Strana 2.

Číslo 276.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 8. října 1902.

dostí katolických spolků za subvenci bylo úplně oprávněno, protože prý beze vší výjimky provozují »klerlkální propagandu.« »Klerikální nebezpečí«, kteréž ve Št. Hradci neustále se zvětšuje, nesmí prý se podceňovati. Národní strany nemohou prý »klerl- kallsmus« potřítl a proto třeba prý, aby boje proti nim odvážila se soc. demokracie a rozvinula v ulicích městských opět korouhev protiklerikalismu. Jedno- hlasně přijatá resoluce obrací se proti všellkému da- rování veřejných prostředků ve prospěch konfessio- nálních ústavů. Zkušenost učí — praví resoluce — že konfesslonální vyučovací ústavy mají za účel za- chování hierarchle a konfessionální dobročinnost má zase prý za účel, zachovati obyvatelstvo v žebrácké odvislosti a podřízenosti, již doprovází nemravné po- krytectví. Pravá hummanita se netáže prý po vyznání nebo plemeni, nýbrž po stupni bídy. — Povášíme-li, že obecní zastupltelstvo odepřelo svou podporu právě takovým spolkům, které zmlrňají nouzi a bídu, vy- vrací se přijatá resoluce sama sebou a svědčí jen o bezmezné nenávlsti, jakou soc. demokraté chovají vůčl katolíkům. Kdyby běželo o spolky nekatollcké, zvláště nevěrecké nebo židovské, zazářila by hum- manita jejích dozajista ve světle docela jiném, Záležitost rumunských židů dostane se na přetřes také v uherské poslanecké sněmovně. Budou totiž mezi dotazy, kteréž badou v parlamentě hned v jeho první schůzi podány, nalézati se zrovna dva do- tazy, jež vzneseny budou na předsedu ministerstva v záležitosti rumunských židů. Jeden podá strana ne- odvislých, druhý strana liberální. A je zajisté pravou uherskou zvláštností, že interpallantem za stranu libe- rální bude poslanec a římsko-katolický fa- rář v II. okresu hlavního města Jan Hock, jenž je členem této strany. Hrabě-vladař Arnošt z Lippe-Biester- feldu ocitnul se ve velikém sporu s linií Lip pe- Weissenfeldskou. Véc je tato: Počátkem r. 1901 prohrál vladař knížectví Llppského ve všech instancích až po říšský soud při, již proti němu za- hájlla mladší linle Weissenfeldská. Blesterfeldské linii běželo při tom o ztrátu renty 30.000 marek z lipp- ského rodového jmění, kteréž r. 1762 utvořeno bylo od Blesterfeldské a Welssenfeldské linie tím, že od- stoupila panství Biesterfald a Welssenfeld celému kní- žecímu lippskému domu. Před tím však, již r. 1749, uzavřena byla jiná rodová smlouva. Ustanovovala, že renty ze všeho lippského rodného jmění mají po- užívati jen ti potomci, jejichž předkové byli nejméně hrabaty nebo svobodnými pány. Předkyní hraběte-vladaře jest jistá paní Mo- desta z Urrah, kteráž nepochází ani ze stavu hraběcího aní ze stavu svobodných pánů, neboť její předkové pocházejí ze stavu občanského. Rozhodčí soud, jemuž předsedal král saský, rozhodl r. 1897, že tento původ občanský není pro následnictví v rodě Lippském žádnou závadou. Přišel proto hrabě Arnošt jako plnoprávný vladař knížectví Lippského na místo k vládě neschopného knížete Alexandra do Detmoldu. Ale silně rozvětvená hraběcí rodina Llppe- Welssen- feldská upírá nyní hraběti vladaři právo na jakékoliv důchody ze jmění, r. 1762 utvořeného, protože má za choť dámu, jež nepochází anl z rodu hraběcího, ani z rodu svobodných pánů a zahájlla novou při s hra- bětem-vladařem. Na den 1. října položeno bylo první stání před zemským soudem v Datmoldu. Ale bylo odročeno, protože prohlásil zástupce hr. Arnošta, že neobdržel od tohoto ještě žádných informací. Návrhy Welssenfeldské linle směřují k tomu, aby hr. Arno- štovi »odepřeno bylo právo příslušnosti k vysoce uro.

zené hraběcí L'ppské rodině«, kromě toho má mu býtl odepřeno také právo na tltul »hraběte a pána z Lippe a hraběte ze Schwalenbergu a Sternbergu«, jehož používá všechen rod. Žalobcl žádají nad to ještě, aby jen při vládních, s vladařstvím spojených výkonech směl používati znaku hraběcího Lippského rodu a aby na příště nesměl používati také jména z Blesterfeldu. Konečně má mu býtl odňato právo, podle něhož nazývá se vrchní hlavou veškeré hraběcí Llppské rodiny a na základě jehož by vykonával práva, sloučená s postavením přednosty rodu. Jinak má také hraditi útraty, jež vzejdou z celé této pře. Ke kulturnímu boji ve Franeil. Poslanec kraje Finistére abbé Gayrard zaslal předsedovi ministerstva Combesovi list, v němž ostře protestuje proti zákazu, jímž zapovídá se vyučování katechismu v řači bretoňské, a ohlašuje, že podá v poslanecké sněmovně příslušný dotaz. Předseda fraucouzského ministerstva Combes promluvil velikou řeč, v kteréž jednak opo- věděl zostření kulturního boje, jednak také vylíčil hlavní úlohu, kteráž připadá Francii v oboru zahra- niční politiky. Konal totlž včera večer republikánský výbor pro obchod a průmysl v Paříži obvyklý vý- roční banket, kterémuž předsedal president minister- stva Combes. Mimo něho súčastnilo se banketu ještě více ministrů, senátorů a poslanců. Ministr obchodu Trouillot dovozoval, že výbor postaral se o to, by o výstavách v cízlně zabezpečeno bylo Francli vy- nikající místo, a skončil vyzváním, aby nyní v dobé, v níž tvoří se veliké trusty, pěstěn byl duch podní- katelský a podporováno bylo učení se cizím jazykům. Posl. Brisson pravil, že země, jež zabezpečiti chce trvání vlády, povolala o posledních volbách republice vášnivě oddané občany, ale že odpůrci neodkládají z rukou zbraní. Kongregace vztýčily prý prapor odboje. Ale zemé poznala prý nebezpečí, vláda pak prokázala konečně, že jest odhodlána há- jiti republiku, ba také ohrožovanou již jednotu Francle, a sice tím, že kongregacím odňala vyučování. Na to ujal se slova předseda ministerstva Combes a vy- ličoval nedávno vypuknuvší protirevoluci, která činí nárok na to, aby zdála se býti skutečnou velmocí. Ve jménu svobody stavěly se prý kongre- gace nad zákon, ale my — pravil řečník — dokázali jsme jim svými dekrety, že nedáme se kla- mati nepravým liberalismem, země pak, již spravu- jeme, posílá nám po generálních, obecních radách atd. blahopřání, ve kterých spatřujeme povzbuzení. Úloha naše nepokročila sice ještě příliš daleko, ale my ji dokončíme. Nesmí býti řečeno, že zákon o spolcích zůstává slabostí mi- nlsterstva mrtvou písmenou, že ne- správná soustava práce se nereformuje a že dělníci mají zříci se vyhlídky, že ve dnech svého stáří dojdou zaopatření. Při všech těchto svých snahách spoléhá ministerstvo na přispění a pomos všech francouz- ských republikánů, chtějíc ochraňovati zájmy průmyslu a obchzdu. Má proto povlnnost, aby zachovala v zeml vnitřní i zahraniční mír. Předseda ministerstva doufá, že vláda bude s to, aby zlepšila poměry dělnictva. Pokud se týče zahraniční situace, přidržo- vala se Francie od r. 1870 nepřetržitě a pevně míru a zamítala s opovržením jak válku, tak revoluci, Francie lpí na míru nikoliv ze slabosti, nýbrž proto, že jest ovládána výhradně ideami civilisace. Použijmež — skončil president mínisterstva — tohoto míru, který jest sice pro výborné poměry Francle ke všem mocnostem stálejším, než li kdykoliv jindy. Calý svět uznal loyalitu naší zahraniční politiky. Franci

opírá se o mosnou allianci a těší se také cenným přátelským svazkům. Republika, ozářená všeobecnou úctou (?) můle klidně vystoupiti proti hrozbám mon- archistů a vzteklému povyku naclonalistů. Řeč tato přijata byla s velikým souhlasem. Belgický král jest dle zpráv brusselských ča- sopisů pevně odhodlán, že následkem svého podry- tého zdraví se poděkuje a že na tento státní akt dojde již co nejdříve. Protože hr. Flanderský nemůže odhodlati se k převzetí koruny, přejde koruna na jeho 27letého syna, prince A lbert a. Dánský říšský sněm sestoupil se včera. Po službách Božích obě sněmovny se ustavily. Folkethlng zvolil předsedou Triera (reformní strana levice)a místopředsedy Krabba a Thomsena (rovněž reformní strana levice) a landsthing zvolil 33 členy předsedou konferenčního radu H. N. Nansena (neodvislého konservativce). Na dosavadního předsedu Matzena (pravice) připadlo 26 hlasů. Místopřed- sedy zvolil laudsthlng státního revisora Madaena Mygdala (reform, strana levice) a generálního au- ditora Stephensena (neodvislého konservativce). Z dřívějších místopředsedů byl jeden členem pravice a jeden neodvislým konservatlvcem. Italský velevyslanec v Berlíně byl pansl- onován. Ale jen jako generál, protože překroč 1 již hranici věku k tomu přiměřeného. Dlplomatické jeho postavení zůstává tím nedotknuto. Sjezd italské »liberální« mládeže. V Man- tově koná se právé druhý národní sjezd italské »libe- rální« mládeže. Jest na něm zastoupeno 50.000 členů, 200 delegátů a předsedá mu novlnář Glovanni Bo- rellí. — Italští poutníci v Jerusalémě »Ag. Ha- vas« oznamuje z Jerusaléma: Dne 4. t m. při- jeli sem Italští poutníci vedeni kardinálem Ferra- rim. Dle ustáleného zvyku zaujal generální konsul francouzský za bohoslužeb u Božího hrobu první místo a po straně proti jeho místu zasedli ostatní katoličtí konsulové. Strážce Božího hrobu uvítal Italy. Kardinál Ferrari velebil potom ve své odpovědl požehnané působení papežovo. Boerští generálové Dewet, Botha a Delarey přijeli včera do Bruselu. Před nádra- žím očekávaly je veliké zástupy lidu. Za provolávání slávy generálům obklíčily tísnící se zástupy povozy generálů. Ve středu odjedou generálové do Gentu a ve čtvrtek vrátí se sem, odkud pak odjedou do Ut- rchtu k oslavení narozenin Krügrových. — S balkonu hotelu, ve kterém boerští generálové se sestoupili, promluvil Dewet řeč, v níž prohlásil, že generálové nepřišli do Evropy žádat za podporu za účelem opětného dosažení neodvislosti, nýbrž žádat za pomoc, jíž by mohli se zotavitl Boerové z váleč- ných škod. Dnes konána byla v Bruselu na počest boerských generálů vellká schůze, ve kteréž ujal se slova také Dewet. Pravil: »Vůči tomu ohromnému nadšení, kterého jsme zde svědky, tážeme se, proč asl nedošlo na žádné zakročení. Bůh chtěl, abychom ztra- tili naši samostatnost. Zůstaneme své nové vlasti věrnl, budou-ll podmínky míru loyálně provedeny. Angličané nejsou již našimi nepřátely. Také já podepsal jsem smlouvu o mír a dostojím svému slovu « — V pátek v 8 hodin ráno přijedou generálové do Berlínaa přijati budou od německého císaře nejspíše ještě téhož dne. Ubytování budou v hotelu »Prine Albrecht«. V něm také uspořádá spolek pro podporu Boerů na počest generálů slavnost o níž jim budou odevzdány sešedší se dary. Bude mezi nimi také 15 000 marek, věnovaných od ženského výpomocného spolku.

zvaná yard, kde se na večer schází celá rodina na táčky. Děti mívají tam pravidelně též nějaké tělocvičné ná- řadí, vždy aspoň houpačku. Často sedával jsem s kra- jany večer na yardu, a hovařívali jsme o vzdálené vlastl. Před náml hořela hromada dříví k vůli mo- skytům, denní žár vystřídal příjemný večerní chládek, pokuřovali jsme výborné americké doutníky, pili dobré americké plvo a vzpomínall na vlast. Zvlášť večírky u upřímného intelligentního redaktora Mazače v Mil- waukee strávené zůstanou mi povždy milou upo- mínkou. Ovšem vzpomínati na vlast jest tu vždycky úkon trochu relativní. Sedíte u večeře a vzpomínáte, jak asl doma vaši drazí pochutnávají si na pražské večerní uzenlně — zapomněli jste, že jest v Praze dávno již ráno druhého dne. Je-li v Praze poledne, jest v Novém Yorku tepr 6 hodiv ráno, v Chlcsgu 5, v Omaze dokonce teprve 4 hodiny ráno. Tak si vysvětlíme zdánlivé paradoxon, že na př. svého času v Novém Yorku věděli o za- vraždění naší císařovny Alžběty nejen o několik ho- din dříve, než my v Čechách, nýbrž i dříve, než se vůbec vražedný atentát stal — — V mnoha městech, jako na př. v Chlcagu, Mil- waukee, Cedar-Raplds a j. není většlna ulic dlážděna a proto, aby v deštlvé době občanstvo v blátě neuto- nulo, zřízeny jsou podél všech domů dřevěné prkenné chodníky čl »sajdboky«. Pěkně se po nich chodí,

dokud jsou nové, aneb aspoň úplné; hůře je, když jednotlivá prkna vyhnijí a vypadnou — pak v nich chodec nejednou zapomene nejen deštník nebo hůl, nýbrž často i celou nohu. Bláto za deštivého počasí a mračna prachu za sucha jsou také stinnou stránkou mnoha amerických měst. V Chicagu jsou na př. místa, kde za déle trva- jícího deštivého počasí podnikaví amerlčtí uličníci jezdí v neckách po ulici — Přejíti přes ulici bylo by pak ovšem spojeno téměř s nebezpečenstvím života, kdyby přl přechodech nebyly zřízeny všude spolehlivější dřevěné chodníky. Čestnou výjimkou jest hlavní město Spojených států amerlckých, Washington, Detroit na jezeře Ml- chiganském a Buffallo u Nisgarských vodopádů. Tam jsou ulice téměř všude pečlivě vydlážděny, vět- šinou asfaltem. Také v Chicagu v bohaté obchodní čtvrti jsou ulice v pořádku, asfaltované. Bylo mi nápadné, ž ostatní čtvrti městské topí se v blátě, a jen v bohaté části jest vše vyparáděno; nezdálo se mi to jaksl dosti demokratické na demokratickou Ameriku. Ptal jsem se, a bylo mi řečeno, že i pro ostatní odlehlejší části města jest dlažba povolena, ale snědll prý ji nenas, tní měští radové chlcagští. Snísti dlažbu - k tomu ovšem patří člstě amerlcký žaludek — — (Pokračování.)

Zprávy církevní. Úmrtí. Včera, dne 7. t. m. zemřel zaopatřen sv. svátostmí ve svém rodištl ve Zbirově dp. Josef Matoušek, druhý kaplan v Brandýse n. L. Na- rodíl se dne 1. září 1863. Na kněze byl vysvěcen dne 4. července 1889. Zesnulý jel o prázdninách po vážné nemoci k rodlčům na zotavenou a zatím znova ulehl a do Brandýsa více se nevrátil. Pohřeb bude se konati ve Zbírově ve čtvrtek o 10. hodině dopol.

R. l. p.

Zprávy denní.

* Paběrky z »Práva Lidu«. Dle »Práva Lidu« ze dne 3. října nazval známý liberální posla- nec slovinský, s nímž zejména mladočeští poslanci dobře sympatisují, na své poslední voličské schůzi v Hoterdešiči všeobecné a rovné právo hlasovací jedem. V Krajině je svět zrovna obrácený. Liberálové jsou proti všeobecnému právu hlasovacímu zrovna zuřiví a klerikálové se pro ně zase tlukou. K tomu podotýkáme, že by se i sociální demokraté pro všeobecné právo hlasovací netloukli zrovna jako Mladošešl a liberálové slovinští, kdyby necítili, že jim takové právo hlasovací prospěje. Ač horují pro hlasovací právo žen, zamítli v Belgli před- lohu vládní na zavodení hlasovacího práva žen,