#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k čislu 117. ze dne 29. dubna 1903.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
#4
alto_textblock
#4
= Amulety. Jest známé faktum, že většina diva-
delních výtečníků jest velmi pověrčiva a že jsou
značnou měrou přesvědčeni, že jejich úspěchy na je-
višti jsou následkem toho neb onoho amuletu, jejž
nosí neustále při sobě. Tak považuje krásná mrs.
Brown-Potterova prsten s kočičím okem a jiný s vel-
kým smaragdem za klenoty, jež jí přinášejí štěstí a
neustále je má při sobě. Anglická tragédka Violet
Vanbrughova nikdy nevystoupí na jeviště, aniž by
viditelně aneb nedovoluje-li toho role, skrytý pod ša-
tem měla na šíji dlouhý řetěz, posázený nebrouše-
nými tyrkysy. Sarah Bernhardtová věří v divotvornou
sílu pásu z kamení, jehož nabyla způsobem velmi po-
divným. Mrs. Langtryova, »lilie jerseyská«, neodloučí
se nikdy od velkého perského tyrkysu, na němž vy.
ryt perský pozdrav lásky. Vypravuje, že prý tento
exotický amulet vlastnoručně vylovila z moře na
Lidu u Benátek, když se tam před mnoha lety kou-
pala. Zpěvačka Nordica málokdy se odloučí od velké
brillantové jehlice, kterou dostala od královny Vi-
ktorie, když v zámku windsorském zpívala Elsu v op.
»Lohengrin«.
= Palma Thiersova. Presidentu Loubetovi uká-
zána při jeho pobytu v Alžíru v tamní zahradě akli-
matační statná palma, jež má jmeno »Pěre Thiers«.
Ve svých mladých letech stávala v kořenáči na psa-
cím stole Thiersově. Když komunardi vnikli do do-
mu Thiersova, vybili jej a na konec jej zcela metho-
dicky sbořili, zůstala palma podivnou náhodou bez
pohromy. Když komuna povalena a pan Thiers se
vrátil do Paříže, odevzdal palmu k pečlivému oše-
třování řediteli pokusné zahrady, jenž právě přibylz
Alžíru. Aby palma mohla být zachována, musil ředi-
tel ihned opět odcestovat — starý pán nestrpěl nija
kého odporu — a oběma dostalo se pak potěšení, že
palma v podnebí alžírském se zotavila a znamenitě
dále se vyvíjela.
= Statečný záchrance. Z Chicaga se oznamuje
Nedbaje nebezpečí, jaké vlastnímu jeho životu hro-
zilo, Jan Krečka z Duningu vběhl dvakráte do ho-
řící budovy kouřem naplněné a zachránil stařičkou
ženu a dvouleté děcko. Krečka ubíral se na výlet
čekal na Irving Park boulevardu na karu, když uzřel
kouř a plameny vycházeti z nádraží dráhy Mil-
waukee and St. Paní v Dunningu, Snažil se otevříti
dvéře na východní straně budovy, ale shledal, že
jsou zamčeny. Podařilo se mu je pak konečně vy-
vrátiti a ihned vběh! do místnosti hustým kouřem
naplněné. Na podlaze uprostřed zakopl o tělo ženyv
bezvědomí, již ihned zvedl. Sám téměř kouřem se
dusil a ihned vynesl ji na chodník, kde ji položil.
Vzpomenul si pak, že žena ta sluje MeDonaldováa
že má malé děcko, jež často vídával. Vběhl proto
znovu do hořící budovy, kdež pod postelí našel dě-
cko v přikrývce. Chráně hlavu děcka, rychle je vy:
nášel z plamenů, jež již kolem něho šlehaly. Mezi
tím sousedé se seběhli a za pomoci hasičů oheň uha-
sili. Zachráněná žena nebyla však MeDonaldová,
nýbrž stará opatrovnice děcka. MeDonaldová, navrá-
tivší se z Dunningu, kde je zaměstnána a uslyševšio
achránění děcka, byla tím nemálo potěšena. Krečk
ovšem nemohl jíti jíž na výlet, neboť si šaty poško-
dil, ale nelitoval toho.
#5
alto_textblock
#5
= Pomoc pro nezaměstnané. Zajímavý pokus
provedla minulého měsíce vláda Nového Jižního Wa-
lesu, aby nezaměstnaným v Sydnevi poskytla příle-
žitost ku práci. Vláda zakoupila v okolí města větší
pozemky a dala tam pěstovat obilí, zeleninu a tabák,
jež nalézají v Sydneyi dobrý odbyt. Příjmy rovnají
se skorem výdajům, ale hlavní věcí jest, že se nouzi
ve městě a v okolí značně uleví. Každý nezaměstnaný
může se ucházet na vládní farmě o práci. Za jedno-
hodinnou práci má nárok na večeři, za dvouhodinnou
na večeři, nocleh a snídaní. Tímto opatřením jest
nezaměstnaným umožněno, odebrati se do města, po-
ptati se po práci a večer vrátit se na farmu. Výhoda
tato trvá však jen tři měsíce a ti, kdož hodlají po
tuto dobu zůstati trvale na farmě, mají nárok na
stravu, byt a týdní plat 6 shillingů.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Dne 23. dubna 1903: Burešova Marie, dcera
řezníka, 4 měsíce, 985—VII. Samec Josef, zámečník,
54 roky, 208—I. Novotných Anna, dcera obchodníka,
36 hodin, 116—III. Heiratová Marie, bývalá krámská.
74 roky, 361—III. Růžička Jakub, pozlacovač, 41 rok
248—V. Chalupecký Karel, kartáčnický pomocník, 40
roků, 82—VIII. Jandák Josef, syn brzdaře, 11 měsíců
223—VIII. Šalanských Bož., dělnice, 22 r., 238—VIII.
— Ve všeobecné nemocnici: Cepek Josef,
dělník, 42 roky. Kála Jan, 37 roků. Koudelíková Kate-
řina, manželka čeledína, 42 roky. Kopeckých Anna,
kuchařka, 32 roky. Stehlík Josef, kočí, 19 roků. —
U Milosrdných bratří: Benda Matěj, nádenník,
27 roků. — U Milosrdných sester: Jurčíková
Marie, vdova, 36 roků. Hroníková Barbora, manželka
dělníka, 77 roků. Peroutková Anna, žebračka, 54r.
— Vjosefovské nemocnici: Šafránková Anna,
hospodyně, 66 roků. Brůžová Rozalie, vdova po sla-
dovnickém pomocníku, 63 roky. — U Alžbětinek:
Röschenthalerova Marie, člen řádu Alžbětinek, 28r.
—V měst. chudobinci: Zitová Anna, vdova po
holiči, 66 roků.
#8
alto_textblock
#8
Lldové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#9
alto_textblock
#9
Začátek o 1/24. hod
#10
alto_textblock
#10
Ve středu 29. dubna.
#11
alto_textblock
#11
Zvláštní představení pro dítky.
#12
alto_textblock
#12
Po 17.
Pohádka o Kryšpínkovi.
Velká výpravná hra o 7 obrazech. Napsal K. Že
lenský. Hudbu složil E. Starý. Režisér B. Kovář
Dirigent E. Starý.
Konec o šesté hodině.
#13
alto_textblock
#13
Ve středu 29. dubna.
Začátek o 1/48. hod
I. představení spolku voj. vysloužilců J. E. V. pol.
maršálka arciv. Albrechta v Praze VII., ve prospěch
vdov a sirotků po zemřelých členech.
Po deváté:
Třetí zvonění.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal V. Štech. Režisé
B. Kovář.
#14
alto_textblock
#14
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 29. dubna.
O 3. hod. odpol
Gazdina roba.
Drama o 3 dějstvích. Napsala Gabriela Preissová.
Režisér Josef Šmaha.
#15
alto_textblock
#15
OSOBY: Mešjanovka, Kotlibová, selky, M. Ryšavá,
A. Archlebová. Mánek Mešjaný, F. Matějovský. Ma-
ryša Kotlibová, A. Havránkova. Eva, krejčírka, M.
Hübnerová. Tetka Evina, L. Danzerová. Samko Jagoš,
kožušník, K. Želenský. Zuzka, podruhyně, R. Kolá-
rová. Doktor z Hrozenkova, E. Focht. Notariuska,
jeho žena, L. Dostalova. Huspeka, pravotár z Preš-
purka, P. Řada. Danyš, sklínkář, R. Kafka. Jožka,
šohaj, K. Mušek. Poluša, jeho frajerka, A. Cervená.
Žiga, dělník, houslista, J. Havelský. Rubač, dělník,
R. Inneman. Baron, baronka, majetníci dvorce v Ra-
kousích, F. Steinsberg, Hel. z Towarnických. Správce,
A. Hlaváček. Stárek. V. Zintl. Jiný stárek, K. Váňa.
Slovenský lid vesnický, šohaji a děvčata, dělnícia
dělnice, hudebníci.
181. hra v předpl.
Ve středu 29. dubna.
(1. čtvrtka.)
#16
alto_textblock
#16
Hugenoti.
Velká opera o 5 dějstvích. Složil G. Meyerbeer. Text
napsali Eugěne Scribe a Emile Deschamps. Přeložil
František Picka. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér
Robert Polák.
OSOBY: Markéta z Valois, nevěsta krále Jindřicha IV.,
R. Koldovská, j. h. Hrabě Saint-Bris, šlechtic katoli-
cký, E. Pollert. Valentina, jeho dcera, A. Slavíkova.
Raoul de Nangis, šlechtic protestantský, O. Mařák.
Marcel, starý vojín protestantský, jeho sluha, V. Kli-
ment. Hrabě z Neversu, Cossé, páni katoličtí, B. Be-
noni, A. Krössing. Thoré, Tavannes, Meru, De Retz,
páni katoličtí, V. Viktorin, B. Pták, R. Polák, F. Šír.
Urbain, páže princezny Markéty, A. Bobkova. Dvorní
dáma královnina, H. Feldenova. Bois-Bosé, mladý
vojín protestantský, B. Bohuslav. První, Druhý, Třeti,
Čtvrtý mnich, J. Vildner, A. Snopek, K. Kindl, J.
Žižka. Ponocný, K. Pulc. — Šlechtici katoličtí a pro-
testantští. Dvorní dámy. Panošové. Vojáci katoličtíi
protestantští. Bakaláři. Grisety. Cikáni. Mniši. Čtvrtní
a konšelé. Hudebníci. Měšťané. Sluhové. Lid. Děj
v Tourraině (I. a II. dějství) a v Paříži (III., IV.a
V. dějství) v srpnu r. 1572.
Po druhém a třetím dějství přestávky
Konec po půl 11. hod.
Začátek o 7. hod.
#17
alto_textblock
#17
(blíže Palackého
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve středu 29. dubna.
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky. (II.)
Bandité.
Velká komická operetta o 3 jedn. Napsali Mailhaca
Halevy, přel. Em. Züngel. Hudba od J. Offenbacha.
9699
Režisér J. Kubík ml.
#18
alto_textblock
#18
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnkraceoh.
Ve středu 29. dubna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Praha za dne a noci.
9704
Fraška o 6 odděleních od K. Tůmu
#20
alto_textblock
#20
144 —
#21
alto_textblock
#21
— 141 —
#22
alto_textblock
#22
Douška. — V neděli. Zmeškala jsem poštu včera
večer. Trávili jsme fádní večer v nečinnosti, ba ani jsme
nehráli whist bez čtvrtého hráče, jako u tety Marie a
byla jsem tak unavena posloucháním těch dvou starých
dam, jak rozmlouvaly o idiotech, které viděly v asylu, že
jsem byla ráda, když bylo půl jedenáctě. Co se týče
dneška, jsem ráda, že jest to poslední den, který zde
mám prodlíti. Na všem spočívá jakýsi soumrak, takový
nějaký nedělní pocit, který působí, že musíš mnoho jísti
při svačině. Mr. Trenchovi bylo dnes ráno dovoleno říditi
bohoslužby v kapli a lady Karristonová cupala neustále
nohou rozhorlením nad jeho všelikými kousky a jednou
neb dvakráte, když se do toho obzvláště dostal, slyšela
jsem ji mumlati: »Směšné!« a »Škandální!« Co si počne,
bude-li jejím zetěm?
Adelina a miss Garnonsova klečely, kdykoliv mohly
a jak dlouho mohly a svlékly rukavičky a sepjaly ruce.
Myslím, že Adelina nenávidí miss Garnonsovu proto, že
smí se znamenati křížem; a Adelina ovšem nesměla, když
byla její matka přítomna.
Po čaji Karlík nějak se přitočil ke mně do koutk
a řekl mi tichým hlasem, že jsem »fešák« a že kdybych
»na něho jen mrkla«, »dal by Koře zejtra vale«, »že bych
ji mohla přetrumfnout!« A je-li toto anglické vyznání
lásky, matinko, bylo by mně mnohem milejší markýzovo
neb vikomtovo vyznání.
Přijedeme zejtra večerním vlakem, zatím s bohem
do té doby. Tvá milující Tě dcera
#23
alto_textblock
#23
Alžběta
#24
alto_textblock
#24
Pravil, že viděl, jaký jsem učinila včera dojem na
dědečka a žádal mne, abych se za něho přimluvila, protože
dostal se do hrozné bryndy a nemá ani ponětí, jak z ní
vyvázne, nepomohu-li mu. Odvětila jsem, že jest mi líto,
ale že skutečně nevím, jak bych mohla něco učiniti a
že udělá lépe, poví-li to své matce, vždyť jej zbožňuje.
Vyletěl prostě při pomyšlení, aby to řekl své matce.
»Pane bože!« zvolal, »Stará by mne zabila« ; což, myslím,
nebylo od něho příliš uctivé. Potom okolkoval a mumlal
a koktal tak dlouho, že již počal čaj dříve, než jsem
mohla alespoň špetku porozuměti, jaká jest jeho brynda;
ale bylo to něco o Koře de la Hayové, která tančív
Empiru a o diamantovém náhrdelníku a jak jest do ní
šíleně zamilován a chce si ji vzíti, ale prohrál mnoho
peněz v Goodwoodu, o nichž nikdo neví, protože se má
za to, že tam nebyl. Nemůže zaplatiti náhrdelník, leda
by mu dal dědeček notnou sumu na zaplacení dluhův
Oxfordu a ode mne že chce, abych dědečka obměkčila,
aby mu dal potřebné peníze a pak by mohl zaplatiti za
náhrdelník Kory de la Hayové.
Ukázal mi její podobiznu, (nosí ji v kapse). Vypadá
právě tak jako podobizny v krámech v Rue de Rivoliv
Paříži, u nichž mi mademoiselle nikdy nedovolila stanouti
a prohlednouti si je, Lady Karristonová asi v poslední
době nepohledla do myšlének svých dětil
V tom právě vešla lady Garnonsová a několikz
těch nových hostí a on byl nucen přestati. Měli jsme
jakýsi slavnější čaj, protože konservativní shromáždění
mělo býti v osm hodin a do Barchurche jsou dobré tři
čtvrti hodiny jízdy. Lady Karristonová velice naříkala pro
Karlikovu ruku. Chtěla věděti, je-li nebezpečně vymknuta
Jeji zpráv.
#25
alto_textblock
#25
36