#1
alto_textblock
#1
12. listopadu 1904
#2
alto_textblock
#2
Přiloha „Národních Listu
#3
alto_textblock
#3
k čislu 313.
#4
alto_textblock
#4
Strana 9.
#5
alto_textblock
#5
Z literatury.
#6
alto_textblock
#6
Knihovny.
22. Nejedná se mi tentokrát ani o knihovny
veřejné, ani o bibliografie, ani o bibliotéky —
o nijaký z těch velkých podniků, v nichž bývají
shromažďovány tištěné poklady i smetí ducha.
Snad připadne vám i trochu malicherná ta
starost o skříň nebo polici, ve které uchováváte
doma své knihy a snad by bylo při naší sklon-
nosti k cizím vzorům lépe, referovati jen o tom,
jak anglický, francouzský a německý umělecký
průmysl ruku v ruce s umělci a literáty snaži
se od let s vážnou důkladností řešiti otázku,
jak lze nejpraktičtěji, nejvkusněji a nejúčelněji
v soukromých bytech uchovávat knihy. Avšak
pro toho, kdo má knihy vskutku rád, nen
takových omluv potřebí. Všechno, co souvist
s knihou, ať je to vazba, obálka, schránka pro
knihy, má býti účelně a důsledně řešeno —
jako konečně pro člověka myslivého a prakti-
ckého vše ostatní, co tvoří součást jeho denního
života. V tom máme — nejen my, konsumující
obecenstvo, ale, a hlavně, naši čeští dodavatelé
výrobci i obchodníci — ještě velmi daleko do
cizích národů, v té důsledné praktičnosti živolní
v té energické vážnosti, s kterou třeba upravo
vali a říditi všechny i nejdrobnější delaily den
ního žití v souhlase ne s okamžikovou náladou
s vlastní pohodlnosti a požitkářstvím, ale s obecně
prospěšnou účelnosti. Hleďte si opatřiti cokoliv
doma trochu účelněji a promyšleněji, než jen
abyste šli do prvního krámu a koupili, cc vám
prodavač podá, jen když je to »laciné« a modní
a uvidífe, jak těžko je u nás sehnati na pohled
nejběžnější drobnost.
A kupujeteli knihovnu na své knihy —
tu už raději vůbec nekupujte. Rád bych věděl.
kdo vymýšlí ty zasklené, zamřížované, na půl
metru hluboké obludy, plné massivních »posu-
novacích« polic, plné říms, nalípaných lišt.
soustruhovaných »ozdob«, praskající po léta pod
tihou knih, které jsou pravidelně buď velké neb
malé do těch nemožných příhrádek. A to ještě.
počítáte-li se sty korun, dostanete aspoň kus
nábytku, přiměřený úpravou a vypracováním
ostatnímu, co máte v pokoji — nemluvě o těch
darmo drahých »bibliotékách«, z kterých se pak
v domácnosti časem stávají šatníky na dětské
prádlo, skříně na nádobí, na šaly.
Praktičtí Američané vymyslili praktický
způsob, jak skládat domácí knihovny z malých
skřínek přesně do sebe zapadajících a doplňo-
vat tak skříň postupně s přibývajícími knihami
a jim přiměřeně. Ještě praktičtější Némci hned
si zimitovali americký patent, třeba že hodně ne
praktičtějším způsobem, ale mají aspoň výrobel
domácí, ovšem stejně nevkusný jako je amě
Pro bohatého člověka, který má vkusa
obratného kresliče není otázka, jak zařídit si
knihovnu, nijak obtižná. Ale pro drobně lidi
opravdu není bez významu. Bylo by opravdu
záslužné, kdybychom nějakou veřejnou soutěží
získali několik domácích praktických typů na
domácí knihovny, v nichž by zároveň bylo
místo na nevázané dosud časopisy a brožurky
a schránka na ukládání důležitějších listin. Do
kud takových dobrých vzorků nemáme, nezbývá
než svépomoc, nekupovat nikdy knihovnu hoto-
vou a dříve než knihy. Pořizovat prostou, ne
zavřenou skříň teprv, až je do ni dostatečně
knih pohromadě, přiměřovat přihrádky na knihy
do výšky i do hloubky a nutit řemeslníky
obchodníky k tomu, co je dávno jejich povin-
ností: ne aby jen bezhlavě imitovali, co jim
padne do rukou a každou práci, která není
nejprostší šablonou, považovali za rozmar kup
cův, jejž třeba jej nechat draho zaplatit, ne
aby vskutku praktické a pěkné cizí výrobky
prodávali jako drahocenné zvláštnosti, ale aby
snažili se vytvořit si vlastní prací své praktické
a účelné typy, které pak vyráběny ve velkém
svou praktičností a účelností vytlačí imitovaný
výprodejní brak neumělých řemeslníků a hoj
ným odbytem snesou i nízké ceny. Bohuže
však že u nás vkus, spojený s účelnosti a do
brou prací, platí za vzácnou — a drahou vý
#7
alto_textblock
#7
rieký.
#8
alto_textblock
#8
jimku.
#9
alto_textblock
#9
České spisy.
* Karel Lustig: Žena. Ze sbírky „Na cestu
živolem“. V Soběslavi; nákladem vlastním. Cena
60 h. Známý autor populárních vychovatelských spis-
ků sebral v tuto nevelkou, ale závažnou knížku mi-
nění a výroky nejčelnějších spisovatelů a myslitelů
o povolání a vychování ženy, stále přihlížeje k veli-
kému úkolu ženy v národě českém. Spisovatel vy-
chází z přesvědčeni, že „každá žena přizpůsobenn
jest jak po stránce tělesné, tak i pudy svými, chout
kami, schopnostmi, náklonnostmi svými k tomu, aby
se stala matkou. Jest ženou teprve, když jest matkou.
Ženský život je pustý, nevyplní-li jej činnost, starost
o jiné — láska mateřská.“ Knížka zasluhuje, aby
byla hojně čtena našimi ženami
* E. St. Vráz: Cesty světem. Svazek III. Čína
V Praze, 1904. Bursík a Kohout
Šťastná náhoda přála neunavnému výzkumci na-
šemu, že zavítal na své asijské cestě do hlavníhoa
sídelního města říše čínské, Pekina, právě v tak vhod-
né chvíli. Vzpoura fanatických boxerů byla přemo-
žena, město osazeno vojsky mocností a v císařských
palácích, císařovnou-vdovou i císařem a vším dvorem
opuštěných, vládl mocí téměř neomezenou „světový“
maršál, hrabě Waldersee. Vzácné této příležitosti, prv
v dějinách, o níž není lze říci, vyskytne-li se po druhé,
využitkoval cestovatel plnou měrou. Podařilo se mu
prozkoumati tajnosti Zakázaného města, sídla císaře
i jeho dvora, jež dosud s plným úspěchem jak millio-
nům svých poddaných tak i cizincům naprosto byly
uzavřeny. Vráz maje dovolení velitelů spojeneckých
posádek prošel opětovně prostorami rozlehlého pa-
lácového a parkového souboru, význačného zvláštní
čínskou nádherou. Krajan, lékař válečného loďstva
dr. Čoudek, zhotovil k rukoum cestovatele čelné foto
grafické snímky, jež po dlouhou ještě dobu budou
podávati jedinou asi představu o místech říše středu
nejtajnějších.
Zkušenosti přebohaté uložil Vráz v nejnovějším
svém díle. Jest to samostatný pokus, vylíčiti život čín-
ský na základě vlastních pozorování a samostatně po-
jalá monografie čínské residence, tudíž vzácné obo
hacení naší lidovědné a zeměpisné literatury. Vráz
zkoumá duší Číňana vznešeného i nízkého, měv k to-
mu dosti příležitosti častým osobním stykem se všemi
vrstvami, ba i s princi domu císařského a majiteli
„žlutých kazajek“ i pávích per. Úsudky jeho jsou
objektivní a ve mnohých příčinách Číňanům i blaho-
volné, jakkoli nezavírají se před výstřelky povahy
národni. Čtenář, pohrouživ se v zajímavé líčení, úžásá
nad dnešní činností čínského starověku, i s hrůzou
odvrací se od pověr a šeredných dle názorů našich
zvyků, které v Číně odívají se rouškou náboženských
povinností a právních ustanovení. Návrat Vrázův dál
se z Číny přes Koreu, Vladivostok a Sibiř. Jest velice
želeti, že nebylo možno Vrázovi věnovati péči stejně
zevrubnou i krajinám dnešního zigantského zápasu.
* Tereza Nováková, Jan Jílek. Nakladate
Jos. R. Vilímek. Román z doby české protirefor
mace ke konci XVIII. století v chudičkých krajích na
Litomyšlsku a Poličsku, kdež obyvalelstvo nejhou
#10
alto_textblock
#10
ževnatěji vzdorovalo vítěznému katolictví. Pronásle-
dování kacířů prováděno zde s největší krutostí až
do samého vydání tolerančního patentu. Hrdina.
nadšený přivrženec víry svých otců, prchne do
Saska, aby se mohl oddati službě Kristově dle svého
svědomí. Později vrátiv se do Čech, aby odvedl do
ciziny některé svoje souvěrce, zajat a po mnoho
let v žaláři mučen. Autorka zná kraj a lid východ
ních Čech, líčení povah jest dokonalé.
* Božena Němcová, Babička. Nové vydání
kritické přehlíží a pořádá dr. J. V. Novák. Sebrané
spisy díl II. Nakladatel I. L. Kober. Není právě
chloubou pro naše vydavatelstva, že na kritické vy-
dání autorky takového významu musili jsme čekat
třicet let po jeji smrti. Za to nyní vychází hned ně-
kolikeré »krilické vydání«. »Babička« měla býti již
dávno tím způsobem vydána.
* Vítězslav Hálek, Vybraná prosa. Sv.
a II. Naše klenoty sv. 9. a 10. Nakladatel »Máj-
Oba svazky obsahují významné ukázky prosy Hál
kovy, zejmena z doby, kdy od ryziho romantismu
se obrátil k líčení skutečného života. Vedle povídel
v nejširších kruzích oblibených »Na statku a v cha-
loupce« a »Poldík rumař« obsahuje prvý svazek
»Příhody na Bosporu« a »Cestopis na Oupor«, zna-
menité líčení přírody. Druhý svazek »Pod dutým
stromem«, »Domácí učitel«, »Student Kvoch«a
»Husar«, tedy vskutku nejlepší povídky pěvce »Ve
černích písní«.
* Selma Lagerhoelova. »Psanci« a jiné
povídky. Přeložil Hugo Kosterka. Nakl. » Máje
Autorka náleží k nejduchaplnějším současným vy
pravovatelům švédským a tato vlastnost jeví se neje
ve velkých její románech, ale i v kratších její po
vídkách, kde dociluje značných účinků svým sou
středěným slohem. Mimo úvodní povídku »Psanci-
obsahuje knížečka ještě »Pověst o Reorovi«, »Mat
čina podobizna«, »Román rybářky« a »Legenduo
ptačím hnízdě«, vesměs povídky ostře pointované
s dokonalou charakteristikou různých prostředí
bezprostředním dojmem životní pravdy.
* MUDr. Jan Dvořák. Poměry všeobscných
veřejných nemocnic venkovských v královatví českém
na počátku 20. století a potřeba časových reform.
Lidové rozpravy lékařské. Pořádá MUDr. Ladislav
Haškovec. Rada V., sv. 8. Nakl. J. Otto. Autor,
ředilel kr. české zemské porodnice, hledí důkladnou
publikací dosíci trojího účelu: poskylnouti celkový
obraz o vzniku, vývoji a stavu veřejných nemocnie
venkovských v nynější době, dále přesvědčiti o ne-
zbytné potřebě rad kální jich opravy a za třetí po-
dati materiál pro časové reformy.
* Kristus! Bůh! Několik upřímných slov o váž-
ných věcech. Podává František Prokop.
V Praze 1904. Nákladem katolického polku lidového
V komisi Cyrillo Methodějského knihkupeetví. Zají-
mavý dokument doby! Zpověď inteligenta, který
samostatně, na základě vlastních zkušeností a vlast-
ního přemyslu se propracovává spoustami moděrních
názorů a theorií, svého osobního náboženského i ná-
rodního přesvědčení. Forma ne tuze umělá, anih
zvlášť lahodná, ale poulající naprostou nepokrytostí
snahy po pravdě. Člení povzbudivé, vhodné měně
pro čtenáře širšího, jako spiše pro vzdělance, literáty.
umělce a inteligenty tvořivě, chlivé dokladů duchov-
ního vření doby, ne-li přímo toužící po srovnání
příbuzných duševních pochodů — vlastních.
* Kráska z hor. Povídka z Podkrkonoší. Napsala
Květoslava Řezáčová Semonická. Prvotina autorky
zamlouvá se původní myšlenkou; vykazuíe zanonný
pečlivý výraz, určilý 2ej. zabíhajíeí do života ven-
kovahano 1 městského. Kráska z hor, dcera učitelova.
sympatická hrdinka, po nezbytném mravním zápase
na konec dochází vítězství, jak morálka širokého
čtenáře žádá.
#11
alto_textblock
#11
Z českých listů.
* V prvním čísle »Českého Světa« počíná F. V.
Krejčí přehlednou stať o vlivu francouzské literatury
na literaturu českou slručným a výstižným výčtem
historických, literárních a překladových styků.
»Divadlo« k podzimnímu svátku mrivých upravilo
pěkné upomínkové číslo s podobiznami mrtvých
herců a s fotografiemi jejich rovů, připojujíc k obráz-
kům případné upomínky na ně.
»Volné Směry« dokončují v posleduli dvojse-
šitě osmého ročníku »Poslední přednášku Leonarda
da Vincího v Akademii milánské (1499).
V »Lumíru« V. Hladík píše o mládeži naší
cizí a žádá, aby naše mládež úsilněji se vzdě lávala
na osvětě cizích národů, aby stala se schopnější pro
život, vzdělávala se na zkušené obchodníky, tech-
niky, průmyslníky a hospodáře. »Ani folklor, ani
housle slavných našich virtuosů... ani velkolepé
slavnosti národní nás neučiní mocnějšími a silněj-
šími, nebudeme-li zároveň bohatšími a vzděla nějšlmi.«
Čtenář.
#12
alto_textblock
#12
Slovanské spisy-
#13
alto_textblock
#13
* V. V. Vereščagin, „Na vojně v Asii a v Ev-
ropě“. Z ruštiny přeložil V. Červinka. Úvodem opatřil
K. B. Mádl. (Světová knihovaa čís. 410
až 419.)
Slavný ruský malíř, který na palubě Petropavlov-
ska nedávno nalezl tak neočekávanou smrt, konal pro
výtvory svého umění rozsáhlá studia v dešti graná tův
a kulí, jak svědčí na výsost poutavé vzpomínky, jež
roku 1898 tiskem vydal. Neveliký svazeček, tuto pe-
člivě na česko přeložený, obsahuje zkušenosti Ve-
reščaginovy z výpravy samarkandské r. 1868, z Huldže
r. 1869, z Džurdževa a z lábora mladšího Skobeleva,
s nímž účastnil se umělec slavného vánočního přechodu
Balkánu, z 1. 1877 a 1878. Není to román ani povídka,
nýbrž osobně zažité příhody znamenitého pozoro-
vatele. Aby zachytil pravý kolorit přírody bojem a
vřavou rozrušené, neváhá umělec, fanatik dojmu,
vrhati se v okolnosti, jakým dle možnosti vyhýbá
se i nejsrdnatější vojín. Zápisky mluví tak pravdívě,
přesvědčivě a při všem lahodně, že čtenář nerad
odkládá tu knihu. Jsou tu zachyceny momenty ze sku-
tečného života, dojmy znamenitého umělce, hlubo-
kého pozorovatele i člověka, Slovana i Rusa, odko-
jeného vzdělaností světovou. Bystrozrak autorův ob-
jevuje sympatické rysy i na zjevu nejdivočejšího
světoborce, Tamerlána. S pravou ruskou prosto-
duchostí vypravuje Vereščagin zažilá dobrodružství.
vzpomíná přátel, kteří nyní mají důležité úkolyv
krvavém boji mandžurském, padlého nedávno generála
hraběte Kellera, admirála Skrydlova i generála Kuro-
patkina, tehdáž náčelníka štábu mladšího Skobeleva
Věcný úvod prof. Mádla, podává čtenáři vítaný obraz
umělecké činnosti mistrovy.
r.
#14
alto_textblock
#14
Ze slovanských listů.
* Nový professor literatury na universitě ivov-
ské dr. Kallenbach, dříve bibliotekář hr Krasinských
ve Varšavě, postoupil někdejší své místo krakovskému
historikovi Štanislavu Ketrziňskému, je
muž krakovská obec vědecká uspořádala čestný večer
na rozloučenou.
* Uměním v tisku obírati se bude příšt
odborná výstava v Krakově, počínající dnem
5. prosince t. r. v paláci hr. Czapských.
* Ve Varšavě vešly v oblibu přednášky, do-
provázené Filharmonil. Četně navštívena byla
přednáška dra. W. Rabského o Griegově » Peer Gyntu«.
jehož skladby Filharmonie řízením našeho krajana
L. Čelanského předvedla.
* V návalu podrážděnosti rozbil polský s och a
Lewandowski ve Vídni svoji sochu Salome,
práci několikaměsíční. Vídeňská atmosféra tak roz-
rušila umělce. Táhne jej to do Paříže nebo do Italie,
kde doulá vytvořiti novou dokonalejší Salome.
* Polská škola v Paříži podle výroční
zprávy právě vyšlé uznána r. 1865 Napoleonem I
za ústav veřejnosti užitečný, s právem žádati o státní
podpory. Správu školy vede výbor polské kolonie.
Vyučovací jazyk je francouzský, předmětem hlavním
však je polská gramatika, literatura a zeměpis i děje-
pis polský. Záci mají totéž právo, jako gymnasisté
jiných úslavů. Za byt a stravu v ústavu platí asi
80 franků ročně, dodatek uhražuje správa školy
vládnoucí asi 822.000 franků. Loňský příjem byl
64.000 fr., vydání 61.000 fr. Škola vypisuje každý
rok stipendia pro další studia absoventů na školách
vyšších.
* Chorvatská veřejnost oslavila 50. narozeniny
romanopisce Ksavera Šandora Gjalského.
Kollegové péra i štětce oslavili zasloužileho publi-
cistu slavnostním banketem. Gjalškí pochází ze šlech-
tické, vlastenecké rodiny. Sám už v mládí borlivě se
účastnil národního ruchu; literárně činným je o
r. 1884. Jeho povídek a románů je řada, některé
jsou i do češtiny přeloženy. Psychologiekou analys
#15
alto_textblock
#15
předstihuje Šenou. Hrdiny voli ponejvíce ze sféry
šlechtické nebo úřadnické.
#16
alto_textblock
#16
Cizí oplsy-
Dr. Arnošt Muka: Die Grenzen des Ser
bischen Sprachgebiets in alter Zeit. (Jagičův Archiv
für Slav. Philolog. svazek 26., sešit 4.)
Tímto článkem určuje freiberský professorp
Muka, vůdce Srbů Lužičanů, hranice svého národa.
kam sáhal kolem r. 1000., než byl pokořen o
Němců.
Poněvadž prameny dějepisné nestačí, provád
určování filologií názvů místních, rozeznávaje dl
nosovek a dle souhlásek různě přesmyknutých, kte-
rým kmenem slovanským která mí ta byla osazena
Dle toho východní hranice Srbů Lužíčanů šlaz
Krkonoš Pruským Slezskem od pramene Jizery po
řece Hvidě (Oneis) až k Zaháni, odtud po řece
Bobře k ústí jejímu do Odry u Krosna, odtud po
Odře až skoro k Frankfortu nad Odrou.
Severní hranice šla odtud od vsi Wuric (Aurith)
na Odře k západu přes Přibor (Fürstenwald) ke
Kopjeníku (Köpenick), odlud přes Sosny (Zossen)
Želm (Baruth) do Dubné (Dahme), odtud po hranie
braniborsko-slezsko anhaltské k ústí Sály do Labe
odtud jihozápadně přes Koblou (Kalbe), Popelov
(Aschersleben). Nordhausen a Mühlhausen k hornímu
toku Verry a Fuldy v Hessensku.
Západní branice šla odtud k jihu po 10e poled-
níku Gren. k jihu, ale přesně se již nedá stanoviti
Zasahovala známé lázně Chýžice (Kissingen), Gorici
na Sále franské, dále baz (Wasserlosen). Winds-
heim. Cholm (Čolmberg), Grimschwinden, Schorn-
dorf, Windshofen a místa po řece Vranici (Wörnitz
k ústí jejímu do Dunaje u Donanwörthu. Mimo t
až v severových, král, würtemberském jsou osady
původu srbského.
Jižní hranice Srbů Lužičanů šla od pramene Ji-
zery po horách Ještědských, Lužických, Děčínských
Krušných, Stračích, Smrčinách a po Českém les
k Brodu na Řezné v Horní Falci, tedy celkem p
hranici Čech, jen že ve Fridlandsku, Hrádecku
Šluknovsku a Rumbursku bydlivali Srbové (župa
Záhvozdi).
U 16 osad po Čechách: Srhce, Srbeč, Srbic
Srby atd. hádá dr. Muka též na původ srbsko
lužický; jména tato však jako jména Charvátce
Teplic, Ml. Boleslavi, Roudnice mohou býti buď z
kmene staročeského nebo z Haliče.
Nyní spisuje dr. Muka veliký slovník dolno
lužický pří muohých jiných pracích pro Srby Lu
žické. Kéž ho provází při tom zdraví a větší účas
šťastnějších soukmenovců.
Fr. Tajrych.
#17
alto_textblock
#17
Z cizich revul.
* Oburské literatuře píše Meyer Benfey
v »Preussische Jabrbücher«. Jazyk Boerů není čistá
holandština, ale dialekt, promíchaný živly anglickým
i domorodými. V literatuře burské vyvinula se nej.
dříve lyrika. Nejprve po časopisech, až r. 1878 vyšla
samostatná sbírka veršů, anihologie bez udání autorů.
Dále došly obliby humoristická poesie a vlastenecké
písně. Těch v době bursko-angiické války mnoho se
vyrojilo. Pseudonym »Oom Jan« (Strýček Jan) doby
tu slávy. V prose novela, vesnická povídka a histori
cký i romantický román. I pokus o drama učiněn.
ale scenicky naivní. Hlavní známky literatury kur.
ské: zdravý, hodný vtip a vroncí taska k vlasti.
Mr. Penn.
#18
alto_textblock
#18
Bibliegrafie.
#19
alto_textblock
#19
* »Nová Česká Revue«, samostatný neodvislý
měsíčník pro sociální život, vědu a umění. Redaktoi
JUDr. Bohuslav Franta. Nakladatel F. Topič, knih
kupec v Praze. První sešit II. ročníku této revue
z pečlivé redakce dra. B. Franty, rady zem. výboru.
vyniká bohatým svým literárně cenným, časovýma
zároveň nejpestřejším obsahem, v němž setkáváme
se s nejzvučnějšími jmény našich spisovatelů odbor-
níků. Jest to: Jar. Vrchlický: Lyrism Gabriela
d'Annunzio; dr. Václav Škarda: Dvacet pět let činné
poliliky; prof. dr. Frant. Fiedler: Chamberlain či
Cobden?: V Tille: Očistec svatého Patrika; dr.
Ferd. Pantůček: Něco ze zákonoplodné činnosti
článku 14.; Jaroslav Hilbert: Pro Crillparzerovu Li-
buši; L. B. B.: Associace v průmyslu železářském
dr. Jos. Fořt: Schällle a fundamentálky: dr. Šimon
Kolařík: Komunistické názory o dělbě práce; dr. K.
R.: Politik staré školy; —ue—: Darmštatská urě
lecká kolonie a její účinky bospodářské: — ský
Usedlost obyvatelstva a nález říš. soudu o požadavku
českých škol ve Vídni. Forma článků zde vyjmeno-
vaných je každému přístupná, nerozvleklá a všechny
jsou v čísle ukončeny. Vydavatel i nová redakce
zasluhují, aby byli podporováni přispívateli i čtenáři
* Příručka praklické mineralogie (1. a 2. sešit
III. svazku »Knihovny školy našeho venkova«, kte-
rou vydává a řídí Josef Smrtka ve Velké Čerméu
Borohrádku) od prol. F. Uhra. V prvé části přehle
vědomostí theoretických, ve druhé analytický klíč
určování nerostů s vypsáním vlastností fysikálních,
chemických, naleziště, upotřebení a p. mimo poučnou
čásť o půdě a její rozboru.
* František Spravdouven: Ústava po
rušena. II. vydání. Nákl. Hejda a Tuček v Praze.
* Mag pharm. Bedřich Morávek: O šedi-
vění a barvení vlasů. Bibliotéka lékařských spisů po
pulárních svaz. XXIX. Nákl. Hejda a Tuček v Praze
* »Osvěta«. Vydává Václav V!če k. Roč. 34.
čís. 11.
* V. V. Vereščagin: Na vejně v Asii a
Evropě. Přeložil V. Červinka. Svělová knihovna
č. 416—419. Náklad. J. Otto v Praze.
* B. Perez Galdós: Marianela. PřeložilJ
V. Sládek. Světová knihovna č. 413 —415. Nákl
J. Otto v Praze.
* Tereza Novákova: Jan Jilek. Nákl. Jos
R. Vilímek v Praze.
* Jaroslav Vrchlický: Tiché kroky. Seš
3. a 4. Souborného vydání seš. 287 a 288. Náklad
J. Olto v Praze.
* J. Arbes: Romanetta. V. Seš. 1. a 2. Sebr
ných spisů díl XV. Náklad. J. Otto v Praze
*Rudyard Kipling: Vybrané povídky
Přeložil Josef Bartoš. Sešit 10. Anglická knihovna
řada II. seš. 144. Nákl. J. Otto v Praze.
* Nathaniel Hawtorne: Rudé písmeno
Přeložil F. Žílka. Seš. 1. Anglická knihovna, řada II
seš. 145. Náklad. J. Otto v Praze.
* MUDe. Jan Dvořák: Poměry všeobecných
veřejných nemecnie v království českém. Lidových
rozprav lékařských řada V., čís. 8. Náklad. J. Ole
v Praze.
* Brehmův živol zvířat. Dil II. Ptáci. Znovu pře
hlížel a upravil dr. Frant. Nekut. Třetí vydání. Seš
90—91. Náklad. J. Otto v Praze.
* »Život«. List pro výchovu v rodině, škole
společnosti. Ročník VI. Vydává Josef Pelcl.
* »Náš Dorost«. Zábavný a poučný časopis živ
nostenský. Ročník II. V Brně. Nákladem Zemské
jednoty živnostenských společenstev na Moravě. Ča-
sopis chce poučovati dorost o vědomostech, jež ne
jsou předmětem učebné osnovy na školách pokračo
vacích.
* J. H. Rosy: Zločin lékařův. Přeložil Arnoš
Procházka. V Praze. Nákl. J. R. Vilímka.
* Abigail Hedvika Horákova: Dolo
rosa. Drama o čtyřech dějstvích. — Josef Krato
chví!: Eva ze Závořic. Historický obraz v pět
jednáních. Repartoir českých divadel sv. 120—121.
Nákl. F. Šimá ček.
* Jozka. Příhody mladého dobrodru
ha doma i v dálném světě. Dospívající mlá-
deži vypravuje Jaroslav Šír. Nakladatel R. Promber
ger v Olomouci. Touha po širém světě zavede hocha
až mezi činské boxery a na konec vyléčeného zas
zpět do rodné země. V roucho ušlechtilého vypravo
vání poutavého děje vpleteno mnohé cenné poučení
* Dr. Karel du Prel: Záhada člověka
Úvod ve studium tajných věd. Nakladalel Hejda
Tuček v Pra ze.
* MUDr. Ant. Heveroch: Diagnoslika cho
rob duševních. Pro mediky a praktické lékaře
Nakl. Hejda a Tuček v Praze.
*»Slánský Obzor«. Roč. XII. Věstník musejního
a literárního spolku »Palacký«. Red. Petr Hrubý
Nákladem spolku »Palacký« ve Slaném.
* »Dílo«, časopis Jednoty výtvarných uměleů
v Praze, red. Dr. F. X. Jiřík, č. 7. a 8., obsahuji
řadu obrazů L. Kuby, jenž své umělecké stanovisko
vykládá. V illustrační části obsaženy jsou reprodukce
prací uměleckého průmyslu. Do textu zařadéno též
několik ukázek studií L. šl. kunowskiho. Čísla vy
daná tvoří samostatný celek
#20
alto_textblock
#20
Národní hospodář.
#21
alto_textblock
#21
K reformě občanského zákona.
Čtvrleční debatní večer národohospodářské spo
lečnosti věnován thématu vysoce časovému i význam
nému, ale i důležitému: olázce reformy občanského
zákona. Revisní proudy nabývají značné síly a pro-
nikavosti a jest tedy vhodno o otázce plně se infor
movati. Schůzi četně navštivenou zahájil předseda
společnosti doc. p. dr. Jos. Gruber. Referent par
dr. Samek, koncipista obchodní komory pražské
Od mnoha let ozývaly se hlasy jednak po opravě
některých předpisů všeobecného občanského zákon-
níku, jednak i po doplnění jeho. Se stolic učitel
ských, od politiků, právníků prak tických i výdělkových
tříd. Teprve v době přílomné stal se další krok ve
věci této. K podnětu presidenta říšského soudu dra.
Ungra, ve článku »K revisi všeobecného občanského
zákonníka«, uveřejněném v G.dnhutově časopisu
v dubnu t. r., dosadil ministerský předseda jako
správce ministerstva práv komisi k revisi jmenova-
ného zákonnika. Za členy komise povoláni kromě
Ungra, který byl požádán za převzelí předsednictví
Randa, Steinbach, Klein, Schey a Madeyski.
Jak z projevů Ungra, Steinbacha, Kleina i Randy
souditi lze, nepomýšil se na vypracování nového
všeobecného ob anského zákonníka, nýbrž na revisi
některých předpisů jeho, které ukázaly se býti za
staralými, nepřiměřenými i škodlivými a dále n
doplnění zminěného zákonníku v některých směrech
Co se pak způsobu týče, dlužno vyčkati dalšího
Některé části revidovány budou asi korrekturou slov
a věl, jině snad úpravou celého institutu.
Jakmile komise osnovu vypracuje a ministerstv
bude mocí s ní souhlasiti, bude osnova předložena
širší komisi, do níž mají býti povolání praktičti
právníci, vástupci průmyslu, obchodu a ostatníeh
tříd hospodářských. Komise má však právo slyšeti
kruhy tyto kdy koliv a přijí ali od nich příslušné
návrhy a petice. Účasti veřejnosti v léto otázce docil
se všestrannějšího a důkladnějšího uvážení různých
předpisů obecného soukromého práva, práce se
usnadní a také urychlí.
Mohlo by se zdati, že soukromé právo nemá se
zájmy národohospodářskými a sociálními, tedy ve
řejnými, co dělati.
Jest pravda, že soukromé právo pořádá ony
životní poměry, které v první řadě pro individuum
maji význam a jsou podkladem jeho činností hospo-
dářské i styku jeho s jinými hospodářskými sub
jekty, ve kterých zájem jeho v první řadě do popřed
vystupuje, to jest poměry majetkové (věcné i osobní
a rodinné. Nicméně způsob úpravy těchto poměr
dotýká se často zájmů veřejných a v tomto směru
přicházejí závažnější ony zájmny ke slovu, žáda jíce
v různých dobách a na různých místech a za růz
ných poměrů ostatních také zvláštní úpravy někte-
rých poměrů soukromoprávních.
Posuzujemeli právo platné, vidíme jasně se
v něm obrážeti ideu volnosti hospodářské a rovnosti
na poli soukromého práva protivou k politické ne-
svobodě individuí v době vydání jeho. Toť duch
jeho, duch liberalistický. Přes to však zatkaváme se
v něm s předpisv. ntere Be svobodou vlastnictví.
ziulouvy a pod. nedají se srovnati. Vyloučiti plat-
nost jejich není ponecháno vůli soukromé. Patrně
z loho důvodu, aby zájmy vyšší, zejmena mravnost,
náboženství i národohospodářské zájmy nebyly ohro-
ženy. Důkaz toho, že při úpravě soukromého práva
dnešního brány byly zájmy všeužitečné také v úvahu.
A v tomto směru, myslím, že naše doba pokročila
valně dále, právě tak, jako jsme nezůstali lpěti na
dogmatech liberalistických ve všech směrech. Diky
národohospodářské a sociální theorii — vystupuje
národohospodářská a sociální stránka mnohého řádu
soukromoprávního jasněji v popředí; pronikáť čím
dále tím více správný názor, že právo soukromé
jest produktem různých poměrů, v první řadě ho-
spodářských a sociálních a že po télo stránce dlužno
věnovati úpravě soukromého práva náležitou pozor-
nost. Kdož by dnes o tom pochyboval, že nepřimě-
řený způsob ochrany toho neb onoho zájmu sou-
kromého jest příčinou některých nežádoucích zjevů
národohospodářských a sociálních a že s drubé
strany možno a žádoucno jest zjevům těm odpomoci
vhodnější úpravou jeho?
Poněvadž pak zkušenosti se všeobecným občan-
ským zákonníkem během bezmála 100 let učiněné
ukázaly, že mnobé předpisy jeho nevyhovují zájmům
národohospodářským a soctáním, jest potřeba revise
plně odůvodněna. Avšak v první řadě bude třeba
vyjíti vstříc národohospodářským a sociálním zájmům.
ma-li revisi zabezpečeno býti předem vlídně přijel
V zájmu národohospodářském a i sociálním za-
jisté jest přiměřenou úpravou práv k věcem a ze-
jmena ke kapitálům výrobním umožniti a poku
možno podporovati výrobní činnost hospodařících
individuí. Nejdůležitější slatky hospodářské poskytuje
nám půda a to pod rukou hospodařícího rolníka.
I jest v zájmu rolnictví všeho i populace veškeré.
aby půdě dostalo se zůrodňujícího kapitálu, který
ona k rozvoji jejich odvětví hospodářských v mno-
hém směru zapůjčila; dále jest třeba, přinéstiji
živly podnikavé, zabezpečiti racionální hospodaření
s půdou a zachovati zdravý a v politickém ohledu
velice důležitý stav rolnický
Těmto naléhavým požadavkům dlužno tudíž vy
hověti a to jednak tím, aby umožněno bylo nabý
vání panství nad půdou za účelem vzdělávání jejího
ve formě rentových statků, pak-li nabyvatel nemá
dostatek kapitálu, aby nabyti mohl plného vlastnictví
tohoto výrobního kapitálu, dále aby dluhy pozem
kové měly skutečné povahu dluhů pozemkových
ne kapitálových. Neméně jest třeba upraviti náleži
tým způsobem poměr vlastníka, resp. držitele půdy
k těm, kdo z reálních břemen nárok na jisté část
výtěžku z půdy mají; zejmena tak často na venkově
se vyskytující právo výměnkářské, jehož úprava jeso
žádoucí v zájmu hospodáře i výměnkáře. Zejmena
však jest třeba poskytnouti náležitou ochranu pach
týři, aby mu zabezpečen byl výnos obětí práce i ka
pitálu na půdu cizí, aby nebyl vysazen možnosti vy
hostění libovolného z půdy, k němuž zištné zájmy
vlastníka, jakmile půda více vynáší následkem lep
šiho hospodaření pachtýře nežli jeho, tohoto dvoj
násob ponoukají. Ochrana pachtýře nejenom jes
plně odůvodněna ideou, aby práci zaručeno bylo te
ovoce její, nýbrž i tím, aby nebyl zdržován od meli
orací a nebyl sváděn k vymrskávání půdy.
Podobně jest třeba řešiti naléhavou otázku za
jištění pobledávek stavebních živnostníků. I tito
zvelebujíce věc — dům — přispívají ke zvětšení
hodnoty její. Jest spravedlivo, poskytnouti jim právo
věcné k věci, kterou oni spoluvytvořili, jako jes
tomu v případu specifikace věcí movitých v práru
římském. Jen tak bude jim umožněno, dojíti uspo
kojení náležitého svých nároků, nedostalo-li se jim
toho od objednatele. Pouhým poskytnutím obligač
ního nároku zájmy jejich nejsou dostatečně chrá
Podobně jako jest v zájmu národohospodářském
podporovati výrobu zemědělskou, tak jest a snau
ještě více třeba podporovati i výrobu průmyslovou
živnosti vůbec. Pak li že absolutní panství nad půdou
státem propůjčeno a chráněno jest k účelům země
dělským, pak jest z těchže důvodů národohospodař
ských odůvodněno, ponechati stejné panství nad
půdou, které se užívá k účelům průmyslovým
živnostenským a neklásti výkonu práva vlastnického
vlastního neb cizího jiné meze, nežli které skutečne
a převažující zájmy všeužitečné vyžadují. V tomto
směru zákony naše, chtějíce těmto zájmům ochrany
poskytnouti, překročily zase pravou míru. Neb
nejen na ochranu bezpečnosti a zdraví, tedy zájmů
skutečně všeužitečných, nýbrž i z důvodu toho, aby
sousedstvo nebylo rušeno a obtěžováno, stěžují zři
zování závodů živnostenských. Jest však to zájem
všeužitečný, aby soused ani dost málo nebyl rušen?
I jest naléhavě potřebí, aby v zájmu průmyslu
a živností vůbec opraveno bylo přiměřeně sousedské
právo a to v tom směru, aby výkonu práva vlastni
ckého naznačeným způsobem nebyly kladeny meze.
když jde o nezávažné obtěžování a rušení. Ano
neváhám tvrditi, že zřizování živnostenských závodo
jest národohospodářsky tou měrou důležito, že jes
odůvodněno, aby za účelem zřízení a úspěšné čin-
nesli závodů živnostenských ustoupily nepatrné zájmy
soukromé — na př. služebnost, jim v cestě stojící—
ovšem za přiměřenou náhradu.
Přejděme nyní ku právu dědickému. Řečník vy
slovuje se proti neomezeně volnosti testování. Om
ziti ji ve prospěch jistých osob a jistých účela jes
#22
alto_textblock
#22
něny.
#23
alto_textblock
#23
zajisté žádoucno a to jednak tím způsobem, aby
povinný díl těch, kdož ho dnes mají, byl zvětšen
jednak tím, aby přiznán byl i manželu pozůstalému
a konečně i dětem nemanželským i s matkou jejici
naproti otci, v případu, že tento nemá přirozených
potomků manželských.
Z týchž důvodů národohospodářských a sociál.
ních jest třeba také omeziti právo intestátní na menší
kruh příbuzných. Dalecí přibuzní nemají zajisté ani
nejmenší zásluhy o zůstavitele ani o jmění jeho.
(Dokončení.)
#24
alto_textblock
#24
Z pražského trhu obilního. Zahraniční zprávy
jsou poněkud pevnější. Vzhledem k tomnu, jakoži
vzhledem ke zdrželivosti producentů, kteří na ven-
kovské trhy málo dovážejí, žádali majitelé zboží na
naší včerejší plodinové burse za pšenici a žito vyšší
ceny, jež však byly povoleny jen z části. Úřadní zá-
znam byl zvýšen pouze u pšenice skrovnější jakosti
o 5 hal., jinak zůstal nezměněn K 10.90—11.30
Prahy. Z cizí pšenice byla prodávána pouze morav-
ská žlutá za K 10.95 na dodání z Prahy. Obretys
žitem nebyly čilejší. Koupěchtivých bylo by dosti, a -
nabízené zboží bylo omezené. Z Prahy znamenalo
K 8.00—8.25. Po ječmenu byla uspokojivá poptá vka.
Ceny prostředních druhů dodržely, kdežto jemné ja-
kosti poněkud zlaciněly. Cena prostředních druhů
K 8.50—8.85 byla snadno k docílení, ale naproli
tomu bylo lze pro jemné a vybírané zboží jen těžce
nalézti kupce Nabídke ovsa neuspokojovala, poptávka
po něm se strany místních konsumentů se zlepšila
Smýšlení jest upevněné, ceny K 7.10—725 z Prahy
snadno k docílení. Následkem vysokých amerických
kursů pšeničných požadavky za kukuřici z Le Platy
podstatně stouply a byly placeny o 15—20 hal. vyšší
ceny. Z Ústi znamenala K 7.45—7.55, z Prahy ná-
draží K 8.00—8.10. Repka jest při klidném smýštení
bez obchodu. Pohotové zboží bylo pod záznamem
úřadním K 12.60—12.90 marně nabízeno. Ceny čer-
veného jeteie dodržely, bílý jetel jest při nepatrné
nabídce stále chabý
Jednání o obchodní smlouvě německo-rakouské
Hrabě Posadlowsky vrátil se tedy Pešti če Vídně
V poradách odhorných zpravodajů bude dále po
kračováno. A stál provázeny porady týmž význnč-
ným rysem: zatím, co se ve Vídni neustále mluv
o četných překážkách, o řadě nerozřešených bod
setrvává berlínský lisk na svém optimistním st-
novisku, zabarveném tak výmluvně vědomím mo
censké převahy celé těto akce. Fatrně nemíjí se tento
fakt s účinkem i na Videň. Vládní „Fremdbl.“ aspoí
prolamuje pessimism vídeňského nazírání nler
z části. Dle jeho sdělen byly v dosavadních pora-
darl, zmceněpců Německa a Rakouska celní tarify
obou států projednány, takže možno druhé čtení po-
kládati skončeným. Při tom ovšem — cilujeme dále
— bylo nutno následkem neuspokojivého výsledku
vyhraditi konečné rozhodnutí o řadě položek dalším
poradám, tedy třetímu čtení. Nicméně nutno
míti za to, že v druhém čtení překonána přece jen
čásť rozporů, které se tak mocně vyskylly v prvéme
čtení, v Berlíně konaném. Zatím ukončení ta-
riíního vyjednávání umožňuje, aby pokračovaly ko-
mitéty, jimž uloženo projednati některé speciální
otázky a prováděcí nařízení pro smluvně první část.
ve svých poradách. K dalším poradám přijíždějí do
Vídně uherští referenti veteriný !š tí. —
Z toho tedy patrno, že rozpory, které v Berlině se
vyskytly, byly z části překonány a ž.. těžisko jednání
lkví v olázce velerinářské. Současně usuzuje „Ben
Tgbl.“ z brzkého návratu Posadowského do Vídně.
že dohoda s Uherskem jest hotova t. j. že cesta k roz-
řešení uvedené otázky nalezena. Zdá se tedy, že
oplimism berlínský byl oprávněnějším a že se oplr
o lepší informace než zvěsti vídeňské, které ostatek
obostřeny zřejmou tendencí zastříti málo výhodné
postavení Rakouska v nynějším jednání. Mluví se
pessimistně o vyhlídkách porad proto, aby se po-
zději mohlo tím hlučněji mluviti — o pevné ochraně,
které se dostalo zájmům hospodářským této říše, dle
známého receptu ... Že bursa nechová se při tomto
stavu porad klidně, je dáno samo sebou. Má za sebou
vzrušené chvíle. Stačila k tomu pouhá domněnk
o tom, že Německo žádá jako ekvivalent za ústupky
co do vývozu dobytka z Rakouska do Německa sní-
žení železářských cel. Na nich vybudován
dnešní kartel a jeho cenová politika. Na tomto umělém
podkladě spočívají v podstatě jeho úspěchy finanční
a ještě více spekulační úspěchy jeho vůdců. Když
provedeno soustředění v českém průmyslu železář-
ském, když psáno tak nadšeně o technických zdoko-
naleních alpské báňské — co tu bylo pyšných tvrzení,
že železářský průmysl uveden na výši výkonnost
a zdatnosti průmyslu německého. Ovšem: nálada bursy
tím rozhodně se lepšila, tím více, že vývody tyto
doplňovány výsledky finančními, které ovšen. přivo-
děny v prvé řadě — bezohlednou cenovou politikou
kartelu... A sotva že se vyskyme domněnka o snížení
cen železářských, sotva se rovná půda alespoň úvaze
o tom, že by tedy mohl tak technicky vyspělý prů-
mysl osvědčiti svou zdatnost i za vlivu usnadněné
soutěže cizí — hle: jaké to znepokojení! Což jsou
zapomenuta pyšná slova o úspěších? Ostatně: ne-
jedná se přece o prolomení ochrany vůbec, nýbrž
jen o její snížení! A tak podává tato episoda pěknou
illustraci k vývodům o technickém povznesení, o sou-
těžnosti průmyslu atd., illustraci, která opět polvrzuje
starý náš názor, že kartel železářský jest kartelem
zaručujícím v prvé řadě spekulační úspěchy svého
vedení... Tato maxima jeho by ovšem byl. zmen-
šenou ochranou citelně prolomena a odtuč celý no-
plach. Vývoj hospodářský by ovšem prolomením
tímto úhony neutrpěl
Snížení cukerní daně v Belgil. Z Brusselu se
oznamuje: Finanční ministr deponoval osnovu zákona.
kterou se snižuje cukerní spotřební daň trvale s 51.75
na 20 fr. Nová tato daňová sazba zavedena n
zkoušku od srpna 1903 a důsledkem její stoupla do-
mící cukerní spotřeba ze 60 na 80 mill. kg. — Jak
patrno, jsou důsledky pronikavého snížení cukern
daně a tím i ceny stejny: všude roste k prospěchu
průmyslu spotřeba. Jen u nás tento skutečný dobrý
příklad následován nebyl. Přinese změna v minister-
stvu financí i tu nápravu a obrat
Cukerní statistika rakouská za říjen.. Při postu-
pující hausse připadá datům cukerní statistiky značný
význam i doplňujeme tudíž včerejší stručné údaje o
statistice ústředního cukerního spolku rakouského.
Čistá výroba byla (v tisících q) o 1005 menší v hod-
notě cukru surového než v říjnu lonském; z úbytku
výrobního připadá 836 na Předlitavsko a 169 na
Uhry. Vyvezeno bylo 471.000 q. čili o 279.000
méně než loni, z čehož připadá na Předlitavsko
186.000 na Uhry 93.000. Pokles vývozní přivoděn
jenak zastavením dopravy labské, jednak menší po-
třebou vývoznu. Vyvážena byla veskrze skoro rali-
náda, prolože surový cukr kupován domácími rafine-
riemi. Spotřeba, jak bylo se lze naditi, značně klesla
a činí v hodnotě cukru surového pouze 330.000e
proti 524.000 q v říjnu lonském. Přes tato nepřiznivá
vývozní i spotřební data jsou zásoby následkem malé
výroby menší než loni a činí v hodnotě cukru su-
rového 2,817.000 q proti 3,617.601 q loni.
Z dopravní stalistiky. V měsíci záři dopraveno
rakouskými hlavními i místními dráhami 15.779.648
osob a 9,672.349 t. zboží, začež přijale 58,984.688 K
(za 1 km. 2854 K). V tomtěž měsíci 1903 činily
příjmy 59,770.391 K tedy na 1 km. 2929 K. Jev
sa tudíž letos úbytek příjmový na 1 km. 2.69%.
V prvých devíti měsících letošních dopraveno uve-
denými dráhami 131,234.003 osob a 80,38 1.709k