ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4e758080-66a6-11dc-bd66-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
26. dubna 1900.
#4 alto_textblock #4
Číslo 114
#5 alto_textblock #5
A v konaku bělehradském třese se nyní před Milanem vše, i král Alexandr. Všichni vědí že je všeho schopný. V návalech, které seu něho dostavují stále prudčeji a častěji, neroze- znává již přítele od nepřítele. Potrvá-li to ještě nějakou dobu, nebude divu, vypukne-li v Běle- hradě palácová revoluce, jež zbaví Srbsko této obludy, jež zastiňuje všechny Nerony a Ca- liguly světové historne. O králi Alexandrovi pisatel nepovídá nie pochvalného ani nechvalného. Není bez nadání. ale nedostává se mu energie. Proto je hříčkou v rukou svého otce. Je zamlklý, nedůvěřivý potměšilý. »Kdyby král Alexandr byl osvobozen o neblahého vlivu oteova, mohl by z něho býti dobrý ústavný panovník.« Tím pisatel z tábora napredňáků bezdéky přisvědčuje, že radikálové jednali dobře, když chtěli, aby Milan trvale bydlel mimo Srbsko a Alexandr aby vládi ústavně. Dle našeho mínění král Aloxandr je př chválen, i když se o něm praví, že nevysahuje nad prostřednost. Kdyby byl svým úřadníkem mohl by se s prostředním nadáním protlouci Ale on je panovníkem, a od panovníka požadu- jeme více, než schopnost, osvojiti si jistou ru tinu. Panovník musí, aby byl dobrým, mít charakter a cit pro právo. Král Alex- andr obou těchto vlastností naprosto postrádá. jak dosvědčuje sám pisatel, mluvě dál o Mil nových obětech. Praví, že sám se přesvědčil že král Alexandr ví o nevině žalá- řovaných radikálů, a že to vědě t v době jich odsouzení. Avšak ve své slabosti povolil tehdy nalehání oteovu a dopustil, aby byla tato justiční vražda spáchána, jež bude vždyeky skvrnou jeho panování. Pisatel snažil se tím dělati náladu pro Alexandra, nepamatuje však, že Alexandr jeda loni Vídní do Merana, vyjádřil se o nevinně ža- lářovaných před spolupracovníkem »Neue Freie Presse« tak bezcitně, brutálně a cynicky, jak jen možno jen synu a žáku Milanovu. Pře historií a sondem národa je za hrozný osud nevinných srbských vlastencův odpověden v prvé řadě král Alexandr a potom teprve Milan, jenž by marně si přál a chtěl, aby v žaláři ze- mřeli, za kteroužto příčinou každý den po- drobuje je novým mukám tělesným i duševným«, kdyby toho nepřál si a nechtěl: král Alexandr Na konci pisatel zakliná Rakousko-Uhersko aby ještě v posledním okamžiku zřeklo se Mi lana a napravilo v Srbsku, co se ještě napra- viti dá. »Jinak, zahynou-li nešťastné obětio bí- dáctví a zlosynství Milanova v žaláři, utvoří se v Srbsku a ve všech srbských zemích legenda o mučednictví, která by byla stejně osudná jak dynastii Obrenovičů, tak východní politice Ra- kousko- Uherska.s Jsme hluboce přesvědčení, že hr. Golu- chovský neřku pro osvobození, nýbrž ani pro úlovu obětem Milanovým ani prstem nehne. Když to loni neudělal pro dobrou vůli s Ru- skem, neudělá to k vůli ani nikomu ze Srbska, ani nejpevnějšímu stoupenci tradicí napred ňáckých.
#6 alto_textblock #6
Italie a schůzka berlinská. Nový list italský »Ora« uveřejňuje za- jímavou rozmluvu s ministrem zahra- ničných záležitostí markýzem Visconti-Venostou o berlínské schůzce Italský státník nepřipisoval schůzce té diploma- tického rázu, učinil ale z podnětu toho několik pozoruhodných poznámek o stanovisku Italie k budoucímu rozvoji světové politiky. Situaee světová, mínil ministr, není sice přímo kritická. ale dosti vážná, že by z ní vyplynonti mohla katastrofa dlouho obávaná. Zne- pokojení budí zvláště poměry na Balkáně, sbl- žení Bulharska s Ruskem a možnost make- donského povstání. Italie nemá zájmu na Bul harsku a Černém moři, ale sledovala by ostře události na Jaderské m Středozemním moři, a vzhledem na vliv, kterýž by změny v Make- donii měly na poměry v těchto mořích, musily by také Italii po- hnouti k neprodlenému zakročení Slova ta opakoval Viseonti- Venosta ještě jednou co nejurčitěji: Žurnalista, jenž s ministrem mluvil, měl, jak dodává, dojem z rozhovoru toho, že nynější správa zahraničné politiky italské jest pevně odhodlána, netrpěti na Jader- ském a Středozemním moři žádného oslabení vlivu svého, nýbrž býti tu bděle na stráži a p případě i energicky zakročiti. — Ke schůzce berlínské naposledy — pardon: k slavnosti plno- letí korunního prince německého — vyslán bude dvorem italským vévoda z Aosty.
#7 alto_textblock #7
a
#8 alto_textblock #8
Cesta perského panovníka do Evropy. Perský samovládce Muzaffer-ed-Din (král králů Iranu) navštíví v červenci pařížskou výstavu. Teheranský dvůr ustanovil právě cestovní plán šacha, který s přečetným komonstvem rusko- perské hranice v prvních dnech června překročí a především do Petrohradu, pak do Var- šavy (27. června), Berlína (3. července) Paříže zavítá. Celá cesta potrvá šest měsíců. V družině panovníka se bude nalezati prin Mirza Riza Chán, který se konference míru zúčastníl a také zemřelého šacha Nazr-ed - Dina na poslední cestě do Evropy provázel.
#9 alto_textblock #9
Sněmovní komise. Rozpočtová komise. Ref. Kaftan před- náší o zprávě zem, výboru stran zplavnění středního Labe od Mělníka po Jaroměř, sděluje celý průběl této veledůležité akce; referuje o pracích technického oddělení ve směru tom dosud vykonaných, pouka- zuje ke spoustě petic o urychlení celého tohoto pod niku a navrhuje podle návrhu zemského výboru, aby do rozpočtu byl vřaděn obnos 9400 K jako další příspěvek na dokončení projektu onoho zplavněnía regulace obou Orlic, připojuje návrh, aby vláda byla vyzvána, by stejným obnosem 9400 K také stát při- spěl k dokončení onoho projektu. Hned po skončent projektu budiž přikročeno k dalšímu provedení budiž důrazně naléháno na vládu, aby stát proveden to prostředky státními co nejvíce podporoval, poně- vadž jde též o přední zájem státní. Posl. Udržal vyličuje stav celé této záležitosti zejmena i se zřetelem k letošnímu dlouho trvajícímu zaplavení Labem a poukazuje k nutnosti urychlení této akce, když je nalehavá nutňost zejmena regu- lace vedlejších přítoků a musí předcházeti úprava hlavního toku. Po dalších vývodech posl. dra. Schrei nera a Heinzla přijaty návrhy referenta posl Kaftana. Dr. Schreiner referuje o titulu 14. odst. 1 »Učely mel1oracni« n zhvloveni projskte
#10 alto_textblock #10
v příčině upravení řek a ku podporování menších melioračních podniků 80.000 K a navrhuje opětné schválení. Dále žádá, aby zemský výbor vymohl na vládě, by zejmena k menším projektům přispívala stejným způsobem jako země. Návrhy tyto přijaty. Poslanec Kaftan referuje o zprávě zemského výboru o zřízení přehrad (barage) údolí a nádrží vodních na příhodných místech v Šumavě a sic prozatím zejmena těchto: Královská Slatina — Kuž- varda — Želnava. U Želnavy bylo by možno zadržeti 37.000.000 m vody nákladem asi 3 halířů na 1 m“. Docílilo by se pro voroplavbu 3 m' vody za vteřinu po dobu celých 100 dní největšího sucha Řečník porovnává tyto výsledky s podobnými zaří zeními v Německu a tu se jeví vesměs jejich účel- nost a výhodnost. Doporučuje proto nejenom vypra- cování projektu nákladem 5000 korun, ale i prová- dění zkoušek vrtáním půdy. Dr. Záhoř dotazuje se po zdravotní stránc takového projektu, zejmena se zřetelem na nebez pečí střídavé zimnice. Jináče poukazuje na přehražo vání bystřin, jak je prováděli naši předkové a sin zejmena na Šumavě a podporuje návrh páně rele rentův. Dr. Schreiner mluví rovněž pro tento pro jekt a zmiňuje se o pracích kulturního technika, in ženýra Daniela a hospodářského rady Gustav Abela. Jelikož dešťová voda bude hlavně písel a kamení do těchto nádržek přiváděti a žádn značné množství bahna, nemá obav po stránce zdra votní. Kdyby se dalo soustavným provedením těchto nádrží celé množství asi 150 millionů m“ vody na držeti, umožnilo by se tím provedení průplavu du najsko vitavskor labského. Poslanec Udržal vyvrací názor dra. Schei nera o tom, že by veliké plochy vodní mohly při spěti ku zdrsnění podnebí na Šumavě. Poslanec Materna přimlouvá se za vypra cování a provedení projektu tohoto zejmen pro veliké výhody, jakých by z toho mělo král hlav. město Praha. Poslanec Heinzl projevuje obavy v příčině technického nebezpečí, které by povstati mohlo protržením takových hrází. Po doslovu dra. Záhoře, který poukazuj k Netolicům a Třeboni, jináče však i k tomu že již geologický útvar těchto míst sám ku zařízení těchto nádrží poukazuje, a projevu dra. Zintla. přijat byl návrh inženýra Kaftana, kterýž velic podrobně veškeré námitky a obavy pronesené průběhem debaty vyvrátil, zejmena poukázáním na Rýn a vy- rovnávající účinky větších nádrží vodních. Dr. Schreiner referuje o titulu 11. o ds t. 1. o příspěveích státní pokladně na síly učitelské obnosem 17 380 K, odst. 2. dvě stipendia pro stu- dující zemědělsko-technických kursů — na obou technikách pražských obnosem 1200 K Přijímá se i s návrhem dra. Podlipného aby také stát zde ku přispění byl vyzván. Titul 12 »Civilní podkovářská škola v Kar- líně«, obnosem 1022 K a titul 13. »Nad ace obnosem 5760 K rovněž. Dr. Mettal přimlouvá se za to, aby také pro hospodářské zvěrolékaře těchto stipendií bylo používáno tím, že vezme zemský výbor ohled na absolventy vyšších hospodářských škol v Libverdě a Táboře. Za uskutečnění tohoto návrhu přimlouvá se též dr. Zintl. Rovněž poslanec Udržal, který poukázuje k veliké závadě, spočívající v tom, že vyučování v Vídni děje se jazykem německým a navrhuje, aby zemský výbor učinil patřičné kroky ku brzkému zřízení zvěrolékařské školy v Praze s vyučovací řečí českou. Položky budžetní i obě resoluce přijaty. Poslanec Materna referuje o zprávě zemského výboru, jednající o zemské akci na podporu malých živností za rok 1899. Z obnosu 50.000 zl., povo lených do konce roku 1899, povoleno záloh celkem zl. 49.101.68 a zbylo tudíž za čas 1895/9 pouze ještě 898 zl. V roce 1899 podáno bylo celkem 15 nových žádostí — tedy o 4 více. Dále ku zjedno dušení celé akce učinil zemský výbor opatření to by se vždy na účet zemské dotace jedna část strojo a na účet státní dotace druhá část opatřila, čímž také poměry vlastnické se zjednoduší. V zájmu poučení kruhů maloživnostenských vydáváním spisků, učiněny tyto kroky: Vydány vzorné stanovy pro družstva strojová a zakročeno bylo u c. k. vlády o české vydání spisu »Návod ke zřizování a správě živnostenských společenstov výdělkových a hospodářských.« Vedle toho vydán byl právé spis ředitele p. Frant. Rösslera »O pod- porování malých živností zemía státem«, Při té příležitosti upozorňuje referent na články přísedícího zemského výboru p. Karla Adámka v »České revue« letošním rokem uveřejňované pod názvem »Živnostensko- politická akce sněmu král. českého v roce 1898/9, jež by po svém ukončení jako po- můcka vzácné ceny taktéž samostatně vydány býti měly. Z dotace 5000 zl. na rok 1899 použito bylo ku podpoře různých podnikání těchto částek: Na od- borné kursy pro obuvníky 810 zl., pro krejčí 230 zl. pro kadeřníky a holiče 50 zl. pro mistrovský kur koželužský v Táboře 50 zl. a ku pořádání kurs národohospodářských a sociálně politických 120 zl. tedy celkem na tyto účele 1260 zl. Na výstavky prací učednických 610 zl., na výstavu ve Strakonicíeh 60 zl. Subvence další přislíbeny výstavám v Čer- veném Kostelci a společenstvu truhlářů v Praze. Na oslavu Senefeldrovu věnováno 150 zlatých. Odborné škole pro lidový průmysl ve Strážově udělena byla subvence 200 zl., celkem k účelům maloživnostenským 2430 zl. — takže koncem roku 1899 jest ještě k dis- posici 4925 zl. Tento zbytek zachoval zemský výbor vydávání publikací a k udělení větši ho množství cestovních stipendií nema- jetným živnostníkům k návštěvě svě- tové výstavy pařížské roku 1900. Také vzrůstající činnost »Technologicko průmy- slového musea pražského« sledovánaa podporována s uznání hodnou benevolencí. Proto činí referent tyto návrhy a sice souhlasně ze sněmovní komisí živnostenskou: zpráva zemského výboru bere se s úplným uspokojením na vědomí Dotace 20.000 korun a 10.000 korun na rok 1900 se schvalují a budiž jich užito dle zásad v tom ohledu dosud platných. Splatnost nepoužitých dosud zbytků dotací z let 1897—1899 prodlužuje se do konce března 1901. Člen zem. výboru p. K. Adámek podáva bližší vysvětlení o akci maložívnostenské a potěši- telné činnosti dvou instruktorů maloživnostenských posl. dr. Schreiner žádá přiměřenou úpravu plat těchto instruktorů. Poslanec Kaftan vítá zprávu přísedícího zem- ského výboru o příznivém výsledku podpůrné akce živnostenské, zejmena na opatření motorů a pomoc ných strojů pro maloživnostníky, jakož i dobrý vý sledek zavedení instruktorů živnostenských. Klade však váhu na to, aby akce ta byla podporována stá tem zařízením škol řemeslnických, zejmena v místech průmyslových, jakým jest VII. část Prahy. Přeje si. aby zemský výbor udělil subvence cestovní na vý- stavu pařížskou jen zástupcům těch živností, jež mohou míti skulečný prospěch z výstavy té. Na to byly položky schváleny. Řeferent posl. Materna přednáší dále zprávu »O stavu pokračovacích škol průmy- slových, kupeckých i jiných ve škol- ním roce 1898—99« a končí, by skolství toto na zákonný podklad bylo postaveno se žádostí, by po- ložka 184.000 K ku podpoře tohoto školství schvá- lena a aby zpráva zemského výboru o rozkvětu tohoto školství s uspokojením byla vzata na vědomí. Z celkového počtu 380 škol těchto bylo 333 pod porováno přímo a 47 nepřímo. Zapsáno bylo žáků 46.477, z nichž zůstalo 39.692 a sice na školách českých 26.642 čili 66.670 a na školách německých 13.230 čili 33.33%. Celkový náklad roční byl na školy chlapecké (329) úhrnem 513.549 zl. 78 kr. a na školy dívčí 90.490 zl. 13 kr. Na 1 žáka národnosti české byl průměrný ná- klad zl. 12.99 a národnosti německé zl. 14.48. Na 1 žákyni národnosti české zl. 42.13 a německé zlat 73.24. Průměrem na 1 žáka ročně zl. 13.48 a 1 žá- kyni zl. 44.98. Posl. dr. Schreiner přednáší o různý ch účelech zemědělských, zvláště o za- lesňování. Poslanec Kaftan pojednávaje o důležitosti za lesňování a osévání holých strání a o velkém vlive
#11 alto_textblock #11
těchto prací na vodnost a pravidelný tok našich řek doporučoval, aby zemský výbor zahájil s vládou jednání ve příčině vydání dotyčného zákona, po dobně jako stalo se zákonem ve Francii roku 1864 jehož blahodárné následky jeví se již nyní mírou velikou. Poslanec hr. Zedtwitz i poslanec Heinzel rovněž se přimlouvají za větší podporu se strany vlády ku akci zalesňovací; poslední předkládá v témž smyslu resoluci. Přísedící zemského výboru hr. Schönbor slibuje, že se vyhoví ku návrhu dra. Záhoře přáním ve příčině každoročního sestavení katastru akce za- lesňovací a pochvalných dekretův obcím v tomto oboru pilně postupujícím. Předseda dr. Schwarzenberg sděluje, ž katastry zalesňovací jsou v okresích provedeny a že holé půdy rozhodně ubývá ve prospěch lesa a orně půdy. Poslanec Kaftan navrhuje resoluci: Zemskému výboru se ukládá, by nejdříve zabájil s vládou jed nání ve příčině energické akce v otázce zalesňován a osévání holých plání a svědomitého prováděn platného zákona lesního a aby jednal s vládou o vy dání zákona k účelům nuceného zalesňování. Poslanec hrabě Zedtwitz podal pak resoluci týkající se osvobození od daně nově zalesněných ploch na delší dobu. Položka 34 400 K ve prospěch zalésňování se schvaluje, celkový obnos 150.000 K taktéž se schvaluje. Položky týkající se povznešení chovu hovězího dobytka odkládají se do příští schůze. V dnešní schůzi komise školské projedná- vána byla osnova zákona o způsobu hlasování v školní radě místní a okresní. Zástupce vlády vyslovi se v ten smysl, že navržené úpravy zapotřebí nen a že dosud se příčiny ke stížnostem nevyskylly. Proti návrhu vyslovil se také posl. Posselt, uka- zuje k tomu, že způsob ústního hlasování jest důstoj nější a výhodnější. Oproti tomu posl. Sch warz za- stával se navržené změny, v témiž smyslu mluvil posl. König a dr. Karlach. Po doslovu zpravo- daje dra. S ch arfa byla navržená změna celkem přijata. Komise pro záležitosti zemědělské V poslední schůzi byly přiděleny petice: ve příčině zrušení pozemkové daně posl. Horákovi, ve pří- čině hospodářských společenstev posl. Stejska- lovi, ve příčině hubení hrabošů posl. Kudrn- kovi, petice ohledně honebního zákona posl. dru Dykovi, ohledně zakládání skladišť posl. Rich- trovi. Posl. Barták podává zprávu o návrhu posl. Dostála ve příčině předložení nového lesního zákona pro král. české, činí návrh: C. k. vláda se vyzývá, aby v nejbližším čase předložila sněmu král. českého osnovu nového lesního zákona. Posl Jaro š podává zprávu ve příčině vyslání státní ko- mise na shlédnutí škod posledními povodněmi na Polabí způsobených a činí návrh: C. k. vláda s vyzývá, aby okamžitě vyslána byla zvláštní techni- cká státní komise k odhadnutí škod oněch. O témž předmětu promluvili posl. Walter. Rich tier. Horák, Teklý, Steiner, Mayer a po zamí- nutí formálního návrhu posl. Richtra aby s zvolilo ještě subkomitě. Konečné návrhy zpravo- daje se přijímají. Posl. Jaroš podává dále zprávu o návrhu posl. Horáka ve příčině systemisování míst hospo dářských úřadníků při politických úřadech a na- vrhuje přechod k jednacímu pořadu. K návrhu posl. Horáka promluvili posl. Richter, Teklý Kudrnka, Herbst. Konečné návrhy všemi hlasy se přijímají. Posl. Kudrnka podává zprávu o návrhu posl. Rataje a soudr. ve příčině změny 8 3. zákona, týkajícího se rady zemědělské pro král české a činí návch: »Zemskému výboru se ukládá aby vyžádal si dobré zdání zemědělské rady ohledně změny § B. zák. o radě zemědělské ohledně opráv- něnosti k volbě oněch spolků, které dle stanov jsou povolány podporovati toliko některé odvětví výroby zemědělské nebo hospodářského průmyslu, aby po- dala o výsledko zprávu a návrh.« Konečně předklád posl. Hyrš zprávu o změně 8 5. jubilejního úvěr ního fondu cís. Františka Josefa I. pro malovýrobce. Sděluje, že pozval p. posl. Doležala jako na- vrhovatele do schůze komise, že však se tento ne dostavil. Posl. Hyrš navrhuje, aby konečný návrh i s osnovou zákona byl přijat. Posl. Richte mluví proti návrhu, tvrdě, že tento fond může pod- porovati jen hospodářská společenstva a přimlouvá se, aby po návrhu přešlo se k jednacímu pořadu Posl. Horák přimlouvá se za přijetí návrhu. Po doslovu zpravodaje přistupuje místopředseda Peš ka k hlasování, jímž se návrh 7 hlasy německými a velkostatkářů proti 5 Hfasům poslanců českých za- a
#12 alto_textblock #12
mitá.
#13 alto_textblock #13
a
#14 alto_textblock #14
Rolnický odbor klubu poslanců zem- ských konal za předsednictví posl. Niklfel da schůzi dne 24 dubna o 10. hod. dopoledne v míst- nostech sněmovních. Předmělem jednání byly mnohé otázky, týkající se hospodářského rozvoje. Posl. Kovařík navrhuje interpellaci na vláduv přičině nevhodného svolání sněmu, v době nutných polních prací. Posl. Jaroš přimlouvá se za to aby poslanci rolničtí zúčastnili se plně schůzí klu- bovních. V stejném smyslu mluvili posl. Kö nig. Novotný a Suda. Posl. Rataj činí návrh V uvážení, že dle smyslu zákona placení daně po zemkové po zákoně náleží pouze z čistého výnosu pozemků a že tedy placení odpadá, když čistého vý nosu není, v uvážení, že pozemky, obsahující doly vápenné, pískové, křemelově a slinové, rašeliniště hliniště a lomy kamenné, jsou půdou stále neplod nou, v uvážení, že polní cesty nejen neposkytují žádného čistého výnosu, nýbrž ještě vyžadují ne ustálý náklad na vydržování a mimo jiné že i ve dlejší pozemky jízdou a honěním dobytka stále trpí navrhuje: Slavný sněme račiž se usněsti: C. k. vláda se vyzývá, aby k ústavnímu vyřízení podala návri zákona, jímž se mění § 16. o zákonu ze dne 24. května 1869 o úpravě daně pozemkové v tom smyslu, že doly vápenné, pískové, křemelové a slinové, ruše- liniště, hliniště a lomy kamenné mají považovány býti za zemi parifikační jenom potud, pokud sez ních dotčená hmota skutečně dobývá a zpeněžuje. Ostatní pozemky parifikační, v § dotčeném uvedené, by byly daně pozemkové prosty.« Debaty o tom zúčastnili se posl. Formánek, König. Ho- vorka, Nehasil a Rataj. Posl. König oznamuje, že byl požádán jedním účetním hospo- dářské záložny, aby se přičinil, by účetním těmto dostalo se zvýšení služného. Posl. Formánek uvádí, aby zvýšení tofo přidělilo se delegátům hospo- dářských okresních záložen. O tom promluvili ještě posl. Mareš, König a Novotný Když byl předseda na dotaz posl. Novotného objasnil stanovisko odboru v příčině zemského poj- šťování, zejmena v tom směru, že odbor má tuto záležitost pilně na zřeteli, pojednává posl. Hy r o úpravě platů učitelských. Rečník předložil návrhy subkomitétu rolnického odboru a návrhy z klubu poslanců a zabýval se vypočítáváním finančního effektu. Debata o záležitosti této byla velice čilá účastnili se jí zejmena posl. König. Suda, For- mánek, Rataj, Barták, Kožmín, Neha- sil, Šťastný, Niklíeld, Komárek, Ber- nard a Novotný. Po výměně názorů přijat návrh posl. Kožmína, aby předsednictvo rolni- ckého odboru dohodlo se s členy školní komise učinilo výpočty na náklad náhrady na úpravu platů učitelských.
#15 alto_textblock #15
Denní zprávy.
#16 alto_textblock #16
— Činnost sněmovní. Ode všech stran prohlašuje se, že vyřízení otázky jazykové Čechách je nezbytnou podmínkou normálního, klidného a úspěšného vývoje kulturního ne pouze v této zemi, nýbrž v celé říši; rozhodu- jící činitelové v této říši nepřestávají opakovati, že vyrovnání provedeno býti musí a kdo jen poněkud zabývá se veřejnými věcmi, v tom dávno již uzrálo přesvědčení, že dokud nebude vyřízena otázka česká, marné všechno namahání vylěčiti tento nezdravý stát. A co zatím sly- šeli jsme těchto dnů na sněmu a co hlučně bylo německými poslanci aklamováno ? Ze
#17 alto_textblock #17
nechtějí jednati o otázce jazv kové, že pokládají každé slov o této věci zde pronesené za zby tečné, jednání o této tak velic důležité věci za mrhání čase m Pět neděl již zasedá sněm a co dosud provedl. jaké jsou výsledky práce jeho? — Tak slyšeli jsme tázati se jednoho z poslanců. »Nic, než že usnesli jsme se na tom, aby vyzvána byla vláda, aby chudému obyvatelstvu Rudohoř stavu selského ráčila věnovati svou pozornost.« — To bylo vše . . .. A jsou oprávněny stesky, že sněm tohoto království neplní úkol svůj, je pravda, že vším vinen nejvyšší maršálek. jemuž se vytýká, že nechává proti výslovnému ustanovení jednacího řádu při prvním čtení ná- vrhů rozvinovati se dlouhým věcným debatám Známe tak trochu český sněm a proudy, které se v něm jevily, a víme, že právě proti tomuto omezení debaty v prvním čtení reptalo se nej- více, že všecko úsilí k tomu se neslo, aby již při prvním čtení dovoleno bylo promluviti také jinému a ne pouze navrhovateli. A nyní, když v ohledu tom poněkud sleveno jednak změnou jednacího řádu, jednak liberálnějším výkladem nejvyššího maršálka, právě z nejradikálnější strany, od níž by se dalo očekávati, že schvalovati bude největší svobodu slova, na tuto novou zvyklost se reptá, na místě aby se na pravou obrátili adressu, komu činnost sněmovní nevyhovuje. Pokud jde o Němce, tážeme se jich, kdo tím vinen, že sněm nemůže vyvinouti blahotvornou činnost, aspoň ne takovou, jakou od něho obyvatelstvo právem očekává. O čem na př. měl by jednati v nynějším stadiu své činnosti neb nečinnosti Snad o nějaké vládní předloze? Na to odpe- vidáme, že takové vůbec není. O ně- které předloze zemského výboru, neb o ně- kterém návrhu iniciativním? Připomínáme, ž by to teprv bylo marné mlácení slámy. Což ne- vědí páni pranic o té blahovolnosti, s jakou vláda provází vůbec zákonodárnou činnost sněmovní Léta to trvá, než zemský výbor s vládou na ně- jaké důležitější věci se shodne, než předlohy vlastní neb iniciativný návrh do takové vpraví formy, aby byl Vídni po chuti. A kdyby jen v nepatrnosti sněm od toho se odchýlil, co se mu z toho neb onoho ministerstva diktuje, záko k sankci prostě nepředloží. Než dojde na jediný dotaz zemského výboru od vlády odpověď, trvá to mnohdy dvě i tři léta. Vždyť je ne- ochota ke sněmům ve Vídni patrná. Každý podří- zenější úřadníček ze sněmovních usnesení žerty s tropí. Jsou posledními v kalendáři, válejí se nepo- všimnuty v zásuvkách stolků. A nedbalost tato nejen že se trpí, ona dokonce pokládá se se strany většiny úřadníků za záslužnou. Bagatel- lisování usnesení sněmovního a činnosti sněmu vůbec naopak urovnává cestu ku kariéře, jak v tomto centralistickém státě, kde sněmy po- kládají se za zbytečnou přítěž, nemůže býti ani jinak. Vždyť i to se přihodilo, že celý zemský zákon se vším při- slušenstvím v jednom minister- stvě so ztratil. Nechť vyvine tedy sněm za takovýchto poměrů blahodárnou, plodnou činnost. Co není domovem ve Vídni, nebo aspoň v obvodu, kam za léta dojíždějí výletn vlaky, pro jisté kruhy vídeňské byrokracie ne- existuje. A přece toho tak málo, o čem sněm jednati a platně usnášeti se může! O většin záležitostí, jež dotýkají se přímo interessů zemských, mají sněmové toliko právo pro- nésti své mínění, které dovoleno jim vpra- viti ve formu resoluce a vládě podati. Z ná- vrhů iniciativných týká se jich 80 procent záležitosti, jež v kompetenci sněmu nespadají Co s těmi má si presidium sněmovní počíti Má je dáti na denní pořádek, aby na konec byly postoupeny blahovolné pozornosti p. t. vlády? Z toho by obyvatelstvo valně neztučnělo. Aneb co platno v kompetetních věcech na tom se usnášeti, co třeba v tom či onom směru ku blaha obyvatelstva a na jeho povznesení učiniti. když k tomu není peněz? Vždyť země je nu- cena každý rok kontrahovati dluh, aby zaplatiti mohla služné svým úřadníkům a svým učitelům. Rozviňte činnosť, když se vám nedostává pro- středků, jichž máte nezbytně zapotřebí, abyste hladem nezhynuli. A vláda nečinně se na to dívá, jak země prodělávají nebezpečnou krisi. jak ponenáhlu hynou anaemií — tak jako by si přála, aby dodělaly. Proč nepodala sněmům již letos zákon o vybírání zemského poplatku z kořalky? Proto, poněvadž pomýšli na to, zmocniti se ho eventuálně sama. Za takových poměrů těžko i při nejlepší vůli a nejpoctivější snaze pracovati v zájmu obyvatelstva. Tím smut- nější to ale, když i jistý druh poslaneů nenávisť ku sněmům co parlamentům království a zemí s vládou sdílí, a když sami se k tomu přičiňují, uvésti parlament ad ab- surdum. Kdo to je, jenž při každé příležitosti přichází s námitkou, že v tom či onom není sněm kompetentní, to a ono že v oboru své působnosti vykonati nesmí? To jsou poslanci němečtí. Kdo že se soustavně namáhá snížiti sněmy naše, zejmena sněm království českého, který je přece sborem zákonodárným, na výnnam poradních provinciálních sněmíků pruských To jsou právě ti, již nyní naříkají na neplodnou práci sněmu zemského, a na to, že maří ča zbytečnými věemi, jako je uhelná kalamita, jazy ková otázka a podobné »maličkosti«, které ovšem nemají významu jako návrh, aby země o to se postarala, by levnější byla v Teplicích Thoma sova moučka. Odpírají sněmu nezbytné podminky k existenci a ubíjejí jej, a pak mu vyčítají, ž nemá se k životu. — Týž »Fremdenblatt«, který dnes od- važuje se vytýkati poslancům českým, že bez důvodu trhají osnovu smíru tak nadějně za- předenou a že na ně padne vina, jestliže opětně zmařeno bude úsilí, domoci se národní shody v Čechách, přinesl asi týden po vydání Badenových jazykových nařízení článek, v němž veden byl důkaz, že vydání těchto nařízení ne- bylo ani dokladem nějaké vládní přízně k Čechům, tím méně pak nějaké vládní ne- přízně k Němcům, nýbrž prostě nezbytným aktem, kterým měla býti nesrovnalost, poku jde o sily a resource na obou stranách, vhodným způsobem vyrovnána. Jinými slovy, aby v zápas vstoupili oba národové, pokud možno bylo teho docíliti, se stejnýmiv právya měli také něco v rukou, z čeho by eventuálně v nastalém vyjednávání mohli — sleviti. A týž »Fremdenblatt« dnes viní české poslance, že
#18 alto_textblock #18
Joni jsou rušiteli smíru, když nechtějí s spokojiti s tím, co jim vláda Körbrova na německý diktát nabízí, naopak když trvají na restituci jazykových nařízení. Chce, aby poslanci čeští vstoupili do arény hůře vyzbrojeni než římští gladiatoři, sice z plnými kapsami platných zákonů i dekretů a s vědomím, že právo je na jejich straně — však s krátkými mečíky práva, s nimiž proti arsenálu záští, lžía klamu ovšem mnoho nedalo se poříditi. Kdy- bychom nestáli a s námi většina českého lidu na stanovisku, že každé příležitosti třeba se uchopiti, aby poslouženo bylo věci dobré — byli bychom co nejdůrazněji opřeli se úča- stenství poslanců českých v konferencích vídeň- ských. Byli bychom s větším poněkud právem odpověděli dle variace německé na místě: Pryč s nařízeními, potom přijdem! Sem s naří- zeními, pak se dostavíme! Když naši k »ne- závazným« pro ně odebrali se konferencím, byla pořád ještě naděje, že vláda Koerbrova, co stalo se 17. října, vhodným nějakým skutkem odčiní. Když ale nyní naděje ta úplně zmizela. když zřejmo, že vláda zamýšlí předložiti řišské radě návrh zákona, jenž je novou urážkou národa našeho a když ke všemu prohlásila, že ne- může býti dnes ani pomyšlení na jednostranné upokojení Čechě, což neznamená nic jiného, než to, že Čechové za čočovinu vnitě- ního jazyka obětovati musí jed- notu země, právo cititi se domovem vcelé třetině po otcích zděděné vlasti, jež se jim stane cizinoa, v níž každý příslušník našeho ná- roda hůř bude pronásledován, než mezi divochy — potom ovšem nemohla se státi nic jiného, než co se stalo. Nikdo ne- může viniti zástupce české z toho, že dost uš mají dosavadní ošemetné hry. Hrozí-li pan dr. Körber rozpuštěním sněmovny a uskutečník hrozbu tu, co tím dokáže? Snad není tak naivní, domnívati se, že najde se český volič, který by mu sedl na jeho jazykovou vějičku? — Dr. Funke předvěírem mluvil. Nenl to sice událost, poněvadž tento pán mluví velmi často, ale přes to je to docela něco jiného, net když ujme se slova některý jiný Němec. Jak- mile totiž spustí pan dr. Funke, nesmí se ve sněmovně nikdo ani hnout. Pan Funke je zá- sadním odpůrcem smíchu. Nejostřejší slova neurazí toho pána, za to ale rozvahy pozbude, jakmile spatří někoho v sousedství, kdo by s smál. Je to zvláštní druh nervósy, kterouž trpl zpravidla lidé hluboké učenosti, moudrostia vůbec veliké duševní potence. Když dokazovsl předvčírem v řeči své, že návrh dra. Pacáka je nekonstituční, poněvadž vyzývá vládu, aby cestou nařízení učinila opatření, která jen v mezích zákona jsou přípustná — nesměl senikdo smáti, ani ten, kdo ví, t jazyková nařízení pro Halič vydala náhodou vláda, jež byla nynější ústavy tvůrcem. Kdyš dr. Funke upíral platnost a váhu rozhod- nutí nejvyššího soudu o plat- nosti clsařského patentu ze dne 8. dubnar. 1848, kterým uznána byl rovnoprávnost jazyka českého v všech úřadech i při soudech, nesměl se rovněž nikdo zasmáti, poněvadž takovéto roz- hodnuti není nic proti moudrosti pana Funka který je šťasten, že v tomto případě opříti s může rozhodnutí soudu, od něhož zvyklý je dostávati pokuty za bezdůvodné obtěžování re- kursem. Nikdo se nesměl usmát, ani když dr. Funke dokazoval, jak hraběte Badena znalecky varoval, by se s námi příliš nespouštěl, ba nikdo nesměl hnouti brvou, neb některý sval v obličeji skrčiti, když velkým hlasem do- kazoval, že Němci jako lidé skrz na skrz kon- stituční zavrhují ordonance a nařízení, který ale nedovedl odpověděti dru. Brzorádovi, na základě kterého zákona tedy mají Němci vnitřní úřadní řeč. Ba nikdo nesměl se zasmáti ani, když dr. Funke tvrditi se opovážil, že v pre- sidiu vrchního soudu je samý úřadník Čech, zejmena ale že tam řádí pan Pantůček, který prý odtamtud němčinu důtkami vyhání. Nikdo neměl se zasmát, když zvolal pan dr. Funke s emfasi: »Máme toho už dost, necht nás v našem uzavřeném území na pokoji ! Na vašem území budeme doma proto, že jsme v Ra- kousku národem státní m, vy ale jen zemským!« Také nikdo nesměl se usmát, když dokazoval, že Němci proti Čechům v »uzavře- ném« území ničeho nemají, jenom že tam nesmějí provozovati neslýchaný chauvinismus. Jinak že Čechu nikdo ne- překáží, aby kdekoliv znal se ku své národ- nosti. — Při všem tom smích byl zapovězen a kdo zákazem tím se neřídil, byl od přátel páně Funkových, pana Stracha, Ira, Steiner a Kindermanna insultován. Však navzdor tomu jeden je hlas na sněmu, že v něm nejsměš- nější figurou pro svou nedůtklivost a domýšli- vost je — pan dr. Funke sám. — Češi v anketě pro reformu lékán nictví. Jest zajímavo, jak zastoupeni byli češt lékárníci v této vládou svolané anketě. Dle po- měru počtu lékáren jiných korunních zemí bylo by bývalo spravedlivo, aby 14 gremil král. če- ského bylo vyslalo nejméně po jednom svém delegátu. Vláda povolala však z celého krá- lovství, tedy ze 375 lékárníků pouze dva, a siee Čecha p. Schnöblinga, vrchního starostu hlavního gremia lékárníků království českého R. Sch legla, lékárníka v Hajdě. Teprve na telegrafickou žádost povolalo ministerstvo ještě Čecha K. Lablera, grem. starostu v Chru- dimi a Němce K. Gassnera z Krásné Lipy. Podobně z Moravy povolán byl nejdříve starosta brněnského gremia Němec cís. rada Lusar teprve dodatečně jmenován ještě Čech, starosta olomouckého gremia J. Harna z Kroměříže. Četná česká i německá gremia zaslala do Vídně telegrafické protesty proti služení této ankety, jež raditi se měla o životních otázkách stavu. Když jednalo se o zřizování lékárnických komor, navrhl český delegát pan lék. S chnöbling pro království české zřízení jediné komory se sekcí českou a německou. Této příležitosti na- mohli si ovšem delegáti němečtí nechat ujíti a protestujíce, podali jmenem »Svazu německých lékárníků Čech« návrh na zřízení dvou komoe úplně samostatných, tedy ani ne takových, jaké mají němečtí lékaři. Bude zajímavo, jak sa vláda ve věci této zachová a zda přivolí i zde ku roztržení. Pokud se týče připuštění žena lékárnictví, byli to v prvé řadě čeští delegátia