má
za to, že nebezpečí srážky řecko-turecké jes
zažehnáno, ačkoliv chování ochranných vel
mocí, jež již dříve posádky své z Kréty od
volaly, což právě přispělo k novému vzpla
nutí otázky této, nezdá se býti dosti jasným
Mimo to jest také pochybno, zda vá
lečný proud, v turecké veřejnosti rozpou-
taný, se dá ještě zpáčiti do kolejí mírumilov
ných, což bývá v zápletkách východních
vždy dosti oblížné, nehledě ani k možným
překvapením, o něž nebývá tam nikdy nouze
Tak oznamují se současně s mírumilovným
snažením diplomacie evropské ihned dvě
dalekosáhlé události, jež mohou míti na další
chod jak otázky kretské tak osudů Tureck
vůbec účinky sotva dohledně. Jednou jest
usnesení tureckého senátu, jímž se zvrac
jedna z nejdůležitějších zamýšlených oprav
totiž připuštění křesťanů ke službě vojenské
Senát turecký usnesl se, zachovati ar-
mádu pouze pro mohamedány
jak tomu bývalo v Turscku neústavním.
Druhá událost týká se poměrů v Arabii.
Dle včerejší telegrafické zprávy jest situace
v provincii Jemenu tak povážlivá, že vláda
turecká zamýšlí dáti tam prohlásiti stav oble-
žení a učiniti mimořádná vojenská opatření
k ochraně dráhy vedoucí do Mekky. Tyto
obě události jsou novým svědectvím, že to
v ústavním Turecku jde po starých cestách.
Bude tedy opatrno vyčkati i v záleži-
tosti kretské dalšího skutečného rozvoje.
zdali se opravdu udeží v kolejích, do nichž
ji evropská diplomacie v zájmu zachování
míru chce vpraviti.
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy domáci.
V Praze, 10. srpna. (Zákon o bílém
fosíoru.) Panovník schválil dne 13. července
na základé usnesení obou sněmoven říšské rady
zákon o výrobě zápalek a jiného zápalného
zboží. Tímto zákonem, který byl dnes v úřad
ních novinách vyhlášen, zapovídá se užívati od
1. ledna 1912 bílého neb žlutého fosforu k vý-
rcbě zápalek a od 1. července 1912 zápalné
zboží z bílého fosforu zhotovené zapovídá s
prodávati. Ode dneška nesmí se zříditi žád-
ný nový závod na výrobu zápalek z bílého nel
žlutého fosforu.
V Praze, 10. srpna. (K akci prof. Gla-
biňského.) Orgán prof. Glabiňského, „Slowo
polskie“, líčí jeho sanační akci souhlasně s listy
vídeňskými a zvláště důrazně podotýká, že akce
ta nikterak nesměřuje proti Bienerthově vládě
což se u prof. Glabiňského rozumí ovšem samo
sebou. List píše pak dále: Bude věcí předsedy
ministerstva, aby pe předsednické konferenci
rozvážil, kterou cestou se má dáti, aby zabez-
pečil klidnou práci na sněmě českéma
polom v parlamentě. Bezpochyby započnou pak
konference ministerského předsedy se stranami.
zvláště s Čechy a Němci. Zdá se, že tyto konfe-
rence měly by lepší vyhlidky, kdyby celý parla-
ment byl svolán ke krátkému zasedání v záři
před zemskými sněmy. Zanikla by aspoň nedů-
věra a rozmrzelost, jež se objevily v některých
stranách po uzavření říšské rady, čímž přišly
na zmar všechny práce, provedené ve sněmov-
ních výborech, takže všechny výbory museji
býti nově zvoleny a musejí všechny práce zapo-
číti znova. Krátké zasedání v září bylo by vi-
táno i proto, aby se členové delegace mohl
#18
alto_textblock
#18
v čas dohodnouti, ježto nastávající zasedání de-
legací neslibuje býti valně klidným. Rozhodnut
v těchto věcech může se však státi až v druh
polovině srpna po předsednické konferenci.
V Praze, 10. srpna. (O posiční nálada
klerikálných Slovinců.) V nedéli byla
v Kamniku v Kraňsku slavnost klerikálního
tělocvičného spolku „Orla“, na niž přibyl lu-
blaňský biskup Jeglič, říšští poslanci dr. Koro-
šec, Povše, Pogačník a několik klerikálních po-
slanců zemských. Poslanci Korošec a Po
vše mluvili k zástupu lidu velice bojovně. Po-
tírali nynější vládu a její spojence Němce, vy
slovili se pro oposici proti nynějšímu německé-
mu systému až do krajnosti. Večer byla spo-
lečná hostina, již se účastnil také dr. Aleksič
Rus ze Stanislavova a Polák Markl z Krakova.
Také při hostině se mnoho mluvilo a proneseny
připitky austroslavismu a dohodě rakouskýeh
Slovanů.
Z Lublaně, 8. srpna. (Odsouzeni ně-
mečtí zuřivci.) Jak rakouským Němcům
domýšlivost stoupá do hlavy, ukazuje připad
kočevský. Hrstka Nemců na národnostním
ostrůvku kočevském odvažuje se diktovati svou
vůli ohromné převaze slovinského lidu v Kran-
sku. Kočeváci si usmyslili, že ve svém městečku
nestrpí Slovince a za prvý cíl své výbojnosti
vzali si tajemníka slovinské záložny, Novaka,
jejž beze vší příčiny sbíli. Soud zbůjníky od-
soudil. To dohřálo kočevské Němce tak, že v týž
den, kdy soud vynesl svůj nález (6. července),
sešli se v hospodě a tam se rozhodli, že se na
Slovincích pomstí. Přímo z hospody vyhrnuli
se před obchod Slovince Pevce a rozbili v něm
co se dalo rozbiti. Tři němočtí junáci Jane-
schůtz, Woinsehrott a Dürrfeld, se při tom ob
zvláště vyznamenali a byli za to povoláni k sou-
du. Hájili se tím, že byli na mol spiti; ale svěd
kové dokázali, že si byli vědomi toho, co pášou
a soud jim vyměřil prvému 8 měsíců, druhému
5 a třetimu 6 měsíců těžkého žaláře.
Ze Záhřeba, 8. srpna. (Papež pro
hlaholské bohoslužbě.) Právě v čas
v době, kdy na Velehradě se konal sjezd přátel
sblížení církve východní se západní a tedy i sbli
žení obřadu slovanského s latinským, vydal pa-
pež Pius X. nově nařízení, jímž se do krajní
míry omezuje užívání staroslovanského jazyka
při katolické bohoslužbě v Dalmacii, Chorvatsku
a Přimoří. Římská kurie nařídila r. 1906, ž
slovanského (hlaholského) jazyka smí se užívat
pouze v těch chrámech, v nichž se ho nepře-
tržitě užívalo v posledních třiceti letech. Bisku-
pové přímořských diecesí měli tehda poradu
v Zádru, v níž se radili o provedení papežského
nařízení, ale nedošli patrně na jednomyslné
usnesení, poněvadž po poradě nevydáno nijaké
prohlášení. Zdá se, že většina biskupů byla
proti nařízení, následkem čehož nařízení ne-
prováděno. Proto vydává papež nové nařízení
v němž se dovolává nařízení z r. 1903 a roz
kazuje, aby se provádělo bez výjimky.
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy zahraničné.
V Praze. 10. srpna.
Výsledky carských návštěv.
V některých listech vyskytla se zpráva,že
ruský ministr vnějších věcí, Izvolský, dohod
se s ministry francouzským a anglickým o Dar-
danely. Pochybujeme, že by za nynějších ne-
urovnaných poměrů na Balkáně Rusko s Anglii
a Francií, jimž jde rozhodně o zachování míru,
chtěly de poměrů balkán. vněsti nový kvas, jímž
by nade vši pochybnost bylo zrušení zákazu
o plavbě vojenských lodí tureckými průplavy
Zákaz pařížské smlouvy je Rusku nyní více na
prospěch než na škodu, poněvadž zavírá přístup
#20
alto_textblock
#20
do Černého moře cizím válečným lodím, proti
nimž by Rusko mohlo postaviti jen své zastaralé
loďstvo černomořské. Obchodnímu loďstvu ru-
skému jsou však průlivy vždy otevřeny.
Hlavním výsledkem carské návštěvy ve vo-
dách francouzských a anglických kromě upev-
nění přátelských styků tří velmocí jest zabez-
pečení ruské ústavnosti. Také mo-
skevské „Russk. Slovo“ zaznamenává s povdě-
kem, že nejen v přípiteích krále Eduarda a ca-
rově, ale i v adresách, podaných caru anglický-
mi obchodními komorami klade se značná váha
na návštěvu ruských poslanců v Anglii. V pro-
jevech těchto — píše moskevský list — vyja-
dřuje se táž myšlenka, kterou vyslovili Angli-
čané, když vítali ruské hosty, že totiž upevnění
nového zřízení v Rusku může býti zárukou pev-
ného a trvalého anglo-ruského sblížení jak na
půdě politické, tak i hospodářské. Angličané,
jako politikové čistě reální, kladou velikou váhu
na stabilitu vnitřních poměrů, dle níž se řídí
i politieký poměr Anglie k jiným státům. Pře-
jíce si, aby ústavní zřízení v Rusku se vžilo
a upevnilo, Angličané zůstávají důsledni ve
svých názorech na vnitřní politiku ruskou, ne-
bot již před třemi roky, kdy se sešla prvá ruská
duma, Angličané ji uvítali s radosti jako pří-
znak obrození Ruska.
#21
alto_textblock
#21
Alkohol v Rusku.
Prof. Ozerov zpracoval výsledky posledního
sčítání lidu a vydal již 8 dílů statistických zpráv
o Rusku, týkajících se všech zjevů kulturního,
hospodářského i sociálního života na Rusi.
V posledním díle zabývá se alkoholem. Rusko
co do množství vypitého alkoholu zaujímá jedno
z posledních míst mezi evropskými státy.
Příčinou toho není však zdrželivost Rusů, nýbrž
nedoslatek hmotných prostředků, aby mohli p i
více. Na váhu při tom padá, že v Rusku se al-
kohol píje ve formě nejvíce škodlivé jako vodka
(kořalka), kdežto v jiných státech mají převahu
méně škodné pivo a vino. V Anglii činí roční
důchod každého obyvatele v průměru 309 rub.
z nichž jde na lihové nápoje 32.3 ruble na oso-
bu. V Rusku činí průměrný roční důchod kaž-
dého obyvatele pouze 63 ruble, a z nich se pro-
pije 6.83 rublů.
#22
alto_textblock
#22
Francouzský tisk o odloučení Cholmské Rusi o
království polského.
Projekt odloučení Cholmska od královstv
polského, který vláda ruská předložila dne 14.
května dumě a jenž se setkal s rozhodným od-
porem Poláků, kteří jej nazývají čtvrtým děle-
ním Polska, došel přičiněním polských vlastenců
a následkem starého přátelství polsko-francouz-
skéhc značné pozornosti v tisku francouzském,
z něhož jsme uvedli již několik hlasů.
Také „Revue pour les Francais““ přináši
o této otázce již druhý článek, v němž publ-
cista Pierre Rocheverre, žák Arnošta Denisa.
zaujímá rozhodné stanovisko proti tomuto pro-
jektu, v němž spatřuje vítězství zhoubnéhoa
mocného vlivu Pruska v Petrohradě. Článek,
o němž autor uvádí, že je psán na základě úřad-
ních dokladů ruských, přednášek Denisových,
a informací pí. Julietty Adamové, Elisy Orzesz-
kové, Henryka Sienkiewicze, šl. Žwana a j. jest
velmi instruktivní a projednává otázku velmí
důkladně s hlediska historického i s hledisk
národní spravedlnosti.
Že projekt je pro polskou národnost zhoub
ný, dovozuje z toho, že v nové gubernii cholm-
ské, ač zůstane podřízena nynějším zákonům
v království polském, mají platiti jisté výjimky.
takže zde Poláci pozbudou mnohých práv, kte-
rých posud v území království polského požívají
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
Fotografle ve hvězdářství.
Fotografie, jež nás poučuje o složení a po
hybu nebeských těles, nazývá se spektrografie
a zakládá se na následující myšlence. Světlo
hvězdy neb planety rozloží se hranolem ve spek
trum, vidmo, které podobně jako spoktrum slu-
neční prostoupeno jest četnými Fraunhoferovými
čarami, jež vznikají absorbcí světla jednak ve
fotosféře hvězd, jednak též absorbcí jeho
v atmosféře naší země. Tyto temné čáry zoveme
tellurické (tellus = země), ony stellární (stella
= hvězda).
Poloha tellurických čar ve spektru je vždy
stejná, nezávislá na pohybu naší země. Mohou
tedy tyto čáry tellurické sloužiti za indexy, od
nichž lze měřiti odlehlosti čar stellárních.
Čáry stellární mají neobyčejnou důležitost
pro poznání poměrů, jež na pozorované hvězdé
panují. Předně svým postavením ve spektru po-
učují nás o složení hvězdy. Ve svítíci vrstvě její,
v její fotosféře, jsou totiž rozžhaveny páry
oněch prvků, z nichž se hvězda skládá. A dle
zkušeností na zemi nabytých víme, že rozžha-
vené páry toho neb onoho prvku prozradí se
vždy jednou neb několika čarami ve spektru,
jichž posice ve spektru je vždy a všude stejná.
Můžeme tedy naopak, vidíme-li na určitém mist
spektra Fraunhoferovou čáru, souditi, který
prvek ji způsobil, tedy který prvek jest též n
oné hvězdě.
Tak na příklad v poslední době zabývali se
Američané Hale a Adams pozorováním spektra
slunečního. Z prací jejich lze bezpečně souditi,
že skvrny na slunci jsou místa, jež mají nižší
teplotu, než krajiny sousední. Neboť změna po-
lohy, kterou spektrální čáry slunečních skvrn
ukazují, jest právě taková, jakou ukazují tytéž
čáry ve spektru světla obloukového, když se in-
tensita proudu, jímž je lampa napájena, sníži
z 30 Amp. na 2 Amp
Hale a Adams srovnali též spektrální čáry
#25
alto_textblock
#25
okraje slunečního s liniemi jeho střodu. Uká-
zaly se na okraji podobné změny, jako na skvr-
nách, svědčící, že rovněž okraje sluneční jsou
méně žhavé, než jeho centrum, avšak jistý roz-
díl v tom přece byl. Kdežto ve skvrnách posou-
valy se nejvíce čáry, odpovídající prvkům vana-
dium a titan, posouvaly se na okraji čáry prvků-
železa, manganu a vápníku.
Podobně vodní páry způsobují docela ur
čitou absorbei světla a tím i docela určité tmavá
čáry v červeně části spektra. Z existence těchto
čar ve spektru Marsově usoudil Lowel, že n
Marsu jest voda a vodní páry, podobně jako
z ostatních čar vysvítá, že jest tam ovzduší po-
dobného složení, jako ovzduší naše.
Stellární čáry spektra nějaké hvězdy, jak
už z hořejšího vysvítá, nemají obyčejně polohu
stálou, nýbrž mění ji — byť i ta změna byla
velice nepatrná. Změna ta může býti způsoben
buď změnou teploty neb tlaku vzduchu, anebo,
a to zvláště, změnou polohy hvězdy.
Pohybuje-li se hvězda, pošinou se maličko
stellární čáry buď k červenému neb fialovému
konci spektra. Spektrum se ofotografuje a mi-
krometricky změří se odlehlosti stellárních čar od
čar tellurických neb čar pomocného, srovnávacího
spoktra. Ze směru a velikosti pošinutí jejich bud
k červenému neb fialovému konci spektra, lze
dle principu Dopplerova souditi a počítati, zdali
se hvězda v zorné přimce k nám blíží či se od
nás vzdaluje.
Tím způsobem vyšetřována byla celá řada
tak zvaných „stálic“ a ukázalo se, že to vlastně
stálice v přesném smyslu nejsou, nýbrž že po-
hybují se v prostoru světovém s ohromnou rych-
lostí, často 100 i více km. za sekundu. (Naše
země na dráze kolem slunce urazí za sekundu
pouze 32 km).
Avšak rychlosti, které takto pro stálice byly
nalezeny, nejsou skutečné rychlosti, hvězdám
vlastní, nýbrž relativní vzhledem k zemi a sou-
stavě sluneční. Následkem pohybu slunce zdá
se, že stálice se pohybuje na nebeské kouli
v opačném směru. Jest tudíž pohyb hvězd jen
#26
alto_textblock
#26
obrazem pohybu soustavy sluneční a proto lze
naopak odvoditi z pohybu velkého počtu hvězd
ve směru zornice rychlost, s jakou letí naše
soustava sluneční prostorem světovým.
Prvni pokusil se tímto spektrografickým
způsobem určiti rychlost sluneční soustavy an-
glický astronom H. Homan r. 1885 a to na zá-
kladě pozorování asi 20 hvězd, která konal na
známé hvězdárně greenwichské. Výsledek jin
nalezený nebyl uspokojivý.
Nástupcem jeho v této otázce byl Kempl.
který r. 1892 ze známých rychlostí v zorné
přímce pro 51 hvězd, jež určil berlínský hvě-
zdář Vogel, vypočítal, že sluneční systém let
vesmírem rychlostí asi 18 km. za sekundu.
Ještě lépe řešil tuto úlohu Američan Camp-
bell, jenž užil pozorování 280 hvězd zvláště se-
verní oblohy a našel, že slunce a s ním naše
země pádí prostorem světovým rychlostí asi 20
km. za sekundu. Tedy ani naše nejbližší „stá-
lice“ — slunce — stálieí není, leč jen relativně
vzhledem k naší zemi.
Dále spektrograficky řešena byla otázka.
zdali také slunce a ostatní stálice se otáčejí ko
lem své osy, podobně jako se otáčí za „den“
kol osy naše země a ostatní planety. Výsledel
pozorování byl kladný. Tak na příklad pro slun-
ce bylo nalezeno, že se otáčí kol osy tak rychle.
že Laždý bod na jeho rovníku urazí za sekundu
asi 2 km., kdežto bod na rovníku zemském z
stejnou dobu uletí pouze 465 m.
Také mléčné dráze věnována pozornost p
této stránce zejména Wolfem a Barnardem, kteř
na okraji jejím v souhvězdí střelce objevili no-
vou skupinu mlhovin.
Vyšetřováním mlhovin zabýval se v posled
ní době Bohlin, ustanovil spektrograficky paral-
laxu mlhoviny v Andromedě a dokázal, že mlho
viny a tak zvané „hvězdokupy“ jsou jen sou-
částky systému mléčné dráhy. Poněvadž ale tato
mlhovina v Andromedě nejeví žádného vlast
ního pohybu, usoudil z toho, že se pohybuje
v prostoru světovém týmž směrem a stejnou
rychlostí, jako slunce.
#27
alto_textblock
#27
Nejvelkolepějším objevem spektrografie jes
určování tak zvaných spektroskopických dvoj-
hvězd. Dvojhvězdou obecně nazýváme skupinu
dvou hvězd sobě blízkých, jež obíhají kolen
společného těžiště. Sviti z pravidla obě vlast-
ním světlem a proto jsou nám v noci viditelny
Ve většině případů bývá možno dosti silným da-
lekohledem viděti každou z obou hvězd, z obou
složek, pro sebe a pozorovati, jak během doby
zvolna své vzájemné postavení mění. Takovým
dvojhvězdám říkáme fysikální.
Naproti tomu u mnohých dvojhvězd nebývá
možno ani nejsilnějším dalekohledem každou ze
složek pro sebe pozorovati a to buď proto, že
jsou si tak blízko, že jedna hvězda druhou kryje
anebo, že jedna z obou hvězd už svítiti přestala
je tmavá a tudiž neviditelná.
A přece spektrografie nás v obou těchto
případech poučí, že jsou to dvě tělesa, že je t
dvojhvězda. Říkáme pak těmto dvojhvězdám na
rozdíl od fysikálních dvojhvězdy spektroskopi
Že jsou to dvě hvězdy, prozradí se v ton
případě, kdy jsou obě jasné, kdy obě svítí, tím
že fotografie spektra jejich ukazuje dvě sou-
stavy stellárních čar, z nichž jedny jeví slab
pošinutí v pravo, druhé v levo, tedy pošinut
protivného směru. Jsou to vlastně spektra dvě
jež patří dvěma hvězdám a pošinutí jejich ča
na různé strany jest důkazem, že jedna z obou
složek dvojhvězdy se k nám blíží, kdežto druhá
se od nás vzdaluje.
V druhém případě, kdy jedna složka dvoj-
hvězdy jest tmavá a tudíž neviditelná, ukáže se
ve spektrografu spektrum sice jediné, které
však, když se zhotoví několikrát po sobě, jev
pošinutí čar periodicky se měnící střídavě v pra-
vo a v levo dle toho, jak ona svítící složka při
svém oběhu kolem těžiště obou hvězd se blíži
nebo vzdaluje.
Toto spektrografické určování dvojhvězo
stalo se v posledních letech programmatiekou
prací některých světových hvězdáren, zejména
amerických, které jsou k tomuto úkolu nejlép
#28
alto_textblock
#28
cké.
#29
alto_textblock
#29
vyzbrojeny a kdež astronomové Adams, Picke-
ring, Huggins, Campbell, Curtis, Lord a částečně
též nedávno zemřelý Newcomb získali si vedle
Evropanů Vogela a Bělopolskiho na poli stellár
ní astronomie největších zásluh. Dokázali totiž
o celé řadě hvězd zdánlivě jednoduchých neto
liko, že jsou to dvojhvězdy, nýbrž z řady foto-
grafií jejich spekter vypočítali též dráhy, jež
obě složky ve vesmíru opisují.
Avšak i jinou důležitou službu koná foto-
grafie astronomii tím, že jest možno pomocí její
určovati a objevovati dosud neznámé hvězdya
planetoidy. Je totiž fotografická deska v jistém
ohledu citlivější než lidské oko, nepodléhá zra-
kovým klamům, a obrázek fotograficky zhoto-
vený lze dodatečně pohodlněji probádati, než
když bádání má se prováděti přímo na obloze.
Tímto způsobem objeveno bylo v posled
ních letech několik set asteroid, to je malých
planet, jež krouží kolem slunce mezi Marsem
a Jupiterem. Pouze několik málo z nich — asi
tři — jsou od slunce stejně vzdáleny jako Ju-
piter, to jest asi 800 mílionů km. a mají s ním
stejnou dobu oběhu 4333 dní.
Podobně fotograficky objeveny byly r. 1904
hvězdářem Perrinem šestý a sedmý měsíc Ju-
piterův. Tyto měsíce jsou docela nepatrná tě-
lesa. Průměr šestého měří asi 120 km., sedmého
pouze 50 km., nagroti tomu rovníkový průměr
Jupiterův čítá 144.580 km. a průměr naší Země
jen 12.756 km. Jakým titánem, jakým obrem
jest Jupiter proti těmto svým průvodcům!
Stejně poslední dva z deseti průvodců oběž-
nice Saturna objevil americký hvězdář Picke-
ring fotograficky. Nazývají se Fébé a Themis.
Nejsou o nie větší než poslední měsíce Jupite-
rovy, to jest měří v průměru asi 60 km. Zají-
mavým z těchto trabantů jest zejména prvý
z nich — Fébé — tím, že obíhá kolem Saturna
v opačném směru, než ostatní měsíce, to jest
na západě jeho vychází a na východě zapadá,
tvoře takto tvrdý oříšek v Kant-Laplaceově
theorii o vzníku sluneční soustavy.