Dne I. srpna 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 209. Strana3.

řilá a lze za ni pochváliti jak p. Jindřicha Ecka, pozlacovače v Praze v Mostecké ulici, tak i p. Frt. Maříka stavitele a p. M. Dvořáka, mistra truhlářského v Neveklově. Již dříve daroval J. M. msgr. dr. Frt. Hrádek kostelu neveklovskému překrásné Tělo Páně pro Boží hrob, mešní roucho barvy červené, zlaté nádobky pro svaté oleje, 3 drahocenné kalichy, skvostnou monstranci a ciborium. K vedlejším dvěma oltářům pořízeny nové predelly, 2 nová tabernakula, z nichž překrásné jest zvláště na hlavním oltáři. Též kazatelna byla opravena a bohatě pozlacena. Na tři oltáře pořízeny skvostné svícny a kříže. Na místě velice sešlého vedlejšího oltáře a kazatelny pořízena krásná socha sv. Václava. Vděčná osada vzdává šle- chetnému dárci své nejsrdečnější díky.

Zprávy denní.

* Iška si bere na pomoc Miloše Čecha. Včerejší »Nár. Listy« přinesly následující komuniké »Bohoslužba po způsobu starokatolickém se mší v ja- zyku českém a s přijímáním pod obojí, jež poprvé konána byla o svatodušních svátcích v Konviktě, pak ale zakázána byla, měla opět pořádána býti minulé neděle (29. t. m.) v Sokolovně na Král. Vino- hradech. »Národní Katolík«, jenž zprávu o tom při- nesl, byl ve čtvrtek večer k censuře předložen a již hodinu na to opět byl vydán zákaz bohoslužby té a odůvodněn poukazem k tomu, že poměr dra. Išky k starokatolické církvi ještě není dosti objasněn. Jak se nám oznamuje, obmýšlejí starokatolíci v Praze po- zvati ku konání bohoslužby vdp. Miloše Čecha, správce starokatolického biskupství, jehož poměr k starokatolické církvi snad bude c. k. policejnímu řiditelství dosti jasným. Zajímavo jest, že týž správce biskupství byl místodržitelstvím dotázán, zda v církvi starokatolické smí se podávati přijímání pod obojí způsobou. »Katol. Listy« denuncovaly totiž dra. Išku, že podávaje pod obojí způsobou, vybočil z mezí staro- katolicismu a že vpašovati chce husitství resp. kališ- nictví. Místodržitelství obdrželo však s kompetentního místa objasnění, že »Katol. Listy« se mýlily, ježto přijímání pod obojí již po více let v církvi starokato- lické jest všeobecně zavedeno.« — Na to odpoví- dáme: »Katolické Listy« v příčině přijímání pod obojí nemýlily se, protože se vůbec mýliti nemohly. »Katolické Listy« na svědectví své pravdy uvedly trojí doklad, a to z rituelních knih německých starokatolíků, že se u nich přijímá pouze pod jednou. Tvrdí-li nyní Miloš Čech, jakožto správce starokatolického biskupství opak toho, pak buďto se mýlí jejich rituelní knihy, anebo se mýlí Miloš Čech s Iškou společně. Dle toho všeho hrají oba v Čechách falešnou hru, chtíce do německého starokatolicišmu vpašovati husitský kalich. Ostatně věc ta přichází již do stadia, v němž kromě policie a místodržitelství rozhodovati budou ještě jiné faktory. Celý Čecho Iškův švindl má do sebe ráz politický. Zbožnost v tom nehraje roli ani sebe menší. Pravý účel je, vpašovati do národa, beztoho na mnohé strany rozeštvaného, novou pochodeň štvanic. A tu bude musit ozvati se především naše česká konservativní šlechta a po této musí k iškovským štvanicím za- ujmouti též stanovisko mladočeská strana. »Národní Listy«, jež doposud vydávají se za orgán mlado- českého klubu, Iškovo hnutí patrně patronisují, což lze vyčísti z každé jejich řádky. Tento nový obrat iškovských štvanic bude co nevidět míti svou ozvěnu v listech německých katolíkův Rakouska. V této chvíli silně se mluví o znovuzrození staré parlamen- tární většiny. A nejen Němci, ale i Poláci vítali by návrat její s radostí. Iška dnes činí ze sebe klín, či spíše ostrý trn v těle českého národa. »Nár. Listy« na přední straně přimlouvají se za shodu a svornost všech stran v národě, ale v části lokální s Klo- fáčem fedrují Išku, používajíce ho jako nástroje k národní nesvornosti. Klofáč vydal heslo »Pryč od Říma«, jež opakoval opět v neděli na jednom táboře lidu. Začne-li se ale takto v Če- chách volati, a kdyby volání to mělo býti fedrováno od »Radikálních«, »Ná- rodních« a národně-socialistických listů, pak by nejen těch zmatků bylo v Čechách přimnoženo, ale naše si- tuace na říšské radě valně by se zhor- šila. My tuto se vší rozhodností prohlašujeme, že proti iškovským svatokrádežným komuniím budeme povzbuzovati náš katolický lid, o čemž slavným úřadům hned z předu dáváme vědomost. To se přece nesmí trpěti, aby u nás v Praze každý odpadlík přiběhlík z Němecga směl nezkušený lid odvraceti od staré víry a stále zde přimnožovati různic. Oa- vážila-li se rakouská vláda konečně k vyhostění cizo- zemských pastorů pro bezmezné štvanice »Pryč od Říma«, t. j. pryč od Rakouska, pak by cti podobné v plné míře zasluhoval též Iška, o jeh ož existenčních podmínkách dovídáme se, že plnou měrou spočívají na cizo- zemsku, odkud bere peníze na živo-

bytí, »pro toho musí pracovati.« Známý konservativní pražský list tvrdil sice, že Išku žádný člověk v Čechách doposud nebere vážně a že Iška nemá vůbec naděje na stržení za sebou davů. Přáli bychom si, aby náhled téhož listu byl pravý, my však troufáme si určitě tvrditi, že při známé bez- myšlénkovitosti davů podařílo by se mu jistě v době poměrně krátké za sebou potáhnouti více lidí, nežli by všem dobře smýšlejícím u nás milo bylo. Wolf, pastor Bräunlich, Iška, Čech et tutti quanti pracují pro tentýž účel: Pryč od Říma, pryč od Ra- kouskal * Placený otrok židů. Tím není nikdo jiný, nežli počestné »Právo Lidu«, které se ujímá různých zvrhlých lidí na úkor duchovních osob, z čehož vy- tlouká kapitál. Při tom je však tak naivním, ať ne- díme, hloupým, že si úplně spletlo naši lokálku, kde se jedná o všeobecných poměrech na statcích kníže- arcibiskupských a trvá na svém podezřívání, v čemž tomuto placenému otroku židů ovšem nezabrání ni- kterak ani nejlepší vysvětlení, které jest u takových listů úplně marným. Nájemce onen byl jedním z těch, kdo úmyslně hřeší na to, že jest nájemcem na stat- cích arcibiskupských a schválně ne- platí více lhůt a ačkoli vícekráte byl upomínán, platiti nechtěl; a teprve když viděl, že je zle, sliboval správě statků, že zaplatí po žních, ač shovívavost úřednictva byla již na nejvyšší míru vyčerpána marným naléháním, poněva dž podobných slibů učinil již více a ni- kdy jich nezachoval. Takový člověk nalézá ochrany v židovském socialistickém plátku, který jest proto židy placen, aby proti církevním hodnostářům a tím i proti církvi štval. »Pr. L.« se chytře vyto- čilo z našeho obvinění, aby podalo vysvětlení stran výtek činěných Zellerovi a soudruhům ze zpronevě- ření stávkových peněz. Jací lidumilové sociální demo- kraté jsou, vysvítá z hesla Beblova: »Kdo nepo- slouchá, ten poletí.« A také mnozí z nich byli při- praveni o svá místa a uvrženi do bídy, protože byli jiného mínění, nežli červení vůdcové. Soc. demokraté jsou největšími nesnášelivci ze všech stran, kteří sami chtějí míti u svých vůdců neomylnost, jíž se musí každý občan podrobiti bez rozdílu, jinak je pronásle- dován na život a na smrt. Nechť placený otrok židů zametá před vlastním prahem a podívá se, kolik ži- dovských milionářů vyssává ubohé dělníky tělesně i duševně, kolik židovských lichvářů přivedlo kře- sťany na mizinu, ano i do vězení. Tam bude míti vděčné pole pro své ujímání se zvrhlých kreatur. * Kdo to dovede? Žádný křesťan, nýbrž jen žid dovede učiniti úpadek na mnoho tisíc a při tom nikdo neví, kam peníze a zboží se propadly. Jakob Laufer přišel r. 1894 z Haliče do Brna otevřel komisionářský obchod s brněnskými látkami. Nyní ohlásil úpadek na 465.448 korun, z kteréž sumy nemůže dokázati 218.000 korun, kam se po- děly. Státní návladní podal na žida Laufera trestní oznámení pro podvodnou kridu. Tak se obohacují židé. Laufer bude odsouzen asi na 2 měsíce, a bude z něho jak žid praví »ein gemachter Mann«, anebo »ein groisser Mann«. Veliký muž a bohatý muž, to jeu židů jedno. Kdo si dá v Praze pozor na firmy, uvidí totéž. Na př. v Myslíkově ulici měla obchod s žen- ským modním zbožím židovka Františka Gerstlová. Pojednou vidíme, že obchod je zavřen. Nejspíše od- jela židovka na zotavenou do Františkových Lázní. Za několik dní vidíme obchod opět otevřený, ale firma nám zvěstuje, že se tu uvelebil pan Gustav Gerstl, to jest manžel paní Františky Gerstlové. A tomu se u nás říká obchodní morálka. Pak jděte a kažte lidu: Poctivostí nejdál dojdeš. Manželé Gerst- lovi a všichni židé jsou názoru jiného. * Zemský výbor král. českého ve schůzi konané dne 25. července 1900 za předsednictví nej- vyššího maršálka zemského knížete z Lobkowicz uči- nil kromě jiných následující usnesení: Schváleno zřízení místa druhého (sekundárního) lékaře při všeob. veř. nemocnici v Humpolci. C. k. místodržitelství sděleno, že zemský výbor nečiní námitek v příčině užívání zemského znaku na praporu spolku dobro- volných hasičů v Ruprechticích. Vyhověno těmto stížnostem: Jana Bartičky v Radachovech v příč. požitečných práv usedlostí čp. 5 a 17, c. k. okresního hejtmanství v Tachově v příčině zavedení nucené přirážky v Hesselsdorfě a Labuti. Ku stížnosti Fr. Perníka v Domoradicích v příč. přeměny pozemku čp. 326 v Přísečné v parcelu stavební, bylo v odpor vzaté rozhodnutí zrušeno. Zamítnuty byly stížnosti: řiditelstva okresní hospodářské záložny v Mirovicích v příč. volby delegáta Karla Pohorského z Pohoří. Lud. Petra v příč. odstranění stavby, prováděné na pozemku čp. 225 v Chebu, Petra Tulačky v příč. pronájmu části parc. c. k. 605 v Prapořišti, Ludvíka Žáka v Myslinech v příč. účtu osady Myslinké, Čeňka Pišvejce v Berouně v příčině zřízení chodníku před jeho novostavbou. Vyhověno představení okresní hospodářské záložny v Březnici v příč, prodeje pivo- varu tamže. Ku stížnosti Václava Šestáka a soudr.

v Dnešicích v příč. pronájmu polí obecních, byl celé dosavádní řízení zrušeno. C. k. zemské školn radě vysloven souhlas: k systemisování místa třetího katechety při obecných a měšťanských školách v Trutnově, ku zřízení měšťanské školy chlapecké s českým jazykem vyučovacím ve Výprachticích (škol. okres. Lanškroun), v Horním Stupně (škol. Rokycany), pak dívčí měšť. školy s německým ja- zykem vyučovacím v Georgswalde (škol. okr. Šluknov) a konečně chlapecké a dívčí školy měšťanské s če- ským jazykem vyučovacím v Sadské (škol. okr. Po- děbrady). Naproti tomu odepřen souhlas ku zřízení měšťanské školy chlapecké a dívčí v Pečkách. * Z městské rady kr. hl. města Prahy. Schůzi dne 31. července 1900 předsedal první ná- městek starostův p. dr. Kühn. — Projekt pře- měny lanové dráhy letenské na pohon elektrický, vy- pracovaný kanceláří městských elektrických podniků, předložen bude ministerstvu ku schválení. — Pan měst. rada Brož předložil petice občanstva, korporací, duchovenstva a vojska na Král. Hradčanech, aby tato část Prahy spojena byla s ostatními částmi Prahy drahou elektrickou. Petice ty odkázány byly správní radě elektrických podniků. Předsedou těchže, panem drem. Chudobou, bylo sděleno, že projekt byl již svého času vypracován a městskou radou schválen, nebyl však schválen ministerstvem. — Pan měst. rada Kasalický vyslovil přání, by do služeb elektrických potniků (k vozbě) přijímáni byli toliko lidé úplně zdraví; pan dr. Chudoba sdělil, že jsou před přijetím lékařsky ohledáváni. — Pan dr. Baštýř interpeloval v příčině karambolů v poslední době na elektrických drahách; bylo sděleno, že záležitosti ty jsou ve stadiu trestního vyšetřování, jemuž nelze předbíhati. — Pan měst. rada Jirousek přimlouval se za odstranění ne- švarů v ulicích vznikajících pouličním obchodem. Pa- nem měst. radou Mellanem bylo sděleno, že správní rada tržnice již učinila v tom směru zásadní usnesení a bude tomuto obchodu učiněna postupem času přítrž, že však nutno vyzvati magistrát a policii za účin- nější podporu. — Slib měšťanský složil pan Karel Novotný, obchodník v Praze. — Právo domovské uděleno panu Bedřichu Wartoschovi, řiditeli knih- tiskárny v Praze. — Pan náměstek dr. Kühn sdělil, že ve smyslu usnesení rady městské odebral se s deputací, sestávající z pánů městských radů Kubra a pana magistrátního rady Kubína ku zá- stupci pana místodržitele dvornímu radovi Dörflovi ve záležitosti stavby soudní budovy na Karlově náměstí, a bylo slíbeno, snahy městské rady všemožně podpo- rovati. Pan městský radní Seifert podal zprávu o pro- hlídce plánů a sdělil, že zpráva pp. arch. Koulou a Balšánkem o těchto plánech podaná byla kritikou velmi šetrnou; po té vylíčil některé podrobnosti, ze- jména ohledně fscady a ohledně porotní síně, jež jest projektována tak, že bude vyhovovati ještě méně než dosavadní, na kterou tolik jest stížností. Projektant neznal místních poměrů a z autopsie se ani o stave- ništi neinformoval. Po debatě, které se súčastnili pp. měst. radní Jirousek, Mellan a Storch usneseno, po- žádati poslance za Prahu na radě říšské za inter- venci u ministerstva spravedlnosti a vyslati tamtéž deputaci rady městské, sestávající ze znalců. — Plány na dotyčnou budovu nejsou dosud veřejně vyloženy, avšak jsou přístupny stavitelům, kteří by na stavbu offerovali. — Ministerstvo nevyhovělo stížnosti rady kr. hl. města Prahy do rozhodnutí zemské šk. rady, kterým táž prohlásila, že Milosrdným sestrám v Úvoze na Malé Straně nemůže býti zapověděno vyhlašo- vati zápis do jejich pouze německé školy vyhláškou česko-německou, kterýmž způsobem mnoho českých rodičů bývá uvedeno v omyl. Schváleno bylo provo- lání k českým rodičům, vypracované p. ob. starším Rašínem, jež bude jako každoročně uveřejněno na nárožích. Nová porotní síň. Deputace městské rady pražské, jež intervenovala na místodržitelství v příčině opravy plánů nové budovy porotního soudu, byla vice- presidentem dvorním radou p. Dörflem velice příznivě přijata. M. r. p. Seifert referoval při té příležitosti, že náhlédnutím v plány se o naprosté nedostatečnostia nespůsobilosti projektované stavby přesvědčil. Nová porotní síň má býti 17 m. dlouhá a 11 m. široká, tedy menší než je stará porotní síň! V lavicích pro porotce určených je každému porotci vyměřeno 60 cm. prostory, tedy o pět méně než dosud. Chodby budou tmavy a právě na tmavých místech mají býti ještěi vchodý položeny! Plány ty jsou za účelem offerování na stavbu přístupny a bylo by radno, aby si je co nejvíce odborníků prohlédlo. Rada městská se usnesla, aby byla do Vídně vyslána tříčlenná deputace, jež by u ministerstva za pronikavou změnu plánů se za- sadila. * Pocta. Ze Záboře se nám píše: Delegáti duchovenstva kutnohorského vikariátu: vdp. Karel Vorlíček, arciděkan kutnohorský, první vikariatní ta- jemník, vdp. Antonín Dvořák, čestný děkan nehovid- ský, druhý vikariatní tajemník, vdp. Jan Sládek, fa- rář sedlecký, zavítali do Záboře dne 24. července