#1
alto_textblock
#1
Číslo 22.
#3
alto_textblock
#3
Praze, dne 24. ledna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Ročník IV.
#5
alto_textblock
#5
Redakce, administracea
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankovaně dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí.
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější insercí po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
KAIUILKÍ
#8
alto_textblock
#8
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
3.—
čtvrtletně.. K 9.—
celoročně.. .. K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . ..
12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gie. Anglie a Ruska:
čtyrtletně ... K 13.20
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#9
alto_textblock
#9
7 hodin 46 minut ráno.
Slunce vycházív
Slunce zapadá ve 4 hodiny 38 minut večer.
#10
alto_textblock
#10
Středa:
Sv. Timotheus, biskup a mučeník.
#11
alto_textblock
#11
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u sv. Havla na Starém městě od 21.—25. ledna.
#12
alto_textblock
#12
Hospodářský rozvoj Ruska.
#13
alto_textblock
#13
—a. Finanční ministr nejmocnějšího světa
vládce, ruského cara, který vládne 130,000.000
poddaným, pan Witte, podal k státnímu rozpočtu
Ruska na rok 1900 zajímavé výklady, které nám
dávají nahlédnouti do obrovských hospodářských
plánů svaté Rusi.
Byly doby, kdy časopisectvo, hlavně v Ně-
mecku, psávalo o Rusku jako o zemi, která je oby-
dlena barbary. Dnes se mají věci jinak. Rusko
musíme čítati mezi přední »kulturní« státy, které
aspoň tři čtvrtiny všech státních příjmů jsou nu-
ceny věnovati na bodáky a na úroky státního
dluhu. A to je přeci hlavním příznakem »kultur
ního« státu. Podivejme se, jak na Rusi pokračují.
Státní výdaje na Rusi obnášely
r. 1896 r. 1900
mil. rublů mil. rublů
1231
1757
#14
alto_textblock
#14
celkový výdaj
z toho:
úroky na státní dluh . . . 269
274.7
výdaj na armádu
288
348.2
námořní válečné loďstvo . . 57
86.6
ministerstvo osvěty
24
33
ministerstvo železnic . . . 196
322
40.9
ministerstvo orby
87
ministerstvo financí
281.4
Mimo to je na r. 1900 mimořádný požadavek
187 mil. rublů na stavbu drah.
Sledujeme li vzrůst státního hospodářství na
Rusi, nelze se nám diviti, že finační ministr Witte
má tak hroznou nouzi o peníze. Ovšem činí mu
největší starosti obrovské stavby drah, hlavně dráhy
sibiřské. Avšak když v pěti letech státní potřeby
vzrostou o půl miliardy rublů, pak se nedivme, že
i svatá Rus upadá hloub a hloub do tenat zlaté
internacionály
Ostatní dluhy Ruska činí koncem roku 1899
6108 mil. rublů nominální ceny (asi 16 290 mil. fr.)
Dne 1. ledna 1900 byl státní dluh Ruska 6150
mil. rublů.
Až dosud zásobují svatou Rus penězi židov-
ské banky Lippmann a Rosenthal v Amsterodamě.
Sam. Bleichröder v Berlíně, Mendelssohn a spol.
Robert Warschauer a berlínská obchodní společ-
nost. V Londýně Hambro a Sons, Moses Roth-
schild and Sons, a bratří Rothschild v Paříži,
v Hamburku bratří Behrens, Wertheim a Gomperz
v Amsterodamě, Jakob Landau v Berlíně, Abra-
ham Gansl v Amsterodamě, bratří Salzbach ve
Frankfurtě.
Rusko bylo zlatou internacionálou donuceno
zavésti zlatou měnu a odtud stálá nouze o peníze.
Když koncem července 1899 zavítal pan Witte
do Londýna, napsal posměšně berlínský »Börsen-
courier«, že pan Witte může se obrátiti na ban-
kovní firmy Baring nebo John Henry Schröder,
poněvadž bankovní dům Rotschildův z politických
příčin musí vůči Rusku jednati zdrženlivě. Hlava
zlaté internacionály, Rothschild nepůjčí ani Rusku,
pokud i Rusko nedá židům na Rusi bydlícím na-
prosté svobody, jako jí židé požívají hlavně u nás.
Finanční ministr Witte odhaduje loňskou sklizeň
evropské Rusi na 3418 milionů pudů obilí. Vy-
hlídky na letošní žně jsou lepší.
Obrovský jest přímo vývoj těžařských pod-
niků ruských. R. 1877 bylo na Rusi vytěženo 110
milionů pudů uhlí, loni se vytěžilo 746 milionů
pudů. Vláda ustanovila v gubernii varšavské cenu
jednoho korce uhlí na 1 rubl 25 kopejek v drob-
ném prodeji. Nafty vytěženo r. 1877 na 13, loni
na 507 mil. pudů. Těžba železa stoupla ze 23 na
164 mil. pudů Kdyby těžení železné rudy na
Uralu přenecháno bylo soukromým těžařským spo-
lečnostem, zvýšila by se těžba železa mnohoná-
sobně. Také průmysl ruský úžasně pokračuje. R
1877 byla průmyslová výroba na Rusi asi na 540,
nyní na 1800 mil. rublů.
Rusko hledí v přední řadě, aby obrovskou říši
obepjalo celou sítí drah. Plány Ruska vzhledem
k stavbě drah na všecky strany obrovské říše jsou
přímo závratné. Nicméně Rusové neochabují a pra-
#15
alto_textblock
#15
cují houževnatě dále. Účinky se ukáží teprv za
mnoho let. Ruské dráhy měří nyní 58.935 kilo-
metrů. Na ruských drahách zavedena jest jednotná
pásmová sazba. Sibiřská dráha stála dosud 501
milion rublů. Na r. 1900 jest určený výdaj 130
milionů a pak na dostavbu bajkalské trati 180 mi-
lionů rublů, čímž bude asi r. 1907 dílo dokončeno.
Na východním konci dráhy dokázalo Rusko
od Číny odstoupení poloostrova Kivantunu, kde
se nyní zakládá přístav Dalni. Zde končí sibířská
dráha na březích Tichého oceanu. Ruský přístav
Dalni nikdy nezamrzá.
Pokud se týče finančních prostředků Ruska,
udává ministr Witte, že koncem roku 1898 mělo
Rusko zlata za 1591 milionů rublů, a to 445 mi-
lionů rublů ve zlatě v oběhu, 190 milionů rublů
ve stříbře, a 725 milionů papírových rublů. Kon-
cem r. 1899 činila zásoba zlata 1566 mil. rublů,
z toho v oběhu 630 mil., ve stříbře 220 5 mil
v papírech 630 mil. rublů.
Pěkně se to všecko čte, a nabýváme z toho
jakéhosi pojmu o hospodářských silách Ruska.
o kterých málo který smrtelník má znalosti. Bu-
dou-li Rusové pokračovati na hospodářském zvele-
bování sama sebe, stanou se první mocností světa.
K tomu však je třeba, aby se postavili na vlastní
nohy. Bude-li si Rusko vypůjčovati kapitály na
stavbu železnic od židovské zlaté internacionály,
pak běda mu, pak bude i nejmocnější vládce světa
podroben vyšší moci Rothschildově, a běda ruským
mužíkům. Vypočítavý národ, který dosud v Tarno-
polu a Vilně jest sevřen, podmanil by si v brzku
celou svatou Rus, jako se te stalo u nás.
#16
alto_textblock
#16
Zprávy politické.
#17
alto_textblock
#17
V Praze, dne 23 ledna.
K sítuaci. Německá poruka utrpěla silnou
trhlinu a zrovna v okamžiku, v němž ani sejí
nenadála. Sotva totiž usnesl se sbor pohlavárů
klubů levice, že jest ochoten obeslati svými dele-
gáty dorozumívací konferenci, usnesla se německá
lidová strana ve zvláštní schůzi, že obešle tuto
konferenci jen pod podmínkou, že bude dříve svo-
lána říšská rada. Šluší však podotknouti, že do
této porady dostavilo se z 41 poslanců německé
lidové strany jen 23, zvláště pak že se jí ne-
súčastnil žádný poslanec z Čech. Ve schůzi byla
vyslovena m. j. obava, že by po možném nezdaru
dorozumívací akce zahájena byla opět vláda § 14.,
a že by po případě mohl cestou nařizovací býti
vyřízen jazykový zákon, kterýž by nevyhovoval
spravedlivým (?) požadavkům Němců. Dále byl po-
ložen důraz na to, že je třeba žádati od vlády zá-
ruky, že protiústavně nepoužije § 14., a že nej-
lepší toho zárukou bylo by co nejrychlejší svolání
říšské rady. Předseda klubu přimlouval se sice za
to, aby bezpodmínečně bylo schváleno usnešení
konference předsedů klubů levice, aby dorozumí-
vací konference byla obeslána, ale návrh jeho pro-
padl. Naopak byla přijata resoluce, v níž vyslo-
vuje se politování nad tím, že také ministerstvo
Wittkovo používalo § 14., a v níž praví se vý-
slovně, že německá lidová strana mohla by doroz-
umívací konferenci obeslati jen potom, kdyby před-
cházelo svolání říšské rady, protože po použití
§ 14. musejí především opět své platnosti nabýti
práva říšské rady. Konečně praví se v resoluci,
že německá lidová strana nemůže důvěřovati vládě
Körbrově, protože zasedají v ní vedle rozhodných
přívrženců pravice mužové, kteří opětně po-
užili § 14.
Úsnesení to dopadlo na hlavy ostatních levi-
čáckých klubů jako hrom. Dr. Funke svolal na
rychlo předsedy klubů levice, kteříž po dlouhé
poradě se usnesly, aby bylo na německou lidovou
stranu naléháno, by své učiněné usnesení odvolala
a německou poruku nerozdrtila. Dosud se to
nestalo.
Mezi konferencí navštívil dr. Gross a po
něm i baron Schwegel předsedu ministerstva
Körbra, aby ho zpravili o nenadálem obratu. Dr.
Körber prohlásil, že nemá žádné podstatné námitky
#18
alto_textblock
#18
proti zabezpečení svolání říšské rady, že však ne-
může ustoupiti v té příčině žádnému nátlaku. Jak
věci vyvinou se dále, zastřeno je dosud rouškou
tajemství.
Dorozumívací konference. Dnešní »Vater-
land« přináší pod tímto záhlavím zvláštní stať,
kteráž mu byla zaslána se strany spřátelené, podle
některých od hraběte dra Bedř. Schönborna. Praví
se v ní: »Nesmějí se opakovati chyby z r. 1890.
Dlužno především upraviti otázku jazykovou a ze-
vrubně stanoviti, jaké právo oběma jazykům v zemi
náleží. Čech nemůže popříti, že veliká část jeho
vlastní domoviny je uzavřeným územím a Němec
nesmí urážeti pocity Čecha popíráním jednoty
země. Bude se musit uznati, že je území smíšené
a že druhé instance musí býti tak zřízeny, aby
mohly úřadovati v obou zemských jazycích. Stejně
musí se státi ve smíšeném území. O platnosti dru-
hého jazyka v území jednojazyčném může býti
snad docíleno dohody, řekne-li sobě každá strana:
»Co odpůrcům svým povolím, bude též na pro-
spěch mým vlastním soukmenovcům.« Teprve až
bude otázka jazyková rozřešena, bude lze přistou-
piti k akci ohraničovací, leč tato nemůže se konati
jedině se stanoviska nacionálního, nýbrž také se
zřetelem na kommunikace, hospodářské poměry,
odbyt a jiné okolnosti. Ale při tom bude vždy
dlužno míti na mysli, že je jazykové území, pro
které státi se musí náležité opatření.«
Děkan Gentilini . Dne 18. t. m. v noci
zemřel v Tridentu msgr. Alois Gentilini, děkan
v Calavino. Týž byl po více let — s nezapomenu-
telným P. Greutrem — říšským a zemským tyrol-
ským poslancem. Jako takový hlásil se vždycky
k národní katolické straně. Byl to muž velice do-
bročinný.
Finanční výbor uherské poslanecké
sněmovny rokoval včera o rozpočtu ministerstva
financí. Poslanci Komjathy a Edmund
Bartha mluvili proti rozpočtu. Finanční ministr
Lukács prohlásil na to, že od znovu obnovení
ústavy zvýšeny byly státní výdaje tak, že nestojí
v žádném poměru se vzrůstem obyvatelstvaa
jměním lidu. Ale rozpočet obsahuje důvody, proč
tyto vydaje vzrostly, chce-li stát dostáti svým
kulturním a jiným povinnostem. Všecko to nedo-
týká se však reálnosti rozpočtu, rozumí-li se tím,
aby výdaje byly tak rozpočtěny, aby nebylo
žádných zvláštních otázek, příjmy však tak, aby
zůstala také jistá záloha pro uhražení nepředvída-
ných výdajů. Řečník preliminoval také tímto způ-
sobem rozpočet a řekl upřímně, že jeví se v něm
jakási záloha, která za danných poměrů má býti
zachována. Řečník nepopírá, že kapitál v Rakousku
je daleko bohatší, nežli v Uhrách. Nemůže však
uznati, že berní soustava v Uhrách znemožňuje
nahromadění kapitálu. Rakouská důchodová daň
jest pro Uhry skutečně velmi nevýhodná, nelze
však pochybovati, že v Rakousku jest ohledně
přímého zdanění úplně autonomní. Přísně právně
vzato, nemůže proto býti činěno proti jeho jednání
žádných námitek. Je-li to však jednání slušné, jest
otázkou jinou. Vyjednávání v té příčině trvá dále
a řečník se nevzdává naděje, že bude míti také
žádoucí výsledek. Stavební krisi vyvolali mnozí
činitelé, ale poplatky nehrály při ní žádné úlohy
důležité. Při berní opravě vychází ministr s toho
právního hlediska, aby chudším třídám dostalo se
dle možnosti úlevy a daně aby nesli ti, kteří
takové obtížení také vydrží. V debatě bude po-
kračováno zítra.
Chorvatský sněm pokračoval ve své vče-
rejší schůzi v debatě rozpočtové. Nová schůze dnes.
Chystané rozmnožení německého lod-
stva bude vyžadovati na poplatnících německé říše
nové a těžké oběti. Příslušná předloha, o kteréž
nyní právě se radí spolková rada, podána bude,
jak oznámeno, německému říšskému sněmu ještě
během tohoto téhodne. Napjetí, s jakým hledí
vstříc tomuto okamžiku všecka veřejnost v Ně-
mecku, roste do nekonečna. Proslýchá se totiž, že
z odůvodnění předlohy vyjde na jevo, že roz-
množení loďstva bude vyžadovati přes 1600 mi-