Číslo 204

V Praze, dne 27. července 1900.

Ročník IV.

Redakce, admtnistrncea podice Praha, Pětrossova ulice, číslo 200—II. Kefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté p dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1l26.

KAl

ULICKt

Ll.

Předplatné yso Prahu s donáškou de demu: 2.80 měsíčně. . . .. ětvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuxemsko poštou: 8.— měsíčně . . . .. 9.— čtvrtletně . . . celoročně.. .. K 88.— Předplatné áo cixozem- ska: Hěmecka a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 18.20 celoročně . .. K 52.80 Telef. administrace ii26.

Slunce vychází ve 4 hodiny 23 minuty ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 49 minut večer.

Pátek:

S v. Pantaleo n a.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Norberta na Andělce od 24.—27. t. m.

Okresní hospodářské záložny v královstv

českém,

—a. Se zdrcujícím dojmem katastrofy hospo- dářské záložny mělnické usnesl se sněm království českého na značných změnách dosud platných zá- konů o hospodářských okresních záložnách v krá- lovství českém. Nový tento zákon má platnost od 12. května 1900. Projděme si příslušnou statistiku okresních záložen dle Schreyera Koncem roku 1898 stávalo v Čechách 117 okresních záložen hospodářských. Záložny ty měly tehdý kmesoyého jmění 6,461.063 zl., reservních fondů 1,018.843 žl., celkem všeho vlastního jmění 7,577.628 zl. Gizích pak vkladů uloženo bylo za r. 1898 úhrnem 12,521.892 zl. Mimo to jsou ulo- ženy vklady na běžný účet. Okresní hospodářské záložny spravovaly kon- cem r. 1898 cizích vkladů v obnosu 34,224.526 zlatých. Úhrn všech pasiv byl 42,579.859 zl. Vzrůst hospodářských okresních záložen v Če- chách jest dosti pozvolný. R. 1885 bylo v Čechách 89 okresních hospodářských záložen, které měly pouze 5,387 352 zl. vlastního kmenového jmění a cizího spravovaly 5,942.272 zl. Přihlédneme-li zevrubněji k sociální činnosti okresních hospodářských záložen, jeví se nám takto ! R. 1898 poskytnuto bylo v uvedených 117 okresních hospodářských záložnách na osobní úvěr 17,157.706 zl., na hypotéky 2,254.429 zl.. Celkem měly okresní hospodářské záložny svým členům půjčeno na osobní úvěr 19.855.203, na hypotéky 15,341.567 zl. Sociální činnost okresních hospodářských zá- ložen dle uvedených zde čísel není příliš veliká. Rolnictvo samo se těmto záložnám vyhýbá. Uvá- žíme-li, že venkovský nemovitý majetek v králov- ství českém je zadlužen asi na 900 milionů zla- tých, jest podíl okresních hospodářských záložen v této sumě jako kapka v moři. Okresní hospo- dářské záložny jsou jako naše samospráva mnolidy v rukou staré liberální gardy. A právě tato garda. výkvět českého rolnictva, neměla žádného dosud porozumění pro pravé zájmy stavu rolnického. Byť i kmenové jmění a svěřené cizí vklady v okres- ních záložnách hospodářských nečinily velikých obnosů, dalo by se přece i s těmito penězi mnoho podniknouti k dobru stavu zemědělského. Jest tu přece jenom pěkná sumička 42 milionů zlatých. Poukazujeme jen na zřizování okresních společen-

ských rolnických obilních špýcharů a vedení ce- lého obilního obchodu v těchto špýcharech. V tom by záležel přímo obrovský převrat hospodářských poměrů našeho rolnictva. Snad pozdější pokolení rolnického dorostu našeho bude míti větší smysl pro sociální činnost hospodářských okresních záložen. Dle věstníku českého odboru zemědělské rady pro království české, jsou hlavní změny nového zákona tyto: Zákon připouští, aby jmění okresní hospodářské záložny spojeno bylo se jměním kon- tribučenských peněžních fondů v obvodu záložny se nacházejících (k tomu ovšem jest třeba usne- sení účastníků těchto fondů.) Tím bylo by možno fondy tyto, které dnes nevyužitkovány leží a na- mnoze méně dbalou správou se umenšují, zachrá- niti pro věc dobrou a využitkovati jich pro zájmy osobního úvěru zemědělstva. Vedle toho jest zá- ložnám umožněno i jiným způsobem rozmnožovati své kmenové jmění a to zejména i výpůjčkami, připisováním části čistého výtěžku záložny k po- dílům účastníků i jinak. Pokud se týče působ- nosti záložny, byly obory oprávnění jejího při po- skytování úvěru do jisté míry rozšířeny, a sice v ten způsob, že okresní hospodářské záložny mohou nyní půjčovati nejen hospodářům, tedy osobám fysickým, nýbrž i venkovským obcím svého obvodu. Kromě toho dovoleno jest nyní okresním hospodářským záložnám zprostředkovati pojišťování požární, krupobitní a dobytčí, jakoži zaopatření nemocenského u domácích pojišťoven, zprostředkování koupě a prodeje cenných papírů atd. Pokud se týče přijímání vkladů, upraveno bylo právo okresních hospodářských záložen v ten způsob, že mohou nyní přijímati vklady do 15ná- sobného obnosu kmenového jmění. nevčítajíc v to fond reservní (dříve do 10násobného obnosu kme- nového jmění, čítajíc v to fond reservní). Kdežto tímto způsobem po jisté míry rozšířena byla pů- sobnost okresních hospodářských záložen, byla s druhé strany učiněna důkladná opatření k za- jištění bezpečnosti těchto ústavů. Opatření tato mají zabezpečiti nejprve plnou nestrannost osob, které správu záložen vedou a vylučují se proto z řiditelstva záložny zejména takové osoby, které jsou ve služebním poměru k okresní hospodářské záložně nebo k okresnímu výboru, dále které jsou v příbuzenském poměru k úředníku záložny atd. Dále pak zajišťují předpisy tyto bezpečnost ústavu péči o náležitou výši reservního fondu a hlavně zabezpečením řádného, pronikavého a stálého do-

zoru nad veškerou správou a celým stavem okres. hospodářské záložny. Dozor tento vykonává se takřka ve 3 instancích. V prvé řadě povoláni jsou členové revidujícího výboru zvolení valnou hromadou záložny, v druhé řadě povinen jest ko- nati stálý dozor okresní výbor a kromě toho po- volán jest výbor zemský rovněž k pravidelnému vrchnímu dohledu nad těmito ústavy. Výbor zemský má jednak vydávati předpisy týkající se působnosti záložen, jednak ustanoví své zvláštní zřízence, kteří dozor nad okresními hospodářskými záložnami budou vykonávati. Tyto jsou povinny přispívati ročně k nákladu s dozorem tím spoje- nému 1 proc. svého čistého výtěžku.

Slovanské rozhledy.

V Praze, dne 26. července.

— Terstský místodržitel hrabě Goess odcestoval do Korutan, kde se zdrží měsíc. — Ministr obchodu baron Call dlel minulého týdne v Terstě, kde si prohlížel různé prů- myslové a obchodní závody, načež se vrátil do Vídně. — Jovan Sundečič, slavný básník srbský, zemřel v Kotoru dne 19. července. — K dynastické slavnosti, která s bude konati v Gorici za příčinou 400letého připo- jení Goricka k habsburské dynastii, konají se již pří- pravy. Jeho Vel. císař František Josef slíbil, že k této slavnosti zavitá. Program byl takto sestaven: Uvítání Jeho Veličenstva na nádraží, doprovod na c. k. hejtmanství, kde vzdá hold zemská deputace, skládající se ze zemského výboru a všech starostů, která mu podá zlatou medaili k tomu účelu raženou s latinským nápisem: Král Maxmilian — hrabě Leonard — roku 1500, — na druhé straně obraz císařův a nápis latinský: Věrnost po čtyři století za- chovaná. Pak se budou konati různé slavnosti. Na zakročení Jeho Em. kardinála dra. Missie bude se konati církevní slavnost v kostele sv. Ignáce hned po příchodu císařově, poněvadž kathedrála doposud nebude asi opravena. — Jubileum biskupa Slomšeka s koná dne 5. srpna v Ponikvě; přípravy k němu se dějí na všech stranách. K této příležitosti přineseme o velikém biskupu životopisná data. — Spolek »Šolski Dom« v Gorici měl mi- nulého roku příjmů 18,749 zl., vydání 18.057 zlat., tak že byl přebytek 682 zl. Spolek má jmění zlat. 50.435, passiv pak 28,719 zl., čisté jmění tedy činí

FEUILLETON.

Prahou a z Prahy. Skutečně tropická, saharská vedra doléhají na matičku Prahu, jejíž nejšťastnější obyvatelé bud si hoví ve venkovském zátiší, buď se trápí v nesnesi- telném úpale slunečním na světové výstavě v Paříži, kde národ český nemá vlastní souborné a samostatné exposice — vinou pražské obchodní a živnostenské komory, jak zvučnou jednou osobností bylo konstato- váno. Tak alespoň věci na kloub přišel slídivý čich novinářský. Za to upozornili na sebe Čechové praž- skou deputací, která uhlazené Paříži odevzdala skvostný dar. V paprscích nimbu deputace zablýsklo se ještě několik dam a pánů mimo deputaci. Lidské křeh- kosti! Na tyto durdí se i »Arbeiter-Zeitung« Mezi poslednějšími jest i dr. Herold, zimničně činný intendant Národního divadla, jehož kabát, jak náleží, nedávno proklepal a vyklepal F. A. Šubert, pružný a hbitý i jazykem i pérem. Pan intendant, aby ukázal, že má přece zájem o rozkvět českého divadla, a že mu ve skutečnosti přece jenom nešlo o pouhou změnu osob v Národním divadle — odve- tou za radnici pražskou, odebral se v červencových parnech na mezinárodní sjezd divadelní do Paříže a pevně si umínil, že v nejbližších měsících již vzdá se obtížných a výnosných sinekur, aby se cele, vyjma politiku, kterou nyní dr. šl. Körber natahuje do neko- nečna na skřipec netrpělivosti, věnoval divadlu a jeho svůdným musám. Břitká brožura Šubertova měla tedy přece jen vliv a účinek.

Parna pražská zvýšena byla ne pro jednoho i prožluklým požárem v Hybernské ulici, který bude míti v zápětí zase řadu nejednotných úředních a bez- pečnostních nářezův a opatření, jako tomu bylo při požáru, který ztrávil pojištěné — slušné knižní sklady Vilímkovy. Také prý tenkráte několik autorů přišlo o rukopisy. Z toho moudré naučení: Spisovatelé necht zadávají dále práce své ve dvou exemplářích! Bdělý vrchní orgán městských drah pražských, nedbaje pranic kromobyčejného horka, nařídil, aby se plnou parou pracovalo o přeměně koňky v dráhu elektrickou od Prášné brány ke Křížovníkům, v je- jichžto laciném výčepu stane tu a tam leckterá zají- mavá figurka pražská. Neobvyklý ten kvap vrtal mně dlouho hlavou. Rozumu mému chyběl meč Ale- xandrův. Jsa přítelem nízkých, dodal jsem si smělé odvahy a šel k upoceným malým lidem. »Čekají pana starostu. Máme prý si popíliti, aby byl pře- kvapen a svezl se již z nádraží po elektrické až k radnici, když se vrátí z té Paříže!« Tichý pan starosta však, jenž jel do Paříže za svoje jen peníze, od zadlužené obce nevzav ani haléře, spletl pánům od elektriky koncept. Vrátil se do Prahy dříve, nežli hotova jest elektrika ke staroměstské radnici, s jejíž přestavbou nevědí si páni rady. Obecní úřady jsou po všech koutech rozcourány, člověk jest od Pavla posílán k Petrovi, a na konec po několikahodinném trmácení vidí často, že není přece na pravém místě. Nesnesitelné horko nynější chůzi ještě notně stěžuje. Bývalý primátor dal už spočítati úřední síly a maje na zřeteli zdravotní poměry vzhledem k úřednictvu,

dal spočítati okna, kterými by nová radnice ve svých zdech musila býti prolomena, aby na každou pod- řízenou sílu dostalo se jedno okno a na každého před- staveného dvě okna. Jak dalece se úmysl ten uležel. nevíme, ale s přestavbou radnice to vázne, poněvadž nynější vedra nejsou městským financím valně pří- zniva; finance městské jsou vyschlé jako lunt. Stará zasedací síň na radnici staroměstské za letních paren poskytuje příjemného posezení. Líbeznost tuto městský zahradník za auspicií inspektora měst- ských sadů hledí zvýšiti hlavně dvojím směrem. Kouty síně bývají v létě ozdobeny svěžími zelenými rostli- nami, v jejichž sousedství vždy při schůzích městské rady (v úterý a v pátek) bývají pečlivě složeny stře- chýly chladícího ledu, který dusno v starobylé síni skutečně stlačuje a snižuje. Vedle toho bohaté měst- ské sady dodávají k oněm schůzím pěkné kytice pro městské radní. Na referenty, novinářského zpravodaje a zapisovatele při tom nyní nikdy se kytičky nedo- stane! Sociální poměry toho nedovolují. To jsou je- nom podřízení úředníci, byť i měli akademickou hod- nost. Důvěrou občanstva pověření pohlavárové města musí býti i v této směšné maličkosti povýšeni nad své úředníky, již se v Praze beztoho netěší žádné vážnosti a pozornosti. Nechtěl jsem věci ani věřiti, ač jsem byl na ni několikráte upozorněn. Onehdy však satyricky věci na žofínském ostrově při kon- certě znova dotkl se sestárlý již magistrátní rada, i předsevzal jsem si, že v tomto letním žáru spražím si pod čarou na městských pánech žáhu! Co všecko nemá »vysoké« léto na svědomí?