ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d206970-fd9e-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 171
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LIST.
#3 alto_textblock #3
Dne 24. června 1900.
#4 alto_textblock #4
českými sympatickým. Pouze v neobmezené důvěře v upřímnou vůli svých poslanců nečinili voličové katolické lidové strany proti tomu žádného odporu. Když však následkem mladočeské obstrukce hospo- spodářské zájmy alpských zemí těžce byly poškozeny, měly se věci jinak a skutečně byl také nejvyšší čas, aby klesající loď byla zachráněna. Třeba toho litovati a vinníky odsouditi, ale ta skutečnost jest jista, že pravice jest rozbita. S touto skutečností musí se počítati. K vinníkům však nepatří ani polský klub, ani katolická lidová strana. Ku konci se praví: »Základní pilíře pro pevnou majoritu jsou zde a nabídnou-li se strany, které státu za všech okolností chtějí dáti, co mu patří, pak to nebude žádným sebezahazováním, nýbrž jediným světlým bodem ve smutné temné noci. Bude to věcí vlády, aby si majoritu zabezpečila. Prohlašujeme, že nám nezdá se úkol tento býti příliš těžký. Opakujeme, že jest svrchovaný čas, a že jestli někdy, právě nyní jsou oprávněna slova: »Vlast jest v nebezpečenství«. Podotýkáme k tomu, že za autora brožury, k níž ovšem ještě se vrátíme, prohlašují levičácké listy posl. — dr. Ebenhocha. Potvrzený zákon. Císař schválil přijatou od sněmu dolnorakouského osnovu zákona, podle něhož povoluje se městu Vídni uzavříti půjčku v obnosu 12 mil. K. Zemská přirážka na daň z kořalky. Příští pondělí konati budou v ministerstvu financí ve Vídni zamští maršálkové a zemští hejtmani zvláštní konferenci, ve kteréž bu de rokováno o zavedení zem- ské přirážky na daň z kořalky. Poloúřední listy na- povídají, ža bude při tom jednati se popředně o vy- rovnání oněch růzností smýšlení. kteréž vyšly na jevo z došlých projevů zemských výborů v této, o uspořá- dání zemských financí usilující záležitosti. Uhry proti rumunským židům. Uherská vláda nařídila, aby rumunské hranice byly co nej- přísněji střeženy za tím účelem, aby zamezeno bylo stěhování z Ramunska vypovězených židů do Uher. Mezi uherskou, rakouskou a německou vládou se tou dobou vyjednává o to, aby vypovězeným židům bylo povoleno, aby mohli projeti říší naší a Ně- meckem až do Hamburku. Rakouská vláda rozhod- nutí své v této záležitosti ční odvislým na rozhod- nutí německé vlády, jež posud se nevyslovila. Na černohorsko-turecké hranici udály se v posle dní době rozličné nepokoje. Porta rozkázala následkem toho, aby Chemzi paša odebral se do toho pohraničného území a přesvědčil se zvláště o po- měrech, panujících v krajině kolem Kolašína Akovy. Ministerská krise v Itaiii trvá dále a ne- jeví se ani příznaky, že by se blížila ku svému konci. Sarracco koná ustavičné porady s Gallema Sonninem. Požádal také telegramem viceadmirála Ma- rinu, jenž právě byl jmenován senátorem, aby ihned přijel do Říma. Sarracco chce mu nabídnouti mini- sterstvo pro námořnictví. Že všemožně se přičiňuje, aby Visconti-Venosta přešel také do jeho kabinetu, jako ministr zahraničních záležitostí, zaznamenali jsme již včera. Ale Sarracco si přeje, aby v novém kabi- netu zasedal také nynější ministr vojenství Ponza di Stn'Martino. Velikým odpůrcem snah Sarraccových jest prý G olitti. Francouzský senát schválil návrh Josefa Fabra, aby urážky nejvyšší hlavy státu, členů parla- menta a vysokých úředníků, spáchané tiskem, nebyly
#5 alto_textblock #5
souzeny před porotou, nýbrž před kárným policejním soudem. Návrh ten byl přijat teprve po veliké a živé debatě, ve které nejostřeji se postavili proti němu pří- vrženci pravice. V Madridu a madridské provincií z- veden byl, jak známo, výminečný stav. Hlídky jízdního četnictva pečují o klid v ulicích, v nichž obchodní krámy a skladiště jsou zavřeny Také loni použil tohoto universálního prostředu proti odpírate- lům daní kabinet Silvelův, který tehdáž asi kolem nynější doby ujal se vlády. Tenkráte ještě nebylo arciť protestní hnutí soustředěno, jak nyní je tomu, v Národním svazu, tak že až na několik výtržností uplynuly věci klidně. Nyní zavedená akce má však ráz revoluční. Proto patrně, že vláda neodpověděla na bouřlivé volání po opravách, kteréž od doby dlouhé již zavznívá ze živnostenských a obchodních kruhů, žádným rozhodným skutkem na poli správní opravy. A naprosto jest nepochopitelno, že členové výboru madridského spolu obchodnického, kteříž teprv nedávno byli přijati od královny-vladařky, budou za stížnosti, jež pronesli v tehdejším slyšení, stiháni soudně. Slyšení toto učinilo, jak dodatečně se praví, trapný dojem. Nikdy prý od časů Karla III. žádná deputace nechovala se hrdopyšně vůči hlavě státu, nebot uložila přímo královně-vladařce, aby vládu buď pro- pustila, neb vydala se nebezpečí, že věci špatně se skončí. V zámku a v ministerstvu bylo umluveno, aby vláda nebyla proti povolení slyšení, kdyby de- putace se zavázala, že bude mluviti jiným tonem, než jakým mluvila při první své prosbě. Byly proto vladařka a dvůr nemálo překvapeny, když mluvčí deputace opakoval obvinění, týkající se úlohy vlády, Banky španělské a bankéřů při vyjednávání o půjčku. Vladařka hleděla slyšení přerušiti, řkouc, že není zde k tomu, aby poslouchala podezřívání a veřejné hlasy. Přes to ujali se slova neméně nežli čtyři čle nové deputace. Všichni mluvili velice rozčileně. Nej- více zástupce průmyslníků Maluruoa, jenž skončil prohlášením, že spočívá v rukou vlády, aby celý spor urovnala v 48 hodinách, jinak že bude zle. V projevu Malurunově shledala vláda patrně urážku Veličenstva a následkem toho zavedeno je trestní stíhání. Francie a Maroko. »Times« se dovídají, že marokánská vláda formálně vyzvala dne 9. t. m. francouzskou vládu, aby dosazen byl evropský roz- hodčí soud, kterýž by rozřešil sporné otázky, vznik- nuvší mezi oběma vládami následkem toho, že Fran- couzové obsadili oasy Tuaf, Tidikelt a Guraru, jakož i újezd Igli.
#6 alto_textblock #6
Listy z Krajiny (Původní dopis »Katol. Listů«.) V Lublani, v červnu. (Županska zveza. — Cesta do Paříže. — Různé.) L 19. Hribarovo »Župansko zvezo« šťastně máme, pravím šťastně, neboť se zase osvědčilo staré pořekadlo: Parturiunt montes, nascitur ridiculus mus. Hribar a jeho druzi snili o celých řadách slovinských starostů, kteří na svatodušní pondělí zavítají do Lublaně a tak klerikální straně ukážou, že jí již od- zvonili, že jsou pány situace příslušníci strany libe- rální. Než, jaké to zlamání! Všech slovinských sta- rostů je 980, k »zveze« se přihlásilo 96 členů, po- čítaje v to i radní, a těch je jen v Lublani přes 30,
#7 alto_textblock #7
a ke schůzi jich přišlo celých sed'madvacet. Ale i s tím počtem je Hribar spokojen, totiž spo- kojen býti musí, a proto se přítomným poděkoval, že jich tolik (!) přišlo. Nemohl též jinak, nýbrž musil vinu tak malého počtu přihlášených svésti na kle- rikály, kteří prý proti zvezi brojili, a jejichž útoky jsou mnohdy neodůvodněny — někdy tedy odůvod- něny jsou. Děkujeme za přiznání. Volen i výbor,a tu voleni i nepřítomni. Podotknouti dlužno, že mezi 96 členy nového sdružení je 45 Štýřanů. Hribar by byl rád poslal d) pařížské výstav náčelníka stavebního úřadu Duffea, Kocku, od ele- ktriky Cinhu a městského fysika dra. Kopřivu na útraty města. Každý měl dostati 600 korun. Prot tomu byl ale finanční výbor, jenž povolil jen dru. Kopřivovi podporu 300 korun. Na to řekl Hribar, že dá Daffeovi 600 korun ze svého. Plat. se mu zvýšil, a tu dává ročně 600 zl. na to neb ono. Letos chce dáti tedy podporu náčelníkovi Duffeovi a k tomu 4týdenní dovolenou. Stávka ve Vevčah je skončena. Dělníci dostanou o 10 kr. více, dělníce pak o 5 kr. Zavřený Bricelj byl propuštěn. Co se zmeškalo, musí se nyní doho- niti, a proto se pracovalo i na Boží Tělo, tak že děl- níci nemohli ani na mši sv. »Slovinský« kazatel Chrásta odsouzen k pokutě 5 korun, protože rozšiřoval po vipavském údolí prote- stantské spisy. Hájil jej dr. Tavčar. V Kranju zemřel tamnější děkan Měznara. Toto město bylo jeho jediným působištěm, prodlel zde přes 42 let jako kaplan, administrátor a děkan. Pohřbu se súčastnilo 68 kněží.
#8 alto_textblock #8
Zprávy církevní. * První výroční den úmrtí J. E. kardi- nála Schönborna. Zítra, t. j. 25. června, jest prvý vyroční den úmrtí v Pánu zesnulého arcipastýřea kardinála Františka de Paula Schönborna. Knížecí arcib. seminář, vzpomínaje vděčně v Pánu zesnulého, koná tuto památku tím, že o 6. hodině bude v se- minářském chrámu Páně za zesnulého slavné re- quiem. — Dnes o 5. hodině odpolední konají se v metropolitním chrámu Páně u sv. Víta hodinky za zesnulého knížete arcibiskupa, kardinála Schönborna. Zítra o 8. hodině ranní ve výroční den úmrtí zesnu- lého arcipastéře slouženy budou u sv. Víta zádušní služby Boží. Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Jana Křtitele, předchůdce Páně, syna starozákonního kněze Zachariáše a Alžběty. Když Zachariáš kdysi konal službu v chrámě, zjevil se archanděl Gabriel a zvěstoval, že Alžběta bude míti syna, jejž má nazvati Janem. Za trest, poněvadž Zachariáš nechtěl uvěřiti, oněměl až do narození Janova. Místa na kterých působil sv Jan, jsou doposud velice uctívána ve svaté zemi. Směrem jihovýchod- ním z Jerusaléma k Jordánu v poušti Judově leží městečko zvané nyní Ain Karim, to jest sv. Jan. Uprostřed jest fran- tiškánský kostel, a kostel zaujímá místo narození sv. Jana. Na levo po schodech přijde se do jeskyně osvětlené čet- nými lampami a ozdobené stkvostnými obrazy, které před- stavují narození Janovo. Uprostřed jeskyně je zazděn ku- latý kus mramoru s nápisem: „Hic praecursor Domini natus est“. „Zde se narodil předchůdce Páně“. Z této vesnice dvě hodiny dále jest jeskyně skalní, kde žil svatý Jan od svého mládí do 30. roku, živé se kobylkami a di- vokým medem. V předvečer slavnosti světcovy o půlnoci putuje většina Františkánů k této jeskyni, kde zřídí dva oltáře a slouží mši sv., načež k ránu se vracejí. Jubileum. Ve dnech 16., 17. a 18. července t. r. sla- viti budou na sv. Hoře u Příbrami památku svého 25letého vysvěcení na kněžství kolegové z diecése budějovické dpp.:
#9 alto_textblock #9
musí poslouchati Němce a kdo by nechtěl, tomu ukážeme svou německou pěsť. Němci nazývali 19. století věkem německé filo- sofie. Jako pražští lufťáci všude jsou k poznání po zanechaných papírech, tak zase Němci všude za sebou trousili filosofické theoriemi. My v Rakousku víme nejlíp, jak ty německé theorie ve státním útvaru vy- padají a jak se osvědčují. Největším německým filo- sofem zrovna na závěrce století je Nietsche, jehož filosofe o německém nadčlověku německému ná- rodu přešla v tuk a krev. Nebyl to nikdo jiný, než veliký Mommsen, jenž úplně pochopil Nietschea. Mommsen z filosofie theoretické rázem pře- skočil do filosofie praktické. On vyřkl veliké slovo, aby Čechům byla ukázána superiorita Němců — pěstí. A od té chvíle německá pěsť cvičí se na českých lebkách. V pěsti tedy bude vrcholiti německá filosofie v nastávajícím věku. Nyní by ještě na přetřes měla býti vzata otázka: komu přísluší prvenství v této nejmodernější boxo- logii, zdaž Němcům anebo Číňanům, která z těch dvou je originálem a která plagiátem? Čiňané honosí se, že jejich filosofie je nejstarší. O tom nechť rozhodují učenci, já se jim do řemesla nechci plésti. Jen tolik bych si troufal k usnadnění záhadné otázky ještě dodati, že prvním boxerem, tako- řka prvotypem boxerů byl — Kain. Kain to byl jenž dospěl ku praktickému náhledu, že rána pěstí je o mnoho vydatnější, sesílí-li se pěst palicí. Vyná- lez ten o něco později zdokonalil Tubal-Kain, první to kovář a zároveň mečíř.
#10 alto_textblock #10
Tak bychom tedy měli dvě epochální pěstě, jež v příštím věku budou rozhodovati o osudech národů pěst čínská a pěst německá. Z těchto pokynů čtenář pozná, že klíč k roz- luštění otázky české třeba hledati v Číně. A až jen naši státníci seznámí se poněkud důkladněji s poměry čínskými a až podle možnosti a příležitosti zkusí tu čínskou pěst třeba na svých zádech, pak hravě roz- řeší otázku českou — jak jsem již byl pověděl cesta z Vídně do Prahy vede přes Peking. Včera jsem se po celé Praze sháněl po čínské mluvnici; každý knihkupec se na mne tak všelijak díval — Nepraktičtí lidé. Právě teď měly by skříně knih- kupců přeplněny býti čínkými gramatikami a slov- níky — budeme čekati tak dlouho, až nás i v tom Němci předejdou. Němci budou teď o překot učiti se čínskya jakmile jednou pustí se do čínštiny, jsou již v če- štině. Průpravou čili mostem k češtině pro Němce bude čínština. Proč se naši Němci nechtěli učiti če- štině? Protože neměli k ní mostu. A tak se hravě otázkou čínskou rozřeší otázka česká. Quod erat de- monstrandum. Právě teď by měly naši slovíčkáři psáti knihy s nápisem: čínsky v 10—12 hodinách správně mluviti a psáti — bez učitele. Já sice již trochu čínsky umím, protože dostávám často dopisy z Číny, ale rád bych se ještě v čínštině zdokonalil.
#11 alto_textblock #11
Také by nám nemálo prospělo, vydávati vůdee po Pekingu, vůdce po Nankinku, vůdce po Číně. K čemu jen samé vůdce do Paříže? Četl jsem tuhle nářek vídeňských hotelierů na prabídnou návštěvu Vídně. Evropa prý se Vídni vyhýbá. Všecko prý do Paříže, do lázní a do Švý- car jede přes Berlín. Zde to máme. Až do nedávna svět vyhýbal se naší Praze a teď již i Vídni. Avšak, čtenáři vědí, proč? Protože při posledních volbách ve Vídni byli poraženi židé. Nyní byla od nich dána do klatby Vídeň. Třes se Vindobono! Ostatně teď je třeba peněz do Paříže, na Vídeň a na Prahu až co zbude. Přítel mi z Paříže psal. jaká prý tam panuje drahota. Za osm dní utratil prý skoro 300 zl. Divím se vůbec, že se tomu diví. K čemu pak pořádají se výstavy, než aby se do nich vozily peníze. A mají-li v Paříži též ochutnavárny, pak aby člověk měl tisíce. Všecky výstavy jsou vlastně ústavy na odírání ka- pes. Člověk teho dívání se na ty všecky krásy má za tři dny po krk. Pak kdyby mu ukazovali třeba nebe, říká; dejte mi s tím již pokoj, já si raději sednu někam do chládku. Takový bývá obyčejný refrain na všech výstavách — zejména u ženských. A když se z vý- stavy vrátí domů, říkají: Zaplať Pán Bůh, že jsme zase doma! Co je povšem. A refrainem z výstavy pařížské — jako bych to slyšel — bude: stálo to strašně peněz. Slovem: kocovina. Brzy však pře- stane se jezdit i do Paříže a bude se jezditi do Pe- kingu! Vzhůru tedy do Pekingu!