#1
alto_textblock
#1
svolány byly k delším souvislým poradám. Uvá-
žíme-li, že ještě před 3 měsíci Němci, zastoupení
drem. H. Fuxem, svolanou již schůzi plenární
zmařili, a že předseda výboru, člen středního
velkostatku hr. Herberstein velmi ochotně se po-
drobil diktátu Fuxovu, jest nynější smiřovací
nálada, ba zápal pro stálé a souvislé jednáníu
obou těchto stran nejen podivným, nýbrž i přímo
podezřelým.
Ovšem poslední demonstrace lidu brněn-
ského ve prospěch všeobecného práva volebního
způsobila u obou stran, jež dosud nad českou
Moravou panují, opravdové rozechvění; Němci
a velkostatkáři přes své dušování, že neustoupí
před ulicí, pociťují svoji slabost vůči těm veli-
kým massám lidu, jejichž sebevědomí roste a
roste. Pravda jest také, že i ve velkostatku
ozvou se leckdys už také hlasy, jež nedají se
prostě komandovati největším nepřítelem lidu
českého, bar. Chlumeckým. Jisto jest také, že
moravští Němci vždy osvědčují ochotu k vyjed-
návání, když je něco tísní, ale obratně vše do-
vedou protáhnout tak, že ze svých nadpráví ne-
dají ani špetky. Ale to vše nestačí k vysvětlení
situace. Nám se zdá, že zvláštní a okamžitá
ochota Němců na Moravě není bez souvislosti
s během věcí v Čechách. Srovnáme-li řeči
německých poslanců na konferenci, svolané nej-
vyšším maršálkem knížetem Lobkovicem, s řečí
dra. H. Fuxa ve schůzi stálého výboru v Brně,
pozorujeme, že ne nadarme obě schůze byly
pořádány v stejný čas. Tu i tam jsou Němei
na oko plni smířlivosti; to má činiti dojem pro
ně příznivý zvláště vzhledem k tomu, že Němei
mají dosud majoritu a nadvládu na Moravě a
přece jsou ochotni jednati o vyrovnání s Čechy.
Ovšem zkušenosti z dlouholetých smiřovaček
moravských dokazují, že to není nic jiného, než
úskoky a že jest jisto, že Němci nepovolí nic,
dokud nebudou silou poměrů donuceni. Laciná
jejich ochota v Brně má nepochybně na roz-
hodujících místech i ve veřejném mínění posíliti
Němce v království. Tím jest pak dáno stano-
visko Čechů moravských, stanovisko jasnéa
určité: čeští zástupci ve stálém výboru vyrov-
nacím v Brně musí co nejdříve donutiti
Němce, aby přiznali barvu. Němci musí do-
kázati, jak daleko jsou ochotni vyhověti věcným
požadavkům českým, anebo musejí čeští zá-
stupci odhaliti veškerou jejich úskočnost v pra-
vém světle. To se státi může jen tím, budou-li
čeští referenti co nejdříve hotovi s návrhy svými.
aby mohly býti předloženy korreferentům něme-
ckým, a aby tak od planého a lacmého mluven
povšechného přešlo se v krátce k jednání meri-
tornímu. Smířlivosti Němců ovšem nevěříme
nikdo, ale musí o tom podán býti důkaz opětný.
To jsou čeští poslanci moravští povinni provésti
také v zájmu českého lidu v království a v zájmu
jeho postavení na radě říšské i oproti vládě.
Neboť, jak známe poměr mezi vládou a Něme
moravskými, uvedeno bylo nové smiřovánív
Brně zajisté jen ve srozumění s drem. Körbrem,
aby z něho bylo těženo proti nám a nikoliv v ná
#2
alto_textblock
#2
prospěch.
#3
alto_textblock
#3
Ze zemské sněmovny.
#4
alto_textblock
#4
Deputace. Také včera přibyly do sněmu některé
deputace občanstva, aby tam tlumočily různé aktu-
álné požadavky. Jako deputace přišli včera do sněmu
království českého zástupcové města Košíř pp. Frant.
Lamač, starosta a Jaroslav Rubeš, městský tajemník.
a přednesli odůvodněnou žádost, by konečně po de-
setiletém čekání přikročeno bylo k regulaci potoka
motolského. Deputaci tuto, k níž připojili se zástup-
cové dělnictva, domáhající se téhož požadavku, do-
provodili poslanci dr. Koldinský, Krejčí a Kubr k mí-
stodržiteli hr. Coudenhovovi, jemuž předneseny byly
oprávněné stesky na stálé odkládání této důležité
otázky. Starosta města Košíř kladl největší důraz na
nebezpečí, v jakém se celá část města při každé po-
vodní ocitá a na neblahé následky povodně v ohledu
bezpečnostním, zdravotním a finančním.
Místodržitel ubezpečil deputaci, že zná tento ne-
utěšený stav a slíbil, že ku provedení regulace bude
ihned přikročeno, jakmile technická kancelář při mí-
stodržitelství svůj elaborát předloží.
Poněvadž jest známo, že celý projekt jest již vy-
pracován, lze očekávati, že místodržitel dané slov
splní, a že ještě tuto zimu se k regulaci motolského
potoka určitě přikročí. Bylo by to nejen v zájmu věc
samé, nýbrž i v zájmu chudého lídu dělného, který
by za dnešních neutěšených poměrů nalezl práci a
výdělek.
Deputace města Týna n. Vlt., pp. sta-
rosta města Jindř. Pavlíček a okr. tajemník V. Neu-
bert, intervenovali, říšským posl. drem. Rybou pro-
vázeni, na sněmě za účelem akce nouzově v tom
smyslu, aby pro Vltavotýnsko poskytnuta byla zá-
loha na provádění nutných prací z nouze, tak aby
dělnému lidu dostalo se výdělku. — Jiná deputace
z téhož kraje, interessenti o stavbu místní dráhy
z Týna n. Vlt. do Veselí, rovněž říšským poslancem
drem. Rybou vedení, jednali c urychlení stavby řečené
dráhy. V deputaci byli předseda družstva pro stavbu
dráhy té p. Karel Veselý, velkostatkář z Týna n. Vlt.,
Jindřich Pavlíček, starosta města Vltavotýna, zástupce
velkostatku kníž. sc hwarzenberza ve Bzí p. Dokl ský.
#5
alto_textblock
#5
starosta města Bukovska p. Řehoř, člen měst. rady
v Týně n. Vlt. p. Plaňanský atd.
Deputace společenstva soukenníků
v Rychnově n. Kněž., uvedená poslanci Krato-
chvílem a Hovorkou, žádala místodržitele hr. Couden-
hova o poskytnutí subvence, nevyhnutelně žádoucí
pro soukennictví v Rychnově vzhledem ke katastrofě
nedostatku vody. Když byl starosta společenstva p.
Jelínek vřelými slovy vylíčil skutečný stav poměrů
i jeho důsledky také pro širší kruhy obyvatelstva, uji-
stil místodržitel, že obrátí k tomuto případu zvláštní
svou pozornost a dodal, že by bylo záhodno, by
zvláštní komitét v místě převzal provedení potřebné
pomocné akce.
#6
alto_textblock
#6
Slezský sně m.
—n—. V Opavě, 11. října.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
[41. zasedání. 12. schůze.)
Hned na počátku schůze došlo na jednán
o pobočkách při učitelských ústavech
v Opavě a v Těšíně. Zemský president hr.
Thun, který v neděli dne 9. října smluvil ve
Vídni vládní prohlášení, byl ochoten dáti ihned od-
pověď na případný dotaz.
Proto posl. Karel Türk podal tuto interpellaci;
V první schůzi nynějšího zasedání podala většin
sněmu slavnostní prohlášení na adresu vlády, kte-
rým se německé obyvatelstvo země cítilo velice spo-
kojeno, poněvadž bylo spolupodepsáno dvěma vyni-
kajícími muži, kteří stojí v čele sněmu a k čemuž
plnou důvěrou císaře byli povoláni. Ve všech kruzích
oddávali se naději, že pobočky při německých ústa-
vech budou nyní zrušeny neb při nejmenším z Opavy
a z Těšína přeloženy, kterouž naději i různé zprávy
časopisecké potvrzovaly a jevily. Od té doby uplynuly
opět 3 neděle, aniž by byla vláda sněmu vyjádření
učinila v záležitosti, která celou zemi rozčílila a též
v jiných korunních zemích nejživější účasť vzbudila.
Proto povstávají pochyby a roztrpčené i pessimistické
mínění šíří se stále více, a tím spíše, poněvadž slo-
vanská konserv. korrespondence uveřejnila zprávu,
že zástupcové Poláků a Čechů své příspěvky na zří-
zení poboček po 10.000 korunách a to Poláci zcela,
Čechové z polovice u zemské vlády složili jen s pod-
mínkou, že tyto třídy při nejmenším rok potrvají a
Opavy a z Těšína přeloženy nebudou. Též je
Ústřední Matici školskou v Opavě vydržována sou-
kromá obecná škola za cvičnou školu pro žáky třetího
ročníku určená, z čehož nemožnest přeložení poboček
vysvítá.
Činí se tudíž k nevyhnutelně nutnému objasnění
v této záležitosti dotaz na p. zemského presidentat
1. Je-li ochoten sněmu o tom dáti zprávu, zdali
zástupcové Čechů a Poláků příspěvky na zřízení po-
boček při učitelských ústavech složili a při tom vy-
mínili si delší dobu jich trvání, jakož i že nesmějí
býti přeloženy z Opavy a z Těšína?
2. Nestalo-li se tak, neb vláda na to nepřistou-
pila, a tudíž volnou ruku podržela, zdali je p. pre-
sident ochoten autentické prohlášení o tom učiniti,
zdali c. k. vláda pobočky zruší a v jaké době se tak
stane?
Zemský president hr. Thun prohlašuje, že jest
ochoten na dotaz učiněný částečnou odpověď ihned
uděliti a praví
Záležitost, o níž se jedná, k nejhlubšímu polito-
vání vlády dostala se pod hledisko politické, což, jak
si dovoluji tvrditi, na prospěch všech stran nikdy se
státi nemělo.
Důvody, které vládu k tomuto kroku přiměly,
po většině i s protivné strany nejsou popírány, jen
žaluje se na formu a jiná byla by vítanější. Prosím.
dohodněte se, pánové, o této jiné formě. Tak z
neomylnou nepovažuje se vláda, aby i pak s tvrdou
hlavou na svém nařízení setrvala; nemůže si lepšího
zařízení přáti, než takovou loyální dohodu. Doku
však této docíleno není, musí vláda na tom trvati.
že způsobem od ní zvoleným k nutnému rozluštění
otázky vzdělání učitelů nejednala na prospěch neb
škodu žádné národnosti. Budoucnost ukáže, že v no-
vých pobočkách sice v českém a polském jazyku,
avšak v tomtéž rakouském duchu se vyučovati bude.
který žádáme i na německých učitelských ústavecn.
Vláda přijala prohlášení stran na začátku nyněj-
šího zasedání s pozorností, jakož podobným prohlá-
šením přísluší. Naproti pronešeným důvodům staví
svůj rozhodný úmysl, aby se z poboček nestal pro-
středek politické moci, hnízdo politických agitací.
S ohledem ne počet obyvatelstva a v poslední
době tak silně vystoupivší nedostatek slovanských
učitelů na školách obecných, přijímá vláda úplnou
zodpovědnost za učiněná kulturní opatření, při čemž
zaručuje, že každé zneužití jich k národním účelům
vyloučeno zůstává.
Prohlášení toto příjato bylo s ledovým klidem.
Posl. dr. Bukovský navrhuje, aby schůze
byla přerušena, by se poslanci o prohlášení poraditi
mohli.
Po více jak půlhodinné přestávce plní se opě
sněmovna, zemský hejtman hr. Larisch, který
opět schůzím předsedá, zahajuje schůzi a uděluje
slovo posl. dr. Bukovskému, který prohlašuje, že od-
pověď hr. Thuna jest takové povahy, že nutno zabý-
vati se každou větou zvlášť, což ve dnešní schůzi není
možné a navrhuje proto, aby c této odpovědi zahájena
byla ve čtvrteční schůzi debata.
Návrh jednomyslně přijat.
Z jednacího pořadu nutno uvésti povolen. zvlášt-
ního kursu pro přední dělníky v liho-
varech na střední hosp. škole v H. Heřmanicích,
který obmezen je na 4 žáky, potrvá čtyři měsíce
vyžadovati bude nákladu 1800 K, z čehož připadá na
čtyři stipendia po 240 K obnos 960 K, na honoráře
učitelům 600 K a na různá vydání 240 K. Dále po-
voleny byly některé subvence, mnohé žádosti však
zamítnuty.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
#8
alto_textblock
#8
Pomsta německoliberální družiny na
českém lidu brněnském, vykonaná místodržitelem
hr. Zierotinem pomocí německých dragounů a
#10
alto_textblock
#10
pěšáků, podráždila veřejné mínění české na Mo-
ravě na nejvyšší stupeň. Brněnské listy české
přinášejí o události této úvahy, sršící zrovna
bolestným hněvem nad tímto novým činem zem-
ské vlády, kteráž Němcům k libosti je schopna
každé chvíle k hrůzovládě. Oběšení panáka
s nápisem bar. Chlumetzky bylo krutě pomstěno
krvavými ranami po hlavách, rukou a tělech
sedmdesáti pěti českých lidí, na něž poštvána
banda obecních krvodlaků, rozmnožených davem,
do policejních uniforem převlečených metařů,
jichž úkolem bylo demonstranty na nejvyšší
stupeň podrážditi, tak aby krvavé dílo mohlo
býti dovršeno vítěznou výpravou pěších a jízd-
ních oddilů c. a k. armády, s obzvláštní pěčí
vybraných z německé části brněnské po-
sádky, jejíž němečtí příslušníci do hlav-
ního města již z domova přinášejí do ko-
nalou průpravu k osvědčování protičeské
zášti. Brněnské listy přinášejí o řádění policie,
zejmena pak německých dragounů podrobnosti,
z nichž vychází na jevo, že krvavé své poslání
jménem německé věci vykonávali s veškerou od-
daností a láskou, že byli, tak říkajíc, s celou
duší při věci. Je-li zapotřebí důkazů, že němě-
ckému vojsku a zvláště jeho vůdcům jednalo se
nikoli tak o zjednání pořádku a klidu, nýbržo
ukojení speciálního nepřátelství, které chovají
k národnosti štvaného množství před sebou, po-
skytl je zajisté pádnou měrou onen dragounský
důstojník, který vjel s tasenou šavli za prcha-
jícími demonstranty až do průjezdu Národního
divadla a šavlí kolem sebe mlátě, řval do lidu
sem se uchýlivšího nejpodlejší německé nadávky:
»Česká luzo!«, »Češti psi l«, »Česká pakáž l«
Tento výjev je příznakem skutečné povahy před-
včerejšího pouličního boje v Brně; bylo to pře-
padení české národnosti německou, při čemž za
Němce bojovali Němci v uniformách c. a k. armády.
Že české zástupy musily býti a také byly k nejvyšší
nakvašenosti vyprovokováni ukazujs zjevně ta
okolnost, že první rána do českého těla padla
za poměrného ještě klidu na Lazarském náměstí,
kdež velení měl známý podinspektor policejní
Slawik. Člověk tento zavinil vlastně celé to krve-
prolití brněnské tím, že rozťal panu Faltysovi,
řediteli dělnických pekáren, levou ruku v oka-
mžiku, kdy nebylo ještě ani potuchy, že demon-
strace nabudou takových děsných rozměrů. Tato
první bezdůvodná krvavá rána policajtskou šavlí
vznítila v českých zástupech počátek onoho
strašného rozlicení proti krvelačnému útoku
na ně vedenému. Každý znalec psychologie
davu ví, že k rozměrům, jakých brněnské
bouře nabyly, byly zástupy přímo donuceny.
Značný počet raněných na straně policiea
vojska nasvědčuje totiž, že srážka byla neoby-
čejně prudká a že davy zachváceny byly hné-
vem nejvyššího zoufalství, rozdmychaného bru-
talitou bezohledného zakročení nahou zbraní.
Jen zázrakem stalo se, že pouliční boj brněnský
nezůstavil na ulicích mrtvoly!. Všechny tyto
zjevy odporují vývodům hraběte Zierotina ve
sněmovně. Dlužno to pověděti zpříma a ote-
vřeně, že o pondělní výjevy v Brně zjednal si on,
politický správce země největší zásluhy. Mluvil-li
o povinnostech vlády zakročovati vojskemv
tom okamžiku, kdy agitace stává se násilíma
vojskem brániti ohroženou policii, zúmyslně
zapomněl nejen na to, že se nejednalo
jenom o agitaci pro všeobecné volební právo,
nýbrž také o projev lidu proti násilnostem, na-
páchaným na něm na poli školství brněnskou
radnicí! On to byl, který toto násilí, luto ger-
mánskou zpupnost brněnské obce strpěl, poopo-
roval, ve sněmovně hájil a tudíž aktivně zúčast-
nil se na výchově duše lidové k takové palčivé
hlodavé náladě, jakou v lidu vždycky vyvolati
musí hromadné, společně vytrpěné bezprávía
jaká musila nevyhnutelně skončiti pondělním
výbuchem všemi prostředky do lidu pěchovaného
bezmezného hněvu a kruté litosti nad vlastním bez-
nadějným osudem. Mluví-li se pak o revoluční
povaze brněnských bouří, hrabě Zierotin jest
jich očividným strůjcem, už proto, že před be-
sední dům postavil setninu dragounů s tasenými
šavlemi o celou půl hodinu před zahájením
schůze. Srovnání pak způsobu nakládání s če-
ským lidem brněnským s vládní taktikou, jaká
zaujata proti německým opavským výtržnostem
v parallelkovém rumlu, povídá víc než celé
sloupce úvah — nejkrajnější šetrnost vůči ně-
meckému běsu, proti českému rozechvění pak
šavle a bodáky! Ke Körbrovu výkladu ve spolku
průmyslníků podanému o tom, kterak to vlastně
mínil s tou obranou »německé državy«, podána
byla v Brně první illustrace, českou krví ma-
#11
alto_textblock
#11
lovaná.