Strana 4. Číslo 230.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 22. srpna 1900

vic K. Probošta, který utopil se v trudnomysl- nosti nad nezhojitelným těžkým neduhem. * Ze msty zastřelen. Dne 19. t. m. vyšel si na hon 26letý selský syn v Brdečné, jménem Dvořák, s jedním honcem. Tento obcházel pole, za- tím co Dvořák s puškou u stromu seděl a čekal na zvěř. Pojednou padla rána a honec se domníval, že to střelil jeho pán. Šel se podívat ke stromu a spa- třil, že Dvořák sedí s prostřelenou hlavou. Víděl od stromu utíkat malého muže. Soudí se, že Dvořák byl zastřelen ze msty. Teprve nedávno se vrátil domů od vojska. Vražda ona způsobila v celém okolí veliké vzrušení. Pro zhrzenou lásku. Včera odpoledne vypila v sebevražedném úmyslu roztok ze dvou ba- líčků fosforových sirek 19letá služka Marie Pánkova, zaměstnaná v Poštovské ulici v domě č. 7—I. Na ochranné stanici poskytli ji lékaři pp. dr. Mareš Kotáb první pomoci, načež byla odvezena ambulanč- ním vozem do zdejší všeobecné nemocnice. Povětrnost. Zamračené, teplé a k bouřím ná- chylné počasí potrvá.

Směs. ** Stávka nosičů. Z Berlína, 21. srpna. (T. k.) Dělníci zaměstnaní ve zdejších skladech dříví a uhlí přestali, jak oznamují listy, včera pracovati. List jeden tvrdí, že stávkuje 20.000 dělníků, jiné listy, že vstoupilo ve stávku přes 10.000 dělníků. Zdá se, že stávka nemá vétšího významu. ** »Bída« proletariátu. Vídeňští sociální demokraté najali si minulé neděle dva parníky a jeli do Prešpurku do divadla, kde se sehrál kus Haupt- mannův »Tkalci«. Večer se vrátili zvláštním vlakem do Vídně. A pak prý je mezi proletariátem bída. Kneiplánův úbor. V Bystřici v Sedmi- hradsku přišel dr. Karel Lang v Kneipově úboru do úřadu. Přednosta kanceláře zapověděl mu, že nesmí bos v sandálech do úřadu. Dr. Lang rekuroval a vrchní župan zápověď tu potvrdil, poněvadž prý proti dobrým mravům a zvykům není žádného od- volání. * Škodí pivo a víno dětem ? Rozhodně je alkohol v jakémkoli způsobu, ať v rozříděném víně nab pivě, jed pro zdravé dítě. On škodí mu již proto, poněvadž mu chuť k mléku, nejzdravějšímu nápoji dětí, kazí a tak dítě ničí. Časté požívání piva aneb vína — ať i v menší míře — dělá z dítěte pozděj- šího opilce, podrývá mu zdraví a krátí mu život. Již kojenci je pivo škodlivé, které kojná požívá; a mnohdy lepší se stav dítěte tehdy, když kojná piva požívati přestane. Větší dítky ztratí požíváním piva nejen du- ševní čilost, ale i tělesnou; takové dítky jsou brzy zralé, učí se velmi špatně, mají málo krve a špatně vypadají. Mnohá matka myslí, aniž by se lékaře ptala, že dítě takové je již samo v sobě slabé a dává mu piva požívati ještě ve větší míře; neví však, že na tento způsob dítě své otravuje a hrob mu kope. Povaha takého dítěte je obyčejně zkažená; dříve rozmilé a poslušné dítky stanou se užíváním alkoholu zlými, hněvivými, neposlušnými, ano i proti jiným osobám drzými. Polepšiti takové dítky může jen úplné ode- jmutí alkoholu. Rozličné nemoci žaludeční a katarhy, nervosní nemoci, padoucí nemoc mají u mnohého svůj původ v skorém požívání piva neb vína. Obyčejné požívání alkoholu je dítěti jedem a otravou; jen málo- kdy je prospěšno nemocnému dítěti podati vína neb piva, ale i to se má jen státi s dovolením lékaře. — Alkohol tedy je dítěti jedem. Dětem patří mléko a voda. ** Pivo z brambor. Přání, aby se pěstování brambor stalo výnosnějším, bylo v nejnovější době příčinou různých pokusů. Z brambor vyroben alkohol a nejnověji řeší se problem, jak brambor ještě zužit- kovati, aniž by se tím zvýšilo pití kořalky. Vynašly se hospodářské stroje s lihovými motory, vynašlo se osvětlování lihem a nyní došlo se k pokusu — va- řiti bramborové pivo. Ječmen tu nahražen brambo- rami. Bramborové pivo jest dosti dobré, chutná pří- jemně, jest pěkného vzhledu a zdá se, že najde i své pijáky.

Školská hlídka.

»Pověz mi, co čteš, a povím ti, co jseš.« V jednom z čísel »Katol. L.« psáno úplně správně o dozoru pp. učitelů k náboženským cvi- čením. Dozor úplně týž i při mši sv. panuje mezi »moderním« učitelstvem. A co toho smutného úkazu příčinou hlavní? Špatná většincu četba »moderních« pp. učitelů. Spatná kniha špatný druh! Většina pánů učitelů jest »moderní«, protože četba jejich, duchovní pokrm, jest »moderní«. Podívejte se na knihy a no- viny docházející na jejich adresy, a budete čísti téměř všude: »Český Učitel«, »Učitelské Noviny«, »Školský Obzor« a jim podobného, ne-li horšího směru. Časo- pisů pelitických neodbírají jiných — »Národní Listy«, Radikální Listy«, »Čas«, brožury Omladinistů, Ma- sarykovi, Herbenovi a jim podobných odpadlíkův,

aneb úhlavních nepřátel církve sv. katolické, to jest evangeliům »moderních« pp. učitelů. Za prameny i ku konferenčním otázkám podobných »plagiátů« užívají. Tak na příklad a na důkaz přednášel v jedné ves- nici na ryze katolickém pošumavském sídle školy ka- tolické, do ktaré ani jeden jinověrec nechodí, pan učitel — za lepšího v ohledu náboženském považo- vaný — dle Hajnovy »Samostatnosti«, svazek I., 1899, str. 22. »O nebezpačí reakce se strany klerika- lismu.« Článek ten psán je tak nepřátelsky proti církvi sv. naší katolické, že žádný »žid dle Talmudu« ani »zednář« horší zlobu by na jevo dáti a uveřej- niti nemohl. Obsshuje podlé, pokrytecké štvaní ve- škeré pravdě historické odporující, katolickou církev svatou v nenávist a opovržení uvrhující, ve kterém Husa za ideal ctnosti, svatosti a zbožnosti vystavuje, sv. Jana Nepomuckého upírá a všecko učitelstvo volá do boje proti klerikalismu, který nazývá »drakem«, nevy- hubitelný počet hlav majícím »nezmarem«. Str. 23. Hajn v tomto spisu vyzývá nebe i zemi do boje proti papeži a kněžstvu katolickému. Klerikalismus, papež a všichni s ním ve spojení jsoucí chtějí nejen školu, ale i Čechy, samostatnost školy i národa českého zničiti, od ducha minulosti i národního života v přítomnosti odtrhnouti (str. 78). Proto nabízí uči- telstvo české k energickému zápasu spolkovému a časopiseckému. Staročeši jaou mu »konservativci « — Mladočeši »talmově svobodomyslní« — sociální de- mokraticko-radikální strana jediné mu spásonosná — proto pomocí spolků sokolských, čtenářských, hospo- dářských, živnostenských a jiných za heslem: proti knize knihou, proti spolku spolkem, proti pe- nězům penězi, proti kazatelně veřejnými sbromáž- děními musí se čeliti snahám reakcionářským tak zvaných kutolických spolků. Takového obsahu kniby a spisy — to jsou četby prameny a předná- šek vzory při konferencích moderních paedag gův! Kde pak se má vzíti láska ku církví svaté katolické —a ochota k dozoru při náboženských svatých úko- nech a evičeních. — Pověz mi, co čteš, a povím ti, co jseš! Školou povinné dítky v Čechách a na Moravě. V Čechách je 1,046.502 dětí školon povinných, na Moravě pak 406 082; na 1000 obyv. připadá u nás 1739, na Moravě 170 9 školou po- vinných dětí. Z dětí školou povinných navštěvuje školu v Čechách 1,030.756 dětí, na Moravě 397.457 — na 1000 obyv. připadá tu 171.1 dětí u nás a 168.9 dětí školu navštěvujících na Moravě.

Spolkový věstník. * Spolek ku podporování a zaopatřo- vání propuštěných trestanců v Praze. Z vý- roční zprávy za rok loňský vyjímáme: Spolek v krátké době neočekávaně se povznesl. Umírnil nouzi, klesa- jící zachraňoval, zoufalým urovnal cestu k návratu do spořádaného života. Členů měl spolek celkem 329 a to zakládajících 25, dárců 22 a řádných 282. Příjmy spolkové obnášely 3685 zl. 60 kr., výdaje 2125 zl. 38 kr. Činnost spolková věnována hlavně obstarávání služeb a práce chráněncům, dále posky- tování peněžitých podpor těmto. Spolku podáno loni celkem 287 žádostí propuštěných trestanců za práci, službu aneb podporu. Z těchto bylo 279 vzato v ochranu spolku, 8 pak pro nepříslušnost, z části i pro nehodnost zamítnuto. Ze zbylých bylo spolkem 251 osobám služba aneb práce opatřena, ostatním 5 umožnil spolek nastoupení služeb. Mezi osobami v ochranu spolkovou vzatýmí bylo 24 trestanek, z nichž 15 službu obdrželo, dále 2 mladiství zločin- cové a 8 osob propuštěných z donucovacích pracoven. Podpor rozděleno celkem v obnosu 1271 zl. 3 kr. V uplynulém 4letém období obdrželo 555 chráněnců službu a práci a 613 chráněnců obdrželo dohromady peněžité podpory obnosem 3770 zl. 48 kr. ř.* Měšťanská Beseda v Praze. Dne ve středu za příznivého počasí odbývá se zahradní koncert kapely páně Šustrovy. Začátek o půl osmé hodině večer.

Divadlo. Z národního divadla. (Bartoš Tuřan- ský.) V pondělí uvedla nová správa Nár. divadla opět novinku na divadelní prkna. Je to »Bartoš Tu- řanský«, drama o třech dějstvích, jež sepsal německy Filip Largmann a přeložil Karel Želenský. Látka k tomuto kusu vzata jrst z brněnského ovzduší, které vyniká svým továrním životem, neboť se tam čítá na 20.000 dělnictva továrního. Máme před sebou foto- grafii 14denní stávky vzniklé v barvírně, kde dělni- ctvo bylo utlačováno zvláště mistrem Klepalem, který se pokoušel svésti Marii Calberovu k nepočestnému skutku, načež vznikla stávka a bylo žádáno, aby byl Klepal propuštěn a mzda aby byla zvýšena. Situace závisí od soudu, který má dokázati vinu nebo nevinu Klepalovu. Klepal přemlouvá vůdce dělnictva a hlav- ního svědka Bartoše Tuřanského, aby vypovídal před soudem, že rozmluvy jeho s Celberovou neslyšel dů-

kladně, začež mu slibuje 200 zl. a 1 zl. 70 kr. denně místo 1 zl. 10 kr. Nastává kolise povinnosti. Tuřanský chee zachovati čestné jméno a nezraditi soudruhů, ale nemocný synáček Bartík i manželka Albina přemluví jej, že jest po vůli Klepala, který jest osvobozen a Celberova nevinně k Sdennímu vě- zení odsouzena pro utrhání na cti. Jeho soudruhové pronásledují jej za zradu, ale týž se zachrání a dává přinésti hojně pokrmů a piva. Trest však stihl celou rodinu. Obě dítky Tuřanského zemrou, prý následkem přejedění. Tu teprve poznává Bartoš svůj blud a udává se prostřednictvím dra. Švarce soudu, aby si odpykal veřejně svůj přečin a tak nabyl čistého svě- domí. Toto drama nevyniká sice novou, originální látkou, avšak za to provedením celého děje, který diváka poutá od začátku až do konce. Je v něm obsažena apotheosa spravedlnosti, která žádá trestu za přestupek. Kus má ještě dobrou vlastnost, že tu nenalézáme pražádných milostných zápletak, bez nichž by prý se kus divadelní neobešel. V té pří- čině diažno nazvati kus tento rázovitým a zdařilým. Není tu nic strojeného, vidíme před sebou vše jako vysoustruhované v životě dělnickém, ač se tu so- ciální zápletky nikterak neřeší. JJednotlivé scény jsou mistrně řešeny. Překlad pana Želenského, který také v kuse vystoupil, jest zdařilý, podle našeho soudu by však kus získal, kdyby se německá jména Maixner, Siml, Nasvetr upravila v česká, jak se to stalo u jinýck jmen, poněvadž by tím domácí látka kusu vyzněla věrnějším tónem. Co se týče mluvy obyčejného lidu, nemůžeme nikterak schvalovatti slova »dob rej Tu- řansk ej« a pod., poněvadž v Brně nikdo tak ire- mluví, čímž aprávnost poměrů trpí. Též slovo »sketa« dalo by se snad nahraditi »bázlivcem«, poněvadž lid brněnský ho neužívá. Též některá cizí slova v mluvě by bylo třeba vymýtiti, aby řeč byia také skutečně lidu prostému přiměřená. Co se týče provedení, můžeme dáti celkem na jevo spokojenost, poněvadž kus byl pečlivě nastudo- ván. Pan Šmaha pochopil dobře Tuřanského, rov- něž paní Laudová dala v té příčině průchod svému osvědčenému Talentu. Paní Marie Hübné- rová se nám zamlouvala velmi správným provede- ním úlohy Cslberové, tak že nemálo přispěla ke zdaru kusu. Pan ze Steinsberku přednesl zcela věrně typ starého zkušeného dělníka, který se nedá frásemi socialistickými zvyklati, jak jej pan Žele nský v úloze Maixnerově přednášel. U tohoto bychom si přáli ještě více pathosu a zaujetí pro věc, které za- stával. Pan Mušek zdál se nám býti poněkud upjatým a ostýchavým, ač úloha jeho podobného rázu snad lepšího provedení nesnese. Bertička Kouka- lova provedla dosti dobře úlohu Bartíkovu. Pan Pštros v úloze Klepalově a pan Řada v úloze dra. Švarce, paní Pštro sová, sl. Hilberto va v úloze druhé Celberové, pan Focht v úloze účet- ního podali zdařilé výkony. Obecenstvo přijalo hru i souhru nemalým potle skem, který se opakoval po každém jednání a zvláště ke konci. Nepochybujeme; že »Bartoš Tuřanský- s příslušnými změnami se stane oblíbeným kusem 4—1— repertoirním na našem divadle. Z kanceláře Národního divadla. Dns hraje se Delibesova komická opera »Král to řekl« (2. čtvrtka předpl.) v nové kostumní úpravě. Operu řídí kapelník p. Anger. Zítra se opakuje po- prvé Langmannovo sociální drama »Bar toš Tu- řanský«. — Ke zprávě o velikém úspěchu tohoto- díla na divadlech německých dlužno připojiti, že slavný vlaský tragéd Ermete Zacconi, známý též obecenstvu Národního divadla, zařadil drama Lang- mannovo ve svůj repertoir a hraje v něm roli titulní. Správa Národního divadla, vypisujíc předplacení na nové období, rozesílá právě toto pozvání: »V Ná- rodním divadle nastoupila nová správa v dědictví správy dosavadní, a hned v prvních dnech její činnosti naskýtá se jí příležitost, aby pozvala bý- valé i nové abonenty k předplacení na období 1900—1901, na první to období, v němž chce nová správa osvědčit svou snahu a svoje schopnosti. Ujavši se řízení Národního divadla jen z ryzího zájmu umě- leckého a doznavši při svém nastoupení hojných sym- patií v obecenstvu, chce nynější správa Národního divadla spoléhati i dále na důvěru návštěvníků diva- delních a především na jejich věrný, osvědčený kmen — na předplatitele Národního divadla. Bylo by snadno plýtvati na tomto pozvání sliby a reformními hesly, ale chceme zúmyslna se vzdáti pouhých lesk- lých slov, ať již obsahují bohatý a s těží splnitelný seznam novinek, namnoze ještě nezaručených, nebo lichou theorii o zdokonalení hereckých výkonův a vý- pravy jednotlivých her. Že nám o reformy jde, ne- třeba tajiti, neboť jinak byla by všechna změna ve správě divadelní bývala zbytečna, a že se jimi chceme osvědčiti hned v tomto období, je zřejmo samo sebou. Reformy tyto mají se týkati nejen interních záleži-