ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4d193d80-fd9e-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Číslo 17
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 24 června 1900
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Řédařcé, ddministrace expedicě: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200 - m Kefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracej Rezapečetěnéreklamace ot porta prosty. Insertý účtujeme levně a při častější iřgerci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po. svátku vždy o dvanácté po dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KAIULICKE LIS
#6 alto_textblock #6
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 38.60 Pro tuzemsko poštou: 3.— měsíčně. . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.... K 18.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 18.20 eloročně . .. K 52.80 Telef, administrace l126.
#7 alto_textblock #7
Slunce vychází ve 3 hodiny 53 minuty ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 11 minut večer
#8 alto_textblock #8
Neděle: S v. Jana Křtitele.
#9 alto_textblock #9
Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu P'áně u Milosrdných sester pod Petř. od 22.—25. t. m.
#10 alto_textblock #10
Dnešní číslo jest o 12 stranách. Příští číslo vyjde v pondělí v obyčej- nou hodinu polední.
#11 alto_textblock #11
Vyšší kultura vítězí nad nižší. V Praze, dne 23. června. Nenadálý rozvoj událostí na dalekém východě upoutává stále mysle celého světa a političtí me- tereologové předvídají v něm novou epochu dějin světa. Posudky o Číně jsou sice různé — dle zna- losti dějin a zeměpisu — avšak v posledních dnech obracejí se více ve prospěch Číňanů. —Vždýť Číňané jsou ve svém právu- stálo v mnohých listech, — že ze své říše vyhá- nějí všecky vetřelé cizince. Která pak by říše u nás nechala si líbiti to pachtování na 90 nebo i na více let značných částí území. Žijeme s Čínou v míru a přece přichází jeden národ za druhým a uštipuje si větší nebo menší kus země s výhod- ným přístavem z tělesa Číny. A pak ti Číňané nejsou prý zlými lidmi, mají prý o mnoho starší kulturu a ve mnohých věcech i lepší nežli my křesťané. Pan Kořenský v »Nár. Listech« líčí čínskou kulturu tolik svůdnými bar- vami, že by snad u nás našli se mnozí, kteří by z lásky k Čiňanům nechali si růsti copy, ovšem s tím ohražením, nevadila-li by jim v tom pleš; a snad by i mnohá dáma příště rozhodla se po čínsku šněrovati si nohy místo prsa. Rodinný ži- vot — dle téhož — je v Číně učiněným rájema celá Čína eldorádem člověčenstva, do něhož my evropští barbaři za pomocí svých děl, železnica telegrafů vniknouti se snažíme. Vychvalování podobné je přímo směšné. My však přece věříme našim missionářům, kteří nám život Číňanů líčí v barvách o mnoho tmavějších. Leč to pro dnešek ponecháváme stranou a tvr- díme pouze, že kultura křesťanská úhrnem o mnoho vyšší je, nežli čínská a že tato oné konečně pod- lehnouti musí. Nechť se z mezinárodního práva dovozuje, že evropské velmoci svým vnikáním do Číny dopouštějí se na Číňanech násilí a kdyby i následkem toho Číňanům se podařilo je všecky ze svého území zahnati, vítězný postup kultury vyšší do území čínského by se tím nezastavil. Z dějin všech národů ustálilo se všeobecné pravidlo, že kultura vyšší vždy vítězí nad nižší. Tak bývalo již za časů Thraků, Punů, Řeků, Římanů a když v plnosti času vzešlo světu světlo vzdělanosti křesťanské, zvítězilo toto nade všemi ku turami pohanskými jakožto nižšími.
#12 alto_textblock #12
Již Punové a Karthaginci zakládali si osady na pobřeží africkém, španělgallském; ba zajížděli si i přes úžinu gibraltarskou na atlantský ocean a kde mohli, zakládali a opevňovali si osady, zrovna tak jako dnes Evropani v Číně. Později řečtí kupci zakládali obchodní osady kolem středozemního moře a bránili se proti úto- kům domorodců. Během časů vyrůstaly zde kve- toucí kolonie, z nichž těžili i domorodci, a způso- bem tím šířila se vyšší kultura řecká a římská až do Anglie, k Baltu a Sarwatska. Kamkoliv vnikl Řek a Říman, tam vzrůstaly řečnické školy, před- nášela se Aristotelova filosofie a římské právo. Pravda, že s řeckou i římskou kulturou vniklo do Evropy též mnoho zkaženosti, avšak dobré stránky její měly přece převahu. Po Caesaru a ostatních římských vojevůdcích následovali sv. Bonifác, Augustin, Ambrož atd., jimžto kultura římská byla vítaným mostem ke kultuře křesťanské, kteráž v době poměrně krátké podmanila si Evropu. Největší křesťanští apologe- tové snažili se křesťanství připínati k filosofii Ari- stotelově a vydobyli tím Ston. Takový je běh kul- turních dějin Evropy, Konečně nadešel den objevení Ameriky. Stejně by se mohlo dnes namítati: proč Kolumbus plul do Ameriky, jakým právem zmocnil se území ru- dochů a proč je podmaňoval Španělsku? Proč je nenechal v pokoji žíti v jejich nahotě? Proč i ru- doši nepoužili své číselné převahy a proč hned první Španěly nezahnali do moře? Proč bylo do- puštěno, aby španělští konkvistadoři poskvrnili americkou půdu nevinnou krví divochů, kteří dnes již skoro nadobro vymřeli? Na to nám dává od- pověď dnešní vzezření celého amerického konti- nentu. Ať již hrabivost lidská dopustila se tam zločinů nejhroznějších, nicméně celkový výsledek křesťanské vzdělanosti je tam veliký, je nesmírný. Postup křesťanské kultury, ať ji roznáší mis- sionář, anebo kupec a po svém způsobu ji šíří, zameziti nelze. A tak veskrze důsledně tvrdíme: i kdyby Čína sebe více se bránila postupu tomu, nezadrží jej žádnou lidskou mocí. Je to zákon všeobecný, že kultura vyšší pře- mahá nižší. Číňané brání železnému oři postup do své říše, nechtějí připustiti ani telegrafy, ani elektrické světlo, ba ani žádný stroj — avšak marný to od- por a vzdor. Číňané již mnohé vymoženosti naší kultury přijali. Vynalezli si prý sami dávno před námi prach, avšak dnes střílejí prachem evropským a z děl Kruppových; dnes již zahazují své staročínské
#13 alto_textblock #13
luky a střílejí do Evropanů z Mauserovek. Přijali do svého vojska německé cvičitele a přijmoui evropské inženýry a strojníky. Přijali již elektrické světlo, v jehož záři stříleli v noci na spojené evrop- ské loďtvo. A čínské dámy přestanou šněrovati si nohy a budou se obláčeti po evropsku, zrovna jak to právě dělají dámy žaponské. Lze se vší jistotou očekávati, že se spojenému úsilí velmocí podaří revoluci v Číně udolati a že pak tam i v ohledě náboženském musí nastati sná- šelivost. Vyšší kultura evropská bude si v Číně raziti dráhy vždy širší a evropské velmooi budou žádati náhrady za učiněné škody a garancie vždy větší pro budoucnost. Ať si Číňané ty evropské ďábly nenávidí sebe více, oni je více ze své říše nezaženou. Každý za- vražděný missionář, i kdyby to byl třeba nená- viděný jezuita, bude velmocím vítanou záminkou k vymahání většího vlivu. Obě světové kultury: evropská a čínská je- dnou na sebe narazily a budou narážeti dále, až jedna z nich podlehne. Je ovšem co litovati, že katoličtí missionáři musejí na mnoze svými životy pykati za hrabivost evropských velmocí, — v ohledě tom první věrozvěstové křesťanští byli na tom lépe, protože světovládný Řím je pronásledoval a oni tudíž nemusili nésti odium, jako by byli emisary římských kupců: avšak i toto odium konečně bude setřeno jejich heroickou láskou. Tolik zdravého úsudku má i nejposlepnější pohan, že dovede ro- zeznati pravého pastýře, jenž dává život za ovce své od nájemníka, jenž odvažuje se jen na dostřel. I Číňané dovedou již rozeznávati mezi missionáři katolickými a protestantskými. Padne sice i při tomto povstání mnoho životů lidských, avšak bude i v Číně se osvědčovati, že prolitá krev mučeníků je semenem křesťanů.
#14 alto_textblock #14
Zprávy politické.
#15 alto_textblock #15
V Praze, 23. června. K situaci. Také dnes ještě nestalo se ničeho, co by znamenalo, že vláda chystá nějaká daleko- sáhlá opatření. Panuje proto na poli vnitřní politiky úplný suchopar. Přece však nalezly německo-levi- čácké listy vítanou kořisť. Je to právě vyšlá poli- tická brožura, jejíž obsah vrcholí v požadavku oktroyo- vání jazykového zákona a nového jednacího sněmov- ního řádu. Potom bylo by úkolem vlády, aby shledala řádnou pracovní většinu. Dále se praví v brožuře, že voličům katolické lidové strany nikterak nebyl prý spolek jejich poslanců s poslanci mlado-
#16 alto_textblock #16
Kulturní Listy.
#17 alto_textblock #17
V Praze dne 23. června. K. — Je to honěnice a chumelice! Jak živ jsem takovou neviděl a jsem přece z Krkonoš. A přišlo to tak neočekávaně, jako v noci. Člověčen- stvo se ráno probouzí — — a slyší rány a hluk honem, honem, jen rychle! — — Ale kam? — Do P'ekingu! — Kam pak to do horoucích p . ..., až do P-
#18 alto_textblock #18
kingu. Člověčenstvo si protírá rozespalé oči a po ulicích jezdí se jako o závod, jako by půl světa hořelo. Kde jaká kocábka je, vyzbrojuje se: v Pulji, v Toulonu, v Manile, ve Wilhemshafenu, v Yokohamě, v Tokio, v Port-Arthuru, ve Woolwichu a sám Bůh ví, kde všude a ze všad ozývá se velení: jen rychle do Pe- kingu — Peking a nic než Peking. Zpravodajové světových žurnálů, až doposud zaměstnaní v Trans- vaalu, v největším chvatu sbírají svá lejstra, házejí do beden a kufrů —- Kam pak tak na kvap? — táží se Boerové, — vždyť ještě není po válce, — počkejte ještě. — — — Fare well! — odpovídají — Adieu — lebe wohl — — zde se to nemá k žádnému konci, — musíme pospíchati jinam — do Pekingu — do Pekingu. Takové je to pověstné theatrum mundi — divadlo světa. Předloni zbudovalo si svou boudu
#19 alto_textblock #19
na Kubě a skoro současně na Filippinách; loni v jižní Africe a teď právě stěhuje se se svou boudou do Číny, na jak dlouho? První kus dával se v Taku, při němž osvědčil se koncert evropského orchestru znamenitě. Divadlo si engažovalo kapelu, jež nese hrdý název: solidarita. Kapelníkem byl tentokráte Rus. Rus vůbec je dle všeobecného uznání, nejlepším ka- pelníkem evropského koncertu. Opravdu, svět jako by se zbláznil — všecko se hrne do Pekingu. Pan z Körberů se ráno probudí — po těžkém snu. — Zdá se mu každé noci o české muzice, trumpetky a puklice zní mu v uších a teď najednou slyší: Peking — Peking — co se tam stalo? Pan z Körberů měl již na svém stolku připra- venou českou mluvnici, chtěl přece jednou do opravdy studovati českou otázku a teď najednou ozve se Peking! Teď aby zase studoval otázku čínskou. Sotva odehrál se koncert na říšské radě, ozývá se z dalekého východu nový koncert děl, jež právě čínskou pevnost roztřílely. Ministři strojili se právě do lázní a teď najednou se ozve: Nikam, hezky doma. Učte se čínsky! Je mi skoro našich mi- nistrů líto. Byli v nejkrásnějším učení se češtiněa teď najednou mají se učiti čínštině. Česky a čínsky mají aspoň dle zvuku velikou podobnost a možná, že otázka čínská bude míti mnoho podobností s otázkou českou.
#20 alto_textblock #20
Čtenář se asi usměje, avšak prosím, aby jenom blíže na otázku čínskou pohleděl a přesvědčí se brzy, že cesta z Vídně do Prahy vede přes Peking. Jsem úplně přesvědčen, že jakmile naši státníci prostudují otázku čínskou, najednou se jim v hlavách rozbřeskne, že si prstem zaťukají na čelo a že zvolají: heuréka, teď již jsme v Praze! Čtenáři pamatují se na několik dopisů z Číny zde uveřejněných. Dosvědčí mi, že jsem to byl já, jenž první poukázal na souvislost otázky čínské s če- skou. Já jsem to všecko předvídal. Já jsem první podal zprávy o čínských Wau-wau, čili Boxerech. Čím u nás jsou Wolfovci, tím jsou v Číně Boxeři. Boxer jako Boxer. Když císař Vilém svého bratra Jindřicha propouštěl do Číny, dal mu na cestu na- pomenutí: Kdybys někde narazil na odpor, shrot ho německou pěs tí. Zde vidíme, že německá pěst v příštím století má hráti velikou roli. Příštímu století dávají se různá jména. Jedni je pokřtili stoletím sociální evo- luce, čili revoluce — vyjde to asi na jedno; druzí mu chtějí říkati: století elektřiny; opět jiní: století lidskosti (slyším křičeti: »oho !«); co by přišlo na mne, já bych je nazval stoletím v še- německé pěsti. Pěsť ta vždy hrozivěji rezpřahuje se na nás. Obr- boxer Wolf jezdí po všech německých koutech a koná přednášky o německé pěsti. Jeho učení vrcholí v tom: Celý svět patří Všeněmecku. Všecky ostatní nace