#2
alto_textblock
#2
bovte
#5
alto_textblock
#5
190l.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, ve čtvrtek dne 5. prosince.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 335.
#9
alto_textblock
#9
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literárni
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K. —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#10
alto_textblock
#10
NARUDNILSII
#11
alto_textblock
#11
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3.
#12
alto_textblock
#12
Předplaceni
a inserátv
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#13
alto_textblock
#13
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#14
alto_textblock
#14
K situaci.
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 5. prosince. Den mizí za
dnem a jeden podobá se na vlas druhému.
Spočívá totiž ustavičná podzimní mlha nad
vnitřní politikou cislajtánskou a nebyla roz
plašena ani dost málo schválením roz
počtového provisoria výborem
Nikdo se neoddává klamu, že bude něco vy-
hráno, přijme-li se také plenem. Jest úmysl
promrskat je tam a možno-li tak rozpravou
o něm již zejtra, jakmile budou pilné návrhy
universitní odbyty, to jest zamítnuty.
Včerejší prohlášení ministerského před-
sedy dra. Körbra pokládá se jen potvrzením
zpráv, že vláda skutečně jest odhodlána
v určitém případě říšskou radu roz-
r
pustiti.
Důvodně podotýká »Vaterland«, že
třeba dr. Körber úmysl takový dříve nepro-
jevil, včerejší jeho řeč jest důkazem, že úmysl
takový skutečně má.
»Reichswehr« upozorňuje, mluvíc
o zájmech říše, na které narážel ministerský
předseda, že jimi nejsou míněny toliko ho-
spodářské předlohy, celní tarif, rakousko
uherské vyrovnání a smlouvy obchodní s ci
zími státy, nýbrž také předlohy vo-
jenské.
Za včerejší schůze rozpočtového výboru
sešli se vůdcové německých str a
opětně k poradě, která věnována byla vý-
hradně možnosti nových voleb do sněmovny
poslanecké.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, dne 5. prosince. Pravili jsme
v ranním listě, že Slovinci nemohou odsta-
viti svůj pilný návrh v příčině zří
zení jihoslovanské universit
v Lublani vzhledem na smýšlení doma
Tento náš výrok jest potvrzen telegra
mem, jejž dostali jsme ráno ze Štyr
ského Hradce a ve kterém se sděluje
»Zdejší slovinští posluchači na vysokých
školách vyslovili jednomyslně po bouřlivé
schůzi veskerým slovinským poslancům ne-
#17
alto_textblock
#17
důvěru za to, že odstavili pilný návrh
v příčině university slovinské.
Pro ruskou universitu.
#18
alto_textblock
#18
Ze Lvova, 5. prosince. Universitní
senát se včera usnesl, že přednášky na
právnické, filosofické a lékařské fakultě, jež
byly zastaveny následkem demonstrací ru-
ských studentů, zahájí se opětně v
sobotu.
#19
alto_textblock
#19
Valným počtem brali se včera poslu-
chači ruští ke kanceláři universitní, kde
ohlásili kvestorovi, že vystupují z uni-
versity a žádali za vysvědčení na odchod-
nou. Mluvili výhradně rusky a zdráhali se
odpověděti jakkoliv na dotazy jen polsky
učiněné. Ruští posluchači bohoslov
na schůzi své se usnesli, vyzvati své ruské
kollegy bez výminky k solidárnímu účasten-
ství na této secessi a prohlásiti odštěpence
národními zrádci. Solidarita prohlášena zá-
vaznou pro ruské studenty také v tom pří-
padě, že by při nové inskripci na universitě
senát akademický odepřel přijetí některého
rusínského studujícího. Ruští posluchači na
technice konali taktéž schůzi a usnesli
se na solidaritě s ruskými posluchači uni
versitními.
Také na této schůzi bylo praveno, že
ruští studenti, kteří by jinak jednali, stali by
se zrádci na věci národní.
#20
alto_textblock
#20
Všech 440 ruských posluchačů univer-
sitních ve Lvově odebralo se do Vídně
k pokračování ve svých studiích. Také 200
řecko-katolických alumnů, kteří jako poslu-
chači bohosloví podepsali prohlášení, že vy
stupují, ohlásili rektorátu řecko-katolického
semináře ve Lvově, že nejen opustí univer
situ, nýbrž také seminář a že vyčkati chtějí
toliko návratu metropolity hr. Šeptyckého
z Říma.
#21
alto_textblock
#21
Telegraflcké zprávy.
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 5. prosince. (C.-B.) Ministn
spravedlnosti jmenoval ve srozumění s před-
#23
alto_textblock
#23
sedou ministerstva jako správcem minister-
stva vnitra místo dosavadního rady vrchního
zemského soudu hr. Františka Montecu-
coli-Laderchi, který byl jmenován
dvorním radou nejvyššího soudu, radu vrch-
ního zemského soudu Jindřicha ryt. z Fö-
dranspergu předsedou rozhodčího soudu
dělnické úrazové pojišťovny ve Vídni a roz-
hodčího soudu odborové úrazové pojišťovny
rakouských dráh ve Vídni.
#24
alto_textblock
#24
Z Vídně, 5. prosince. (C.-B.) Ministr
obchodu jmenoval poštovní kontrolory Vá-
clava Zvolského, Karla Schulze, Ma-
tváše Charváta, Josefa Karáska,
Karla Svobodu a Edvarda Mayerav
Praze vrchními poštovními kontrolory.
Z Londýna, 4. prosince. (C.-B.) Pře-
líčení proti dru. Krausovi bylo odročeno
na 12. t. m., poněvadž výpovědi svědků ne-
podaly nic podstatného.
#25
alto_textblock
#25
Z Pekina, dne 3. prosince. (C.-B.) Ve
výnosu, kterým se dědic trůnu zbavuje jeho
hodnosti, praví se: Dědic trůnu požádal
v uvážení okolnosti, že by následkem činů
jeho otce nebylo správným, aby ve své hod-
nosti dále setrval, aby byl místa svého spro-
štěn. Dopisovatel »Reuterovy kanceláře« po-
znamenává k tomu, že forma tato byla ne-
pochybně zvolena, aby se chránila jeho pýcha.
Čínští úřadníci praví, že jmenování nového
následníka bude potud odročeno, až císa-
řovna-vdova se o otázce té poradí s vůdčími
muži říše. Výnos ten pokládá se za nejsil-
nější důkaz, že císařovna zamýšlí upřímně
provésti reformy.
Yuanšikaj přibyl do Pekina. Hodlá
v první radě navštíviti cizí zástupce a pora-
diti se s nimi o situaci. Prine Čin dosud
od svého návratu z Kajfenu ruského vy-
slance neviděl. V rozmluvě se zástupci dvou
mocností prohlásil princ, že se Cína opře
ruskému panství v Mandžursku,
bude-li jí zaručena některou mocností pod-
#26
alto_textblock
#26
pora.
#27
alto_textblock
#27
FEUILLETON.
#28
alto_textblock
#28
nor o
#29
alto_textblock
#29
Pomluva.
Pohádka. Vypravuje M. -M ilošo va.
#30
alto_textblock
#30
Za dávných a dávných časů, kdy ješt
sama zosobněná Lež chodila světem, zabloudila
jednou v hlubokém lese.
A poněvadž nastávala noc, hledala vhodné
místečko ve vonném vřesu, aby ustlala si lůžko
a dopřála odpočinku starým kostem.
Byla to babice již hezky při letech, žluté
vrásčité tváře a bezzubých úst. Při pohybech
nepokojné hlavy vyčuhoval jí pod šátkem malý
stočený cůpek.
Ulehla a jak bylo zvykem jejím, mluvila
před usnutím sama k sobě.
»To ví čerchmant, k čemu jsem na světě
Stárnu den za dnem i závrať už pociťuji často
jak zde dlouho ještě mohu býti? Kdybych aspoř
byla děti měla, aby měl mne kdo oplakati a o
zatlačiti, přec bych umírala lehčeji. A kdo ví.
čím to je, že mne lidé už z daleka poznávají
nevěří mi jediného slova. To je mi nejvíce líto
že nezanechám po sobě ani památky.« A s oč
jejích skanuly dvě skutečné slzy.
Rozjímala ještě chvíli o marnosti svého
žití a bůžek snu, jenž tudy letěl, snesl se na
její přivřené oči.
Odpočívala klidně, až náhle probudil ji
skřek ptáka. Protřela si oči a víděla, jak dravec
nějaký plížil se ve větvích k ukrytému hnízdu.
Samička litala se stromu na strom, bojíe
#31
alto_textblock
#31
se vrátiti ke svým mladým a smutným, uděše-
ným hlasem snažila se přivolati pomoc.
Stařena marně volala: »Jdeš — půjdeš!«
Dravec, opatrně vyčkávaje, blížil se k cíl
svému.
To ji rozzlobilo. I zdvihla kámen aze
všech svých sil, mrštila jím do větví.
Lupič skočil dolů a Lež potěšena viděla
že ublížila mu na noze, neboť dravec, kulhaje
zalezl do blízkého křoví. A počal naříkati : »Ne
ubližuj mi už, prosím tě, dám ti, co budeš chtít
jen mě už nepronásleďuj.«
»Co bys mi ty mohl dát?« ušklíbla s
babka.
»Dám ti, co mám nejlepšího sám: lest
úskok. Vytrhni si chlup ze hřbetu a účinek
uvidíš, až přijdeš mezi lidi, « odpověděl.
»Dobře, když to nebude pravda, však já
tě poznám.« n
Drayec těšil se tím, že draze život svů
neprodal, neboť babce se chlup přetrhl a tak
jemu něco z darovaného zbylo.
Promluvil pták: »I mne jsi zachránila pře
neštěstím, nechci být nevděčnější svého škůdce
Mám jen rychlost letu a můžeš-li ho potřebo
vati, rád ti polovičku dám.«
Babka neodmítla. A chystala se již na dalš
cestu, když uslyšela jiný hlas, volající, aby od
valila kámen, na němž seděla. Učinila tak a po-
lekahá uskočila.
Z díry vylezla veliká zmije a pravila
»Neboj se; mně jsi pomohla, tak ti též něco
dám. Slyšela jsem, jak jsi včera naříkala na
#32
alto_textblock
#32
bídný život svůj. Změní se od dnešního dne.
Jakmile si tento zub nasadíš,« při tom vyplila
malý zoubek, »uvidíš, jak promluvíš, že lidé,
sestrkujíce hlavy dohromady, k tobě se po-
hrnou a rychlostí, již darem jsi dostala, řeč tvá
se roznese. Však dobré služby ti prokáže i chlup,
neboť budeš míti pak zapotřebí úskoku i lsti.«
A mrštně zmizela.
Babka sebrala zoubek a potěšena vydala
se do nejbližšího města.
Postavila se na náměstí a nasadila si zou-
bek. Pak volně přiblížila se k hloučku lidu a
vmísila se v hovor.
Jako divem, rychle rozšířila se sdělená
zpráva. Někteří se ušklebovali, jiní s rozvahou
hlavami kroutili, zastavovali se a zase se roz-
cházeli.
Neboť toho dne světlo boží spatřila — po-
mluva. A hle! Lež neumřela bez památky,
učení její rázem pochopeno (a pěstováno do-
dnes, s porozuměním obdivuhodným, zvláště
v menších městech) a slina jedovatá, jež zů-
stala lpěti na zoubku zmije, stříká i ze rtů lid-
ských (i z tak zvaných rtů korálových) a otra-
vuje štěstí i těžce vydobytý klid nic netušícího
člověka.
Dodatek: Od té doby dodnes u lidí roz-
šafných udrželo se ještě rčení: »Není na tom
ani za chlup pravdy.«
Proto též pomluva za praydou tolik kulhá,
však, bohužel, otrávená slina vždy poskvrňuj
a zanechává navždy stopu svoji na dobré po
věsti lidí.