ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 4ab0bdf0-71f7-11dc-a5ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
12. listopadu 1904
#2 alto_textblock #2
Přiloha „Národních Listu
#3 alto_textblock #3
k čislu 313.
#4 alto_textblock #4
Strana 9.
#5 alto_textblock #5
Z literatury.
#6 alto_textblock #6
Knihovny. 22. Nejedná se mi tentokrát ani o knihovny veřejné, ani o bibliografie, ani o bibliotéky — o nijaký z těch velkých podniků, v nichž bývají shromažďovány tištěné poklady i smetí ducha. Snad připadne vám i trochu malicherná ta starost o skříň nebo polici, ve které uchováváte doma své knihy a snad by bylo při naší sklon- nosti k cizím vzorům lépe, referovati jen o tom, jak anglický, francouzský a německý umělecký průmysl ruku v ruce s umělci a literáty snaži se od let s vážnou důkladností řešiti otázku, jak lze nejpraktičtěji, nejvkusněji a nejúčelněji v soukromých bytech uchovávat knihy. Avšak pro toho, kdo má knihy vskutku rád, nen takových omluv potřebí. Všechno, co souvist s knihou, ať je to vazba, obálka, schránka pro knihy, má býti účelně a důsledně řešeno — jako konečně pro člověka myslivého a prakti- ckého vše ostatní, co tvoří součást jeho denního života. V tom máme — nejen my, konsumující obecenstvo, ale, a hlavně, naši čeští dodavatelé výrobci i obchodníci — ještě velmi daleko do cizích národů, v té důsledné praktičnosti živolní v té energické vážnosti, s kterou třeba upravo vali a říditi všechny i nejdrobnější delaily den ního žití v souhlase ne s okamžikovou náladou s vlastní pohodlnosti a požitkářstvím, ale s obecně prospěšnou účelnosti. Hleďte si opatřiti cokoliv doma trochu účelněji a promyšleněji, než jen abyste šli do prvního krámu a koupili, cc vám prodavač podá, jen když je to »laciné« a modní a uvidífe, jak těžko je u nás sehnati na pohled nejběžnější drobnost. A kupujeteli knihovnu na své knihy — tu už raději vůbec nekupujte. Rád bych věděl. kdo vymýšlí ty zasklené, zamřížované, na půl metru hluboké obludy, plné massivních »posu- novacích« polic, plné říms, nalípaných lišt. soustruhovaných »ozdob«, praskající po léta pod tihou knih, které jsou pravidelně buď velké neb malé do těch nemožných příhrádek. A to ještě. počítáte-li se sty korun, dostanete aspoň kus nábytku, přiměřený úpravou a vypracováním ostatnímu, co máte v pokoji — nemluvě o těch darmo drahých »bibliotékách«, z kterých se pak v domácnosti časem stávají šatníky na dětské prádlo, skříně na nádobí, na šaly. Praktičtí Američané vymyslili praktický způsob, jak skládat domácí knihovny z malých skřínek přesně do sebe zapadajících a doplňo- vat tak skříň postupně s přibývajícími knihami a jim přiměřeně. Ještě praktičtější Némci hned si zimitovali americký patent, třeba že hodně ne praktičtějším způsobem, ale mají aspoň výrobel domácí, ovšem stejně nevkusný jako je amě Pro bohatého člověka, který má vkusa obratného kresliče není otázka, jak zařídit si knihovnu, nijak obtižná. Ale pro drobně lidi opravdu není bez významu. Bylo by opravdu záslužné, kdybychom nějakou veřejnou soutěží získali několik domácích praktických typů na domácí knihovny, v nichž by zároveň bylo místo na nevázané dosud časopisy a brožurky a schránka na ukládání důležitějších listin. Do kud takových dobrých vzorků nemáme, nezbývá než svépomoc, nekupovat nikdy knihovnu hoto- vou a dříve než knihy. Pořizovat prostou, ne zavřenou skříň teprv, až je do ni dostatečně knih pohromadě, přiměřovat přihrádky na knihy do výšky i do hloubky a nutit řemeslníky obchodníky k tomu, co je dávno jejich povin- ností: ne aby jen bezhlavě imitovali, co jim padne do rukou a každou práci, která není nejprostší šablonou, považovali za rozmar kup cův, jejž třeba jej nechat draho zaplatit, ne aby vskutku praktické a pěkné cizí výrobky prodávali jako drahocenné zvláštnosti, ale aby snažili se vytvořit si vlastní prací své praktické a účelné typy, které pak vyráběny ve velkém svou praktičností a účelností vytlačí imitovaný výprodejní brak neumělých řemeslníků a hoj ným odbytem snesou i nízké ceny. Bohuže však že u nás vkus, spojený s účelnosti a do brou prací, platí za vzácnou — a drahou vý
#7 alto_textblock #7
rieký.
#8 alto_textblock #8
jimku.
#9 alto_textblock #9
České spisy. * Karel Lustig: Žena. Ze sbírky „Na cestu živolem“. V Soběslavi; nákladem vlastním. Cena 60 h. Známý autor populárních vychovatelských spis- ků sebral v tuto nevelkou, ale závažnou knížku mi- nění a výroky nejčelnějších spisovatelů a myslitelů o povolání a vychování ženy, stále přihlížeje k veli- kému úkolu ženy v národě českém. Spisovatel vy- chází z přesvědčeni, že „každá žena přizpůsobenn jest jak po stránce tělesné, tak i pudy svými, chout kami, schopnostmi, náklonnostmi svými k tomu, aby se stala matkou. Jest ženou teprve, když jest matkou. Ženský život je pustý, nevyplní-li jej činnost, starost o jiné — láska mateřská.“ Knížka zasluhuje, aby byla hojně čtena našimi ženami * E. St. Vráz: Cesty světem. Svazek III. Čína V Praze, 1904. Bursík a Kohout Šťastná náhoda přála neunavnému výzkumci na- šemu, že zavítal na své asijské cestě do hlavníhoa sídelního města říše čínské, Pekina, právě v tak vhod- né chvíli. Vzpoura fanatických boxerů byla přemo- žena, město osazeno vojsky mocností a v císařských palácích, císařovnou-vdovou i císařem a vším dvorem opuštěných, vládl mocí téměř neomezenou „světový“ maršál, hrabě Waldersee. Vzácné této příležitosti, prv v dějinách, o níž není lze říci, vyskytne-li se po druhé, využitkoval cestovatel plnou měrou. Podařilo se mu prozkoumati tajnosti Zakázaného města, sídla císaře i jeho dvora, jež dosud s plným úspěchem jak millio- nům svých poddaných tak i cizincům naprosto byly uzavřeny. Vráz maje dovolení velitelů spojeneckých posádek prošel opětovně prostorami rozlehlého pa- lácového a parkového souboru, význačného zvláštní čínskou nádherou. Krajan, lékař válečného loďstva dr. Čoudek, zhotovil k rukoum cestovatele čelné foto grafické snímky, jež po dlouhou ještě dobu budou podávati jedinou asi představu o místech říše středu nejtajnějších. Zkušenosti přebohaté uložil Vráz v nejnovějším svém díle. Jest to samostatný pokus, vylíčiti život čín- ský na základě vlastních pozorování a samostatně po- jalá monografie čínské residence, tudíž vzácné obo hacení naší lidovědné a zeměpisné literatury. Vráz zkoumá duší Číňana vznešeného i nízkého, měv k to- mu dosti příležitosti častým osobním stykem se všemi vrstvami, ba i s princi domu císařského a majiteli „žlutých kazajek“ i pávích per. Úsudky jeho jsou objektivní a ve mnohých příčinách Číňanům i blaho- volné, jakkoli nezavírají se před výstřelky povahy národni. Čtenář, pohrouživ se v zajímavé líčení, úžásá nad dnešní činností čínského starověku, i s hrůzou odvrací se od pověr a šeredných dle názorů našich zvyků, které v Číně odívají se rouškou náboženských povinností a právních ustanovení. Návrat Vrázův dál se z Číny přes Koreu, Vladivostok a Sibiř. Jest velice želeti, že nebylo možno Vrázovi věnovati péči stejně zevrubnou i krajinám dnešního zigantského zápasu. * Tereza Nováková, Jan Jílek. Nakladate Jos. R. Vilímek. Román z doby české protirefor mace ke konci XVIII. století v chudičkých krajích na Litomyšlsku a Poličsku, kdež obyvalelstvo nejhou
#10 alto_textblock #10
ževnatěji vzdorovalo vítěznému katolictví. Pronásle- dování kacířů prováděno zde s největší krutostí až do samého vydání tolerančního patentu. Hrdina. nadšený přivrženec víry svých otců, prchne do Saska, aby se mohl oddati službě Kristově dle svého svědomí. Později vrátiv se do Čech, aby odvedl do ciziny některé svoje souvěrce, zajat a po mnoho let v žaláři mučen. Autorka zná kraj a lid východ ních Čech, líčení povah jest dokonalé. * Božena Němcová, Babička. Nové vydání kritické přehlíží a pořádá dr. J. V. Novák. Sebrané spisy díl II. Nakladatel I. L. Kober. Není právě chloubou pro naše vydavatelstva, že na kritické vy- dání autorky takového významu musili jsme čekat třicet let po jeji smrti. Za to nyní vychází hned ně- kolikeré »krilické vydání«. »Babička« měla býti již dávno tím způsobem vydána. * Vítězslav Hálek, Vybraná prosa. Sv. a II. Naše klenoty sv. 9. a 10. Nakladatel »Máj- Oba svazky obsahují významné ukázky prosy Hál kovy, zejmena z doby, kdy od ryziho romantismu se obrátil k líčení skutečného života. Vedle povídel v nejširších kruzích oblibených »Na statku a v cha- loupce« a »Poldík rumař« obsahuje prvý svazek »Příhody na Bosporu« a »Cestopis na Oupor«, zna- menité líčení přírody. Druhý svazek »Pod dutým stromem«, »Domácí učitel«, »Student Kvoch«a »Husar«, tedy vskutku nejlepší povídky pěvce »Ve černích písní«. * Selma Lagerhoelova. »Psanci« a jiné povídky. Přeložil Hugo Kosterka. Nakl. » Máje Autorka náleží k nejduchaplnějším současným vy pravovatelům švédským a tato vlastnost jeví se neje ve velkých její románech, ale i v kratších její po vídkách, kde dociluje značných účinků svým sou středěným slohem. Mimo úvodní povídku »Psanci- obsahuje knížečka ještě »Pověst o Reorovi«, »Mat čina podobizna«, »Román rybářky« a »Legenduo ptačím hnízdě«, vesměs povídky ostře pointované s dokonalou charakteristikou různých prostředí bezprostředním dojmem životní pravdy. * MUDr. Jan Dvořák. Poměry všeobscných veřejných nemocnic venkovských v královatví českém na počátku 20. století a potřeba časových reform. Lidové rozpravy lékařské. Pořádá MUDr. Ladislav Haškovec. Rada V., sv. 8. Nakl. J. Otto. Autor, ředilel kr. české zemské porodnice, hledí důkladnou publikací dosíci trojího účelu: poskylnouti celkový obraz o vzniku, vývoji a stavu veřejných nemocnie venkovských v nynější době, dále přesvědčiti o ne- zbytné potřebě rad kální jich opravy a za třetí po- dati materiál pro časové reformy. * Kristus! Bůh! Několik upřímných slov o váž- ných věcech. Podává František Prokop. V Praze 1904. Nákladem katolického polku lidového V komisi Cyrillo Methodějského knihkupeetví. Zají- mavý dokument doby! Zpověď inteligenta, který samostatně, na základě vlastních zkušeností a vlast- ního přemyslu se propracovává spoustami moděrních názorů a theorií, svého osobního náboženského i ná- rodního přesvědčení. Forma ne tuze umělá, anih zvlášť lahodná, ale poulající naprostou nepokrytostí snahy po pravdě. Člení povzbudivé, vhodné měně pro čtenáře širšího, jako spiše pro vzdělance, literáty. umělce a inteligenty tvořivě, chlivé dokladů duchov- ního vření doby, ne-li přímo toužící po srovnání příbuzných duševních pochodů — vlastních. * Kráska z hor. Povídka z Podkrkonoší. Napsala Květoslava Řezáčová Semonická. Prvotina autorky zamlouvá se původní myšlenkou; vykazuíe zanonný pečlivý výraz, určilý 2ej. zabíhajíeí do života ven- kovahano 1 městského. Kráska z hor, dcera učitelova. sympatická hrdinka, po nezbytném mravním zápase na konec dochází vítězství, jak morálka širokého čtenáře žádá.
#11 alto_textblock #11
Z českých listů. * V prvním čísle »Českého Světa« počíná F. V. Krejčí přehlednou stať o vlivu francouzské literatury na literaturu českou slručným a výstižným výčtem historických, literárních a překladových styků. »Divadlo« k podzimnímu svátku mrivých upravilo pěkné upomínkové číslo s podobiznami mrtvých herců a s fotografiemi jejich rovů, připojujíc k obráz- kům případné upomínky na ně. »Volné Směry« dokončují v posleduli dvojse- šitě osmého ročníku »Poslední přednášku Leonarda da Vincího v Akademii milánské (1499). V »Lumíru« V. Hladík píše o mládeži naší cizí a žádá, aby naše mládež úsilněji se vzdě lávala na osvětě cizích národů, aby stala se schopnější pro život, vzdělávala se na zkušené obchodníky, tech- niky, průmyslníky a hospodáře. »Ani folklor, ani housle slavných našich virtuosů... ani velkolepé slavnosti národní nás neučiní mocnějšími a silněj- šími, nebudeme-li zároveň bohatšími a vzděla nějšlmi.« Čtenář.
#12 alto_textblock #12
Slovanské spisy-
#13 alto_textblock #13
* V. V. Vereščagin, „Na vojně v Asii a v Ev- ropě“. Z ruštiny přeložil V. Červinka. Úvodem opatřil K. B. Mádl. (Světová knihovaa čís. 410 až 419.) Slavný ruský malíř, který na palubě Petropavlov- ska nedávno nalezl tak neočekávanou smrt, konal pro výtvory svého umění rozsáhlá studia v dešti graná tův a kulí, jak svědčí na výsost poutavé vzpomínky, jež roku 1898 tiskem vydal. Neveliký svazeček, tuto pe- člivě na česko přeložený, obsahuje zkušenosti Ve- reščaginovy z výpravy samarkandské r. 1868, z Huldže r. 1869, z Džurdževa a z lábora mladšího Skobeleva, s nímž účastnil se umělec slavného vánočního přechodu Balkánu, z 1. 1877 a 1878. Není to román ani povídka, nýbrž osobně zažité příhody znamenitého pozoro- vatele. Aby zachytil pravý kolorit přírody bojem a vřavou rozrušené, neváhá umělec, fanatik dojmu, vrhati se v okolnosti, jakým dle možnosti vyhýbá se i nejsrdnatější vojín. Zápisky mluví tak pravdívě, přesvědčivě a při všem lahodně, že čtenář nerad odkládá tu knihu. Jsou tu zachyceny momenty ze sku- tečného života, dojmy znamenitého umělce, hlubo- kého pozorovatele i člověka, Slovana i Rusa, odko- jeného vzdělaností světovou. Bystrozrak autorův ob- jevuje sympatické rysy i na zjevu nejdivočejšího světoborce, Tamerlána. S pravou ruskou prosto- duchostí vypravuje Vereščagin zažilá dobrodružství. vzpomíná přátel, kteří nyní mají důležité úkolyv krvavém boji mandžurském, padlého nedávno generála hraběte Kellera, admirála Skrydlova i generála Kuro- patkina, tehdáž náčelníka štábu mladšího Skobeleva Věcný úvod prof. Mádla, podává čtenáři vítaný obraz umělecké činnosti mistrovy. r.
#14 alto_textblock #14
Ze slovanských listů. * Nový professor literatury na universitě ivov- ské dr. Kallenbach, dříve bibliotekář hr Krasinských ve Varšavě, postoupil někdejší své místo krakovskému historikovi Štanislavu Ketrziňskému, je muž krakovská obec vědecká uspořádala čestný večer na rozloučenou. * Uměním v tisku obírati se bude příšt odborná výstava v Krakově, počínající dnem 5. prosince t. r. v paláci hr. Czapských. * Ve Varšavě vešly v oblibu přednášky, do- provázené Filharmonil. Četně navštívena byla přednáška dra. W. Rabského o Griegově » Peer Gyntu«. jehož skladby Filharmonie řízením našeho krajana L. Čelanského předvedla. * V návalu podrážděnosti rozbil polský s och a Lewandowski ve Vídni svoji sochu Salome, práci několikaměsíční. Vídeňská atmosféra tak roz- rušila umělce. Táhne jej to do Paříže nebo do Italie, kde doulá vytvořiti novou dokonalejší Salome. * Polská škola v Paříži podle výroční zprávy právě vyšlé uznána r. 1865 Napoleonem I za ústav veřejnosti užitečný, s právem žádati o státní podpory. Správu školy vede výbor polské kolonie. Vyučovací jazyk je francouzský, předmětem hlavním však je polská gramatika, literatura a zeměpis i děje- pis polský. Záci mají totéž právo, jako gymnasisté jiných úslavů. Za byt a stravu v ústavu platí asi 80 franků ročně, dodatek uhražuje správa školy vládnoucí asi 822.000 franků. Loňský příjem byl 64.000 fr., vydání 61.000 fr. Škola vypisuje každý rok stipendia pro další studia absoventů na školách vyšších. * Chorvatská veřejnost oslavila 50. narozeniny romanopisce Ksavera Šandora Gjalského. Kollegové péra i štětce oslavili zasloužileho publi- cistu slavnostním banketem. Gjalškí pochází ze šlech- tické, vlastenecké rodiny. Sám už v mládí borlivě se účastnil národního ruchu; literárně činným je o r. 1884. Jeho povídek a románů je řada, některé jsou i do češtiny přeloženy. Psychologiekou analys
#15 alto_textblock #15
předstihuje Šenou. Hrdiny voli ponejvíce ze sféry šlechtické nebo úřadnické.
#16 alto_textblock #16
Cizí oplsy- Dr. Arnošt Muka: Die Grenzen des Ser bischen Sprachgebiets in alter Zeit. (Jagičův Archiv für Slav. Philolog. svazek 26., sešit 4.) Tímto článkem určuje freiberský professorp Muka, vůdce Srbů Lužičanů, hranice svého národa. kam sáhal kolem r. 1000., než byl pokořen o Němců. Poněvadž prameny dějepisné nestačí, provád určování filologií názvů místních, rozeznávaje dl nosovek a dle souhlásek různě přesmyknutých, kte- rým kmenem slovanským která mí ta byla osazena Dle toho východní hranice Srbů Lužíčanů šlaz Krkonoš Pruským Slezskem od pramene Jizery po řece Hvidě (Oneis) až k Zaháni, odtud po řece Bobře k ústí jejímu do Odry u Krosna, odtud po Odře až skoro k Frankfortu nad Odrou. Severní hranice šla odtud od vsi Wuric (Aurith) na Odře k západu přes Přibor (Fürstenwald) ke Kopjeníku (Köpenick), odlud přes Sosny (Zossen) Želm (Baruth) do Dubné (Dahme), odtud po hranie braniborsko-slezsko anhaltské k ústí Sály do Labe odtud jihozápadně přes Koblou (Kalbe), Popelov (Aschersleben). Nordhausen a Mühlhausen k hornímu toku Verry a Fuldy v Hessensku. Západní branice šla odtud k jihu po 10e poled- níku Gren. k jihu, ale přesně se již nedá stanoviti Zasahovala známé lázně Chýžice (Kissingen), Gorici na Sále franské, dále baz (Wasserlosen). Winds- heim. Cholm (Čolmberg), Grimschwinden, Schorn- dorf, Windshofen a místa po řece Vranici (Wörnitz k ústí jejímu do Dunaje u Donanwörthu. Mimo t až v severových, král, würtemberském jsou osady původu srbského. Jižní hranice Srbů Lužičanů šla od pramene Ji- zery po horách Ještědských, Lužických, Děčínských Krušných, Stračích, Smrčinách a po Českém les k Brodu na Řezné v Horní Falci, tedy celkem p hranici Čech, jen že ve Fridlandsku, Hrádecku Šluknovsku a Rumbursku bydlivali Srbové (župa Záhvozdi). U 16 osad po Čechách: Srhce, Srbeč, Srbic Srby atd. hádá dr. Muka též na původ srbsko lužický; jména tato však jako jména Charvátce Teplic, Ml. Boleslavi, Roudnice mohou býti buď z kmene staročeského nebo z Haliče. Nyní spisuje dr. Muka veliký slovník dolno lužický pří muohých jiných pracích pro Srby Lu žické. Kéž ho provází při tom zdraví a větší účas šťastnějších soukmenovců. Fr. Tajrych.
#17 alto_textblock #17
Z cizich revul. * Oburské literatuře píše Meyer Benfey v »Preussische Jabrbücher«. Jazyk Boerů není čistá holandština, ale dialekt, promíchaný živly anglickým i domorodými. V literatuře burské vyvinula se nej. dříve lyrika. Nejprve po časopisech, až r. 1878 vyšla samostatná sbírka veršů, anihologie bez udání autorů. Dále došly obliby humoristická poesie a vlastenecké písně. Těch v době bursko-angiické války mnoho se vyrojilo. Pseudonym »Oom Jan« (Strýček Jan) doby tu slávy. V prose novela, vesnická povídka a histori cký i romantický román. I pokus o drama učiněn. ale scenicky naivní. Hlavní známky literatury kur. ské: zdravý, hodný vtip a vroncí taska k vlasti. Mr. Penn.
#18 alto_textblock #18
Bibliegrafie.
#19 alto_textblock #19
* »Nová Česká Revue«, samostatný neodvislý měsíčník pro sociální život, vědu a umění. Redaktoi JUDr. Bohuslav Franta. Nakladatel F. Topič, knih kupec v Praze. První sešit II. ročníku této revue z pečlivé redakce dra. B. Franty, rady zem. výboru. vyniká bohatým svým literárně cenným, časovýma zároveň nejpestřejším obsahem, v němž setkáváme se s nejzvučnějšími jmény našich spisovatelů odbor- níků. Jest to: Jar. Vrchlický: Lyrism Gabriela d'Annunzio; dr. Václav Škarda: Dvacet pět let činné poliliky; prof. dr. Frant. Fiedler: Chamberlain či Cobden?: V Tille: Očistec svatého Patrika; dr. Ferd. Pantůček: Něco ze zákonoplodné činnosti článku 14.; Jaroslav Hilbert: Pro Crillparzerovu Li- buši; L. B. B.: Associace v průmyslu železářském dr. Jos. Fořt: Schällle a fundamentálky: dr. Šimon Kolařík: Komunistické názory o dělbě práce; dr. K. R.: Politik staré školy; —ue—: Darmštatská urě lecká kolonie a její účinky bospodářské: — ský Usedlost obyvatelstva a nález říš. soudu o požadavku českých škol ve Vídni. Forma článků zde vyjmeno- vaných je každému přístupná, nerozvleklá a všechny jsou v čísle ukončeny. Vydavatel i nová redakce zasluhují, aby byli podporováni přispívateli i čtenáři * Příručka praklické mineralogie (1. a 2. sešit III. svazku »Knihovny školy našeho venkova«, kte- rou vydává a řídí Josef Smrtka ve Velké Čerméu Borohrádku) od prol. F. Uhra. V prvé části přehle vědomostí theoretických, ve druhé analytický klíč určování nerostů s vypsáním vlastností fysikálních, chemických, naleziště, upotřebení a p. mimo poučnou čásť o půdě a její rozboru. * František Spravdouven: Ústava po rušena. II. vydání. Nákl. Hejda a Tuček v Praze. * Mag pharm. Bedřich Morávek: O šedi- vění a barvení vlasů. Bibliotéka lékařských spisů po pulárních svaz. XXIX. Nákl. Hejda a Tuček v Praze * »Osvěta«. Vydává Václav V!če k. Roč. 34. čís. 11. * V. V. Vereščagin: Na vejně v Asii a Evropě. Přeložil V. Červinka. Svělová knihovna č. 416—419. Náklad. J. Otto v Praze. * B. Perez Galdós: Marianela. PřeložilJ V. Sládek. Světová knihovna č. 413 —415. Nákl J. Otto v Praze. * Tereza Novákova: Jan Jilek. Nákl. Jos R. Vilímek v Praze. * Jaroslav Vrchlický: Tiché kroky. Seš 3. a 4. Souborného vydání seš. 287 a 288. Náklad J. Olto v Praze. * J. Arbes: Romanetta. V. Seš. 1. a 2. Sebr ných spisů díl XV. Náklad. J. Otto v Praze *Rudyard Kipling: Vybrané povídky Přeložil Josef Bartoš. Sešit 10. Anglická knihovna řada II. seš. 144. Nákl. J. Otto v Praze. * Nathaniel Hawtorne: Rudé písmeno Přeložil F. Žílka. Seš. 1. Anglická knihovna, řada II seš. 145. Náklad. J. Otto v Praze. * MUDe. Jan Dvořák: Poměry všeobecných veřejných nemecnie v království českém. Lidových rozprav lékařských řada V., čís. 8. Náklad. J. Ole v Praze. * Brehmův živol zvířat. Dil II. Ptáci. Znovu pře hlížel a upravil dr. Frant. Nekut. Třetí vydání. Seš 90—91. Náklad. J. Otto v Praze. * »Život«. List pro výchovu v rodině, škole společnosti. Ročník VI. Vydává Josef Pelcl. * »Náš Dorost«. Zábavný a poučný časopis živ nostenský. Ročník II. V Brně. Nákladem Zemské jednoty živnostenských společenstev na Moravě. Ča- sopis chce poučovati dorost o vědomostech, jež ne jsou předmětem učebné osnovy na školách pokračo vacích. * J. H. Rosy: Zločin lékařův. Přeložil Arnoš Procházka. V Praze. Nákl. J. R. Vilímka. * Abigail Hedvika Horákova: Dolo rosa. Drama o čtyřech dějstvích. — Josef Krato chví!: Eva ze Závořic. Historický obraz v pět jednáních. Repartoir českých divadel sv. 120—121. Nákl. F. Šimá ček. * Jozka. Příhody mladého dobrodru ha doma i v dálném světě. Dospívající mlá- deži vypravuje Jaroslav Šír. Nakladatel R. Promber ger v Olomouci. Touha po širém světě zavede hocha až mezi činské boxery a na konec vyléčeného zas zpět do rodné země. V roucho ušlechtilého vypravo vání poutavého děje vpleteno mnohé cenné poučení * Dr. Karel du Prel: Záhada člověka Úvod ve studium tajných věd. Nakladalel Hejda Tuček v Pra ze. * MUDr. Ant. Heveroch: Diagnoslika cho rob duševních. Pro mediky a praktické lékaře Nakl. Hejda a Tuček v Praze. *»Slánský Obzor«. Roč. XII. Věstník musejního a literárního spolku »Palacký«. Red. Petr Hrubý Nákladem spolku »Palacký« ve Slaném. * »Dílo«, časopis Jednoty výtvarných uměleů v Praze, red. Dr. F. X. Jiřík, č. 7. a 8., obsahuji řadu obrazů L. Kuby, jenž své umělecké stanovisko vykládá. V illustrační části obsaženy jsou reprodukce prací uměleckého průmyslu. Do textu zařadéno též několik ukázek studií L. šl. kunowskiho. Čísla vy daná tvoří samostatný celek
#20 alto_textblock #20
Národní hospodář.
#21 alto_textblock #21
K reformě občanského zákona. Čtvrleční debatní večer národohospodářské spo lečnosti věnován thématu vysoce časovému i význam nému, ale i důležitému: olázce reformy občanského zákona. Revisní proudy nabývají značné síly a pro- nikavosti a jest tedy vhodno o otázce plně se infor movati. Schůzi četně navštivenou zahájil předseda společnosti doc. p. dr. Jos. Gruber. Referent par dr. Samek, koncipista obchodní komory pražské Od mnoha let ozývaly se hlasy jednak po opravě některých předpisů všeobecného občanského zákon- níku, jednak i po doplnění jeho. Se stolic učitel ských, od politiků, právníků prak tických i výdělkových tříd. Teprve v době přílomné stal se další krok ve věci této. K podnětu presidenta říšského soudu dra. Ungra, ve článku »K revisi všeobecného občanského zákonníka«, uveřejněném v G.dnhutově časopisu v dubnu t. r., dosadil ministerský předseda jako správce ministerstva práv komisi k revisi jmenova- ného zákonnika. Za členy komise povoláni kromě Ungra, který byl požádán za převzelí předsednictví Randa, Steinbach, Klein, Schey a Madeyski. Jak z projevů Ungra, Steinbacha, Kleina i Randy souditi lze, nepomýšil se na vypracování nového všeobecného ob anského zákonníka, nýbrž na revisi některých předpisů jeho, které ukázaly se býti za staralými, nepřiměřenými i škodlivými a dále n doplnění zminěného zákonníku v některých směrech Co se pak způsobu týče, dlužno vyčkati dalšího Některé části revidovány budou asi korrekturou slov a věl, jině snad úpravou celého institutu. Jakmile komise osnovu vypracuje a ministerstv bude mocí s ní souhlasiti, bude osnova předložena širší komisi, do níž mají býti povolání praktičti právníci, vástupci průmyslu, obchodu a ostatníeh tříd hospodářských. Komise má však právo slyšeti kruhy tyto kdy koliv a přijí ali od nich příslušné návrhy a petice. Účasti veřejnosti v léto otázce docil se všestrannějšího a důkladnějšího uvážení různých předpisů obecného soukromého práva, práce se usnadní a také urychlí. Mohlo by se zdati, že soukromé právo nemá se zájmy národohospodářskými a sociálními, tedy ve řejnými, co dělati. Jest pravda, že soukromé právo pořádá ony životní poměry, které v první řadě pro individuum maji význam a jsou podkladem jeho činností hospo- dářské i styku jeho s jinými hospodářskými sub jekty, ve kterých zájem jeho v první řadě do popřed vystupuje, to jest poměry majetkové (věcné i osobní a rodinné. Nicméně způsob úpravy těchto poměr dotýká se často zájmů veřejných a v tomto směru přicházejí závažnější ony zájmny ke slovu, žáda jíce v různých dobách a na různých místech a za růz ných poměrů ostatních také zvláštní úpravy někte- rých poměrů soukromoprávních. Posuzujemeli právo platné, vidíme jasně se v něm obrážeti ideu volnosti hospodářské a rovnosti na poli soukromého práva protivou k politické ne- svobodě individuí v době vydání jeho. Toť duch jeho, duch liberalistický. Přes to však zatkaváme se v něm s předpisv. ntere Be svobodou vlastnictví. ziulouvy a pod. nedají se srovnati. Vyloučiti plat- nost jejich není ponecháno vůli soukromé. Patrně z loho důvodu, aby zájmy vyšší, zejmena mravnost, náboženství i národohospodářské zájmy nebyly ohro- ženy. Důkaz toho, že při úpravě soukromého práva dnešního brány byly zájmy všeužitečné také v úvahu. A v tomto směru, myslím, že naše doba pokročila valně dále, právě tak, jako jsme nezůstali lpěti na dogmatech liberalistických ve všech směrech. Diky národohospodářské a sociální theorii — vystupuje národohospodářská a sociální stránka mnohého řádu soukromoprávního jasněji v popředí; pronikáť čím dále tím více správný názor, že právo soukromé jest produktem různých poměrů, v první řadě ho- spodářských a sociálních a že po télo stránce dlužno věnovati úpravě soukromého práva náležitou pozor- nost. Kdož by dnes o tom pochyboval, že nepřimě- řený způsob ochrany toho neb onoho zájmu sou- kromého jest příčinou některých nežádoucích zjevů národohospodářských a sociálních a že s drubé strany možno a žádoucno jest zjevům těm odpomoci vhodnější úpravou jeho? Poněvadž pak zkušenosti se všeobecným občan- ským zákonníkem během bezmála 100 let učiněné ukázaly, že mnobé předpisy jeho nevyhovují zájmům národohospodářským a soctáním, jest potřeba revise plně odůvodněna. Avšak v první řadě bude třeba vyjíti vstříc národohospodářským a sociálním zájmům. ma-li revisi zabezpečeno býti předem vlídně přijel V zájmu národohospodářském a i sociálním za- jisté jest přiměřenou úpravou práv k věcem a ze- jmena ke kapitálům výrobním umožniti a poku možno podporovati výrobní činnost hospodařících individuí. Nejdůležitější slatky hospodářské poskytuje nám půda a to pod rukou hospodařícího rolníka. I jest v zájmu rolnictví všeho i populace veškeré. aby půdě dostalo se zůrodňujícího kapitálu, který ona k rozvoji jejich odvětví hospodářských v mno- hém směru zapůjčila; dále jest třeba, přinéstiji živly podnikavé, zabezpečiti racionální hospodaření s půdou a zachovati zdravý a v politickém ohledu velice důležitý stav rolnický Těmto naléhavým požadavkům dlužno tudíž vy hověti a to jednak tím, aby umožněno bylo nabý vání panství nad půdou za účelem vzdělávání jejího ve formě rentových statků, pak-li nabyvatel nemá dostatek kapitálu, aby nabyti mohl plného vlastnictví tohoto výrobního kapitálu, dále aby dluhy pozem kové měly skutečné povahu dluhů pozemkových ne kapitálových. Neméně jest třeba upraviti náleži tým způsobem poměr vlastníka, resp. držitele půdy k těm, kdo z reálních břemen nárok na jisté část výtěžku z půdy mají; zejmena tak často na venkově se vyskytující právo výměnkářské, jehož úprava jeso žádoucí v zájmu hospodáře i výměnkáře. Zejmena však jest třeba poskytnouti náležitou ochranu pach týři, aby mu zabezpečen byl výnos obětí práce i ka pitálu na půdu cizí, aby nebyl vysazen možnosti vy hostění libovolného z půdy, k němuž zištné zájmy vlastníka, jakmile půda více vynáší následkem lep šiho hospodaření pachtýře nežli jeho, tohoto dvoj násob ponoukají. Ochrana pachtýře nejenom jes plně odůvodněna ideou, aby práci zaručeno bylo te ovoce její, nýbrž i tím, aby nebyl zdržován od meli orací a nebyl sváděn k vymrskávání půdy. Podobně jest třeba řešiti naléhavou otázku za jištění pobledávek stavebních živnostníků. I tito zvelebujíce věc — dům — přispívají ke zvětšení hodnoty její. Jest spravedlivo, poskytnouti jim právo věcné k věci, kterou oni spoluvytvořili, jako jes tomu v případu specifikace věcí movitých v práru římském. Jen tak bude jim umožněno, dojíti uspo kojení náležitého svých nároků, nedostalo-li se jim toho od objednatele. Pouhým poskytnutím obligač ního nároku zájmy jejich nejsou dostatečně chrá Podobně jako jest v zájmu národohospodářském podporovati výrobu zemědělskou, tak jest a snau ještě více třeba podporovati i výrobu průmyslovou živnosti vůbec. Pak li že absolutní panství nad půdou státem propůjčeno a chráněno jest k účelům země dělským, pak jest z těchže důvodů národohospodař ských odůvodněno, ponechati stejné panství nad půdou, které se užívá k účelům průmyslovým živnostenským a neklásti výkonu práva vlastnického vlastního neb cizího jiné meze, nežli které skutečne a převažující zájmy všeužitečné vyžadují. V tomto směru zákony naše, chtějíce těmto zájmům ochrany poskytnouti, překročily zase pravou míru. Neb nejen na ochranu bezpečnosti a zdraví, tedy zájmů skutečně všeužitečných, nýbrž i z důvodu toho, aby sousedstvo nebylo rušeno a obtěžováno, stěžují zři zování závodů živnostenských. Jest však to zájem všeužitečný, aby soused ani dost málo nebyl rušen? I jest naléhavě potřebí, aby v zájmu průmyslu a živností vůbec opraveno bylo přiměřeně sousedské právo a to v tom směru, aby výkonu práva vlastni ckého naznačeným způsobem nebyly kladeny meze. když jde o nezávažné obtěžování a rušení. Ano neváhám tvrditi, že zřizování živnostenských závodo jest národohospodářsky tou měrou důležito, že jes odůvodněno, aby za účelem zřízení a úspěšné čin- nesli závodů živnostenských ustoupily nepatrné zájmy soukromé — na př. služebnost, jim v cestě stojící— ovšem za přiměřenou náhradu. Přejděme nyní ku právu dědickému. Řečník vy slovuje se proti neomezeně volnosti testování. Om ziti ji ve prospěch jistých osob a jistých účela jes
#22 alto_textblock #22
něny.
#23 alto_textblock #23
zajisté žádoucno a to jednak tím způsobem, aby povinný díl těch, kdož ho dnes mají, byl zvětšen jednak tím, aby přiznán byl i manželu pozůstalému a konečně i dětem nemanželským i s matkou jejici naproti otci, v případu, že tento nemá přirozených potomků manželských. Z týchž důvodů národohospodářských a sociál. ních jest třeba také omeziti právo intestátní na menší kruh příbuzných. Dalecí přibuzní nemají zajisté ani nejmenší zásluhy o zůstavitele ani o jmění jeho. (Dokončení.)
#24 alto_textblock #24
Z pražského trhu obilního. Zahraniční zprávy jsou poněkud pevnější. Vzhledem k tomnu, jakoži vzhledem ke zdrželivosti producentů, kteří na ven- kovské trhy málo dovážejí, žádali majitelé zboží na naší včerejší plodinové burse za pšenici a žito vyšší ceny, jež však byly povoleny jen z části. Úřadní zá- znam byl zvýšen pouze u pšenice skrovnější jakosti o 5 hal., jinak zůstal nezměněn K 10.90—11.30 Prahy. Z cizí pšenice byla prodávána pouze morav- ská žlutá za K 10.95 na dodání z Prahy. Obretys žitem nebyly čilejší. Koupěchtivých bylo by dosti, a - nabízené zboží bylo omezené. Z Prahy znamenalo K 8.00—8.25. Po ječmenu byla uspokojivá poptá vka. Ceny prostředních druhů dodržely, kdežto jemné ja- kosti poněkud zlaciněly. Cena prostředních druhů K 8.50—8.85 byla snadno k docílení, ale naproli tomu bylo lze pro jemné a vybírané zboží jen těžce nalézti kupce Nabídke ovsa neuspokojovala, poptávka po něm se strany místních konsumentů se zlepšila Smýšlení jest upevněné, ceny K 7.10—725 z Prahy snadno k docílení. Následkem vysokých amerických kursů pšeničných požadavky za kukuřici z Le Platy podstatně stouply a byly placeny o 15—20 hal. vyšší ceny. Z Ústi znamenala K 7.45—7.55, z Prahy ná- draží K 8.00—8.10. Repka jest při klidném smýštení bez obchodu. Pohotové zboží bylo pod záznamem úřadním K 12.60—12.90 marně nabízeno. Ceny čer- veného jeteie dodržely, bílý jetel jest při nepatrné nabídce stále chabý Jednání o obchodní smlouvě německo-rakouské Hrabě Posadlowsky vrátil se tedy Pešti če Vídně V poradách odhorných zpravodajů bude dále po kračováno. A stál provázeny porady týmž význnč- ným rysem: zatím, co se ve Vídni neustále mluv o četných překážkách, o řadě nerozřešených bod setrvává berlínský lisk na svém optimistním st- novisku, zabarveném tak výmluvně vědomím mo censké převahy celé těto akce. Fatrně nemíjí se tento fakt s účinkem i na Videň. Vládní „Fremdbl.“ aspoí prolamuje pessimism vídeňského nazírání nler z části. Dle jeho sdělen byly v dosavadních pora- darl, zmceněpců Německa a Rakouska celní tarify obou států projednány, takže možno druhé čtení po- kládati skončeným. Při tom ovšem — cilujeme dále — bylo nutno následkem neuspokojivého výsledku vyhraditi konečné rozhodnutí o řadě položek dalším poradám, tedy třetímu čtení. Nicméně nutno míti za to, že v druhém čtení překonána přece jen čásť rozporů, které se tak mocně vyskylly v prvéme čtení, v Berlíně konaném. Zatím ukončení ta- riíního vyjednávání umožňuje, aby pokračovaly ko- mitéty, jimž uloženo projednati některé speciální otázky a prováděcí nařízení pro smluvně první část. ve svých poradách. K dalším poradám přijíždějí do Vídně uherští referenti veteriný !š tí. — Z toho tedy patrno, že rozpory, které v Berlině se vyskytly, byly z části překonány a ž.. těžisko jednání lkví v olázce velerinářské. Současně usuzuje „Ben Tgbl.“ z brzkého návratu Posadowského do Vídně. že dohoda s Uherskem jest hotova t. j. že cesta k roz- řešení uvedené otázky nalezena. Zdá se tedy, že oplimism berlínský byl oprávněnějším a že se oplr o lepší informace než zvěsti vídeňské, které ostatek obostřeny zřejmou tendencí zastříti málo výhodné postavení Rakouska v nynějším jednání. Mluví se pessimistně o vyhlídkách porad proto, aby se po- zději mohlo tím hlučněji mluviti — o pevné ochraně, které se dostalo zájmům hospodářským této říše, dle známého receptu ... Že bursa nechová se při tomto stavu porad klidně, je dáno samo sebou. Má za sebou vzrušené chvíle. Stačila k tomu pouhá domněnk o tom, že Německo žádá jako ekvivalent za ústupky co do vývozu dobytka z Rakouska do Německa sní- žení železářských cel. Na nich vybudován dnešní kartel a jeho cenová politika. Na tomto umělém podkladě spočívají v podstatě jeho úspěchy finanční a ještě více spekulační úspěchy jeho vůdců. Když provedeno soustředění v českém průmyslu železář- ském, když psáno tak nadšeně o technických zdoko- naleních alpské báňské — co tu bylo pyšných tvrzení, že železářský průmysl uveden na výši výkonnost a zdatnosti průmyslu německého. Ovšem: nálada bursy tím rozhodně se lepšila, tím více, že vývody tyto doplňovány výsledky finančními, které ovšen. přivo- děny v prvé řadě — bezohlednou cenovou politikou kartelu... A sotva že se vyskyme domněnka o snížení cen železářských, sotva se rovná půda alespoň úvaze o tom, že by tedy mohl tak technicky vyspělý prů- mysl osvědčiti svou zdatnost i za vlivu usnadněné soutěže cizí — hle: jaké to znepokojení! Což jsou zapomenuta pyšná slova o úspěších? Ostatně: ne- jedná se přece o prolomení ochrany vůbec, nýbrž jen o její snížení! A tak podává tato episoda pěknou illustraci k vývodům o technickém povznesení, o sou- těžnosti průmyslu atd., illustraci, která opět polvrzuje starý náš názor, že kartel železářský jest kartelem zaručujícím v prvé řadě spekulační úspěchy svého vedení... Tato maxima jeho by ovšem byl. zmen- šenou ochranou citelně prolomena a odtuč celý no- plach. Vývoj hospodářský by ovšem prolomením tímto úhony neutrpěl Snížení cukerní daně v Belgil. Z Brusselu se oznamuje: Finanční ministr deponoval osnovu zákona. kterou se snižuje cukerní spotřební daň trvale s 51.75 na 20 fr. Nová tato daňová sazba zavedena n zkoušku od srpna 1903 a důsledkem její stoupla do- mící cukerní spotřeba ze 60 na 80 mill. kg. — Jak patrno, jsou důsledky pronikavého snížení cukern daně a tím i ceny stejny: všude roste k prospěchu průmyslu spotřeba. Jen u nás tento skutečný dobrý příklad následován nebyl. Přinese změna v minister- stvu financí i tu nápravu a obrat Cukerní statistika rakouská za říjen.. Při postu- pující hausse připadá datům cukerní statistiky značný význam i doplňujeme tudíž včerejší stručné údaje o statistice ústředního cukerního spolku rakouského. Čistá výroba byla (v tisících q) o 1005 menší v hod- notě cukru surového než v říjnu lonském; z úbytku výrobního připadá 836 na Předlitavsko a 169 na Uhry. Vyvezeno bylo 471.000 q. čili o 279.000 méně než loni, z čehož připadá na Předlitavsko 186.000 na Uhry 93.000. Pokles vývozní přivoděn jenak zastavením dopravy labské, jednak menší po- třebou vývoznu. Vyvážena byla veskrze skoro rali- náda, prolože surový cukr kupován domácími rafine- riemi. Spotřeba, jak bylo se lze naditi, značně klesla a činí v hodnotě cukru surového pouze 330.000e proti 524.000 q v říjnu lonském. Přes tato nepřiznivá vývozní i spotřební data jsou zásoby následkem malé výroby menší než loni a činí v hodnotě cukru su- rového 2,817.000 q proti 3,617.601 q loni. Z dopravní stalistiky. V měsíci záři dopraveno rakouskými hlavními i místními dráhami 15.779.648 osob a 9,672.349 t. zboží, začež přijale 58,984.688 K (za 1 km. 2854 K). V tomtěž měsíci 1903 činily příjmy 59,770.391 K tedy na 1 km. 2929 K. Jev sa tudíž letos úbytek příjmový na 1 km. 2.69%. V prvých devíti měsících letošních dopraveno uve- denými dráhami 131,234.003 osob a 80,38 1.709k