#1
alto_textblock
#1
52. číslo.
#2
alto_textblock
#2
ŽENSKÝ LIST.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
na dělnost parlamentu a nepřímý
útok na jednu z nejdůležitějších so-
ciálně politických reforem — na
starobní a invalidní pojištění všeho
pracujícího lidu, vdov a sirotků.
A poněvadž zbabělí nohsledové německého
kapitalismu, který na předloze finančně jest
interesován, nemají odvahy vystoupiti
proti předloze starobního a invalid-
ního zákona ve sněmovně přímo, usi-
luji o rozbití parlamentu a jeho rozehnání.
Kapitalisté rakouští počítají arciť v prvé
řadě na to, že by příští parlament, zvolený za
neslýchaného jich teroru, stál mnohem blíže
jejich tužbám a neochoten vyřizovati předlohy
takového rázu, jakou jest předložená osnova
zákona starobníhoo a invalidního.
Zaostření politické situace v nacionálních
bouřích šumavských, pražských a severoče-
ských podalo znovu neklamný důkaz o tom,
jak nízké služby slepý nacionalism kapitálu pro-
kazuje. Postavil se znovu do boje za jeho
zájmy, ohroziv opět materielní prospěch chu-
dého lidu.
A byli to zase sociální demokraté, kteří
zmařili svým jednotným vystoupením na říšské
radě všechny intriky nespočetných nepřátel
zdravého parlamentarismu, který u nás může
nésti slibné ovoce. Na zákonném, parlamentním
projednání rozpočtového provisoria spočíval
osud parlamentu vůbec, následkem toho osud
starobního a invalidního pojištění
a chystaného zmocňovacího záko na na
otevření srbských hranic pro roční
dovoz sedmdesáti pěti tisíců metri-
ckých centů masa, což jinými slovy zna-
mená značné zlevnění cen pro dělni-
cké vrstvy dnespřímo nedostupného
masa.
Nejen však z těchto všech důvodů dlužno
usilovati o uchování parlamentu. Přistupuje
k nim ještě další velmi důležitá okolnost. Pro-
vedením zmocňovacího zákona o dovozu srb-
ského masa se odstraní nebo nanejméně zmírní
ostré napjetí, které mezi Rakouskem
a Srbskem pro uzavření srbských
hranic vývozu dobytka srbského do
Rakouska zavládlo a anexí Bosny a Her-
cegoviny ještě více bylo zostřeno. Kdo bude
v parlamentě proti projednání tohoto zákona,
prohlásí se za zjevného nepřítele chu-
dého lidu a za stoupence krveprolé-
vání na válečném bojišti, proti kterému
se vzpírati musí nejen cit každého člověka, ale
vzhledem k ohromným finančním obětem stát-
ním také rozum každého rozšafného politika
#5
alto_textblock
#5
Z těchto všech příčin hlasovali sociáln
demokraté dne 15. prosince t. r. pro projed-
nání rozpočtu ve formě zákonné a ústavní —
cestou parlamentní, aby zabráněno bylo uza-
vřeni nebo snad i dokonce rozpuštění parla-
mentu, nastoupení vlády absolutismu a aby
vládní politika zahraniční, která spěla pod rukou
zahraničního ministra bar. Aehrenthala v ne-
bezpečná úskalí — válečného ovzduší,
mohla býti řádnou kontrolou sledována.
Poněvadž se ale toto pevné stanovisko,
které strana sociálně demokratická ve zmatcích
nynějších zaujala, nelíbí a také nehodí zisku-
lačnému kapitalismu industrielnímu a agrár-
nímu do krámu, proto zvedli trabanti jeho ša-
kali skřek o „prodajn osti sociální demo-
kracie“, která klidna vyčká příští doby,
aby na ovoce svého jednání tím důrazněji
mohla poukázati.
#6
alto_textblock
#6
Dobročinnost vánoční.
#7
alto_textblock
#7
To, co dnes nazýváme dobročinností, ne-
zasluhuje si toho jména, aniž má nároků na
nějakou vděčnost, kdo ji koná. Celá podstata
i forma dnešní dobročinnosti provozuje se ze
zvláštních pohnutek a sleduje při tom určité
cíle a záměry. Buď aby se zakryla nespravedl-
nost kapitalistickou společností páchaná, bud
aby se upevnil klerikalism, najmě klerikalism
katolický.
Vánoce a novoročí jsou ony doby, kdy
dobročinnost hlavně se provozuje a tu podává
se nejlepší příležitost pozorovateli ku zkoumání
dobročinnosti.
Třeba si nyní povšimnouti měšťáckého tisku,
kterak se samou dobročinností rozplývá, na co
vše činí se sbírky — sbírají se i dárky pro
vojsko do Bosny vyslané. Jak je to pohnutlivé,
když ta neb ona hraběnka vlastnoručně pletené
punčochy rozdává chudině na svém panství,a
když se tak poníží, že chudáky do zámku
pozve, nebo když milostivá paní nebo slečnaX
ku vystrojenému stromečku pozve plebejské
děti svých dělníků a při spatření té drobotiny
pohnuta jest až k slzám!
Kdo viděl, jak arcibiskup nebo kanovníci
súčastňují se vánočních nadílek, při čemž děti
pronášeji k nim nejotročtější a nejponíženější
říkání, ten sotva dovede na takovouto slavnost
vzpomenouti bez opovržení. Časopisy samou
chválou jen překypují, jak krásná nadílka byla
ubohým, otrhaným a hladovým dětem poskyt-
nuta.
Časopisy neskrblí chválou o tom, čeho kře-
sťanská dobročinnost jest schopna, nejsoucesi