#1
alto_textblock
#1
10. července 1908. Číslo 188.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
na služné učitelů slovinských škol v Terstě, ale
nynější ministr osvěty Marchet, jako se
vzpírá české veřejné škole ve Vídni, tak háji
i výlučně vlašský ráz města Terstu a zdráhá
se tamější soukromou školu slovinskou postát-
niti, ač pro Němce terstské vydržuje výtečně za-
řízené a placené státní školy německé. Ale
i soukromá škola terstská, vydržovaná spolkem
sv. Cyrilla a Mothoda, zápasila stále s nesná-
zemi. Terstští Vlachové, aby znemožnili její roz-
šíření, odepřeli jí ve svých domech nájem po-
třebných dvou nebo tří místností. Slovinci cho-
pili se nyní svépomoci. Založili spolu
s Chorvaty před několika lety „Obehodně-prů-
myslovou zádrugu“, která si obrala za účel, zří-
diti v Terstě slovanskou obchodní školu.
Tyto dni koupila zádruga v samém středu města
velkolepou budovu za 400.000 K a v ní v jedné
části umístí svou školu obchodní, kdežto druhá
část bude odevzdána slovinské škole národní.
Tím bude spolek sv. Cyrilla a Methoda zpaven
aspoň starostí o školní místnosti.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy zahraničně.
#6
alto_textblock
#6
proti sedmému přikázání, jenž kromě toho často
jedná z nouze a z nevzdělanosti.
Takové zločince plodí pouze doba všeobec-
né korrumpovanosti a zkaženosti.
Nebude-li se srbský společenský a politický
život energicky léčiti z tohoto strašného ne
duhu, padne i ta společnost, i ten stát, padne
vlastní vinou, utone ve vlastním zlu.
Nenadsazujeme, nemalujeme naschvál čer
ně. Vše je tak, jak pravíme. Předáci a přívrženei
politických stran, kteří si z toho učinili stálou
živnost, politikáři, kteří si hledí jen a pouze
osobního zisku, namnožili se v Srbsku na všech
stranách, tak že se podobají mračnům kobylek,
když se spustí na pole a louky.
Nevzchopí-li se Srbové ku provedení rychle
nápravy a noprovedou-li ji úplně, všestranně a
bez pardonu, brzy bude pozdě!
#7
alto_textblock
#7
Německý zástupce přepaden v Teheranu.
Dragoman německého vyslanectva v Tehe-
ranu vyjel si předevčírem na procházku mimo
město, byl ale deseti vojáky z nepravidelného
vojska přepaden. Srazil prý ale dva k zemi
potom ujel. Německé listy tak dlouho psaly,
že hrozí ruskému vyslanectvu od Peršanů pře-
padení a německé vyslanectvo v Teheranu tak
dlouho štvalo, až se mu dostalo odvety za štva-
nice na vlastních jeho lidech.
#8
alto_textblock
#8
telné, neboť nebožák v několika hodinách potom
zemřel. Tento čin zůstal 21 let bez trestu,
teprve v roce 1886 byl prý Eulenburg odsouzen
na půl páta měsíce k pevnostní vazbě.
Bývalý generální intendant královských di-
vadel, hr. Hochberg, prohlašuje dodatkem k do-
pisu knížete Dolmy: »Potvrzuji, že dokumenty.
otištěné v drážďanském listu, jsou autentické
rovněž také, že uveřejnění stalo se s mým sou
hlasem.«
Jest možno, že kníže Dolma bude předvolán
k přelíčení jako svědek.
Když byl kníže Eulenburg zatčen, odevzdal
svůj řád železného orla do tresoru řádového.
avšak učinil tak dobrovolně, jelikož nechtěl po
odjezdu ponechati jej na zámku svém.
o
Zálohy královské rodiny porlugalské.
Ve sněmovně v útarý poslanec Fratel ze
strany regenedatorů prohlásil, že lituje, že byly
královské rodině způsobem nezákonným poskyt-
nuty zálohy. Nemožno však prý ty, kteří to uči-
nili, považovati za zločince. Někteří oposiční
poslanci přerušili Fratela poznámkou, že se mi-
nistr financí uznal již zločincem. Fratel pravil.
že jsou tu polehčující okolnosti dostatečné, aby
vyloučily žalobu na zločin. Teprve po proveden
procesu možno vynésti rozsudek.
#10
alto_textblock
#10
Spojení mezi Casablankou, Azemmurem a Ma
zaganem nebylo nikdy přerušeno. Rovněž není
pravda, že kaid azemmurský choval se vzpurně
ku poslům generála d' Amada a ztýral fran-
couzské chráněnce a tak způsobil vzbouření
General d' Amade nežádal vydání kaida azem-
murského ani podrobení se města Abdul-Azizovi.
Kaid se zařídil dle rozkazu Hafidova a nekladí
nijaký odpor Francouzům. Jeho sebezapřen
svědčí o politickém smyslu. Domorodci ovšem
nebyli zcela spokojeni s jeho rozvážným cho-
váním. Klid v Azemmuru byl zachován i po
odchodu kaidově. Francouzi po obsazení Azem-
muru počali stavět most přes Usu er Rbiu
silnici do Mazaganu. V Casablance prohlásil prý
vyšší důstojník francouzský, jak ujišťuje totiž
něm. kab. spol., jež je ovšem vůči Franci
předpojata, že Francouzi hodlají, přes ujištění
vlády v parlamentu, že se Francie zachová ne-
stranně ve sporu o trůn, provésti, po případě
vynutiti vjezd Abdul-Azize do
Marakeše.
»Temps« oznamuje z Casablanky, že generál
d'Amade opustil 6. t. m. obvod kmene Štuka
a utábořil se asi 25 kilom. od Azemmuru
směrem ke Casablance. Po odchodu Francouzů
obsadili město Azemmur vojáci Abdul Az ilze
#11
alto_textblock
#11
sjezdovém. Vzhledem k tomu považujeme její připu-
štění pouze za iormální opatření, které nemůže
věci prospěti. Ženám názorů odchylných od názorů
jednotlivých referentek de facto nebyla poskytnuta
možnost je vysloviti a obhájiti. Z toho důvodu prote-
stujeme, aby usnesení, učiněná na sjezdu, byla pro-
hlášena za výraz siýšlení žen, shromážděných na
sjezdu, tím méně pak za výraz smýšlení žen česko-
slovanských vůbec. V Praze, v památný den upálení
mistra Jana Husn, který šel na smrt pro pravdu a
svobodu smýšlení, r. 1908. F. Plaminková. Tůmová.
M. Tlská. M. Tepprová. D. Teyrovská. J. Grogorová.
E. Bulířová. L. Popelková. Ž. Holubová. St. Pracnová.
A. !.. Schöntagová. P. Wagnerová. A. Stránská. Š.
Švarcová. M. Spindlerová. E. Zilvarová. Sedláková.
Lipenská. Jitka Hořicová. Hana Hüllerová. Valerie
Koulková. Frintová-Chmelařová. Alice Masaryková.
Hedvika Burešová, Jindřiška Flajšhansová. Jos. Hr-
dinová Teréza Švecová. Marie Štěpánková, Hhna
Houdková. Zdeňka Wiedermanová. Anna Nesvadbí-
ková. Anna Teyslerová. Dr. J. Puklová. Em. Trávní-
ková. Krista Beránková. Pavla Bohdanová. L. Ty-
michová. M. Vachtlová. — Žádáme, aby tento náš
protest pojat byl do protokolu sjezdového po sdělení
se sjezdem.“
K závěru ještě slč. Popelková promlouvá o tom
jak by zvlášť dívka z lidu, která nemůže, když vy-
šla ze školy do života, navštěvovali již žádných
škol vyšších a pokračovacích, měla se vyzbrojovat
pro boj životní sebevzděláním
Jednání zakončeno o 1/48. hod. več.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 9. července.
Veřejná demoralisace v Srbsku.
Z Bělehradu, 3. čce. Společenská a politi-
cká mravnost upadají u nás čím dál tím blou-
běji. Nestydaté darebáctví triumfuje a hrozí ná-
kazou a otravou všeho společenského i politi-
ckého organismu v království srbském. Ještě
před 25—30 lety bylo vyjímkou, co se dnes
děje každodenně. Čeho se dříve každý Srb děsil
při pouhém pomyšlení, nad tím se dnes nikdo
nepozastavuje. Podvod, šidba, kořistění z ve-
řejných úřadů a kradení společných peněz pro-
vozují se dnes v Srbsku jako nějaké obyčejné
řomeslo. Strašný zajisté stav! Člověku stydne
krev, popatří-li, co se v Srbsku na všech stra-
nách děje.
Dnes neplatí už v Srbsku za nečestné, uží-
vá-li kdo svého politického postavení, aby se
obchatil, ani se mu nezazlívá pro prostředky ne-
vybírané a nedovolené. Dnes se v Srbsku ne-
stydí poslanec vydírati od ministra na účet státu
odměnu za to, že mu dá v skupštině hlas, an
se ministr nozdráhá poslanci učinit po vůli.
Francouzský system, podle něhož se při
každé změně děje i změna všeho úřadnictvn
v státě, provozuje se v Srbsku do té krajnosti,
že se vztahuje i na dodavatelo pro vojsko. Ta
část společnosti, najmě inteligence, která není
při vládě, není ani při chlebě, a proto nedělá
nic jiného, než podrývá postavení vlády a vládní
strany. Podrývá je ne proto, aby přinesla ná-
rodu nápravu, nýbrž aby se zmocnila moci úřa-
dů a švelikých pramenů příjmů, Lteré plynou
ze státní správy. Následkem foho rodobá se ve-
řejný život v Srbsku všeobecnýmu a věčnému
plenění a drancování jedněch druhými.
Kde společenská mravnost upadla tak hlu
boko, jako právě v Srbsku, tam není divu, žo
vojenšti dodavatolé mohou dodávati písek míst
obilí nebo kupony státních obligaeí mohou být
po druhé přodloženy k výplatě.
Do obou těchto afer zapletení jsou mužové.
o kterých by se do dne výzrady nikdo nebyl
opovážil pomysliti si, že by jim podobná myšlen-
ka mohla vstoupiti do hlavy, neřku aby ji pro-
vedli. Lidé, kteří dotud plalili ve společnosti za
čestné a správné až do choulostivosti, odhalen
jsou aférou Balkánské banky jako mizerní kořist-
níci, jako podvodníci a drancovníci slátních, pe-
něz. A v aféře s kupony státní úřadníci, kteři
se přísahou zavázali hájiti a chrániti státní zá-
jmy, pošlapávají svoji úřadní přísahu, kradou
ze skříně kupony, jednou již vyplacené, a před-
kládají je k nové výplatě témuž státu, který
jim dal službu, postavení a zaopatřenl.
Zločin, spáchaný takovými ničemy a křivo-
přísežníky, stokrát a tisíckrát je horší zločinu
proti soukromému majetku. Je-li kdo vyšším
státním úřadníkem, k tomu dobře placeným, ma-
jícím před sebou nejlepší karieru a neznajícím
nouze, a přece soustavně okrádá stát, který ho
živí, je stokrát mizernější, než obyčejný zločine
#13
alto_textblock
#13
šené sbory Fr. Chutného (»Uprchlé mládí-
»Jaro«) vykazují plný zvuk a svěžest. Vlivy Smeta-
nův a Bendlův jsou rozpoznatelny, jenom však ku
prospěchu skladeb. Národní ráz vyzlrá již z rythmu
Nejzralejšími osvědčily se práce Milana Bal
cara a Otakara Šína.
Balcar podal tři věty ze svého smyčcovéh
kvarteta C-moll, které neváže se na přesnou formu
klassickou a rozvijí se v pěti větách dosti samostat-
ného ražení Mladý skladatel má již dner, ve svých
začáteích, krásně v moci polyfonii, jeho vedení hlaso
jest ušlechtilé, myšlenky závažné a jich rozvržen
mezi čtyři nástroje případné, dbající charakteristiky
Andante cantabile je skutečně tím, co praví jeho
název: zpěvem, který plyne skladateli z duše. Scher-
zosní Allegro vivace má duchaplné rozběhy. O
skladatele mnoho lze čekatl.
Šín přinesl ukázky tvorby písňové, instru-
mentální i orchestrální. Jeho lalent zdá se míti nej-
větší rozpěti, ač v něm ještě mnoho horečného, co
poukazuje na periodu bouře a kvasu. Jeho písei
»Tak málo to« na slova Vrchlického jest výronem
žhavého citu a jeví porozumění pro básnickou stavbu
verše, jako vůbec literární pochopení a smysl poe-
tický zdají se býti význakem Šinovy vlohy. Jeho kla-
vírní skladby »Intermezzo«, »Píseň beze slov«, »Hu-
moreska« prozrazují to poetickou náplní svých vy-
broušeně a dosti klavírně podaných forem, zvláště
hlásá to však symfonická báseň »Tilotlama« čerpaná
ze Zeyerových Bájí Šošany. Program shrnut je tu
výrazně a účelně rozčleněn, hudební zachycení ná-
mětu je výstižné, plastické, zvukomalba Šlnova
vzbuzuje jasně poetické představy a vše má svou
výmluvnou melodickou Iinii, svůj rylhmický život,
své gradace. Instrumentální kolorit je skvěly, exoti
ckého pelu. Zřídka potkáváme se s prací začátečníka
e
tak vyspělou, prohloubenou a působivou.
Provedení skladeb, řízené samými autory, bylo
vybroušeností schopnu dáti správné představy o pra-
cích, ať šlo o výkon orchestru, sboru neb i solistů.
Z těchto přispěli ke zdaru večera pěvkyně sl. Marie
Zykova, pianistka sl. Vida Trelesniko va,
houslista Kare! Thoman, velmi pěkně sehraní
kvartelisté sl. Růž. Léblova, jež byla statečnou
vůdkyní, Marie Bartákova, Jos. Dolejšta
Václ. Kefurt. Svým očividným pokrokem pře-
kvapil sbor z konservatorního žactva sestavený ato
nejen sytou massou hlasovou, nýbrž obzvláště přes
ností intonace. Sborový zpěv teprve nedávno na
ústavě zaveden a jsou výsledky dosažené prof
Spilkou velmi pozoruhodny. Ovoce nese zvláště jeho
intonační methoda, kteráž i jinak může žákům i při
jich odborném studiu velice prospěli.
—.
+ Mařák v Covent Gardenu. Z Londýna
7. července (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) »Carmen
v opeře Covent Gardenu byla pravým triumfem če-
ského tenoristy Otakara Mařáka. Hrál úlohu dona
José jako velký umělec a zpíval s dokonalým mi-
strovstvím hlasové techniky i s velmi správným po-
chopením úlohy. Byl aklamován po druhém jednání
pro umělecký způsob, jakým přednesl překrásnou
»Píseňo květině«. Dlouho již neměli jsme v Covent
Gardenu dona José, jenž by dovedl tuto úlohu zá
soveň řádně hráti i zpívati,
#14
alto_textblock
#14
Celá Italie pro Rusko.
Také »Matin« zabývá se dnes cestou ca-
rovou do Italie. Ministerský orgán těší se z toho
že nyní i krajní levice italská vyslovila se pro
společný postup s Ruskem v otázkách balkán
ských. List připomíná skvělé přivilání ruského
loďstva v Nespoli a slibuje stejné uvítání caru
až králi návštěvu jeho oplatl.
#15
alto_textblock
#15
Mimosoudní odhalení o Eulenburgovi.
Sensačně vskutku působí nejnovější odha
lení o piklech a činnosti knižete Eulenburga.
Německé listy píši nyní otevřeně, že mezi rádei
a milci Viléma II. jsou lháři. Důvod k tomu
jim zavdává odhalení, že kníže Eulenburg vzbu-
dil falešnou zprávou nelibost clsaře Viléma proti
polskému předáku Koseielskému, a tímtéž podlým
způsobem přivodil pád Capriva v r. 1894.
Vilému II. předložil Eulenburg sfalšované výroky
Koscielského a Vilém, žel jako tak mnohé vyšší
osobnosti, spokojiv se prolhanou informaeí
rádce, na mlstě aby se osobně přesvědčil, zane-
vřel na Koscielského i jeho polské soudruhy.
Počátek protipolského směru Eulenburgova jest
děkovati ledy kn. Eulenburgovi především. Mezi
oběti piklů těchto náleží i tajný rada kancléřský
Holstein. Praví se, že Eulenburg ve Vídni udržel
se prolo jen, že byl osobním milcem Vilémo-
vým, neboť jinak vzbuzoval i ve dvorních kru-
zíeh vídeňskych jen nelibost, ba dokonce i eísai
František Josef se velmi nemilostivě o Eulen-
burgovi vyslovil. Eulenburg také, jak se prý
v předběžném výslechu přiznal sám, aby od-
vrátil podezření ze styků homosexuálních o
své vlastní osoby, podepsal na své knihy homo-
sexuální hraběte Wedela, který byl jeho důvěr-
ným přílelem. Eulenburg byl také příčinou, že
Zedilitzův školní zákon v Bavorsku byl záhy
po svém vydání odvolán, protože bylo Eulen-
burgem Vilémovi II. namluveno, že zvedá se
v Bavorsku proti zákonu tomu odpor, ač ne-
bylo tomu tak. Nelze se při tom všem tedy
diviti, že kníže Dohna napsal Eulenburgovi do-
slovně: »Ty jsi prostě tak prolhaný, že mně
těžce leží na svědomí, že jsem takového chlapa
přivedl do důvěrné společnosti císařovy.«
Štrasburský list »Journal d' Alsace-Lorrain
obviňuje dokonce knížete Eulenburga —
»Berliner Tagblatt« píse, že se tu jedná ne-
pochybně o nějakého jiného Eulenburga — z
zločinu zabití, jelikož prý přepaden byl jím
v roce 1865 (tehdy bylo knížeti 18 let a byl
právě jednoročním dobrovolníkem) a dvěma bur-
šáky z Bonnu kuchař Otta a udeřen šavlí do
hlavy. Zranění šavlí tou způsobené bylo smr-
#16
alto_textblock
#16
Carmen paní Marie Gayové nevyrovná se ni-
kterak Mařákovu donu José. Tato Carmen není špa-
nětskou cikánkou, jak vyžaduje libretto, ale vulgárn
Španělkeu z ulice, bez nejmenší distinkce duševní
nebo tělesné. Hraje s prudkostí, vášní, ale vždy val-
gárně. Je to málo interesantní, vzpomeneme-li ne-
smrtelné Carmen paní Calvé, této vášnivé ale
ušlechtilé Carmen, dítěte přírody, rozechvělého láskou.
ale hrdého a divokého.
Orchestr vede si na neštěstí po italsku, to zna
mená beze všeho zřetele k nuancím a s vášní pro
hluk i úplnou lhostejností k tomu, co se děje na je
višti a k marným snahám pěvců, kteři se slatečno
pokoušejí, aby byli slyšení přes bouření orchestru.
J. Coudurier.
#17
alto_textblock
#17
Různé zprávy.
#18
alto_textblock
#18
—
Odhalení pomníku. Z Vídně, 9. července
(K. k.) Dnes dopoledne byl na hřbitově v Döblinkt
na čestném hrobě, věnovaném obci, odhalen slav-
nostně pomník Ferd. šl. Saa ra.
= Zavraždil rodiče. Z Paříže, 9. července. Po
delší dobu panovaly již v rodině Bouloinově
v La Croix-de-Balen nesváry, poněvadž se staří man-
želé zdráhali jiti na výměnek a odevzdati hospodářství
34lelému synu. Včera zastřelil syn po prudké hádce
loveckou pušlou nejprve otce a pak malku, načež
se sám dostavil k čelnictvu.
= Požár v přístavě. Z Londýna, 8. července
(K. k.) Dle telegramu z Bostonu zuří v přístavě, ná-
ležejícím železniční společnosti Boston and Albany.
a používaném paroplavební společností cunardskou.
veliký požár. Hmotná škoda jest velmi značná.
= Sebevražda ze strachu před zkouškou. Z
Štyrského Hradce, 8. července. Včera zastřelil
se ve svém bytě 24letý PhDr. Robert Wagner-
Matce sdělil před několika dny, že se obává, že ne-
obsiojí při písemné učitelské zkoušce. Zdá se, ž
dohnalo jej k smrti nervosní předráždění, způsobené
přepracováním.
= Rýnský most se slílil. Z Kolína n. R.,9.
července. Dnes dopoledne událo se při stavbě nového
mostu přes Rýn u Marienburgu velké neštěstí. 40—50
metrů vysoké lešení a celá železná konstrukce sří-
tily se do Rýna. Na lešení pracovalo právě asi 40
dělníků. 14 osob bylo usmrceno a 5 těžee
zraněno. Lešení musilo býti již před časem se-
síleno, poněvadž bylo slabě, ale přes to nesneslo
zatížení. Nejdříve prolomilo se lešení u prostředního
pilíře a ostatní části mostu sřílily se za ním, takže
se celý most podobá nyní hromadě trosek. Dělníci,
kteří se stali obětí neštěstí, dílem utonuli, dílem
byli znbiti padhjícími železnými součástkami. Zpráva
o neštěstí rozšířila se rychle po městě a tisíce lide
stojí na břehu. Lékaři, ošetřovatelky a hasičstvo byli
brzy na místě. Plavba jest přerušena.
= Alpské museum. Mnichovský magistrát nabídl
německo-rakouskému alpskému spolku bývalou re-
stauraci „Isarluft“ se zahradou ke zřízení alpského
musen s podmínkou povinného udržování stavby
všeobecně volného vslupu.
#19
alto_textblock
#19
Konflikt Spojených států s Venezuelou.
Následkem odvolání amerického politickéh
zástupce Jar. Sleepera z Venezuely přerušeny
vztahy mezi Spojenými státy a Venezuelou
Sleeper byl posledním americkým diplomatickým
úřadníkem v zemi, neboť konsulové byli hned
po vypuknutí nákazy morové povoláni domů.
Tato fakta dosvědčují, že Roosevelt nechce dále
míti s Castrem žádné spojení a odkáže záležitost
jeho kongresu, až se na zimu sejde. Praví se,
že jsou poměry na Venezuele vážné, ba pro
Spojené státy vážnější než na Panamě. Kdyby
nebyly nastávaly presidentské volby, kongres
proti Castrovi byl by již dříve zakročil.
#20
alto_textblock
#20
Valný sjezd demokzatické strany Spojených
státův.
V Demeru čekalo včera o polednách 12.000
osob na zahájení demokratického konventu.
Korouhev s obrazem Bryanovým byla uvítána
hlasitým provoláváním slávy. Předseda Bil
(z Kalifornie) ve vášnivé řeči uvedl neschopnos
republikánů, aby uskutečnili politiku, kterou hlá
sají. Vydali tím zájmy veškerenstva do rukou
nepřátel dobré vlády.
Po některých formalitách byl pak konven
na počest památky Clevelandovy odročen do
zejtřka.
Konservativní živly sjezdu jsou odhodlány
ztropiti skandál, předloží-li radi kálové svoje po
žadavky. Vědí, že to nebude nie platno, ale
chtějí tím alespoň demonstrovati proti nadvládě
Bryanově. Bryan bude program svůj nepochybně
sjezdu prostě jen diktovati. Jediný ústupek, který
učinil, jest, že nezmíní se v něm o sestátnění
železnie a přírodnich pokladův půdy. Jest skorem
jisto, že Bryan bude jmeuován kandidátem na
předsednietví republiky hned při prvním hlaso-
#21
alto_textblock
#21
vání.
#22
alto_textblock
#22
Fallirova cesta.
Program cesty presidenta francouzské re-
publiky Falliěra je částečně změněn. Presi-
dent odjede o něco dříve nežli původně bylo
stanoveno a navštíví napřed Dánsko, Norskoa
Švédsko. Dne 20. t. m. přijede do Kodaně,
23. t. m. do Kristianie a 25. t. m. do Štok-
holmu. Dne 27. t. m. o 11. hodině dopolední
setká se v revelské rejdě s carem.
Francouzský vyslanec v Petrohradě admirál
Ponchard odjel do Paříže.
#24
alto_textblock
#24
Konflikt v anglické admiralitě.
O sporu velitele průplavného loďstva lorda
Beresfordas admiralitou se oznamuje
dále: Jak již bylo sděleno, neuposlechl admirál
Scott rozkazu svého vrchního velitele lorda
Beresforda při posledním cvičení loďstva v Se-
verním moři. Dle zprávy »Standardu« odpovědě
Scott na otázku Beresfordovu, proč neprovedl
jeho rozkaz, tím, že by dle jeho názoru usku-
tečnění tohoto rozkazu přivodilo nebezpečí.
Lord Beresford na to signálem prohlásil, že
Scott si počinal správně tím, že neuposlechl
jeho rozkazu, Timto přátelským urovnáním
může — dle náhledu »Standardu« — být při-
voděn úplný smír mezi Beresfordem a Scottem
Aféra lorda Beresforda nabývá sťále znač
nějších rozměrů a neobyčejně zaměstnává angli
ckou veřejnost.
Dle poslední zprávy londýnské zaslal ad
mirál lord Beresford admiralitě rázné memo-
randum, v němž dovozuje, že nedosta-
tečným loďstvem, jemuž velí, ne
s to, aby chránil bezpečnost Velke
Britanie proti cizím útokům.
Též parlament zaměstnával se aférou tou
Ministerský předseda zodpověděl dolaz Bellairsův
o sporech v admiralitě. Prohlásil, že o neshodách
mezi admirály kolují dosud jen nezaručené po-
věsti, že však by vláda ihned zakročila, kdyby
se vyskytly překážky disciplině a náležité prác
v loďstvu. Námořní důstojníci nemají práva kri
tisovati námořní politiku vlády, jejich povinnost
jest ji loyálně a svorně prováděti.
Poslanec Lela sdělil sněmovně text dotazu.
který podá na lorda admirality. V dotazu tom
se ptá, zdali je vládě známo, že velitel prů-
plavního loďstva lord Boresford nežije v dobré
shodě ani se svým představeným, admirálem
loďstva sirem Johnem Fisherem, ani se svým
podřízeným admirálem, sirem Percy Seottem
Dále se táže, jakým způsobem chce vláda udržeti
disciplinu v loďstvu.
Druhý dotaz týká se známé události př
manévrech námořních v Severním moři a zdal
bylo zavedeno vyšetřování s lordem Beresfordem.
Oznamuje se dále, že kabinet anglický bude
žádati na podzim 80—100 milionů
marek pro admiralitu. To znamená
ovšem konec nadějí na provedení slibovaných
reforem v Anglii.
#25
alto_textblock
#25
Události v Marokku.
Telegram něm, kab. spol. z Ca s-
blanky zaslaný vyvrací zprávy evropských
listů o událostech, eběhnuvších se při obsazení
Azemmuru. Po prohlášení Muleje Hafldu
nedoslo v tomto městě k nějským výtržnostem
#26
alto_textblock
#26
Druhý sjezd žen českoslovanských
(Závěr dne třetiho a den čtvrtý.)
#27
alto_textblock
#27
V ňterý odpoledne zahájena schůze zase e 3
hod. odpol. Sl. dr. Babáková vylíčila ve svém refe-
rátě působení a vliv klerikalismu na ženy. Nikde
snad nenalézá klerikalismus tak přiznivé půdy, jako
právě mezi ženami. Využívá jejich náboženského cí-
tění a jejich slabostí, aby si v nich zjednal oddané
nástroje pro svoje černé cíle. Úkolem moderního
ženského hnutí jest, vymaniti ženu z tohoto vlivu
a získati ji snahám pokrokovým
Sl. Bož. Zelinková zdůrazňovala potřebu rozši-
ření školního vzdělání u dívek. Žádá: 1. Zřizení jed-
nolutých kursů pokračovacích při školách obecných
2. Při měštanských školách v menších místecl
2—3leté kursy pokračovací. 3. Při měšťanských ško-
lách ve větších místech 3 třídy lycef, při nichž by
byly kursy průmyslové a zemědělské. Čtvrtou třídu
při školách měšťanských nedoporučuje, poněvadž s
na nich vyučuje frančině, což nemá pro venkovana
významu.
Sl. Z. Wiedermannová, redaktorka „Ženské Re-
vue“ z Brna, přednáší „O vyšším ženském vzdělá-
ní“. Oprávněnost jeho koření ve zrušení výsad spo-
lečenských tříd, je odezvou francouzského hesla-
volnost, rovnost, bratrství. A poněvadž duševní roz-
voj je podmíněn školami, žádá právo ženy, aby pří-
stupny jí byly všechny školy. Pohlavní různost mez
ženou a mužem není důvodem proti oprávněnost
vyš, žen. vzdělání. Dnešní doba poskytuje dívkám
příležitosti ke vzdělání všeobecnému na školách mě-
šťanských a lyceích, ale ne ke vzdělání vyššímu. Na
universitu sice dívky připuštěny jsou, ale stát dív-
čích gympasií, nutných ke studiu universitnímu an
nezřizuje, ani nepodporuje. Nechce míti na školstv
dívčí peněz. Proto činěny na Moravě pokusy o koe-
dukaci. Nozďařila se, vláda ji nepovolila. Proto zři-
dila brněnská Dívčí akademie reformní dívčí gymna-
sium ve Val. Meziřčí. Tím kráčí feministky morav-
ské prvně do boje za reformu středoškol-
skou v Rakousku vůbec. Po letošních prázdni-
nách zřídí Dívčí akadomie druhé dívčí reformn
gymnasium a sice v Brně.
Klášterní školy dívčí a rakouskou guasikoedukac
považují pokrokové ženy moravské za největšího
škůdce moderního rozvoje dívčího školství a prote
budou usilovati o to, aby vláda zřizovala latinské
a roálné školy dívči, rovnocenné s mužskými; aby
zřizovala lycea a aby provisorium organisačního plá-
nu lycejního nahrádilo se novým, lepším statuten
definitivním, odpovídajícím skutečné potřebě zivotní
aby nynější rakouská quasikoedukace na gymnasifeh
a reálkách byla odstraněna a aby byla nahražena
koedukací v celém rozsahu a s právem řádných žáků
středoškolských.
Dr. Anna Fischerová referuje o universitním
vzdělání. Universitní studium se vyskytovalo sice již
v minulých kulturních fasích, ale patřilo k výmin-
kám. Za naší doby je však otázkou, týkající se celku
Bývá všude provázeno celou tendenční litera turou.
jejímž předmětem je rozhodnouti, je-li žena schop
na vědecké práce. V Čechách a v Rakousku vůbec
začíná toto hnutí později, než v ostatní Evropě. Po-
žadavek akademického vzdělání uváděn u nás ve
spojení se zájmy národními. Založením „Minervy“
zjodnána náležitá průprava pro univ. a živým pelič.
ním ruchem konečně vymožen přístup k fakultě filo-
sofické a lékařské.
Dále pojednáno o sociálních a hospodářských
poměroch, o organisaci studentek a o vlivu studia
v psycholegickém ohledu. Jejich specifickým úkolem
není pracovat v ženském hnutí, jakk bývá na nich se
strany feministické požadováno, nýbrž pracovat v
svém oboru, tím přinášet důkaz, že žena má schop
nesti k vážné práci a že touto celý její vnitřní živoo
je sílen a obohacován
Sl. dr. Vozábová přednáší pak vědecky zname-
nitý svůj referát o alkoholismu a povinnostech že
ny, proti němu bojovat v rodině. Alkoholismus není
rozmar, není jen náhodný vliv, je skutečná, vážná
ba těžká choroba. Dobrá žena ovšem může na muže
mnoho půscbit. Čím vzdělanější žena, tím snáze se
ji to podaří — není-li již pozdě, není-li rozvrat r-
dinný příliš hluboký. Není-li muži již pomoci, je po-
vinnost matky tím světější, chrániti děti. Tichá re-
signace, slzy, společenské ohledy — co by řekli
lidé? — muže neuzdraví, poměry nezlepší.
Pan insp. Ludv. Weigner mluví o příslupu žen
do škol průmyslových a obchodních, neboť při vše-
obecném pokroku nesmí žena zůstati ani v tom ohle-
du za mužem. Ministerstvo vyučování konalo již loni
anketu v tom směru, jež vyzněla pro požadavky žen-
ské příznivě. Ale praxe je jiná. Ani v Praze není do-
sud divčí škola pokračovací, živnostenská, přes 2000
dívek-učednic postrádá náležité průpravy a výchovy
školní. Celé veřejnosti musí záležeti na nápravěv
tom směru. Ještě horší je to k dívčím dorostem to-
várním, pro nějž na př. mnohé německé továrny za-
řídily zvláštní pokračovací kursy. U nás v tom se
nic nestalo. A přece jsou sta a tisíce takových dívek.
které po dokončeném 14. roce jdou na učení
Pro krejčovství, modisství, šilí prádla, vyšívání
(remeslně prováděné), barvířství a pod. bude třebe
co nejdříve zavěsti potřebné školy živnostensko-po
kračovací a slarati se zároveň o vhodné síly učitel-
PI. Marie Trachtová zdůrazňuje potřebu odbor
ného vzdělání hospodyňského. První škola hospo
dyňská založena r. 1886 v Kroměříži, hned na t
r. 1887 ve Stěžerách u Králové Hradce. Školy tylo
výtečně obstály a rozvily se, došly následnic (v Lou-
nech, Chrudimi a j), zřizování pěliměsíčních zimních
kursů hospodyňských (při školách hospodářsklých,
na Moravě kočovných kursů šestiměsíčních, ald.).
Vzdělání hospodyňského je třeba dívkám všech
stavů, především ovšem stavu rolnického. Mnohá.
jinak šťastná domácnost ztroskolala o to, že žena
neměla řádných vědomostí a schopností pro hospo-
dyňské vedení domácnosti. Musí býti nejen pracovi-
tou, ale i praktickou. V zájmu tohoto všeobec-
ného vzdělání hospodyňského právě by bylo, aby se
zřizovaly u nás ještě školy a kursy hospodyňské pro
jiné dívky, než rolnické. Praktičtí Angličané, Dánové
Švédové mají při školách takové „školní kuchyně“
a pokus podobný by neškodil u nás. Velmi scházejí
u nás také paedagogicko-didaktické kursy pro od-
borné vzdělání učitelek na školách a kursech hospo-
dyňských. Schází i vhodný kurs zahradnický, ač pě-
stování květin, ovocnictví, zelinářství ald jsou věc
důležité, jež by znamenitě doplnily hospodyňsko
vzdělání dívek.
Sl. Tůmová na to předčítá protestní prohlášeni
o němz jsme se nahoře zmínili. Prohlášení zní:
„Protože není možno, aby účastníci pamatovali
si referáty, klerých dle oznámení předsednictva jes
na 50, až do středy, považujeme debatu k jed
nollivým bodům za bezůčelnou v posledním půldn
#28
alto_textblock
#28
ské
#29
alto_textblock
#29
Dopoledne čtvrtého, posledního dne sjezdu, za-
hájeno referátem o potřebné reformě školy mateřské.
Misto původně přihlášené sl. F. Rezkovy pojednalo
předmětu p. uč. Tiltelbach. Poukázav na nutnost,
aby školy mateřské byly převzaty do správy státní,
projevil přání, aby pěstounky hlouběji se vzdělávaly
a všestranně organisovaly.
O klerikalismu a výchově dívčí promluvil řed.
Tuček, který hlavní váhu kladl na vyproštění ženy
z vlivů klerikalismu, který jest pramenem všeho
olroctví ženy a na odstranění klášterních pensionátu
a zavedení koedukace na všech školách. (Potlesk.)
Slč. B. Sokolova přeje si, aby ženy zúčastňovaly
se hojně činnosti politické a aby četbou politicky
hlouběji se vzdělávaly. Připomíná, že hlavní práce
politické ženy české má spočívali v boji proti ger-
manisaci a že boj ten musí býti prost veškeré so-
beckosti.
Prof. Krištož, který se nemohl dostaviti, poslal
s omluvným přípisem resultát zamýšlené své před-
nášky o potřebě tělocviku pro dívky na školách.
Slč. Hřobíkova probrala široce olázku právní
ochrany ženy, a žádala jakousi ženskou autonomii,
ježto ženu nejlépe pochopí zase jen žena. Ke konci
své řeči učinila návrh, aby ministerstvu vyučování
byla zaslána petice za připuštění řádných a mimo-
řádných posluchaček na fakultu právnickou. Návrh
byl příjst.
Dr. Th. Barlošek objasnil poměr Volné myšlenky
k ženám. Pravil, že Volná myšlenka chce obroditi
ženu, aby s prospěchem mohla přijati obrodu vyšší
a že chce býti čistým pokračováním náboženství, za-
loženým na rozumu, jak toho žádá doba. Chce-li
žena býti rovnocenna s mutem, musí v prvé řadě
baviti se všech předsudků a přežitků.
Po řeči dra Bartoška ujaly se na krátko slova
ještě pí. Popelková-Bilianová ku poděkování české
žurnalistice za propagaci sjezdu a ku prosbě o další
trvalou přízeň a pí. Pavla Malernová k závěrečnému
epilogu, vzletnému a provázenému bouřlivým potle-
skem. Potom svolavatelky sjezdu přednesly následu-
jící svoje prohlášení, jako odpověď ke včerej-
šímu prohlášení oposice :
»Protest podaný jest nelogický a bezpředmětný
poněvadž nikomu nenapadla myšlenka oktroyovati
všechny pronesené náhledy — tak různorodé —
všem ženám českým. Již sám účel sjezdu, podati
ukázku současného hnutí ženského ve všech smě-
rech a všech vrstvách (vyjímajíc směry klerikální,
které nepovažujeme za kulturního činitele), tomuto
úmyslu odporuje. Poslední půldne sjezdového hnutí
určeno byl diskusím po přání velké většiny plena
sjezdového. Za svolavatelky: Eliška z Purkyňů, Marie
Branbergrová, Erna Scheichlová, Karla Erfurtová, dr.
V. Vozábova, Zorka Hovorková, Pavlína Klenková
z Vlastimilů, Pavla Maternová, dr. M. Slavíková, dn.
V. Babáková.
Omluvných a pozdravných přípisu
došlo ještě mnoho, mezí nimi list polský, který pře-
četla pl. Smíšková z Varšavy a list pl. Tůmové-
Rubešové, v němž přeje sjezdu všeho zdaru. Krom
toho pl. Miloslava Procházková zaslala dopis,
v němž lituje, že nemohla osobně přednést svůj
ohlášený referát o ženě v rodině a v domácnostia
sděluje s účastníky sjezdu písemně alespoň jeho
trest.
Odpoledne vybraženo úplně debatám a hlaso-
vání o resolucích a návrzích během jednotlivých re-
ferátův ohlášených, z nich vyplývajících a častov
ních i přesně již formulovaných. Debaty byly hlučné,
obsažné a podrobné, i účastnila se velmi značná
část všech účastnic sjezdu. Trvaly od 3. do 7. hod.
večerní.
Mezi přijatými návrhy sluší jmenovati také návrh
pí. A. Maříkové, aby tělocvičný spolek paní a divek
pražských i ostatní tělocvičné spolky a ženské od-
bory sokolské v první řadě vyzvány byly k založení
svazu slovanských ženských spolků v Rakousku, po-
něvadž ony svou činností spolkovou i mimospolko-
vou již dávno své prvenství v té věci si vybojovaly.
Teprve po 7. hod. došlo k volbě pracovního vý-
boru, jenž posléze zvolen — aklamací — 11členný.
s právem kooptace. Zvoleny do něho pí. z Pur-
kyňů, sl. Branbergrova, pl. Jehličková,
sl. dr. Vozábova, pl. dr. S lavíková, pl. dr.
Babáková, pl. P. Maternová, pl. Schei-
chlová, sl. Jarníkova, pl. Maříková, pl.
Teyrovská. — Hřejným závěrečným slovema
poděkováním předsedající pl. Zorky Hovorkové (za
churavou pl. Klenkovou z Vlastimilů) čtyřdenní sjezd
českých žen uzavřen za zpěvu písní.
#30
alto_textblock
#30
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Prázdniny. Školní prázdniny, nejkrásnějšt
doba života. Letos dokonce zpříjemněná vý-
stavou. Zpříjemněte si prázdniny, máte na to
dobré právo; ale spojte s přijemným užitečné.
Výstavy jsou přehlidkou stavu průmyslu,
obchodu a konečně stupně kulturního vůbec.
Okamžikem, jenž jest určen k tomu, abychom
na chvili postáli a změřili dráhu, která jest
uražena; poučili se událostmi, které jsou z
námi, povzbudili se úspěchy dobytými a pak
znovu nastoupili svůj pochod v před.
Výstava jest znamenitým doplňkem škol-
ního vyučování. Zde se poučení podává na
dlani, ve formě názorné a často i zábavné.
Použijte této příležitostil
A použijte ji zejména vy, mladí přátelé
kteří jste na důležitém rozhraní života, kdy
nastává úkol zvoliti povolání.
Projděte výstavu s otevřenýma očima,
uvažujte o tom, co vám ukazuje, uvědomte si
nejen, v kterém oboru byste si mohli zbudo-
vati pevnou existenci, nýbrž i v kterém oboru
nejvíce prospějete svému národu.
Vidouce na výstavě nezadržitelný pokrok
svého národa, zajisté pocitite mocnou touhu
státi se platným jeho členem. Uvažujte, že
národu svému prospějete jen jako silné in-
dividuum, silné duševně, fysicky i hospodářsky.
Nezapomeňte, že jen silný člověk dospěje
svého cíle, že jen silný jest oporou a záštitou
své rodiny, že jen silný prospěti může svěmu
národu, že jen silní jednotlivci tvoří silný.
mocný národ, nezávislý na přízni a nepřízni
jednollivců a vlád, kleré připlaví a odplav
vlna času.