#1
alto_textblock
#1
vilo pravdu. V důsledcích toho podána na ně
státním zastupitelstvím žaloba pro zločin podvodu,
spáchaného křivým svědectvím a sváděním k němu.
Obžalovaných bylo v celku osm a to krom ma-
jitele kožešnického závodu Aloisa Jankovského
vesměs jeho dělníci: Jaroslav Langr, Josef Tomek,
Antonín Jedlan, Antonín Kerouš, Ferdinand
Jindra, Václav Chvála a Josef Langr. Tito
všichni vyslýcháni byvše několikráte vyšetřujícím
soudcem a posléze před soudem porotním, nepo-
znali nůž Jankovského. Jeden z nich, Josef To-
mek, když konalo se přípravné vyhledávání ve pří-
čině Zmeka, dostav se ve výpověděch svých do
rozporu s dřívějšími, přiznal se posléz vyšetřují-
címu soudci že nemluvil dříve ani on, ani oststní
spolusvědci pravdu, neboť nůž onen dobře
znal a s ním i ostatní, jako nůž Antonína Jan-
kovského.
Udal pak dále, že ke křivé přísaze ho svedl
Jaroslav a Josef Langer a zaměstnavatel jeho Alois
Jankovský, bratr obviněného a to v přítomnosti
svrchu uvedených. Dále přiznal, že všichni řečení
svědkové, když společně šli k soudu, smluvili se
cestou, že až jim bude předložen nůž Jankovského,
jednosvorně řeknou, že nůž ten neznají. To také
učinili.
Tuto výpověď Tomkovu potvrdil i Antonín
Jedlan, který doznal, že hlavně Langrové ho ke
křivému svědectví naváděli a že Alois Jankovský byl
při tom.
Při včerejším přelíčení až na Tomka a Jedlan
všichni popírali, že by se byli smluvili; Kerouš,
50letý muž, pak uváděl dosti pravděpodobně, že prá-
vem prohlásil, že nůž Jankovského nezna, poněvadž
se o ty mladší dělníky nikdy nestaral a hrubě s nimi
ani nemluvil. Také Chvála s největší určitostí uvedl
že nikdo ho k ničemu nenaváděl a že umlouvání ne
slyšel, aniž nůž Jankovského znal.
Po výslechu svědků, celkem nezávažných, vyne
sen byl předsedou soudu vrchním r. z. s. K öhle-
rem rozsudek, jímž odsuzují se: Jaroslav Langr
Josef Tomek, Antonín Jedlan a Ferdinand Jin-
dra do těžkého žaláře na dobu jednoho mě-
síce, Alois Jankovský a Josef Langr do žaláře
na dobu tří týdnů, kdežto Antonín Kerouš a Vá-
clav Chvála se žaloby sprošťují.
Veřejným žalobcem byl adj. st. zast. p. Čer ný
#2
alto_textblock
#2
Theatralia.
#3
alto_textblock
#3
Věstník živnostenský a dělnický.
#4
alto_textblock
#4
* Společenstvo živností potravních a provazníků
v Karlíně pořádalo v pondělí dne 2. března v restau-
raci „U města Petrohradu“ ve prospěch svého pod-
půrného fondu taneční věneček, který se v každěm
ohledu vydařil, jak co do návštěvy, velice milé a ne-
nucené zábavy, tak i co do finančního výsledku. Vě-
neček poctili svou návštěvou čelní zástupcové karlin-
ských společenstev a spolků. Tančeno při hudbě p.
Kačerovského až do bílého rána. Zábavní výbor, kte-
rý sestával z pp. Biarmana, předsedy, Zdeňka, po-
kladníka, dále z výboru pp. Klicmana, Nehody,
Richtra, Šilhánka a Voršiláka, vzdává timto všem ná-
vštěvníkům a subskribantům srdečné díky za přispění
ke zdaru zábavy. — V neděli dne 8. března pcřádá se
společná vycházka do musea obchodního gremia Páni
účastníci vycházky sejdou se o 2. hod. odpol před
radnici, odkudž společně do musea se odebéřeme
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 28. února 1908: Machanský Josef, sy
dělníka, 6 měs., 861—I. Sudová Františka, vdova
po zámečníku, 53 roky, 801—I. Buriánek Jan, krejčí.
31 rok, 695—JI. Tomšič František, 59 roků, 87—I1.
Dolejšová Ludvíka, vdova po nadlesním, 64 roky.
157—IV. Pulcova Kristina, dcera kováře, 61/4 měs.
374—VI. Čermákova Františka, dcera zamečníka.
912 měs., 785—VIII. Tožičkova Marie, dcera kotláře,
8 měs., 472—VIII. Vrána František, železniční zříze-
nec, 36 roků, 235—VIII. — U Milosrdných
bratří: Donát Václav, číšník, 40 roků. Slamat
Václav, zámečník, 40 roků. Šmíd Antonín, číšník,
18 roků. — U Milosrdných sester: Ptáčník
Josef, dělník, 52 roky. Seysser Eduard, úřadník, 52
roky. — Ve všeobecné nemocnici: Beránek
Bohumil, technik, 181/2 roku. Hrudička Jiří, tová rní
dělník, 29 roků. Lorenc Josef, zámečník, 54 roky.
Ritschfeldová Anna, býv. švadlena, 64 roky. Zvolská
Marie, vdova po obuvníku, 73 roky.
Dne 29. února 1908: Bauš Bohumil, syn
sluhy, 7 měs., 1021—I. Kuthanová Tekla, vdova p
učiteli, 66 roků, 1912—II. Gritznerová Jana, vdova
po sluhovi, 83 roky, 155—III. Vlášek Václav, dělník,
65 roků, 435—III. Lojín Tomáš, domkář, 78 roků,
644—VIII. Javůrek Bedřich, dělník, 45 roků, 66—VIII
U Milosrdných bratří: Rosenthal Karel, zlat-
ník, 36 roků. — U Milosrdných sester: Sun-
kowský Josef, dělník, 43 roky. Šedová Anna, vdova
po dělníku, 64 roky. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Čuchal Antonín, býv. obuvník, 77 rcků. Ko-
vaříková Štěpánka, manželka krejčího, 21 rok. Kři-
kavová Josefa, manželka domkáře, 54 roky. Tittlová
Marie, domkářka, 40 roků. Zajbrlichová Kateřina,
manželka zámečníka, 41 rok.
#7
alto_textblock
#7
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 6. března.
133. bra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Pro těmti.
(DLA SZCZEŠCIA.)
Hra o třech dějstvích. Polsky napsal Stanisžav Przy-
byszewski. Přeložil Adolf Černý. Režisér Jarosla
Kvapil.
Literatura.
Veselohra o jednom dějství. Německy napsal Arthur
Schnitzler. Přel. Jan Ladecký. Režisér Karel Mušek.
ačatek o 7. hod
Konec ve 3/4 10. hod.
V sobotu 7. března
Začátek o 1/23. hod.
Pro studentstvo.
Tajemství.
V sobotu, 7. března.
Večer v předplacení.
sa mnota.
#8
alto_textblock
#8
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 6. března.
Začátek o 3/48. hod.
Představení společenstva Dělnický dům v Holešovi-
cích ve prospěch stavebního fondu.
Slečna Josefinka, moje žínka.
Veselohra o 4 jednáních od P. Gavaulta a R. Char-
vaye, přel. K. Fořt. Režisér Boh. Kovář.
#9
alto_textblock
#9
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 1/48. hod.
V pátek 6. března
23. hra pátečního předplacení.
Její alibi.
Novinka
(Les Dupont s.)
Veselohra o 3 jedn. Napsal Paul Gavault. Přeložil
Jan Malý. Režiser Jar. Pulda. 4344
#10
alto_textblock
#10
Novinka.
#11
alto_textblock
#11
na Král
Pištěkovo lidové divadlo vinohraceoh.
Začátek o 7. hod.
V pátek 6. března.
Lidové představení při cenách malých.
Pohostinská hra slečny F. Horníkovy.
Bláznivá noc.
4329
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn. Napsal Krenna
Lindau. Hudba od Einödshofra a Helda.
Režiser K Šott
#12
alto_textblock
#12
Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIll
Ředitel Jan Kubík.
#13
alto_textblock
#13
4346
V pátek 6. března.
Začátek o 7. hod
Ve prospěch. Antoše Jagera- Moravského.
Po prvé: Princ Ramiro z Variété.
Fraška o 4 jednáních. Dle K. L. pro české divadlo
upravil Jan Kühní. Režisér Frant. Lier.
#14
alto_textblock
#14
České divadle ve Vídni I., Dumbastrasse 3
(menší dvorana Hudební společnosti). Tuto neděl
dne 8. března sehraje vídeňský „Pokrok“ jako před-
stavení třinácté v letošním období (hra jedenáctáv
předplacení) za režie p. Jos. Pšíkala známou veselo-
hru c 3 jednáních od Karla Želenského „Tažní ptáci“
Začátek přesně v 7 hod. a konec o 1/410. hod. večer.
Otevrení divadelní pokladny o 6 hod. večer. Vstu-
penky v předprodeji obdržeti lze až do 12. hod. po-
lední v den představení ve „Slovanské besedě“ I.
Fleischmarkt 16, v hotelu „U pošty“ (vchod z Dra
chengasse 3). Pro predstavení příští dne 22. března
připravuje se „Prodaný ženich“, fraška o 3 jedná ních
od Václava Šulce. V posledním predstavení letošního
období dne 20. dubna vystoupí v „Pokroku“ poho-
stinně dram. umělec p. Karel Zelenský.
#15
alto_textblock
#15
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
V pátek 6. března.
#16
alto_textblock
#16
78. hra v předpl
(2. čtvrtka.)
#17
alto_textblock
#17
Paličova dcera.
Činohra o pěti dějstvích. Napsal Jos. K. Tyl. Nové
dekorace a dobové kostumy navrhl malíř scénické
výpravy p. Josef Wenig. Vystavil dramaturg
Jar. Kamper.
Po druhém jednání delší přestávka.
Konee před 10. hod.
Začátek o 7. bod.
#18
alto_textblock
#18
Deštníky
#19
alto_textblock
#19
od nejlevnějších do nejjemnějších druhů dop
31
ručuje v bohatém výběru
Josef Barhoň na Smíchově
Kinského tř., nároží Jakubského nám.
#21
alto_textblock
#21
349
#23
alto_textblock
#23
343 —
#24
alto_textblock
#24
tak dlouho trvati, a že také nebyla by mohla býti tma
noční trvale tak černá a neproniknutelná jako tma, jež
zde jej obklopovala.
A tu náhle myšlenka strašlivá, že při oné katastrofě
byl mu odňat zrak, prolétla mu mozkem a krev stuhla
mu v žilách.
Hledal škatulku zápalek, kterou nosil vždycky
v kapse, a s údivem seznal, že už jí nemá.
Artur Holme roztáhl tudíž ruce kolem sebe, hma-
taje po zemi i zdálo se mu, že nenalézá se již na silnici,
na které se byl automobil roztříštil, jelikož půda byl
zde tvrdá, hladká a studená jako skála.
Avšak bylo možno vůbec, že automobil byl by ho
odmetl na skálu, aniž by mrtev byl on na ráz?
Takovéto myšlenky křižovaly se v nejasné ještě
mysli mladého muže.
Po chvilce pomyslil si Artur Holme, že po katastrof
přenesli jej snad na některé místo jiné, kdež asi jest
opět v moci Viléma Jordisona. Avšak maje v hlavě ne-
ustále ještě utkvělou myšlenku, že oslepl, neustal lpěti
dlouho při této nové, strašlivé myšlence.
Po několika však okamžicích Artur Holme rozhodl
se zouti si jednu z téžkých svých bot, jejíž podešve ko-
vány byly hřebíky a jal se těmito mocně tlouci o půdu,
zadržuje úzkostlivě dech svůj.
Záhy poznal, že buší skutečně o půdu skalnatou,
z níž po několika ranách vytryskly dvě neb tři jiskry.
Nikdy paprsky slunce nezpůsobily tolik radosti,
náhle se rozbřesknuvše, člověku, po celá léta
v černé komůrce samovazby uvězněnému, jako způsobilo
závratnou radost Holmeovi několik těchto atomů světla.
#25
alto_textblock
#25
Jal se křičeti radostí jako šílenec a křik jeho roz-
léhal se daleko, téměř jako rachot hromu, odrážeje se
snad od nějaké klenby a ztrácel se pozvolna v dáli.
Šťasten jsa, že zhostil se myšlenky strašlivé, že
jest prenešen do příbytku Jordisonova, mladý muž oblékl
si pozvolna opět botu a pomyslil si, že nalezá se nepo-
chybně pod zemí, ať již v sluji, aneb v nějakém
sklepení.
Avšak náhle zachvácen byl novým zděšením! My-
šlenkou, že Jordison uvrhl ho do nějakého podzemního
vězení, které mu určil zároveň i za hrob jeho, a že chce
ho nechati v něm hladem a žízní zahynouti, smrtí po-
malou a straslivou, v hlubokých tmách bez jediného
paprsku světla, který by ozařoval alespoň jeho okamžiky
poslední, v tichu děsném, kteréž by jedině rušily steny
smrtelného jeho zápasu . ..
Mladého muže zachvátila sklíčenost úplná, takže
zůstal po několik okamžiků seděti bez všech myšleneka
bez všech záměrů, nevěda, co činiti, oddávaje se malo-
mocně a skorem zúplna ve svůj osud.
Náhle dodal si mladý muž odvahy a vztýčil se
rychle. Setřásl se sebe zároveň skličující onen nádech
smutku, kterýmž tmy zaplavily duši jeho a hleděl alespoř
klidněji přemýšleti o situaci svojí.
Hleděl soustřediti veškerou svoji bytost a všechny
duševní schopnosti svoje v jediné myšlence, napjal ve-
škerou energii svou a všechnu svou snahu za je-
diným cílem.
A cil ten byl cílem, kterýž má před sebou, kterýž
hýčká v mysli své každý člověk uzavřený ve vězenía
svobody zbavený, a cíl ten vtělen byl v jediné slovo:
prchnoutil