#1
alto_textblock
#1
Dne 25. února 1902,
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Číslo 55. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
nostních otázek. Generace, jež se o tuto cestu poku-
síly, klesly do hrobů a zanechaly jako smutné dědi-
ctví jen ještě větší zmatsk. Žádaly od státu více, než
mohl dáti. On nemá více stejné spravedlnosti pro
všecky, ale myslel jsem, že tato stačí i pro nejslabší,
poněvadí jest vlnou, na které se láme každý ne-
oprávněný nárok (). Vláda nerozumí své neutrálnosti
tak, jakoby chtěla zachovati nějaké bezpráví. Ona
chce zameziti srážky, jež by mohly míti v zápětí sku-
tečné nebo domnělé bezpráví a chce se přede-
vším nepřepojatě a bez omrzelo sti
snažiti o dorozumění obou národnost-
ních kmenů. Silná monarchle, sprave-
dlivé Rakousko, jsou záruky klidného do-
hovoru mezi jeho náro dnostmi. Klidný pozoro-
vatel toho musí si fícl, že kmeny spolu zápasící
sotva mají onu schopnost k odporu, kterou by musily
míti po uzavřeném míru.
Minístr vzpomíná pak přípovědí trůnní řeči, od-
povídá posl. Löskerovi, klade důraz na konstituční
smýšlení panovníka (Hlučný souhlas) a končí zvuč-
ným vyzváním, aby sněmovna se měla ku práci.
(Hlučný souhlas.)
Dále mluví posl. Tambosí, Kern a Hausk,
načež se jednání přerušuje.
Předseda: Leží zde pilný návrh, o jehož
čtení prosím.
Posl. Malik: Prosím o spočítání přítomných i
Předseda: Již započalo předčítání. V pilném,
Všeněmci podaném návrhu poukazuje se na nespráv-
nosti při volbách do obchodní komory liberecké
žádá se jejich zrušení.
Posl. Berger odůvodňuje pilný návrh tím, že
se liberální strana v Liberci dopustila šmejdů na ne-
prospěch Všeněmců a lidovců, kteří uzavřeli kom-
promis, což budí veliké rozhořčení v obyvatelstvuli-
bereckém. Řečník uvádí řadu případů.
Ministr obchodu baron Call slibuje vyšetření
odpomoc.
Posl. Glöekner odporuje Bergrovi a praví, ž
kdyby se vyhovělo protestům Vše-
němců, mělo by to za následek, že by
prošli kandidáti čeští. (Také argument! R.)
Dále mluví posl. Wolf.
Po něktezých nadávkách, jež Němci mezl sebou
vyměnili, schůze skončena.
Příští sohůze zítra v 10 hod. dop.
Konec schůze v 8 hod. 45 min. večer.
#5
alto_textblock
#5
K jubileu sv. Otce.
#6
alto_textblock
#6
V c. k. ústavě ku vzdělání učitelů
v Soběslavi bylo důstojným způsobem oslaveno
25. výročí pontifikátu Jeho Svatosti Lva XIII. V ne-
děli, dne 23. t. m. vysvětlil katecheta ústavu cho-
vancům význam slavnosti případnou promluvou, načež
sloužil slavnou mši sv., při níž chovanci IV. ročníku
zpívali chorální mši. Na konee zapěno »Te Deume
a po něm zpívána papežská bymna. Kostel byl pře-
plněn věřícími.
C. k. vyšší gymnasium v Domažli-
cích oslavilo v neděli, dne 23. února papežské ju-
bileum sv. Otce Lva XIII. případnou exhortou a
slavnou mší sv. s »Te Deum«. Slavnost ukenčena
zapěním papežské hymny.
Z Růžencové výrobny v Praze. Slav-
nostním dnem byla pro chovanky tohoto sirotčince
neděle, dne 23. t. m., neboť konaly dvojí radostnou
slavnost; oslavovaly totiž jubileum sv. Otce Lva XIII.
a svátek svého vzácného dobrodince, obecního star-
šího M. Nováka. S tváří radostnou, v čele s neuvav-
ným duchovním správcem ústavu p. kníž. arc. kons.
radou, prof. Jos. Havránkem a se svou milovanou
řidítelkou pí. baronkou M. z Helversenů v pracovně
ústavu slavnostně ozdoberé, očekávaly chovanky pří-
chod předsedy Růžencové výrobny p. M. Nováka. Při
jeho vstupu zapěly krásnou píseň, načež věhlasný
řečník p. prof. Havránek vřelými slovy děkoval p.
předsedovi za otcovskou lásku, kterou věnuje sírotkům
a za veliké zásluhy, jichž si o Růžencovou výrobnu
získal a připojil prosbu, aby i na dále zůstal otcem
opuštěným sirotkům. Když pak jedna z chovanek
přednesla p. předsedovi blahopřání k jeho jmeninám,
za něž tento vroucími slovy poděkoval, následovala
ihned druhá slavnost, oslava 25letého panování Jeho
Svatosti Lva XIII. na trůně papažském. Nadšenými
slovy vylíčl p. prof. Havránek život-pis papeže
Lva XIII. a jeho zásluhy o církev sv. a blaho lid-
stva, jež uznávají nejen katolíci, nýbrž i nekatolícia
zmíniv se o vzácném věku a řídkém jubileu sv. Otce,
zakončil vroucí prosbou, aby Pán Bůh ještě dloubá
leta papeže Lva XIII církvi sv. zachovati ráčil. Na
to měl p. prof. Havránek u přítomnosti p. předsedy,
chovanek ústavu a jich představených v domácí kapli
slavnostní požehnání na poděkování za vzácné jubi-
leum, jež Pán Bůh sv. Otci dopřáti ráčil. Tím slav-
nost ukončena.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy denní,
* Falešné sběratelky. Přinesli jsme zprávu,
že falešné sběratelky sbírají pro nemocnici Alžbětinek
ve Slupech. Zpráva vznikla nedorozuměním. Po Praze
sbírají Alžbětinky z Těšína na svou nemoc-
nici a předložili v naší redakci listiny řádně vidované
a zpečetěné. Poněvadž by naše zpráva jim ve sbírce
vadila, opravujeme ji tímto. Nedorozumění vzniklo
z názvu Alzbětinek, při čemž zapomenuto, že jsou to
Alžbětinky slezské a ne pražské,
* Pastorův malér. Pastor Gmelin cestoval
po Čechách za tím účelem, aby svým krajanům v Ně-
mecku vylíčil své dojmy o bohatých žních, které má
pomocí říšské německé marky nyní protestantská cír-
kev v Rakousku. Pastor Gmelin přišel do Litoměřic
a zašel si také do seminářského kostela a měl štěstí.
Právě kázal jeden bohoslovec latinsky o církvi. Ob-
sahu kázání pastor Gmelin mnoho pozornosti nevě-
noval, za to ale prohlížel si přítomné bohoslovce po-
čtem 60 a napsal o nich v »Protestantenblattu« ná-
sledujlcí úsudek: »Dojem jest, že převládá většina če-
ského živlu. Aspoň čtyři pětiny těchto lebek náleží
slovanskému plemenu; nízké čelo, naduřelý nos,
tmavá pleť a vlas a dle zevnějšku všichni synové sel-
ského stavu. Neměl jsem dojem, že mám před sebou
material intelligentů.« Tolik napsal pastor Gmelin.
Skoda, že si neopatřil katalog litoměřické diecése, byl
by zde našel, že mezi takto popsanými bohoslovci jest
40 z Německa a 10 Čechů!
* Poslední vůle profesora Krause. Z-
snulý profesor Kraus měl napsanou poslední vůli roku
1897, ve které se vyjádřil, že vše, co psal a učil,
podrobuje úplně soudu katolíků. Pak připojil později
několik poznámek, z nichž liberální tisk vytlouká ka-
pitál z této věty: Nevidím pro církev jinou spásu,
než v návratu k náboženskému katolicismu a v od-
vrácení od světských, politických a farisejských chou-
tek ultramontanismu, jelikož království Boží není z to-
hoto světa.« — K tomu podotýká »Köln. Volkszei-
tung«, že Kraus jest jiný jako učenec a jiný jako
politik. Jakmile zabrousil na pole politiky, dával na
jevo vždy strannické nepřátelství proti katolickému
středu. Byl také vždy veřejným protivníkem Jesuitů
Sám »Badischer Beobachter« píše o Krausovi, že po-
zbyl míry a objektivnosti, když přišla řeč na kato
lické centrum. List praví, že liberální tisk ne nadarmo
oslavuje osobu Krausovu, kdežto o katolických učen-
cích Hettingerovi a Hergenrötherovi neměl dosud ani
slůvka uznání.
*Grassmannův švindl chce zachrániti pasto
Hortsmann, který 1000 marek tomu zabezpečil, kdo
dokáže správnost Grassmannova překladu z děl
sv. Alfonsa z Liguori. Vypsanou cenu chtěl získati
pastor Wegener a v delším spise dokazoval správnost
překladu, však Hortsmann nechtěl uznati důvody We-
generovy za správné, a proto byl žalován 15. února
u soudu, který žalujícího odmítl s jeho poža-
davkem a odsoudil jej k náhradě soudních
útrat. Česť Grassmannovu zachránit jest stejně ne-
možno jako Wolfovu. Vidíme, na jakých »důvodech«
protestanté staví svůj předsudek. Kdyby dnes se vy-
psala cena na »správný překlad« Lutherovy bible,
dodělali by se téže blamáže, jako ohnivý pastor We-
gener s překladem Grassmannovým.
* P. Hartmann a »Dalibor«. Želím
z duše, že nedávná změna v redakci »Dalibora« (Do-
lenský, Horník, Nejdl, Rublič) po několika číslech
ustoupila nové změně. Z referátu o hudbě církevní,
prof. Horníkem věcně a dosti obšírně pěstovaného ne-
zbyly dosaváde než (ovšem oprávněné a spravedlivé)
stesky »Jednoty řiditelů kůru etc.«, a první referát
o hudbě posvátné v posledním čísle str. 80. dokazuje,
že nový pan redaktor ve své zásadě »aliter in theo-
ria, aliter in praxi«, je od počátku důsledným. V the-
orii plná ústa i péro nestrannosti, spravedlnosti, —
v praxi: ukaž napřed, nemáš li kleriku a kolár, ale
pak běda tobě! Lorenzo Perosi má v tom ohledu i
s české strany trpkou zkušenost. A tu se najednou
opováží františkánská kapuce složiti Oratorium! Prosím
vás, a priori bez debatty, co na tom může býti. Ale
chytře to navlékl, ten Františkán. Svoje dílo dediko-
val císaři pánu, který si je dal ve Vídni provésti, a
ostatní dodělala »vedle těchto nejvyšších auspicií kle-
kální egitace«, k níž legickou nutností musí pan re-
ferent připočísti také chtěj nechtěj orthodoxní dvorní
kruhy petrohradské, které skromného Františkána po-
zvaly k provedení svého díla do samého Petrohradu.
Hannibal ante portas! A pravoslavní Rusové
vítají a vyprovázejí ho ještě s největšími poctami. Ja-
koby nevěděli, že texty k oratoriím Hartmannovým
psali biskup Ghezzi a generální vikář papežský,
kardinál Parcechi, jehož pisatel »Dalibora«,o
kruhy vatikánské patrně obzvláště se zajímající, jme-
nuje nejzávažnějším kandidátem papežské Stolice. Bi-
skup, kardinál, Františkán — ubohé umění! Ale to
je divná, prapodivná věe: jak jen mohlo témuž kar-
dinálu Párocchimu a ještě několika jiným jen ve snu
na mysl připadnouti našeho Kubelíka tolik sv.
#8
alto_textblock
#8
Otci vynachváliti a jemu audienci u něho vymocí! —
A sv. Otec — s Kubelíkem takřka se mazlil, takže
Kubelík sám počítá tuto chvíli k nejkrásnějším svého
života! Ta klerikální agitace! . ..
E. P.
* K úmrtí dra. Holuba. Na českém parte
zesnulého dra. Holuba jest oznámeno, že skonal po
dlouhé těžké nemoci odevzdán do vůle Nejvyššího.
V německém inserátu v »Neue Frele Presse« jest vý-
slovně ale oznámeno, že dr. Holub byl zaopa-
třen sv. svátostmi. České parte by to nesneslo?
Kdo byl as jeho redaktorem?
* »Vaterland« proti »Kölnische Volks-
zeitungu«. Nedělní vídeňský »Vaterland« má celý
článek proti katolickému listu v Kolíně n. R., který
nedávno rozebíral příčiny odpadlického hnutí v Ra-
kousku a uděloval rady, jako konání missií, katoli-
ckých sjezdů atd. »Vaterland« dokazuje v dlouhém
článku, že se to vše děje i bez rady kolínského listu,
který nemá o našich poměrech důkladných znalostí.
Mnohé rady, které stojí v »K. Volkaz.« jsou prý rady
na plano.
Litera zabijí — duch oživuje, — píše
se nám z kruhů duchovenských — tak možno říci
o odpovědi na interpelaci dra Stojana stran osvo-
bození korrespondence mezí farními a
obecními útady od poštovného. Ale kdo pak by
hledal v dnešní materialistické době nějakého ducha
— třeba v ministerských kancelářích? Tam dosud
vládne ten známá starý »šimi« a sice dle toho, kdo
ho »rajtuje« ( la Luther). Říká se: »Komu dá Pán
Bůh úřad, tomu dá i rozum« — ale o jistých veli-
kých pánech by se ten konec mohl pozměnit v »tomu
dá i — jeho žida.« Když pak ten toho jistého
»šimla« svými klassickými (do omega) špacírkami ob-
kročí — není divu, že »šlml« různé kratochvílné ka-
prioly provádí, zejména jedná-li se o »ryt« církevní,
Přemýšlel o tom, co toho páni již na faráře (homo
ecolesiasticus sciptor) naložili; pomalu jako na —
šimla. Různé výtahy, výkazy, seznamy, tabulky, ex
offo křestní, snubní, úmrtní lístky pro soudy, hejt-
manství, úrazovny, nemocniční a bratrské pokladny,
vysvědčení, dobrozdání, podpisy atd. — až mu bylo
faráře líto. Všem možným úřadům a quasiúřadům
má rychle, uctivě a — zadarmo sloužit! — Za-
darmo? — vždycky přece ne. Vždyť má právo za-
platiti ze zásilek na obecní úřady porto ze své
kapsy. Na př.: V září pošle okresní pan hejtman
vyzvání, by farář vytáhl z matriky rekruty živé
i mrtvé. »Diese Matrikenauszüge sind bis Mitte Ok-
tober dieses Jahres den Gemeindenvorateher zu über-
senden, und zwar jene auf Muster I. an die
Gemeindevorsteher des Geburtsortes, und jene auf
Muster II. an die Gemeindevorsteher des Sterbe-
ortes.« — Tak šiml okresní. Ministerský však
již 9. března r. 1877 č. 6382 přiklusal s výnosem,
že korrespondence farního úřadu na obecní ani tehdy
není porta prosta, jeli označena »Matrikenauszüge für
die Rekrutirung«. V pátek to musil nynější potvrdit
znova. Při tom si však myslil: »Jak to asi ten
který farář provede, maje rozesílati výkazy do pětiI
více obcí? Serbusa nemá, sám s tím po vesnicích
běhati nemůže, porto z vlastní kapsy platit, bylo by
proti § 98. trestního zákona (vydírání); poslat to na
okres, aby to okresní šiml obcím dodal, získá mu
nos, aby prý nestěžoval úřadní jednání (factum est).
Toť aby byl každý farář nejméně Šalomounem. Můj
komisní rozum na to nestačí. Až přijdu zpět do
maštele, zeptám se šimla vojenského, jenž přece
z nás nejvíce »sypání« dostane, jak to může tr-
pět? Kdyby nechal o manevrech každého muže jen
jednou míň vystřelit, zbyly by prachy i na farně
— obecní korrespondenci. — Žeptám se i ostatních
kollegů »šimlů«, proč ty faráře se starosty stále více
a více na sebe víží a vzájemné povinnosti a úkoly
jim ukládají, nechtíce při tom dovoliti, aby si směli
to, co v zájmu státu, země, okresu, obce, školy píší
zadarmo vyměňovati, když se jim to s hora také bez
porta posílá. Vždyť se nám již i čínský drak vysměje !
Sám se stydím za pavučinové odůvodnění, jež jsme na
omluvu podali. Vyčtou nám při nejmenší — frivolnost.
Srovnávat farní a obecní úřady s různými spekulant-
skými družstvy a sbory (ne také kartelly?) V tom
přece je rozdíl, objednává-li si nějaké družstvo od ústř.
družstva bejka, nebo vagon umělého hnojiva —či
posílá-li farář starostovi seznam branců, neb dětí ško-
lož povinných! — Že by se musil zákon měnit?
K smíchu! Od r. 1865 darovali jsme mnoho různým
institucím porto, a zákonem se ani nehnulo. Jestit
jeho článek II. jako formanská plachta; všecko se
tam vejde, jen když forman chce. Na slabých nohách
stojí odvolávání se na mamon. Jakoby faráři a staro-
stové měli poštu vytrhnout (snad za to, že zadarmo
slouží kapitalistům, kterým za malinkou provisi ročně
miliony poštovní spořitelnou rozešle. Lid, maje Raiff-
elsenky, pošt. spořitelnu nepotřebuje.) Tohle pomalu
ani má konská nátura nesnese.« Tak resoniroval
ubohý amtsšiml. Leč, co mu to platno? Musí klusat
vyjetou kolejí, z níž jen leknutím vybočí, když se
naň »radikálně«, byť jen z dětské trumpetky zatroubí.