#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národnich Listů“ k číslu 316. ze dne 15. listopadu 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
#4
alto_textblock
#4
= Nebezpečná produkce. Přání, znázorniti na
jevišti některý výjev pokud možno realisticky, bylo
by mělo málem na jednom z divadel rozmanitostív
Manchesteru za následek smrt jakési artistky. V panto-
mimě, nazvané »Hadi«, ovíjejí se živí hadi kolem hrdla
artistky a aby se věc zdála zvláště nebezpečnou, bylo
na programu výslovně udáno, která firma dodala
»divoké hroznýše druhu Python.« Ale nedopatřením
dodán byl divadlu vskutku divoký hroznýš a ten po-
čal při produkci artistku velmi povážlivě svírat. Po-
křik dámy ve smrtelných úzkostech považovalo obe-
censtvo za znamenitou hru a odměnilo ji hlučnou
pochvalou. Na štěstí zpozoroval zkušený dozorce
hadů, že tu jde o skutečný zápas ua život a na
smrt, dal rychle spustit oponu, ale teprve po dlou-
hém namahání podařilo se jemu a jeho soudruhům
vyprostit ohroženou artistku ze sevření hadova.
= Únos školačky v Athénách. Z Athén se ozna-
muje: Že nakažlivá nemoc »láska« i v dívčích ško-
lách řádí, jest dávno známo, ale obyčejně dají se o
ní onemocnění uzdraviti, aniž by trpěli jejími ná-
sledky. Avšak krásná čtrnáctiletá dceruška jakéhosi
zdejšího velkoobchodníka, Marika, musila draze za-
platiti své první pokusy milování. Na svých každo-
denních cestách do školy setkávala se pravidelně
s jakýmsi studentem a seznámila se s ním tak, že
se oba do sebe až po uši zamilovali. To nebylo pro
ně nebezpečné, neboť měli dosti času až nabudou
nebo pozbudou tolik rozumu, by je pop spojil poutem
manželství, ale starší bratr Mariky nechtěl jim dovoliti
ani ta nevinná dostaveníčka na cestě do školy.
Proto rozhodli se, učiniti tomu pronásledování konec
a upláchnouti, by žili pospolu. Navzdor přísnému
dozoru a opatrování podařilo se Marice utéci onehdy
v neděli z domu a dostaviti se na umluvené místo,
kde ji její milenec čekal. By utekli daleko a založilí
si domácnost, k tomu nedostačovaly studentské fi-
nance, ale to jim nedělalo starosti, neboť myslili
že se Pánbůh bude o ně starati jako o vrabce. Ode
brali se tedy do nejbližšího lesíka na úpatí hory
Lykabatu, netušíce, že je tam brzo někdo nalezne.
Zlý však Cerberus, bratr, byl jim na stopě a přistihl
je pozdě večer s těžkou holí v ruce, když se nejlépe
bavili. Než se vzpamatovali z uleknutí, zlámala se
bůl o záda studentova, jenž takto nemilosrdně ochla-
zen, uháněl co mu nohy stačily, zanechav svou mi-
lenku laskavé péči bratrově. Bylo to nejlepší, co
mohl udělati, neboť bratr ji doprovodil domů, kde
ubohou očekával přísný soud, který neznává advo-
kátů a odsuzuje dle svého rozumu. K smrti ji ne-
odsoudil, ale když jí byli páni rodičové notným vý-
topkem ochladili lásku, vzal pan bratr nůžky a
ustřihl jí krásné dlouhé vlasy, na které byla hrdá.
Potom poukázal jí pokojíček, který nesmí bez dovo-
lení opustiti, tak že se ani nemůže dověděti, cos
její milenec počal po osudném setkání.
= Starobylé město objeveno. Z Tacomy, Wash.
se oznamuje: Dva muži, kteří se právě navrátili
z Chili, oznamují, že v horách andských, 250 mil od
Aracna v Chilsku, objeveno bylo město, které nej
méně dva tisíce roků jest opuštěno a jež před tím
obydleno bylo dle všech známek Azteky mnohem
silnější a vyšší postavy, než jací žili v střední Ame-
rice. Poslové, kteří spěchají na sever, aby o nálezu
svých druhůlpodali zprávu americkým a německým
#5
alto_textblock
#5
učencům, doufají znamenitě prospěti dosavadnímu
poznání vědy o Jižní Americe a předhistorických
plemenech jejích. Město objevili professor Emil von
Burgess z Berlína, proslulý archaeolog německý a Wm.
J. Heminway z Nov. Yorku, který ztrávil léta věde-
ckým bádáním v Jižní Americe. Opuštěné město ob-
jeveno bylo v malém údolí, kamž pětičlenná výprava
dospěla teprve po trampotách, mnoho týdnů trvají-
cích. Badatelé shledali je znamenitě zachované, na-
leznuvše kamenné domy, stavěné před dvaceti stole-
tími, drobící se a porostlé křovisky a úponkovými
rostlinami. Tu a tam nalezeny byly primitivní ná-
stroje a kamenné pomůcky do domácnosti a herme-
ticky uzavřené hroby nasvědčují o vysokém stupni
civilisace tehdejších obyvatel. Velké množství před-
mětů veze výprava na východ. Město mohlo míti asi
patnáct set obyvatel. Prof. Burgess má za to, že bud
povodeň anebo nemoc vypudila je z jejich domovin.
= Nález fresek v opatství Šesto. Z Benátek se
oznamuje: V opatském chrámě v Sestu, blíže Aqui-
leje, jednom z nejstarších chrámů v Benátsku, vystave-
ném ještě ve slohu langobardsko-byzanckém, objeveny
zajímavé fresky. Celý chrám jest ozdoben freskami, ale
jen malá část jich byla dosud objevena. A apsidě
jest Kristus na kříži, jenž připomíná živě obraz
Giottův v kapli Scrovagní v Padově. Od mohutného
kmene granátovníku uprostřed temně zeleného lu-
pení obráží se od temně modrého pozadí Kristus;
mezí větvemi pak spatřiti lze dva církevní otce, nej-
výše pak jeví se symbolický pelikán, zastírající pe-
rutěmi hnízdo. Na jiné sténě znázorněno Nanebe-
vstoupení Kristovo. Ve třílodní předsíni chrámu ob-
jeveny dvě velké komposice, znázorňující Ráj a Peklo;
zejmena první jest dobře zachována, kdežto z obrazu
Pekla zůstaly pouhé zbytky. Těsně vedle těchto kom-
posicí nalezá se obraz archanděla Michaela ve slohu
zcela řeckém. Také se tu nalezá oltářní obraz, zná-
zorňující Pannu Marii, obklopenou svatými, pochá-
zející z benátské školy 15. století a připomínající
slohem poněkud Cosima Turu. Další skupiny andělů,
jakož i Narození Páně a sen pastýřů jeví způsob
Giottův. Umělecký historik Achille de Carlo přisuzuje
některé z těchto nástěnných maleb škole Giottově.
= Hadi v panské sněmovně portugalské. Z Lis-
sabonu se oznamuje: Velký nepokoj vzbudil těchto
dnů v panské sněmovně portugalského parlamentu
objev hnízda brejlovců. Tajemník, jenž vybíral z
knihovny několik svazků, vyplašil hady, kteří se roz-
prchli všemi směry. Tajemník poděšen uprchl, bouchl
za sebou dveřmi a rozčilen volal o pomoc. Trvalo
delší dobu, než se kdo do knihovny odvážil. Konečně
otevřel četník, ozbrojený obuškem, opatrně dvéřea
vešel do knihovny. Žabil čtyři hady a přese všecko
bedlivé pátrání dalších nenalezl. Poněvadž pak v
knihovně nakupeno jest tolik knih a papírů, jsou
stále ještě obavy, že přece ještě nebyli všichni hadi
usmrceni a úřadníci žijí v stálém strachu před jedo-
vatými hady.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Dne 9. listopadu 1904: Dvořákova Anna
dcera rukavičkáře, 81/2 měs., 119—I. Schmidtová Karo-
lina, soukromnice, 73 roky, 416—I. Poslušný Frant.,
syn strojníka, 1 den, 774—I. Šrucova Anežka, dcera
obchodního pomocníka, 17 roků, 124—III. Peer Josef,
soukromník, 86 roků, 854—VII. Kuška Antonín, obuv-
ník, 69 roků, 501—VIII. — V nemocnici Milo-
#8
alto_textblock
#8
srdných sester: Hajník František, vdovec, 76 r.
Kalous Ferdinand, řezbář, 23 roky. Rašík Josef, obuv-
ník, 23 roky. Valenta Jan, dělník, 19 roků. — U Alž-
bětinek: Rambergová Antonie, vdova po dílove-
doucím, 61 rok. — Ve všeobecné nemocnici:
Kleňha Josef, dělník, 42 roky. Kurelová Anna, dělnice,
23 roky. Miňovský Josef, dělník, 53 roky. Šátek Matěj,
krejčí, 53 roky
#9
alto_textblock
#9
Král.české zem. divadlo v Praze.
#10
alto_textblock
#10
Národní divadlo.
#11
alto_textblock
#11
V úterý 15. listopadu.
#12
alto_textblock
#12
33. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
#13
alto_textblock
#13
Čertova stěna.
Romanticko-komická opera o 3 dějstvích. Text od
Elišky Krásnohorské. Hudbu složil Bedřich Smetana.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 3/410. hod.
#14
alto_textblock
#14
Ve středu 16. listopadu.
Tažní ptáci.
Ve středu 16. listopadu,
Rigoletto.
#15
alto_textblock
#15
Začátek o 3. hod.
Večer v předpl.
#16
alto_textblock
#16
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy.
#17
alto_textblock
#17
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 15. listopadu.
Začátek o 7. hod.
VII. hra v předplacení
Po třetí: Zvoník u Matky bož..
Romantická hra o osmi obrazech s předehrou. Dle
románu V. Huga
upravil A. Dumavský. Režisé
V. Spurný.
#18
alto_textblock
#18
Aréna na Smíchově
#19
alto_textblock
#19
(blíže Palaokého
mostu).
V úterý 15. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Mařenky Fochtové.
Jako host vystoupí člen činohry Národního divadla
pan Emil Focht.
Mamzelle Nitouche.
Komická operetta o 4 jednáních. Napsali H. Mailhac
a A. Millaude. Přeložil E. Züngel. Hudbu složil
R. Hervé. Režisér Jan Kubík.
#20
alto_textblock
#20
Svandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
13. hra v předplacení (úterní).
ŽELÍZKOVIC FANYNKA.
Velká fraška se zpěvy o 4 jednáních. Dle základní
myšlenky Buchbindrova »Der Kecke Schnabel« pro
české jeviště upravil V. Bátor. Hudba K. Weinzierla.
#21
alto_textblock
#21
V úterý 15. listopadu.
#22
alto_textblock
#22
na Král
Pištěkovo lidové divadlo vaehracecn.
V úterý 15. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po šesté: Osudný manévr.
Veselohra ze života vojenského o 4 jednáních. Napsal
Luděk Archleb.
#24
alto_textblock
#24
96
#25
alto_textblock
#25
93
#26
alto_textblock
#26
»Ne, vůbec jsem nic nemyslila — babička zemřela
ráda; věděla jsem, že nemůže žíti, avšak konec byl
tak náhlý.«
»Jaká to byla skvělá osobnost! Kéž bych ji byl déle
znal! Obyčejně se dovedu vždy uchopiti příležitosti, avšak
vás s babičkou zadržel osud mimo můj dosah. Proč jsme
se nesetkali minulého roku touto dobou?«
»Oh, nemluvte o tom!« zvolala jsem; cítila jsem,
že bych to déle nesnesla. »Snažím se zapomenouti a na-
lézti život plný náhrad. Babička s markýzem mi to vždy
slibovali.«
Podíval se na mne, zastavil na pěšince a sklonil se
k úrovni s mou tváří. Jeho oči jakoby mi viděly v tu
chvíli až přímo do duše, jako již při jiné příležitosti v na-
šem životě.
»Drahá, maličká, bílá komtesso,« řekl; skoro
táž slova!
Zmocnilo se mne neznámé pohnutí; jakoby mi srdce
stoupalo do hrdla.
»My zde otálíme u fontány,« řekla jsem, »a kdepak
jsou lesy?«
Potom jsme se rozveselili. Vyprávěl mi mnoho. Ja-
koby se přede mnou rozevřel jasný obraz světa při jeho
řeči, světa veselého a příjemného, kde nebyl nikdo tak
bláhový, aby cokoliv bral vážně.
Byl by blázínek, kdo by se trápil a rmoutil, když
slunéčko svítilo a ptáci zpívali.
Jak mi bylo blaze!
»Již na vás Babykins cvrlikala?« tázal se náhle.
»Ona jest nebezpečná, když cvrliká.«
»Nemám ji ráda,« odvětila jsem.
#27
alto_textblock
#27
jiných hrozných věcí? My dva jsme tedy nyní dle všeho
zjevní nepřátelé? Neměli bychom jíti po svačině a hoditi
toho malého zlověstníka do jezera?«
»Ne. Já se nerozloučím se svým nožíkem; shledá-
vám, že jest velmi užitečný,« řekla jsem, stavíc se při-
hlouplou-
»Antony,« zvolal lord Tilchester, »přijel jste v nej-
vyšší čas, abyste zachránil Babykins, by se z ní nestala
opatrovnice nemocných. Myslí, že by jí ten kroj slušela
hrozí, že nás opustí k vůli raněným hrdinům. Nemohl
byste ji zadržeti ?«
»Jak?« tázal se sir Antony, bera si zadělávané
kuře. »Ten váš kuchař dělá opravdu výtečné zadělávané,
Tilchestře.«
»Nemluvte s ním o tom, Reggie,« šeptala mrs. Par-
ton-Millsová. »To necitelné stvoření mysli jenom na
své jídlo.«
»Vy byste měla, zdá se, všechny vlastnosti ideální
opatrovnice pro rekonvalescenty,« řekl Antony, tváře se,
jakoby se jen ztěží odtrhoval od pozornosti k zadělá-
vanému.
»A jaké jsou to vlastnosti?« tázal se lord Tilchester.
»Hlavně podněcující,« a vybíral si nějaký kompot
z různých druhů ovoce, jež sluha podával.
»Jak to mínite?« naléhala Babykins, špulíc ústa.
»Právě tak, jako vy,« a sir Antony na ni pohlédla
usmál se takovým způsobem — řekla bych drzým — kdyby
se to týkalo mne.
»Ale já chci a jít pomoci těm ubohým, dobrým ho-
chům, potěšiti je a zpříjemniti jim čas.«
»Jak jsem řekl, byla byste ideální opatrovnicí re-
konvalescentů, ale co by se stalo z vepříků?«
-Ledová kra“.
#28
alto_textblock
#28
9a