#1
alto_textblock
#1
30. dubna 1905
#2
alto_textblock
#2
II. Příloha „Národnich Listů“
#3
alto_textblock
#3
k čislu g.
#4
alto_textblock
#4
Strana 17
#5
alto_textblock
#5
Školská hlídka.
#6
alto_textblock
#6
Pokračovací kursy při školách
měšťanských.
#7
alto_textblock
#7
Militarismus a — osvěta! Potřeby armádn
a — organisace škol, čili les extrémes se tou-
chent, můžeme zvolati, posuzujeme-li rozvoj or-
panisace školství moderního. Žijeme v době skrz
na skrz militaristické, a voják stává se
rozlodčím v politice, komunikaci, hospodářství.
zíkonodárství — a vůbec v kultuře dnošní spo-
kečnosti.
Projektujte nejposlednější lokálku někdev
zapadlém kraji, a nevyhovite-li do písmeny
všemu, co předpisuje zástupce vojenský — ne-
lostanete povoleni k stavbě, kdyby techničt
znalci celého světa uznali, že váš projekt je
správný. Navrhujte a žádejte nejlepší změny
v organisaci školství, volejte po zvýšení lidové
osvěty, a nemáte-li pro svoje reformní snahy pro-
tektorem vojenskou správu, můžete směleo
všech školských reformách říci: sunt verba et
voces! Solferino a Sadová nám zorganisovaly
obecné školství a za mnohé jiné školské reformy
máme co děkovati více vlivu pruské piklhaubny
než touze pokrokových lidí po zreorganisování
školství. Všeobecná nucená, povinná docházka
školní nevyplynula u nás z principu všeobec-
ného práva volebního a hlasovacího, ale ze vše-
obecné povinnosti branné, a vodivou idcou naší
organisace škol středních a odborných, na roveň
středním školám postavených, nalezneme bez-
pečněji v právu na jednoroční vojenskou službu
debrovolnickou, než v motivech kulturních.
Zjevným důkazem takovéto netajené kon-
tinuity mezi interessy vojenské správy a mezi
organisací školství jest péče státní sprá vy
o reformu měšťanské školy. Přátelé
školství národního, učitelé škol měšťanských a
vůbec pokrokoví lidé, přející si zvýšení lidového
vzdělání, přáli si dávno, aby měšťanské školy
naše byly zreorganisovány zvláště přičleněním
čtvrtého ročníku. Ale všechny návrhy,
všechna ta přáni upadly nepaměti do propasti.
Až jednoho krásného dne vojenská správa vy-
pozorovala, že by měl býti přístup do kadetních
škol umožněn širším vrstvám a většímu počtu
mladiků — a najednou oživly zapomenuté
§§ 10., 52. a 62. zákona z r. 1883, a mini-
sterstvo osvěty vydalo nařízení o zřizování jedno
ročních kursů učebných, spojených se školami
měšťanskými.
A právě tato horlivá péče vojenských kruhů
o zreformování měšťanské školy působila velmi
nepříznivě, zvláště u nás, v občanských kruzích,
kteréž velmi nemile nesly, že má se měšťanská
škola přizpůsobovati potřebám vojenským více
než osvětným potřebám lidu, a právě ona spo-
ciální ustanovení, jimiž školská správa snažila
se umožniti absolventům školy měšťanské pří-
stup do řečeného jednoročního učebného kursu
a tím do školy kadetní, způsobila svou nepopu-
lárností, že zájem o tyto kursy, čtvrté ročníky
měšťanských škol, u nás potuchl, poněvadž ve-
řejnost se domnívala, že by tyto ročníky a i mě-
šťanské školy vůbec svému vlastnímu poslání
ve službách národní osvěty lidové se odcizovaly
a že by byly — v cizích službáchl
Ovšem bylo v celém tom hnutí proti čtvrtým
ročníkům, dle ministerského nařízení ze dne
26. června 1903 zřizovaným, mnoho heslového.
mnoho nevěcného a neinformovaného, ale i nej-
horlivější zastance čtvrtého ročníku měšťansk
školy nemůže upřiti, že v daných poměrech ne-
bylo nic více s to disgustovati naši veřejnost
proti oněm jednoročním kursům, jako právě ne-
sympatieká ustanovení prováděci s obligátní
něměinou na české národní škole v čele.
A přece bez jakéhos nadšení v občanstvu.
bez dobrě vůle našich samosprávných sborů a
národních korporací není možno touto otázkou
hnouti ku předu, poněvadž zemský výbor krá-
levství českého, vyzván c. k. zemskou školní
radou, „aby v laskavou vzal úvahu, jak by se
upravila tato důležitá a tudíž co nejúčinnější
pedpory hodná záležitost zemským zákonodár-
stvím“, oznámil málo laskavě, že nemá, že nedá,
že je o „ně“ zle, čili do úřadního slohu pře-
loženo, že „vzhledem ke stavu financí zemských
nemá tentokráte v úmyslu, působiti k zákonitému
upravení této záležitosti.“ Výsledek této řádně
očíslované korrespondence našich vysokých zem-
ských úřadů samosprávných je ovšem samo-
zřejmý, leč poslední výroční zpráva zemské
školní rady, v dobrém úmyslu, prospěti dobré
věci, připomíná na dovtípenou naší autonomii,
že „zřizování a udržování jednoročních kursů
učebných při školách měšťanských je tudížv
Čechách nadále jen možno obětavostí jed-
notlivých školních obci neb dobro-
dineů škol“, a dodává na povzbuzenou, že
c. k. ministerstve kultu a vyučování povolilo však
v jednotlivých případech podporu, aby
usnadnilo zřízení takových kursů.
Nuže, za takových okolností, kdy zřízení
jednoročních kursů při školách měšťanských je
podmíněno blahovůli občanstva, nebylo by na-
děje, že by naše obce a „dobrodincové škol“
t. j. městské spořitelny, záložny a p. ústavy,
horempádem se předstihovaly v zakládání čtvr-
tých ročníků, když by se domnívaly, ať právem
nebo neprávem, že mají podporovati instituc
rázu nenárodního, školu nesympatickou, cizím
zájmům sloužící.
A přece čtvrtých ročníků př
měšťanských školách, jak jindy
podrobněji dokážeme, je nevyhnu-
telně potřeba! Proto se zájmem radostným
uvilali jsme zprávu, že ministerstvo kultu a vy-
učováni vynesením ze dne 5. ledna 1905
č. 36.440 ai 1904 ulámalo prý aspoň největší
a nejastřejší hroty svému původnímu, tak málo
u nis sympatiekému vynesení z července 1903
Avšak krátký smysl dlouhých period tohoto opra-
veného vydání je, že kurs pokračovací může být
zřízen, bude-li se kterémukoliv cizímu jazyku
živému místo jazyku francouzskému vyučovati
na škole měšťanské v prvních třech ročnicích
neobligátně a ve čtvrtém ročníku, t. j. v kurse
pokračovaeím, obligálně, a to od počátku, tak že
není více potřebí průkazu předchozích vědo-
mesti u těch, kteři se o přijetí do kursu hlásí.
A tak bohužel tato koncesse nedotýká se tuz
škol českých, a na první pohled patrno, že čin
se tu ústupek těm německým měšťanským
škorám, které z jakékoliv příčiny neposkytují vy-
učování frančině.
Nikde však se v tomto vynesení neodstra-
ňuje odiosní čl. 3. nařízení c. k. zemské školn
rady z 7. kvěína 1904 č. 16.226 — na základ
vynesoní c. a k. říš. ministeria války a min. zem
ské obrany, kde se dovoluje připuštění absol
#8
alto_textblock
#8
ventů čtvrtých ročníků měšť. školy ke zkouškám
de kadetních škol, „bude-li se vyučovati na kur-
sech, není-li vyučovacím jazykem řeč něme-
cká, také jazyku německému, jakožto před-
mětu závaznému podle učebné osnovy.
která by se navazovala na vědomosti, získané
již na škole měšťanské v základě příslušné
učebné osnovy, předepsané pro tuto školu.
Jednalo se opětně tu jen o školy německé
a zase spojuje se péče o kadetky, vlastně o do-
statečnou průpravu v jazyku německém s osu-
dem toužebně očekávaných a velenutných pokra-
čovacích kursů při školách měšťanských. Avšak
nicméně v jednom vzhledě je tu jakýsi pokrok
přece. Ministerstvo posledním svým vynesením
uznává existenci takových pokračovacích kursů.
jichž absolventi nemohou činiti nároků na při-
puštění ku přijímací zkoušee do škol kadetních,
pokud neni úplně vyhověno podmín-
kám, v tomto vynesení uvedeným. Možno-li tedy
v život vyvolati kursy pokračovací, které nemusí
dbáti oněch regulativů ministeria války o při-
jímání absolventů do kadetních škol, je samo-
zřejmo, že najde se i modus, který by umožnil
odstraniti jakoukoliv zásadní koncessovanost
němčiny na našich školách. Ovšem nemohou pak
absolventi takových kursů činiti nároků na při-
puštění ku přijímací zkoušce do škol kadelních;
leč to je celkem v organisaci měšťanských škol
věc velice podružná, neboť našim obcím budou
nejspíše tyto slavné nároky na připuštění ke
zkoušce do kadetky věcí vedlejší a za to snaha
po zvýšení intelligence našeho živnostenského
a obchodnického dorostu věcí hlavní, čímž arei
nemíníme raditi k naprostému přezírání jistého
i politicky i národně důležitého významu do-
plňování řad důstojnického dorostu naším če-
ským materiálem.
Nám se každé sousto podává pořádně
zhořklé. I dobré a lahodné léky zabalují se nám
do nechutných oplatek, kdežto Němcům se vše
ordinuje v nejpříjemnější formě. Pochopitelno
že se nám i při dobrém žaludku, co nám vídeň-
ská kuchyně připraví, nechce. Pak hladovíme,
kdy Němcům jde k dubu. Historie moderní školy
národní je toho dokladem. Podali nám, vyhla-
dovělým, před třiceti pěti léty chutné sousto na
tak protivné míse, že jsme dlouho raději hla-
dověli, než jsmo přišli na chuť. A zatím Ně-
mecsesytil oběmarukama a tučně
z naší porce.
Podobný případ v menších rozměrech na-
stává nám s jednoročními kursy při měšťanských
školách. Pro školní rok 1904—5 povoleno bylo
zřízení 12 německých a jen 6 českých učebných
kursů při školách měšťanských, t. j. státn
subvence použilo dvakráte tolik měst něme-
ekých a dvakráte tolik zřízeno velepotřebnýcha
důležitých kursů v krajinách německých.
Pokračovací kursy při měšťanských školách
mají však pro nás tak veliký význam, že věru
učiníme dobře, když chutě přikro-
číme k jich zakládání, kde jen
možno, v naději, že znichvkrátkém
čase učiníme pravou ozdobu če-
ského národního školství.
#9
alto_textblock
#9
Úlevy z docházky školní.
(Upřímné slovo české školské samosprávě.)
Nastává doba jednání o úlevy z docházky
školní. Místní školni rady, okresní školní rady
i správy škol zabývají se touto dobou opětně
odiosním ustanovením § 21. říš. zákona škol-
ního; neboť jak úřadní sloh praví, „mají se dě-
tem na venkově a dětem nemajelných rodičů v
městech a městečkách po skončeném šestiletém
do školy chození k žádosti rodičů nebo jich zá-
stupců z důvodů podstatných povolit
úlevy v míře pravidelného do školy chození.“
A právě nyní potřebí promluviti našim škol-
ským samosprávným sborům, místním a okres-
ním školním radám upřímné slovíčko o úlevě.
nešťastném dítku smutně pověstné školské no-
vely z roku 1883, která citelně poškodila nej
důležitější náš národní ústav, školu obecnou.
Vykládati tu teprve škody, jichž nešťastně úlevy
ve výchově školní mládeže a ve školském vyučo-
vání napáchaly, pokládám za zbytečno. O tom
je celá literatura a každý jen poněkud uvědo-
mělejší občan již pochopuje, že zavedením úlev
nejde o skutečnou úlevu chudším třídám v těž-
kém sociálním boji, ale že se tu jedná o politi-
ckou, reakcionářskou akci: prolomiti zá
sadu povinné, osmileté docházky
školní. Odmyslíme-li si celou oblast našich
krajů, kde se řepařství neprovozuje, shledáme,
že po zasázení bramborů vlastně již mládeže
školní, které se úlevy dostalo až do žní, nepo-
užívá se než ku pasení dobytka a husi. V kra-
jinách řepařských po ojednocení řepy, ke kteréž
práci se vskutku děti výborně hodi, a snad po
okopání řepy — nemají opětně „ůlováci“ jiné
práce, než opětně pasení dobytka, a odečteme-li
připady, kdy bylo naprosto nutno chudé matee
v době polních prací ponechati malé dítě v oše-
třování staršímu dítěti, školou povinnému, shle-
dáme, že těch případů, kdy vskutku je nezbytno
poskytnouti úlevy z důvodů podstatných, je
velmi málo, a že cifry 74.324 udělených úle
indiviualných a 12.791 úlev povšechných, jsou
křiklavým dokladem toho, že se ustanovení § 21.
říš. zákona o úlevách prostě zneužívá na úkor
mravnosti a prospěchu žactva, kteréž tak „vy
chovává se“ více po pastvách, než ve škole
Vinu toho nesou některé naše samosprávné sbor
školské, zvláště okresní školní rady, které me-
chanickou, kancelářskou šablonovitostí vyvinuly
velice pohodlnou praxi při udílení úlev z do-
cházky školní. Aby se docílila úřadním appa-
rátem zdánlivá pravidelná docházka školní o nej-
menším vykázaném procentu zameškaných půl-
dní, udílejí se úlevy všem žákům bez rozdílu.
mohou-li jen prokázati, že chodili šest roků do
školy. Aby se žádání o úlevy co nejvíce zpo-
hodlnělo, ba, aby ani občanstvo vůbec o ně žá-
dati zvlášť nemusilo, poskytuje se úleva sumárně
na pouhé oznámení místní školní rady, která
prostě všechny žáky, jimž vůbec úlevy povoliti
lze, vypíše a okresnímu školnímu úřadu dodá
s povšechným stereotypním odůvodněním, že ro-
diče nutně těch žáků ku polním pracím potře-
bují. Okresní školní rady na zvláštních litografo-
vaných nebo tištěných formulářích udělí zase
sumárně úlevy všem „žadatelům“ o — indivi-
dualné (!) úlevy, a obecenstvo pomalu navyká,
že vlastně povinnost, choditi do školy, je zkrá-
cena o celá dvě pololetí a úlev se používá i tehdy
kdy o nějakých „podstatných důvodech“, v § 21
uvedených, není ani potuchy.
Pravda-li, že úlevy jsou příčinou zkázy
mravů, a pravda-lí, že činí úspěch dvou posled-
ních, nejdůležitějších školních roků illusorním.
#10
alto_textblock
#10
úlev.
#11
alto_textblock
#11
pak je věcí svědomí naší školské samo-
správy, usnadňuje-li svou volnou, mechanickou
praxí udílení úlev tak, jak dosud namnoze se
děje. Bude-li se dále v této lehké praxi pokračo-
vati, vyvine se usus: několika napsa-
nými řádky, pro forma úřadu o je-
vzdanými, ohroziti vědný i mo-
rální výsledek práce našich ele-
mentárních škou.
Ano, zákon z roku 1883, proti němuž tehdy
tak mocný odpor v národě našem se ozval, ne
způsobil, jak se podobá, jakýs větší odpor ' u na-
šich školních sborů samosprávných při prakti-
ckém provádění. Naopak, vše se tu usnadňuje.
jakoby vskutku byly pozbyly sbory ty za dobu
dvacet let odporu proti klerikálnímu nadělení
z roku 1883! Zkrátka, úlevy se „vžívají“, bez
ohledu na to, že jsou hotovým neštěstím a že
snižuje se jimi vzdělání a zhoršuje mravnost
mládeže.
V době vzdělávacího ruchu, kdy chceme
věude po venkově čtenářské večírky mládeže, po
kračovací školy, přednášky a p., kdy uznáváme
potřebu zvýšeného vzdělání a zdokonalení mravů
mládeže, v téže době ledabylou, mechanickou
praxí při udílení úlev tisíce našich dětí v lé-
tech, pro mravní a duševní růst nejdůležitějších.
osvobozujeme jednoduše bez vážných důvodů
od docházky školní.
Spoleháme v první řadě na naše okresn
školní rady, že nadále budou udíleti úlevy jen
na zvláštní, zvlášť odůvodněné žádosti a to jen
v případech obzvlášť pozoruhodných a nutných,
že budou s udílením úlev skoupějšími, že
zkrátka zahájí zdravoureakci proti do-
savadní šablonovitosti v udílení
#12
alto_textblock
#12
Slavnost okončení školního roku na pokračovací
škole průmyslové v Žižkově konali se bude
v neděli dne 30 dubna o 9. hodině dopolední v kre
slírně II. měšť. školy v Palackého třídě.
#13
alto_textblock
#13
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** »S. K. Slavia« hraje dnes odvetný zápas
proti »londýnským poutníkům«. Včerejší zápas »S. K.
Slavie« proli londýnským poutníkům
(Pilgrims) skončil nerozhodně v poměru 2 : 2. Půle
hry 1 : 1. Zápas počíná v 5 h. 26 m. Zápas pohy-
buje se sem tam. V 8. minutě levé křídlo hoste
pěkně centruje a Fletcher píše jistou první branku
do prázdné brány »Slavie«. V 17. minutě po pěkném
útoku docílí naši roh, který Vaňkem zahozen Pěknou
pak ránu Moudrého zachytí brankář hostů. V 29
minutě zahodí Angličané roh.
Na to nebezpečný útok našich krásně odvráií
hrankář hostů. Brzo na to silně naši obléhají a obe-
censtvo již křičí „gól“, ale Benda pošle jistý míe
přes sít. V 36 m. Vaněk míč krásně podá do středu
Benda píše první branku pro Slavii. V 41 m. docilí
naši opět rohu, z kterého útok Angličanů, ale Moudrý
v čas zakročí. Hned na to útok našich a ve chvíli opě
Slavie zle obléhá branku hostů. Půle hry konč
v poměru 111.
Hned z počátku druhé půle hostě pěkně útoč
a Jeník dvakrát chytá. Naši po pěkné kombinaci do
stávají se k brance hostů, ale Starý dlouhou ranou
střílí vedle. Útoky siřídají se z polo do pole a hra po
číná být ostřejší, takže soudce obě strany trestá
V 15 m. roh pro Slavii; pěknou ránu Vaňkovu chyt
brankář poutníků. Ale i Jeník dostane těžkou práci
kterou skvěle zastává. Úločníci Slavie pěkně kombi-
nují a práce jejich korunována jest v minutě 23. úspě-
chem, neb Stárý píše strou dlouhou ranou druhou
branku pro Slavii.
Hned na to obě strany zahazují jisté chanc
Peutníci, ač hodně již ochablí, dostávají se k české
brance, kdež ale Jeník opětovně skvěle zachraňuje
Angličané ke konci hry silně úločí, ale jejich střelb
je neškodná a nemá cíle. Blíží se konec hry. Úto
Slavic odpískán pro off side: útok hostů odvrací Jeník
V předposlední minutě hostě znamenají roh, z kterého
střední útočník hostů hru vyrovná. Brzo na to hra
končí v poměru 2: 2.
Předem dlužno se zmíniti o hře Slavie; hra jej
byla lepší v kombinaci, než hra hostů, kteří dle před-
běžných zpráv byli o celou třídu lepší, než rakouská
mužstva. Slavie od zápasu k zápasu hraje lépe a ve
včerejším zápase opět ukázala, že se nemusí obávati
ani mužstev první Uřídy amatérské.
** »A. C. Sparta« sehraje dnes na svém le-
tenském hřišti odvetný zápas s »Vienna Cricket and
Footbali C.«: předešlé utkání (ve Vídni), před 1
dny absolvované, skončilo — jak známo — neroz-
hodně 1 : 1. »Cricketa« i v této sezoně uhšjila svoj
primát ve Vídni a docílila velmi pěkných výsledků.
vyhravší nad »Athletik-Sportsklubem« 4: 2 (o Cha-
lenge Cup), nad »Viennou« 5 : 0, nad »Rapideme
5: 0, nad »Graphif« 11: 0 atd. Z uvedeného patrno.
že letos obzvláště nachází se ve výborné formě.
o čemž svědčí též to, že v »R mblers« hrálo 6 jejích
hráčů. »Cricketa« má též letos podniknouti tourné
do Anglie. Hra její jest zde více než dobře známa
jmenovitě skvělá kombinace a vytrvale rychlý běh
činí ji velice oblíbenou. Můžeme se tudíž těšili na
další článek dlouhého řetězu velezajímavých zápasů
letošních. (Klubová zpráva.)
** S. K. Smíchov I. sehraje dnes o 4. hod
odpol. na tratningověm hřišti Slavie zápas se S. k
Meteor VIII. Poněvadž mužstva jsou známa svoji
velmi dobrou formou, bude zápas tento ve mi zají
mavým. Před tím na témže hřišti o 2. hod. odpol
S. K. Smíchov B. v. S. K. Slavia Juniors.
** Dnes v neděli 30. dubna odehrává se n
hříštích Akademického sportovního klubu meziklu
bovní tennisový zápas mezi I. českým L. T. klubem
a Akad. sport klubem. Zápasu se zúčastní za I. Č
L. T. K.: Jar. Just, Rázný, Trojan, Haine, Handa
za A. S. K.: Minda H., Schidlof, Nedoma, Hirš
Vstup volný. Hosté vílání.
** Příští neděli hostiti bude Praha tr
vedoucí kluby Berlina, z nichž na prvém místě jme-
nujeme — dnes nejlepší — Proussen (hrají s A. C
Sparta). Union (braje se S. K. Slavia) a Vistorii
(hraje s D. F. C): naskytne se tudíž přátelům papí-
rové formy zajímavé bádání.
** v Plzni hraje dnes I mužstvo A.
»Sparty« se S. K. »Plzeň«. Jak zřejmo z po-
rážky, již připravili I. b) mužstvu W. A. C. z Vídně
5: 4, je »Plzeň« ve výborné formě. Jádro mužstv
jest obrana Kovář a Kopecký, výborní backové, prvý
hrál též mezinárodní zápasy v A. C. »Sparta«,v
halvu pak Trapek, též bývalý hráč I. a) mužstva
»Sparty«. Mužstvo »Sparty« přijede kompletní a oče
kává se tudiž těsné vílězství té které strany.
#14
alto_textblock
#14
Automobiliem.
** Pěkného úspěchu docílila na automobilní vý-
slavě firma B. Procháska, neboť, jak se nám sdě-
luje, prodala 4 vozy de Dion-Bouton, 2 Rex Simplex
a 1 Kudel. Mezi kupci jsou tři lékaři. Z prodaných
vozů 4 jezdí v Praze a 3 zaslány na venek.
Z oyklistského ruchu.
** Klub cyklistů »V před« pořádá dne
30. t. m. výlet na Říp. Sraz o 61/2 hod. ranní u
invalidovny. Slabší odpoledne do Veltrus,
Turistika a sport cestovatelský.
** Odbor klubu českých turist
v Praze. Valnou hromadou zvolený výbor konal
dne 28. dubna svou první ustavující schůzi, v níž
byli jednomyslně zvoleni pp.: P'hdr. Jiří Guth.
professor a spisovatel, předsedou: JUDr. Frant. Ji-
rásek, advokát, místopředsedou: Jan Souk u
učitel, jednatelem; c. k. stavební rada Vratislav Pa-
sovský pokladníkem, c. a k. revident Č. Hevera
referentem pro výkonnou turistiku a knihovníkem
dále zasedají ve výboru pp.: P. A. K ašpárek, farářu
P. Marie Sněžné; Ferdinand Tallowitz,
velkoobchodník; JUDr. Ladislav Valenta, a-
vokát. Náhradníky jsou pp. PhDr. Jiří Daneš
c. k. revident Karel Pohner!; revisory účlů pp.
Josef Arnošt, prokurista a Vilém Pitr le,
#15
alto_textblock
#15
průmyslník. — Ujednán pracovní program, stanoveny
dva výlety pro květen, rozvrh jich na celé léto uve
řejněn bude v Časopise turistů. Poznačené trati turi
stické podrobeny budou revisi a zamýšlené zřízen
útulny ve Svatojanských proudech se co nejdřive
uskuteční. Obecenstvo vyzývá se, aby k odboru př
stupovalo.
#16
alto_textblock
#16
ůim,
zámečníkům,
truhlářům-
#17
alto_textblock
#17
STROJNík
#18
alto_textblock
#18
Zámečnictví. Pro zámečníky stavební a umélecké
Napsal MI. Oehm. Se 418 obrazy v textu. Cena 4 z
Sta potřebných a skvostných vzorů.
Parní kotle a stroje a jich obsluha, Na-
psal A. Schanoi. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Prrních
sedm topičů dle tohoto snadného návodu připravo-
vaných při zkoušce znamenitě obstálo.
Příruční kniha pro strojníky. Napsal A. Ho-
leček. 2. vyd., 422 obr., 744 stran. Cena 4 zl. 50 k
Přesné výpočty, konstrukce a pod. Pro strojníky ne-
smírně cenná kniha
Soustruhování kovů. Zařízení, výkonnost a ob-
sluha soustruhů. Napsal J. Janovský. S 88 obrazya
tabulkami. Cena 1 zl. 20 kr.
Kniha pro kovodělníky. Sestavil V. Červenka
Barveni, bronzování, slévání, granulování, kalení,
leptání, plat nování, zlacení, zdobeni atd. kovů. 147
stran. Cena 1 zl. 20 kr
Moření, bilení, broušení a lakování dřev-
Návody pro trubláře, lakýrníky, tesaře a jiné. A
Skramlík, Cena 1 zl.
Parní kotle, parní stroje, parní turbiny. NapsalJ
Janovský. S 234 obr. Pro montéry kniha nezbytná
955
Cena 3 zl., váz. 3 zl. 50 k .
Nakladatel I. L. KOBER v Praze,
Vodičkova ulice.
#19
alto_textblock
#19
(Zasláno.
#20
alto_textblock
#20
MUDr
#21
alto_textblock
#21
ADOLF TAUSSIe
#22
alto_textblock
#22
ordinuje po víceleté nemocniční praxi v Praze
Vídni a Berlíně, pak v ústavu pro choroby
plicní v Allandu a jako bývalý assistent ústavm
pro choroby plicní v Beelitzi u Barlína
pro nemoci ústrojů dýchacích
a nemoci vnitřní
v Praze, Vodičkova ulice č. 22,
mezzanin (vedle vyšší dívčí školy) od 9—11 do-
poledne a od 2—4 odpoledne.
lnhalační theraple a thermovarlatory a kablnová
inhalace dle dra. Bul inga.
9801
#24
alto_textblock
#24
Sirnaté lázně a vodoléčeboiný ústa
#25
alto_textblock
#25
MUDr. J. Eováře v Bostelei u štípy na Moravě
#26
alto_textblock
#26
Jarní motivy.
#27
alto_textblock
#27
Ústav vodoléčebný, letos nově moderně zařízený
Romantická lesnatá krajína, laciné byty k letnímu
pobytu, výtečná voda pitná, kuchyné ve vlastní
správě, 40 zařízených pokojů, pěkné spojení. Illu-
strované prospekty na požádání zdarma zašle správa
9479
lázní.
#28
alto_textblock
#28
Tři skladby na honsle s průvodem klavíro
#29
alto_textblock
#29
Složil prof. Jos. Procházka. Op. 17.
1. Píseň. — 2. Jarní bouře. — 3. V zamy
šlení.
#30
alto_textblock
#30
Rozluštěni
#31
alto_textblock
#31
17 a 4 str. Cena 3 K i poštou.
#32
alto_textblock
#32
1. reklamní hádanky ze dne 23. dubna r. 1900
= křemen.
Správných rozluštění došlo 92. 1. cenu obdržel:
Ignác Matějka, expedient c. k. hejtmanství ve Vys.
Mýtě.
Ústřední Matice školská dostala K 92.—.
V. . ervemý,
Praha-Karlín čís. 439.
Cenníky posíláme po zaslání 20haléř. známky, která
se při první objednávce odpočitá
9384
#33
alto_textblock
#33
„Der Klavier-Lehrer“ v Berlíně vč
8. dne 15. dubna 1905 píše doslovně v pře-
kladě:
„Tyto tři kousky jsou velice melodl-
cké, znějíce velice plnozvučně a kara-
kterisujíce obsah („Piseň“. „Jarní bouři“
a „V zamyšlení“). Houslím připadá v celku
hlavní úkol, jsoutě vlastním podílem melo-
dické myšlenky. Žeť místy i klavír jest
účastněn, tu vyznívaje v zajímavé akkor-
dové pořadí, vhodný kontrapunktický, okras-
ný neb i samostatný motiv, dlužno ceniti
skladateli opravdu za skutečně vyšší zá-
sluhu. Ku péstění hudby domáci nutno
Procházkovy kousky hodně doporu-
čitis zvláště že ony nejsou nesnadny ku
provedení a budou, jsouce arci dobře pro-
9393
vedeny, vždy nejlépe působiti.“
#34
alto_textblock
#34
000000000000000
#35
alto_textblock
#35
Sunk
#36
alto_textblock
#36
párky nejlepší jakosti, jakož i jiné uze-
nářské zboží hodnoty nejlepší doporučuje
nový speciální závod s pravým
pražským uzenář, zbožím ve vel-
kém i v malém
#37
alto_textblock
#37
Nakladatel Fr. A. Urbánek,
český knihkupec v Praze, ve-
dle Národního divadla.
#39
alto_textblock
#39
Donát a spol. v Praze-VII
Bělského tř., 564 v domě „Metropol“.
Zástupoi se přijmou.
9699
c
#40
alto_textblock
#40
Prvý český závod hudební.
#41
alto_textblock
#41
(p
#42
alto_textblock
#42
ALBUM MELODÍ,
#43
alto_textblock
#43
Mařák—Bastl (v I. poloze)
#44
alto_textblock
#44
50 národních písní a hymen.
Pro jedny housle K 1.—
Pro dvoje housle K 1.20.
Pro housle a klavír K 2.—
Pro 2 housle a klavír K 2.50
50 operních melodií.
Pro jedny housle K 1.50.
Pro 2 housle K 2.—
Pro housle a klavír K 4.—
25 tanců a pochodů.
Pro jedny housle K 1.50.
Pro 2 housle K 1.80
Pro housle a klavír K 2.50.
Pro 2 housle a klavír K 3.—
100 národních pisní.
Pro citeru s podlož. textem.
Upravil Fr. Cibula.
K 4.—, II. citera K 4.—
(Libické, Bechyňské, Blaťácké
#45
alto_textblock
#45
Nejnovější ssaci plynové motory s ge-
neratorem a benzinové motory dodává nej-
levněji a za velmi příznivých platebních podmínek
Osers a Bauer, spec. továrna na motory a slé-
várna železa ve Vídni, XX., Dresdnerstrasse, 81— 85.
Gener, zástupce Z. Kratochvil, Praha—Žižkov.
9807
Lupáčova ul. č. 19.
#46
alto_textblock
#46
Iravní semena
#47
alto_textblock
#47
nejlepší jakosti, velmi dobře kličivá:
#48
alto_textblock
#48
Nejjemnější nízké smíš. traviny (směs praž.
měst. sadů) 100 kg. K 90.—, 10 kg. K 10.—, 1 kg
K 1.10.
Nizké smiš, traviny, k založ. zahr. pažitu
100 kg. K 78.—, 10 kg. K 9.—, 1 kg. K 1.—
Nizké smiá, zraviny pro stinná místa
100 kg. K 110.—, 10 kg. K 12.—, 1 kg. K 1.30
Smíšené traviny pod stromy do zahrad, vytrvalé
druhy. (Směs praž. král. Obory) 100 kg.
K 90.—, 10 kg. K 10.— 1 kg. K 1.10.
Jilek anglický, jemnolistý, na krásný světlo-
zelený trávník 100 kg. K 48.—, 10 kg. K 6.—, 1 kg.
Směs travin pro louky, nejvýnosnější sladké
vytrvalé druhy 100 kg. K 80.—, 10 kg. K 9.—. 1 kg
K 1.—, dále veškerá, výbradně tyrolská, zaruě
norm. klíčivá lesní semena, zvláště, smrk so e
kl., 1 kg. K 2.40, horovice obyč. 759% kl., 1 k
K 6.—, modřín 40% kl., 1 kig. K 3.60.
Kukuřici amer. bílou, zaruč. pravý vir.
ginský koňský zub, norm. klíčivý 100 kg. K 24,
10 kg. K 3.—, 1 kg. 35 h, jekož i ostatní druhy ku-
kuřice a semena rychle rostoucích pícnin, dodává a
9797
cenníky i vzorky na pož idání obratem zasílá
#49
alto_textblock
#49
Classigue et Moderne
#50
alto_textblock
#50
22 konc. skladeb z repertoiru Ševčíkova
pro housle a klavír. Upravil
prof. Jan Mařál
#51
alto_textblock
#51
2 svazky po K 3.—.
1. Bériot, Andante trang. 2. Berlioz
Reverie et Caprice. 3. Händel, Largo-
4. Chopin, Nocturno Es. 5. Mendelssohn.
Jarní píseň. 6. Rubinstein, Melodie.7
Schumann. Snění. 8. Čajkovskij. Canzo-
netta. 9. Barcarolle. 10. Chanson triste.
11. Viotti, Adagio.
11. 1. Bach, Air. 2. Beethoven, Roman-
ce. 3. Bériot, Adagio. 4. Ernst, Elegie.
5. Mozart, Menuetto. 6. Schubert, Ave
Maria. 7. Schumann, Večerní píseň. 8.
Spohr, Barcarolle. 9. Čajkovskij, Chant
sans paroles. 10. Romance. 11. Andante
cantabile.
9553
Struny výtečné a levné
Notový papír.
#52
alto_textblock
#52
80h
#53
alto_textblock
#53
Karel Novotný,
velkoobchod semeny v Praze, Václavské nám. čís. 43
Založeno roku 1884 vu
#54
alto_textblock
#54
Hudební závod Mojmír Urbáneh
v Praze, Hlávkův paláe-
#55
alto_textblock
#55
hláška.
#56
alto_textblock
#56
Páté
české
#57
alto_textblock
#57
Sensační spis.
#58
alto_textblock
#58
Obee pražská zadá obnovení
#59
alto_textblock
#59
Mnž a žena v manželstv
#60
alto_textblock
#60
nátěru říčních lázní
#61
alto_textblock
#61
Hygiena ženy těhotné a novorozeňátka
#62
alto_textblock
#62
Sňatky předčasné, nepřirozené. Panenství. Tajná toiletta
Dítky krásné. Dědičnost. Zdrželirost, výstřednosti
Nemoci a léčení. Neplodnost a prostředky. Vliv obra-
zotvornosti. Porod. Potrat. Šestined šlka. Převratná doba.
Napsal A. Debav. Podle 186. vydání přeložil dr. E. ř
Cena zl. 180, váz, zl. 2.20, též ve známkách.
#63
alto_textblock
#63
pod Křižovníky,
#64
alto_textblock
#64
na základě podmínek, jež k volnému nahléd-
nutí pánů oferentů v městském úřadě staveb-
ním vyloženy jsou.
Oferty kolkem za 50 h opatřené a řádně
dle podmínek ofertních vyhotovené podány
buďtež nejdéle do 9. května 1905 do
11. hodiny dopolední v podacím pro-
tokole na radnici staroměstské
#65
alto_textblock
#65
Muž a žena.
#66
alto_textblock
#66
O odrůdách. O porušení člověk
O smíšení plemen.
vznikající výživou. O síle svalor
Potvornosti. Vady.
Břichomluvectví. Rozplemeňování. Určování pohlaví
Neplodnost. Lhostejnost. Ukazy mozkové.
Vázané 2 l
Cena 1 zl. 60 kr.
Nakladatel 1 L. KOBER v Praze. Vodičkova ulice.
9550
#67
alto_textblock
#67
Rada král. hlav. měsía Prahy.
dne 29. dubna 1905.
#68
alto_textblock
#68
9513