#1
alto_textblock
#1
Strana
#3
alto_textblock
#3
ARON rY
#4
alto_textblock
#4
24. května 1900.
#5
alto_textblock
#5
Císio 142.
#6
alto_textblock
#6
a důstojníci budou přemístěni v protipoložné
končiny Bulharska. To listy pokládají za nj
lepší důkaz, že nejen lid, nýbrž i vojsko je
rozhořčeno na nynější správce knížectví
Mnoho učitelů, kteří působili mezi obyva
telstvem k agrárnému pozdvižení, bylo propu
štěno ze služby.
Zatčeni jsou všichni důstojníci, šikovatel
a četaři těch setnin Iskrického pluku, kteří pod
Trstenikem složili před lidem zbraně. Zatčen
také plukovník toho Georgiev.
#7
alto_textblock
#7
Triumfalná cesta krále Alexandra.
Ze Zemunu, 21. května. (Pův. dop. »Nár
Listů«.) Král Alexandr v pondělí nebo v úter
vyda se na cestu po východních krajích srb
ských a navrátí se do Bělchradu teprve v pol
vicí srpna. Tuto cestu dávno měl v plánu, al
odhodlal se k ni teprve nyní, když nahledl, že
by v této době v Paříži překážel. Také matk
králova nepřála si, aby ji syn její v Biarici neh
kdekoli jinde navštívil. Chce s Alexandrem mlu-
viti teprve, až upřímně se rozejde s Milanem
vrátí se k národu. Ale takový návrat už nen
možný a král může pouze pokračovati na dráze
proti národu srbskému. Takový vy
znam bude míti jeho cesta po východě. On
bude triumfem nad národe m. Východní
kraje ode dávna jsou nespokojeny s politikou
Obrenovičů. Milan r. 1883 pokusil se upoko-
jiti je hromadnými popravami, ale důvěřoval
svému dílu tak málo, že nikdy se neodváži
vstoupiti do Zaječaru neho Kňaževce. R. 1893.
když byli při veslo radikálově, bylo králi Al
xandru možno vykonati cestu po východních
krajích. Provázen vůdci radikálů, všude by
dobře uvílán. Ale on cítil, že pocty platily radi
kálům a on že se jen přiživhje. Od té doby
planul tajnou nenávistí k radikálům iek východ-
ním krajům a pracoval k tomu, aby je pokoři
až pod své podešvy. Přede dvěma lety obesla
k sobě velitele východní armády Božu Janko-
viče a žádal jej, aby vykonal přípravy k jeh
uvítání, že chce východ procestovati. Jankovič
odpověděl, že nemůže vziti na sebe zodpověd-
nost, že cesta králova dobře dopadne, protože
východ je naplněn rozhodným ne-
přátelstvím ke králi a byl by s to
dáti svému smýšleni manifesta-
cemi výraz. Král cestu odložil a pracoval
dále na pokoření a zničení radikálů. Dne 21.
dubna Boža Jankovič zase byl králem povolán
do Bělehradu a když přijel, král, mu již se vš
rozhodností oznámil, že cestu po východě pod-
nikne, aby Jankovič učinil, což na něm jest.
Jankovič opět od toho zrazoval a když král stál
na svém, odpověděl, že může na sebe vzíti
zodpovědnost jen s podmínkou, bude -li
mu dáno k disposici více vojska.
Král byl by býval rád, aby nebylo zapotřebí
žhdného okatého opatření, něboť dokud bude
tak, nebude jistoty, že národ jest už dostatečně
»spokojen«. Ale po rozbití plánů, které měl
s Paříží, rozhodl se k neodkladné cestě a na-
řídil, aby veliteli východní armády byly dány
k disposici na dobu cesty tři nově p ra-
pory. Jeden z nich bude poslán do K ňa-
ževce, druhý do Zaječaru, třetí do Ne-
gotí na. Cestou král chca přijímati hold »spo-
kojeného národa« a slyšeti všude z jeho úst
njištění, že se odříká radikálův a proklíná je.
Dopadneli všechno dobře, král v Negotí n
vsedne na loďa proveze se po Du-
naji kolem pevnosti kladovské,
kde jsou žalářováni loni nevinně
odsouzení vůdcové radikáln
strany, kromě Taušanoviče.
Jak zvrhlé instinkty, nedůstojné biřice
neřku krále !
C. N.
#8
alto_textblock
#8
Socialism v Dánsku.
Rozvoj socialismu v hlavním městě dán-
ském a v celém království dlužno klásti do
onoho období, ve kterémž se Kodaň svou vý-
stavností na výši skutečně velikého města a dů-
ležitého průmyslového střediska povznesla. Krá-
lovské sídelní město bylo po delší dobu hlav.
ním centrem aánského konservatismu proti ra-
dikalismu, který zmocniv se v letech padesátých
našeho stoleti venkova, dosud z něho vytlačen
býti nemohl. Konservativní živel kodaňiský je
dnes massou dělnictva, které se ovšem nejvíce
z přistěhovalých venkovanů radikálů rekrutuje
a k socialismu šmahem přechází, skoro na-
dobro přemožen. Kromě toho došlo právě nyní
k vůli sesílení opposice proti konservativní
vládě, kterou král podporuje, mezi dánskými
radikály a socialisty ku spolčení, jež ale ne-
bude asi míti dlouhého trvání.
Dánská socialistická strana přijala progran
německé sociální demokratické strany za svůj
Radikální strana ale, která se skládá namnoze
ze zámožných statkářů dánského venkova a je-
již politický program hlavně ku snížení venkov
ských daní a vojenského rozpočtu směřuje, ne
má nijakých tendencí ku kollektivismu, což nej-
lépe illustruje okolnost, že se přes rozhodnuti
vlády, ponechati dělnictvu 1. května úplnou svo-
bodu průvodů a přes četné úvodníky socialisti-
ckých listů, které soudruhy ku pořádání mani-
festací vybízely, jarních dělnických slavností jen
malá hrstka socialistů zúčastnila. Je to za-
jisté znamením, že ortliodoxnímu marxismu ne-
přátelské a Bernsteinem vyložené ideje hlaboké
kořony u dánského lidu zapustily, který se více
ku refermační tenďenci státního socialismu, než
ku doktrinárnímu komunismu kloní.
#9
alto_textblock
#9
Hllitarism ve Spojených státech.
Spojené státy severní Ameriky usilují o
jisté doby o to, by se ve vojenskou velmo
zorganisovaly. Jak se oznamuje, předložil gen
Miles státnímu tajemníku vojenských záležitostí
zvláštní zprávu, v níž o olázce obrany severo-
amerických hranic pojedňává. Generalissimus
Miles uznává nynější stav opevnění na jistých
místech nedostatečným, stěžuje si na to, že
z 75 moderních a na hranicích a u ústí řek
rozestavených pevnůstek pouze 45 jest obsazeno
a navrhuje proto, by byly pohraničné ochranné
sbory o 18.000 mužů rozmnoženy a na jednot-
livých, strategicky důležitých místech rozloženy;
další návrh směřuje k rozmnožení ar-
mády vůbec. Co do materiálu obranného
praví Miles, že až do dneška povolený obnos
15 mill. dollarů nestačí a žádá proto zvýšení
vojenského rozpočtu! Nová břemena tato jsou
#10
alto_textblock
#10
krutou mstou lidu americkému za to, že přes
všecky sliby své vnutil Kubáncům i Filipincům
nevitané jho své nadylády-
#11
alto_textblock
#11
Řeč prince Ludvíka bavorského
o povinnostech německé říše.
Prino Ludvík bavorský měl včera v Strau
bingu na schůzi spolku pro podporování plavby
po vodách a průplavech v Bavorsku řeč, v
kteréž rozhovořil se nejprvé o hospodářskýeh
potřebách Bavorska. Popřev, že by byl mez
zemědělstvím a průmyslem rozpor zájmův, sá
ihned doložil, že v přištích obchodnich smlou
vách musí se dostati celní ochrany zemědějství
a ne průmyslu, jenž již soutěží zdatně všude
i s výrobky cíziny a může přinésti v tom směru
spíše obět.
Prme stěžoval si pak, že německá řís
zanedbává zvláště Bavorsko, že toto není spo-
jeno ještě řádným průplavem se Severním
mořem a že německá říše neskýtá subvenc
ani dunajské paroplavební společnosti bavorské.
kdežto vyplácí bohaté podpory oceánským pla-
vebním společnostem soveroněmeckým. Prin
pokračoval pak: »Nevidím, proč bychom, kdy
náležíme k německé ríši, neměli míti těchže
prává a těchže výsad jako severní Némécko
Vytýká se nám Bavorům často, že nedo
vedeme výhod, jež máme od německé riše
s důstatok oconiti. Pánové ! Především ohražuji
Bavory proti výčitce, že jest milostí p ro
nás, náležímelli k německé risi
neboť německá říše jest právě tak bavorskou
krví stmelena jako krví jiného německého
státu a proto nechceme za méně cenné bratr
nýbrž za celé bratry pokládánu býti a jako iy-
stojíme k celé němeské ríši a stáli jsme k n
tak žádáme též, aby německá říše zvlástn
naše zájmy hájila, jako dbá zájmů těchi, ktel
usedlí jsou na velkých tocich, jež se do Se-
verního moře a Baltického moře vylévají.
Bude-li tomu tak, posloužíme tím nejen zvlášt
nímu zájmu bavorskému, nýbrž i zájmu ně-
mecké říše.«
Řečí tato jest tím významnější, že prn
Ludvík jako syn prince-vladaře Luitpolda jes
povolán kdys zasednouti na trůn bavorský.
Nelze z ní vyvozovati sice přímo partikularism
čelicí proti ríši německé, ale přece aspoň jistý
sklon k partikularismu v německé říši. Nieméně
bylo by nejosudnějším naivním klamem, vyple
vajícím jen z neznalosti dvorních poměrů ně
neckých, kdybychom jako odpůrci germánské
říše oddávali se illusi, že partikularism mohl
by někdy býti výdatnou zbraní proti jednotě
německě říše. Na vnitřní nepřátele říše ně-
mecké a její jednoty nelze spolebati, jelikot
již vzhledem na nepopiratelně velké hospo
dářské prospěchy, kteréž jednota tamnímu něme
ckému obyvatelstvu a také Bavorům přinesla,
v germánském lidu říše partikularistů stále
ubývá, jak dokazují i volby, provedené dle vše
obecného rovného a tajného práva hlasovacího.
a jak dokazuje i nový kurs v politice katolické
strany lidové. Ovšem zbyly tu silné vzpomink
na někdejší neodvislost na některých dvoreci
německých, zvláště bavorském, wirtemberském
a lippe-detmoldském, ale co platen tento parti
kularism princů, jenž dnes sice propukává
nestřežené chvili, ale jenž zejtra zase již své
projevy odvolává, jenž prostě nemá odvahy s
postaviti a vytrvati?
Také prine Ludvtk již několikráte vybuchl
hněvně proti Berlinu, ale nazejtří obyčejně spě-
chal do Canossy-Berlína nejen odvolat, ale se
i poklonit a třeba i zvát k pořádání cís a-
ských manévrů na bavorské půdě, k nimž
Bavorsko dle reservátních práv svých není ani
povinno. Nový projev prince Ludvíka dokazuje
že mezi Mnichovem a Berlinem není srdeč-
nosti a není důvěry, ale důsledků, žel, v Mni-
chově z toho sotva bude kdy činěno. Aspoň n-
koli za Luitpolda a nikoli i za budoucího Lud-
víka III. Obáváme se dokonce, že prine na-
zejtří opět již řeč svou odvolá aneb ji aspon
seslabí aneb jiný výklad dodá. Dokud partiku-
larism v Německu bude míti mluvčí a repre-
sentanty tak — měkké, dotud nebude jednotě
německé říše nebezpečným. Je třeba jednou již
doznati si i nepříjemnou pravdu, neboť skolé
bávání se v illuse mohlo by přinésti jen škody
a trpké z nich někdy probuzení.
#12
alto_textblock
#12
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě,
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská
není kompetentní k úpravě jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbrž
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá-
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři-
klavě porušují platný právní řád ve
království českém, dle kterého oba ja-
zvky zemské jsou v celém obvodu země rov no-
právné a dle kterého všichni státní úřadníci
musí býti znalí obou jazyků zemských ; 3. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králov-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většinou německých a řeči české ve vnítřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo,
naopak řeči německé zjednává se n adpráv
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i říšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnově té kladli odpor
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej-
ostřejší opposici. Schvalujeme, že po-
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud,
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná-
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou podporu
v jich zápasu na obhájení práv nedilného krá-
lovství českého a českého národa.
Občanský klub v Košířích. Ant. Zei-
hamr, t. č. předseda. Mikolášek, t. č. jednatel.
Z Nymburka. Ku protestu městs ke
rady nymburské a politického
spolku v Nymburce připojují se násle
dující obce okresu nymburského
Obecní zasupitelstvo vBoší ně
Jan Svoboda, starosta, František Antoš, Václav
#13
alto_textblock
#13
Halbich, Jan Bohdanský, Frant. Koštál, Jeseí
Kobera, Št. Antoš, Štěpán Kořinek, J. Choděra.
Obecní zastupitelstvo v Budi
měřicích: Josef Adamec, starosta, Jose
Kozel, Václav Pařík, Jan Javůrek, Jan Šandera.
Václav Funda, Josef Zlámaný, Ant. Procházka
Obecní zastupitelstvo ve D v -
rech: František Čivroký, starosta, Jose
Šťastný, radní, Jiti Myška, výbor, Jos. Strejček,
výbor, Josef Zumr, výbor.
Obecní zastupitelstvo v Dra-
helicích: V. Jenik, starosta, A. Korec, Jos.
Štastný. Josef Bittner. Frant. Přitel, Antonin
Kapička, Antonín Fiala, Jan Tachecí, Frant. Ot
Hofman, Frant. Zlatník.
Obecní zastupitelstvo v H
rátvi: Josef Vinš, starosta, Václav Poupa
Josef Joch, věbor, Knespl Pavel, Josef Šul
výbor, Josef Pecháček, Josef Čábelka, Kubiče
Mat., radní, Antonín Novák, výbor.
Obecní zastupitelstvo v Jes
níku: Fr. Vojušek, starosta, Fr. Durst, výbor
Josef Klacek, vebor. Fr. Matějka, výbor, An
Šnojdar, výbor, Václav Čížek, výbor, Jose
Kůrka, radní, Josef Borovička, výbor, Jose
Svárovský, výhor. Frant. Kůrka, výbor, Václa
Vortel, výbor, Josef Lazar, výbor, Vžclav Bu-
rian, radní, Václ. Malik, radnt, Pavel Červenka.
radní, Václav Vojtišek, výbor, Joseř Malik
#14
alto_textblock
#14
výbor
#15
alto_textblock
#15
Obecni zastupitelstvo v Jiz
bici: V Michl, starosta, F. Čermák, radní
Č. Pecháček, radní, Brzák František, Jos
Pavlik. Josef Čermák. V. Sluka.
Obecní zastupitelstvo v K
vanicích: Jech, starosta, Josef Miškovský
Frant. Zeman. Jan Němeček, Matěj Novák, Jos
Skořepa, Josef Doležal, Václav Urbánek.
Obecní zastupitelstvo v K
menném Z bož1: Roudnický, starosta, A t
Novák, radní, Jan Vaje.
Obecni zastupitelstvo v. L
nech: Josef Němec, starosta, Frant. Bryny
radní, František Heller, radní, Frant. Mrňavý
Pavel Saska, Josef Rychetský, Josef Brynych
výbor, Josef Čáp. výbor.
Obecní zastuplitelstvo v Lo
čeni. Krajíček, starosta. A. Cibulka, radní. J
Jaroš, radní. Jan Rensch, radní.
Obecní zastupitelstvo v Mečíri
Václav Knespl, starosta. Josef Roza, radní. Jos
Švančar, radní. František Hampl, výbor. Jos
Košvanec, výbor. Václav Košvanec, výbor. Ant
Fuláček, výbor. Jan Hampl, výbor. Václav
Hampl, výbor,
Obecní zastupitelstvo v O sko-
řinku. Svmon, starosta. Josef Resl, F. Kubí
ček, Josef Hodač, Josef Cerha, Joseť Fišer, Jo-
sef Fučík. V. Vic. František Červinka, Joset
Svmon. Josef Hrdlička, František Vortel, Jar
Beneš, Fr. Beneš, Jan Hlavička, Frant. Hlodač.
Jos. Koucký.
Obecní zastupitelstvo v Podlu-
žanech. Dvořák, starosta. Josef Kunc, radní
Václ. Pleskač, radní. Jan Ječný, Jan Pleskač.
Obecní zastupitelstvo v Pa-
třínč. Jan Holan, starosta. Jos. Dvořák, Václv
Došle, Josef Šimon, Fr. Pádrhane. Josef Řízek.
v. Červinka. Josef Kraus, Jan Grus, Václav
Šule, František Krads, Josef Spěsný, Antoní
Greša, Josef Burian, V. Koce.
Obecní zastupitelstvo v Rašo-
vicích. Josef Kulich, starosta. Josef Jirout.
Jan Hofman, Filip Jirout, Štěpán Kulich.
Obecní zastupitelstvo v Stra-
kách. V. Krumphole, starosta. Václav Šťastný.
Josef Šťastný, Frant. Pařízek, Josef Lazar, Václa
Pýcha, Čeněk Kuchař, Václ. Vinš, Václ. Erben
Jan Krejčík, Josef Šubr, Josef Horák, Jesef Dě-
dina, Václav Štastný, Josef Krejčík, Václv
Krejčík. Jos. Sťastný, Josef Procháska.
Obecní zastupitelstvo v Sk
chlebích. J. Matějka, starosta. Josef Došlý
F. Sobotka, Josef Jakub, Václav Hanuš, Václ v
Novák, Jan Průcha, Josef Vajs, F. Matějka.
Václav Jirouš, Josef Bobek, Pavel Zajíček.
Obecní zastupitelstvo v Stu-
cích. Renč, starosta, Frant. Říha, radní, Jan
Sobota, radní. Frant. Fér, výbor. Frant. Reně
výbor. Štěpán Havlas, náhradník. Josef Lada
výbor. Jan Nezdara, výbor.
Obecní zastupitelstvo ve Vlkavě
J. Bárta, starosta. K. Kanda, radní. V. Mülle
František Kirschner, Jan Veverka, Josef Míanžel
radní. Gust. Horák, Ant. Špírek, Pavel Sad
Václav Šlapák.
Obecní zastupitelstvo v Záb
dovicích. Frant. Novák, starosta. Josef Kr
pička, Jan Vizner, Jan Koníček, Josef Mich,
Jan Eutl, Frant. Brzobohatý.
V okresu nechanickém. Obecni
zastupitelstva: v Bohárně, Fr. Novák, st
rosta, v Dohalicich, Jan Tobolka, starosta,
v Hrádku, Jan Kůžel, starosta, v Kunči-
cích. Jan Tomášek, starosta, v Mokro v ou-
sich. Fr. Homoláč, starosta, v Lo d íně, Jos.
Novotný, starosta, ve M ž anec h, Václ. Novák,
starosta, ve Starých Nochanicích, Jos.
Šaroun, starosta, ve Velkých Petrovi-
cích, V. Volf, starosta, v Dol. Pří mě.
Jos. Ryba, starosta, v Hor. Přímě, V. v -
čítal, starosta, v Sověticlc h, Jos. Petřik,
starosta, ve Štěžírkách, Jos. Halberštadt,
starosta, ve Stračově, Alois Bezvoda, st
rosta, v Suché, Jos. Bednář, starosta, v Ba-
bicích, Fr. Vaníček, starosta, v Krato no-
hách, Jan Syruček, starosta, ve L hotě p o
Libč., Ant. Kubizňák, starosta, v Ner ošo vě,
Václav Novák, starosta, v Probluzi, Frant.
Frydrych, starosta, v Radostově, J. Rybář,
starosta, v Roudnici, J. Klapka, starosta,
v Těchlovicích, Václav Mejstřík, starosta,
ve Voznicích, Jan Žitek, starosta, v Žele ch,
Frant. Kotrč, starosta.
#16
alto_textblock
#16
Výbor politického klubu pro okre
slanský prozkoumav obsah jazykových zá-
konů, ministerstvem Körbrovým říšské radě ve
Vídni předložených, prohlašuje, že říšská rada
dle čl. 11. st. z. z. není oprávněna k uzáko-
nění takovýchto předloh, poněvadž nejedná s
o věc všem královstvím a zemím společnou.
K rozřešení otázky jazykové v zemích korun
české jsou oprávněni jedině sněmové zemští.
Obsah jazykových předloh je naprosto nepřija-
telný, neboť má se jimi porušiti tisíciletá jed-
nota království českého, obyvatelé čeští mají
býti z jedné třetiny země vyloučeni a naklá-
dati s nimi se má jako s cizinci, čímž poru-
#17
alto_textblock
#17
šuje se čl. 2, st. z. z. Osnovami těmí má se
jazyku německému dostati výsad, na které dle
platných zákonů nároku nemá a vyhovujes
choutkám Némců po nadvládě. Parlament, který
chce zkracovati práva sněmů a porušovat
platné zákony o rovnoprávnosti, nemá pro nás
ceny žádné. Schvalujeme proto taktiku ob-
strukění, kterou poselstvo české na radě říšské
ve Vídni zahájilo a zádáme poslance své, aby
od ni za žádných hrozeb ani slibů neu-
stálo, dokud přísiušným způsobem rovnopráv-
nost jazvková ve všech zemích koruny české
provedena nebude. V tomto spravedlivém boj
o provedení zákona mohou poslancové spoléhat
na účinnou pomoc všeho lidu našeho. Za v-
bor politického spolku pro okres slanský:v
Banka, předseda. Dr. Hoblweg, jednatel.
v Slaném, dne 16. května 1900.
Politický spolek pro okresy Kouřim
a Uhl. Janovice s radostí vřtá usnešení klubu
poslaneckého, aby setrváno bylo v obstrukci
projevuje naději, že poslanci naši nedopustí,
aby o jazykových návrzích Körbrových byl
jednáno na řišaké radě, která není k tomu kom-
petentní a že nedbajíce žádného chláchi olení
žádných slibů více, obstrukci svojí zmaří pokus
Němců a vlády, rozkouskovati nedílné země
koruny svatováclavské a učiniti nás v některýc
jeho čáslech národem druhé trídy. Za výbor
Ant. Sál, předseda.
Móstská rada v Železnici usnesla se v
schůzi dne 16. května na protestu proti osnove
jazykového zákona vlády Körbrovy, kterým vybízi
delegaci českou, by v započaté obstrukci proti
vládě tak. dlouho setrvala, dokavad urážka
způsobená národu českému odčiněna a spraved
livým požadavkům jeho vyhověno nebude. —
Brož, starosta.
Městská rada města Libáně protestuje
proti uzákonění jazykových osnov ministerstv
Körbrova, poněvadž navrženou osnovou poru-
šuje se dosavadní zákonný stav v král. českém
dle kterého oba jazyky zemské v celém obvodu
království jsou úplně rovnoprávny a poněvadž
osnovou touto ničí se jednota správy našeho
království a zjednává se jazyku německému v
vnitřním úřadování nadpráví, což odporuje čl.
XIX. zákl. zák. státních.
Žádáme poslance naše, aby všemi pro
středky se zasadili o zmaření těchto vládnícl
předloh, aby zmařili každou akci směřující k dě
litelnosti nedílného království českého, schvalu-
jeme zahájenou obstrukci a žádámo, aby od n
neustupovali, dokud nebude odčiněna křivda
dne 17. řijna 1899, národu našemu způsobená
Jan Bartoš, starosta.
Městská rada -lašimská projevuje hln
boké politování s vzrušení nad vládními ná-
vrhy v příčině jazykových nařízení, jichž pr
vedení nasazením všech sil a prostředků zabrá-
niti je nám nezbytnou důležitostí národní. Sta-
rosta: Jan Němeček.
Městská rada král. věnného města
Nového Bydžova vyslovuje úplný souhla
s projevem sboru obecních starších král. hlav.
města Prahy, odmítajícím jménem národa če
ského co nejrozhodněji osnovu jazykového zá-
kona vlády Körbrovy a žádá poslance své, aby
všemi prostředky o zmaření osnovy té se při-
činili a proti nynější vládě nejostřejší opposici
provozovali. Dosavadní postup českého poselstv
na radě říšské úplně schvaluje a prohlašuje, že
své poslance v jich zápase za nedílnost vlasti
naší a zaručená práva národa našeho ze všech
sil bude podporovati. Starosta města: Oldřiel
Jedlička.
Z Kutné Hory. Se vší rozhodností pro-
testujeme proti tomu, aby osnova jazykového
zákona pro sťátní úřady v království českém.
kterou ministerstvo Körbrovo poslanecké sně-
movně říšské rady právě předložilo, byla usku-
tečněna, neboť aktem tímto, k jehož vyřízení
říšská rada není příslušnou, nýbrž sněm krá-
lovství českého, porušuje se platný právní rád
v království českém, dle něhož oba zemské ja-
zyky jsou v celé zemi rovnoprávné a dle něhoz
státní úřadníci jsou povinni znáti oba jazyky
zemské, a porušuje se dále právo jazykové
národnostní v čl. XIX. zákl. zák. státních
oběma zemským jazykům a národnostem stejně
zaručené. — Proto vybízíme naše
poslance na radě říšské, aby
všemi prostředky osnově této
kladli odpor a proti vládě, kter
pomocí oné osnovy skrytým způ-
sobem chce němčinu jakožto
státní řeč v království českém
u zákoniti, provozovati tu nejostřejší oppo-
síci, souhlasíme s tím, že proti takové vládě
o bstrukce se uchopili, a slibujeme našim
poslancům všemožnou podporu v hájení práv
nedílného království českého a rovného práva
obou jazvků zemských. K tomuto prohlášen
přistoupil okresní výbor kutnohorský a výbor
politického spolku podvysockého. — M č st s ká
rada.
Z Berouna. (Původní zpráva.) Výbor
Občanské besedy v Berouně učinil ve své po-
slední schůzi toto usnesení: Odmítáme co nej-
rozhodněji vládní návrh jazykového zákona pro
státní úřady v království českém a v markrabství
moravském, podaný dne 8. května t. r. pře
nepříslušné forum rady říšské. Tento návrh zá-
kona, vyhovujícího v úžasné míře diktátu a pa-
novačnosti německé proti zákony zaručenému
rovnému právu jazykovému i jednotě královstv
českého a na úkor životních podmínek národa
českého i tohoto státu, jest pro národ náš na-
prosto nepřijatelným a nemůže vůči základům
své osnovy sloužiti ani za podklad jednání o žá-
doucí dohodnutí. Ani návrh zákona o zřízen
vlád krajských, prolamujíci jednotu správy krá-
lovství českého, nelze v předloženém znění ni-
kterak přijati. K zákonnému zatlačení svému
do područí německého, odporujícímu naší cti.
naší kulturní vyspělosti i platným právním řá-
dům, k porušení odvěké jednoty tohoto království
a těžkému ohrožení podmínek své existence ná-
rod český nikdy nedá svého souhlasu. Schvalu-
jíce veskrze obstrukční postup, vnucený poselstvu
českému k odčinění křivdy ze dne 17. října
1899 a za obhájením rovného práva národa
našeho proti novému neblahému návrhu vlád-
nímu, ujišťujeme je, že v tomto těžkém boji
bude státi při své delegaci neohroženě všechen
český lid. Za Občanskou besedu v Be-
rouně. Kolárský, předseda. Dr. Kučera, jed
#18
alto_textblock
#18
natel.
#19
alto_textblock
#19
Protest české menšiny prachatické proti
roztržení okresu prächatického.
Zástupcové české menšiny prachatické shro
máždění při důvěrné, 16. května 1900 konnne
schůzi, usnesli se na následujícím prohlášení:
My podepsaní zástupcové obyvatelstva česk
národnosti v Prachaticích uvažujíce o návrzíc
předložených vysokou c. k. vládou účastníků
vídeňských smiřovacích konferencí, a sněmovně
poslanců království a zemí na říšské radě za-
stoupených, dle nichž by království české roz-
děleno býti mělo na nové okresy soudní a pol-
tické dle obcovací řeči obyvatelstva, prohlašu-
jeme, že protestujeme co nejrozhodněji pro
jakémukoliv dělení staroslavného království na-
šeho vůbec, a proti zamýšlenému rozdělenl
soudního a politického okresu prachatickéh
zvlášť, nebot:
1. Zamýšleným dělením porušena by byla
opětnými slavnými prohlášeními králů českých,
jmenovitě také neodvolatelným říjnovým diple-
mem (1860) J. V. panujíeího císaře a král
Františka Josefa I. uznaná státoprávní jednpta,
nedílnost a tisíciletý samostatný státní útvar ka-
lovství českého.
2. Zamýšlené rozdělení nemá svoji příčinu
ve skutečných potřebách obyvatelstva královstí
českého, nýbrž má za účel vyhověti dávné snan
německých krajanů našich po roztržení jednot
království tohoto utvořením dvou území s českéh
a německého.
3. Kdybyžse rozdělení toto a současně v
sokou vládou navržený jazykový zákon pro k-
lovství české uskutečnily, následek toho by b
že v území českém byl by Němec s Čech
rovnoprávným, kdežto v území německém b
Čech, potomek zakladatelů tohoto královstn.
stal se národnostně bezprávným cizincem,
nímž by i úřady zeměpanské jednaly pomo
tlumočníků (!), české menšiny by vydány brln
na pospas nejtužší germanisace a v době krátk
by zanikly.
4. Zamýšlené ohraničování nepřihlíží k žíd-
ným jiným skutečným poměrům, leč pour
k početnému poměru obyvatelstva dle nárol-
nosti a opírá se v tom ohledu o výsledky sa
tání lidu z roku 1890; leč toto sčítání vůb
nevyjadřuje početný poměr obyvatelstva dle n-
rodnosti správně, jelikož stanovena toliko obe
vací řeč, a během 10 let posledních se pomě
tento v politickém okresu prachatickém a jm-
novitě v městě Prachaticích na prospěch česb
národnosti značně změnil; jest tedy základ z-
mýšleného rozdělení nesprávný.
5. Zamýšlené rozdělení politického a soně-
ního okresu prachatického a zřízoní novéb
okresního hejtmanství v Netolicích a okresník
soudu ve Vlachobřezí neb v Husinci neodpovi
nikterak skutečné potřebě obyvatelstva toho
okresu, které si rozdělení tohoto nepřeje, jsk
protest před několika dny 17 obcemi okres
toho s městysem Husincem v čele vysoké vláde
a klubu českých poslanců na říšské radě pe-
daný dokazuje
6. Zamýšleným rozdělením byly by ohr
ženy během staletí vyvinuvší se přečetné styl
hospodářské a obchodní mezi příslušníky obou
národností okresu našeho, kterí by takto znat-
ných výhod, jim ze styků těch plynoucích ban-
důvodně zbavení byli.
7. Město Prachatice nemůže býti sídlen
německého okresního hejtmanství a německéh
okresního soudu; vždyt v městě tom samán
(dle sčítání z r. 1890) žije vedle 3122 Němc
976 Čechů tedy 23.759; takové značné pre-
cento českého obyvatelstva zároveň s českým
obyvatelstvem obeí Starých Prachatic (483)
Záboří (405) nesmí býti národu českému odc
zeno a germanisaci na pospas vydáno.
8. Zamýšleným odtržením téměr všech č
ských obcí od politického a soudního okresu
prachatického a přidělením jich k nově zřízené-
mu politickému okresu v Netolicích a soudnímu
okresu v Husinci byla by česká menšina v měst
Prachaticích zničena nejen národnostně, nýbrl
i hmotně.
České obyvatelstvo z okolí přestalo by do
Prachatic docházeti a čeští živnostníci, obchod
níci a řemeslníci, kteří na základě dosavadníc
poměrů svoji existenci v Prachaticích založili
již nyní následkem bezmezných agitací se stran
německé bez překážky a se vším důrazem pro-
váděných, téměř výhradně na české zákazníky
a odběratele odkázáni jsou, byli by v krátk
době hmotně zničeni, tak že by se z Prachate
vystěhovati a též nemovitého majetku svého m
každou cenu zbaviti musili.
Češi, kteří by z Prachatie vystěhovati e
nemohli, záhy by byli nucení se poněmčiti, aby
alespoň existenci svoji uhájili. Jelikož by za
myšlené ohraničování i v jiných městech měl
stejně následky, žádáme poslance království če-
ského, aby na tento návrh, kdyby c. k. vláds
přes všecky protesty při něm setrvala, nikdy
za žádnou podmínkou nepřistupovali a usku-
tečnění jeho všemi prostředky zmařiti se sna-
žili. Tak daleko nesmí to dojíti, aby k vůli v-
plnění krásného snu německých krajanů, v je
hož uskutečnění ani v dobách politické a n-
rodnostní pokleslosti našeho národa nevěrili
dnes, kdy národ náš v každém ohledu netuš
ného rozkvětu dosáhl, obětována byla existen
sta a tisíce rodin českých.
9. Zamýšlené zřízení nového politickéh
okresu v Netolicích a soudního okresu ve vl-
chově Březí po případě v Husinci neodpovid
také geografickému položení obeí, které dle vlád-
ního návrhu k novým těmto okresům od okresn
prachatického přiděleny býti mají a kommuni-
kačním a dopravním prostředkům
V Prachaticích, v den patrona zem
české, 16. května 1900.
(Následují podpisy 45 zástupců české men-
šiny prachatické).
Protest tento zaslán byl c. k. ministerstvu
vnitra a klubu poslanců českých.
#20
alto_textblock
#20
Delegace.
Z Pošti, 23. května. (C. -B
Rozpočtový výbor rakouské delega
za předsednictví bar. Chlumeckého a přítomnosti spo-
lečných ministrův a předsedy vrchní společné účlárn
šl. Plenera po zprávě ref.-del. Czedika schivál
bez debaty účetní závěrku za r. 1898, načel
del. ryt. Kozlowski podával zprávu o rozpočta
vrehní účtárny společné.
Předseda účtárny šl. Plener na podnět d
Kozlowského dovozoval, že není zákona o účlárensté
organisaci. Jen v uherském zákoně jest o ní zmlnke,
v rakouském ne a proto přejimaje svůj úřad, vypn