ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4f04ef40-66a6-11dc-b8ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁROONÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
28. dubna 1900.
#4 alto_textblock #4
Číslo 116.
#5 alto_textblock #5
se do vnítřních záležilostí jiného státu tak úzkostlivě a svědomitě jako v říši německé. Poslanec dr. Fořt, aby dokázal důležitost Čech pravil, že Čechy nalezají se mezi Petrohradem Paříží. Poslanee dr. Leitner: Avšak hodně daleko. Poslanec Glöckner: Také mezi Čínou Paříži. Poslanec Bendel: Hrozbou touto uvede se národ v umělé rozechvění. Rakousko se vystříhá, aby pro německo českou otázku hnalo ještě někdy své vojáky proti německé říši. V Německu se hroze těchlo nikdo nelekne, ale nelze se pak přece diviti, že, když hledají tam Češí výdělek a výživu, jsou jako nepřátelé vypovídáni. (Tak jestD Stěžují-li si české menšiny v německém územ v Čechách, nechť se uváží, jak se tam chovají a že nesmějí hráti prim. Rečník uvádl, že do německého území dosazo- váni jsou čeští úřadníci němčiny neznalí. V Lovosi cích jest adjunkt, který nemůže ani diktovati něme- cký protokol a stejné poměry jsou i u soudů ve Vim perku, Kašperských Horách, Prachaticích atd. Poslanec Volf: V Králikách byli včera tři Němci zatčení českým četníkem a na jeho výpověd bylo před nedávnem šest Němců odsouzeno. (Různé hlasy z lavic českých poslanců.) Poslanec Resdel: Volá-li dr. Dyk, bychoms vzali německé úřadniky z českých okresů, odpoví- dám: Jen nám je dejte. Mezi poslanci drem. Dykem, Glöcknerem a drem. Sehreinerem rozvinula se prudká vý měna slov. Poslanec Bendel: Všichní Němci zajisté přej si, aby německý úřadník přišel do německého území. (Souhlas u německých poslanců.) Čeští úřadníci při každé příležitosti německé obyvatelstvo provokují (Hlučný odpor u českých poslanců, kteří utkávají se prudce s poslanci německými.) Nikdy nesmíříme se také proko, že přicházite stále se svým principem většiny, ač dokazali jste, že nelze jej provésti. Vzpomeňte si jen na říšskou radu a toho, že feudálně-klerikální hr. Falkenhavn předložil návrh, by princip větsiny provedl se násilně (Odpor u českých postanců. Rězné hlasy.) a poně- vadž poslanec dr. Kramář vrtí hlavou a směje se. čeho jsme dále zažili? (Různé hlasy.) Když přišel ak násilí, do sněmovny povolání strážníci, aby poslane vyvedli násilím. (Různé výkřiky a velký hluk.) Poslance dr. Kramář: Byl to parlament? Poslanec Bendel: Prinčip majority nedá se prověsti až do krajnosti. Kdyby k tomu došlo, na velkostatkářských lavicích seděli by zcela jiní páni. (Souhlas) Řečník vytýká velkostatkářům, že v příčině punk- lací nedodrželi slova a polemisuje dlouho s hr. Bu- uoyem, pouští se do reminiscencí z dob husitských a zahrává si na rádce Čechův oproti velkostatkářům, poukazuje, že v některých konservativních šlechticíe není kapky české krve a jmenuje z nich některé řka, že jsou německého původu. Poslanec dr. Kramář: Chlumecký? Kdyby toho nebylo, nebylo by došlo ke zrušení jazykových výnosů. Poslanec Bendel polemisuje dále se závěrkem řeči hr. Buquoye a končí slovy, že Němci nejsou malomyslni, neboť jsou pevně přesvědčeni, že něme- cký lid, německý duch přes vliv a moc feudální šlechty konečně zvítězí. (Pochvala a potlesk u něme- ckých poslanců.) Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že se pro návrh dal zapsati posl. dr. Kramát.
#6 alto_textblock #6
Posl. dr. Kramářr
#7 alto_textblock #7
Slavný sněme! Nemínil jsem zasáhnouti do této debaty, ale některá tvrzení pana před- řečníka nutí mne k tomu, abych mu v krátkosti odpověděl. Pravím hned předem, že nebudu mluviti o celém obsahu jazykové otázky, poně- vadž bylo již ve věci té tolik promluveno, že mnoho nezbývá mně co říci. Prosím však přede- vším, aby velectění pánové z druhé strany se zmínkami o jistých episodách říšské rady, jako o návrhu hr. Falkenhayna a o tom, co po něm následovalo, byli poněkud opatrnějšími, zejmena po zkušenostech, které jsme včera měli o této sněmovně (Souhlas.), kde jsme viděli, že dvěma pánům, kteří si umínili přerušiti klidné jednání tohoto sl. sněmu, bylo by se to málem podařilo, kdyby náhodou neměl náš nejvyšší zemský maršálek tolik chladno- krevnosti. Viděli jsme, že dva páni mají v moci shro- máždění jinak slušných lidí přiměti k tomu. aby nejednali parlamentně. Nechci zasahovati nikomu do svědomí, ale zdá se mi, že včer bylo jich mezi vámi více, kteří by si byli z duše přáli, kdyby tu někdo byl, kdo by byl ty dva pány ze sně- movny vyvedl. (Výborně! Veselost.) Poněvadž každý vidí, že se v našich parla- mentech zahosťuje nyní ton a mrav, který dosud panoval všude jinde, jen ne v parla-
#8 alto_textblock #8
covkou a pak jsme byli pozváni — do říšske
#9 alto_textblock #9
rady.
#10 alto_textblock #10
Tentokrát došlo na říznou odpověď. Byla to pouť na výstavu moskevskou. Pouť posuzo- vána v evropské žurnalistice jako politická udá- lost prvého řádu. V Moskvě shromáždili se tehd přední mužové všeho Slovanstva. Vztek, utrhání a pomlouvadnost zvláště žurnalistiky německé neměly mezí, když depu- tace hostí slovanských v Petrohradě přijat v audienci earem Alexandrom II. Dosahu odpovědi porozuměno i v národě. Co by sto řečí a brošur jindy nesvedlo, dokáže v pravý okamžik jediné hnutí davu. Spiš vy- cítěn než porozuměn v nejširších vrstvách vý- znam poutě na Rus. Nadšení pro mohutnou říši slovanskou zavládlo nevylíčitelné. Prakti- ckého výrazu nalezlo v heslu učiti se rusky. Věc nebyla arci snadna. Vždyť do té doby ne- bylo po ruce ani žádné grammatiky ruské, jež by potřebě vyhovovala. V pravý ještě čas vyšla »Mluvnice jazyka ruského« od Ot. Mikše, dílo, jemuž k dokonalosti mnoho chybělo, avšak vy hovujíc okamžité nalehavé nouzi, bylo velevi- táno. Snad nebylo před tím knihy české, jež tou měrou byla by šla na odbyt, jako mluvnice Mikšova. Na potkání druh druha jsme pozdra- vovali: »Máš Mikše ?« Oslovený byl šťasten, mohl-li položiti ruku na nápraní kapsu, hrdé se dmoucí želaným exemplářem. Nemohl-li, propadal téměř pohr- dání. J. Neruda věnoval hnutí celý feuilleton, rozkládající o »Mikšemanii«. Lektor J. Kolál zahájil přednášky o ruštině na technice, tehd ještě v místnostech nynější německé techniky, v největším, mathematickém sále. A to ještě mnohým nedostalo se místa, a musili stát S rusomilstvím přišla v oblibu i carská hymna Avšak policie brzy tomuto hudebnímu symbolu myšlénky odzvonila. Hymnu stihl zákaz. Kolik osob bylo pro ni trestáno, těžko již udati. Bylot málem velezradou zazpívat »Boxe Hapa xpann !e Kolovrátky, které měly ten kousek na vá- lečku — a měly ho téměř všechny — zaba- vovány. Nejpopulárnější kolovrátkář — zpěvák Hajs — pro nymnu priscí la kes. Naproti jedné osobě v této příčině byla však policie zcela bezmocna. Byl to po eelé Praze známý obecní blázen Karliček Bum. Chodil po
#11 alto_textblock #11
mentech a v místnostech jen poněkud sluš nějších, zdá se mi, že způsob, jakým se disci- plina posud v parlamentních sborech zachová vala, když se všichni spolehali na dobrý mrav a dobré vychování těch, které si lid zvolil z své poslance, musí býti změněn a že musí snad dojíti k tomu, aby disciplinární moc presiden- tova byla sesílena, aby se stalo nemožným, aby jeden nebo dva páni, když jsou zrovna v ta kové náladě (Veselost a různé hlasy), mohl parlamentní jednání přerušiti. Bylo nám vytýkáno se strany posl. Bendl že brutálně užíváme své majority. (Veselost. Něeo odvážnějšího, ale na druhé straně také směšnějšího jsem málo kdy slyšel Také malá denunciace, jakou si dovolil výro- kem, že ti, kdo mluví o loyálnosti, zasáhli př lex Falkenhayn do práva koruny, byla nejen příliš průhledna, ale také nehezka. Pone cháváme obyčejně takové věci bez odpovědi pánové je pak pořád opakují a naposled to vy padá tak, jako by oni byli nejnevinnějšími be- ránky, kteří svou bilou nevinou barvou příme oslňují a my že jsme ti lidé zlí, kteří zneuží- vají své převahy proti ubohým našim krajanům německým. My zneuživáme majority? Chceme my práv majority zde? Nikoliv, chceme jen rovne práv o. (Souhlas. Tak jest !) Kde najdete druhou majoritu sněmovní která by v každé maličkosti šla vám vstříe abyste nikdy neměli ani pocit, že jste mino ritou? Druhý faktor pak, který zde jest, je ještě úzkostlivější v těch věcech a ten by nikdy nedopustil, aby se vám jen vlas na hlavě zkřivil Činíme však tak proto, že nejen máme poci pro právo a spravedlnost, ale proto, že milu jeme toto své království a chceme, abystes zde cítili doma jako my. Vy své principy měníte každou minutu podle potřeby. V tom jste vskutku geniální. Do- vedete tak všechno dohromady spojiti umělým způsobem a obestříti takovým pláštém umírně nosti státnické, že musí šlověk žasnouti, jakje možno, že máte v sobě tolik abnegace. Vy se chlubite náramně tím, jak jste obětovní státu, jak milujete armádu atd. Nezapomenu nikdy, jak posl. Hofmann-Wellenhof, když jste byl ještě v obstrukci, řekl v delegacích: »My tomu státu sice nepovolíme vojáky, ale dáme mu něco jiného, co jest asi stejně tolik: dáme mu armádní řeč.« (Hlučná veselost.) Jsem pevně přesvědčen, že tomu, co řekl posl. Bendl, že jste mírumilovní a my že zne- užíváme principu majoritního, budou ve Vídni věřiti a budou říkati: Ach, die bo sen Czechen ! (Veselost !) Podivejte se na Moravu! Tam ne- uznáváte princip majority? (Hlasy To je něco jiného!) A což ve Sle zsku Tam nevládnete principem majority ? Podívejte se do Štyrska, jak tam vládnete? Posl. dr. Leitner: Autonomii ano, avšal žádné státní právo. Posl. Anýž: Pěstní právol Posl. dr. Kramář: U nás jest, dle v šeho principu v zájmu spravedlnosti a míru, aby se země rozdělila. Na Moravě už to však není v zájmu spravedlnosti a míru a ve Slez- sku by to bylo neštěstím a hrobem Rakouska. (Výborně! Výborně! Tak jest ) Nebudete popírati, že chceme upřímné abychom se vyrovnali, ale když vidíme všechny principy, na kterých chcete smír dělati, nevíme. na čem jsme. Kdybyste chtěli spravedlnost, ne- musili byste prineipy přehazovati. Vy jste pro princip majority tam, kde jste ve většině, ale máte prineip majority za nejvyšší hřích, kde jste v menšině. To je vaše stará filosofle a dále jste to nepřivedli. Zde jest ta hluboká příčina, že nemůže dojíti ke smíru. Dokud budete míti pro každou zemi jinak ustrojenou fi- losofii, dokud budete pro chráněn minority jen tam, kde nejste v ma- joritě, dotud nebude smíru! (Tak jest !) Bylo kdy většího zneužití a sice majoritou velice pochybnou, nežli jakého jste se dopustil
#12 alto_textblock #12
hospodách a hvizdal ruskou hymnu. Rád mu každý uštědřil po krejcaru. Byl z toho dobře živ. Když citován na policii, zahvízdal píser také panu komisaři. Co dělat? Blázna zavříti nešlo, instrument skonfiskovati také ne. — Tak to chodilo v těch prvních dobách slo- vanské myšlénky. Hnutí utkvělo většinou na povrchnostech. Ale v dětském věku jinal nelze. Pupenec nemůže býti květem, ani květ plodem, dítě jinochem a jinoch ne mužem. Lid český v létech 67., 68. a 69., kdy nepřátelé idey jeho řídili kormidlo státu (Beust. Giskra, Herbst, Auersperg) a nejrozmanitějs prostředky na podlomení jeho síly s bezohled- ností právě německou prováděli, ten mladý dosud na pravém stupni vývoje se nalezajíe lid, byl by sotva bez pohromy neodčinitelné snášel persekuci, kdyby byl nečerpal odhodl nost k odporu z mohutného zdroje myšlenky slovanské, jež mu dodávala sebedůvěry ne- zlomné. Persekuce ukázala se marnou. Vídeň za- toužila po smiření s českým národem. Přiše Hohenwart, přišel umluvený za schůze povola- ných činitelů v domě dra. Žáka v Pardubicíel — záříjový reskript, nebo jak se říkalo, krá- lovské poselství sněmu českému . . . . Leč vítězství bylo jen chvilkové. Nastalo ochabnutí mdloba tak veliká, jak veliké bylo před tím napjetí sil. Zjev fysiologický, zcela vysvětli- telný. V obnovené persekuci, za řádění Kolle- rova, marně snažil se prozíravý Sladkovský vzkřisiti zaniklé nadšoní a sebedůvěru heslen pravoslavného hnutí. Nikdo příkladu jeho ne- následoval . . .. Po dlouhé době ochablosti myšlenka slo- vanská — zdá se — obrodila se u nás v no- vém už dokonalejším tvaru, na půdě praktické. Návrhy na uzákonění obligátní ruštiny na ško- lách českých a slovinských, byť ještě nebyly přijaty a provedeny, přece jen už se octly n denním pořádku. A z toho bohdá více ne- sejdou. Myšlenka odpovídající přirozeným okolno- stem, byť sebe déle paralysována a tutlána vlivem poměrů a soustav nepříznivých, mohut- = vamachem jednou pronikne v ústrojí ná rodního tělesa a zapustí trvalé kořeny. V. J.
#13 alto_textblock #13
při odhlasování přímých voleb a celé ústavy Když to již mluvíte, mluvte to ve Vídni kde vám věří, ale zde jsou svěde vaší ušlechtilé činnosti, tady t nemluvte. Ještě na jednu neupřímnost chci pouká zati. Dnes se pánové staví, jako by návrh dra Pacáka znamenal konec smiřování a jako by byl příčinou, proč jest všechno pochováno. Za- pomněli jste na to, co se stalo v posledn schůzi konferencí? S naší strany bylo navrho- váno, aby se pokračovalo v jednání subkomitétu v Praze. Mohli jsme více dokumentovati svou ochotu ke smíru? A cc nám bylo odpověděno »My v Praze nevyjednáváme !!« (Hlas ! V Be lině!) Nic tomu smíru tolik neuško dilo jako toto odmítnu lí. Kde jest příznivější půda pro vyjednáván nežli zde? Ale vy ani nechcete nezávazné roz- hovory o smíru míti v Praze, poněvadž myslíte že byste si zadali a nevíte ani, co to má v sob urážlivého pro nás, když takovým způsobems stavíte proti hlavnímu městu tohoto království. Návrh poslance dra. Pacáka není hroben smíru, ale prvním hřebíkem do rakve dohodnut jest, že jste zamítli s námi jednat na půdě to- hoto království (Tak jest !), druhým pak jest ten, že vy stále hrozite a odporujete, aby strašná křivda, která se stala českému národu v říjnu roku loňského, byla odčiněna. Víte, že se zde nejedná o váš interes národní, víte, že tím není dotčeno vaše právo, víte, že jest lhostejňo pro vás, jak se v našich úřadech mluví, ale postavili jate si hlavu, kterou vám pozvedli hří- šným způsobem ti, kteří nevěděli, co činí v říjnu roku minulého. Nedíváme se na smír, jako . . Poslanec dr. Pacák: Koňští handlířil Poslanec dr. Kramář: . . . nechtěl jsem to říci, nýbrž jako na věc loyálního smiřování. kde si docela klidně a otevřeně řekneme: a tam můžeme jíti, to můžeme koncedovat. Jestli však si myslíte, že za koncessi vnitřn úřadní řeči české půjdeme za jisté hranice, kte rých vyžaduje nejen náš program, nýbrž prospěch tohoto království, prospěch a budoucnost této říše, pak se velice mýlíte. Nezachráníte tím praničeho, ale doženete nás a to jest ko- nečně vaší věcí, až k nejkrajnějšímu. Jestli spoleháte na absolutismus, dělejte si to. my se toho však nebojíme, poněvadž víme, že daleko jsme nebyli ve svém kulturním rozvoji tak pokročilí, jako nyní, když byl absolutismus, však absolutismus mocnější a přece jste nás nezdolali. Dnes jsme už tak proniknuti národním vědomím, že s námi nepořídíte praniče ho. Uškodíte nám, to je pravda. Lituji, jako svobodomyslný člověk, že se vláda dostane do rukou bezduchých byrokratů, lituji, že jest možno v této říši potříti parla- mentarismus, ale tím jste vinni vy, poně- vadž jste nechtěli uznávati práv jednotlivých národů, chtěli jste si konstruovati právo pro sebe pro menšinu. Absolutismus vám možná na chvíli pomůže. ale pro budoucnost ani ten absolu- tismus nikoliv. (Výborně !) Nechci věřiti ani v právo, ani ve spravedl nost, tomu jsme se, bohužel, již odnaučili, ale věřím, že vašich 8 millionů neudol našich 16 neněmeckých millionů. To jest mluva skutečnosti, mluva cifer a k de není pocit pro právo a pro spra- vedlnost, kde všechno má býti rozhodnuto silou, jak vy chcete, musíte dovoliti také nám, abychom nespolehali na právo a spravedl nost, nýbrž na to, že nás je více že většinu neněmeckých národ v Rakousku ani německý absolu- tismus nezdolá! (Výborně! Výborně Hlučný potlesk.) Posl. prof. dr. Fournier praví, že ke slovu jej přiměla řeč posl. dra. Herolda. Čechové chtěl záležitostí, o kterou jde, asi provozovati nátla k na ví- deňské vládní kruhy, aby je co možná před konečnou redakcí osnovy jazykového zákona přiměli k tomu by vindikovaly Čechům výhody. Vytýká-li se Něm- cům, že v poslední schůzí konferencí pokračování jich kladli překážky, dlužno říci, že mají pravdu, ne chtějíce v konferencích pokračovati v Praze. Něme chtěli jednati za součinnosti vlády, a nikoli v Praze poněvadž ovzduší na sněmě a v zemi není doroz- umění prospěšno, jak dokazují řeči v posledních dnech pronesené, jmenovitě řeč posl. dra. Herolda Praví-li Čechové, že nechtějí než záruku pro svoj národní existenci, nelze to bráti vážně. Němci bojují po desetiletí za záruku své národní existence, a tente boj o ni vyžádal si obstrukci. Němci nemají ještě dosud záruk zákonných. Jde-li o ochranu národních práv německých, nebudou Němci litovati ani konsti- tučních svobod. Za německými poslanci stojí všichni Němci od university až po poslední spolek; je po posledních zkušenostech otázka, zda-li totéž platí českých. Posl. dr. Herold žádal satisfakci za zru- šení jazykových nařízení; co při tom řekl, pro Němce asi určeno nebylo. Mluvil-li dr. Herold o zárukách národní exi stence českého lidu, pak třeba se tázati, mají-li je Němci v Praze, když jsou poukázáni na kterýkoli dopravní prostředek a nevědí si rady, hledají-li cestu a nenalezají vysvětlení, je-li vše podáno cizí řečí Pak žádáte od Němců jistotu své národní existence Posl. dr. Leitner: Pak mají Němci uznávati Prahu za hlavní městol Posl. dr. Fournier: Byl-li vládou velký počet českých úřadníků dosazen na vlivuplná místa bylo-li mnoho německých úřadníků přeloženo do če ského území. Hlasy na lavicích českých: Sdělte jmena Posl. dr. Fouraier: ... inu, za dra. Kaizla nebyly takové případy zajisté vzácností — tu nemů žete přece mluviti o jistotě a zárukách své národní existencel Posl. dr. Pacák: V Písku je německý presi dent soudul Hlasy u českých poslanců: Když vy to poví dáte, je to všechno pravda Posl. dr. Fournier: Ja vám nerozumím proto nemohu na vaše výkřiky odpovídati. Řeční praví dále, že Němci nepovažují za bez práví, aby se němečtí úřadníci učil česky; sám jako universitní professor radil něme ckým právníkům, aby se učili česky. Pokládaj však za bezpráví, aby úřadníci byli nuceni učiti s řeči, jíž nepotřebují. Rečník míní, že není bezprá- vím, učí-li se čeští úřadníci v německých okresích německy. Mají-li však němečti úřadníci býti v ně- meckých okresích nucení, učití se česky, je to ovšem bezpráví. Posl. dr. Paeák: Německá státní řeč je do nucováním. Posl. dr. Fournier: Kdybyste nám byli vyšl vstříc před 10 lety, měli byste již dávno své menšinové školy. Posl. dr. Herold: Nedělejte se směšnými! Posl. dr. Pacák: Prostředkovací nebo stáln řeč je přece velikým donucováním Posl. dr. Herold: Nechcete-li tomu rozuměti nemluvte vůbec Posl. Fourner: Žádáte dvojjazyčnost př autonomních úřadech, ale při zeměpanských nechcet
#14 alto_textblock #14
o tom ničeho věděti. Což je mezi těmito úřady ně jaký rozdíl? Posl. dr. Pacák: Tam jsou jen státní občané zde úřadníci Posl. dr. Fournier: Uznáváte-li jeden případ druhý však nikoli, je to právě vaše státoprání dok trina. Již často byli jste na tom, své stání právo různé formě provésti. To se vám však nikdy nezdai pro náš odpor. Dr. Herold pravil, kterak uzavřené německ území mělo by v zápětí, že by tam Čechové př úřadech nemohli užívati své mateřštiny, že by tam české děti neměly žádné české školy, krátce, že by tam Čechové propadli germanisaci. Němci však chtěli jednati o osnově zákona o školách menšin ! Čechov se dali do výbojné války: chtějí proniknouti do ně- meckého jazykového území (Souhlas u Němců) růz nými agitacemi, tam prováděnými a tím že prosazuj německé území českými elementy. Vy užívali jste proti nám denunciace a spřátelené velmoci podkláda jste nelovalitu Posl. Hořica: Neslyšel jste žádnou řeč Scho- nererovu? Hlasy u německých poslanců ! Slyšeli jste ji řeč dra. Baxy? Posl. Fournier: Tato theorie dohospodařila. Císař pojede v nejbližších dnech do Berlína. Posl. Hořica: Toho litujemel Posl. dr. Fournier: My v této záležitosti za- ujímáme jiné stanovisko. Císař bude do Berlína pro vázen věrností Němců z Čech i jiných zemí. Cesta ta je zárukou Posl. Hořica: Likvidací Rakouska Posl. dr. Fouruier: . . . evropského míru Také Čechové nemají příčiny, míti o ní jiné mínění Posl. dr. Vořt pravil, že Praha leží mezi Paříží Petrohradem. Známe tuto zeměpisnou situaci již oe té doby, kdy byly psány listy Napoleonovi a sou- časně se vysílaly zraky do Petrohradu. Posl. Hořica: Teď je po mravním rozhořčení teď to může jíti dále jako po žebříkul Posl. dr. Fournier praví dále, že němečtí p- slanci nebyli by v debatě ani promluvili, poněvadž colý návrh považují za škodlivý, bylo však třeba aby vyslovili své, přesvědčení, jsouce k tomu donu ceni. Nechtějí-li Čechové nic než návrat k poměrům jaké byly před 14. říjnem, proč chodili na dorozumí“ vací konference? V tom je odpor. Nynější debatou dosáhli Čechové jen toho, že nedůvěra Némců se ještě zvětšila. Provedou-li Čechové, jak ohlašují, dů- sledky z nynější situace a znemožní-li obstrukc parlamentní život, nezávidí jim řečník zodpovědnosti kterou tím kladou na sebe a svůj lid. Posl. dr. Pacák: A vaše obstrukce nebyla ničím ? Posl. dr. Fournler: Naše obstrukce bylo opa- tření celým národem podporované; byl to boj zoufal- ství a o existenci. O vaší existenci se však nejedná Řečník nevěří v rozčilení českého lidu, jež by české poslance k obstrukci nutilo. Němci nyní rádi mus uznati, že rakouský stát se ve své vnitřní politice vrátil na svůj přirozený základ. Posl. dr. Pacák: Na německý Posl. dr. Fournier: Na německý. (Nevol mezi českými poslanci.) Je přirozeným základem státu rakouského, odkázaného na to, by se jeho prvky spojily, když federalistické, svými zvláštními sna hami stát rozdělující elementy jdou do opposice (Odpor na lavicích českých.) Před rokem vláda Němcům nepřátelská stavěla stát na základ nanejvýš nepřirozený; Němci byli za- hnání do opposice a to bylo nepřirozené postavení (Sonhlas u Němců.) Vůči hr. Buguoyovi prav řečník, že neví, způsobil-li pouze strach před ně meckou obstrukcí návrat vnitřni politiky k jejímu přirozenému základu; řečník soudí, že také jiné zále žitosti zde spolupůsobily Řečník připomíná výrok dra. Kaizla, že češt radikálnější poslanci žádali, by vláda hr. Thuna se trvala v úřadě; patrně proto, že za vlády dra. Kaizla byli četní čeští úřadníci povoláni na vlivuplná místa Posl. dr. Herold vyslovil hrozbu; vláda sna se jí zalekne, Němci však nikoli. Dr. Herold pro hlásil dorozumívací konferenci za rozbitou. Kdyby však Čechové později jinak se rozhodli, Němci ne budou se účasti na ní zpečovati, budou však na plněni nedůvěrou, vzbuzenou v posledních dnech Dojde-li k novému boji. Němci budou bojovati ne- ohroženě. (Pochvala a potlesk německých poslanců Řečníku se blahopřeje.)
#15 alto_textblock #15
Poslanec dr. Šamánek ličí poměry českých menšin v uzavřeném územ a v Liberci zvláště. Jsou smutné i tam, kde vláda na dotyčné autonomní orgány má vliv ještě smutnější tam, kde tento vliv jest menšl. jako zejmena v Liberci, majícím vlastn statut. Tam platí vůči české me- šině jen útisk německé zvůle Před úřadem městským v Liberci, ať v přene- sené, ať vlastní působnosti není Čech ve svém jazyku slyšen a žádná podání česká se ne přijímají. Poslanec Březnovský: Kdyby to tal dělal pražský magistrát, tu by místodržitelstv zakročilo ihned! Poslanec Šamánek (pokračuje): Došlot tak daleko, že na příklad spolek, který povin nosti, spolkovým zákonem uložené učinil če- ským podáním zadost, jest magistrátem poku- tován, jakoby povinnosti své nebyl konal. (Slyšte!) Vznesly-li se v takovém případě k místo- držitelství stížnosti, dalo česká podání přeložiti. zaslalo je pak do Liberce k vyřízení a učinilo krok, který jest záhubným pro nás a který dává našim odpůrcům další odvahy, aby jazyk český z autonomních úřadů vyhostili. Ale oni požívají ještě jiných prostředků; činí nátlak na rodiče prostředkem jejich zaměstnavatelů, jde-li o zápis dětí do české školy, vypovídají české lidi z bytů a naposled uchopili se prostředku, o němž si purkmistr Liberce v řeči své ze dne 11. dubna sliboval, že povede k cíli, totiž zni če n českých řemeslníků a živnost- níků, kteří svou dovedností a pílí slušné existence se domohli. Jednu záminku k tomu poskytla úprava tržiště na náměstí Bismarkově. Městská rad vyzvala veškeré živnostníky, kteří tam prodával aby podali žádost za nové přidělení míst, po- dotýkajíc, že na tato místa v první řadě budou míti nárok ti, kteří mají již k tomu povolení pak ti, kteří delší dobu tam prodávali. Tos stalo právě před rokem. Došlé přihlášky vy- řídila městská rada tak, že z tržiště vy- loučila až na dvě osoby všechny Čechy proto, že prý musí se uvolniti pasáži a komunikaci. Poslanec Březnovský: Tady prodávaj němečtí židé o poutích růžence a o mikulášské pouti Mikuláše. (Veselost.) Aby tak městská rad zdejší následovala libereckého příkladul Poslanec Šamánek (pokračuje): Byly učiněny všechny kroky u vyšších zúčastněnýel instancí, podány interpellace, ale již uplynul celý rok a ještě žádný z těch 44 vy loučených českých trhovců na své místo nepřišel. To jen hrůzo- vládu na radnici liberecké posiluje. Liberecký purkmistr dr. Bayer sám přiznal ve své řeči ze dne 11. dubna, že jest třeba, aby městs ká správa v drobné práci národn zakročila tam, kam prostředky soukromých spolků národních nesahají. Magistrát liberecký svého času vydal pro drobný obchod tržní řád, který neodpovída živnostenskému řádu a který zakročením dra
#16 alto_textblock #16
Hliňáka byl zrušen. Nicméně liberecký magistrá dále tento řád zachovává a používá ho k tomu, aby drobné české ob chodníky, zejmena s potravinami, týral a na jejich výdělku zkra coval. Místodržitel tvrdil, že je na straně trhoveů, žádaje, aby dokázali, že magistrát místa ta jim vzal z důvodů národnostních. Posl. Sokol: To on má vědětí ! Posl. dr. Šamánek: V prvním okamžiku když jsem mu tuto záležitost sděloval a zejmena na to poukazoval, že mezi vyloučenými 44 trhovci jest 39 Čechů . . Posl. dr. Pippich : To je přece zřejm tendencel Posl. dr. Šamánek: . . . sám připustil. že jest v tom vidět tendenci náro- nostní a slíbil, že co nejrychleji zakroči, al za několik dní již odvolával se na odpově libereckého magitrátu, že prý ho ani nenapadl proti trhovcům zakročiti snad proto, že jeou Čechy Posl. Sokol: O, to jsou neviňátkal Posl. dr. Šamánek: Mista českým trhovcům odňatá byla ponenáhlu zase obsazena Němei, i z dalekého okol. Řečník jmenuje řadu živnostníků, kteřín místo vyloučených českých trhovců na tržišt přišli, dokládaje, že ze jmen plyne, že jsou t Němci. Posl. dr. Pippich: To jest přece pádný důkazl Posl. dr. Krejčík: Liberecký magistrá nám dává věru výborné pokyny Posl. dr. Šamánek: Jen kdybyste se jich chtěli držetil Posl. dr. Krejčík: V Praze Němcí židé již dávno provádějí svůj k svému po tichu sice, ale výdatně. Posl. dr. Šamánek: Učinil jsem za to- hoto zasedání další kroky, ale zasedání se chýl ke konci a jakmile sněm bude zavřen, ne- hne místodržitelství ani rukou ačkoliv jest jeho povinností, aby usneseni liberecké městské rady zrušilo a s i ee hned. Byla také podána žaloba na městskou radu u okresního soudu libereckého, Zaloba dosla soudu v 9 hodin a již o 10. hodině věděl ma- gistrát, že žaloba jest podána. O žalobě byl slyšen jen žalobce a podle všeho se zdá, ž by se liberecký soud z této afféry raději nějak vymknul a že asi neuzná svou příslušnos A tak nemáme nikde zastání a všechny naš kroky zůstaly marné a češti živnostníci pořá úpí pod nespravedlivostí libereckých úřadů. Jest nebezpečí, že tohoto příkladu lib- reckého i jiná města se uchopí. Hlasy: Ona se jich již uchopilal Posl. Sokol: To již několik měst udělal Hlas: Žatec, Teplice. Posl. Březnovský: V Bílině Posl. dr. Šamánek: Jest to zahájen promyšleného vyhlazovacího boje, poněvadž právě české živnostníky a řemeslníky Němci v uzavřeném území pokládají za element sobě nejnebezpečnější, ježto representují živ stabilní, který českým menšinám dodává pev- nosti. Němci vědí, že proti dělnictvu, jakožt živlu skutečně pohyblivému, nelze vésti tak úspěšný boj a proto se obrátili proti kruhům živnostenským se vší opatrnou vehemenci. Řečník činí ke konci svých vývodů rese- luční návrh a žádá české poslance, aby jej co nejúčinněji podporovali: C. k. místodržitel vyzývá, aby dle § 101. obec. statutu města Li- berce u plnění své dozorčí povinnosti zakroči proti městské obci liberecké pro přestupkn 38 60., 67. a 68. živnost. řádu a působil k tomu, by v průběhu tří dnů městský úřa živnostníky usnesením ze 27. dubna 1899 tržních míst zbavené na táž místa dosadil, která před tímto dnem zaujímali, by mohlis všech týdenních trhů zúčastniti. (Výborně Potlesk.) Rokování jest skončeno. K faktické poznámce vyžádals
#17 alto_textblock #17
slovo
#18 alto_textblock #18
posl. dr. Dyk, který praví, že chce vy- vrátiti neoprávněné stesky, které se strany ni mecké v této debatě byly přednešeny, jako by totiž úřadnická místa v krajinách německýeh osazována byla Čechy, jazyka německého ani dobře neznalými. Kdo zná poměry, vl, ž pravý opak je pravda. Posl. Bendel stě žoval si, že při okresním soudu v Prachaticích, ve Vimperku a v Kašperských Horách jsou češt úřadníci, ale pomlčel, že okres prachatický má většinu českou a druhé dva jmenované okresy že jsou 50 pet. smíšené. Kdyš s takovými stesky přicházíte, obrafte list a po- dívejte se, jak osazena jsou úřadnická místa v krajinách českých. V Českých Budějovicích jest 17.000 Čechů a 11.000 Němců a okres budějovický jest ze dvou třetin český a z jedné třetiny německý. Mezi 11 soudními rady u kraj- ského soudu v Českých Budějovicích jsou ai na radu Pohanku samí Němci a sice Němci zuřiví, kteří s radou Krabtzem v čele zúčast- ňují se veškerých podniků německo-nacionální propagandy s panem Taschkem. Radové tit znají sice poněkud česky mluviti, ale v písmo se nevyznají. V plzeňském okresu, v němž jest 49 obe ryze českých a jen jedna smíšená (Litice), sedí u berního úřadu 4 adjunkti Němei z nichž jeden vůbec neumi česky druzí špatně. Tak vypadá to počešťování, které se př finančních úřadech v Čechách za Kaizla stalo. U krajského soudu v Plzni, kde jest obyvatel stvo z pěti šestin české a z jedné šestiny ně- mecké, jsou tři radové a dva sekre- táři Němci a dva z nich neumějí če- sky psáti. Tolik jsem chtěl uvésti na v vrácení pronešené zde nepravdy. (Výborně!) Posl. dr. Schreiner polemisuje ve věcné po- známce s posl. drem. Dykem a praví, že neměl za pomenouti na Hartmanice, Nýřsko, Novou Kdyni, Domažlice a jiná města, kde nejsou buď žádní neb jen velmi málo německých úřadníků. Tvrdí, že počet Němců v Plzní jest větší, nežli posl. dr. Dyk udal ale že u krajského soudu jsou z 29 koncept. úřad- níků jen 2 Němci. Jsou-li u berního úřadu 4 němečtl úřadníci, dosadila je tam snad již nynější äinancn- správa, by napravila, co zkazil dr. Kaizl. (Veselost.) Řečník stěžuje si na malý poměr počtu Němců u okresního finančního ředitelství a důchodkového úřadu v Plzni a že pa německých školách středních jsou někteří učitelé Češi.