#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
24. května 1900
#4
alto_textblock
#4
Číslo 142.
#5
alto_textblock
#5
Karel Eidkum, hostinský, Pankr. Janris, statkář. Jos
Klauz, truhlář, Fr. Krutský, truhlář, Vilém Kříž, ob
chodník, Mat. Kubát, hostinský, Václav Pácal, stat-
kář, Jos. Plachý, truhlář, Václav Přibil, řídící učitel
Mat. Revald, lakýrník, Jindřich Runčík, truhlář, Jos
Svoboda, obchodník, Václav Šilha, zedník, František
Zloch stavitel, Josef Žalud, hostinský, po 2 ko-
runách.
— Z Hořic. (Smetanův pomník. —
Smetanovy sadv.) Záležitost prvního důstoj-
ného pomníku Smetanova pokročila již tak daleko
že hudební spolek »Dalibor« vypsal soutěž s obme-
zeným počtem pp. socbařů na nejlepší skizzy. Lhůta
do 1. ledna 1901. — Zařízení sad ů Smetano
vých, ve kterých pomník Smetanův postaven bude.
svěřeno české firmě, pann Juliu Krysovi, majitel
technické kanceláře pro zřizování sadů a zahrad
Praze. Dne 31. května 1901 je hotové spolku ode
vzdá. Poněvadž fondy ku pořízení důstojného pom-
níku nejsou ještě dovršeny, žádají se zdvořile všichní
přátelé českého umění hudebního, aby malým dár
kem na pomník uctili památku našeho mistra. P
kladníkem jest pan Jan Dobeš, účetní městské spo
řitelny v Hořicích. Veškeré dotazy pomníku Smetanov
se týkající zodpovídá pan Joscí Feifar, předseda vý-
boru pro postavení pomníku Smetanova v Ho-
ficích.
— Z Liberce, 23. května. (Telefonická zpráv
»Národních Listů«.) Dnes konaly se volby do třetího
sboru obecních starších. Voličové strany pokrokové
voleb se nezůčastnili. Zvolení byli německo nacionální
kandídáti, mezi nimi i Prade, dále Schönererovee
učitel Arnold.
— Přijem Ústřední Matice školské dn
20., 21. a 22. května 1900: odbor pro Malou strane
a Hradčany K 134.—; odbor v Třebechovicích KK 14.—
při svatbě sl. Janny Lekešovy s p. Václavem Jošino
v Písku vybráno sl. Mařenkou Košatkovou K 18.—
Občanská záložna v Červeném Kostelci K 20.—
z pokl. č. 204 v Makotřasech K 9.—: při svatbě p
Jana Dvořáka se sl. Mařenkou Zajíčkovvu na Král
Vinohradech vybráno p. mládencem a sl. družičkou
K 12.40; hosté v Černém pivovaru v Praze K 20.—
členské příspěvky (odvedl sběr. VI. Babor) po 10 K
dr. Jan Růžička, Fr. Schmutzer, prof. B. Raymanu
prof. Ant. Pravda, prof. Jiří Pacold, prof. Fr. Štolba
5 K Milan Mikulejský; po 2 K: Jan Světínek, Jose
Nouzovský, Josef Sebek, Jan Slavíček, Fr. Skrčený
Fr. Mahulík, Gustav Papež, P. Libomír Petr, Jose
Suk, L. J. Řechka, Em. Ciíka, Jos. Tuček, Jos. Šnaj
dárek, Ot. Šťastný, J. Špott, Vinc. Springer, Al. Schle-
singer, Ot. Válek, Edv. Schuster, Boh. Šotola. Frant
Škoula, Jos. Urban, Jos. Schulz, prof. Bedř. Prošik
po 10 K: prof. MUDr. Josef Thomayer, prof. Gustav
Schmoranz, Svoboda a spol., Szalatnay a Kröschl
Prokop Sedlák = 163 K; z pokl. č. 125 v hostinei
»na Křenovce« v Žižkově K 3.68; z pokl. č. 20 v host
»u bílé růže« v Žižkově K 0.32; obecní úřad v Stěn
kově: výtěžek z věnečku dívkami pořádaného K 10.—
společnost denních hostů v hostinci »u nádra ží-
v Záboři K 12.—; odbor v Lysé n. L.: Hynek Suk
nájemce dvora v Lysé n. L. za příčinou uzavření
smíro pro urážku na cti s Janem Hájkem, sládkem
z Neuberku, K 20.—; týž: polovinu čistého výtěžku
z kencertu, pořádaného dne 31. března učitelstvem
okrsku lysského K 30.—; první abiturienti c. k. reálky
na Král. Vinohradech K 50.—; z pokladničky č. 174
v Dektarech K 40.—, úhrnem K 556.40
— Na zubním ambulatoriu české university
ve Vodičkově ulici »u Hopřenštoků«, přednosta prof
dr. Ed. Nessel ordinuje opět pravidelně
zice: na nově zřízeném oddělení pro zasazo-
vání umělých zubů od 2—4 hodin, tahán
a plombování zubů od 4—6 hod. odpoledne
denně, vyjma neděle a svátky. Zeny jsou v čekárn
úsavuj vyvěšeny.
— V pražské loterii byla včera následující
řísla vytažena: 62, 87, 64, 43, 86.
#6
alto_textblock
#6
— Firma J. Hladík, výroba deštníků a slu-
nečníků, vyprodává za příčinou bourání domu v
Spálené ulici čís. 6 nové proti »Myslíkům« veškeré
zásoby svých výrobků.
— Ze zpěvní síně bratří Hartmanů.
V rozsáhlé stinné zahradě, ležící v samém středu
Prahy při restauraci a kavárně na nároží Václav
ského náměstí a Vodičkovy ulice, každý večer vystu
puje chvalně známá společnost bratří Hartmanů
nejnovějším programem při úplném domácím orche
stru. V neděli a ve svátek koncerty již od 4. hod
odpol. Pro příští týden připravuje se parodie »Poto
pený zvon«, jejiž děj se v asanaci odehrává. Za
hrada sama skýtá pod košatými lipami příjemný
chlad.
— Karavana Malabarů v Praze. Na ostro
Velké Benátky do velkorestaurace p. A. Horák
přibude dne 2. června indická karavana Malabarů
jež čítá 50 mužů, žen a děti a zřídí si osadu dle
vlastního domova, ve které pořádati bude denně
představení.
#7
alto_textblock
#7
Různě zprávy.
#8
alto_textblock
#8
= Mor.
Rio de Janeiro je podezřelé morem
Argentinská vláda nařídila karantenu pro lodi z Ria
de Janeiro, Ria Grande a Santosu.
#9
alto_textblock
#9
Školská hlídka.
Zemský vřad školní o školách
v našem markrabství.
#10
alto_textblock
#10
Jako v království českém tak také v markrabstv
moravském každým rokem vydává c. k. zemská rad
školní roční zprávu o školství obecném, s tím rozdí
lem, že moravský zemský úřad školní netají se sn
tak, jako tento úřad český a celé veřejnosti činíj
přístupnou ve svém »Věstníku«.
»Hlavní roční zpráva za škol. rok 1898—1899.
dává nám nahlédnouti do výsledků vyučování, které
děje se v markrabství podle samostatnějších, od sla
rých vzorů vídeňských odchylnějších, určitějších
promyšlenějších a pro to všecko lepších osnov
učebnýcb, než v našem království.
České učitelstvo na Moravě je si dobře toh
vědomo, že moravské osnovy učebné jsou v nejedné
příčině, i se zřetelem k učícím i se zřetelem k učivu
příznivější, než osnovy české a proto právě nyní
zahajuje činnost, aby nové čítanky knihoskladní ne-
byly království a markrabství společny, nýbrž
aby pro Moravu byly vydány čítanky zvláštní.
Avšak této snaze redakce nových čítanek přišla
již vstříc, opatřivši si celou řadu zdatných pracov-
níků z Moravy, kteří o řádné zpracování morav
ských zvláštností a potřeb jistě pečlivě se postarají
Totéž platí o věcech vévodství slezského. Není tedy
třeba, by pro každou zemi českou byly vydány čí
tanky zvláštní, když v čítance jediné bude dbáno
potřeb všech zemí i království markrabství, i vé-
vodství. Ano, vydání čítanek pro každou zemi
zvlášť bylo by s velikou škodou i pro české
školy i pro český jazyk a národ. Nezapomeňme, že
dosud společné čítanky pro všechny české školyv
Čechách, na Moravě a ve Slezku jsou vedle kalen-
dářů jedinými knihami, které hned v útlé
mládeži kladou základ k vědomí příslušnosti
k jedinému národu; z kterých mládež všech
tří zemí našich poznává jediný spisovný
jazyk český; z kterých nové pokolení naše uči seo
dějinách jednoného národu českého; v kterých dítě
v Čechách dočítá se o Moravě a Slezsku, dítě na
Moravě o Čechách a Slezsku, dítě ve Slezsku o Če-
chách a Moravě. Nechtějme přece zmařiti v společ-
ných čítankách znamenitou podporu vědomí pospoli-
tosti mladého pokolení ve všech třech zemích !
Snahy českých učitelů v Brně jsou se stano-
viska národního proto nebezpečny, že mohou nadíti
se podpory v Vídně. Kde klerému upřímnému
Čechu, jenž o věci vážně přemýšli, musí přece byti
nápadno, že Vídeň při každé příležitosti protežovala
(v letech sedmdesálých a osmdesátých) vydán
zvláštních čítanek pro Moravu a zvláštních.
opět jiných pro Slezsko — bohudík, že tyto čítanky
se neujaly. Může kdo miniti, že Vídeň činila lai
proto, by zvláštním osnovám učebným v markrabstv
a vévodství zvláštní čítanky lépe vyhověly ?! Může
kdo miniti, že tu rozhodovaly důvody didaktické pro
Vídeň, z které právě nyní rozeslány do všech zemi
cislajtanských dotazníky pro statistiku školství obec
ného naprosto jednostejné, beze všeho zřetele k růz-
nostem ve zřízení školním, dotazníky také »české-
jichž na 6000 vytiskl vídeňský knihtiskař češtinou
drubdv nerci-li nesprávnou, ale až směšhou ? ! —
#11
alto_textblock
#11
V přesvědčení, že jednotné čítanky mohou
přizpůsobiti se osnovám učebným všech zemí na
ších, byť tyto nebyly ve všem shodny, jsme utvrzeni
také poslední »Hlavní roční zprávou c. k. moravské
zemské rady školní«, v níž o výsledcích vyučova-
cích čteme někdy tak, jakoby škol v království se
týkaly.
Ohledem jazyku vyučovacího chvál
»Zpráva« vyučování názorné, které jenom někde ne-
slouží plně vyučování jazykověmu. Čtení mechani-
ckému daří se všude, správnému a výraznému všal
jenom na některých školách; »Zpráva« vyslovuje
podivení, že okresní rady školní nereferovaly o tom.
jak se cvičí čtení písma psaného — také v na-
šem království o výsledcích v tomto čtení málc
známe. »Zpráva« chválí, že jeví se pokrok u vy
učování mluvnici, ač ještě v mnohých okresech ne
ustalo se v mechanickém vštěpování pravidel na
pamět. Pravopisu někde vadí nedostatek a nepropra-
covanost cvičení a nedbání »předepsaného« pravo-
pisu — v Čechách, jak známo, mají školy normalní
pravopis jen pro — němčinu, nikoli pro — češtinu
Ve slohu ústním jsou lepší výsledky než v písem
ném, jimž samostatnost žáků namnoze jen slabě se
pěstuje.
Hned po jazyce vyučovacím s výsledky uspo-
kojivými a přiměřenými uvádí »Zpráva« druhý
zemský jazyk — jeť němčina v 8 okresech če
ských některým školám nikoli nepovinným, ale po-
vinným předmětem učebným, zcela proti duchu
vzdělávání prvopočátečného, jež nezná nuceného
učení jazyku druhému! Čeština není povinnou
v žádném okrese německém! Nepovinně učí se
němčině v 36 okresech (ze 40 okresů školních vů-
bec), češtině jen v 6 okresech. Lepšímu a trvalej
šímu výsledku je prý na závadu nepatrný počet tý
denních hodin — máme za to, že i »nejpraktičtějšíe
vyučování druhému jazyku míjí se výsledky napořád
tam, kde žáci v rodinách nemají příležitosti, by dru-
hým jazykem mluvili, by cvičili se ve společnosti
v životě, čeho jim škola podala; že télo příležitosti
spíše — a to i v městech — ubývá než při-
bývá a odtud plnější ovládání druhého jazyka v lidu
vzácnější se stává, svědčí tomu, že vlastní jazyk
mateřský stále více se šíří, což je znakem vývoje
pokroku národnostního, proti němuž marně se stav
prvopočátečné školy, ať s povinným ať s nepovin
ným, vždy jen předčasným vyučováním jazyku dru
hému v době, kdy déti teprve jazyk mateřský plněj-
ovládali počínají.
Počtům na českých a německých školách an
v polovině okresů nevyučuje se náležitě, aby vý-
sledky byly aspoň uspokojivé, což jest úkaz jistě
povážlivý. Měrám, vahám a měně všude učí se s vý.
sledkem uspokojivým, vypočítávání povrchu a ob
sahu ploch a těles učí se dobře, ale téměř jen
theoreticky.
Psaní daří se zcela uspokojivě a uspokojivě
méně v 10 okresech venkovských, z nichž 4 nedbaly
»předepsaných« tvarů písma — v Čechách úřadníci
předpisů písma dosud nemáme. Některé školy v
okresech učily dále písmu »kolmému« — v Čechách
zaniklo téměř tak náhle, jak bylo zavedeno.
Pro zeměpis mají moravské školy osnovy
s postupem méně prudkým a jednotnějším nežl
školy naše: je přirozeno, že se mu daří uspokojivě.
vyjímajíc některé okresy venkovské, kde se učí příli
mechanicky. Mathematickému zeměpisu se vede hůř
ačkoli nevystupuje na Moravě tak předčasně jak
v Čechách. Právem vyznačuje »Zpráva«, že »na
školách v 13 okresech se žáky podnikají se výlety
do nejbližšího a také do vzdálenějšího okolí za úče
lem správného názoru a pojetí zeměpisných před-
mětů co do jejich souvislosti a vzájemného půso-
bení s jinými předměty přírodními a s člověkem« —
tato účinlivá názorná a soustřeďující methoda jestu
nás v Čechách téměř neznáma!
Mechanisující methody ještě více ubližují děje
pisu, v němž pouze 14. tedy ani ne polovina okrest
vykázala se s výsledky zcela uspokojivými neb uspo-
kojivými. Vyučování občanskému (o ústavě) ani
na Moravě se strany učitelstva nevěnuje se nále-
žita péce.
Také přírodopisnému vyučování daří se
jen v 25 okresech, v ostatních trpí mechanismem
S potěšením se dovídáme, že k nauce o těle lidském
a zdravotnictví přihlížejí téměř všecky školy. Ze 1
okresů byly oznámeny poučné vycházky do okoli
školy, v 13 okresech pečovati o včelařství.
Přírodozpytu učí se s úspěchem jen ve 2
okresech, v ostatních se mu nedaří; také předevšín
pro mechanisující a bez pokusův a jinak nesprávn
učení.
Kreslení ve 32 okresech učí se zcela uspo
kojivě a uspokojivě, v ostatních duchaprázdně a ne
methodicky, dokonce v jedné škole měšťanské učil
se perspektivě bez modellů! Stigmatům dává se vy
host zvolna, kreslení napovědné a z paměti bylo za
nedbáno. Za to uspokojily výsledky v měřickém
tvaroznalství, vyjmouc jen 4 okresy ven
kovské.
Zpěvu učilo se s výsledky velmi nestejnými
eelkem však uspokojivými. Písně kostelní, vlasteneck
a národní (rozuměj lidové) pěstovaly se všude. Nor
mální ladičkou byly opatřeny všechny školy.
Tělocviku vadí na Moravě tak jako v Ce
chách nedostatek tělocvičen a cvičišt.
Ženským pracím ručním daří se až na
4 okresy venkovské napořád dobře. Školy v 22 okre-
sech pěstovaly lidové vyšívání — jistě přispělo
k tomu svého času rozhodné zastání se lidového on-
namentu od školních úřadů moravských, na jaké
v Čechách již tak dlouho — čekáme
»Zpráva« ve svých dátech jest upřímná a určitá
až na jednu jedinou, se stanoviska národního však
velmi závažnou okolnost, totiž, že neuvádí okresy
školy dle jazyka vyučovacího: jinak také její cel.
kový obraz je zcela konkretní: Vyhovujeť 355 ško
velmi uspokojivě, 1552 uspokojivě, 570 dodatečně
jenom 40 nedostatečně. Čím výše organisované školy
tím lepší výsledky, ač výjimkou dostavují se i n
školách jednotřídních, jichž učitele »Zpráva« veške
rým právem klade za »nejlepší a nejdůležitější-
v zemi.
Výsledky práce školní, mimo vyučování učitelen
a učení se žactva, školu více méně pilně navštěvu-
jícího, jsou podmíněny také vnějšími poměry školy
jejím okolím, zařízením budov a světnic, nářadím
pomůckami. Kde tyto poměry jsou nepříznivy, tan
marna i největší snaha učitelstva.
A že učitelstvo také v markrabství je snaživé
všech svých povinností dbalé a u vyučování do
vedně, o tom zřejmě svědčí chvála, kterou mu úřadn
»Zpráva« vzdává: »Veliká většina osob učitelskýc
také výchovu žactva má na zřeteli, osvědčuje velkou
horlivost v povolání a snahu, zdokonaliti methodu
vyučovací a dále se vzdělávati«, jak to »Zpráva« do-
kládá účastenstvím učitelstva v knihovnách a kon-
ferancích okresních a v spolcích učitelských. Čtyř
učitelských časopisův moravských »Zpráva« — ani
slůvkem nevzpomíná.
Mravní, politické, společenské a vlastenecké
chování učitelstva bylo dle »Zprávy« téměř naprosto
v pořádku. Porušení povinností dopustilo se jen
procenta všeho učitelstva v 47 případech, svornost
s duchovními učiteli porušena jen v 16 případech.
Patrně ani na Moravě není potřebí, by klerikálové
na co si stýskali i by pro své zvláštní, osobní zájmy
fednotnost v učitelstvě moravském rušilil
#12
alto_textblock
#12
Jednota učitelská »Komenský« pr
Prahu a okolí pořádá dnes celodenní výlet na
dolní Sázavu. Odjezd z nádraží císaře Františka
Josefa v 6.34 hod. ráno do zastávky Pikovice (přes
Modřany).
Okresní školnírada v Jičíně udělila
učiteli panu Stan. Malíkovi ve Veliší pochvalné
uznání za horlivé a svědomité konání povinnosti
zvláště za pěkný způsob vyučování.
Pro měšťanské školy novou schvá-
lenou učebnici vydalo právě nakladatelstvíJ
Otty v Praze. Je to Čítanka pro III. tříd
měšíanských škol (obrazy z dějin literatur
české), kterouž upravil Josef Horčička, učitel měit
školy v Ústí n. Orl. a jež schválena byla výnosen
ministerstva osvěty a vyučování ze dne 28. března
1900 čís. 4396. Cena váz. 1 K 60 hal.
Místa suppl. učitelů klassické filologi
dvě až tři, po případě i jednoho češtináře nebo něm
čináře, obsadí se příštím školním rokem při obec
gymnasiu s právem veřejnosti a reciprocitou v Ky
jově na Moravě. Platy jako na ústavech státníc
započítávání let supplentských. Žádosti doložen
#13
alto_textblock
#13
absolutoriem nebo indexem, po případě doklady
zkouškách atd. nebo předběžné přihlášky adresováný
buďtež na ředitele ústavn pana Jos. Klvaňu v Ky
jově na Moravě.
#14
alto_textblock
#14
Dramatické umění.
#15
alto_textblock
#15
+ Zemský výbor král. českého jedna
ve svém včerejším sezení o celé řadě divadelních
záležitostí. Především přednesl referent a intendant
p. dr. Herold promemoria dosavadního Družstv
Národního divadla a navrhl jeho přiměřené vy-
řízení. Proti tomu návrhu ozvaly se četné
hlasy, poukazující, že toto promemoria, ač po-
dáno praesidiálně, bylo dříve, než mohlo být
v zemském výboru vyřízeno, veřejně publikováno
tiskem. Jest nepřístojno, ba neslýcháno žádati
aby zemský výbor své svobodné rozhodnut
jakýmkoliv způsobem odůvodňoval. Zároveř
bylo souhlasně konstatováno, že veškeré útoky
na intendanta jsou nespravedlivé, jelikož týž
podal o věci co nejobjektivnější referát a mim
to až do poslední chvile chtěl umožnit, aby zem-
ský výbor mohl zadati divadlo starému družstvu.
Přísedícím zemského výboru p. K. Adámkem
byl pak učiněn návrh, aby promemoria sta-
rého družstva bylo odloženo ad acta. Tento
návrh byl přijat všemi hlasy proti hlasu re-
ferenta. Žádosti, aby i dramaturgové, pak malír
K. Štapřer a p. Soukup byli pojati mezi vý-
konné síly, o nichž nový podnikatel přejímá
závazky dřívějšího družstva, bylo vyhověno
Žádosti České filharmonie, aby v nové smlouvě
zabezpečeno bylo filharmonikům pořádání šesti
koncertů, bylo vyhověno; rovněž požadavek, aby
pro sirotčí a vdovský fond pořádáno bylo jedn
představení ročně, byl schválen. Zpráva »Spo-
lečnosti Národního divadla« o konstituování a
posavadních pracích byla vzata na vědomí. Dl
návrhu této společnosti bylo jmenování prof
Gustava Schmoranz a ředitelem a K.
Kovařovice správcem opery schváleno.
Pro letošek byly divadelní prázdniny stanoveny
na dobu od 1. července do 27. července b. r
Jakmile bude podán průkaz, že »Společnos
Národního divadla« jest zapsána v rejstříku,
bude definitivní smlouva podepsána.
+ Společnost Národního divadla pro
hlašuje vzhledem ke všemu, co bylo včera prot
ní uveřejněno družstvem Národního divadl
v denních listech pražských:
1. Pro nás nemá fundus družstva cen
150.000 zl., a proto ho nekoupíme. A ne
hodláme mařiti svého času veřejnými debatami
má-li či nemá-li tu cenu pro majetníka nyněj
šího, jemuž jej ochotně ponecháme, byť i druž-
stvo Národního divadla varovalo zemský
výbor, aby se s námi neuzavírala nová smlouva
pokud se naše společnost nevykáže »vlastnictvín
dosavadního úplného fundu instructn
Národního divadla«, a byť i tvrdilo, že to v Ná
rodním divadle nepůjde, »kdyby nový podnikatel
měl si zaopatřiti odněkud jinud nový
fundu se.
2. Družstvo Národního divadla tvrdí ne
pravdu, že jeho správní výbor dle podmínek
nabídky byl »ochoten do 6 let a 3 měsíců vzit
týž fundus instructus dle bližšího ujednání do
svého vlastnictví«. Správní výbor sice si vy
hrazoval toto právo, ale nezava zova
se k ničemu, ani k zásadní »ochotě«. A to je
v podstatě něco jiného. Ostatně učinil zemský
výbor ve smlouvě s novým podnikatelem opa
tření, aby se stávající fundus pojistil na příšte
Národnímu divadlu za všech změn v podni
katelstvu.
3. Nenapadlo nás srovnávat fundus Národ
ního divadla s fundem Variété. Kdo dovede čísti
poznal z naší zmínky, že jsme lacinou koup
fundu z Variété uvedli na doklad, jak divadeln
fundus, a zvláště garderoba, pozbývá na ceně
za dobu sebe kratší.
4. Nechápeme, proč se nám vykládá, že
ředitelství zdejšího německého divadla prodalo
svůj fundus za 90.000 zl. Z toho přece ne-
plyne, že by měl pro nás fundus Národ-
ního divadla cenu 150.000 zl.1
5. Oznámili jsme předevčírem, že jsme již
sestavili »pro zbytek letní sézony
jakož i pro příští sézonu zimn
přesný repertoire, dle něhož bude se fundue
postupně pořizovat«. Toto opatření odbývá pi
satel včerejší polemiky úšklebkem: »Domnívati
se, že pro hry v Národním divadle stačí pořizo
vati výpravu jen postupně, jest mínění, kterému
každý člen divadla po sebe kratší zkušenosti
v divadle se může jen usmáti«. To je přede
vším překrucování toho, co jsme řekli
Ale mimo to ať se pisatel té polemiky podívá
do výroční brožurky páně Šubertovy z r. 1883.
Tam si stěžuje na 15. stránce pan ředitel,že
se pořizovaly pro Národní divadlo dekorace ni-
koli ke hrám určitým, ale »vesměs jen dekorace
všeobecné« a »tímto nedostatkem stalo se, že
bylo správě divadelní možná jen výminkou vy-
bírati ku představením hry poněkud určitým
soustavným pořadem«, neboť prý »při každém
kuse bylo nutno teprve předem zkoumati
hodí-li se k němu hotové dekorace či
nic«. Co je to jiného, než potřeba postup
ného pořizování dekorací, resp. celého fundu
Mimo předměty nanejvýš všeobecné zařizujes
každý divadelní podnik postupně — a zařizo-
valo se přece i Národní divadlo, leda že si staré
družstvo ve svých začátcích nakoupilo a nadělalo
do zásoby plno věcí zhola nepotřebných.
6. Z toho však ať správní výbor Družstv
nedovozuje, že »zlehčujeme« jeho fundus. Ne-
pokládáme ho sice za věc svěcenou, o níž nutn
mluvit jen s posvátnou úctou, ale dovedeme
ocenit sami dobrou kvalitu mnohých věcí, jež
jsou částkou toho fundu. Že byly tyto poři
zovány namnoze dle návrhu uměleň, rádi uzná
váme (a také svůj fundus budeme pořizovat
nejinak) — ale pochybujeme, že by chtěl ně-
který český umělec býti zodpověden za vše
lijaké ty draky, slony, můry a jiné nestvůry
z výpravy baletů, jakož i za mnohý nevkus
jenž se časem zjevil na jevišti Národníh
divadla.
7. Správní výbor Družstva překroutil naše
pravdivé tvrzení, že investovalo Družstvo d
podniku svého 50.000 zl., v tvrzení, žein
vestovalo tuto částku do fundu. Toho jsme ne-
řekli — a tak se bojovati nesmí.
8. Na konec musíme co nejrozhodněji od
mítnouti tvrzení, že se »nezakládá na pravdě«
co jsme včera napsali o podání k zemskému
výboru, aby Národní divadlo nebylo zadáno
#16
alto_textblock
#16
naší Společnosti. Správní výbor neprozřetelně
publikoval s tímto svým dementi doslovný text
svého podání — jehož obsahem není nic ji-
ného, než varování zemského výboru »na-
posledy před tím, aby učiněna
byla se strany veleslavného zem-
ského výboru definitivní smlo uva
s novou Společností Národního
divadla potud, pokud tato Spo-
lečnost nevykáže se jednak vlast-
nictvím dosavadního úplnéh
fundu instruktu Národního di-
vadla, jednak kromě toho ještě
potřebným dostatečným kap-
tálem k vedení divadla.e
Ujišťujeme pány z družstva, že jsme v té
příčině náležitě opatřeni — a spoň tolik, jako
staré družstvo před 18 lety, o čemž dokladů
dost a dost lze nalézti ve spise »Družstvo král
českého zemského a Národního divadla v Praze-
od dra. Karla Kadlce.
9. A teď několik slov na rozloučenou
neboť máme v těchto dnech důležitější starosti
než vyvraceti znovu a znovu tvrzení nynějš
divadelní správy. Svrchu citované podání k zem
skému výboru učiněno bylo v téže době
kdy nás správní výbor ujišťoval, že chce
s obvyklou ochotou s námi se shodnout a kdy
členové správního výboru při společné prohlídce
fundu ujišťovali naše zástupce, že nechtějí nám
nijak ztěžovat přípravy, a že bude dobře
ujmou-li se správy divadla síly mladší a svěžejší.
Tato neupřímnost byla z hla vních
pohnutek, abychom vyjednávání o fundu
rychle zkoncovali a vůbec hleděli se co nej-
rychleji zbýti všeho, co nás od přípravných
prací zúmysla hledělo zdržovat. Ostatně lze již
teď konstatovati v členstvu družstva nesouhlas
s počínáním si správního výboru, i jsme pře-
svědčeni, že by valná hromada družstva zcela
jinak rozhodla, než jak teď jednal správní
jeho výbor s námi — vlastně proti nám.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
odpoledne jest po dvacáté Dvořákova opera »Čert
a Káča« se sl. Keltnerovou a panem Klimentem
v úlohách titulních, sl. Dvořákovou (kněžnou), pf. Bra-
dáčovou (Káčina matka), pí. Hájkovou (komorná) a pp
Ptátem (ovčák), Polákem (Lucifer) a Veverkou (vrátný)
— Večer jest Rostandova bohatýrská komedie »Cy-
rano de Bergerac« (3. čtvrtka předpl.) s panem
Seifertem v úloze titulní, pí. Laudovou, pí. Pštrosso-
vou, pí. Hübnerovou a pp. Vojanem, Matějovským,
Smahou, Slukovem, Mošnou a Sedláčkem ve hlavních
úlohách. — Zejtra vystoupí po druhé ruští hosté a sic
v Čajkovského opeře »Eugenij Oněgin«. Titulní
úlohu zpívati bude barytonista pan Smirnov, který
při první pohostinské hře petrohradského ensembl
nevystoupil. Pan Smirnov patří k prvním umělcům
ruským vůbec a okouzlil při včerejší zkoušce všecky
přítomné tou měrou, že mu každou chvíli bylo applau-
dováno. Taťanu zpívati bude pí. Budkěvičová, Olgu
pí. Gorlenko-Dolina, Lenského pan Čuprinnikov a Gre-
mina pan Serebrjakov. Paní Gorlenko-Dolina a pan
Serebrjakov zpívati budou jednotlivé části svých partit
česky. Záznámy jevily se k tomuto představení dosu
velmi silně a příjímají se ještě dnes. Zejtra nastan
všeobecný prodej lístků. — V sobotu jest mimo před-
placení představení pro dělnictvo. Dávati se bud
Dreyerovo drama »Zkušební kandidát«. Před
stavení počne o půl osmé hodině večer
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Dnes odpoledne opakuje se Bergův obraz ze života
»Pražská paní pekařka«, večer pak jest po 59. Lindau-
Krennova »Noc v Praze«, těšící se stále ještě rostouc
návštěvě.
+ Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino-
hradech. Dnes hraje se dvakráte: O půl 4. hodin
odpoledne »Děti kapitána Granta«, výpravná hra
o sedmi obrazích od Julia Verneea; o půl 7. hodine
večer opakuje se po třetí fraška »Chansonetta-.
Také úplný orchestr s vybraným programem dobřes
zamlouvá. — Zejtra dává se ve prospěch režiséra pan
Bedřicha Hally veselohra »O ti naši muži«.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král
Oboře. (Ředitel V. Suk.) Drtinova fraška »Chansonettae
dává se poprvé dnes o půl 4. hodině odpoledne. O
sazení hlavních rolí je úplně nové. Večer o čtvrt na
sedm opakuje se Philipího činohra »Cestou trnitou«.
— Zejtra v pátek bude divadlo za příčinou zkoušek
uzavřeno. Předprodej lístků v trafice Na příkopě prot
»Špinkům« do 4 hodin odpoledne.
#17
alto_textblock
#17
Hudha.
#18
alto_textblock
#18
+ Ruští hosté. Národní divadlo plní slušn
svou povinnost k slovanské vzájemnosti. Dosu
alespoň lépe všech pobratimských divadel, ať leží
nad Vislou, Sávou, Něvou nebo Moskvou. Sam
sebou není to ještě zvláštní zásluhou, poněvadž širší
rozhled po slovanském uměleckém světě jde k duhu
především nám a zase nám. Myslim, že svým časem
dojdou poznání svého duševního prospěchu dle po-
třeby ostatní Slované také. Zatím nesmíme se mrzeti.
že stojíme na stráži prví a sami, že dožíváme se
občas trpkého zklamání, jako posledně s Dali-
borem v Petrohradě... K nám uvedena byla již
hezká řada dramatických i zpěvoherních děl slovan-
ských, seznali jsme též početný tlum umělců výkon-
ných; a lze se nadíti, že ve snažení se neustane,
znalosti se ještě prohloubí. Tolih jest jisto, že c
mělo cenu, nalezlo u nás vždy uznání a zachytilo,
ba že nescházelo mnohdy ani shovívavosti, nutné
k zdvořilému příjetí. Mezi hosty výkonníky hráli
dramatičtí umělci dosud prim. Znenáhla však při
bývá i pěvců, kteří se k nám sletují ze slovanských
niv. Nejnověji pí. Marie Gorlenko-Dolina se svými
soudruhy od petrohradské carské opery.
Paní Dolina jest ozdobou Marijinského divadla
a slyne jako přední ruská zpěvačka vůbec. Zvul
svého jména rozšířila i na cizinu a sklízela vavřín
již v Paříži, Drážďanech a ve filharmonickém koncertu
v Berlíně. Čtenářům ruských listů asi neušel v lon
její zajímavý rozhovor o ruské hudbě s německým
císařem. Pl. Dolína je totiž vždy a všude horlivou
šiřitelkou domácího umění, jeho nadšenou »expo
nentkou«, jak nazvaly ji anglické listy, ať je to nad
Seinou, v dívadle La Bodinire při provázené vý
klady séanci »de la musique russe« a v hudební
soirée »Figara«, nebo ve vynikajících domech nad
Sprévou. Repertoir její, koncertní i operní, sahá od
Glinky až k nejmladším, Arenskému, Glazunovu
Také u nás vystoupí jedině ve znamení ruské hudby
a začala Ratmírem v Glinkově nedávno u nás znov
nastudované zpěvohře »Ruslan a Ludmila«
Objevila se nám umělkyní hodnou své pověsti.
Její výkon jest v každém ohledu ucelený, na všem
znáti sebevládu a klid pravého umělce. Zpěv pí. Do
liné prošel vlaskou školou, která mu dala krásné
vnější linie, kdežto uvnitř živen je zápalem k ná-
rodní hudbě, ohněm slovanského temperamentu
Přednes její přiléhá jak hudební frasi vkusně čle-
něné, tak výrazu zpívaného slova. Vše tu promyšlen
i procítěno, v pravdě a krásně oduševněno. Hlas pí
Doliné jest alt ušlechtilého zvuku, ale především zna-
menitě vyrovnaný, sílný vždy tam, kde třeba av
jakém stupni třeba, okrouhlý všude. Ta hospodár
nost a technická vyspělost zaručují mu líbezný účin.
třeba překročil již květ prvé svěžesti. Hra pí. Dolin
jest jako její přednes dramaticky akcentuovaná, pří
padná, měkká v pohybech jako příjemná v celém
osobním vzhledu. Střediskem výkonu byla arie »u
a soň« (»l žar i znoj«), provedená se vzácným
uměním a podivuhodným briem. Jemností výrazu za
střeno i mnoho ze všednosti valčíkového thematu.
Úspěch pí. Doliné byl rozhodný, a s ní sdílel
se také ostatní její soudruzi. Pí. Budkěvičová uká
zala se jako Ludmila pevnou pěvkyní jasně znějícího
třeba nevelikého sopránu, pružné koloratury, vůbe
umělecky disciplinovanou. Cavatině v prvním jed-
nání dala náležitý relief. Pravým Bajanem, velmi
výrazně recitujícím svůj epicky široký zpěv, byl p.
Čuprinnikov, tenorista dosti lehkého hlasu. Pan Se
#19
alto_textblock
#19
rebrjakov, který zpíval Ruslana, náleží mezi has
barytony tužšího zvuku, pádného sice, ale hrubo
zrnného. Také on jest pěvcem routinovaným, pln
energického výrazu, jak na úlohu sluší. Ostatní
úlohy zůstaly v domácích rukou. Předčil pan Ptl
dramaticky oživeným podáním ballady. Slč. Tvrdkov
(Gorislava) místy citelně distonovala. Dalším hrám
ruských hostí, jmenovitě »Žizni za carja«, lze hleděti
se skutečným zájmem.
q
+ Plckův koncert v Plzni. Plzeňský »Hl -
hol«, kterýž pro svoji uměleckou vyspělost řadí a
k nejzávažnějším pěveckým sborům této země
uspořádal v den 12. t. m. velký koncert, jehož pro-
gram byl výhradně složen ze skladeb Frant. Picky.
který rychle získal si čestného místa mezi hudeb-
ními skladateli českými. V první řadě jeho sklada
telské působení svědčilo hudbě církevní — jeť Picka
ředitelem kůru u Dominikánů v Praze — a v tomto
směru zejmena jeho míše z F-dur (op. 17) se zname-
nitým úspěchem si razila cestu i za hranice naší
vlasti. Neméně však vyníkl Picka také ve světském
oboru skladby vokální. Je znamenitým znalcem
lidského hlasu a dovede ho effektně užívati, ať již
ve zpěvu solovém či sborovém. Jeho práce vyzna-
menávají se nehledaností a vynalezavostí po stránc
harmonické i bohatou fantasií co do tvoření melodií.
které Picka správně cení jako rovnocenné dekla-
maci slova. Z jeho skladeb poznáváme neobyčejno
vřelost cílění, hloubku v myšlení a úhlednost fořmy
při důkladnosti uměleckého celku. Tyto vlastnosti
shledáváme také na všech jeho pracích, které jsm
u nás slyšeli.
V koncertu »Hlaholu« plzeňského dirigoval skla-
datel svůj »Jarní večer« (op. 16). Již při objevení se
u pultu byl uvítán bouří potlesku, kterým obecenstvo
jednak vítalo milého hostě, jednak také dávalo mu
tím na jevo své uznání za předchozí čísla. Skladateli
podán velký, skvostný vavřínový věnec. »Jarní večer
na to proveden smíšeným sborem »Hlaholu« tak, ž
sám skladatel se vyslovil, že dokonalejší interpretac
nemůže si přáti. »Hlahol« plzeňský arci je korpo-
rací, honosící se nevšedním bohatstvím krásných
hlasů a se železnou pílí zdokonaluje se neustál
pro své úkoly. Netřeba ani zvláště dodávati, že číal
to pro krásu i cenu, stejně jako i pro své provedení
mělo velký, rozhodný úspěch, o který poctivě dělili
se pěvci se skladatelem, který zároveň osvědčil
pevným i uhlazeným dirigentem.
Z ostatních čísel, kterým dostalo se vesmě
vzorného provedení, zvlášté zajímala rukopisná no-
vinka, věnovaná dámskému odboru »Hlaholu« plzeš-
ského, »Věrná milá« (op. 33). Z umělecké ceny télo
práce jest patrnou míra uznání a vděčnosti, jakou
přinesl skladatel plzeňským pěvkyním vstříc
dámský sbor odvděčil se za toto věnování bezvadným,
jemně nuancovaným přednesem čísla toho. Mimo t
zapěl smíšený sbor ještě »Tichou noc«, v níž skla-
datel hudebně znamenitě vystihl náladu básně
»Píseň svatební«, mužský sbor pak: »Smutnou po-
hádku« s tenorovým solem, které zdařile přednesl
p. Ant. Vilím, dále »Píseň« (op. 7. č. 1). Solový
zpěv byl na programu zastoupen písněmi »Noci —
ó noci«, »Napomenutí« a »Marné námluvy«, které
přednesl p. Č. Suda lahodným svým barytonem.
Instrumentální část záležela v »Notturnu« pro housle
s průvodem klavíru (p. N. Kubát a skladatel)
v »Husitské rhapsodii«, kterou na klavír čtverručně
zahráli pp. Jak. Tichý a skladatel. Vyjma »Jarní
večer« dirigoval všecka ostatní vokální čísla sbor-
místr »Hlaholu« plzeňského pan Kubát, který získa
si vůbec o vypravení koncertu toho nemalých
zásluh.
Tím vypočítali jsme vše, co program přinesl;
byl to pravý sembarras de richesse« tvořivosti ne-
všedního talentu a zároveň skvělá zkouška umělecké
dokonalosti plzeňského »Hlaholu«. Celý večer vyzně
v hlučné a zasloužené ovace mladému skladateli.
J. S.
+ Musica sacra. Dnes v 11 hodin provedeny
budou u sv. Jakuba následující skladby: Jos. Gr-
ber: »Missa in hon. Sc. Petri«. Jos. Cainer: Ghlas
Graduale. Bischofl: »Offertorium«. Fr. Skuherský:
»Pange lingua«. Večer v 7 hodin: Rob. Franz
»Ave Maria«, pro sopran solo zazpíva sl. M. Bob-
kova, žákyně pí. Petzoldové-Sittové. Jos. Greith:
»Litanie Lauretanae«, pro sola, ženský sbor a var-
hany. Sola zpívají slč. M. Bobkova a B. Čumpelí-
kova. P. Sc. M. Teresius: »Pange linguae.
+ Zpěvácký spolek v Turnově pořádá z
spoluúčinkování Hanuše Laška, královského dvorníh
a komorního pěvce z Gdanska, v sobotu dne 26. t. m
v městském divadle v Turnově populární koncert v
prospěch nadace MUDra. Vil. Laufbergera. Řídí sbor-
mistr pan Josef Kuhn; průvod na klavíru obstará
sl. Mařenka Ježková a sbormistr.
+ Z Lysé n. L. Pod protektorátem rady města
Lysé n. L. uspořádán bude v sobotu dne 26. t. m
o 8. hod. večer v hötelu »u nádraží« koncert ve
prospěch okrašlovacího spolku a chudé mládeže
školní v Lysé n. L., při kterém účinkovati budou
sl. Svatava Bindrova z Prahy, učitelské pěvecké
kvarteto z Prahy (pp. A. Mikoláš, R. Černý, F.
Novák a A. Svojsík) a p. Fr. Svárovský, učitel ze
Stratova. U piana sl. P. Kábova, učitelka z Lysé n. L.
a p. prof. Pavlata z Prahy. Výhradně pro zvané.
+ Z Petrovaradina. V symfonickém kon-
certu, pořádaném ve prospěch pomníku padlých
u Králové Hradce vojínů 4. pěšího pluku, vyznačil
se, jak z místních listů se dočítáme, český krajan
p. Josef Čermák. Referáty chválí nejen výkony ří-
zené jím kapely, jež přednesla Beethovenovu ouver-
turu »Leonora« (č. 3), mezihru z Goldmarkova »Do-
mácího cvrčka« a Mozartovu Esdur symfonii, ale
i vlastní jeho solový přednes Beriotova VIII. houslo-
vého koncertu. S uznáním vytýká se vyspělá
technika, čistá intonace, jemné odstiňování a hu-
dební cit hráčův.
#20
alto_textblock
#20
Věstník živnastenský a dělnický
#21
alto_textblock
#21
* Stipendia obce pražské na výstavu
pařížskou pro živnostníky, řemeslníkya
jejich pomocníky. Rada král, hlav. města Prahy
zadá patnáct stipendií po 300.— korunách za účelem
studijní cesty na světovou výstavu pařížskou pro
zdejší živnostníky, řemeslníky a jejich pomocníky.
Řádně doložené žádosti buďtež podány nejdéle da
31. května 1900 do 12. hodiny polední do podacího
protokolu rady městské na radnici staroměstské č.1
v přízemí.
* Úmělecko-průmyslové museum obchodní
a živnostenské komory v Praze (Rudolfinum). Dnes
ve čtvrtek jsou sbírky otevřeny, jak obvykle, od 10
do 3 hod. zdarma.
* z Českoslovanské obohodnické besedy
v Praze. Ku sjezdu obchodního pomocnictva
Brně, který pořádá se o svátcích svatodušních, jme-
nováni delegáti pp. Karbus a Šimůnek. Veřejná
schůze konati se bude ve Strakonicích. Dne 18
května konala se veřejná schůze v Konviktě, kdež
jednáno o požadavku 11.hodinné doby pracovní
stanovisku vlády. — Jednáno se spolkem střihačův
o společných krocích za účelem důsažení celoden-
ního klidu nedělního. — »Ústř. spolek českých kupců
pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze« přistoupil z
člena kuratoria »Pražské vzorné obchodní školy
Českoslov. obch. besedy« s ročním příspěvkem 200
korun. Zakoupena 1 akcie nové emise Kolfnské to-
várny. Ústřední umísťovací odbor zadá místa v Ru-
sku: Komptoiristy hudby znalého, možno-li též po-
někud ruštiny, účetního slož. účetnictví, ruštiny
němčiny úplně znalého a příručího pro sklad ná-
bytku: znalost ruštiny úplná, Irančiny neb němčiny
částečná. Pro Prahu příručího z oboru zbraní a stře-
liva a cestujícího oboru papírnického.
* Kurs o barvení a úpravě různých druhů
pér, zejmena pětrosich. Technologicko-průmy-
slové museum obchodní a živnostenské komory
v Praze pořádá ve dnech od 11. do 13. června t.r
kurs o barvení o úpravě per různých druhů, zejmen
pštrosích. Na kursu pojedná se o různých pérech,
v čem zakládá se jich čistota a barvení, o vlast-
nostech látek kitomu cíli užívaných, o bílení, čištění
o barvení pštrosích i obyčejných per; o apretuře.
Přihlášky do kursu přijímá technologicko-průmyslové
museum nejdéle do konce toholo měsíce.
* Dívčí pokračovací škola průmyslová
v Brandýse nad Labem. V neděli 27. t. m. za-