ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 48d78a40-fda0-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 22
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 24 ledna 1900.
#4 alto_textblock #4
lionů marek. Ano jeden list opovídá, že bude po- třebí dokonce — 2 a půl miliardy. Rozčilení, jaké zmocnilo se německého poplatnictva, je z té příčiny více než pochopitelno. »Nebezpečná« činnost francouzských kongregací. Židosocialistická vláda ve Francii, jíž v čele stojí Waldeck a socialista Millerand, obrátila nyní svou činnost ke spáse republiky, když šťastně osvobodila žida Dreyfusa a odsoudila věrné vlastence Derouléda a Guérina do žaláře, k nábo- ženským kongregacím. Jde o to, aby těmto kon- gregacím byla zapovězena »nebezpečná« jich činnost. Na školách katolických ve Francii, které si kato- líci sami vydržují, vyučovalo se r. 1899 přes 2 mi- liony dítek do školy obecné povinných, 91 tisíc studujících na školách středních a 10 tisíc mla- díků na školách vysokých. Náklad na vyučování to stál by státu aspoň 130 milionů franků. Roku 1899 ošetřovaly náboženské kongregace v nemoc- nicích, útulních a sirotčincích 60 tisíc sirotků, 100 tisíc starců a 90 tisíc nemocných. Kdyby stát měl se o tyto vyděděnce starati, potřeboval by ročně aspoň 110 milionů franků. Náboženské kongregace ve Francii mají však pouze 560 milionů franků. jmění, což dá roční příjem nejvýše 30 mil. franků. Mnoho-li založili nemocnic, sirotčinců a útulen čer- vení občané? Na pařížské burse koluje cenných papírů v obnosu 80 tisíc milionů franků. Pařížská bursa, jejíž hlavou jest žid Alphons Rotschild má 160krát více jmění, než veškeré náboženské kon- gregace ve Francii. Židozednáři, kteří potlačili pa- namský proces a milionových podvodníků nechali na svobodě, obrátili svou zášť proti řeholím, aby vlastní své podvody zakryli dle známé praktiky. Před soudem v Paříži stojí nyní 12 assumptionistů, kteří jsou obžalovaní z protirepublikánských agitací. Státní návladní Bulot měl dlouhou řeč o bohatství assumptionistů. Vyšetřování ukáže, co na obvinění pravdy. Generál Mercier. Příští neděli konána bude v departementu Loire ve Francii volba senatora. Kandidátem všech protirepublikánských stran je tam generál Mercier. Jeho přívrženci namáhají se ze všech sil, aby zabezpečili jeho zvolení. Stejně, ale za účelem docela opáčným pracují jeho odpůrci. V čelo jejich postavila se »Liga lidských práv«. Vydala právě ku všem voličům jmenova- ného departementu zvláštní provolání, ve kterémž dokazuje, že generál Mercier dopustil se pěti zlo- činů, pro něž by měl býti soudně stihán. Zločiny ty jsou: 1. Tajné sdělení listin vojenskému soudu z r. 1894, zařadění padělků do těchto listin (Psaní: »Cette Canaille de D . . .) a zfalšovaný překlad depeše Panizzardiho. 2. Zničení klamného komen- táře, kterýž pořídil k těmto falešným listinám Paty de Clam, za tím účelem, aby dle vlastního do- znání generálova byla revise znemožněna. 3. Pokus o to, aby před vojenským soudem v Rennesu vy- líčen byl falešný překlad depeše Panizzardiho jako správný a aby generál Chanoine byl zapleten ve předivo lži, s čímž 4. spojena byla zároveň ne- stoudná pomluva dřívějšího ministra zahraničních záležitostí Hanotauxa. 5. Předsunování jiných ministrů, Billota atd., aby jeho zločiny utajeny byly zrakům veřejnosti Je prý proto generál Mercier trestný 1. pro zločin proti osobě třetího; 2. pro použití padělku; 3. pro křivou přísahu a 4. pro odstranění a roztržení listin, jež patřily k aktům ministerským Bude-li míti toto provolání kýžený účinek čili nic, jest dnes ještě nejisto; za to však jest neklamným důkazem, že také dnes ještě pracují Dreyfusovci plnou parou, aby se pomstili nenáviděnému gene- rálu, kterémuž přičítají hlavní vinu, že chráněnec jejich, vlastizrádce Dreyfus, byl od vojenského soudu dvakráte odsouzen. W. N. Ligin, tajný ruský rada a kurátor varšavského školského obvodu, zemřel dne 19. t. m. z nenadání ve Francii, kdež trávil svou dovo- lenou. Ligin, jenž převzal roku 1896 správu jme- novaného obvodu, byl od cara ustanoven k tomu, aby působil na Poláky úkojně. Podařilo se mu to také do jisté míry na poli školství. Ligin dobyl si svou snášelivostí sympatií všech kruhů v kongre- sovce. On to byl, jenž za studentských nepokojů zachránil varšavské studenty před losem jejich mo- skevských kollegů. Také jako učenec znám byl Ligin za hranicemi své vlasti. Práce jeho vychá- zely v knihách francouzské akdemie věd. Ligin bl mužem teprvé 53letým. V Italil zemřel dlouholetý předseda sněmovny a senátu Domenico Farini. Týž byl po dlouhá leta vojákem a účastnil se válečných vý- prav v letech 1855 a 1866. Bojoval r. 1860 také u Ankony, kdež vyznamenán byl za udatnost. Španělský senát rokoval včera o návrhu hr. Almenava, aby vláda a jenerálové, kteří se sú- častnili války americké, byli pohnáni k zodpovědnosti. Afganská otázka. Emir afganský Abdur- rahman je těžce nemocen, smrt jeho čeká se
#5 alto_textblock #5
každým dnem. Zvláště s velikým napjetím hledí k poslední jeho hodince Anglicko a Rusko. Zají- mava je zpráva, jež v té příčině rozložila se právě z Kalkuty po Evropě. Tvrdí na určito, že v Indii považuje se za jisté, že hned po smrti emirově bude rozřešena otázka afganská. Otázka tato skrývá v sobě však otázku rusko-anglického soupeřství před branami Indie. Rusko obsadí — tak aspoň ubezpečuje kalkutský dopisovatel — ihned po smrti emirově Herat a celou část Afganistanu, ležící na sever od horského pásma Uirdukušského. Je to tak zvaný afganský Turkestan. Anglicko zase, jakmile doletí zvěst o smrti emirově do Kalkuty nebo do Simly, vyšle své vojsko do Kabulu, obsadí jej, zmocní se zároveň Kanduharu a třetí, průsmykem Gomulským vyslanou výpravou obsadí Ghažni, místo strategicky neobyčejné důležité. Anglicko by si opatřilo následkem toho tak výhodné obrovské postavení, že by Indie byla před všelikým vpádem přes Afganistan na dohlednou dobu uchráněna. — Ale bezpečná tato důvěra mohla by býti zmařena, kdyby Rusům podařilo se získati nějakého pří- stavu v perském zálivu. Znamenalo by tudíž usazení se Rusů na perském zálivě obejití opevnění, kteráž byla vybudována na ochranu Indie na západní hranici. Rusko, jak známo, za tím cí- lem již spěje a není žádné pochybnosti, že násled- kem své příslovečné houževnatosti a vytrvalosti cíle toho také dospěje.
#6 alto_textblock #6
Listy z Moravy. (Původní dopis »Katolických Listů«.)
#7 alto_textblock #7
(Protestní schůze obchodnictva a živnostnictva v Kro- měříži. — Zmizelé děvče. — Konference, — Činnost spolková.) L 1. — Dne 14. ledna t. r. sešlo se na mě- šťanském nadsklepí v Kroměříži hojně obchodníků a živnostníků, aby schůzí svou protestovali proti ná- vrhu volební opravy do obchodní a živnostenské ko- mory olomoucké, která ovšem pamatovala při svých návrzích na to, aby zachovala si většinu německou a zamezila do ní volbu střednímu a menšímu obchod- nictvu a živnostnictvu. Schůzi předsedal p. Povondra, obchodník v Kroměříži. Po velmi živém rokování přijata resoluce, jíž shromáždění protestují proti návrhu volební opravy olomoucké obchodní a živnostenské ko- mory, kterýžto návrh, nejvýše nespravedlivý k české národnosti a malovýrobcům a poplatníkům, jest na- prosto nepřijatelným. Přítomní dovolávají se resolucí ochrany českých poslanců a poukazují na návrhy, učiněné ve příčině této Řemeslnicko-živnostenskou Be- sedou v Kroměříži a důvěrnou schůzí veškerého živ- nostnictva moravského, shromážděného v Kroměříži r. 1898 schválené a přijaté Zemskou jednotou a mno- hými poslanci. Děvče 13leté, jež dne 18. t. m. se ztratilo, ne- bylo z Hulína, ale z Kroměříže. Vypravuje se, že zpronevěřilo vícekráte již peníze a ze strachu před trestem uteklo z domu. Dosud se o něm neví. Ač z českých rodičů, chodilo do školy německé, a tak da- leko to přivedlo. Potom prý se děti české v něme- ckých školách neznemra vňují! V oktáv »Nejsv. Jména Ježíš« konal v Hulíně vdp. P. Cibulka, rektor na posvátném Velehradě a miláček lidu moravského konference odpoledne pro panny a ženy, večer pro jinochy a muže. Konference těšily se hojné návštěvě. Mnohé a mnohé osoby súčastnily se sv. svátostí. Krásná tato jubilejní slav- nost skončena v neděli, dne 21. t. m. odpoledne, kdy udělil vdp. kazatel nesčetnému množství zbožných vě- řících a účastníků pobožnosti plnomocné odpustkya apoštolské požehnání. Na to zapělo vel. duchovenstvo »Te Deum« a po uděleném požehnání rozcházel se lid s mocnými, nesmazatelnými dojmy u vděčných srdcích. Bůh žehnej a odplať všem, kdož tak vzácné duchovní hody věřícím připravili a zaplať jim životem věčným. Ačkoliv příroda ledovými pouty spjala všecek život, ač také lid přirozeně poután jest též jakousi vnitřní pohnutkou více k odpočinku a nečinnosti, aby sebral nové síly pro čas jarní a budoucí žeň, přece neutuchl všecek vzmach života společenského. Společenstvo řezníků a uzenářů zřídilo v Kro- měříži moderní jatky nákladem asi 2 milionů zlatých. Jatky tyto, všemi možnými moderními stoji opatřené, budou povždy ozdobou města i také ozdobou oby- vatelstva, zvláště jmenovaného společenstva, jež ote- vření těchto jatek učinilo způsobem katolických mužů hodným. Nejprve sloužena slavná mše sv. vdp. dě- kanem Kaunem; po službách Božích kráčel malebný průvod k jatkám, jež posvětil dp. Luska, kate cheta měšť. škol Po svěcení proslovil dp. světitel a pak purkmistr města Kroměříže dr. Pištěcký příslušné řeči, po nichž odevzdal klíče p. zvěrolékaři Boučkovi. Na to poraženo bylo dobytče p. Držálkem. Stavbu provedl stavitel p. Drahoš v Kroměříži, stroje dodala chvalně známá firma Ringhoffrova v Praze. Odpoledne byla v hotelu Simonově slavnostní hostina.
#8 alto_textblock #8
Z celé východní a střední Moravy docházejí zprávy o schůzích spolkových. V Řepčíně, kdež čte- nářský a pěvecký spolek »Břetislav« konal valnou hromadu, v níž m. j podávána zpráva o pohřeb- ním fondu, do něhož každý člen přispívá jednou pro vždy 2 zl. Jest to první spolek na Moravě, který na tuto šťastnou myšlénku přišel a ji ve skutek u vedl a přispívá takto ke slušnému a uctivému pohřbu svých členů. Zajisté následování hodno. V Olomouci koná v Pöttingeu přednášky pan prof. Vincenc Prosek a v dámském odboru »Národní jednoty« dr. Fišer přednášky pro ženy. Na Vyškovsku činí se též miláček lidu našeho vdp. Dr. Stojan, kterýž ve schůzi Katolicko politické jednoty v neděli, dne 21. t. m. přednášel o tkalcov- ském družstvu na Vyškovsku. Číle druží se ku vzdělávacím snahám lidu mo- ravského četná divadelní družstva, rozumí se i obli- gátní masopustní plesy a zábavy, k nimž přistupuje lid s dobrým srdcem a bodrou myslí. Neboť ne- zapomíná dávati též Bohu, co jest Božího. Důkazem toho jest přečetné účastenství, jenž lid má na missiích, jakž svědčí o tom Dub u Olomouce, Kojetín, Hulín aj.
#9 alto_textblock #9
Zprávy denní.
#10 alto_textblock #10
*
#11 alto_textblock #11
J. Exc. kníže-arcibiskup olomoucký dr. Theodor Kohu věnoval dále tyto dary: Sub- venci na stavbu farní budovy v Korytné 100 K, na podporu křesť. tisku 100 K, spolkům ku vystavění kostelů v Kloboukách, ve Starých Těchanovicích (Slezsko), Žalči a Slavkově (Slezsko) 200 K. Na sy- stemisování místa kooperatorského v Hradisku 50 K, pro chudé žáky a studující v Binině, Těšíně a Písku 100 K, spolku »Zora« v Zábřehu 80 K, padporova- címu spolku na vysoké škole zemědělské ve Vídni 100 K, dohromady 730 K. * Ze služby soudní. Radové zemsk. soudu Václav Novák a Antonín ryt. Forster jmeno- váni rady vrchního zem. soudu s prominutím tax — Rada zem. soudu v Praze Jan Chlum u příležitosti odstoupení svého do výslužby jmenován radou vrch. zem. soudu s prominutím tax. *Osobní věstník uěitelský. Zemskou školní radou ustanoveni byli: při školách měšťan- ských: řiditelem: Václ. Žižka ve Vysokém Mýtě; učitelem náboženství: dp. P. Fr. Kvíčera ve Dvoře Králové; učiteli pokud se týče učitelkami: J. Jaček v Rovensku (okr. turnovský), B. Zichova v Poděbra- dech, J. Jandova v Staré Boleslavi (okr. karlínský), A. Kofránek v Poděbradech, M. Tibitanzlova v Ko- stelci n. Orlicí (okr. rychnovský), Č. Netušil v Daši- cích (okr. pardubický); při školách obecných: ří- dícími učiteli: L. Beneš v Tisové (okr. vysokomýtský), A. Dočekal v Bestvíně (okr. chotěbořský), V. Zeman v Budeníně (okr. sedlčanský), František Tirmantingr v Bruchu (okr. duchcovský), K. Havlík v Nedomi- cích (okr. karlínský), J. Matějka ve Voděradech (okr. rychnovský), F. Novák v Nové Vsi (okr. příbramský), J. Nemanský v Kuněticích (okr. pardubický), Jarosl. Švestka na Král. Vinohradech, J. Skuhravý tamže; učitelem náboženství: P. Fr. Holeček v Strakoni- cích; učiteli pokud se týče učitelkami: R. Ludmila v Škrdlovicích (okr. chotěbořský), J. Semrád v Ho- ješíně (okr. chotěbořský), K. Sobotka v Čachotíně (okr. chotěbořský), Mar. Sadilova v Nepomuku (okr. přeštický), A. Hašek v Železné (okr. kladenský), Ž. Wittochova v Unhošti (okl. kladenský), F. Šimůnek ve Dvoře Králové, J. Hovorka ve Zvoli (okr. kralové- dvorský). A. Mayerova ve Volyni (okr. strakonický). Fr. Hnilica v Kněževsi (okr. smíchovský), J. Kospert v Černolicích (okr. smíchovský), B. Procházka v Stře- šovicích (okr. smíchovský), F. Čadek ve Vel. Borku (okr. mělnický), K. Michalička v Záboří (okr. měl- nický), J. Robovský v Kněžicích (okr. mělnický), . Hainz v Koutech (okr. poděbradský), B. Holubová v Libni (okr. karlínský), F. Kozár v Bruchu (okr. duchcovský), Št. Pitr v Radomyšli (okr. strakonický), F. Machovec v Tuchově (okr. čáslavský), K. Krato- chvíl v Hostoulicích (okr. čáslavský), J. Procházka v Ronově (okr. čáslavský), Em. Schützner v Čelako- vicích (okr. karlínský), Al. Rejman v Líbeznicích (okr. karlínský), V. Zábrodský v Ličné (okr. rychnov- ský), V. Suchánek v Lovni (okr. rychnovský), Josef Landa na Smíchově, J. Košťálek tamže, Ad. Glasr v Bílině (okr. duchcovský), A. Tyšler v Brocné (okr. rychnovský), Č. Chytil v Dlažďově (okr. domažlický); podučiteli, pokud se týče podučitelkami: Jan Kluh v Chotěboři, J. Hořejší v Modletíně (okr. chotěboř- ský), Zdeňka Salačova v Buštěhradě (okr. kladenský), V. Holý v Poličce, Kumstadtova ve Dvoře Krá- lové, J. Novák ve Zlíchově (okr. smíchovský), Rud. Šafek v Jílovicích (okr. třeboňský), A. Langhamer v Mnich. Hradišti, Rud. Černý ve Vokovicích (okr. smíchovský), J. Švorc v Star. Benátkách (okr. mlado- boleslavský), B. Briedlová v Předměřicích (okr. mlado boleslavský), Fr. Chrasný v Lužci (okr. mělnický), J. Charvát v Libici (okr. poděbradský), M. Hykešova v Karlíně, M. Jindřichova tamže, Maris Šrámkova