#1
alto_textblock
#1
káme, když jsme již toho tolik prožili. Zůsta
neme-li na živu a dostanou-li se sem Japonci.
myslíme, že nám cizincům neudělají ničeho
že budou s námi jako se zajatci zacházeti še-
trně, už snad proto, aby se o nich jinak mlu
vilo než dosud.
Jinak jsme ale oddáni do vůle boží; dě
se s námi co děj.«
Následují sdělení rodinná.
#2
alto_textblock
#2
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
#3
alto_textblock
#3
(II. zasedání schůze 14.)
V Brně, 18. října 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
První schůze po našich moravských hodech
Schůze »musterlandtagu«, pracujícího dle uloženého
jednacího pořadu, který až na přání dra. Šíleného
a dra. Stojana vyřízen bez debaty dle obvyklé
šablony.
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůzio
12. hod. 10 min.
Vládu zastupují: místodržitel hr. Zierotina
místodržitelský rada Navrátil.
Místodržitel hr. Zierotin odpovídá na dotaz
posl. dra. Hrubana v příčině pobočky při IV. třídě
české obecné školy v Olomouci následovně-
C. k. okresní školní rada pro město Olomouc
oznámila zprávou ze dne 20. září t. r. c. k. zemské
školní radě, že bylo do IV. třídy pětitřídní české
obecné školy přijato 106 dítek a že se okresní školní
rada v sezení dne 20. září t. r. usnesla, zameziti
přeplnění této třídy tím, že má přiměřený počet žáků
této třídy, a sice žáků pátého školního roku, postou-
piti do V. třídy, v níž je pouze 28 žáků.
Poněvadž se tehdy jednalo pouze o přechodní sta
dium, žádala okr. školní rada o schválení tohoto opa-
Ježto však nařízení okresní školní rady příčís
příslušným zákonným ustanovením a normálním vy-
učovacím plánům a jest z didaktických důvodů vůbec
nepřípustné, usnesla se zemská školní rada v sezení
dne 14. října zmíněné usnesení okr. školní rady v Olo-
mouci jako nežákonité zrušiti a naříditi, aby 27 dítek
do V. třídy přeložených bylo inned do IV. třídy zpě
dáno a tudíž také byla dle § 12. zákona ze dne 24. led-
na 1870, čís. 17. z. z., zřízena pobočka při IV. třídě
mající 106 žáků.
Dle tohoto usnesení zem. školní rady bylo již
okresní školní radě v Olomouci potřebné nařízení vy-
Za zpravodajství posl. dra. J. Pospíšil a vzato
na vědomí převzetí zemské vyšší reálky v Novém
Městě do státní správy.
Posl. dr. Stojan přimlouvá se, aby příště př
sestátňování zemských ústavů professorský sbor n
právech svých nebyl zkracován.
Posl. dr. Šílený promlouvá rovněž o zkrácen
sboru professorského zemské vyšší reálky v Novém
Městě při převzetí ústavu toho do správy státní, ze-
jmena v otázce kvinkvenálek a odůvodniv číselně tento
požadavek a ujav se vřele zejmena sboru professor
ského jmenovaného ústavu, podává návrh následujíc
resoluce:
Zemský výbor se vyzývá, by příště při přejímán
zemských ústavů ve správu státní přičinil se o řádn
urovnání služebních a právních poměrův učitelstva
oněch ústavů.
Po doslovu zpravodaje dra. P ospíšil a se zprá
va zemského výboru bere na vědomí.
Resoluce posl. dra. Šíleného se rovněž při
jímá
Zprávy školního odboru (ve shodě s odboremfi-
naněním). Za zpravodajství posl. dra. Grossa ode-
psána byla městské obci Lipník u částka 3600 korun
z příspěvku, jejž má platiti obec na úhradu platův
učitelstva na německé zemské vyšší reáice. — Ná-
sledujícím městským obcím a spolkům povoleny sub-
vence ve výši 2000 korun za každou třídu a potřebu
na rok 1905 pro vydržování středních škol: městské
obci Kyjovu na vydržování českého obecního gym-
nasia, městské obci Litovli na vydržování české
obecné reálky, městské obci Břeclavě na vydržo-
vání německého gymnasia, spolku „Matici gymnasijní“
ve Vyškově na vydržování českého zymnasia, spol-
ku „Matici ostravské“ v Mor. Ostravě na vy-
držování českého vyšš. gymnasia a vyšší reálky, spolku
„Matici místecké“ v Místku na vydržování českéh
gymnasia, spolku „Gymnasijní Matici zábřežské“
Zábřehu na vydržování českého gymnasia a spolku
„Olomoucké Matici školské“ v Olomouci na vy-
držování české reálné školy soukromé. — Městské
obci Svitavám povolena subvence 12.600 korun n
uhražení výloh, které jí vydržováním tamní zemské
reálky vzcházejí. — Zpráva o stavu zemských re-
álek a zemských gymnasií koncem školního
roku 1902-3 vzata na vědomí.
Posl. dr. Šílený při jednání o této zprávě žádá
a odůvodňuje sestátnění matičního gymnasia v Míst
ku, matičního gymnasia v Zábřehu, přimlouvá se
za zemskou podporu na stavbu nových budov zem-
ských reálek ve Vel. Meziříčí, Holešově a
Příboře. Navrhuje zvýšení zemské subvence pro
reálky v Hodoníně a Lipníku, přimlouvá se
za zřízení české střední školy v Hranicích. Mělo
by se to státi přeložením německého gymnasia z Hra-
nic do Nového Jičína a zřízením nové české středn
školy v Hranicích.
Za zpravodajství posl. Brandhubra schváler
rozpočet zem. škol reálních a gymna
siálních na r. 1905
Za zpravodajství posl. Bedřicha ryt. Tersche
. Schválena zpráva o provedení a podporování sta
veb silnic jako staveb z nouze.
Ve zprávě té navrhuje zemský výbor, by schvá
leno bylo provedení staveb silnic vesměs II. třídy
stavby různých mostů přes Moravu a Moravici a schvá
lení nákladu na tyto stavby
2. Vodnímu družstvu pro regulovanou S vi ta vu
#4
alto_textblock
#4
tření
#5
alto_textblock
#5
dáno
#6
alto_textblock
#6
a Svratku povolena na opravu pobřežních ochran-
ných staveb subvence 4000 K
Za zpravodajství posl. Rozkošného povolen
subvence městské obei hranické na výlohy, spo-
jené se stavbou mostu přes řeku Bečvu v Hranicích,
a sice 75.000 K, splatných v 10 ročních částkách.
Za zpravodajství posl. dra. Podbrdského vy-
sloven souhlas sněmu o petici obce Podhoří za vy-
loučení ze soudního okresu hranického a přidělen
k soudnímu okresu tipnickému.
Příští schůze zejtra o 12. hod. pol.
a
#7
alto_textblock
#7
Schůze vyrovnavacího výboru konala se včera v
úterý 18. t. m. za předsednictví hr. Herberstei-
na. Po zahájení ohlásil předseda, že schůzi tuto
svolal ku přání německých poslanců, kteří vyslovili
přání, aby pilný návrh dra. Fuxa a soudr. na zave-
dení přímých voleb v obcích venkovských nebyl při-
dělen referentu o volební opravě posl. dru. Žáčko-
vi, jemuž přísluší, nýbrž posl. dru. Oberleithnerovi.
jako zvláštnímu referentu. Posl. dr. Perek, jenž se
k slovu přihlásil, prohlásil jménem českých poslanců,
že oni pokládají zavedení přímých voleb v obcích
venkovských za integrující čásť celé volební
opravy, na níž vyrovnavací výbor již od roku 1898
pracuje a že v důsledcích toho žádají, aby pilný ná-
vrh dra. Fuxa byl referentu pro celou volební opravu
posl. dru. Žáčkovi přidělen a zároveň s ostatní opra-
vou volebního řádu vyřízen. Naproti tomu hájil po-
slanec dr. Fux stanovisko, že jest parlamentním
zvykem návrhy učiněné přidělovati refe-
rentu s oné politické strany, z ktere
vyšly. Z té příčiny navrhuje prý za referenta dra.
Oberleithnera a chce tím docíliti, aby oprava.
jím navrhovaná, provedena byla bezodkladně, poně-
vadž ostatní oprava volebního řádu provedena býti
může samostatně. Proti tomuto stanovisku ohradil se
nejdůraznějí posl. dr. Pražák, jenž upozornil, že
tento nezvyklý postup Němců vzbuzuje v českých
poslancích nedůvěru a že oni nemohou připustiti,
aby Němci touto naprosto kusou a nedostatečnou
opravou zatarasili všechnu další reformu volebního
řádu na nedozírnou dobu. Také poslanec dr. Šíle-
ný prohlásil, že lid český ani sociáln
demokraté s tímto pozlátkem volebná
opravy spokojiti se nemohou a že jed-
nání Němců v této věci jest neupřímné.
Oni pouze předstírají, že lidu chtějí volební práva
rozšířiti, avšak ve skutečností lid odbývají pouhým
zdáním. Na to odročil hrab. Herberstein schůzi na
středu dne 19. říjn a na 10. hod. dopol.
*
#8
alto_textblock
#8
Parlamentní komise českých klubů konala sev
úterý dne 18. t. m. před schůzí permanentního vý-
boru v úřadovně posl. dra, Žáčka za přítomnosti
posl. dra. Šíleného, dra. Perka, Bubelv.
Rozkošného a P. Ševčíka. Po celohodinné
poradě bylo jednomyslně usneseno, že poslancové
čeští budou trvati na tom, aby pilný návrh poslance
dra. Fuxa o zavedení přímých voleb v ob-
cích venkovských vyřízen byl kladně.
současně s ostatní volební reformou a aby
k podání zprávy přidělen byl dosavadnímu referentu
pro volební věci posl. dru. Žáčkovi. Dále ustano-
ven postup pro schůze permanentního
výboru.
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy.
#10
alto_textblock
#10
— K. k. böhmische Finanzprokuratur in
Prag. Království české se v úřadních názvech
zeměpanských úřadů počíná systematicky ztrá-
ceti. Není tomu dávno, co jsme na podobný
zlořád upozornili při c. k. vrchním zemském
soudě království českého — a upozornění po-
mohlo, neboť s potěšením můžeme konstatovati
že vrchní zemský soud užívá nyní opětně ozna-
čení c. k. vrchní zemský soud království če-
ského — a již jsme nuceni vytknouti podobný
zlořád c. k. finanční prokuratuře v Praze, která
však jde v tom ještě dále, užívajíc i na ryze
českých aktech pouze německého razítka: k. k.
böhmische Finanzprokuratur in Prag. Jest
opravdu velmi zajímavé a pro posouzení ra-
kouských poměrů velice charakteristické, pozo-
rovati, co vše u nás se strany zeměpanských
úřadů se děje, jen aby i poslední zbytky toho,
co u jednotlivých zemí upomíná na bývalou
samostatnost, bylo odstraněno a vše šmahem
bylo zcentralisováno, či zgermanisováno, což
vše, jak naše historie smutné svědectví dává, je
vlastně v Rakousku jedním a týmž pojmem. Krá-
lovství české, tento historický titul, na který
ani schmerlingovská oktrojírka neodvážila se
sáhnouti a který t. zv. prosincová ústava zacho-
vává v plném obsahu i rozsahu, začíná pomalu
mizeti z názvů zeměpanských úřadů, které za-
jisté v první řadě jsou povolány k tomu, aby za-
chovávaly, co ústava předpisuje, a jichž úřad-
níci skládají na zachovávání této ústavy slavnou
přísahu! Jest faktum, že tato prosincová ústava,
která nám od Němců, kteří doufali, že její po-
mocí zajistí sobě národní hegemonii aspoň v této
části soustátí, přímo vnucena byla a kterou ná-
rod český, ježto znamená proň hrubé porušení
jeho národních a politických práv, nikdy ne-
uznal a také uznati nemůže, nyní od nikoho se
nezachovává, zejmena když Němci poznali, že
k zabezpečení jejich nespravedlivého panství
jim ani tato ústava nepostačuje. Patron Němců,
ministerský předseda dr. Körber, této ústavy
nešetří, Němci jí se neřídí, a zeměpanské úřady
jí nezachovávají. Nemůže býti opravdu většího
#11
alto_textblock
#11
důkazu jednak panovačnosti Němců, kteří ne-
chtějí se říditi ani zákony, které pouze ke svému
prospěchu vypracovali a ostatním národům vnu-
tili, když na základě těchto zákonů i ostatní ná-
rodové dobývají nějakých, byť i nepatrných
práv, jednak nicotnosti ústavy této, která vnitřní
svou cenou nestačí, aby ji aspoň zeměpanští
úřadové zachovávali. Není opravdu nemístné,
uvedeme-li, že nejsilnější důvod rakouských mi-
nistrů a ostatních povolanějších orgánů, když
zástupcové českého národa domáhali se revise
ústavy ve prospěch celého národa českého, byl,
že prý touto ústavou nelze hýbati, „ježto už se
vžila.“ Ta ústava prý se již vžila! Zda tomu tak,
může se přesvědčiti každý ihned, aniž by se
musil dlouho namáhati: na jednání chefa cis-
lajtánského ministerstva a na úřadních výmě-
rech, které čeští poplatníci dostávají za svoje,
vskutku krvavě vydělané peníze — na českých
výměrech německá razítka a na nich k. k. b öh-
mische Finanzprokuratur in Prag.
Úřad, který pro celé království jest pouze jeden,
jehož působnost vztahuje se tudíž na celé krá-
lovství české, nemá českého razítka na čoské
výměry a nemá pro právní cit převážné většiny
obyvatelstva tolik taktu, aby užíval úřadního ti-
tulu „království české“, resp. Königreich Böh-
men, obzvláště když tento titul jest samou ústa-
vou zaručen! A to vše děje se systematicky, po-
dle určitého, předem promyšleného plánu Zida
není i v tom patrna „vášně prostá“ vytrvalost
vlády Körbrovy? To jsou také výsledky politiky
chefa cislajtánského ministerstva. Na sně-
mích všude obstrukce, a zeměpanské úřady
samy ruší ústavu. Smutná bilance pro pět roků
práce dra. Körbra!
#12
alto_textblock
#12
—
Úsudek německého nacionála o Ra-
kousku a německé říši. V úterním čísle libe-
recké »Deutsche Volkszeitung« uveřejněn úvod-
níček pod záhlavím »Čarou klesání«, jehož ob-
sah není vlastně ničím jiným, leč zoufalým lo-
mením rukama nad vnitřním stavem dnešní ně-
mecké říše, v jímavá slova oděným. Neutěšené
prý poměry, kteréž se přímo jménu »Teutsche
protiví, jsou v Německu domovem. Sociální de-
mokracie, tento mezinárodní švindl — píše libe-
recký list — která pracuje krásnými slovya
plní kapsy svých po většině židovských vůdců,
nadýmá v Německu svou rudou hlavu. Než ani
ostatní strany nestojí prý za mnoho. Druhým
neřádstvem (»Ungeziefer«) jest prý strana středu,
židovská, kapitalistická, strana svobodomyslná
již dávno podvázala žílu svému nacionálnímu
smýšlení. Ba ani kruhy nacionální i protestant-
ské nevědí prý co s pojmem nacionalismu po-
číti a zabývají se prázdnými náboženskými otáz-
kami. Mravnost německé říše utrpěla prý těžce,
jak tomu nasvědčují různé procesy a brožury
zvláště z vojenského života. V Německu všude
mizí německé vlastnosti, a němectví odnárodňuje
se, starý národní charakter bledne. A těch ně-
kolik hlasatelů výstrahy dochází jen výsměchu
a potupy.
»Jak často zaznívají z Rakouska,« píše liberecký
list dále, »ze státu spojeného hlasy zkušených
znalců národních strástí, kteréž odhalují chyby
chabé německé politiky — všechno marno, necení
nás tam více než vajíčko, nad něž kuře mní se
chytřejším býti. Dík naší zmatené politice domácí,
nevěři nám v Německu nikdo, že něco roz-
umíme z velkoněmeckonacionální
politiky. Pokládají nás tam za Němce niž-
šího řádu, kteří se opovažují mluviti do poměrů
veliké německé říše. Návštěvníkům našeho
státu snad už vzešlo světélko o tom,
co chceme a že naše starost o říši ani
není neoprávněnou, ani velkohubou,
ale těch jest málo.
To je přece zřetelně a jasně podáno, takměř po
lopatě! V Německu by přece mohli tušiti, že to
velkoněmecko-nacionální vajíčko v Ostmarce není
tak hloupé, jak se pyšné kuře v říši německé
domnívá. Však přijde čas a z vajíčka se vyklube
— kukačka, která jistému, nepříliš chytrému
ptáku obě jeho hlavy utrhne. Jen co se zavrou
ty jisté oči — podle Jiřího Schönnerera! Pro-
zatím těší se liberecký šriftlajtr aspoň obno-
veným pronásledováním Poláků a udilí při té
příležitosti berlínskému městskému zastupitelstvu
kopanec za jeho ochotu k českým a polským
Sokolům. Ideál německé říše není dosud dosa-
žen, směrem klesání pohybuje prý se jeho vý-
voj. Muž, který by zvolal »Halt!«, dosud se ne-
našel. Buď prý je to již stařectví anebo ubý-
vající mužství, co se na německé říši jeví. Či
snad je to těžká nemoc mladého těla, z níž se
musí uzdraviti. »Na každý způsob bude míti
příští lékař tuhou práci, aby svého pacienta opět
učinil kvetoucím, ale také věcí pacientovou jest,
aby držel normální dietu,« končí liberecký článek.
Snad bude v Berlině působit dietéticky.