ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 49fa25e0-71fc-11dc-bdc6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
byl ani jediný člen divadelního personálu unikl
#2 alto_textblock #2
životem« Z Chicaga, 2. ledna. Hlavní příčinou po žáru byl patrně nedostatek předepsa- ných železných schodů. Neuvěřitel- nou, však zjištěnou je zpráva, že divadlo nemělo žádného spojení s hasiči. Několik minut musilo se běžet k přvnímu sloupu signalovému. Hasiči přibyli na místo teprve 10 minut po vzniku po žáru. Tvrdí se, že pojišťovací společnosti utrpěly pohromou škodu přes půl mil. dollarů.
#3 alto_textblock #3
Denní zprávy. — Noc sylvestrovská. Kdo by neměl rád veselý lid a třeba i rozpustilý lid, vždyť u nás je nyní tak málo upřímné radosti, tak málo smíchu, že by bylo hřichem výbuch veselí ne- místným škarohlidstvím zapuzovati. Nechť se cíti člověk aspoň jednou v noci na ulici vol- nějším, vždyť jindy beztoho slavná policie stále je na nohou, aby v ničem nebyl rušen »klid a pořádek«. A běda tomu, kdo se na tom »klidu« a na tom »pořádku«, jaký je ve všem a všude u nás, nějak prohřešil, vždyť žijeme ve státě, jenž má ve své zákonné zásobárně pověstný patent z roku 1854, na jehož základě dá se, jak známo, zavřít každý a pro všechno. B šťastni bychom byli, kdybychom vůbec domohli se »živé ulice«, jakou je ve městech italských. neb aspoň v určité dny v roce, kdy i v tom suchém. střízlivém Německu obrací se vše vzhůru nohama. ale proti tomu bychom se bránili a ze všech sil bránili, aby se v našem městě nerozhosti nepěkný mrav sylvěstrovské noci berlinské. aby na ulicích nezavládlo panství těch, prot nimž jako ochranná barriéra zřízena byla tak zvaná »lex Heinze«. Nechceme, by vtip nahra žován byl u nás surovostí, veselá nálada spro stými řečmi a volnost spustlostí. A žal, že mi nulá noc sylvestrovská povážlivý jevila sklon ku berlínské noci sylvestrovské a žs výjevy, jež odehrály se na Příkopě, valně se nerůzuily o toho, co v této noci děje se ve hlavním městě říše zbožnosti a dobrých mravů, »ha nároží u Krantzlera«. Naráženy cylindry starým mužům a bez zřetele, šel-li a dámou či ne, rýpáno svévolně do chodců, tropeny sprosté žašky z jednotlivých passantů a provo- zováno vůbec to, co tropí na ulici srowdies«, již letos, jak jsme již naznačili, zvlášť na dámy měli zamířeno. Nevoláme snad policii a nežá- dáme od této pomoci. Nikoli. Dobře činí, do- přává-li v sylvestrovské noci větší volnostia bylo by si přáti, aby činila tak i jindy, ale appellujeme na slušné elementy ve společnost naší, jichž energickou součinnosti dalo be se teto »nové« modě berlínské učiniti snadno přítrž — Jubileum čtyřiceti let slavily „Plzeňske Listy“ včera i vydaly z té příčiny slavnostní číslo s výpisem své historie a imitací první strany svého 1. čísla z roku 1864, s redakčním pod- pisem Františka Schwarze. Slavnostní vydání plzeňského listu prodchnuto jest duchem po- vznešeným a uvědoměním čtyřiceti let práce žurnalistické, vykonávané za poměrů mimořádně obtížných, jaké žurnalistika žádného jiného ná roda nezakusila. Tklivý odstavec z doby perse- kuce let šedesátých, kdy sedělo v kriminále bez- mála víc českých žurnalistů, než v redakcích. neschází také v přehledu „Plzeňských Listů“ založených Fr. Schwarzem, jehož jméno jest ne- odlučitelno od historie českého živlu v Plzni, od celého vývoje české Plzně vůbec. Slavnostn článek „Plzeňských Listů“ končí vřelým appel- em k plzeňské veřejnosti a projevem odhodlan vůle k další práci „za praporem pravdy a práva“ ! — Obecní a okresní výborové němečtí n daný povel z vůdcovské německé kanceláře štvou proti zemskěmu výboru, poněvadž se na- máhá, sehnati peníze na přepjaté a ne- oprávněné v mnohém ohledu požadavky Němcův. První byl Liberec, který pocítil následky něme- cké sněmovní obstrukce a jako druhé město, jemuž se nelíbí zemské hospodářstvi, dostavily se vždy věrné Teplice. Není pochybnosti, že následovati budou další od Ústí nad L. až do Bastianperku a že všechny budou zpívati jedni písničku o tom, že dostávají ze zemského fondn příliš málo, poněvadž bývalý zdejší němeciý professor baron Wieser vypočetl svým konna- eionálům, že platí zde v Čechách absolutně i r- lativně větší daně než my Čechové, že tedly mají nároky na větší práva. Vyložili jsme již jednou ciferně, jaký to humbug, když si Něrnci stěžují na útisk v zemském hospodářství. Nla- opak, německá číselná menšina nejen že vštaíde dostává z měšce zemského tolik jako dvakrát tak mohutná česká většina, Němcům dostává se na mnoze proti práva příspěvků a subvenoi
#4 alto_textblock #4
mnohem větších než obyvatelstvu původnímu, jež je představitelem této země. Aby zvrátili spravedlivý soud o právech a povinostechv pravý opak, obrátili se na zmíněného již pro- fessora, aby jim vypočetl a dokázal, že Němci v Čechách, jakkoli jsou zde v číselné menšině, platí více dani, než my Čechové. A professo Wieser v zájmu velké německé myšlenky jim vyhověl. Ovšem způsobem, za jaký by i věda za- stříti měla čistou svoji tvář a proti němuž by každý, kdo má smysl pro právoa spravedlnost, hlučně protestovati musil. — Práce prof. Wiesera jest jednostranná slátanina bez vědeckého podkladu, diktovaná záští národ- nostní. Účelem jejím je, poskytnouti Némcům třeba i dosti chatrnou oporu pro praeponderanci v zemi. Proto zápoli s ustálenými pojmy národo- hospodářskými jako jongleur a proto si pomáhá nejsmělejší sofistikou, aby z falešných praemiss, jež v potu tváři byl postavil, vyvodil naprosto pochybné závěrky. Jaká jsou na přiklad jeho kriteria národnostního rázu podniku? Nechť je fabrika třeba v nejčeštějším kraji, dělníci její vesměs Čechové, rovněž inženýři a úřadníci. u p. Wiesera je to závod německý, nalezá-li se v rukou majitele Němce. Práce, dovednost, ini- ciativa to všechno u něho neplatí, ba ani ne penize. Neboť i kdyby z české pokladny po- cházely, v rukou Němce, jako jejich držitele, rychlostí blesku změní se v německý závod. C je zde továrníků původu cizího, i Němcům nepřá- telského, ti všickni jsou u p. Wiesera Němci. Téměř všechno velkostatkářstvo zařadil p. Wieser mezi Němce, bezmála všechen statek církevní, císařský atd., všechno to je samý majetek ně- mecký. Že je u nás průmysl po většině v rukou Němců, kteří přišl, z ciziny, aby zde zbohatli, je přirozeno. Jestli jim po- skytnuta byla příležitost, vydě- lati u nás hromady peněz, mohl bye tím snad spokojiti, jaká to ale nestoudnost, žádati ne pouze peníze, nýbrž i přednost a větše výměru práv, než jaké se dostalo náml A že je obchod dnes rovněž v rukou nám ne- přátelských, není rovněž zásluhou Němců, nýbrž zjdů, které Němci, když se jedná o politická práva a výhody, odkopávají, ale hned zase si je přisvojují, kdykoli mohou z nich a z toho co mají, těžiti statisticky. Ale významným je to věru úkazem doby, že dnes v této zemi Něme troufají si vésti důkaz, že větších nároků na práva a privileje mají než my. Poměry přic k místodržitelské účtárn staly se už naprosto nesnesitelnými. ŘReditel Laifer, prototyp neschopného německého úřadníka, neseného na křídlech slepé Fortuny přes hlavy nesisných českých předáků, kterýž do místo- držitelské budovy byl importován z rakouské Poloasie Bukoviny tak, jako kdyby nebylo bý- valo poctivého a schopného úřadníka pro místo ředitele účtárny ve stato zdejším — vymstil se na nešťastnících jemu podřizených za to, že se mu nepodařilo vymoci na místodržiteli zavedení dvojí frekvence v účtárně, raffinovaným způsobem. O své újmeě a libovůli prodloužil jednoduchou frekvenci o celau hodinu, takže úřadníci účtárny oproti všem ostatním kategoriím nuceni jsou při své práci v nejhroznějších místnostech od 8. h. ranní do 3. h. odp. setrvati. Nebledě ke zvláštní, úmorné povaze úřadování v účtárně, ani k zostřeným ohtížím všedního života, z nichž poukázati možno také na to, že svobodní úřadníci účtárny nedo- stanou se vůbec k řádnému obědu, nutno při- pbmenouti, že v žádném oboru činnosti není nepřetržité sedmihodinné práce bez oddechu, nejméně pak v úřadě. Něco podobného jest možno dovoliti si jenom na českých úřad- mnících a jenom pod zúmyslným jich tv- ranem, jakým jest Němec Laifer se svou orientální kariérou. Muž tento neměl o agendě pražského místodržitelství ani zdání, ale dokázal toho za přispění tajemných mocností, že k do- sažení VI. třídy hodnostní, jíž dosáhne právník zřídka kdy, doktor lékařství a professor střední školy nikdy, stačí mnohdy prázdná hlava s dů- kladnými mluvidly. Za dřívějších ředitelů chodí- vala práce v účtárně hladce, bez křiku a sekatur, všichni přednostové účtárny až dosud vždy vy- stačili i s časem i s personálem. Teprve buko- vinský virtuos vymohl si rozmnožení počtu radů, zrušil nedělní klid, pro- dloužil úřadní hodiny a vzdor tomu všemu nemůže býti s prací hotov a to při veškeré vřavě, spílání a hulákání, jimiž se účtárna mnohdy rozléhá. — Ačkoliv ni- komu z předřených úřadníků ani nenapadá aby své vyčerpané sily přepínal ještě nějakou mimořádnou praci, přece vydal p. Laifor nař-
#5 alto_textblock #5
zení, jímž se zakazuje úřadnictvu veškeré vedlejší zaměstnání. To mu ovšem nevadí, aby sebe zaměstnával vedlejším zaměstnáním, revisí účtů místodritelské tiskárny, ovšem z pouho- pouhé nezištné píle, vedle níž odměna 2000 K ročně za tuto práci ani na váhu nepadá. Po- měry v místodržitelské účtárně jsou podle toho, aby k námaze přetížených úřadníků přidávaly hořkosti a trpkosti, způsobené libovůlí a tvran- stvím ředitele, jehož kvalifikace sestává sice ze dvou vlastností arrogance a ignorance, ale Němci stačí mnohdy až na nejvyšší příčli karriéry úřadnické. — Národní zřízení. Píše se nám: »Ná- rodní radě, od níž nadějeme se brzké inicia- tivy v zátežitosti národního zřizení, do- voluji si doporučiti k uvážení následující řádky. Vhodná organisace národní práce bude vyžado- vati především hojnost a co možná stálý a spolehlivý proud hmotných prostředků. Vedle navržené už organisace národ- niho kolku, myslím, že by nebyl na škodu také ještě jiný způsob dobrovolné a mravné zušlechtující národni daně. Nechť se zavadou zvláštní malé pokladničky, jež by svéřeny byly vlasteneckým domácnostem, rodinám, které by si toho přály. Ať každodenně neb aspoň při zvláštních příležitostech vkládala by rodina do pokladničky malé peněžité dárky. Pokladnička byla by číslována, čísla a jména majítelů měla by ústřední sprava, po případě odbory v evidenci. V domácnosti byla by pokladnička chována na vhodném místě. Kdykoli pak kterýkoli člen ro- diny mohl by drobnou částku postrádati, uště- dřil by pokladnici. Často tak zcela malicherně pohodime drobný peníz. Pokladnička by nás upomenula, že lze i nejdrobnějšího užitečně vy- naložiti. Hlavně u mládeže mělo by to velký význam. V útlém mlád budil by se smysl pro nezištnou obětavost a odvykalo by se i marné plýtvání penězi. Při různých návštěvách mohli by hosté romnožit malým dárkem rodinnou ofěru národní. Pokladnička ponechala by se rodině po celý rok. Před Novým rokem byly by sbírány. Byla by to do rozpočtu národních potřeb pěkná novoroční daň. Kdyby jen 5 zl. průměrem bylo sneseno do pokladničky a jen v 50.000 rodinách byly rozšířeny, dalo by hezkou sumičku. Véc musila by vhodnou agi- tací býti uvedena v obyčej, státi se imperativem národní uvědomělosti. Nenáhlým, vytrvalým, Ječ důsledným postupem bylo by tu lze pěkného úspéchu dociliti« — Kluby občanské. Občanský k l ub na král. Hradčanech uspořádá ve středu dne 6. ledna 1904 o půl 8. hod. večer v ho- stinci p. Jana Cerhy v Loretanské ul. č. 173.IV. členskou schůzi s následujícím programem: a) záležitosti klubovní, b) volné návrhy.
#6 alto_textblock #6
— Rodinné zprávy. Došlo nás toto oznámení: Zdeněk říáský hrabě z Thunů a Hohensteina, pána obyvatel v Tyrolsku, zemský poslanec, generální ře- ditel Hypoleční banky kral. českého, komtur řádu Františká Josefa s hvézdou a t. d., a Josefina, říšská hraběnka z Tbunů a Hohensteina, rozená říšská hra- běnka z Thunů a Hohensteina, oznamují tímto nasta- vající sňatek svého syna Lva, říšského hraběte z Thunů a Hohensteina, pána a obyvatele v Tyroisku, c. a k. setníka ve sporu generálního štábu, s uroze- nou Hannou, baronessou z Beeszu a Chro- stínu Církevní oddavky vykonány budou dne 16. ledna 1904 o 11. hod. dop. v prelátní síni kláštera Skotů ve Vídni. — Slečna Bohumila Dolen ská, dcera hospodářského správce m. s. a p. Rudolf u- chomei, tajemník okres. zastupitelstva kouřimského, slaviti budou sňatek svůj dne 9. ledna 1904 o 11, hod. dopolední ve chrámu sv. Štěpána v Kouřími — Dary. Českoslovanské jednotě věnovala firma J. L. Pultarova v Kolíně svůj registrator. — Německá troufalost. Z Přívozu se sděluje: V noci na den 27. prosince vraceli se z německého domu v Moravské Ostravě do Přívozu v rozjařeném stavu 4 němečtí mladíci a připíjeli si cestou z láhve nějakou lihovinu. Když v Přívoze potkali 3 Čechy, jdoucí ze Sokolovny a slyšeli, že mluví česky, vrhlí se na ně a řvali: „Tschechischo Hunde!“ (Čeští psi!) Jeden z Němců, úřadník severní dráhy Strache, počaí do jednoho z Čechů mlátiti holí a již prvou ranou rozbil mu hlavu tak, že napadený neprodleně celý zhrocen byl krví. Češi Němcům jejich útok řádně oplatili. Hrdinsky počínali si z Němců dva synové továrníka a městského radního Hitzigratha, oba zá- ložní poručíci. Dokud česká společnost nechala si na- dávati a se tlouci, byli udatni, ale jakmile Češi uká- zali, že se nebojí, oba Hitzigrathové dali se na útěk a jeden z nich volal o pomoc — maminku. Srážce této přítomen byl obecní strážník Sichoň, který viděl, že česká společnost byla napadena. Když dostávali výplatu Němci, oba Hitzigrathové štvali strážníka, aby do Čechů sekal šavlí, Když strážník neupo- slechl, Hitzigrathové vrhli se na něho; jeden pověsil se mu kolem krku a druhý snažil se vyrvati mu šavli, aby útočiti mohl na Čechy. Když se jim to nezdařilo, dali se na útěk. O případu tomto učiněno trestní oznámení u státního zastupitelství v Nov. Ji- číně a o udatném chování se reservních poručíků Hitzigrathů, kterým měla na pomoc přijíti maminka, uvědoměno sborové velitelství v Krakově.