#1
alto_textblock
#1
Strana 10
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY,
#3
alto_textblock
#3
6. zaří 1903.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 243.
#5
alto_textblock
#5
— Zákazník poroučí, živnoslník musí po
slechnouti.
Za několik hodin byl kabát doma, a za-
platil jsem od něho osm zlatých. Můj vlastn
zimnik pak byl odřenější než kdy jindy.
I sedl jsem a napsal svému dobrému přílel
tenlo dopis:
#6
alto_textblock
#6
Milý přítelil
Převlečník, který jsi mně půjčil, byl mi
z předsíně ukraden. Pokládal jsem za svou po
vinnost koupiti tobě místo něho nový.
Tvůj věrný přítel X.
Ladislav nechtěl ho přijati. Musil jsem mu
ho násilně vnutiti. Nemohl jsem se přece do-
pustiti toho, abych někomu dal obrátit kabáta
potom si ho ještě ponechal. Konečně se upo-
kojil, a jen tomu se divil, jak krásně mu přiléhá.
Mně to sice neřekl, ale slyšel jsem, jak jinde
oplakával svůj starý žlutý převlečník, jenž byl
posledním výrobkem firmy Krauskopfovy. Hlned
potom ohlásila firma konkurs.
Minula zima, a po ní ještě několik ročních
počasí, v tom pořádku, jak ho všichni známe
(nebylo příčiny ke změně pořádku toho) a my
jsme už dávno zapomněli na vylíčený právě
případ. Ladislav věrně nosil modrý převlečník
neměl ani potuchy o tom, že jeho starý kabát jes
mu tak blizko.
Jednoho jara (sněhové vločky již zmízely,
ale vlašťovky dosud se nevracely) přišel ke mně
Ladislav celý rozčilen a pravil:
— Pamatuješ se na ten můj žlutý pře
vlečník?
Zarazil jsem se.
— Jak te?
— Co mně byl ukraden?
— Pamatuji.
— Nuže, jen si představ, já ho dostal zpět
— Toť nemožnol
Už je tomu tak. A k tomu všemu ve stavu
úplně dobrém. Jakoby byl po té krádeží stále
býval zavřen ve skříni.
— Snad je to jiný?
— Pamatuji se debře. Je to týž.
— To je prapodivná věc. Jak se to mohlo
státi?
Dal jsem krejčímu ten modrý převlečník,
který jsem od tebe dostal darem, aby ho —
obrátil ...
— Ted už to chápu! vzkřikl jsem.
— Co už teď chápeš?
— Nic, jen pokračuj.
— Poslal jsem mu modrý a on mi vrátil
domů žlutý. Hned jsem k němu utíkal, že to nen
můj kabát, ale krejčí přísahal při nebi a zemi.
že to je můj, načež jsem mu oznámil, že ovšem
je to můj, ale starý, který mi byl ukraden...
Krejčí byl uražen... ukázal mi vnitřek, který
byl modrý... to je prý urážka na cti: vyhro-
žoval mi soudem. Abych prý ho nepokládal za
takového osla, že by si dal zaplatiti za obrácení
a za tutéž cenu že by mi dal zcela nový kabát...
Já jsem tam stál a z celé té věci nemohl jsem
chápati ani slova ...
— No, však já ti to vysvětlím.
A vypověděl jsem mu celou historii. Uhodil
se do hlavy a zvolal:
— Teď již chápu všel
— Co vše?
— Proč vnější — hořejší kapsa měho
modrého převlečníku byla na pravé straně.
vnitřní pak na levé. U pořádného kabátu bývá
zrovna naopak.
#7
alto_textblock
#7
Z maďarštiny přeložil B. K.
#8
alto_textblock
#8
a jejž jsem právě měl na sobě nikoliv zúmyslně
nýbrž náhodou, nalézal jsem se na téže cestě
abych Friederiku ještě jednou navštívil.« Goethe
vzdává se marného pokusu vysvětliti tento po-
divný přelud. Pro něho jest předtucha spojena
s pocitem zdvojeného já, jež lidé značné obra-
zotvornosti, zejmena umělci a spisovatelé, často
u sebe zjistili a jež dle pozorování francouz-
ských psychiatrů ovládají zejmena hallucinaee
hysteriků.
Nejpodivnějším úkazem zajisté opakování
se téhož snu, nanejvýš týravé, v určitých pře-
stávkách, jenž se konečně jednoho dne zdánlivě
uskuteční. Setkáváme se s lidmi, s nimiž jsme
se, jak se nám zdá, za týchž okolností setkali.
Siluace nabývá čím dál tím více fvarů něčeho,
co jsme tušili neb o čem jsme snili a naše vě-
domí štěpí se tou měrou, že sami sobě pravíme
teď poví to a to, co jsem již jednou někde po
věděl, anebo očekáváme od jiného odpověď jakou
nám byl již jednou dal. Někdy se podaří tuto
hallucinaci napjelím vůle střást. Nemůžeme -li ji
prorazit, nastává obyčejně nejistota, zda-li po-
slední rozhodující obrat události neb rozmluvy
odpovídal také snu nebo předtuše a vzpomlnka
jež právě ještě byla zcela přesná, způsobilá k
porovnání, počiná pod dojmem skutečnosti bled-
nout a nedá se postihnout.
Psychologové, jiehž pomoci se dovoláváme,
marně se namáhají výkladem těchto úkazů. Ten
míní, že dojem, jejž jsme náhle příjali, připo-
míná nám dřívější podobné dojmy a že tato
podobnost mezi dvěma stavy vědomí nás po-
jednou pudí, stotožniti je. Jiný dovolává s
spodní vratvy vědomí, jež neustále bez našeho
vědomí sbírá dojmy, jež náhle zjeví před uvě-
domělým já. Pro některé případy sice stačt
výklad, že duše si počíná právě jako ve snu, kdy
spíci člověk z venčí přijímá fysický dojem, na
razíte o pelesť anebo slyšíte výstřel a neuvědo
míte-li si to plně až ke probuzení, zdá se vám
o histerii, jež končí nárazem neb výstřelem.
Autor spatřil ve výkladní skříni podobiznu svého
kóllegy a představoval si, že v nejbližším oka-
mžiku setká se živoucím originálem, což se
také přihodilo. Zde se mohí přihoditi omylv
pozorování sama sebe, takřka početní chyba v
duševní časomíře, kde se domníváme, že jsme
si před tím něco představovali. Obtížnější jest
případ, kde mezi předtuchou a jejím splněním
uplynula dlouhá doba, jako v uvedeném případě
Goelheově, ačkoliv ani zde není vyloučena mož
nost dodalečné a bezděčně nazpět pošinuté před-
stavy. V poslední době staly se pokusy sbl-
rati pojmy o snech systematicky, aby bylo lze
vědecky je zpracovat. K tomu mnohý rád při-
spěje, ale právě tyto předtuchy nabývají teprve
významu, když se uskutečnily. Dřive se o nich
nemluví, dokud pokus neskoněil kladně a tak
budeme se muset i na dále dát překvapovati
těmito vrtochy paní duše, aniž bychom pro ně
nalezli vysvětlujícího zákona.
#9
alto_textblock
#9
měrem jeho jest, odvésti obchod z Alžírska a Ma-
rokka do Troje, odkud bude zboží na paropla
vební linii, již rovněž hodlá Lebaudy zřídit, z Troje
do svěla. Císař Lebaudy přeje si, aby se rozhlásilo.
že všichni, kdož se podrobí zákonu a jsou silní, budou
v jeho nové říši vítáni. Vypravuje, že námořníky
kteří byli Manry zajati, navštívil před svým od
jezdem od pobřeží. Vede prý se jim dobře a nemaj
ze čeho obávat. Lebaudy zabývá se horlivě přípra
vami k opětně návštěvě své nové říše. Ostatně má
jeho yaci ta nikoliv jeho císařskou vlajku, nýbri
francouzskou trikoloru »Císař saharský« patrně do-
spěl k názoru, že tato vlajka učiní přece jen větš
dojem na siřehoucí jej španělské křižáky, než vlajka
mladého císařství.
= Archaeologické výzkumy v Mexiku. Mezi no-
vějšími nálezy vědecké výpravy v Mexiku jsou téz
zbytky města, jež zničeno bylo patrně obrovskou ži-
velní katastrofou. Podle zprávy dra. Nicoly Leona.
archaeologa národního musea mexického, nalezeny
byly nedaleko Poradona ve státě Coehnila zříceniny
měsla, jež mělo zajisté ne měně než 50.000 obyvatel
Zdá se, že město bylo zničeno průtrží mračen, jež
odplavila s úbočí sousední hory ohromné spousty hlíny
a kamení, jež pohřbily vše, co v městě zilo. Ve hloubce
10 stop nalezeno mnoho lidských koster, rovněž i
kostry slonů, jichž tu patrně bylo užíváno jako souma-
rův a tahounů. Zříceniny dokazují, že obyvatelstvo
nalézalo se ve značném stupní kulturního vývoje
#10
alto_textblock
#10
jen přímo! —
černé, bílé
barevné, o
60 krejc.
Vyplacené
a roby.
již vyclené dodá se do domu. Bohatý výběr vzorků
obatem. Hennebergova továrna na hed-
19727
vábí v Curychu.
#11
alto_textblock
#11
Hennebergovo hedvábí
#12
alto_textblock
#12
do zl. 11.35 za metr, na bluzy
#13
alto_textblock
#13
Vojenská připravovací
škola Funk k. Frentiskove nasř, sn.
Prograrny zdarma. Kurs pro jednoroč, dobrovol. právo
#14
alto_textblock
#14
Při hrozících epidemiích
neměžeme býti, jak známo, vzhledem k jakosti denní pitné
vody dosti opatrnými. Ze všech okolností jest však do-
poručení hodna čistá přírodní kyselka, jako
Mattoniho kynelka, která, majíc původ ve ska-
lách, jest úplně prostá škodlivých organismů a se v opět
ných případech, zvláště při objevech tvfu jako zabraňo-
vací a velmi léčivý prostředek co nejskvěleji osvědčila
tudíž také v lékařských kruzích zvláštního ocenění požívá
15196
#15
alto_textblock
#15
Žádejte od svého knihkupce časový spie
#16
alto_textblock
#16
BULHARSKO
#17
alto_textblock
#17
MAKEDONIE
#18
alto_textblock
#18
Napsal vĚšČU OLEB. S mapkou západní Makedoni
248 stran. — Cena K 2 40.
20049
= Nakladatelství E. BEAUFORTA v Praze
#19
alto_textblock
#19
1920
#20
alto_textblock
#20
Administraci
#21
alto_textblock
#21
BUŠ
#22
alto_textblock
#22
[Nakladatelství F. Šimáčka)
#23
alto_textblock
#23
000.000000
#24
alto_textblock
#24
Žofínský ostrov.
#25
alto_textblock
#25
Koncerty a zábavy
#26
alto_textblock
#26
Dnes velký vojenský koncert
kapely c. k. pěš. plnku č. II. Zač. o 3.k.
=Za nepříznivého počasí v sále. =
Dopoledne od 10 hod. každou neděl
a svátek velký promenádní koncert.
20246
Vstup volný.
#27
alto_textblock
#27
dne 6. září.
#28
alto_textblock
#28
Stromovka
hlavní restaur. Každodenně velký voj. koncert
#29
alto_textblock
#29
19620
#30
alto_textblock
#30
sochůrkova zahradní restaurace „kopmanka
Templová ulice č. 649-
Dnes koncert kapely pana Kováříka
#31
alto_textblock
#31
Zahradlla
non
Naronního domu na kr. Vinohradeoh
nes
2021
#32
alto_textblock
#32
20215
#33
alto_textblock
#33
Stromovka, II. restaurace.
Dnes koncert kapely c. k. po
stovních zřízenců.
#34
alto_textblock
#34
velký koncer
chvalné náné kapely v. Pehelov.
#35
alto_textblock
#35
20212
#36
alto_textblock
#36
Střelecký ostrov.
Dnes dopoledne od 10. hod velký prome-
nádní koncert kapely c. a k. pěšího pl. č. 91.
Vstup volný.
#37
alto_textblock
#37
Začátek o 5. hod.
#38
alto_textblock
#38
Svatební hostiny
#39
alto_textblock
#39
20200
#40
alto_textblock
#40
nevyrovnatelně krásné levně vypravuje, četné již
zaznamenává a útulné levné byty znamenitě nově
zřízené doporučuje
#41
alto_textblock
#41
Zahradní restaur. „U Němečki-
ve Vyšehradské tř. Koncert kap. Kubínkovy
19455
#42
alto_textblock
#42
Brejškovo hotelové hostinstvi
ve Spálené ulici-
#43
alto_textblock
#43
2024t
#44
alto_textblock
#44
„Pardubická
#45
alto_textblock
#45
Zámecká zahradní restaurace
#46
alto_textblock
#46
v Poštovské ulici. I. Dnes, každou neděli
ponděli, středu a svátek koncert při elektri
ckém osvětlení. Portér. Vstup volný
#47
alto_textblock
#47
v Troji u Prahy,
#48
alto_textblock
#48
1977
#49
alto_textblock
#49
ze středu Stromovky směrem přes nový most v něko
lika minutách pohodlné k dosažení. Jest to jeden
z nejkrásnějších a nejlevnějších výletů v pražském
okoli. Výtečné smichovské akc. pívo, též plzeňské
znamenitá přírodní trojská vína, výborná kuchyně
vitavské ryby vždy čerstvé. V případě nepříznivého
počasí v sále. — Karel Müiter, restauratér, bív
dlouholetý obchodvedoucí Patschovy vinárny v Praze
19908
#50
alto_textblock
#50
kehiblova zahrad velkorest. „ Fokorných“
v Ječné ul., stan. elektr. dráhy. Dnes koncer
kapely p. Kroupy za přízniv. poč. v zahradé
za nepříznivého počasí v zimních místnostech.
#51
alto_textblock
#51
2024
#52
alto_textblock
#52
Restaurace v sadech na Letné.
Dnes velký koncert úplné kapely c. k. ostro
střelců za osobního řízení kapelníka p. Karla
Kotka. Začátek o 3. hod. Vstup volný
1970s
#53
alto_textblock
#53
Videň.
#54
alto_textblock
#54
Viden
#55
alto_textblock
#55
Hotel HABSBURC,
#56
alto_textblock
#56
1., Rothenthurmstrasse č. 24.
#57
alto_textblock
#57
ve středu města, se vším pohodlím. Pokoje on
zl. 175 výše včetně elektrického osvětlení. Usř.
topení a service. Vytahovadle, lázně, restaurant
v domě. Při delším pobytu značné sníženi.
Ředitelství-
17459
#58
alto_textblock
#58
Taneční mistr Šimůnek
má dnes od 21/2 první taneční hodinu v sále
na Smíchově. Měsičné 1.-
„Na Knížeci“
Žádné poplatkyí
#60
alto_textblock
#60
20085
#61
alto_textblock
#61
Hudebníci
#62
alto_textblock
#62
Hotel Krása ve Vysočanech.
Zahradní velkorestaurace I. řádu. Cizinecké po
koje. Chambré separée. Každou neděli a svátel
velký koncert bratří Raků z Prahy. Vstup volný
20037
#63
alto_textblock
#63
Lto
hledají se pro „Symfonický orchestr“. Pouze prvn
síly přihlaste se u Svazu hudebníků pro král. české
v Praze (pod adreson: B. Nejetilý, předseda, ná-
2015
městi krále Jiřího č. 16, Kr. Vinohrady).
#64
alto_textblock
#64
Šimünkovy zábavy
budou dneškem každou neděli a svátel
„Na Knížeci“ a zvu své žáky a hosty z „Kla-
movky l
#65
alto_textblock
#65
Pro odborné vyučování
#66
alto_textblock
#66
2008
#67
alto_textblock
#67
zahr. velko-
„Plzenka na Smichove, restaurae.
Dnes velký koncert osvědčené kapely pane
Kolátora. Začátek ve 3 hod.
#68
alto_textblock
#68
20219
#69
alto_textblock
#69
Různé zprávy.
#70
alto_textblock
#70
Psychologické záhady.
Psychologická záhada, jež zajisté znepoko
jovala již každého, kdo jest jen poněkud scho
pen pozorovati sama sebe, jest klamná před
stava, že jsme věci a lidi, s nimiž se poprve
setkáváme, již viděli, anebo pozorovali před
tím události, jež se nám poprve přihodily. Zdá
se nám, že jsme krajinou, kde jsme nikdy ještě
nebyli, již cestovali, čteme novou knihu a pra
víme si: to jsem již čell, setkáme se s nezná-
mým a jsme ohromeni náhlou vzpomínkou, jako
bychom byli již jednou s ním hovořili. Tak praví
Dickensův »David Copperfield«: »Známe všichni
ze zkušenosti pocit, že někdy hodláme učinit
nebo povědět něco, co již dřive bylo učiněno
nebo pověděno.«
Tento úkaz byl znám již starým národům
hrál při menší jejich sehopnosti vědeckého po
zorování v jejich životě větší úlohu, než u nás
a byl zajisté původem domněnky o preexistene
a stěhování duší. V křesťanské eírkvi bojoval
proti těmto zjevům sv. Augustin, jenž v pole-
mice proti Pythagovi prohlásil představu »ně
čeho, co jsme již zažili«, za »klamnou vzpo
minku, již duši našeptávají zli duchově.«
Touto tajemně vábivou a znepokojující zá-
hadou zabývá se v »Mereure de France« Char-
les Méré, jenž sebral četná svědectví a podáví
pokusy filosofů a psychiatrů vysvětliti je, aniž
ovšem může záhadu samu rozřešit. V »Dáblo
vých elixirech« lze postřehnouti jádro takovéto
psychologické zkušenosti a francouzský romantik
Gerard de Nerval ujišťoval, že vždycky psával
dle diktátu svého druhého já, jež zřetelně po-
zoroval a jež nazýval svým »mystiekým bra
trem«. O prostších a častějších úkazech klamné
vzpomínky a rozštěpení vědomí podává auton
ještě další doklady, mimo jiné jeden ze vzpo-
mínek slavného anglického lyrika Stelleya. Když
básník procházel se kdysi v okoll Oxfordu,
zdálo se mu pojednou, že poznává opét krajinu,
o níž byl přesvědčen, že ji viděl kdysi ve
snách a jat hrůzou, ihned ono místo opustil.
Pierre Loti, spatřiv poprve moře, byl překvapen
přesnou shodou svých představ o moři se sku
tečností. Tento úkaz snaží se vysvětlit bezděč-
ným vnímáním, poněvadž kdysi již ve věku
pěti měsíců byl u moře, anebo dědičností, po
něvadž má mezi svými předky mnoho ná
mořníků.
Jedním z nejzajímavějších zjevů toho druhu
jest ličení, jež podává Goethe v jedenácté knize
své »Dichtung und Wahrheit«, zmíniv se o lou-
čení s Friederickou v Sesenheimu. »Viděl jsem
totiž, nikoliv očima tělesnýma, nýbrž zrakem
ducha, kterak sám sobě přicházím vstříc touže
cestou, na koni, a sice v šatě, jejž jsem nikdy
nenosil: byl barvy šedé jak štika s trochou
zlata. Jakmile jsem se z tohoto snění vytrhl,
postava úplně zmízela. Podivno však je, že po
osmi letech, v témž šatě, o němž se mi zdálo
#71
alto_textblock
#71
= Pomník carovi. Z Paříže se oznamuje: Sochai
Jacques Froment-Meurice dokončil pomnik carovi,
který u něho objednal výbor „Vzpomínky na Bětheny
Pomník carovi, jenž má býti postaven v jedné ze siní
Zimního dvorce, má výšku as tří metrů. Jest to jezde-
cká socha cara Mikuláše II. na podstavci tvarů velmi
harmonických a velmi originálních. Podstavec jest
celý z mramoru tyrkysově modrého, zdoben mosaikou
velmi bohatou, znázorňující erb ruský a různé emble-
my, jež tvoří velmi pěknou dekoraci. Na přední straně
znázorněn ve vysokém reliefu, vytesaném z kamene
samého dvouhlavý orel carský. Hrudní štit se znakem
sv. Jiří jemně proveden v mosaice, mocné drápy, držící
žezlo a říšské jablko, provedeny z pozlaceného bronzu.
Na frýsu, jenž odděluje podstavec od sochy, nalézají
se zlatými hterami, propletenými dubovými větvemi.
slova Francie, Rusko. Jezdecká socha zvedá se klidně
a ušlechtile nad touto dekorací, jejíž bohatství dodává
důrazu podložka z červeného sametu. Car vyobrazen
tak, jak se jevil při defilování u Bětheny na svém
oblíbeném irském koni, jejž si byl k této příležitosti
dal poslati do Francie. Jezdecká socha jest z bronzu
a p. Jacques Froment-Meurice dal jí patinu, po niž
dlouho pátral a jež činí velmi šťastný dojem. Pomník
tento, jenž znamená nový úspěch umělcův, zaslán
bude záhy do Petrohradu, kdež bude odevzdán carovi.
= Balonem přes Alpy. Dne 3. října 1898 podniki
známý větroplavec kapitán E. Spalterini z Curychu,
jenž byl vykonal již více než sto šťastných cest ba-
lonem, vědeckou výpravu balonem přes Alpy a Juru.
Východiště cesty bylo město Sion (Sitten). Zdařilý
sestup proveden po cestě, trvavší pět hodin 42 mi-
nuty, blíže francouzské vesničky na rozhraní depar-
tementu Cöte d'Or a Haute Marne. Vědecký výsledek
výpravy byl značný. Pro první polovici září chystá
podnikavý větroplavec novou a smělejší výpravu.
Podle bohatých zkušeností, získaných na prvé vý-
pravě a po důkladných předběžných studiích poměro
větrů a pohody, zvolil za východisko Zermatt v kan
tonu valisském na úpatí Matterhornu, Monte Rosy
Dómu a Breithornu. Zde chce vyčkati větry jihozá-
padní a s balonem »Stella«, jenž má obsah 1600
krychlových metrů, vznésti se podle Dómu přes le-
dovec Aarský a pak přes vrcholy Panny, Eigeru
a Mnichu přes Alpy kantonů v Uri a Glaru
a pak k Bodamskému jezeru a k rýnským poho-
řím. V Zermattu na Gornerském hřbetu bude zařízen
zvláštní pozorovací a signální stanice, při jejíž orga-
nisaci a řízení bude přítomen v Zermattu curyšský
inženýr. Očekává se, že výprava bude mít úspěci
co nejlepší. Spalterini, jenž jest zároveň znamenitým
fotografem balonovým, bude opatřen potřebnými foto-
grafickými přístroji, aby mohl zhotoviti četné snímky
horských končin, jež přeletí. Jedinou podmínkou jes
nyní příznivý směr větru.
= Proslulá sbírka metsoritů tajného rady Juli
Sěmaška v Charkově byla těchto dnů prodána. Ame-
rický »lovec meteoritů« prof. Henry Ward přibyl do
Charkova a nabídl dceři a dědičce Sěmaškově
12.000 rublů a nabídka přijata. Professor Ward pod
nikl též cesty do Permu a Archangelu, pátraje po
meteoritech. Před tím již byl v Teheranu, aby získal
kus meleoritu, náležející šachovi a podařilo se mu
to. Zesnulý tujný rada Sěmaška měl největší soukrom-
nou sbírku meteoritů v Evropě. Obsahovala 400
druhů meteoritů, jak »aerolithů« (kamenů tak
»sideritů« (železitých meteoritů) i »siderolithů-
vzácného to druhu, smíseného z kamene a železa.
Tato sbírka bude nyní zařaděna do sbírky Ward-
Cronleyovy v Nov. Yorku, jež se tím stala největší
sbírkou toho druhu na světě. Až dosud považovány
za největší sbírky britského musea a musea ve Vidní
Vídeňské museum má dle posledního katalogu 560
druhů meteoritů ze 640 dosud známých druhů, nyn
však čítá sbírka Wardova 578 druhů, nepočítaje vto
duplikáty.
= »Císař Sahary«. Cestovalel vrátivší se z Grano
Canary zaslal Reuterově kanceláří zprávu o rez-
mluvě se Jacquesem Lebaudým, »eísařem Sahary«.
anebo také s »císařem trojským«, jak se také rá
dává nazývat. Vypravoval mu, že se již dávno za-
býval myšlenkou založiti říší v severozápadní Africe
a tvrdi, že přesně zjistil, že není se žádné strany
oprávněných nároků na území, jež si přeje obsadit
Misto, jež si vyhlédnul, má na pobřeží délku 140
mil a rozkládá se daleko do vnitrozemí. Lebaudy
uložil dvěma právníkům v Grand Canary, aby pro-
vedli důkaz, že nároky Španělska na ono územ
jsou neoprávněny. Mladý millionář doložil, že neví.
proč by se neměl nazývat císařem, tím spíše, kdyi
je ochoten věnovati nové své říši značně milliony.
Vtu dobu dává zhotovovat přenosné domy, jež
budou tvořit jeho hlavní město »Troja«, dokud jeho
monarchle nebude náležitě upevněna. Později budou
na místé přenosných domů postaveny paláce. Zá
#72
alto_textblock
#72
hře na housle
přijímá žáky
Vil. taunila,
řed. orchestru král. zemského divadla v Praze (dří-
ve koncertní mistr městských divadel v Hamburku
a Halle).
Vyučnje dle methody prof. Ševčíka s použitím přimě-
řených žákovi skladeb od prvých začátků až ke hře
20164
koncertní.
Ct. přihlášky na Vinohradech, Nám. krále Jiřího
č. 16-II., od října býv. Eichmanka „ve Pštrosce“ č. 1206
#73
alto_textblock
#73
v Praze ,
Jeruzalemská ul., 11.
Přihlašuji se za odběratele letošního
— 1903 — ročníku Libude s právem na
účastenství při vylosování 1000 bez-
platných premií (v úhrnné ceně značně
přes 6000 K).
Roční předplatné 2 K 20
a) zasílám současné poštovní
poukázkou,
b) zašlu chekem, jejž vložte do
1. čísla.
#74
alto_textblock
#74
Zboží bílé
#75
alto_textblock
#75
Jmeno: —
#76
alto_textblock
#76
a plátennické
#77
alto_textblock
#77
Zaměstnání:
#79
alto_textblock
#79
Bydliště:
#81
alto_textblock
#81
koupíte se zárukou nej
lépe a nejlevněji
v novém obchodním
domě 19834
Bi
V. NOVAk „U Stajgrů
#82
alto_textblock
#82
Pošta: —
#83
alto_textblock
#83
Račte tento listek vystřihnoutí, čitelně
vyplniti, dátí do otevřené obálky, napsnti
na ni adresu Nakladatelství P. Šl-
náěka v Praze, Jernsalemská nl., li
(neb knihkupectvi, jež Vám dodává ostatní
knihy) s poznámkou Objedná vka knž h,
frankovati 3 h a dáti na poštu-
#84
alto_textblock
#84
* běťonu.
Kanalisace niěst
betonate,
Čisticí nádyže pro odpaděnvé vedy
betonaií,
Těsnění sklepá preli spodní voda
z betonu,
Holendry, kádě
s betone.
Naduvníky a dlašby humen
z betonu.
Řepní sptavy
Podnikatelstoí sťaveb betonových o továrny sťavebních
výrobk
Hrůza Rosenberg,
Praha — Fidaň — Olomoue.
#85
alto_textblock
#85
LEcIv
#86
alto_textblock
#86
ROSLN
#87
alto_textblock
#87
třetí vydáni. Vychází v sešitech m. 4° nádherné-
pravy po 25 kr. S 86 barev. tabulemi, na
nichž zobrazeno jest přes 250 rostlin.
Druhé vydání, dostati lze neváz. za 1 zl.
20 kr., váz. s 28 barevnými tabulemi za
2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi za 4 zl.
Nakladatel I. L. KOBER v Fraze, ve Vodičkověul
#88
alto_textblock
#88
19r5e
#89
alto_textblock
#89
pak-li na každe krahiěne vytisgnuta MULL.Ova
#90
alto_textblock
#90
Jen pravé.
#91
alto_textblock
#91
vchranná známka a firma.
Molievy seidlické prášky jsou osvědčený domáci
prostředek k odstranéní všech neduhů povstalých z
špatného tráveni, nechuti k jídlu a zácpě. Původn
krabice stojí K 2
#92
alto_textblock
#92
20052
#93
alto_textblock
#93
P. T.
#94
alto_textblock
#94
Nádherné dary
(1990a
#95
alto_textblock
#95
Jen pravá, pakrlin latiseol
OLI s vř en
Mollova francovka a sůl chvalně známá jest jako
národní prostředek, totiž jako bolesti mirnici mazáni
při lámání v údech a při jiných z nastuzení vzešlých
následcích. Plombovaná původní láhev stojí K 1.90
Hlavní zasilatelstvi v lékárně A. Molla, c. ak dtorního de-
davatale ve Vidni, Tachlasbsn čis. 9. Ve venkevských akladec
15189
tádeime výslovné A. Mol1ů v připravek.
#96
alto_textblock
#96
v nejvelkolepějším výběra
#97
alto_textblock
#97
MIKOLÁŠ LEHMANN
c. a k. dv. závod uměl. výst. a maliřské atetier pro
portréty atd. v Praze, Ferdinandova třída čís. 11
#98
alto_textblock
#98
Střelný prach
#99
alto_textblock
#99
broky, patrony
nabízí 16132
Jos. Pivoňka
v Praze, Vácjavské náměstí
(vedle „Šenfloků“.)
#100
alto_textblock
#100
2 velká představení.
Začátek o 1/,4. a 8. hod.
Otevření pokladny o 1,3. a 7. hod.
#101
alto_textblock
#101
Tresti
k výrobě veškerých druhů
lihovin a octa dodávám
v první jakosti a ručím z
nejemnější zboží a skvělý
výsledek. Cenník a prospekt
19e60
zdarma.
Karel Fillp Pollak,
továrna esencí v Praze,
Marianská ulice č. 18 n-
Sklad nejjemn. čistěného
95°% hlu-
#102
alto_textblock
#102
Při odpoledním představení úplný a nezkrácený program.
Největši atrakc
Největší atrakce
Hooping the Hoop
20. stole
20. stolet.
#103
alto_textblock
#103
provede II LI,
jakož i vystoupení celého uměleckého ensemblu
20251
Bližší vývěsky. v
#104
alto_textblock
#104
„U bílé labutě“.
#105
alto_textblock
#105
Dnes vojenský koncert kapely pěšího pluk
č. 73 za každého počasí. Začátek re 4 hod
2010
#106
alto_textblock
#106
V Riegrových sadech
dnes dopoledne promenádní koncert. Odpo
ledne velký koncert od 3 hod. Vstup voln
20162
#107
alto_textblock
#107
Restaurace dvorního pivovaru,
#108
alto_textblock
#108
Mezinárodní Orfeum.
Denně velké představení specialit.
Vystoupení uměleckých sil prvého
#109
alto_textblock
#109
Eotel „Merkur“ na Letné, Belorediova třida
Dnes velká taneční zábava. Vždy v ponděl
koncert. V úterý tan. záhava. Vstup volný
Začátek o 3. hod. Frautišek Kejř, hostiuský
2024
#110
alto_textblock
#110
Zahradní restaur. I. praž. BěšL pivovaru
#111
alto_textblock
#111
spojená s lidov. divadlem „Uranie“. Každ. neděli,
svátek a čtvrtek velký voj. koncert kap, c, a k.p.
pl. č. 88. Zač. o 1/24. h. Vst. vol. Fr. Morávek, rest
20181
#112
alto_textblock
#112
Klamovka.
#113
alto_textblock
#113
Dnes 2 koncerty, vojenský a civilní. V sále
posvícenská zábava „Sokola košířského“
2019
#114
alto_textblock
#114
Gutova restaurace v Strašnicích.
#115
alto_textblock
#115
Dnes posvícení, zítra pěkná hodinka, v úterý
pousodská.
#116
alto_textblock
#116
Lčeskobudějovická zahradní řestaurace
„U Petráčků“. Dnes a v úterý, jakož i každ. příšt
neděli a ponděli velký koncert sal. kap. p. M
Čermáka. Začátek přesně v 6 hod. Vstup volný
2026s
#117
alto_textblock
#117
Hotel „Na Knížeci“ na Smíchov.
Dnes a v úterý velký koncert.
Vstup velný.
#118
alto_textblock
#118
Zahrada měšť. pivovaru
na Kr. Vinohradech. Dnes vojenský koncert
kapely pěšího pluku číslo 91. Vstup volný.
2030
#119
alto_textblock
#119
Spačkova zahradní restavrace pod lezem
v Hodkovičkách. Dnes velký koncert. Jemn
branické pivo. Výtečné pokrmy. Denně čerstve
mřínky. Uctivé zve hostinský
2029
#120
alto_textblock
#120
0000000.000000
#121
alto_textblock
#121
řádu
#122
alto_textblock
#122
19690
#123
alto_textblock
#123
20r8t
#124
alto_textblock
#124
202s