Str. 6 50.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

lých strání a vrchů, jichž trvale jinak než jako les užívati nelze. Zemský výbor svolal r. 1886 v květnu anketu znalců k úradě o zalesňování holých strání a po její sneseních navrhl sněmu, aby byla vláda požádána: 1. aby vydala nařízení prováděcí k říš. zák. ze dne 30./6. 1884 č. 117 o opatřeních proti neškod- nému svádění horských vod; 2. aby k tomu působila, aby byl vydán říšský zákon lesní, nynějšímu stavu les- ního hospodářství odpovídající, kterýž by obsahoval pouze zásadní ustanovení a podle kterého by bylo zůstaveno zem. sněmům usnésti se na vhodných zem. zák. lesních. Usnesení a rady tyto zůstaly dosud po výtce toliko na papíře — ač by jich provedením zvláště království Českému veliké prospěchy hospodářské vznikly! Jaký užitek by vznikl na př. zalesněním neužitečných pastvin a lad? Dle nynějšího katastru jest v Čechách 394.071, na Moravě 222.499 a ve Slezsku 54.295 ha pastvin, jichž výnos jest zajisté nepoměrně vysoko vypočítán, průměrně při 1 jitru v Čechách na 1 zl. 97 kr., na Moravě 1 zl 97 kr. a ve Slezsku 1 zl. 21 kr. Katastrální výnos pastvin v Čechách činí 876.298 zl.; daň z nich 250.000 zl. Průměrný katastrální výnos lesů jest vypočten při 1 jitru v Čechách na 2 zl. 59 kr., na Moravě na 2 zl. 38 kr. Bylo by tedy lze zalesněním pastvin zvýšiti jich výnos v Čechách o více než 250.000 zl., na Moravě o 91.000 zl. V obvodu českého odboru zemědělské rady jest 50.000 jiter holých strání a asi 100.000 jiter především ku zalesnění se hodící půdy. Tyto pastviny a pustiny jsou po výtce v krajinách horských a většinou náleží obcím; jich zalesňování jest velké důležitosti pro zvelebení obecního hospo- dářství, jehož poměry se stávají při progre- sivním vzrůstání nákladů přímo kritickými. Na opatřování obecního hospodářství stálým zvýšováním přirážek ku přímým daním není lze pomýšleti; nezbytně nutným jest, aby bylo pečováno o zvýšení příjmů obcí také racionálním hospodařením, zvláště pak, kde jsou k tomu poměry příznivé, zvelebováním hospodářství lesního. V tomto oboru lze dosáhnouti — zvláště v krajinách horských, kde drží obce roz- sáhlá lada a pastviny — velmi příznivých výsledků. Lada a stráně čím dále tím více pustnou, jich kultivování se stává odklá- dáním stále nesnazším a nákladnějším. Zalesňování pastvin a lad obecních od- porují nejvíce neprozíraví rolníci, kteří ještě nedospěli ku přesvědčení, že jest pasení dobytka na těchto ladách škodlivé a že z těchto neplodných pozemků platíme v Čechách statisíce daní a přirážek! V království Českém bylo provedeno nejvíce zalesnění holých strání na březích Vltavy a Otavy nad Orlíkem kn. Kar. ze Schwarzenberku. Říp byl zalesněn kn. Moř. z Lobkovic r. 1863—1893. Na orlickém panství zalesněno 276 jiter skalnatých pu- stin; na Řípu 136 jit. 709° pustých svahů. V r. 1893 učinil Alf. Šťastný v země- dělské radě iniciativní návrhy na zalesňo- vání strání a lad, při jichž vyřizování český odbor zemědělské rady přijal dne 6./7. 1893 tyto návrhy: Zetský výbor budiž požádán

1. aby opětně vzal v úvahu zalesňován holých strání a pozemků ku pěstování obilí a k jiným účelům méně schopných; 2. aby uvážil, zda-li by se neosvědčovalo. aby v té věci i v král. Českém dle zá- konodárství jiných zemí se postupovalo; 3. aby sněmu král. Českého podal předlohu nového lesního zákona pro Čechy, po pří- padě jiné, k této věci se vztahující předlohy. Velký pokrok v lesním hospodářství obcí byl učiněn zakládáním obecnícha okresních školek, z nichž byly sazenice ku zalesňování lesů zdarma vydávány. V letech 1875—1890 bylo prostřed- nictvím české les. jednoty bezplatně rozdě- leno k zalesňování malým statkářům a ob- cím 26,087.529 sazenic a 4193 kg semene. Zákonem ze dne 14. ledna 1893 o do- hledu nad hospodářstvím v lesích obecních — zvláště pak zřizování odborně vzdělaných obecních a okresních hospodářů lesních — byl položen základ soustavného podporo- vání racionálného zalesňování lad a stráni udělováním subvencí, k němuž český od- bor zemědělské rady v r. 1896 přistoupil. Podle pravidel českým odborem ve pří- čině této vydaných, byly udělovány sub- vence na zalesňování podle zalesněné plochy pozemků zapsaných do zalesňovacího ka- tastru, kterýž byl sdělán za spolupůsobení okresních výborů a lesních technikůa delegátů zemědělské rady i zástupců obcí. Do tohoto katastru byly zapsány veškeré obecní i soukromé pozemky, jichž zalesnění buď pro příkrou polohu, neplodnost neb za účelem upevnění břehů, k ochraně proti splachování ornice atd. by bylo žádoucí. Na zalesňování těchto pozemků povo- lovala zemědělská rada subvence od 20 do 60 K na 1 jitro. Výška subvence vy- měřuje se dle nákladnosti zalesňování. Potřebné sazenice a lesní semena opa- třovala, bylo-li o to požádáno, zemědělská rada na účet zalesňovací subvence. Dle těchto pravidel bylo prováděno za- lesňování v 1. 1897—1900. Do konce r. 1900 bylo pomocí českého odboru zemědělské rady zalesněno 2017j. pozemků. Českým odborem zemědělské rady na r. 1901 povoleno na zalesňování podpor 33.043 K 79 h, a to na přímé za- lesňování 772 jiter pustých pozemků v 77 okresech 30.676 K 89 h. Kromě toho udě- lena výminečně podpora na lesní školky, na opatření lesních sazenic a semen 2366 K 90 h. — R. 1900 k zalesňování přihlášeno ze 110 okresů 27.267 j. pustých pozemků, vyplaceno subvencí 16.474 K a zalesněno v 60 okresech 488 j., z čehož náleží 385 j. (=79) obcím a 104j. (=21%) soukromní- kům. Subvence činila prům. 33.74 K najitro. Úspěchem českého odboru zemědělské rady povzbuzen, počal také německý odbor zeměd. rady r. 1900 zalesňování podporovati. V r. 1900 bylo podporou německého odboru zalesněno ve 34 okresích 390 j. pozemků; subvence povolené činily 11.283 K; roz- dáno 3,908.600 sazenic a 356 kg semen. Po zkušenostech při provádění zalesňo- vání (dle pravidel z r. 1896) nastřádaných uznal český odbor zemědělské rady, že jest důležito, aby byl okres. výborům za- jištěn vliv na postup zalesňování a aby byla prováděna revise provedeného zalesnění. Dle nových pravidel o zalesňování sta-

noví se zalesňovací subvence na 1 ha od 30 do 100 K. Na zalesňování pozemků. které jsou v opraveném katastru jako lesní půda zapsány, se subvence neudělují. Na pozemky, které byly zalesněny po podání žádostí za subvence a které byly v zalesňovacím katastru zaneseny, se může podpora po jich zalesnění dodatně uděliti. Povolené subvence se vyplácí v tříjnu. Okres. výborům a státním lesním technikům se vyhražuje vliv na postup zalesňování v tom směru, že mohou každého roku ze- mědělské radě naznačiti ony pozemky, jichž zalesnění by bylo nejdříve a postupně v následujících letech žádoucím. Každoročně má býti v letních měsících vykonána odborná revise pozemků, jež byly od r. 1897 pomocí subvencí zeměd. rady zalesněny, odbornými orgány za účastenství starostů a vlastníků zalesněných pozemků. Zemědělská rada na Moravě dosud nemá vlivu na rozdělování zemských a státních subvencí na zalesňování a český odbor dosud marně se domáhal, aby jemu při této akci rozhodující vliv byl vyhražen. Český odbor již založil zalesňovací ka- tastr. V r. 1900 bylo při zalesňování obec- ních i malostatkářských pozemků na Mo- ravě vysázeno 9 milionů sazenic. Ku zvelebení obecního hospodářství les- ního lze zvláště přispěti podporováním a za- kládáním lesních školek subvencemi a j. V král. Českém jest asi 600.000 jiter obecních a soukromých lesů, k jichž pra- videlnému, soustavnému zalesňování by bylo potřebí asi 370 jit. racionálně spra- vovaných školek. — Lesní hospodářství lze povznésti také udílením čestných odměn obcím, jež vzornou správou lesů vynikly. Racionálně hospodařiti lze toliko v le- sích přiměřené rozlohy. Při malých lesích se z pravidla nešetří stejnoměrného ro- čního těžení, aniž by se pečovalo o sou- stavné jich obnovování; při takových le- sích se hospodaří bez ohledu na budoucnost, dle okamžité potřeby. V takových lesích se arciť hrabání stlaní, ani pasení neza- mezuje; stromy se prodávají nahodile, o pravidelných mýtích a o včasném za- lesňování pasek není ani potuchy, jich zalesnění se stává stále nesnazším. Takové hospodaření jest vlastně loupežení a plý- tvání přírodními poklady. Při takovém ho- spodaření nemůže býti les trvale výnosným. Zemědělská rada pro království České se usnesla dne 28./2. 1884 na resolucích, jimiž žádala, aby se utvořila lesní druž- stva k jednotnému hospodaření v menších parcelovaných lesních usedlostech a ku společnému ustavení potřebného lesnickéh personálu hospodářského a ochranného, aby zrušena byla volná dělitelnost lesůa půdy lesní; aby přecházení malých parcel lesních a lesní půdy v majetek držitelův lesů velkých podporovalo se dočasným osvo- bozením od daní, prominutím kolkových po- platků za převod i když se to nekoná za účelem scelování a aby se usnadnilo připo- jování pozemků lesních ve svazek svěřenský. Zákonem ze dne 7. června 1883 o za- okrouhlování lesů a zákonem ze dne 30. června 1884 o opatřeních ku neškodnému svádění horských vod byla částečná ná- prava v těchto poměrech zjednána. Důležitým jest zákonné upravení vy-