#1
alto_textblock
#1
Číslo 308.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 9. listopadu 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administracee
expedice
Praha. Pstrossova ulice.
číalo 200—I.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí.
Nozapečetěné reklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější insercí po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
ině polední
Jednotlivé číslo za 8h
Telefon redakce č. 1126
#6
alto_textblock
#6
ULILKt LIS
#7
alto_textblock
#7
Předplatne pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
2.80
čtvrtletně . ..
8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
3.—
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . ..
8.—
celoročně.. . . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . ..
12.—
celoročně.. . . K 48.—
po Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gie. Anglie a Ruska:
Štvrtletně .. . K 13.20
celoročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#8
alto_textblock
#8
Slunce vychází v 7 hodin 4 minuty ráno.
Slunce zapadá ve 4 hodiny 23 minuty večer.
#9
alto_textblock
#9
Pátek:
S v. Theodo ra a.
#10
alto_textblock
#10
nov.
#11
alto_textblock
#11
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u sv. Cyrilla a Methoda v Karlíně od 8.-12. t. m.
#12
alto_textblock
#12
Terminové obchody.
#13
alto_textblock
#13
sn
#14
alto_textblock
#14
II
#15
alto_textblock
#15
Zmíněný zákon německý vypočítává v § 48.
odstavec 3. rozličné druhy zboží či předmětů, které
až do dne působení bursovního zákona byly připu-
štěny k uzavírání bursovních obchodů terminových na
německých bursách; jsou pak to: líh (surovina),
pšenice, žito, oves, rýže, žitná mouka, řepkový olej,
raffinové petroleum, líh (čistý), bavlna, příze, káva,
cukr, cenné papíry atd. Z těchto pak všech druhů
zakázán pouze bursovní terminový obchod s obilím
(i semletým) a podíly (akciemi) podniků dolových neb
továrních. Praví se pak v 1. odstavci § 50., že spol-
ková rada jest oprávněna bursovní terminový obchod
v jiném druhu zboží závislým učiniti na jistých pod-
mínkách neb týž obchod s jiným druhem zboží neb
cenných papírů zcela zakázati. Z toho patrno, ž
v Německu jest zakázáno takto spekulovati pouze
s jistým odvětvím zboží (výrobků hospodářských),
obilím, moukou a veškerým melivem, dolovými a to-
várními podíly. S jinými druhy zboží a cennými pa-
píry lze na teřminy bursovně obchodovati, jinými
slovy: bursovní terminové obchody v Německu nejsou
zcela, nýbrž jen z části zrušeny.
Přecs však přišlo zákonodárství německé tužbám
kruhů rolnických tak dalece vstříc, jako se dosud
v žádném státě nestalo, zrušivši bursovní obchody
terminové v obilí a melivu. Jaký vliv měl tento zá-
kon na postavení rolnictva? Rolníku německému ne-
přinesl zákon dotyčný žádného užitku, účinek zákona
jevil se tam, kam zákon sám nesměřoval, aspoň di-
rektně ne: hry snad částečně přestaly, snad se za-
halily do jiné formy než bursovní, neb se místo smluv
obehodních přeložilo za hranice, kam moc zákona
nesahá. Že bursovní zákon německý rolnictvu žád-
ného markantního prospěchu positivního nepřinesl, vi-
děti z toho, že ceny obilí i po uvedení dotyčného
zákona v platnost nestoupají; kdyby v Německu
stoupaly, zvýšily by se jistě i v jiných zemích aspoř
relativně. Toto zvýšení by však dlouhého trvání ne-
mělo. Tím, že by obchodníci kupovali zahraniční obilí
za ceny nižší, dostavilo by se nutně klesání cen obil-
ních na trhu německém. To jest nezbytný požadavek
a výsledek zákona o ceně ve spojení s nabídkoua
poptávkou.
Pakli se německý trh zásobuje obilím cizozem-
ským jakosti téže neb snad lepší domácího, pak se
může cena německého obilí udržeti nejvýše na stej-
ném stupni s cenami obilí zahraničního. Clem se tu
ničeho zabrániti nedá, i kdyby mělo Německo nad-
bytek obilí ku prodeji (čemuž, jak známo, tak není),
a chtělo příliv cizozemského obilí zastaviti vysokým
clem, pak by sice obilí domácí mělo na německém
trhu stálou, pevnou csnu, nemohlo by však co do
nadbytku (nadprodukce) konkurovati jsou vyváženo
na trh zahraniční s obilím cizozemským. Zvýší-li
jeden stát clo na jistý druh obilí, vydává se tím do
nebezpečí odvety státu druhého, proti němuž zvýšení
celního tarifu směřovalo či namířeno bylo — povstala
by tak zv. celní válka.
Tu, co praveno bylo o německém obilí a trhu
platí o našem.
Uvedeme praktický příklad. Naše říše by uva-
lila vyšší celní poplatek na pšenici americkou aneb
sibířskou za tím účelem, aby zákonným zvýšením
těchto hospodářských výrobků zvýšily se ceny obilí
domácího (pšenice).
Obchodníci rakouští by pak nekupovali ani ame-
rické ani domácí pšenice. Americké pro drahotu uměle
celním tarifem způsobenou, domácí proto, že by vy-
vážejíce nadbytek v Rakousku nepotřebný do ciziny
museli tam levněji prodávati než doma koupili,
protože v cizím státě nebyl zaveden celní tarif na
americkou neb sibířskou pšenici, která pak nutně
jsouc lacinější o celní poplatek učinila by prodej naší
pšenice nemožným.
Mimo to pšenice americká (sibířská) jsoue pro-
dána ku př. v Hamburku neb v Berlíně, stala by se
pšenicí německou, proti které clo namířeno nebyloa
šla by tak obcházejíc zákon na naše trhy a opět by
ceny naší pšenice stlačovala.
#16
alto_textblock
#16
Člem nelze vyhnati cenu obilí do výše z příčin
zde uvedených.
Nuže vraťme se opět k terminovým obchodům
Anketa ve Vídni zasedající přetřásá škodlivost těchto
obchodů, čemuž druhá strana odporuje. Přátelé rolni-
ctva jsou toho mínění, že by odstraněním terminových
obchodů kupec byl nucen vstoupiti do direktního spo-
jení s prodavačem (rolníkem), ceny obilí by nekolísaly
nýbrž byly pevnými a zvýšily by se.
Rolnictvo německé sáhlo k jinému prostředku.
totiž ku zřizování obilních skladišt. Jsou tedy termi-
nové obchody bez viny a škodlivosti?
Nikoliv. Jest to druh spekulace nezřízené, ne-
mravné, jest to uzavírání obchodů na oko, při nichž
se strany o předmět závěrku (kontraktu) nestarají,
při nichž nezkušení obchodníci se stávají oběti rafi-
novaných hráčů, neb se lehce aspoň státi mohou, čímž
skutečný obchod obilní trpěti může nedostatkem po-
ctivých kupců a ceny obilní na trhu světovém libo-
volně se mohou určovati karteláři, tak že tím trpí
nejen rolnictvo jednoho státu, nýbrž zemí všech, pokud
tyto intensivně hospodaří. Země extensivně vyrábějící
se tím prozatím nedotknou. Tento účinek terminových
obchodů nepřímo na ceny obilní působící dostavuje
se ovšem v době všeobecné úrody. Avšak právě v úrod-
ném roce chce si hospodář pomoci, chce utržiti, v roce
neúrody všeobecné, kdy ceny nutně běží do výše,
není mu tak možno, protože nemá čeho ku prodeji
nabízeti. Již pro tuto vlastnost zaslouží terminové ob-
chody, by se zrušily a zakázaly. Ovšem by rolnictvo
mohlo a mělo jiným způsobem škodlivost těchto ob-
chodů paralysovati — o čemž jindy.
JUDr. Jan Sojka.
#17
alto_textblock
#17
Zprávy politické.
V Praze, 8. listopadu.
Bývalý flnanční ministr dr. Ignác šl.
Plenner slaví dnes 60. narozeniny. Ústaváčtí čle-
nové panské sněmovny podali mu za tou příčinou
zvláštní adresu. Deputaci, jež adresu oslavenci ode-
vzdala, vedl kn. Karel Auersperg.
Novějmenovaní uherští korouhevní páni
hr. Julius Szapary a hr. Ondřej Csetkovics
vzati byli dnes v Pešti od císaře před všeobecnými
audiencemi do přísahy. Intervenovali při tom: před-
seda ministerstva Szell, dvorní maršálek hr. Apponyi
a ministr a latere hr. Széchenyi.
Bosenské dráhy. Jak nám včera již telegram
oznámil, bylo včera v Pešti již rozhodnuto ohledně
otázky, týkající se výstavby bosenských drah. A bylo
rozhodnuto ve smyslu uherského kabinetu. Povolilt
předseda naší vlády dr. šl. Körber uherské vládě
ve všem, co ona chtěla, a horlil k odročení toho,
proč vyšel do boje«. Byla to současná stavba želez-
nice Bugojno—Aržano— Split se stavbou tratí, na
nichž záleží vládě uherské. Jasně řečeno: bosenské
dráhy, kteréž pro svůj obchod a sprůmysl chce míti
Uhersko a na jejichžto stavbu dvěma třetinami všeho
nákladu musí přispívati Rakousko, budou se stavěti
hned, ale ony dráhy, kterých tam nevyhnutelně má
potřebí nejen Bosna sama a Dalmacie, nýbrž i celá
polovice naší říše, budou stavěti se buď někdy poz-
ději, nebo nebudou se stavěti vůbec. A jest více
než první, daleko pravděpodobnější věc druhá. Pc-
starajíť se již dojista páni Maďaři o to, aby všemož-
nými prostředky zamezili stavbu bosenské dráhy
z Bugojna do Šplitu. Železniční spojení se Rjekou,
jež jim padlo jako zralé jablko do klína, tedy
s mořem míti budou a na něčem jiném jim nezáleží.
Kdyby vykrucováno bylo to sebe víc: okolnosť,
že pohořela národohospodářská politika dr. Körbra,
na níž tolik sí zakládal. neupře nikdo. A také na
to, že dr. šl. Körber neposilnil vůči rakouskému
parlamentu svého postavení. Bylo by zajisté zajímavo,
kdybychom zaznamenati mohli všecky posudky, kte-
réž přinášejí v tom ohledu dnešní vídeňské listy.
Ale nemůžeme pohříchu toho učiniti pro naprostý
nedostatek místa.
Rakouští ministři, kteří súčastnili se včerejších
porad v Pešti, vrátili se již zase do Vídně včera večer.
Istrijský sněm přeložen bude prý — ozna-
mují tak aspoň srbské listy — z Poreče do Pulje.
#18
alto_textblock
#18
Rumunská vláda zastavila na čas vybírání
nové daně alkoholové, protože nemá dosti potřebných
vojenských sil, aby mohla zákon provésti vynucením.
Ministr vojenství generál Lahovary pohrozil v radě
ministerské, že by musily býti mobilisovány nejméně
dva armádní sbory, kdyby měl finančním orgánům
ve všech částech země poskytnouti vojenské asistence.
V četných obcích sedláci se zabarikádovali a roze-
stavili stráže, aby zabránili finančním orgánům vstup
do vesnic. Sedláci říkají: Raději smrt, nežli
novou daň!
Italská ministerská rada usnesla se, aby
municipální rada (obecní zastupitelstvo) v Ne-
apoli byla rozpuštěna, potom aby pro
správu obecních záležitostí byl jmenován královský
komisař a konečně, aby dosazena byla zvláštní ko-
mise, kteráž by vyšetřila nepořádky, jež na radnici
neapolské dály se v obecním hospodářství. Hned
včera, jakmile obecní rada v Neapoli o tom se do-
věděla, konala zvláštní schůzi, ve kteréž podali syn-
daco (starosta) a jeho náměstek demisi. Také několik
obecních radních vzalo se svých hodností. Na to
přijala municipální rada návrh na zavedení parlament-
ního vyšetřování a zvolila 35 z 58 přítomných no-
vého syndaca a nového náměstska. Avšak nově zvo-
lení prohlásili, že volby nepřijímají. Schůze,
jíž bylo přítomno hojně obyvatelstva, měla průběh
velice bouřlivý.
Změna kabinetu anglického. Včerejší
londýnský úřadní list prohlásil tyto změny kabinetu:
Long jmenován presidentem místní správy, Gerald
Balfour presidentem obchodní komory, Wydham
lordem kancléřem Irska, Viscomt Čranborne
státním podtajemníkem úřadu záležitostí vnitřních,
A. Chamberlain finančním sekretářem státního
pokladu, lord Stanley finančním sekretářem vo-
jenství a Arnold Förster parlamentním sekretářem
námořnictva.
Větší houf Arnautů překročil včera u Pre-
polaty srbskou hranici a jal se stříleti z pušek na
srbské pohraniční strážníky, kteří na palbu odpoví-
dali. Útočníci dali se na útěk a zanechali na srbském
území dva mrtvé. Na srbské straně nebyl poraněn
nikdo.
Uvítání presidenta Krügera ve Francii
vypadne dle »N. Fr. Presse« proti vůli vlády veliko-
lepě. V Marseillu se sice všecky úřední osoby ho-
dlají držeti stranou, naproti tomu však zamýšlí pa-
řížská municipální rada uvítatí presidenta na lyon-
ském nádraží a pozvati ho na radnici, kde má býti
uvítán ve jménu pařížského obyvatelstva. Vláda
ovšem koná přípravy proti výstupům Anglii ne-
přátelským.
Vítězství Mac Kinleyovo je daleko větší,
než-li oznamovaly první zprávy. Obdrželť 292 hlasů
volitelských, tedy přes 20 hlasů více, než-li před
4 roky, jakkoliv značná část obyvatelstva Unie jest
protivnicí a odpůrkyní imperialismu a jakkoliv strana
demokratická zavedla volební agitaci, kteráž na celém
světě hledá si rovné. Tvrdí se také, že obdržel i více
hlasů voličských nežli roku 1896. Tenkrát obnášel
jejich počet 7,123.234, kdežto Bryan obdržel pouze
6,499 365 hlasů. Výsledek volby presidenta byl
roku 1896 velmi nejistý, neboť závisel na výsledku
volby volitelů v sedmi malých státech. Kdyby volby
tyto byly tenkrát dopadly ve prospěch demokratů,
nebyly by veliké většiny v severních a východních
státech prospěly Mac Kinleyovi pranic. Předevčírem
byla tato jeho volba daleko jistější, poněvadž republi-
káni s úplnou bezpečností mohli spoléhati na ony
státy, jejichž volitelé dohromady tvoří velikou většinu.
Také stát Missouri, jenž r. 1896 většinou 58.000
hlasů zvolil 17 demokratických volitelů, přidal se
tentokráte k republikánům. Demokraté snaží se umen-
šiti svou porážku tím, že poukazují na velikost svých
menšin ve mnohých státech, zvláště ve státu Novém
Yorku. Zakládá-li se to na pravdě, dlužno arciť ještě
teprve vyčkat.
Z Washingtonu se oznamuje, že není žádného
úmyslu, aby v nejvyšších správních úřadech prove-
dena byla následkem znovuzvolení Mac Kinleye ně-
jaká změna. Podle posledních zpráv z Nového Yorku
budou míti republikáni v senátě většinu, obnášející