#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h.
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 6. března.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 65.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
—
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#10
alto_textblock
#10
Nová pravidla pro ústní a písemní zkoušky ma-
turitní budou ještě v tomto měsíci dodána
ministerstvem vyučování školním úřadům zem-
#11
alto_textblock
#11
nadbíhání malému, ale svobodné-
mu Hollandsku se strany Německa.
Coudurier.
#12
alto_textblock
#12
Příští zasedání delegací.
Z Vídně, 6. března. »N. F. Pr.« oznamuje
z Pešti: Hned, jak budou delegace definitivně
skončeny, budou zahá jeny ve spo-
lečné vládě přípravné práce pro
rozpočet na rok 1909. Vnitřní práce po
té stránce budou skoncovány již v březnu. Na
první neděli dubnovou bude ve Vídni spo-
lečná ministerská rada, na které
bude stanoven rozpočet. Z toho vy-
svítá, že vláda opravdově zamýšlí delegace svo-
lati na konec května ke kampani, ve které se
rozhodnou záležitosti nyní ještě sporné.
#13
alto_textblock
#13
ským.
Chystané odročení chorvalského sněmu.
Z Pešti, 6. března. Chorvatský ministn
Josipovič prohlašuje, že bar. Rauch
zůstane v úřadě a že není vyloučena mo-
žnost, že chorvatský sněm bude na dlouhou
dobu odročen.
Z Pešti, 6. března. Baron Rauch mě
poradu s ministerským předsedou drem. We-
kerlem a ministrem obchodu Košutem, na které
dosažena naprostá dohoda, že
chorvatský sněm nebude rozpu-
štěn, poněvadž novými volbami by se nedo-
sáhlo žádné změny v situaci chorvatské. Jest
úmyslem, 12. t. m. zemský sněm, ač sejde-li se
vůbec, veřejnou vyhláškou v úřadním listě ihned
odročiti.
#14
alto_textblock
#14
Telegraflcké zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Plavba rakouských lodí.
Z Terstu, 5. března. (K. k.) Lloydův parník „Tha-
lia“ odplul dne 4. t. m. z Malty do Tunisu a „Trieste“
dne 4. z Port Saidu do Rěky.
Odvolaná předloha nizozemské vlády.
Z Haagu, 5. března. (K. k.) Nový kabinet o dvo
lal předlohu o revisi ústavy, kterou vlád
podala.
#16
alto_textblock
#16
Napjetí mezi Čínou a Japoniskem.
Z Londýna, 5. března. (K. k.) Jak Reuterově ka
celáři sdělují z Tckia, nepomýšlí japonská
vláda sáhnouti k násilným opatřením
aby vymohla od Číny zadostučinění za
zabavení parníku „Katsumaro“. Kdyby
však Čína otálela dále s vrácením zmíněné lodi, bylo
by možno, že by Japonsko žádalo za s prostřed-
kování Anzlie nebo Ameriky.
#17
alto_textblock
#17
Odsouzení pruského politického zločinu.
Z Darmštatu, 6. března. V hessenské ko-
moře sociálně demokratický posla-
nec Adelung napadl Prusko prudce.
řka, že toto nalezá se v hlubokém kul-
turním úpadku a že vyvlastňo-
vací předloha tjest hanbou kul-
turního národa. Státní tajemník Ewald
protestoval jménem vlády proti pokusu mluviti
o přátelském státě takovým tónem. Předseda
komory Köhler doložil, že povinností po-
slanců jest tlumočiti mínění země. Nebudu jim
v tom brániti, musím však jako předseda od-
mítnouti důtku pro poslance Adelunga, nebot
není divu, že, ať mluví jak mluví, vždy diskre-
dituje Prusko s jeho předlohou protipolskouu
států jiných.
#18
alto_textblock
#18
Vídeň chce koupit závody báňské společnosti
ostravské.
Z Vídně, 6. března. »Zeit« oznamuje, že
mezi městem Vídní a společností báňskouv
Ostravě (dříve závody knížete Salma) vyjednává
se ve příčině koupě tohoto podni ku
městem Vídní. Společnost zastupuje posla-
nec hrabě Sternberg, který jest poručníkem
nezletilých dětí své sestry, ovdovělé kněžny
Salmové. Akciová tato společnost náleží kromě
dědicům knížete Salma také úvěrnímu ústavu.
#19
alto_textblock
#19
Belgie a stát na Kongu.
Z Brusselu, 5. března. (K. k.) Dodatečná
smlouva ke smlouvě o připojení státu
konžského dnes ve sněmovně podaná, jejíž zněni
ještě uveřejněno nebylo a jejíž obsah byl tisku sdělen
jen ve výtahu vládou sestaveném, obsahuje ještě
ustanovení, že Belgie z obnosů, které korunní sta
tek dluží, převezme onu čásť, jež se Belgie zvláště
týká. Tento obnos činí 1,113.000 franků.
#20
alto_textblock
#20
Usnadnění maturitní zkoušky.
Z Vídně, 6. března. V ministerstvu vyučo
vání je nový plán pro maturitn
zkoušky, který nabude platnosti již letos.
úplně vypracován. Zkoušky z fysikya
dějepisu nebudou se konati vů bec
žádné. V ostatních předmětech bude se
osvobození díti měrou větší, než
dosud. Písemné zkoušky z mathe-
matiky a překlad z jazyka vyučova-
cího do latiny odpadnou a zůstane pouze
písemná zkouška z jazyka vyučovacího a pře-
klad z latiny a řečtiny do jazyka mateřského
#21
alto_textblock
#21
Hollandská návštěva v Anglii.
Z Londýna, 6. března. (Pův. tel. „Nár. L.“)
Oznamuje se, že královna hollandská a prine
manžel přijedou v měsíci červnu ke své tetě
vévodkyni z Albany na zámek Cka. emont.
Hollandští panovničtí manželé po-
budou několik dní také na zámku
windsorském na pozvání králov-
ských manželů anglický ch.
Královna Vilemina přijede pak také do
Guildhallu, aby přijala uvitací adresu městské
korporace londýnské.
V této zdánlivě čistě soukromé návštěvě
možno viděti odpověď na příliš horlivé
#22
alto_textblock
#22
Události v Marokku.
Z Paříže, 5. března. (K. k.) Ministr financ
Caillaux podal předlohu, v níž žádá za doda-
tečný úvěr na operace v Marokku. Po-
žadavek činí 15 milionů, z nichž 10 milionů
má býti dodatečně vřaděno do rozpočtu na r. 1907
a 5 milionů do rozpočtu na r. 1908. Tyto dodatečné
úvěry jsou určeny zvláště na opětné opatřeni
válečných zásob, jež byly vzaty z alžír-
ských záloh. Rozpočtová komise bude žádati
vysvětlení, týkající se výdajů na správky lodí, vysla-
ných do Marokka.
Z Paříže, 5. března. (K. k.) Úřadní nóta konsta-
tuje, že v boji u Souk-el-Tneinu bylo 13 vojínů
usmrceno a 40 raněno, a prohlašuje za nepravdivo,
že se ještě mužstvo pohřešuje.
#23
alto_textblock
#23
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 5. března. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) Lerdkomisař pokladního úřadub Pease
oznámil jménem zemědělského úřadu, že dne 9. bře-
zna nabude platnosti předpis o dovozu zah ra-
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON
#25
alto_textblock
#25
Krise v kuchařském umění.
#26
alto_textblock
#26
Z Paříže se sděluje: Opět otevřela své brány
velká kuchařská výstava a houfně hrnou se příznivei
a přátelé dobré tabule, aby se obdivovali uměleckým
dílům proslulé francouzské kuchyně. Ale pravy zna-
lec, pravý gourmand opoušti jen s tichou melancholi
místnosti, v nichž nádherně upravené pokrmy uvádějí
nezasvěcence v naivní úžas. Stěžuje si na krisiv
ušlechtilém kuchařském umění a se stísněným srdcem
hledí do budoucnosti
Časy se mění. Král kuchyně dnes vládne za ji-
ných podmínek než před třiceti nebo ještě před dva-
ceti lety. Na všech stranách číhají nepřátelé. Lékaři
nabývají stále většího vlivu na způsob života boha-
tých lidí, hlásají zdrželivost, vyžadují prostě upravené
pokrmy a znalcem pečlivě sestavené, nejjemnější pů-
vaby vystihujíct menu se nemilosrdně seškrtá a zko-
#27
alto_textblock
#27
moli.
#28
alto_textblock
#28
Každá venkovská služka naučí se za krátko při-
pravovati každodenní koteletty a beefsteak, jenž se
s hroznou jednotvárností stále vrací a tyto pokrmy
jsou dnes hlavní součástí tabule. Jen zřídka ponechá
se chéfu kuchyně nutná volnost, aby mohl roze-
pnouti svou fantasii, dokázati své umění a v radosti
ze zdařilé tvorby nalezl inspiraci k novým variacím.
novým jemným odstínům. Kde jinde mohl zazářiti
genius Caremův než v komposici vybraných omáček
a kde jest dnes lékař, jenž svému klientu požívání
takových mistrovských děl kuchařského umění »z hy-
gienických důvodů« nezakáže?
Moderní jednoduché menu staví kuchařského
umelce před primitivní úkoly, školácké úlohy, jež
snižují a podkopávají jeho sebevědomí a radost
z díla a nechávají pomalu rezavěti jeho schopnosti
vlohy. Zklamáni vracejí se francouzští umělci ku-
chařští z Anglie, opouštějí svůj knížecí plat a spo-
kojí se s menším služným, jen aby unikli jednotvár-
nosti moderní »jednoduché kuchyně« a nalezli pole
působnosti, jež by jim umožnilo uskutečnění vel-
kých cílů.
Doby, kdy po skončené hostině přicházel chef
kuchyně, aby se spokojeným úsměvem přijímal nad-
#29
alto_textblock
#29
šenou pochvalu znalců, již minuly a příprava »sole
normande« není už nikde státní záležitostí jak
kdysi v domě arcikancléře Cambavérěsa.
S klesajícím porozuměním pro nejušlechtilejš
půvaby dokonalého kuchařského umění a nepřátel-
stvím lékařů jde ruku v ruce rozšíření po továrnicku
připravených omáček, jež mají nejen nahraditi ku
chaře, ale svým jednotvárným kořeněním a svou
ostrostí přímo dusí všechny jemnější odstíny při
pravy. Chemie, tento postrach každého pravého
gourmanda a každého pravého kuchařského umělce,
rovněž slavila svůj vjezd; vejce, jichž použití a pří-
prava tvořily kdysi zvláštní kapitolu kuchařského
umění, se ve velkém množství uměle konservují
všech možných chemikalií se — z úsporných dů-
vodů — všude používá jako přísady. Případ,že
jistý vystěhovalý francouzský markýz mohl v Angli
bezstarostně žíti jedině ze svého umění, připravit
mistrovsky určitý salát, jest dnes nemožný.
Tak naříkají nejen kuchařští umělci, nýbrž take
gourmandové, kteří v poměru člověka k jeho po
travě spatřují nejlepší měřítko kultury.
#31
alto_textblock
#31
= Spiritismus v Číně. Spiritismus hraje u Č
ňanů velkou úlohu a původ jeho jest mnohem starší
než v Evropě. Kdežto však tak zvaní civilisovaní spi
ritisté pokoušejí se dáti spiritismu jakýsi vědecký
nátěr, halí je Číňané v roucho kouzelnictví a nad-
přirozené moci. Proto jest jejich obcování s duchy i
jejich shromá ždění spojeno s podívnými obřady. Mí
sto známého stolečku užívají broskvového prutu t
stolu, posypaného jemným piskem. Každý proutel
se k tomu nehodí, neboť musí býti na jednom kone
ohnutý a z větvičky, rostoucí směrem k východu.
Člověk, který ji odrízne, musí dříve pronésti násle-
dující magickou formuli: „Kouzelné péro, jež jsi nej-
vlivnější a máš moc, nyní tě beru, bys' vše jasn
odhalilo.“ Potom vyřeže do ní tajemné známky a při-
pevní ji k prutu vidlicového tvaru, asi patnáct centi
metrů dlouhému. Když se má zahájiti zasedání, při
praví se dva stoly. Na jeden položí se oběti, sestá-
vající z vína, ovoce a cukrovinek; druhý pak po-
sype se jemným červeným piskem. Potom se napíše
na papír prosba k velkému královskému Bodhisatvo-
vi, v níž se mu poníženě sděluje, že oběti jsou pri
praveny a žáda se, aby poslal některého velkého du-
#32
alto_textblock
#32
cha k zasedání. Prosba ta se spálí před oltářem boha
a prosebník napíše své jméno na papír, připevněný
zevně na dvéře, by ho duch mohl nalézti. Večer dva
nebo tri ze shromážděných odeberou se k otevřeným
dveřím, kde spálivše pozlacený papír, klanějí se ne-
sčislněkráte k zemi před přicházejícím duchem a uví-
tavše ho tak, vedou ho k obětnímu stolu, před nějž
postaví lenošku, by si mohl sednouti. Drůzí pak roz-
žehnou svíce a zapáli kadidlo. Na to přiblíží se me-
dium k druhému stolu, nesouc zmíněný kouzelný
proutek na obou dlaních, takže se jeho ohnutý ko-
nec dotýká nasypaného písku a osloví ducha násle-
dovně: „Velký duchu, jsi-li zde, buď tak laskava
napiš slovo přišel jsem.“ Hned počne se prou-
tek pohybovati a na písku napíše „příšel jsem“. Vši-
chni přítemní prosí ho, by si sedl do lenošky a záro-
veň prosí i boha, který ho přivedl, by se posadil do
druhé připravené lenošky. Když oba zaujali svá mí-
sta, pokleknou přítomní před nimi a kloníce se az
k zemi, pálí pozlacený papír a vylejou před nimi
víno. Potom odebere se medum zase s proutkem na
dlaních ke stolu a všichni osloví ducha: „Velký du-
chu, jaké jest tvé jméno a příjmení, jaký úřad jsi za-
stával a pod kterou dynastií jsi žil na zemi?“ Když
duch otázky ty na písku zodpověděl, může se ho ka-
ždý ze shromážděných vyplávati, ale musí každou
otázku napsati na proužek papíru a ten spůliti s ně-
kolika kusy pozlaceného papíru.
Jakmile papír shořel, počne se kouzelný proutek
pohybovati a napíše odpověď v písku. Bývá obyčejně
poetická a končí vždy slovy: „skončil jsem“.
Vyloží-li si přítomní odpověď správně, napíše prou-
tek: „Tak jest,“ jinak napíše ji ještě jednou zřetel-
něji. Pokaždé odpovědí uhladí se písek bambusovým
válcem. Ukojivše svou zvědavost, vzdávají duchu
díky a velebí jeho poetické vlohy, načež proutek
napíše: „To jest směšné“. Trvá-li zasedání do půl-
noci, skončí je duch tím, že napíše: „Pánové, jsem
vám povděčen za vaše dary, ale nyní musím odejíti.“
Od půlnoci totiž vládnou zlí duchové. Všichni prosí,
by se ještě trochu zdržel, ale duch odpoví na písku:
„Odpusťte mi, odcházím“ a proto provázejí ho ke
dveřím, kde se mu uklánějí, pálí zase pozlacený papír
a volají: „Jestli jsme se v něčem prohřešili, odpust
nám, velký duchu ten hříchl“