ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 63493ac0-66f0-11dc-81f2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
Denní zprávy.
#2 alto_textblock #2
— Německý tisk v Čechách o W olfovi teprve teď jak náleží rozvazuje. Listy německo- nacionální a liberální s rozkoši očividnou roztř- sají špatnou pověsť padlého poloboha německého lidu v Čechách a skutečně — podle slov posl. Malika — velikého člověka K. H. Wolfa. »Šriftlajtři« v uzavřeném území s laskominami supů z horkých pásem pečují o odstranění po- litických zbytků Wolfových. »Tetschen-Boden- bacher Zeitung« příkladně nemůže nad tím uta- jiti nesmírné své potěšení, kterak Wolf, tento bohem prý požehnaný zápasník, jest nucen meč svůj do pochvy náhle zaraziti a z politického života se odkliditi jako »velkopodvodník, jemuž hrozí odhalení«. Výmluvné mlčení, jež o důvo- dech jeho odstoupení zachovávají nejen on, ale i všichni ostatní účastníci, dosti výmluvně prý o tom svědčí, že to, co zakryto býtí má, není o nic lepší než to, co se prozrazuje. Pan Schö- nerer, který prý v příčině morálky jinak není tak příliš citlivým, jak nasvědčuje ochranná ruka, kterou drží nad denunciantem Herzogem, byl prý při rozsudku svém veden zajisté nikoli jenom mravním rozhořčením, nýbrž i žárlivostí proti nepohodlnému svému soku v přízni davů. Ale muž takového rázu jako Wolf za- jisté nebyl by dopustil mlčky, aby nad ním vyslovena byla kletba, kdyby nevěděl, že ml čení jest nejlepší. List varuje, aby se pádu Wolfovu přikládal význam tragický, neboť třeba by dů- vody, pro kteréž nucen jest odebrati se do soukromí, jsou povahy soukromé, přece Ize prý i ve tváři politika Wolfa objeviti všechny rysy muže, jenž je s to, osobního přítele a politi- ckého spojence podvésti. Na to následuje povahopisná fotografie Wolfova a to taková, že se každý poctivý Němec musí stydět podati mu vody, kdyby i žízní zmíral. Také mistrný povahopis Schönererův přináší děčínský list. Praví o něm doslovně: »Schönerer nerovná se mu zajisté duševní čilostí a mrštností, s jakou se dovedl Wolf přimknouti ku proudu právě panujícímu, Schönerer jest surovější a brutál- nější, i má prý celou řadu vlastností, kteréž mu neziskají sympatií, jest však poctivcem a příliš hrdým, než aby užíval malicherných prostředečků, jimiž současnost dosud nezralá má býti o vlastních cílech jeho politiky klamána. Půjde přímo k svému cíli, třeba by si při tom lebku měl rozbíti.« Vzdor tomu však cítí prý všeněmecká strana nejen v okresu Wolfově, nýbrž i v celých Čechách přináležitost svou spíše k Wolfovi než k Schönererovi. S ohromným záluskem pouští se do Wolfova špinavého prádla »Gablonzer Ztg.«, kteráž počíná svůj článek na- depsaný »Die Moral von der Geschicht« následující vkusnou větou: »Smrdí to ve všeněmecké fechtýřské škole tak, že to cití i vlastní přivr- ženci, jakkoli lidé vůči vlastnímu zápachu jsou nevnímavi. Již z této počáteční ukázky jde na jevo, že jablonecké výplody ducha možno poží- vati jenom velice opatrně, neboť v tomto tónu jde to dále. Je tu mnoho řeči o smrdutém dud- kovi, o kukačce, do cizích hnízd snášející t. p. Zajímavo jest, že do redakce jabloneckého listu posláno bylo polospálené jedno nedělní číslo s nadpisem: »Zcela sprostý prasečí chlape !« a to za článek: »Všeněmecká modla povalena !« O perversních pocitech všeněmeckých »dame vůči Wolfovi vypravuje pak »Trauten. Wochen- blatt« toto: »Tím, že Wolf pěstoval s ženami a dívkami častý osobní styk, vyvinulo se zbož- ňování jeho u mnohé ve fanatismus, jenž vy- rážel nejpodivnější květy. Vypravuje se nám ženě jednoho z nejnadšenějších přívrženců Wol fových, že kdysi u vytržení zvolala: »Já bych byla s to píti i vodu, v níž — se Wolf vy- koupal !« A kdo nezná ty všeněmecké apoštolky. kteréž dům od domu chodily a žebraly na strí- brný věnec pro Wolfa ? Ano, málokterý muž natropil tolik zla v národě německém, jako Wolf, protož je štěstí pro německý lid, že byl Wolf přinucen politické jeviště opustiti. «. To stačí na ukázku, jak těžko Němci tráví všeně- meckou pečeni na divokol — K obeoním volbám v Brně. v včerejší voličské, německo-liberální stranou z předsednictví Rohrerova svolané schůzi, o níž v ranním vydání přinášíme telegrafickou zprávu z Brna, došlo k pamětihodnému karakteristi- ckému výjevu. Jeden z německo-liberálních pohlavárů brněnských pověstný germanisáto dr. Fischl byl v jedné z předešlých schůzí nazval Všeněmce vlasti- a velezrádci. Ve vče- rejší schůzi byl nucen — odprositi. Kající scéna udála se takto: Nejdřív povstal mladý Rohrer a udělil Fischlovi důtku. Pan dr. pre
#3 alto_textblock #3
se neobratně vyjádril. Jeho obvinění Vse- němců z vlastizrády nebylo správné a bylo tak hned na schůzi odmitnuto. Pak povstal. kající Fischel. Jeho poslední řeč prý vyvolala vážné nedorozuméní. Lituje toho, poněvadž slovům jeho dostalo se nesprávného výkladu. Aní prý mu nenapadlo obviňovat Všeněmce z velezrády. Je prý přesvědčen, že i oni rakousky cítí smýšli jako ostatní strany německé. Proto prý ochotně a z pevného přesvědčení prohlašuje, že neměl v úmyslu stranu všeněmeckou podezřívat z protirakouských snah. Mladý Rohrer na t vzal Fischlovo kající prohlášení s uspokojením na vědomí. K tomu připomínají »Lidové No- viny«: »Němečti pokrokáři osvědčili tímto otrockým pokořením se Všeněmcům, že opravdu jsou zbabělci, jak nedávno byli nazváni, a že sami ve své mravní a zásadní zchátralosti schopni jsou vlastizrády. Dr. Fischel svým kajícím pro- hlášením pak dokázal, že židé v německém tá- boře libat dovedou i všeněmecký karabáč.« — Písmenkové vojny, které jeme si my u dávno odbyli v našem pravopise, jsou ve dne- šní německé ortografické revoluci na denním po- řádku. Nedávno podali jsme na tomto místě obštr- nou zprávu o tom, kterak se usnesly spojenecké vlády říšskoněmecká a rakouská na tom, zjed- nati v německém pravopise nový pořádek, ale zdá se, že oboustranná smlouva o tom umlu- vená není a nebude tak hned posledním slovem o tom proneseným. Jak se z Berlina právě oznamuje, vypukl tam nový spor o písmenka. Vrchní purkmistři z Kolína n. R. a z Krefeldu obrátili se k ministerstvu do Berlína se žádosti, aby nařídilo jednotné psaní jmen jich měst k zamezení všech nedorozumění písmenem »Ks — tedy »Köln.« a »Krefeld«. Ministerstvo roz- hodlo se příznivě ve smyslu žádosti obou obecních hodnostů, ale dopustilo se náramné chyby, že za- pomnělo na přísloví, dnes v Německu tak oblíbené: »Člověk míní, ale císař mění.« Poněvadž, jak známo, císář německý všechno ví a nejen všechno, nýbrž i všechno lépe než nejkompe- tentnější ministerstvo, zrušil i rozhodnutí mini- sterské o tom, že se »Cöln« a »Crefeld« mají psáti s »K« i nařídil, že má zůstati při starém »C«. Vládní presidenti rozhodli, aby se » Měst- ské v potaz přicházející obce« psaly tedy s »Ce. Avšak oba purkmistři společně s městskými ra- dami postavili si hlavu na »K«, zaujali tudíž stanovisko naprosto pokrokové a podali stížnost k vrchnímu presidentovi, když se ukázala mar- nou, podala obě města žalobu ke správnímu soudu. A tu teprve oeftil se spor v nejspráv- nějších drahách a širokých kolejích. Kdežto professoři Hanfen a Frank se vyslovili ve smyslu obou žalujících měst, prohlásil prof. Harles z Düsseldorfu, že se obě města za žádnou cenu nemohou a nesmějí jinak psáti leč s »C«, nebot německá věda jest tak důkladná, že musí vy- držeti na ruby i na líc. Na to byli slyšáni zá- stupcové obou žalujících měst i jali se doka- zovati, že mají právo jména svých měst psáti, jak se jim 1IbI. Vedle autonomního vyčer- pali kde jaké jiné ještě důvody a také nebožtík Jakub Grimm byl citován za svědka, nebot podle jeho výroku pro způsob psaní měst- ských jmen rozhoduje zvyk a vůle lidu. Jed- ním z nejpádnějších důvodů jejich bylo po- ukázání k novému obchodnímu zákonníku, kte- rýž píše dokonce »Akcie« a »Kapital« s »Ke. Leč vše marno, prohrál i slavný Jakub a obě města, neboť vrchní správní soud vyřkl, že s stižnost obou měst zamítá. Důvody, jež uve- deny, zní všelijak krouceně, jeden z nich však pověděn jasně: »Rozhodnutí o změnách a pro- půjčování jmen měst zůstavuje se zeměpánu. čili jinými slovy — »regis suprema voluntas« Historka tato ukazuje, že velká německá říše po svém sjednocení jest velká v pedanterii že se v Německu s hor i »shora« nejen rodí. ale i uměle pěstí a odehovávají tyže směšné německé, myši jako za dob, kdy »suprema vo- luntas« náležela tak zv. »duodečním« moc- nářům — Hr. Herberstein o moravských v- rovnávačkách. V dopise, jímž předseda stá- lého vyrovnavacího výboru hrabě Herberstein sděluje členům jeho, že členové výboru posl. dr. Stránský, dr. Perek, dr. Šílený vystoupili, vyskytuje se následující místo: »Pokládámsi za čest zpraviti členy odboru o tomto politování hodném a naši akci k zjednáni míru rušícím kroku, k němuž stav smiřovacích jednání ne- zavdal, žádného důvodného podnětu.« Potud hraběcí anděl moravského smíru, jenž ničeho o tom nevěděl, když se 12.000 Němců vybralo do Litovle, majíce v čele předsedu německého odboru vvrovnaciho bar. J'Elverta a provedl
#4 alto_textblock #4
tu známou velkou demonstrativní manifostaci ve prospěch moravského národního smíru. Ostatně nechť se pan hr. Herberstein utiší ve svém žalu nad třemi lidovými hříšníky, má tam ještě ce- lou řadu Žáčkových spravedlivých, kteří sice prohlásíli, že jim ani nenapadne tahati za li- dovce kaštany z ohně, ale přece jenom čekají na příležitost — kterak to dokázati — Opposice budějovických Němoů proti Smetanově »Vltavě« provedena byla do všech důsledků. V pondělí konal se koncert vojenské hudby ve prospěch pensijního fondu vojenských kapelníků a sice nikoli v sále ně- meckého domu, jehož propůjčení odepřeno proto, že na programu nalezala se Smetanova »Vltava«, nýbrž ve skrovném sále »Budějovické pivnice «. Místnost tato jest sice také německou, ale pa- troni z německého domu nemají v ní co porou- četi. Němci se však na koncert nodosta- vili. Přišli pouze důstojnící se svými damami, z občanstva německého pouze 4 o so by, pak trochu českého obecenstva. Přítomná hrstka Němců po vyslechnutí bovkottované Smetanovy skladby marně ovšem lámala si hlavu, proč krásně dílo to jest fanatiky odřezanecké kliky Taschkovy nenáviděno. Jednomyslný úsudek ovšem byl, že »Vltava« byla nejkrásnějším čí- slem programu a že násilnický bovkott, prove- dený selitou« německou proti skladbě tě, zů- stane nesmazatelnou ostu dou budéjovického Ně- — Manifestační schůze v Hořicích. Technická komise pro zřízení českých vysokých škol na Moravě koná za protektorátu měst- ské rady v neděli dne 8. prosince t. r. o 2. hod. odpol. v divadelním sále v Hořicích velkou manifestační schůzi lidu pro zřízení české uni- versity na Moravě. Přednášeti bude p. JUDr. Jos. Lukáš, docent české vysoké školy technické v Praze: »O sociální politice kommunální« a referent techn. komise promluví: »O potřebě české university na Moravě. Na schůzi pozváni jsou pp. poslanci. Národní Jednota pro východní Mo- ravu v Olomouci svolává mimořádnou valnou hromadu na neděli dne 8. pro- since o 2. hod. odpol. do záloženského hostince v Horní Rudě u Šumberka. »O významu úkolech Národní Jednoty« promluví místopřed- seda její pan JUDr. J. Ošťádal z Olomouce. Zprávu o dosavadní činnosti N. J. podá jednatel p. JUDr. R. Fischer z Olomouce. Zprávy o čin- nosti místních odborů. Volná podání. — Po valné hromadě uspořádána bude beseda se zá- bavným programem. — Jelikož Horní Ruda je germanisací velice ohrožena, je žádoueno, aby všickni národní pracovníci a přátelé ohroženého severu moravského k této schůzi se dostavili, by mravní posilu mu přinesli a z vlastních ná- zorů o poměrech jeho a potřebách se přesvěd- čili. Stanou se pak jistě horlivými apoštoly akce pro národní záchranu jeho.
#5 alto_textblock #5
mectva.
#6 alto_textblock #6
— Promoce. Pan MUDr. Alois J o uz a z Kou- řimi byl v pondělí dne 2. prosince 1901 na české universitě Karlo-Ferdinandové v Praze na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen. — Umrti. V Kutné Hoře zemřel ve středu dne 4. t. m. pan Emil Grossmann, býv. obchodník a měšťan kutnohorský, v požehnaném věku 83 let. Pochován bude v pátek dne 6. t. m. odpoledne na kutnohorském hřbitově Všech Svatých. — V Plzni zemřel dne 4. t. m. v 63. roce věku svého pan in- ženýr Karel Čermák, inspektor a přednosta od- boru stavebního rakouských státních drah. Pohřeb konati se bude v pátek dne 6. t. m. o 1/123. hodině odpol. z domu smutku, Tylova ulice č. 22 na hřbitov u Všech Svatých v Plzní. — Ve Vysokém Mýtě zemřela dne 4. t. m. ve 45. roce věku svého šle- chetná paní Bohumila Korábová, soukromnice. Velkým odkazem na zřízení hospodyňské školy ve Vys. Mýtě pojistila si pro vždy vděčnost a neby- noucí pamatku celého města i okolí. Pohřeb konati se bude z domu smutku v pátek dne 6. t. m. o 1/123. hod. odpol. — Jubileum slepce. Píše se nám z Klárova ústavu slepců: V neděli, dne 1. prosince t. r. slavil nejstarší mužský chovanec Tomaš Serchen z Praby, jenž požívá nadace pro slepce města Prahy, jubileum svého 40letého pobytu v našem ústavě. Jubilárovi, starci 75letému, uspořádali chovanci v předvečer za- staveníčko. V neděli o 12. hodině polední shromáž- dili se v jídelně, kdež oslavenci ředitelem ústavu vyslovena byla blahopřání a podán mu malý jubi- lejní dar. Vzorné chování, zejmena ale skromnost, spokojenost, věrnost, přítuinost i snášelivost zmíně- ného chovance byly řediteli pohnutkou, aby oslavenci vzdal pochvalu co největší. Po zapění české a ně- mecké písně děkoval oslavenec, bluboce dojat, ředi- telstvu i svým soudruhům za poctu jemu prokázanou. Mimo Tomáše Serchena slavily jubileum svého 40le- tého pobytu v ústavu ještě 3 chovanky: Alžběta Groušlova z Roudnice roku 1892, Terezie Vávrova z Chotovin (okres táborský) roku 1896 a Terezie. Stormová ze Zimoře (okr. úštecký) r. 1897. — Dobročinnost. Vánoční podělování zchu- dlých mistrů obuvnických, vdov a sirotků po čle- nech společenstva obuvníků v Praze konati se bude