ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 634c1b30-72c8-11dc-9f5e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
svolány byly k delším souvislým poradám. Uvá- žíme-li, že ještě před 3 měsíci Němci, zastoupení drem. H. Fuxem, svolanou již schůzi plenární zmařili, a že předseda výboru, člen středního velkostatku hr. Herberstein velmi ochotně se po- drobil diktátu Fuxovu, jest nynější smiřovací nálada, ba zápal pro stálé a souvislé jednáníu obou těchto stran nejen podivným, nýbrž i přímo podezřelým. Ovšem poslední demonstrace lidu brněn- ského ve prospěch všeobecného práva volebního způsobila u obou stran, jež dosud nad českou Moravou panují, opravdové rozechvění; Němci a velkostatkáři přes své dušování, že neustoupí před ulicí, pociťují svoji slabost vůči těm veli- kým massám lidu, jejichž sebevědomí roste a roste. Pravda jest také, že i ve velkostatku ozvou se leckdys už také hlasy, jež nedají se prostě komandovati největším nepřítelem lidu českého, bar. Chlumeckým. Jisto jest také, že moravští Němci vždy osvědčují ochotu k vyjed- návání, když je něco tísní, ale obratně vše do- vedou protáhnout tak, že ze svých nadpráví ne- dají ani špetky. Ale to vše nestačí k vysvětlení situace. Nám se zdá, že zvláštní a okamžitá ochota Němců na Moravě není bez souvislosti s během věcí v Čechách. Srovnáme-li řeči německých poslanců na konferenci, svolané nej- vyšším maršálkem knížetem Lobkovicem, s řečí dra. H. Fuxa ve schůzi stálého výboru v Brně, pozorujeme, že ne nadarme obě schůze byly pořádány v stejný čas. Tu i tam jsou Němei na oko plni smířlivosti; to má činiti dojem pro ně příznivý zvláště vzhledem k tomu, že Němei mají dosud majoritu a nadvládu na Moravě a přece jsou ochotni jednati o vyrovnání s Čechy. Ovšem zkušenosti z dlouholetých smiřovaček moravských dokazují, že to není nic jiného, než úskoky a že jest jisto, že Němci nepovolí nic, dokud nebudou silou poměrů donuceni. Laciná jejich ochota v Brně má nepochybně na roz- hodujících místech i ve veřejném mínění posíliti Němce v království. Tím jest pak dáno stano- visko Čechů moravských, stanovisko jasnéa určité: čeští zástupci ve stálém výboru vyrov- nacím v Brně musí co nejdříve donutiti Němce, aby přiznali barvu. Němci musí do- kázati, jak daleko jsou ochotni vyhověti věcným požadavkům českým, anebo musejí čeští zá- stupci odhaliti veškerou jejich úskočnost v pra- vém světle. To se státi může jen tím, budou-li čeští referenti co nejdříve hotovi s návrhy svými. aby mohly býti předloženy korreferentům něme- ckým, a aby tak od planého a lacmého mluven povšechného přešlo se v krátce k jednání meri- tornímu. Smířlivosti Němců ovšem nevěříme nikdo, ale musí o tom podán býti důkaz opětný. To jsou čeští poslanci moravští povinni provésti také v zájmu českého lidu v království a v zájmu jeho postavení na radě říšské i oproti vládě. Neboť, jak známe poměr mezi vládou a Něme moravskými, uvedeno bylo nové smiřovánív Brně zajisté jen ve srozumění s drem. Körbrem, aby z něho bylo těženo proti nám a nikoliv v ná
#2 alto_textblock #2
prospěch.
#3 alto_textblock #3
Ze zemské sněmovny.
#4 alto_textblock #4
Deputace. Také včera přibyly do sněmu některé deputace občanstva, aby tam tlumočily různé aktu- álné požadavky. Jako deputace přišli včera do sněmu království českého zástupcové města Košíř pp. Frant. Lamač, starosta a Jaroslav Rubeš, městský tajemník. a přednesli odůvodněnou žádost, by konečně po de- setiletém čekání přikročeno bylo k regulaci potoka motolského. Deputaci tuto, k níž připojili se zástup- cové dělnictva, domáhající se téhož požadavku, do- provodili poslanci dr. Koldinský, Krejčí a Kubr k mí- stodržiteli hr. Coudenhovovi, jemuž předneseny byly oprávněné stesky na stálé odkládání této důležité otázky. Starosta města Košíř kladl největší důraz na nebezpečí, v jakém se celá část města při každé po- vodní ocitá a na neblahé následky povodně v ohledu bezpečnostním, zdravotním a finančním. Místodržitel ubezpečil deputaci, že zná tento ne- utěšený stav a slíbil, že ku provedení regulace bude ihned přikročeno, jakmile technická kancelář při mí- stodržitelství svůj elaborát předloží. Poněvadž jest známo, že celý projekt jest již vy- pracován, lze očekávati, že místodržitel dané slov splní, a že ještě tuto zimu se k regulaci motolského potoka určitě přikročí. Bylo by to nejen v zájmu věc samé, nýbrž i v zájmu chudého lídu dělného, který by za dnešních neutěšených poměrů nalezl práci a výdělek. Deputace města Týna n. Vlt., pp. sta- rosta města Jindř. Pavlíček a okr. tajemník V. Neu- bert, intervenovali, říšským posl. drem. Rybou pro- vázeni, na sněmě za účelem akce nouzově v tom smyslu, aby pro Vltavotýnsko poskytnuta byla zá- loha na provádění nutných prací z nouze, tak aby dělnému lidu dostalo se výdělku. — Jiná deputace z téhož kraje, interessenti o stavbu místní dráhy z Týna n. Vlt. do Veselí, rovněž říšským poslancem drem. Rybou vedení, jednali c urychlení stavby řečené dráhy. V deputaci byli předseda družstva pro stavbu dráhy té p. Karel Veselý, velkostatkář z Týna n. Vlt., Jindřich Pavlíček, starosta města Vltavotýna, zástupce velkostatku kníž. sc hwarzenberza ve Bzí p. Dokl ský.
#5 alto_textblock #5
starosta města Bukovska p. Řehoř, člen měst. rady v Týně n. Vlt. p. Plaňanský atd. Deputace společenstva soukenníků v Rychnově n. Kněž., uvedená poslanci Krato- chvílem a Hovorkou, žádala místodržitele hr. Couden- hova o poskytnutí subvence, nevyhnutelně žádoucí pro soukennictví v Rychnově vzhledem ke katastrofě nedostatku vody. Když byl starosta společenstva p. Jelínek vřelými slovy vylíčil skutečný stav poměrů i jeho důsledky také pro širší kruhy obyvatelstva, uji- stil místodržitel, že obrátí k tomuto případu zvláštní svou pozornost a dodal, že by bylo záhodno, by zvláštní komitét v místě převzal provedení potřebné pomocné akce.
#6 alto_textblock #6
Slezský sně m. —n—. V Opavě, 11. října. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) [41. zasedání. 12. schůze.) Hned na počátku schůze došlo na jednán o pobočkách při učitelských ústavech v Opavě a v Těšíně. Zemský president hr. Thun, který v neděli dne 9. října smluvil ve Vídni vládní prohlášení, byl ochoten dáti ihned od- pověď na případný dotaz. Proto posl. Karel Türk podal tuto interpellaci; V první schůzi nynějšího zasedání podala většin sněmu slavnostní prohlášení na adresu vlády, kte- rým se německé obyvatelstvo země cítilo velice spo- kojeno, poněvadž bylo spolupodepsáno dvěma vyni- kajícími muži, kteří stojí v čele sněmu a k čemuž plnou důvěrou císaře byli povoláni. Ve všech kruzích oddávali se naději, že pobočky při německých ústa- vech budou nyní zrušeny neb při nejmenším z Opavy a z Těšína přeloženy, kterouž naději i různé zprávy časopisecké potvrzovaly a jevily. Od té doby uplynuly opět 3 neděle, aniž by byla vláda sněmu vyjádření učinila v záležitosti, která celou zemi rozčílila a též v jiných korunních zemích nejživější účasť vzbudila. Proto povstávají pochyby a roztrpčené i pessimistické mínění šíří se stále více, a tím spíše, poněvadž slo- vanská konserv. korrespondence uveřejnila zprávu, že zástupcové Poláků a Čechů své příspěvky na zří- zení poboček po 10.000 korunách a to Poláci zcela, Čechové z polovice u zemské vlády složili jen s pod- mínkou, že tyto třídy při nejmenším rok potrvají a Opavy a z Těšína přeloženy nebudou. Též je Ústřední Matici školskou v Opavě vydržována sou- kromá obecná škola za cvičnou školu pro žáky třetího ročníku určená, z čehož nemožnest přeložení poboček vysvítá. Činí se tudíž k nevyhnutelně nutnému objasnění v této záležitosti dotaz na p. zemského presidentat 1. Je-li ochoten sněmu o tom dáti zprávu, zdali zástupcové Čechů a Poláků příspěvky na zřízení po- boček při učitelských ústavech složili a při tom vy- mínili si delší dobu jich trvání, jakož i že nesmějí býti přeloženy z Opavy a z Těšína? 2. Nestalo-li se tak, neb vláda na to nepřistou- pila, a tudíž volnou ruku podržela, zdali je p. pre- sident ochoten autentické prohlášení o tom učiniti, zdali c. k. vláda pobočky zruší a v jaké době se tak stane? Zemský president hr. Thun prohlašuje, že jest ochoten na dotaz učiněný částečnou odpověď ihned uděliti a praví Záležitost, o níž se jedná, k nejhlubšímu polito- vání vlády dostala se pod hledisko politické, což, jak si dovoluji tvrditi, na prospěch všech stran nikdy se státi nemělo. Důvody, které vládu k tomuto kroku přiměly, po většině i s protivné strany nejsou popírány, jen žaluje se na formu a jiná byla by vítanější. Prosím. dohodněte se, pánové, o této jiné formě. Tak z neomylnou nepovažuje se vláda, aby i pak s tvrdou hlavou na svém nařízení setrvala; nemůže si lepšího zařízení přáti, než takovou loyální dohodu. Doku však této docíleno není, musí vláda na tom trvati. že způsobem od ní zvoleným k nutnému rozluštění otázky vzdělání učitelů nejednala na prospěch neb škodu žádné národnosti. Budoucnost ukáže, že v no- vých pobočkách sice v českém a polském jazyku, avšak v tomtéž rakouském duchu se vyučovati bude. který žádáme i na německých učitelských ústavecn. Vláda přijala prohlášení stran na začátku nyněj- šího zasedání s pozorností, jakož podobným prohlá- šením přísluší. Naproti pronešeným důvodům staví svůj rozhodný úmysl, aby se z poboček nestal pro- středek politické moci, hnízdo politických agitací. S ohledem ne počet obyvatelstva a v poslední době tak silně vystoupivší nedostatek slovanských učitelů na školách obecných, přijímá vláda úplnou zodpovědnost za učiněná kulturní opatření, při čemž zaručuje, že každé zneužití jich k národním účelům vyloučeno zůstává. Prohlášení toto příjato bylo s ledovým klidem. Posl. dr. Bukovský navrhuje, aby schůze byla přerušena, by se poslanci o prohlášení poraditi mohli. Po více jak půlhodinné přestávce plní se opě sněmovna, zemský hejtman hr. Larisch, který opět schůzím předsedá, zahajuje schůzi a uděluje slovo posl. dr. Bukovskému, který prohlašuje, že od- pověď hr. Thuna jest takové povahy, že nutno zabý- vati se každou větou zvlášť, což ve dnešní schůzi není možné a navrhuje proto, aby c této odpovědi zahájena byla ve čtvrteční schůzi debata. Návrh jednomyslně přijat. Z jednacího pořadu nutno uvésti povolen. zvlášt- ního kursu pro přední dělníky v liho- varech na střední hosp. škole v H. Heřmanicích, který obmezen je na 4 žáky, potrvá čtyři měsíce vyžadovati bude nákladu 1800 K, z čehož připadá na čtyři stipendia po 240 K obnos 960 K, na honoráře učitelům 600 K a na různá vydání 240 K. Dále po- voleny byly některé subvence, mnohé žádosti však zamítnuty.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy.
#8 alto_textblock #8
Pomsta německoliberální družiny na českém lidu brněnském, vykonaná místodržitelem hr. Zierotinem pomocí německých dragounů a
#9 alto_textblock #9
—
#10 alto_textblock #10
pěšáků, podráždila veřejné mínění české na Mo- ravě na nejvyšší stupeň. Brněnské listy české přinášejí o události této úvahy, sršící zrovna bolestným hněvem nad tímto novým činem zem- ské vlády, kteráž Němcům k libosti je schopna každé chvíle k hrůzovládě. Oběšení panáka s nápisem bar. Chlumetzky bylo krutě pomstěno krvavými ranami po hlavách, rukou a tělech sedmdesáti pěti českých lidí, na něž poštvána banda obecních krvodlaků, rozmnožených davem, do policejních uniforem převlečených metařů, jichž úkolem bylo demonstranty na nejvyšší stupeň podrážditi, tak aby krvavé dílo mohlo býti dovršeno vítěznou výpravou pěších a jízd- ních oddilů c. a k. armády, s obzvláštní pěčí vybraných z německé části brněnské po- sádky, jejíž němečtí příslušníci do hlav- ního města již z domova přinášejí do ko- nalou průpravu k osvědčování protičeské zášti. Brněnské listy přinášejí o řádění policie, zejmena pak německých dragounů podrobnosti, z nichž vychází na jevo, že krvavé své poslání jménem německé věci vykonávali s veškerou od- daností a láskou, že byli, tak říkajíc, s celou duší při věci. Je-li zapotřebí důkazů, že němě- ckému vojsku a zvláště jeho vůdcům jednalo se nikoli tak o zjednání pořádku a klidu, nýbržo ukojení speciálního nepřátelství, které chovají k národnosti štvaného množství před sebou, po- skytl je zajisté pádnou měrou onen dragounský důstojník, který vjel s tasenou šavli za prcha- jícími demonstranty až do průjezdu Národního divadla a šavlí kolem sebe mlátě, řval do lidu sem se uchýlivšího nejpodlejší německé nadávky: »Česká luzo!«, »Češti psi l«, »Česká pakáž l« Tento výjev je příznakem skutečné povahy před- včerejšího pouličního boje v Brně; bylo to pře- padení české národnosti německou, při čemž za Němce bojovali Němci v uniformách c. a k. armády. Že české zástupy musily býti a také byly k nejvyšší nakvašenosti vyprovokováni ukazujs zjevně ta okolnost, že první rána do českého těla padla za poměrného ještě klidu na Lazarském náměstí, kdež velení měl známý podinspektor policejní Slawik. Člověk tento zavinil vlastně celé to krve- prolití brněnské tím, že rozťal panu Faltysovi, řediteli dělnických pekáren, levou ruku v oka- mžiku, kdy nebylo ještě ani potuchy, že demon- strace nabudou takových děsných rozměrů. Tato první bezdůvodná krvavá rána policajtskou šavlí vznítila v českých zástupech počátek onoho strašného rozlicení proti krvelačnému útoku na ně vedenému. Každý znalec psychologie davu ví, že k rozměrům, jakých brněnské bouře nabyly, byly zástupy přímo donuceny. Značný počet raněných na straně policiea vojska nasvědčuje totiž, že srážka byla neoby- čejně prudká a že davy zachváceny byly hné- vem nejvyššího zoufalství, rozdmychaného bru- talitou bezohledného zakročení nahou zbraní. Jen zázrakem stalo se, že pouliční boj brněnský nezůstavil na ulicích mrtvoly!. Všechny tyto zjevy odporují vývodům hraběte Zierotina ve sněmovně. Dlužno to pověděti zpříma a ote- vřeně, že o pondělní výjevy v Brně zjednal si on, politický správce země největší zásluhy. Mluvil-li o povinnostech vlády zakročovati vojskemv tom okamžiku, kdy agitace stává se násilíma vojskem brániti ohroženou policii, zúmyslně zapomněl nejen na to, že se nejednalo jenom o agitaci pro všeobecné volební právo, nýbrž také o projev lidu proti násilnostem, na- páchaným na něm na poli školství brněnskou radnicí! On to byl, který toto násilí, luto ger- mánskou zpupnost brněnské obce strpěl, poopo- roval, ve sněmovně hájil a tudíž aktivně zúčast- nil se na výchově duše lidové k takové palčivé hlodavé náladě, jakou v lidu vždycky vyvolati musí hromadné, společně vytrpěné bezprávía jaká musila nevyhnutelně skončiti pondělním výbuchem všemi prostředky do lidu pěchovaného bezmezného hněvu a kruté litosti nad vlastním bez- nadějným osudem. Mluví-li se pak o revoluční povaze brněnských bouří, hrabě Zierotin jest jich očividným strůjcem, už proto, že před be- sední dům postavil setninu dragounů s tasenými šavlemi o celou půl hodinu před zahájením schůze. Srovnání pak způsobu nakládání s če- ským lidem brněnským s vládní taktikou, jaká zaujata proti německým opavským výtržnostem v parallelkovém rumlu, povídá víc než celé sloupce úvah — nejkrajnější šetrnost vůči ně- meckému běsu, proti českému rozechvění pak šavle a bodáky! Ke Körbrovu výkladu ve spolku průmyslníků podanému o tom, kterak to vlastně mínil s tou obranou »německé državy«, podána byla v Brně první illustrace, českou krví ma-
#11 alto_textblock #11
lovaná.