Strana 6. Číslo 276

KATOLICKÉ LISTY

Dne 8. října 1902.

ve příčině úřední působnosti okresního hejtmana v Chebu. Z Vídně, 7. října. Dnes dopoledne položen u přítomnosti císaře, arciknížat Františka Ferdi- nanda, Ferdinanda Karla a Rainera základní ká- men nového městského chorobince v Lainzu, v 13. vídeňském okresu. Nový chorobinec bude míti místa pro dva tisíce ošetřovanců a bude moci býti rozšířen pro počet dvojnásobný. Úhrnný náklad jest rozpočtěn na 75 milionů. Z Kodaně, 7. října. Finanční ministr Hage předložil dnes folketkingu rozpočet na dobu od 1. dubna 1903 do 1. dubna 1904 Z Cařihradu, 6. října. Mnohé časopisecké zprávy o řádění tlup jsou nesprávné nebo přemrštěné. Zprávy o nových vojenských opatře- ních se nepotvrzují. Zdá se, že řádění tlup pře- kročilo již vrchol a že jich následkem pokročilé výroční doby také ubývá Z Yokohamy, 6. října. (Reuter.) Dle do- slechu rozhodl se ministr pro námořnictví pro roz- množení loďstva. — Japonské vyslanectví v Lon- dýně stane se prý velevyslanectvím.

K rakousko-uherskému vyrovnání. Z Pešti, 7. října Při dnes večer odbývané konferenci liberální strany prohlásil minisťerský předseda Szell, uvítán hlučným souhlasem, že čle- nové vlády mohou sílu a vytrvalost k vykonání veliké nastávající práci čerpati jen z pevného pře- svědčení, že mohou s jistotou počítati na nezištnou podporu strany, dokud zůstanou věrni zásadám, obsaženým v programu strany. (Dlouho trvající eljen) Ministerský předseda spoléhá prý se na podporu strany a jest přesvědčen, že se neklame. Prosí prý, aby vládě byla zachována důvěra, kterou se vláda vynasnaží zasloužiti. (Hlučný souhlas)

Kdo světil kostel v Šipce. Ze Srědce, 7. října. Proti tendenčním zprá- vám zdejších listů prohlašují úřadní kruhy, že ko- stel v Šipce vysvětil skutečně bulharský metropo- lita a nikoli ruské duchovenstvo. Dle pravidel pra- voslavné církve považuje se svěcení vždy za cele- brujícím knězem vykonané. V Šipce celebroval bulharský metropolita a tudíž sluší účastenství ru- ského duchovenstva jen za assistenci považovati.

Francouzsko-siamská konvence. Z Paříže, 7. října. V dnešní ministerské radě, odbývané v paláci Elysejském, sdělil ministr zahraničních záležitostí Delcassé, že on a siamský Ayslanec podepsali dnes konvenci, kterou se upra- vují otázky sporné mezi Francií a Siamem.

Boerští generálové. Z Paříže, 7. října. Dle »La Presse« dostal zdejší boerský výbor zprávu, že boerští generálové pribudou do Paříže příští pondělí a že 15. t. m. pojedou dále do Němccka.

Zprávy hospodářská. Akce na ochranu užitečného ptactva v Čechách a na Moravě letošním rokem utěseně po- kročila. Kdežto až do té doby omezovala se činnost v tom oboru téměř výhradně jen na ochranu ptactva v nejužším slova smyslu, letos nesla se směrem posl- tivním: nalezla se totiž veliká řada upřímných jeho přátel, která stálým a čím dále tím pronikavějším steskům na ubývání ptactva v krajínách našich hor- livě odpomáhá zavěšováním umělých budek, které přl- rozená doupata ptačí mají nahraditi. Že tomu tak, toho dokladem je zajisté okolnost, že kromě mnoha jednotlivců letošního jara zakoupily a rozvěsily značný počet budek spolky sadařské, okrašlovací, hospodářské a pro ochranu ptactva v různých místech a některé okresní výbory a města. Potěšitelno je, že i některé lesní správy velkostatků zasáhly činně v tuto akcl. Akci utěšeně vede p. Jindř. Vorel, říd. uč. v Dobré Vodě u Pelhřimova. Příbramské doly. V stříbrných pánvích pří- bramských dobývá se nejvíce stříbra a olova v naší říšl. Rozdělují se na čtvero blavních oddělení, k nimž jako páté družilo se skupenství dolů v Kutné Hoře, kdež však poslední dobou, jak z časopisů známo přestalo se pracovati. V Příbrami pracovalo poslední rok na dolech v úpravnách a v různých odděleních dohromady kolem 5000 horníků. Vyrobeno bylo přes 30.000 kg. stříbra, asl 11.000 kg. měkkého olova a 22.000 kg. klejtu. Roku 1893 činil veškeren člstý zisk na 477.500 zl., kdežto roku 1883 činil čistý zlsk více než dvakrát tolik. Lonského roku klesnul opět výtěžek dolů a příčinu sluší hledati v rok od roku klesajícím kursu stříbra, kdežto mzdy a vý- platy, dále palivo, stoupají. Hloubkou šachet v Schla- debachu v Šasku a jinde byly rovněž doly příbram- ské zastíněny. Praví se, že v dolech příbramských

bude se dolovati v menších rozměrech, dle toho, jaký bude výtěžek.

Ovocnická besídka. Ruské ovocnietví. Píše Ant. Zámečník, farář.

U Němců lze v posledních letech pozorovat huutí všeněmecké, u Slovanů jest již dávno pozorovati zájem sjednotiti se aspoň v nejdůležitějších věcech na poli národohospodářském, jen že pro strach mnohých činitelů nelze toto dílo uskutečniti. Dokud ruská vláda měla málo továren na zpracování lnu, bylo v Krkonoších dobře, plátno se výborně na Rus pro- dávalo — nyní je jinak. Na Rusl před 50ti roky málo kdo se staral o roz- umové ovovnářství, kruhy městské musily se spoko- jiti s ovocem z Krymu a z dálné Asie; ovoce ven- kovana z okolí Tuly, Charkova, Kyšlněva, z Podolí Volyně bylo neznámo — dnes je však tomu jinak. Vláda ruská racionelně provádí již několik let ovoc- nářství; okresní školky zařiz jí se státem, čeští za- hradníci jsou hledáni jak státem, tak také ruskými kavalíry, aby zájem pro ovocnictví všude budili; za nějaký čas může vláda ruská také říci, že ovocnictví zvelebila sama; bude to asi tak, jako s těmi českými emigranty po bitvě bělohorské, kteří Němce naučili teprve rostliny pěstovatl. Dnes Rusko má též výběr svých dobrých osvědčených druhů ovocných a neváhám milému čtenáři sortiment jablek a hrušek ruských sdě- litl a to proto, aby posoudil, že se mnoho neliší od na- šeho. Na ovocných sjezdech v Petrohradě, Charkově aj. bylo schváleno následujících 48 druhů jablek pro Rus, což jest ovšem prozatím, neboť na Varšavsku jsou zcela jiné druhy, jímž se daří, nežli v Samarkandu neb na Kavkaze, kde je zcela jiná půda a jiné pod- nebí. Jsou pak druhy ty asl tyto: 1. Astrachán bílý (ječně). 2. Astrachan červený. 3. Bílá papírovka. 4. Viržínské červené. 5. Borovlnka. 6. Titovka. 7. Cron- selské. 8. Červený kalvil podzimní. 9. Aport ji- nak car Alexandr. 10. Antonovka. 11. Antonovka Kameníčka. 12. Montvillovka. 13. Slívočnoe. 14. Malinové. 15. Koštela. 16. Pepinka litevská. 17. Čel- linl. 18. Seřinka. 19. Bílý kardinál. 20. Dánský kalvil. 21. Ananasová reneta. 22. Zlatá zimní par- ména. 23. Devjasilovoe. 24. Krásokvět. 25. Re- neta landsperská, 26. Kanadská reneta. 27. Kalvii zimní bílý. 28. Reneta Baumanova. 29. Ribston peplng (anglická). 30. Reneta Harbertova. 31. Re- nata Kulonová. 32. Červené štětínské. 33. Re- nata Kaselská. 34. Bobovoe. 35. Renata oranřová Koksove. 36. Purpurový Kyzlnot. 37. Reneta šam- paňská. 38. Jablko Boikovo. 39. Reneta Oberdickova. 40. Vagnerova prizovce. 41. Babuškino. 42. Dobrý Kusťanin. 43. Krížapel. 44. Vargul. 45. Anyz algl. 46. Anyz polosatý. 47. Černé dřevo. 48. Chorošovka zlatají. Z hrušek pak 39 druhů je schváleno pro půdy ruské a to: 1. hruška francouzská limonová. 2. Klaps-Fa- vorit. 3. dobrá šedá. 4. Amanlíska. 5. Wiliamsova. 6 Esperonová panská. 7. Merodová. 8. Červená. Bergamotka. 8. Gardi. 9. Lesní krasavice. 10. Pod- zimní děkanka. 11. Boulanís. 12. Djušes Wiliams. 13. Esperina. 14. Princezua Marlanna. 15. Boskop- ská. 16. Urbanistka. 17. Anžulemská. 18 Nová Poato. 19. Napolionka. 20. Dlel. 21. Děkanka.. komis. 22. Klerl . 23. Koporečka. 24. Kalebasa. 25. Plocká. 26. Trlumf Žodnána. 27. Bon de Malin. 28. President Druar. 29. Pas Colmar. 30. Lekte. 31. Kjure. 32. Pas Crasan. 33. Josefina z Malina. 34. Hardenpontka. 35. Zlmní děkanka. 36. Ilinka. 37 Panna. 38. Bezsemenná. 39. Sen žermén. Na výstavě v Nižním Novgorodě viděl jsem krásné ovoce většlnou z Krymu, od jednotlivých rol- níků ruských nikoliv; za to podívil jsem se těm ele- gantním závodům na výrobu ovocného vína, a mohu řícl, že závody tyto měly by nám býtl vzorem; jsou ovšem dle modelů francouzských, ale co naplat, když zboží je výborné. Přál bych si, aby na příští naší výstavě ovocnické podobné velikolepé bufety byly též zastou- peny, neboť ty mají velikou budoucnost; letos na příklad bude jablek až příliš mnoho, proč by se ovoce nemohlo jinak zužitkovati, třeba na mošt — už je hrůza z toho alkoholu na venkově — dělá si to každý švec, a je to samá otrava. Kdy pak se a probudíme z toho kalu! Nikdo nám nechce pomoci, musíme si tedy pomoci sami.

Bursovní a tržní zprávy.

Vídeňská peněžní bursa. Dne 7. října. (Závěrečné kursy.) Únorová renta 100.75. Květnová renta 100 80. Rakouská kor. renta 99.90. Stříbrná renta 100 60. Rakouská zlatá renta 120.45. Uherská zlatá renta 120 05. Uherská korunová renta 97.65. Losy z r. 1860 celé 150 60. Losy z r. 1860 pět. 183.—. Losy z r. 1864 251.—. Losy kreditní 428.—. Losy z roku 1854 187.—. Komunální losy 425.—. Tisuké losy 160.—. Turecké losy 113.00. Úvěrní akcie 68175. Anglobanka 274.—. Unionka 535.—. Banka pro země rak. 395.50. Uherské lreditky 720 50. Bankovní jednota 455.50. Ústav pro úvěr pozem. 927.—. Unionky pražské —.—. Živnostenská banka 257.—. Lvov-černoviclá

566.—, Státní dráha 709 75. Lombardy 77.85. Štyrsko-hrad.- köfl. —.—. Severní dráha 5700. Severozáp. dráha 451.50. Česká záp. dráha —.—. Pardubická dráha —.—. Polab- ská dráha —.—. Česká severní dráha —.—. Buštěhrad- ská A) ——. Buštěhradská B) 993. Pražsko-duchcovská dráha —.—. Duchcovsko-podmokelská —.—. Ústecko-te- plická ——. Pouliční dráha A) —.—. Pouliční dráha B) —.—. Dunaj, paroplavba 921.—. Tur. tabák. rež. 324 59. Tov. na zbraně 317 50, Alpinky 371 00. Rim.-muráňské 491 00. Pražské železářské 1520. Česká mont. spol. 1137. Záp.-české uhelné 238.—. Sev.-české uhelné —.—. Moste- cké uhelné 726.—. Schodnica 1000. Napoleony 19.05. Paříž 95.12. Londýn 239.45 Německá města 117 02. Marky 117.02. Ruble papír. 253 50 Z Vídně, 7. října. (T. k.) Za neustálého ticha kursy stagnující, jen kreditky na záznamy berlínské vyšší. Společné renty pevné. Na dodatečné burse kreditky 682.50, státní dráha 710 25. — Eskontní sazby 3 1/4—43/%. Pražská plodinová bursa. Dne 7. října 1902. Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 77—81 kg na 1 hektolitr 7.80—8.15. Žito 72—74 kg. české 7.20—7.45. Ječmen výběr 7.90—8.00, obyčejný 6 60 až 6.65. Oves prima 6.45—6.50, obyčejný 6.30—6.35. Kuku- řice nová 0.00—0.00. Seno lisované 3.60—3.80, nelisované 3.60—3.80. Sláma cepy mlácená 2.25—2.50, sláma ke krmení 1.80—2.00, sláma ku stlaní 1.80—2.00. Mouka a mlýn- ské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. 0: 28.50—29.00, č. 1: 28.00—28.50, č. 2: 27.00—27.50, č. 3: 25.50—26.0, č. 4: 23.50—24.00, č. 5: 22.00—22.50, č. 6: 21.00—21.50, č. 7: 18.50—19.00, č. 8: 00.00—13.50, Žitná mouka za 100 kg. č. I.: 22.50—00.00, č. II.: 21.50—00.00, č. III. 17.50—00.00, č. IV.: 14.00—00.00. Pšeničné otruby 10 80—11.00, žitné otruby 10.80—11.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9.00—10.00, ke krmení 0.00—0.— Hrách k vaření žlutý 10.00—11.00, k vaření zelený 12.50 až 13.50. Čočka 12 00—15.50. Zemčata k jídlu 1.75 až 2.—, k pálení lihu 0.00—0.00. — Olejnatá semena: Řepka 11.25—00.—. Mák 24.50—26 00. Kmín 25.50 —26 50. Sušené ovoce: Švestky 00.00—00.—, hrušky —.— at —, křížaly 0.00—00.—. Jetelová semena: čer- vená 00.00 až 00.—, bílá 72.— až 95.—. Sušená če- kanka: 7.00—7.25. Pražské tržní ceny ze dne 7. října. Prodáno 100 kg. brambory nové za K 3.40—4.00, sena za K. 8.20 až 10 80, slámy krmné za K 000—0 00, slámy žitné (dlouhé) K 5.00—5.40. Cukr. V Prane, 6. října. Z Ústí nad L., první výrobek platil pohotově K 19.50—19.60, na říjen-prosinec K 18.50 až K 18.65. Káva. V Hamburku, 6. října. Platilo se na říjen 31.50, na prosinecj32.—, na březen 33.75, na květen 33 25 marek. Líh. V Praze, dne 6. října. Za 1000 litrů stup. pohot. zboží lihu čistěného K 127.75—128.25. Sur ového bramborového 36.00—36.25, surového melasového 35.77 at až 36.C0, v malém K 0.— až 0.— a výše.

Dary a příspěvky. (Složeno u pokladny »Katolických Listů«.) Pro chudou vdovu. Fr. Vojáček, farář, Janovice

. . . . . kor 1,—

Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. Začátek o 3. hodině. Ve středu, 8. října. V STUDNI. Komická opera o jednom dějství. Složil Vilém Blodek. S textem od K. Sabiny.

Píseň Fortuniova. Komická opera o jednom dějství. Složil J. Offenbach. Slova napsali Cremienx a Halévy. Přeložil V. J. Novotný. Mimo předplacení Ve středu, 8. října. Jediná pohostinská hra Charlotty Wiehe a její francouzské společnosti. La ehasse au loup. Drame en un Act de M. Verga. Adaption frangaise de M. Maurice Vaucaire.

L'Homme aux poupées. Conte mimé, Scénario et Musique de M. Henry Bérény.

COLOMBINE. Drama en un Act de M. Erich Korn, Adaption frangaise de M. Jean Thorel. Konec po půl 10. bod

Začátek o 7. hod.

Nejlevnější mše.

V. E. HORÁK

Missa Quinta in p.

Pro smíšený sbor a průvodern varhan upravii VOJTĚOH ŘÍHOVSKÝ. Hlasy zpěvné po 20 hal. Partitura 1 kor. (Původní vydání stálo přes 6 kor) EDITION M. U. 67. NAKLADATEL

Mojmír Urbánek

Praha, nyní: Jungmannova tř. č. 14.