#1
alto_textblock
#1
190I.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne [7. července.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 195.
#4
alto_textblock
#4
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil.(„Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDN
#8
alto_textblock
#8
Číslo v Praze za 2 b
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 3 .
#10
alto_textblock
#10
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 17. července. K průprav-
ným pracím pro stavbu průpla-
vu dunajsko-oderského sděluje
»Fremdenblatt«: Od stvrzení zákona o vod-
ních cestách bude v úřadních průpravných
pracích pro toto dílo ještě rychleji po-
kračováno.
Především jest potřebí prováděti naří-
zení k tomu zákonu, kteréž v § 3. zůstavuje
ministerstvu právo, aby sestavilo průplav-
ní radu, sestávající z odborníků a zástupců
interessentů. Dále se v něm žádá, aby bylo
učiněno vhodné opatření pro jednotnou
s právu prací.
Dle našich informací zabývá se již
vláda plněním tohoto prováděcího nařízení.
Konečná rozhodnutí o různých podrobno-
stech však dosud učiněna nebyla. Také po
stránce technické jsou průpravné
práce v plném proudu.
Jak pochopitelno, musí se především
vzíti zřetel k otazce zdvihadel. Kdyby se na
trati dunajsko-oderského průplavu, 270 km.
dlouhé, použilo jenom splavů, bylo by jich
zapotřebí 53. Protože jízda splavem trvá asi
2 hodiny, zpozdila by se tím jízda průpla-
vem o 106 hodin.
Uváží-li se, že jízda průplavem trvati
bude sama 70 hodin — 4 km. za hodinu —
bylo by třeba, kdyby se použilo jen splavů.
k jízdě průplavem 176 hodin. Již tato okol-
nost byla rozhodnou pro to, že bude použito
systemu mechanických zdvihadel.
Oferty na zdvihadla u Přerova budou
již asi koncem tohoto roku ministerstvu
podány.
Z Vídně, 17. července. Posl. Grab-
mayr podáva v »Neues Wiener Tagblattu«
historické vylíčení jednání o samosprá vu
vlaského území v Tyrolsku. Jest
zajímavé, jak při tom posuzuje rejdy vše-
německé. Grabmayr praví: Všeněmci
v Německu varují před přehnaným nebez-
pečenstvím vlaskotyrolských irredentistů. Vše-
německý svaz zabýval se ve svých schůzích
zamýšleným odtržením »vlaského Tyrolska«,
které se pokládá všeobecně za »povážlivý
ústup rakouské státní myšlenky před ital-
ským irredentismem«. Víme-li, jaké cíle má
všeněmecký svaz v říši v příčině Rakouska,
#12
alto_textblock
#12
známe-li brožurovou literaturu, kterou tento
svaz Rakousko zaplavuje, literaturou zde
konfiskovanou a tajně sem pašovanou, lite-
raturou, která hlásá rozpadnutí ny-
nějšího Rakouska a připojení
jeho k německé říši a slyšíme-li od
těchto všeněmeckých apoštolů poučování o
černožlutém rakouskotyrolském patriotismu,
jest těžko ubrániti se pocitům rozhořčení.
Z Bělehradu, 17. července. »Malé
Noviny« sdělují nezaručenou pověst ze Sofie
o attentátu na knížete bulhar-
ského Ferdinanda ve Varně. Když
tento jel vítati velkoknížete Alexandra Mi-
chailoviče, vybuchla před samým kočárem
petarda. Nikdo však nebyl zraněn.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Jmenování.
Z Vídně, 17. července. (C.-B.) Dnešní
»Wiener Zeitung« sděluje: Ministr
kultu a vyučování jmenoval supplenta státní
německé průmyslové školy v Plzni, Jana
Zippla, učitelem v IX. tř. hodn. na témž
ústavu.
#15
alto_textblock
#15
Indická půjčka.
Z Londýna, dne 16. července. (Reut.
kanc.) Ježto nebyly na indickou třímilliono-
vou sterlingovou půjčku upsány dostatečné
obnosy, zastavil státní sekretář pro Indii
upisování; upisovatelé však vyrozuměni, že
— budou-li si přáti — bude jim upsaný
podíl dle podmínek upisních přiřčen, bude-li
anglické bance o tom zpráva podána do 19.
července.
#16
alto_textblock
#16
Útok na ministra Baudina.
Z Paříže, 16. července. (C.-B.) K udá-
losti na nároží avenue Marigny sdélují paříž-
ské listy: Manžel pí. Olszewské jest narozen
ve Francii, sloužil ve francouzském vojště ve
válce v r. 1870 a obdržel potom místo
v Nizze jako silniční inženýr. V r. 1896 byl
v Savoně vlaskou policií zatčen pro pode-
zření ze špehounství, ale po měsíční vazbě
zase propuštěn. Olszewski žádal na francouz-
ské vládě, aby mu vymohla odškodněnou
100 000 franků od vlády italské; žádosti jeho
však nebylo vyhověno.
Olszewski obdržel potom od ministra za
hraničních záležitostí několikráte peněžité
podpory, které později navzdor jeho četným
#17
alto_textblock
#17
žádostem byly zastaveny. Pí. Olszewská proto
již roku 1899 obrátila se s výhružným listem
na Delcasséa; byla proto zatčena, ale záhy
zase na svobodu propuštěna. Olszewski ob-
držel na to místo prodavače tabáku v Nan-
terre u Paříže, ale upadal čím dále tím více
do bídy. Olszewski tvrdí, že neměl o záměru
své paní ani zdání a že pozdě zpozoroval,
že manželka vzala ssebou jeho revolver.
#18
alto_textblock
#18
Z Brusselu, 16. července. (C-B) Ve
sněmovně zahájena dnes debata o předloze,
týkající se státu na Kongu. Ministerský před-
seda poukázal na význam předlohy a kladl
důraz jmenovitě na to, že Belgie má právo
konžský stát po případě převzíti. Předseda
skončil výrokem, že doufá, že sněmovna ve-
likou většinou bude pro předlohu. V další
debatě, ve které mnoho řečníků se vystří-
dalo, vystoupil proti předloze socialista
Vandervilde a oznámil, že jeho strana
bude proti předloze hlasovati.
#19
alto_textblock
#19
Zemské sněmy.
Slezský sně m.
Schůze 12.
#20
alto_textblock
#20
V Opavě, 16. července.
(Od našeho zvláštního zpravodaje.)
#21
alto_textblock
#21
Jednací pořad dnešní schůze byl mimo-
řádně chudý a také byl zrovna za hodinu pro-
jednán. Tato činnost zdála se však předsedni-
ctvu i poslancům trochu nepatrnou a proto
jednohlasně přijat návrh posl. Arnošta bar. Se-
dlnického, aby byly projednány v dnešní schůzi
všechny menší předlohy, určené pro schůzi
zejtřejší, třináctou. Sněmovna spěchá s pracemi,
neboť čeká ještě řada návrhů na vyřízení a
sněm měl býti 20. t. m., v sobotu, uzavřen.
Zdá se však, že navzdor dnešní, mimořádné
horlivosti sněmu, protáhne se sezení až do
středy nebo čtvrtku příštího týdne.
Schůzi zahájil zemský hejtman hr. Larisch-
Mönnich o 10. hod. dopol.
Vyřízeny pak předlohy dnešního jednacího
pořadu: Přijat návrh, týkající se návrhu, poda-
ného v minulém zasedání říšské rady posl.
Gessmannem a soudruhy ve příčině upravení
pozemkových hranic mimosoud-
ním jednáním. Sněm žádá, aby předpisy
o opravě hranic pozemkových změněny byly a
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON.
#23
alto_textblock
#23
sekác
#24
alto_textblock
#24
Rozednilo se.
Ranní mlhy zvedaly se zvolna nad zvlhlou
nivou a špinavými šmouhami táhly se podle
mezí, rozkvetších malými sedmikrásami a rudými
máky, k lesům šumícím dosud jako ve snách na
obzoru.
Kraj pohroužený v hluboké posvátné ticho
oddychoval pomalu — a nad stromy, sklánějí-
cími v pozvolném rhytmu zelené, noční sprškou
osvěžené koruny, v nichž modraly se již dozrá-
vající, krásné, jemným pelem lehounce nadech
nuté šťavnaté slívy, vzcházelo vonné smavé ráno.
plné lahody, něhy a nadějí.
Na východě vzplály první ohně . . . V
tryskly mohutnými plamennými jazyky a rozší
řily se valem, zlatíce svým purpurem prchající
roušky mlhy a rozžehujíce na vzdálených kop-
cích nové požáry, hlásajíci do přírody, probíra-
jící se z nočního snění, příchod slunce velkého,
zářivého, jehož prvním paprskem ozářená pole
vlnila se dozrálým obilím, jež sklánělo své
těžké, zlaté klasy jako v pozdrav novému budí-
címu se dni.
A tím tichem přírody, chvějící se dosudv
rozkoši prvních“ polibků ranního slunce, ozvaly
se z úvozové cesty těžké kroky a za chvíli
vyšel obstárlý muž, prostě po venkovsku oděný
#25
alto_textblock
#25
a přes rameno měl přehozenou lesknoucís
Odbočil, pokuřuje z krátké lulky, na mez
a kráčel zvolna mezi vlnicími se klasy, chvějí-
cími se před blýskající se kosou v tušení čehosi
hrozného ..
Jasným, svěžím vzduchem zachvěl se první
obláček bázně a kláskům, klonícím se k sobě
zdálo se, že za tím mužem plíží se po mezi
vysoký stín bledé postavy, zahalené v šedou
plachetku, postavy, jež kam přijde, přináší
sebou úzkost před chvílí, pro vše co dýše
žije nejhroznější, před chvíli, jež neodvratně,
tichým svým krokem se plíží vždy blíž a blíže, až
zaklepe na dvéře života jako černý smutný
konec — zahynutí .
Muž s kosou kráčel zvolna dále, až se za-
stavil u dlouhého pruhu pole, táhnoucího se do
dálky, na němž šelestily v teplém větříku těžké
žluté klasy, na nichž houpala se malá, červená
slunéčka, přeletující po vlnících se lehce
stéblech.
Co se stane? zašumělo polem a všechno
stajilo dech. I ti cvrčkové pod mezí ustali ve
své zvučné ranní serenadě a usadivše se n
prahu svých pelíšků, pozorovali příchozího.
Ten shodil pomalu kosu s ramen a roz-
hlédl se po kraji. »Jo« zabručel, »už to na-
stalo!« a rozhlížeje se po vonících polích
odhadoval, mnoho-li asi za nastávajících žní
vydělá a vyklepával popel z malé, začouzené
dýmčičky. »Bude to dnes horko — —« pro-
#26
alto_textblock
#26
kosu.
#27
alto_textblock
#27
hodil, schovávaje dýmku do kabátu a svléknuv,
položil jej na mez a sáhl k pasu po brousku.
Zvedl zvolna kosu a přejel několikráte
brouskem lesknoucí se její ostří.
Tichým krajem ozval se břitce, úsečně ton
broušené ocele a spěl bleskem do dálky, pro-
bouzeje kde jaký kvítek a klas, pohroužený
dosud v snění.
Vše se zachvělo. Nivy, louky i ten černý
les tam na obzoru sklonil svou temnou, na-
čechranou hlavu níže a naslouchal v úzkosti
tomu kovovému, tvrdému zvuku kosy, tratícímu
se kdesi v modré dálce, plné bzučících medáků
a lehkokřídlých motýlů, těkajících již od prvního
záblesku slunečního.
To promluvil ten bledý stín v plachetce,
který se připlížil za mužem s kosou . .
A sekáč zatím, nabrousiv si kosu, rozpřáhl
tvrdé své paže k prvnímu rozmachu . .
Vzduch zachvěl se podruhé — ne však již
tvrdým, zvonivým zvukem kovu.
Tiché zasténání klesajících stébel to zbylo,
jež vlnilo se vzduchem v modrou dálku, prová-
zené pravidelným chrupáním kosy, zajíždějící
v odměřených rhytmech do toho moře klasů,
nad nímž tančila teď, výskajíc, ta bledá postava
v šedé plachetce a krůpěje, jež splývaly jís
voskově žluté lebky, klesaly na vráskovitou tvář
sekáčovu, vyrývajíce v ní vždy nové a nové
rýhy a ssajíce z jeho těla zvolna, ale přece
i jeho sílu a život . ..
Jaroslav Havlíček.