#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 282. ze dne 12. října 1904
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Šustotem hedvábí stala se zlodějkou. Před pa
řížský trestní soud pohnána těchto dnů zajímavá obža-
lovaná a proces vzbudil také po Paříži jakousi sensaci,
poněvadž paníDeschampsová, jež se měla zodpovídati
z krádeže, jest vdovou professora právních věd na
universitě v Besanconu. Obžalovaná ukradla ve zná-
mém modním skladišti pařížském „Louvru“ několik
kusů hedvábných látek a byla při tom dopadena. Před
soudem prohlásil obhájce, paní Deschampsové, že
jeho klientka jednala pod neodolatelným nátlakem.
Jakmile prý zaslechne zvláštní šustot hedvábných tá-
tek, cítí nutnost, přisvojiti si je. Již před rokem byla
pro podobný přečin odsouzena do vězení na šest
měsíců a již při tehdejším líčení zjištěn tento podivný
případ kleptomanie. Soud přistoupil na vývody ob-
hájcovy a rozhodl, aby obžalovaná dodána byla do
ústavu choromysiných, by duševní stav její mohl být
pozorován.
— Konec manželského dramatu. Před porotou
v Pitešti v Rumunsku octli se těchto dnů velkosta tkář
Konstantin Malsanu a jeho syn, oba obžalováni
z vraždy. Konstantin Malsanu oženil se asi přede
dvěma léty jako vdovec s mladou dívkou nízkého
rodu a žil s ní ve šťastném manželství. Jednoho
dne však upozornila jej vlásenkářka jeho manželky.
že jeho žena podvádí jej s kočím. Malsanu povolal
telegraficky z Bukurešti svého syna z prvého man-
želství do Pitešti a dva dny po jeho příchodu pře-
kvapili zamilované in flagranti. Konstantin Malsanu
střelil z revolveru na nevěrnici a jeho syr skolil
kočího. Žena zraněna byla smrtelně, ale uzdravila se
po několika měsících. Kočí byl okamžitě mrtev. Státn
zástupce rozšířil žalobu pro zavraždění kočího také
na Konstantina Malsanu, poněvadž prý svého syna
vybízel k vraždě. Porotci uznali oba obžalované ne-
vinnými. Soudce přiřkl manželce, zatím rozvedené,
odbytné 3000 lei (franků)
= Pět únosů za jediný týden. Z Pirea se nám
oznamuje: Mimo hojný počet vražd zaznamenává
tento týden i značný počet únosů, z nichž jeden
jest originální. V Martinou unesl jakýs tamější rol-
ník dvacetiletou dceru statkáře, aniž se dosud ví,
kde se s ní zdržuje. Ve vesnici Divry u Lamie pak
zastihl mladý vesničan svou milenku na poli a unesl
ji s třemi svými přáteli. Dívka se však bránilaa
na její křik přiběhli jí příbuzní na pomoc, nepořídili
však ničeho, neboť únosci zahnali je, střílejíce po nich
a ranivše jednoho 2 nich. Dvě jiné dívky byly une-
seny v okolí Alivery a Livadie. Vyslané k jejich
osvobození oddělení četníků hledá je dosud marně.
Bezpochyby nenamáhá se velmi, by je nalezlo,
neboť únosci jsou vlivni a vrátí se, až se ochladí
rozhořčení rodičů, sami a celé drama skončí tak ve-
selou komedií. Podobné únosy stávají se, jakkoliv
zřídka, i v jiných zemích, ale zvláštností Řecka jest
únos liknavého ženicha. V Chrysafy u Sparty udržo-
val jakýs tamější rolník známost s hezkou Monikou
svého souseda a přislíbil jí, že ji pojme za ženu, až
se vrátí z Ameriky: Nyní se vrátil, stráviv tam půl-
druhého roku, ale zdá se, že si to rozmyslil. Odklá-
dal a odkládal ustavičně svatbu a proslýchalo se, že
se chce zase odebrati do Ameriky. Proto, aby
jeho záměr zmařili, vylákali ho příbuzní dívčini
za vesnici a obklopivše ho, přinutili jej, davše
mu revolvery a noži na srozuměnou, že netropí žerty.
by se s nimi odebral do kláštera čtyřiceti svatých.
#4
alto_textblock
#4
Tam čekala již nevěsta a za několik minut měl- Ame-
ričan, jak jmenuje lid vystěhovalce, drahou polovici
na krku. Nyní ho bezpochyby přejde chuť vrátit se
do Ameriky, ačkoliv se přečasto stává, že se mlad
mužové několik dnů před odjezdem ožení. Zanechají
pak mladou ženu u rodičů a vrátí se, když vydělají
dost peněz. Tak si pojišťují svou milenku.
— O útoku na africkou banku v Johanesburgu,
o němž jsme přinesli již telegrafickou zprávu, ozna-
mují se následující podrobnosti. Pokus útoku na zdejší
filiálku African Banking Corporation vzbuzuje značnou
sensaci. Čtyři spiklenci smluvili se, že banku násilím
vyloupí. Úřady johannesburgské byly v čas varovány
a když vůdce lupičů vstoupil do kanceláře správcovy.
zastoupili mu cestu dva detektivové. Vytrhl ihned
revolver a střelil na oba policisty, kteří rovněž
odpověděli výstřely. Žádná ze střel nikoho nezasáhla.
Jeden z lupičů vyběhl z budovy, pronásledován rych-
lou střelbou detektivů, na Comissioner street a konečně
klesl zasažen střelou. Dva jiní vrhli se do drožky, jež
stála pohotově. Také oni byli pronásledování de-
tektivy, kteří po celou cestu na ně stříleli. Konečně
vyskočil jeden z nich z vozu a byl zatčen. Třetí lupič
byl zatčen, když se podařilo povoz zastaviti. Bránil
se zoufale, ale byl konečně přemožen. Čtvrtému lu-
piči podařilo se uniknouti. Avšak nedaleko Johannes-
burgu zatčen podezřelý člověk, jenž je bezpochyby
s lupičem totožný. Velký dav diváků, jenž se shro-
máždil kolem banky a napjatě sledoval co se děje,
rozprchl se všemi směry, když střelba počala.
= Návrat marnotratného syna. Z Washington
se oznamuje: V bytě pí. W. Stephensové panovala
onehdy veliká radost nad návratem „marnotratného
syna“. Wm. Geiera, který jako hoch utekl z domu
před 35 léty a od té doby nedal o sobě slyšeti —
až před několika dny. Geier, když mu bylo 15 roků,
tak se rozčílil nad druhým sňatkem své matky, že
utekl z domu. Potuloval se daleko po západě a po
mnoho roků bydlil v malém městečku v Indianě.
Před 14 dny dověděl se náhodou o smrti svého no-
vlastního otce a ihned dopsal své matce, zdali se
může domů navrátit. Matka, jež jest velice zámožná,
poslala mu peníze na cestu a slíbila mu útulný domov
po celý zbytek jeho života.
= Muž se dvěma srdci. Z Neapole se ozna-
muje: Před několika měsíci roznesla se tu zpráva
o vojákovi, di Maggiovi, u něhož ve vojenské ne-
mocnici rozpoznáno, že má dvě srdce. Mimo oby.
čejné lidské srdce v levé hrudi má signor di Maggio
ještě druhé, němé srdce, v pravém hrudníku. Možno
si myslit, s jakou hrdostí propuštěný voják ukazoval
Roentgenovu fotografii svého hrudníku. Rozumí se,
že také hleděl svoje dvojnásobné srdce zpeněžiti.
Ale ačkoliv byl dvojnásob schopen lásky, nenalezl
přece bohaté ženy. Pak mu lidé domlouvali, aby
svůj fenomenální hrudník prodal pro případ smrti.
V Americe prý se cos podobného znamenitě platí —
padesát tisíc lir by zajisté dostal. Signor di Maggio
také uznal správnost těchto rad, ale nečekal, až bude
míti skutečně uzavřenou smlouvu, nýbrž rozšiřoval
po celé Neapoli pověsť, že jakás americká universita
nabídla mu 40.000 lir za jeho mrtvolu a že peníze
musí dojít co nevidět. Mnozí Neapolitáni v naději na
peníze z Ameriky poskytli ochotně di Mag giovi
značných půjček, tak že mohl po několik měsíců ve-
sele žít. Konečně stali se věřitelé nedůvěřivi. Vzali
di Maggia na výslech a tu vyšlo na jevo, že oněch
40.000 fir z Ameriky toulá se někde ve vzduchu.
#5
alto_textblock
#5
Teď vznikly dokonce pochybnosti o dvojím srdci
mladého šejdíře a musil se dát na novo prozářit
Roentgenovými paprsky, ale obě srdce byla dosud
na místě. Přes to byl fenomenální mladík zatčena
bude bezpochyby odsouzen.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
Dne 6. října 1904: Slabihoudek Jiří Adolf, syn
hostinského, 13 měs., 5—I. Krombholz Václav, sluha,
56 roků, 510—I. Mišková Marie, vdova po kupci, 71 r.,
719—I. Hrbková Marie, majitelka modního závodu,
28 roků, 188—II. Prepslová Aloisie, manželka sluhy,
20 roků, 1803—II. Šťastný Antonín, syn zedníka, 10 r.,
213—III. Ouřadova Marie, dcera metaře, 8 neděl,
207—V. Podpěrova Antonie, dělnice, 17 r., 595—VII.
Kasíková Barbora, manželka zámečníka, 50 roků,
366—VII. Braunerova Marie, dcera dělníka, 4 roky,
501—VIII. Lukášova Antonie, dělnice, 21 r., 16—VIII.
—U Milosrdných sester: Rusyová Anna,
manželka číšníka, 42 roky. Bozděch Václav, dělník,
58 roků. — Vc všeobecné nemocrici: Klei-
nová Barbora, vdova po obchodníku, 66 roků. Kostín-
ková Marie, manželka dělníka, 33 roky. Placátkova
Marie, služebná, 24 roky. Benešová Alžběta, (vdova)
posluhovačka, 31 rok. Reischel Karel, revisor, 64 roky.
#7
alto_textblock
#7
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 12. října.
O 3. hod. odpoledne
DOLOROSA.
Drama o čtyřech dějstvích. Napsala Abigail H. Horá
ková. Režisér Alois Sedláček.
Ve středu 12. října.
288. hra v předpl
(4. čtvrtka.)
#8
alto_textblock
#8
Čarostřelec.
#9
alto_textblock
#9
Začátek o 7. hod.
#10
alto_textblock
#10
Konec po 1/210. hod.
#11
alto_textblock
#11
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě l. pražského měšť. pivovar
Ve středu 12. října.
Začátek o 3/48. hod.
Spolek voj. vysloužilců J. C. V. pol. mar. arciv
Albrechta v Praze VII. ve prospěch vdov. a sirotků
po zemřelých členech.
Po třetí: Cyprienna.
Veselohra o 3 jedn. Napsal V. Sardou. Přeložil A.
Pulda. Rožisér B. Kovář.
#12
alto_textblock
#12
Aréna na Smíchově (bliže Palaekého
mostu).
Ve středu 12. října.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch inspicienta Emanuela Krpálka.
Jako host vystoupí pan Josef Štrac h.
Zvonky cornevillské.
Komická operetta o 4 jednáních. Napsali H. Clairvill
a A. Gabet. Přeložil Em. Züngel. Hudbu složil Robert
Planquette. Režisér Josef Kubík.
#13
alto_textblock
#13
na Krái.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeck
Ve středu 12. října.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po patnácté
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy a tanci o pěti jednáních. Hudbu
i slova napsal O. Fáster.
#14
alto_textblock
#14
4 —
#15
alto_textblock
#15
Přestěhovaly jsme se napřed do Anglie a po dlou-
hém putování sem tam najaly jsme si to zde i s ná-
bytkem v rohu Ledstone Parku. Jest to pouhý malý do-
meček — někdy zde snad býval hlídač, myslím —a
máme k posluze pouze Hepzibu a prosté služebné děvče.
Hepziba bývala mou kojnou v Americe ještě před tím,
než jsme přišly do Paříže a je tak ošklivá jako tváře na
plakátě ke dni Guy Fawksa *) a dobrá jako zlato!
Babička měla únavný život; byla vychována u dvora
Karla X. Ani to není k uvěření, taková leta! Před tím
žila její rodina v Irsku od dob velké francouzské revoluce.
Opravdu, babiččina matka byla Irčanka a myslím, že ba-
bička posud mluví francouzsky s irským přízvukem.
(Snad se to nikdy nedoví, že jsem to řekla.) Babička
byla rozená Mademoiselle de Calincourt, dcera francouz-
ského markýza de Calincourt, jehož rodině náležel Calin-
court již od dob Karla Velkého anebo ještě dříve. Tak
to bylo pro ně trapné, když byli přední z nich sťatia
ostatní byli nuceni žíť v Dublinu beze všech ročních
#16
alto_textblock
#16
LEDOVÁ KRA
#17
alto_textblock
#17
ROMÁm
#18
alto_textblock
#18
ELINORY GLYNOvÉ.
#19
alto_textblock
#19
Z ANGLIČNY PŘELOŽLLA
#20
alto_textblock
#20
OLGA KALAŠOVÁ
#21
alto_textblock
#21
příjmů.
#22
alto_textblock
#22
Babiččina babička, Ambrosina Eustasie de Calin-
court, po níž se já jmenuji, byla proslavený charaktera
byla tak krásná, že Robespierre se nabídl, že uchrání její
hlavu, dá-li mu polibek, avšak ona raději jela v káře
ke guillotině se svými přáteli, vzala si pouze růži, aby
se ochránila před zápachem sprostého lidu a vyběhla prý
na stupně usmívajíc se. Babička má její miniaturua
říká, že vypadá právě tak, jako já.
#23
alto_textblock
#23
PŘÍLOHA »NÁRODNÍCH LISTů-
#24
alto_textblock
#24
*) Slavnost na památku nezdařeného prvního pokusuo
zničení parlamentu výbuchem střelného prachu r. 1605.
#25
alto_textblock
#25
V PRAZE.
TISKEM A NAKLADEM KNIHTISKARNY „NARODNÍCH LISTů.-
1904.