#1
alto_textblock
#1
Strana6.
#2
alto_textblock
#2
ŽENSKÝ LIST.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 21
#4
alto_textblock
#4
v cizině. Dle zprávy této jest největší takové sdružení
v Londýně. Vzniklo roku 1884 a dnes má po celé
Anglii na 400 pobočních ústavů a výborů. R. 1898
činil rozpočet této společnosti půl druhého milionu
korun. Až do roku 1898 přispěla na pomoc 339.080
děteur. Společnost má asi 150 dozorců, kteří zkoumají
pravdivost došlých žádostí, vyšetřují poměry dětí a
po případě udávají špatné rod če nebo pěstouny
soudům k potrestání. — Jiná společnost podobného
druhu jest v Liverpoolu. Také ve Spojených Státech
amerických jsou podobné ústavy, jako zejména v New-
Yorku, jehož roční rozpočet činí asi 650.000 K, nebo
v Pensylvanii s ročním rozpočtem 225 tisíc kor. Také
Francie má několik takových menších společností,
jako jest »Unie na ochranu dětstva« a pařížská spo-
lečnost na ochranu učňů a dětí v továrně zaměst-
naných, jež bdí nad zachováváním zákonných usta-
novení ohledně ochrany pracujících dětí.
Skupina v Bubenči, Unie dělnictva textilního
v Rakousku koná v neděli dne 19. října 1902 celo-
roční valnou hromadu s následujícím programem
Čtení protokolu poslední valné hromady, zprávy funkci-
onářů, volba výboru a volné návrhy. Zároveň žádají
se členové, by za příčinou revise odvedli do 5. řijna
knihy a dluhující členové, by zaplatili příspěvky,
jinak by pozbyli hlasovacího a volebního práva.
Liga A 5. Velký strach o státní finance mají
klerikální »Lidové Listy« v č. 3. ze dne 26. září.
A jak by také ne! Vždyť dle názorů »liberálního po-
krokářského a socialistického« učitelstva ve Vídni mělo
by se zříditi v Rakousku 3200 nových tříd a 246
nových škol nákladem prý 500 milionů korun, aby
podle přání učitelstva nebylo ve třídě více žáků než
30 a aby školní návštěva trvala 9 let. To prý však
nejde, neboť dle »Lidových Listů« »musí se bráti
ohled na finance«(!!). Tady nejlépe vidíme odkryto
potměšilé ledví kterikálního »vychovatele mládeže«,
který má honem hrozný strach o finance státu,
když by se penězi těmi mělo učiniti dobro
našim dětem a tím i všeobecné vzděla-
nosti vůbec, která mu, jak znám , příliš nevoní!
Takhle kdyby se peníze ty měly vyhoditi na 1000
nových zbytečných kostelů, to by ve smyslu přání
klerikálního »pedagoga« ovšem jich škoda nebyla,
ale prospět jimi kultuře, to tak hladce nejde, to se
při tom honem musí brát ohled na finance«!.
Tovární inspektorkou byla dle sdělení »Žen-
ského Obzoru« jmenována doktorka filosofie Marie
Baumová v Badensku (Německo). Táz byla dosud
zaměstnána v Tzeptově u Berlína v továrně společ-
nosti na výrobu anilinu. — Dle téhož listu ustano-
vena docentkou pro psychologické oddělení ústavu
psychologického v Paříži doktorka Anna Wyczót-
kowska, kde přednáší o »psychologii dojmů a psycho-
metrii«.
Zeny a studium. V roce 1900 až 1901 jmeno-
váno bylo na universitách v Německu 14 žen doktor-
kami. Zajímavo, že většina těchto studovaných žen
pochází z Ameriky. Že v této zemi daleko větší svo-
body, nežli jaká jest v kterékoliv zemi evropské
ženy vůbec jsou o mnoho honů napřed, vidno také
z toho, že na různých amerických universilách stu-
dovalo vedle 21.673 mužů 1079 žen lékařství, jemuž
se ostatně ženy nejvíce věnují.
O povídavosti. »Ženské Listy«, orgán českých
sazeček v Chicagu v Americe, přinášejí tuto dobrou
radu: Velkou chybou u žen jest povídavost. K vylé-
čení této chyby podává jedna rozumná dáma tento
recept: »Víš-li nějakou novinku, zeptej se sama sebe:
Proč bych to měla vypravovati dále?
Jaké jsou důvody, které mne vedou k vy-
pravování? Teprve, když si můžeš doznati, že
za pohnutky ty styděti se nemusíš, ze to není ma-
#5
alto_textblock
#5
lichernost charakteru, že to není kle-
pavost, nýbrž touha někomu prospěti, potom
teprve vvpravujl«
Úmrtí. Soudruh Josef Crisman, jeden z nejobě-
tavějších českých soudruhů na Mostecku, těchto dnů
zemřel. Čest budiž jeho památce !
Nejdůstojně ponížený tón zavzněl na schůz
»Ustředního spolku českých žen« dne
25. září 1902. Jak orgán spolku tohoto »Ženský Svět«.
časopis jinak velmi pěkně redigovaný, sděluje, při-
hlásila se před započetím jednání spolkového k slovu
pí. Zorka Hovorková, jež sdělila, že v srpnu navští-
vila svoji domovinu, Srbsko, kde byla také u audi-
ence u srbské královny Dragy, která dle jejího sdě-
lení velice se o »Ústřední spolek českých žen« za-
jímá. Na důkaz této přízně zasílá královna spolku
tomu svoji podobiznu. K tomu podotýká »Žen. Svět«;
»Zpráva paní Z. Hovorkové i památná podobizna
přijata s radostným povděkem; shromáždění členové
výboru obdivují se kráse a rozmilosti královny sbra-
třených Jihoslovanů a těší se, že podobizna nemalou
a významnou bude ozdobou budoucích místností spol-
kových. Když pí. Hovorková vypravovala ještě o ne-
obyčejné vlídnosti, s níž byla přijata a vyslechnuta
»jako žena ženou«, usnáší se výbor, že za vy-
znamenání nezasloužené (!) bude J. V. co nej-
uctivěji poděkováno a spolu zaslány všecky publi-
kace Ú. Sp. dosud vydané ...« Mluvila-li dle zprávy
této srbská královna s paní Hovorkovou »jako že na
se ženo u«, pak Ústřední výbor českých žen ji
v tomto dobrém příkladu věru nenásledoval, nebot
způsobem, jaký nahoře uveden, nemluvívá »žena se
ženou, leda snad panská se svojí »milostpaní«. A ještě
něco! Kdyby byla královna Draga dosud pouhou »pa ní
Ma š ín ovou«, pak by jistě ponížená slova Ústř.
spolku českých žen nezněla tak náramně uctivě. Co
pak z toho vyplývá? Že hold Ústř. spolku neplatil
královně Draze jako ženě, ale jako — manželce
krále!... Tím však sám bije »Ženský Svět« ve
tvář své dosavadní blahodárné snaze: počítati se
ženou, jako s rovnocenným tvorem s mužem, když
oceňuje ženu podle společenského postavení jejího
manžela.
Ženy v živnostech ve Spoj. Státech. Zajímavý
přehled o vývinu živnostenské činnosti žen ve Spo-
jených Státech amerických v poslední době podává
zpráva tamějšího censusního úřadu. Dle ní bylo
v roce 1900 v této republice 3045 kněžský ch
kazatelek 7399 lékařek, 787 zubních lékařek.
2.193 žurnalistek, 1040 architektek a kreslířek sta-
vebních plánů, 1271 bankovních a kancelářských
úřadnic, 946 cestovatelek obchodních, 324 obstara-
vatelek pohřbů, 409 žen zaměstnáno v elektrických
podnicích, 45 bylo železničních strojvůdkyň a topiček,
kondukterek, 21 železničních nakladaček, 31
brzdařek, 10 skladnic, 91 kostelnic, 5582 holiček
a kadeřnic, 3 dražebnice, 281 sběra telek pryskyřice,
51 včelařek, 440 sklepnic, 31 obsluhovaček vytaho-
vadel (elevatorů), 167 zednic, 1320 lovkyň zvěře
ze řemesla, 85 cídiček obuvi, 5 vůdkyň lodí, 79
dělnic ve stájích, 6663 poslic a kancelářských poslu-
hovaček, 190 majitelek stájí a půjčoven koní a po-
vozů, 196 kovářek, 8 kotlářek, 1805 rybářek,
625 žen kope uhli, 59 stříbro a zlato, 63
lamaček kamene, 2 řídičky motorů atd. Z uve-
deného vychází na jevo, že ve Spojených Státech
není téměř ani jediné živnosti, v níž by nebyly ženy
činny.
Z bídy českých prýmkářek. Ku trudným po-
měrům krajkářek rudohorských, jak jsme v před šlém
čísle označily, druží se i poměry prýmkářek. Jak již
naznačeno, jest krajkářství rudohorské téměř neroz-
lučně spojeno s prýmkářstvím tkané i šité práce