ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 249da810-78e8-11dc-bdae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 89
#1 alto_textblock #1
Strana 10.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
30. dubna 1905. Číslo 118.
#4 alto_textblock #4
Různé zprávy.
#5 alto_textblock #5
Z Brazilie... (Pův. dopis »Nár. Listů«) Včerejší ranní pošta tlumočila nám milý krajanský pozdrav. Z dáli zámořských končin z nejjižnějšího zákouti brazilské republiky, z ame- rického měsla Jaguary, položeného ve státě Ri Grande de Sull mezi 33° j. š. a 57° z. d.- proniká k nám hlas českého hrdla. Pan Josei Egert, rodák benešovského kraje, opustiv před 15 roky vlasť, nalezl své sídlo v dálných ze mich, oblévaných dvojicí oceánů — Atlantického a Tichého — i používá konečně příležitosti, aby nás se svého prostého stanoviska obeznámi s místními poměry. Obsah listu není nezajíma- vým a neváháme dopřáti mu obšírnějšího místa ». .. V poslední době založen byl v J guaře spolek rakousko-uherských národnosti, je- hož předsedou jest pan Jindřich Ludwig. Členům spolku skytá se na prvém místě poučení o vě cech národohospodářských, any poměry země dělské jsou v Brazilii na nejnižším stupni vý voje. Příčiny toho spatřovati lze jednak ve slabé populaci, jednak v naprosté nečinnosti domácího obyvatelstva. Stát Rio Grande de Sull rovná se rozlohou říši rakousko uherské, čítá však cel- kem 1 million duší. Agrikultura pěstuje se n půdě, pralesy zarostlé. Přistěhovalcům z. Italie, Španělska, Rakousko Uherska, Pruska i odjinu dostává se kus pralesa ke zpracování a hospo- dářskému zvelebení. Plocha — ne zdarma udě- lená — obnáši výměry 250 m. šíře a 1000 m. zdéli. Za pozemek zaplatí přistěhovalec do 5 roků obnos 400 K. Vykázaný kus pralesa zbaví osadník nejprve mladého podrostu, načež obrov- ské stromy vyseká. Z ipé, glapaponů, kazerany a jiného stromoví toho druhu, čítajícího stář přes 1000 roků, možno zhotoviti stavební dříví, najmě výborná prkna. Hluboce zapuštěné kořeny tohoto stromoví nelze odstraniti ani po době tři desítileti. Z toho nejlépe lze seznati, k jaké výši dokonalosti vy- spivají poměry zemědělské, pováží-li se, že zem do té doby vypráhlou a vyžilou, nelze vůbec zorati a nejvýš toliko zpracovati rýčem. Toliko v nižinách, kde nerostou ipé, kazerány a glapa- pony, možno orati už za dobu 10 roků. Prvého »posílení« dostává se půdě tím, že se vysekané pralesní stromoví, pokud ho užitečnějším smě- rem využitkováno nebylo, zapálí a popel pone- chává se na pospas dešťům. Kaše z toho vzniklá zastává úkol »mrviva« pozemku, do něhož prvním rokem seje se kukuřice. Druhý rok hosti v sobě půda pšenici, žito, ječmen, hrách, čočku, sladké (české) brambory, rýži, cukrovou třtinu, tabák a pak výtečné krmivo vepřového dobytka »maniak«. Podnebí bývá v letních měsících nadmíru horké, přímo nesnesitelné. Nejlépe snáší je při- stěhovalci vlašti, slunečnímu palu uvyklí. Do- morodei zabývají se hospodářskými, jako vůbec těžšími pracemi v případech velmi vzáených, skoro nikde. Braziliané pěstují toliko jízdu na koních a věnují se náruživě pořádání »karére«, čili dostihů. Dle vlastního jich přiznání stanou se extrangéres — přistěhovalci — co nevidět pány země a domorodcům nezbude, nežli snad že- brácká hůl . — V půdě daříse dobře ovocnému stromoví. Když jsme r. 1890 přibyli do Brazilie, rodily se zde toliko pomoranče, citrony, banány a fiky. Dnes již pěstují se jablka a ořechy, přinesené zvláště českými přistěhovalci. Loňského roku oštěpil jsem několik slív. Některé stromky vydaly již lelos bohaté ovoce. Výtečně daří se vínu. Při tom však dlužno velmi důtklivě dbáti jeho nejzuřivějších nepřátel: jsou to velcí mra- venci, kteři přes noc ničí celé vinné keře. Z té příčiny pořádají se na zhoubný ten hmyz z noční doby výpravy, při nichž se hnízda mra- venců opatrně vypaluji. Velikolepě daří se ve zdejší půdě bavlně. zázvoru a pak — českému zeli. Ze země vyváží se nejvíce tabák, kůže cukr, rum, sádlo, kukuřice a sušené maso. Vzhledem však na neupravené cesty, po nichž dopravu do čelných měst konati lze pomoci soumarů, jest obchodní spojení primitivní a velmi drahé. Pytel kukuřice o 60 kg prodává se v Brazilii za 2 zl., za transport soumarem do vzdálenosti 40 mil však dlužno zapraviti 5 zl., kromě toho pak platí se při tom na mu- nieipální (okresní) dani 40 kr. z každého pytle. Neděje-li se doprava soumary, rozesilá se zboží po koních. Karavana koní spojena jest od ohonů k ohlávkám provazy, aby transport ne vybočil z dráhy, vyznačené mu pikadou (lesní pestou). Do městečka St. Borje, vzdáleného od Ja- guary 40 amer. mil, potřebí jest doby tři neděl tam a zpět. O tom, že by v příčině dávek a poplatků mělo občanstvo brasilské ustláno na růžích, ne- lze mluviti ani ve snu. Sotva že osadník jen poněkud půdu zdělá a povinnou tržní cenu 400 K do 5 roků za- praví, vyměří mu municipál daně přímo bez- ohledné, což právě v nesčetných případech při- mělo mnohého z kolonistů, že zem opustil a še si kamelie svého štěstí sázet jinam. Jakkoliv platí osadník daň pozemkovou, vypisuje mu mu- nicipál ještě zvláštní daň ze sázení a osetí půdy. Vývozní clo platí se z okresu do okresu právě tak, jako do země cizí atd. Letošní jaro bylo velmi deštivým, takže se obilí vesměs málo urodilo. Za to bramborů je mnoho. Deštěm vyhubeno značné množství včel jichž se čítají zde tři druhy vesměs prosté ži hadel. V Brasilii platí zásada: »Kvete- li bambus, přicházivá nemoc na včely.« A letos jest bam- bus v plném rozkvětu. Kvete jednou za sedm roků a staří Brasiliané počítají dle něho své stáří. Poněvadž pak květ bambusu jest neobv- čejnou pochoutkou myším, bývá jich v dob jeho květu strašná záplava.« Krajan končí dopis vřelým pozdravem vlast a pronáší touhu, jak se v duchu opět těší spatři rodnou zem. »Jakmile na ni vstoupím,« poznamenává »zlíbám první hroudu její ornice.«
#6 alto_textblock #6
* . . = Něco o spánku. Zajímavé věci o spánku vy- pravuje Oskar Frichet v anglickém listě. Tvrdí se že přílišným spanín mrháme lrahocenný život. Ne- dávno pokoušel se professor přesvědčiti své posluchače o tom, že pět hodin spánku člověku úplně stačí
#7 alto_textblock #7
V Chicagu je dokonce „Klub nespavých“, kteří spi jen čtyři hodiny. „Milliony lidi spí příliš dlouhoa pevně. Spánek je důkazem lenosti,“ prohlásil zakla- datel tohoto klubu. Ale lékaři nesouhlasí s timto odsu- zováním spánku. Jak nebezpečno je zkracovati hodiny nutné ke spaní, ukazuje případ millionáře Edvarda Baina z Wisconsinu. Déle než šestnáct roků nespal Bain v posteli; spánek naháněl mu strach, protože se bál, že by mohl umříti. Jako mladý muž umínil si zaopatřiti si velké jmění a věren tomuto předsevzetí vzdal se všech zábav a radovánek. Pracoval dvacet hodin denně a spal čtyři hodiny na pohovce ve své pisárně. Poněvadž žil tak skoro dvacet let, nemohl již vůbec ani spáti a nepomohla mu ani těžká polní práce, k níž mu radili lékaři. Jednoho dne konečně zemřel vysílením. Podobný případ udál se v Glasgově, kde jistý účelní obmezil svůj spánek na 51/4 hod. denně a rovněž záplatil to záhy životem. Jako škodí nespaní, škodi i příliš dlouhý spánek. Tomáš Hitchens, ban- kovní úředník v Londýně, spával 12 hodin denně; dne 29. května 1904 šel jako obyčejně na lůžko a dosud se neprobudil. Lékaři doufají, že jej vyléčí. Že je možno po léta spáti, je známá věc. Ve Varšavě spí mladá dáma od 21. prosince 1904 a jen občas se pro- budí. V těch chvílích trpí tolik tělesně i duševně, že jsou lidé z jejího okoli rádi, usne-li zase. Na živu ji udržují pouze mlékem a odvary. Když se jednou probudila u přítomnosti lékaře, odpověděla na jeho otázku, co cítí ve spánku: „Ve spaní odloučí se má duše od těla a vchází do jiných světů. Procházím ne- konečností, nebeské světlo mě obklopuje a slyším andělskou hudbu = O amerických trestnicích uveřejni! zajímavý článek dr. A. z Overbecků ve švýcarském časopise pro trestní právo. Nejprve popisuje se v něm denní život treslance. Trestanci vslávají v létě o 1/2 6. hodině. v zimě o 147. hodině ráno. Když posnídali — k snídani podává se jim sekanina, káva a chléb — vedou je dozorci do dílen, kde pak trestanci pracují až do čtyř hodin nepřetržitě, vyjma dobu poledního odpo- činku, kdy dostávají stravu sice jednoduchou, avšak dobrou a výživnou. Po čtvrté hodině odeberou se trestanci opět do svých cel, z nichž pak od té chvíle nesmějí se vzdáliti. Proli trestancům v trestnicích zdejších požívají trestanci američtí té výhody, že mají dovoleno kouřiti — ba trestanci američtí dokonce též dostávají týdně balíček tabáku. Kromě toho jes dovoleno trestancům nakoupiti si každé dva měsíce 35 liber potravin, nebo si je dáti poslati. Lihoviny jsou ovšem zakázány a smějí jich trestanci užiti jen na lékařský předpis. Za práci svou dostává trestanec mzdu 6 pencí denně. Věci, trestanci vyrobené, stanou se majelkem trestnice, jež je na vlastní účet prodává. Podobně jako v trestnicích zdejších jsou trestanci roz- děleni na třídy, a ředitelství trestnice přísluší právo. trestance do jednotlivých tříd přidělovati. Třídu, k níž ten který trestanec patří, seznati lze na oděvu a na prádle jeho. Má-li jeho šat z hnědě látky jeden pruh černý, patří trestanec do třídy první; dva pruhy nebo tři pruhy označují třídu druhou nebo třetí. Do tříd přiděluje trestance ředitelství trestnice dle jich cho- vání a dle schopnosti jejich k polepšení. Na vešker poklesky proti disciplinárnímu řádu trestnice existuje v trestnicích amerických pouze jeden disciplinární trest — tmavá komůrka, v níž dostane trestanec pouze kus chleba a nepatrně kvantum vody. V trestnici v Sing-Singu u Nov. Yorku, založené r. 1825, jsou pro trestance určeny velke lázně, a prádlo jich se pere v obrovské prádelně. Onemocnělí trestanci jsou léčení ve velice vzdušné a prostranné nemocnici. Tre- stanec dostane při odchodu svém z trestnice úplný oblek, klobouk, boly ald. — v zimě též svrchník — jakož i peníze na cestu do místa, v němž byl odsouzen — kromě své mzdy. Trestanci, kterýž se dobře chová, pomijí se v prvních dvou létech jeho trestu vždy 2 měsíce, v třetím a čtvrtém člyři, v létech dalších pal pět. Pokusí-li se však o útěk, ztrácí tím nárok na odečtení buď polovice neb celé doby, jež by mu jinak byla prominuta. Dr. Overbeck zmiňuje se ke konci své studie též o popravní sini, kdež trestanci, k smrti odsouzení, bývají elektřinou popravováni. K smrti odsouzeného trestance dopravují nejprve do sing-sing- ské trestnice, kde týž vyčkává doby, kdy rozsudek nad ním vynesený vejde v moc práva, nebo kdy mu bude udělena milost, po případě vyřízena jeho stížnost zmateční nebo jiný opravný prostředek. Selhou-li všechny tyto prostředky, koná se poprava v síni dosti prostranné, v níž jediným kusem nábytku jest židle. Odsouzence posadí na luto židli, uvážou ho ře- meny, aby se nemohl pohnouti. Na hlavu nasadí mu plechovou přílbu, v níž jest zasazena houba, namo- čená ve slané vodě. Také na lýlko odsouzencovo při- váže se kus plechu. Přilba s plechem na lýtku odsou zencově uvázaným spojí se pak drátem s batterií, jež umístěna jest v cele za popravní síní. Kat na daně znamení pohne pakou, uvede balterii v činnost — a za půl minuty odvazuje již mrtvolu odsouzencovu. Mrtvolu pak položí na stůl, umístěný v předsíni po- pravny, a tam ji ohledá všech 22 (!) lékařů, již dle předpisů amerických musí býti při popravě přítomni. = Zatčené účastnice tanečního veseli. e b barva plesového úboru mohla býti považována za politickou provokaci, nedalo se až dosud ani ve snu myslití. Za to však před soudem terstským jednalo se o této otázce při líčení, těchto dnů konaném. Kteréhosi večera letošního masopustu objevily sev plesové zábavě tři dívky, jež policie neprodleně po jich příchodu do sálu prohlásila zatčenými. Jedna oděna byla šatem jako sníh bílým, druhá červeným a třetí zeleným. Ani bilý, ani červený, ani zelený úbor sám v sobě nebylo by možná považovati za zá- vadný. Avšak trojice dam stala se podezřelou prýz té příčiny, že barvami svých úborů znázorňovala — — italskou trikoloru ... V tom, jakož i v okolnosti, že se všechny tři masky stále společně procházely, spatřovala policie — irredentistickou provokaci . .. Strážník, konající službu, dal dámy zatknouti a od- vésti na komisařství. Událost vzbudila netoliko na plesu, nýbrž i v širší veřejnosti neobyčejné vzrušení a značný počet masek mužských i damských připojil se k průvodu, strážníky vedenému a odebral se do policejní úřadovny. Na komisařství byla totožnost zatčených zjištěna. Dvě z dam byly občanské dcery z předních rodin terstských, třetí byla jich společnicí. Po sepsání úřadního protokolu byla sice trojice opět propuštěna, avšak dodalečně byly všechny tři dívky žalovány z »pobuřování k nezákonným činům«i pohnány k zodpovědnosti před senát krajského soudu. Státní zástupce vyvozoval v žalobě, že prý ze složi- tosti barev jejich toiletty možno zcela určilě souditi na protirakouskou demonstraci !). Líčení však kon- čilo — jak ani jinak býti nemohlo — sproště- uím. Ale věc ještě nebyla u konce. Při zatčení dam pronesli dva tanečníci poněkud ostřejší posudeko jednání terstské policie. Byli to: Renato Veronese a Giuseppe Lupetino. Následkem toho octli se oba před okresním soudem, obviněni z přestupku nedo- voleného mísení se v úřadní výkon. Soudce uznal toliko prvého z nich vinným a vyměřil mu za trest peněžní pokutu 10 K, druhého z obžaloby propustil. Teprve tím byla afféra politického plesu po soudní stránce právoplatně skončena = Dělil se o nálezy. V Berlíně zatkla polici těehto dnů pouličního tuláka a prohnané ho darebu. 64letého Viléma Kachla, rodem z Magdeburku. Před šesti týdny vyšel z věznice, odkudž jej první kroky vedly k nádraží, kde si starý potměšilec od jakživa vyhledával předměty svých oběti, z jichž prostomysl- nosti pak dobře těžil. Nabízel se totiž venkovanům do města přijíždějícím za průvodce městem a když se mu svěřili, vodil je zbůhdarma ulicemi, ač jim sli- boval, že jim buď ukáže památnosti berlínské, nebo že jim zaopatří práci. Využitkovav příhodné chvile, po- hodil nepozorovaně na ulici tobolku, jejíž obsahem byla zlatá dvacetimarka. Dareba dovedl se šikovně přetvařovati i narafičil věc tak, jakoby byl tobolku našel a rozevřev ji, pochlubil se venkovanům cen ným nálezem. Aby prý si se svěřencem nerozlil ocet prohlašoval, že se s ním hodlá »poctivě« rozděliti nabídl mu polovici nalezených peněz. Venkovan radostí vsáhl do kapsy a podal šťastnému nálezc deset marek, začež se mu dostalo nalezené zlaté mince . . . Za nedlouho potom dareba rychlost blesku zmizel a když pak venkovan blíže prohliže zlatý peníz, pohříchu shledal, jak hanebně byl dare- bákem napálen. Zlatý dvacetimark byl pouhým bez- cenným plíškem a lehkověrný venkovánek byl o de set marek lehčím. Dareba zatčen byl právě v kriti cké chvíli, když opět učinil šťastný lov a »náleze Jenom že tentokráte přidal mu soud k tomu dvanác měsíců zaslouženého odpočinku v berlínském kri- minále. = Hrozný čin šílencův. V pařížském předměstí aubervillierském odehrálo se o velikonočním pondělku přišerné drama. Truhlář Jih Thauvin, stižen náhlým šílenstvím, vrhl se na ženu, kteráž churavic, odpo-
#8 alto_textblock #8
(Zasláno)
#9 alto_textblock #9
9328
#10 alto_textblock #10
čivala na loži a chtěl jí pilou uříznouti nohy. Ohro- žené poštěstilo se utéci k sousedům, ač ji z několika ran proudila krev. Brzy na to bylo slyšeti z bytu truhlářova ohlušující křik a hřmol. Jakmile dvéře vy- páčeny násilím, skýtala se zrakům příchozích strašná podívaná: šílenec, jehož obličej, rámě i ruce byly tak prokousány, že mu z kostí visely kusy masu. držel v ruce pilu, jíž právě přeřízl v půli velikého psa. Nebohé zvíře asi bránilo se v pekeiných bole stech, následkem jichž, jak se zdá, se vzteklo.
#11 alto_textblock #11
lze od 1. května všechny NOE minerální vodlyo fy Robert Ender denně od 5 hod z rána přesn dle předpisu píti a vodu Karlovarskou též ohřátou
#12 alto_textblock #12
Našim citeristům.
#13 alto_textblock #13
pomo- Zádná zácpa vých Husových kolacu Sklad: Videň. I., Habsburgergasse la. Prospelty zdarma 12 kusů K 3.—, 24 kusů K 5.— franko na dobirku. 91 Ústav k léčení vodou v městě Schär- dingu v Horních Rakousích (dříve Aistersheim) pane Otty Ebenhechta, praktického lékaře, těší se stále vzrů- stající oblibě trpícího obecenstva. Ačkoli se zvláště soustavy faráře Kueippa používá, jest ústav všemi vy moženostmi moderní léčebné vědy opatřen; nalezneme zde uhličito-kysličnaté lázně, lázně horkým vzduchem a parní, slunečné a písečnaté lázně, jakož i elektrick lohtamimové lázně soustavy Zwiebelovy, jež se zejmena proti dne a ischiasi výtečně osvědčují; dále vyšetřen Röntgenovými paprsky, léčení světlem, Bullingovým inhalacemi a masáží, čímž se ústav ten v nejpřednější řadu podobných ústavů zařaďuje. Léčebný ústav těs se tím chvalnější pověsti, že farář Kueipp ve svých knihách „Moje léčha vodou“ a „Tak byste měli žíti majitele a ředitele téhož ústavu pana Ottu Ebenhechta na všech místech co nejlépe doporučuje. Počet lázeň- ských hostí činí od založení ústavu (1890) do dnešního dne daleko přes 14.000. Ceny bytů a zaopatření v ho- telu Ehenhechtově (kuchyň velmi dobrá, řízená zdatnou vyzkoušenou kučhařkou, vína jen přírodní) jsou velice mírné a požadavkům lázeňských hostí vyhovující. Ve- škeré místnosti jsou výtopné, telegrafem opatřené elektricky osvětlované. Krásná, s volným rozhledem, před větry chráněná prostorná procházka, chladná větru prostá, stinná místa odpočinku v dostatečném počtu. Rovnéž jest tělocvičné nářadí k léčebnému cvi- čení gymnastickému k disposici. Doba sezonní od 1. dubna do 15. října; po případě zůstane ústav též po dobu zimní otevřen.
#14 alto_textblock #14
o
#15 alto_textblock #15
199/405.
#16 alto_textblock #16
Číslo 79.
#17 alto_textblock #17
Sachy. Pořádá J. Rašovský. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava.
#18 alto_textblock #18
národních pícní českých, libických blatáckých a bechyňských. Upravil Fr. Cibula. Každé písni jest podložen text. Cena 4 K. Též na 2 měsíční splátky po 2 K První splátka je hned při objednávee splatnou. Průvod II. citery stojí též 4 K. „Nár. Politika“ piše: „Nebude našim ci- toristům nadále potřebno utíkati se k málo cenným úpravám Ströblové, jež duchu našemu naprosto neodpovídajía mezi národní naše skvosty i prosté po- uliční popěvky míchají. Velký sklad citerní literatury. Seznamy zdarma. 9130
#19 alto_textblock #19
Úloha č. 154. (originál). (Z úlohové soutěže „Národních Listů“ č. 6.) Valentin Marin, Barcelona
#20 alto_textblock #20
Nakladatel MOJMÍR UBBÁNEi v Praze, Hlávkův palác.
#21 alto_textblock #21
Mat ve 3 tazích.
#22 alto_textblock #22
928e
#23 alto_textblock #23
Úloha čís. 153. od J. Volfa jest po 1. . . Vac g6+ nemožná. Opravujeme ji prozatímné následovně Bílého krále jest přestaviti z g2 na c4, přidati bílého pěšce na d5 a černého na c5. Cerného pěšce e4 možno pak vynechati. Korrcktní posice jest tedy tato: Bilý: Kc4. De5, Sf7, Jf2. f5, Pf4, d5, g6 (8). Černý: Kh5, Des, Va6, Jb4, Pe5, e7, e3 (7). Mat ve 2 tazích.
#24 alto_textblock #24
Nejnovější modely klohouků doporučuje
#25 alto_textblock #25
Přehytek kyseliny močové
#26 alto_textblock #26
Emma Erünfeldová
#27 alto_textblock #27
dozná dle dobrozdání vynikajících klinikůa
#28 alto_textblock #28
lékařů nejúčinnějšího vyléče
#29 alto_textblock #29
v Praze, nároží Ferdinandovy třídy, Jungman- 9355 nova třída, 41.
#30 alto_textblock #30
Partie čís. 123. a 124. Hrána v Riceově turnaji v Petrohradě 27. března 1905 — Riceův gambit. — Bilý: B. E. Maljutin Černý: B. M. Kojalovi e7—e5 121. Dg5—g7 Ve8—f8 1. e2—e4 Scs—d7 2. f2—f4 e5xf4 22. Ve3xk«g3 3. Jg1—f Jh8—a6 23. Vg3—1 g7—g5 Va8 e9 4. 52—h4 g5—g4 24. Vf3—. fe Sd6—g3 5. Jí3— e5 Jgs—f6 25. Dg7xch7 f7—f 6. Sfi—ct d7— d5 26. Vf6—f1 Kc7—es Sf8—de 7. e4xd5 27. h4—h5 8. 0—0 Jac—cz Sd6xKe5- 28. h5—h6 9. Víl.—eí f5— f4 Dd8 —c7 29. Dh7—g7 Je7—d5 10. c2— c3 30. d5—ds g4—g3 Jd5—e 11. d2— da Jf6—gl 31. Dg7—g5 Sd7—c6 12. Jb1—de Jg1—e3a 32. Dg5—c5- 13. Dd1—h5 8e5—d6 33. h6—h7 Je3xfl Ve8—e1 14. Sc4—b5-- b) c7—c6 34. d4—d5 Kesxd7 15. Jd2—c4 cůxKb5 35. d6—d7-4 b7xc6 16. Se1xe3 f4XKe3 te 36. d5xk c6 37. De5)a7+- Kd7—e6 17. Vetxe3 b5xkKc4 18. Va1—01 De7)ce3 38. Da7— Jfixes- 19. Ve1xe3-+- Ke8—ds Mat. 20. Dh5—g5+- Kd8—c V témž turnaji sehrána byla násl. partie: Bílý: M. Čigorin Černý: Rosenkran f1—f3. 10. c2—c 25. Va1—dí d) Ve5—h5 11. d2— d4 Jf6—e4 26. Jd4—f5 Sesxf5 12. Ve1xke4 Sd6—h2- 27. Vdlxkds Vh5xh6 28. Vd5xí5 Vh6—ce De7xKe4 13. Kgixh2 14. g2—g3 0—0 29. Ví5—g5- Kg8—f 15. Sc1—ofi b7—b5 Ve6—fe 30. V g5xk gt 16. Sc4—d3 DelXKd5 c7—c5. 31. Vg4——g5 17. Jb1—a3 Ví8—eů 32. Kh2—gt VfG—c6 18. Ja3x b5 Jb8—a6 33. Kg1—f2 Ja6—c7 19. Dd1—d2 Sc8—f5 34. Kf2xf3 Jc7—e6 Ve8—c4 35. Vg5—h5 Kf8—g7 20. Sd3—fr Va8—e8 36. Sř1—c4 Je6 —i 21. Sf4— e5 . 22. Dd2—h6 Ve8xce5 37. Vh5—g5++ a černý 23. d4xke5 Ve4XKe5 se vzdal. 24. Jb5—d4! Sí5—es Poznámky M. J. Čigorina v „Novém Vremeni“: a) V konsultační partii Laskera s Riceem proti Maro- czymu a Hofferovi r. 1900 hráli černí: 12. . . Dev —h4 13. Jd2—f3; Dh4—h6 14. Ddl—a4; c7— c6 15. Da4—a3; b7—b5; 16. Vel—e4: Sc8—e6 (?)a prohráli. Místo posledního tahu měli táhnouti 16.. b5xc4! a na 17. Sc1Xf4 Dh6xfi a vydrželi b silný útok bílého a mohli, jak se domnívám, v kon- čící hře vyhrát. Proč jest výhodno dáti tento šach a ne táhnouti jezdcem na fl, není v brožuře o Riceově gambitu uvedeno. Ve zmíněné brožuře jest uvedeno pokračování : 16.. b5xc4 17. Se3—d2 a bílý docili materiálního vy- rovnání. Jednoduchým, na snadé ležícím tahem partii učiněným, získává černý o figuru více. Zají- mavo jest, že spisovatelé brožury, nejsilnější hrači novoyorského klubu, na toto pokračování nepřišli. d) Totéž následovalo by na 24. . . c7—c5. e) Zabraňuje 29. St1—c4.
#31 alto_textblock #31
Františko-lázeňským pramenem Natálic
#32 alto_textblock #32
lithionová kyselka.
#33 alto_textblock #33
Hejnepatrnějil cbsah vápenný Bočení podporujicí účinek Gbzvláštů lahodna cburl dostání ve všech skladech s minerální vedou a přímo u zásllatelství mineršlal ves Frantlškovýchi Lázni-
#34 alto_textblock #34
Přednosti:
#35 alto_textblock #35
V Praze r. 1896 stříbr. mednillí, ve Vídni r. 1903 velkou zlatou medaillí a čest. odznakem vyznamenány. Slatinné koupele s příp. masáží, elektrosáží. II. Koupele rapo-sirnaté, železité, jehličnaté, uhlič- naté, indikace: Hostec, rheumatism, ischl as, neuralg., neurasth., slabost, veškeré ženské nemoci, ex- sudáty, ochromeniny (tox. a rhenm.). Krtičnatost, 9396 chronické kožní nemoci a t. d
#36 alto_textblock #36
lékárnách, tez
#37 alto_textblock #37
5989
#38 alto_textblock #38
atel, Métropole ve Vídn
#39 alto_textblock #39
la bve dnr saisona lnant anonške laené slatinne v eelonráde od 8./5—20 Pošta, telegraf, želez. stan. „Laázni Bělohrad“ r. s.—z. dráhy, Čochy 1905.
#40 alto_textblock #40
1Mtorzlnplatz 4. Pranz-Jorene-gual-
#41 alto_textblock #41
AAl.
#42 alto_textblock #42
=Velký hotol I. řádu, doporučujo velké i malé elograntně ypravené appartementy, jakož i jednotlivé pokoje zn nejlevnější ceny. — Elektr. světlo, obsluha a vý- top se zvláště neúčtnji Pokoje od K 3.50 poč. Sazby v každém pokoji T Výtah pro osoby. — Ústřední toponí horkou vodou-
#43 alto_textblock #43
Překrásné letní sídlo. Koupele rybničné, též pro dítky. Loďky. Jehiičnatý a listnatý les blízko. 600.000 m2 velký park lázeňský s restauraci, verandou při my- slivně. Tennis, rus. kuželková hra. Ordin. lázeňští lé- kaři: MUDři. Al. Mindl. Jos. Lelek. Jos. Peluněk (ženský lékař). Prospekty zašlou se na přání ihned franko. * důstojnici, vojenští úřadníci, šták. Snížené ceny obdrzi: gradnici a sluhové, zemšti úřad- nici a sluhové (z Čech, Moravy a Slezska), důst. svět. kněžstvo (z Čech, Moravy a Slezska), členstvo spolku učitelů z Čech, Moravy a Slezska, všeobecného úřadnl- ckého spolku a spolku železničních úřadníků ve Vídni.
#44 alto_textblock #44
Nová premie
#45 alto_textblock #45
RONCEGNO
#46 alto_textblock #46
přírodní arseno-železité zřídlo,
#47 alto_textblock #47
známé v provozování léčby od r. 1806
#48 alto_textblock #48
Uživá se s nejlepším výsledkem a trvale po cely rok k domácím lečbám ve všech zemích, doporu- čeno mnoha lékařskými autoritami při chudekrev- nosti, chlorose, onemocnění krvě, malaril a těchže kožních, čírních a ženských chorsbách. následcích nemoroch Basedowských atd. lékárnách. (stan. dr. Valsugana Lázné Roncegno sss m. n. mo Minerální a veškeré moderní lázně a 14- čebné přístroje Grand-Hotel des Balas, prvé třidy. 200 pokojá a salonů se všim pohodlim. Stinný, velký park. Ko- řoněný, prachu prostý vaduch. Lázeňska hudba. Všechny letní sporty. Letní teplota prům. 18—22 stup. O Lázeňská sezona: 20. květen nž 15. říjen. Prospekty zašle ředitelství lázní Roneegna. s5le jižní Tyroly
#49 alto_textblock #49
TENTO KUPON opravňuje každého odběratele „Ná- rodních Listů“ k vyzvednutí druhé premic, sestávající z 10 barevných obrazů předních malířů českých, napnutých na tonovém kartonu ve formátu 28)38 cm. za pouhý do- platek K. 1.50
#50 alto_textblock #50
Ke koupi ve všech
#51 alto_textblock #51
Kupon přilepte na poštovní poukázku a za- šlete s obnosem K 1.50 uměleckému nakladatelství B. Kočího v Praze, Františkovo nábřeží č. 14 n. 9170
#52 alto_textblock #52
Fotografický atelier „CORSC jest jíž otevřen v obchodním domě p. Nováka.
#53 alto_textblock #53
Zprávy šachově. Praha. Dne 3. května 1905 o 8 hod. večern konán bude ve Vídeňské kavárně Na příkopě hro- madný zápas »Dělnického klubu šachistů« proti Il třídě šachovního klubu »Dobruský«.
#54 alto_textblock #54
Právě vyší novém laciném vydáni sešity- úlěclo
#55 alto_textblock #55
v
#56 alto_textblock #56
Marshall po ukončení matche s Janowskím v- dal se na šachovou cestu po Německu. Navštívil dne 1. dubna Frankfurt, kdež sehrál 29 partií simultánně. z nichž 15 vyhrál, 9 prohrál a 5 remisoval. Ze2 konsultačních partií 1 vyhrál a 1 remisoval. Dne4. dubna sehrál v berlínské »Schachgesellschaft« simul- tánně 32 partií, z nichž 22 vyhrál, 4 prohrál a 6 re- misoval. Ze 6 konsultačních partií proti silným hrá- čům vyhrál 1, prohrál 2 a remisoval 3. Dne 7. t. m. sehrál v Augsburgu 29 partií simultánně, z nichž 2e vybrál a 3 prohrál. Ze 2 konsultačních partil 1 remi- soval a 1 prohrál. Dne 8. t. m. sehrál v Mannheimu 32 partií simultánně, z nichž 15 vyhrál, 11 prohrál 6 remisoval. Dne 12. t. m. hrál Marshall v Londýně v »City of London Club« 20 partií simuitánně, z nichž 4 vyhrál a 7 remisoval. Marshall mohl v simullan- ních produkcích docíliti mnohem lepšího výsledku kdyby byl pomaleji hrál. Tak na př. produkce v Augs- burku trvala 21/4 hodiny. Kdyby každá partie měla průměrně jen 25 tahů, potřeboval Marshall na každý tah 10 vřeřin. V nejbližší době uskutečněn bude snad match Marshall — dr. Tarrasch. Bližší pod- mínky jsou dosud neznámy.
#57 alto_textblock #57
10 vistit. pod. 1 zl., 10 kabin. pod. zl. 2.50.
#58 alto_textblock #58
románů Jos. Svátka
#59 alto_textblock #59
9971
#60 alto_textblock #60
po 40 hal.
#61 alto_textblock #61
a jsou na skladě v každém knihkupectví
#62 alto_textblock #62
K okamžitému nahražení vyčer- paných sil
#63 alto_textblock #63
Tajnosti prnžské. Román z r. 1848. Praha a Řím. Román ze století XVI. Sedláci u Chlumce. Román z dob Marie Terezie Pasovští v Praze. Román ze století XVII. Bitva bělohorská. Román ze století XVII. Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
#64 alto_textblock #64
JANA HOFFA přírodní
#65 alto_textblock #65
Sladový výživný výtažek
#66 alto_textblock #66
Další sešity
#67 alto_textblock #67
jest nejlepším nápojem k sní- daní pro dorostlé i děti.
#68 alto_textblock #68
každého románu budou vycházeti týdně a lze odebírati kterýkoli. Předplácí se na 10 sešitů s poštovní zásilkou 4 K. Též úplné romány ty za cenun níženou lze zakoupiti v každém knihkupectví; vyšlyť dříve sešitech třiarchových po 40 h, kdežto nyní vychá- zejí v nešitech čtyřarchových, proto bylo třeba cenu prvých čtyř úplných románů snížiti; a jsou nyní: Tajnosti pražské za 4 K 70 h místo 6 K 40h skv. váz. 6 K 20 h. — Praha a Řím za 6 K 40b místo 8 K 40 h, skv. váz. ve dvou svazcích za 9K 40 h. — Sedláci u Chlumce za 3 K 30 h místo 4 K 40 h, skv. váz. 4 K 80 h. — Pasovští v Praz za 3 K 20 h místo 4 K 40 h, skv. váz. 4 K 70 h. — Bitva bělohorská za 8 K 50 h, sky. váz. ve svazcích za 11 K 50h.
#69 alto_textblock #69
JANA HOFTA
#70 alto_textblock #70
výživná čokoláda.
#71 alto_textblock #71
O mezinárodním turnaji v Ostende, který má za- počíti 10. června 1905, prohleskují první zprávy Turnaj říditi bude mistr J. Gunsberg. Fond obnášt 15.000 fr., z nichž na první cenu věnováno bude 4—5000 fr. Účastníci budou hosty pořadatelstva.
#72 alto_textblock #72
Závody výžlvných prostředků Všude Jana Hoffa v Stadlavě. ke koupi. Sklad: F. Vítek a spol. v Praze, Vodlčkova ul., l9.
#73 alto_textblock #73
*
#74 alto_textblock #74
*
#75 alto_textblock #75
*
#76 alto_textblock #76
8173
#77 alto_textblock #77
Ve dnech 24.—28. dubna byl mistr C. Schlechte hostem šachového klubu v Rábu v Uhrách. Dne 24 t. m. hrál konsultační partii proti Chalupetzkymu, dr. Faragóvi a Szekelymu, kterou prohrál. Dne 25. t. m. sehrál 21 partií simultánně, z nichž během 31/2 hod 18 vyhrál, 2 prohrál a 1 remisoval. Dne 26. t. m. hrál B partie na slepo. Ostatní čas věnoval volným partiím proti členům klubu, při nichž tito se statečně drželi. (Dr. Foragó vyhrál z 5 partií 1, 2 remisoval Szekely 2 remisoval.)
#78 alto_textblock #78
Dr. Frant. Bačkovský,. knihkupec v Praze, Žitná ul. č. 55
#79 alto_textblock #79
k-li na knádé krubičce vytisknuta MIULLov
#80 alto_textblock #80
Jen pravé
#81 alto_textblock #81
ochranná známka a firma seldlické prášky jsou osvědčený domáci Mollovy prostředek k odstranění všech neduhů povstalých z špatného trávení, nechuti k jídlu a zácpě. Původní krabice stojí K 2.—
#82 alto_textblock #82
8711
#83 alto_textblock #83
Švýcarské vyšívání, rudohorské krajky největší výběr nejlev- něji v novém obchodním domě J. Novák, Vo- dičko va ul. 7001
#84 alto_textblock #84
MUDr. Ant. Mastný,
#85 alto_textblock #85
porodník, ženský a prakt. lékař v Karlíně, ná roží Vitkovy a Královské třídy, ordinuje 9—10, 2—4 8914
#86 alto_textblock #86
pak-li na každé lahviéce vytisknuta MOL.L.Ove AOLL usvřena Mollova francovka a sůl chvalně známá jest jak národní prostředek, totiž jako bolesti mírnici mazáni při lámání v údech a při jiných z nastuzení vzešlých následcích. Plombovaná původní láhev stojí K 1.90. Hlavní zaeilatelství v lékárně A. Molla, c. s k. dvorního če- davatele ve Vídhi, Tuchlanben čis. 9. Ve venkovských skladee 7iiv vádejme výslovně A. Mollá v připravek
#87 alto_textblock #87
Jen Prnvál. schranná známka a je-lí olověnou plonslea
#88 alto_textblock #88
První světová známka
#89 alto_textblock #89
Psací stroje Remington. Model 1904. 3612 Demonstrace všude zdarmal GLOGOWSKI a SPOL., PRAHA, Příkop, 17.