ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 45a45400-8ebe-11dc-bc6c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 57
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
—
#3 alto_textblock #3
Zenačdělstvi
#4 alto_textblock #4
Obohod
#5 alto_textblock #5
Prmysl
#6 alto_textblock #6
Einaněnictví
#7 alto_textblock #7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 247. ze dne 7. září 1909
#8 alto_textblock #8
č. 26.
#9 alto_textblock #9
Telegraflcké zprávy. Finance forscké. Z Cařihradu, 6. září. (K. k.) Ministr finanei oznámil v interviewu korespondentovi c. k. te- legrařní korespondenční kancoláře tato autentick dulu o nastávajíeích tureckých finančních opera- eích: Zejtra bude vypšána oferta, týkající se půjčky 7 milionů Iiber s jednopro ceniním splácením, která bude zaručena příjmy z desštků, které byly dříve zubaveny pro váleě nou náhradu Rusku. Kdežto u dřivějších půjček příjmy, jež sloužily za záruku, byly vybíráný spřávou »Dette publique«, budou nyní spravo- věny uvedené příjmy přimo ministerstvem financí Půjčku nebude možno před rokem 1920 konver tovati. Půjčky bude, mimo úbradu rozpočtového sehodku 5 milionů liber, použito k zaplacení odskodného 20 a půl milienu franků východn dráze, k zapravení dluhů Abdula Hamida 12 milionů atd. Ministr financí doufá, že dosáhne při půjčce emisního kursu 90 Ministr prohlá- sil dále, že finanční situace Turecka jest dobrá. Příjmy stoupají a celní přijmy vykazují 17pro- ventní zvýšení. Pozejtrí bude zahájeno ústní vyjednávání s velmocemi o 4procentním zvýšení cel a o zavedení mono- polu na petrolej, zápalky a brac
#10 alto_textblock #10
kartv- Velké sloupání cen žateckého chmele. Ze Žatce, 6. záři. (Zvl. telgr. »Nár. Lislů«.) V posledníeh dvou dnech panuje v celém Ža- tecku vzestupný ruch v obchodě s chmelem Dnes skoupili v Žatci a na venkové obehodníei velké mmožství chmele a platilo se až 228k za 50 kg. Rolnici jsou velmi zdrželivi při pro- dejí a očekávají vyšší ceny. Smýšlení trhu jes velmi pevné a zdá se, že ceny budou dale stoupati.
#11 alto_textblock #11
i Slosování a taby, ss o Z Vídně, 6. září. (K k.) Tah třípro- centnlch rakouských losů ústa v pro pozemkový úvěr (2. emise z r 1889.) Hlavaí výhra 60.000 K případla s. 7558 č. 24. Druhá výhra obnosem 4000 K s. 5995 č. 24 Po 2000 K vyhrávají s. 678 č. 46 a s. 3601 Videňský tzh na hovězí dobylek Z Víďně, 6. z5ří. Přinnáno bylo 5600 kosů z toho 4155 kusů z Uher a přes Uhry, 336 z Halič a 1109 z jiných zemí rakouských. Dle druhu bylo 328I volů, 987 býků, 685 krav a 645 buvolů. Di kvality bylo 3274 kusů dobytka krmného, 2320 kusů slnbého skotu. V masném zboží bylo asi o 100 kusů více než v týdnu minulém, kležto v krmném bylo o 400. v pastevním asi o 300 více. Vetšt příhon krmného dobytka působil tisnivé jsk na obchod tak na smýšlení; to bylo při velmi slabém odbytu tím slabší, kdyžtě ceny vesměs o 1 K polevily s v vělšiné kvalit doznaly ještě další pokles. Jinak byli býci prodávání laciněji o 2—3 K, bůvoli o 2 k slabší skol o 1—2 K. Znamenati: krmní voli oberští 46 —87 K, až K —, baličtí 66 94 K, němečtí 64—-100, arciprima 101 —104 K, také —.—, pastevní dobytek K —.— býci a krávy 5482 K; buvoli 28——50 K; slabý skot 28—60 K, za 100 kg živé váhy Na zejtřejšítrh vepřového dobytka je hlášeno na 10.500 tučných a na 6000 masných Prasnt.
#12 alto_textblock #12
n
#13 alto_textblock #13
st Z Pešti, 6. zářl. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 17.000 q o 10 halérů levněji. Platila za 50 kg: p šeni ce z okoli Pešti 80 kg K 14.15, 78 5 kg K 14.—, 76 kg K 13 70, obečská 76 kg K 13.70, sem- linská 77.5 kg K 13 75, podunajská 80 5 k K 14 02, banátská 80 kg K 14.25, 79 kg k 14.— syrmieská 75 kg K 13.30, srbská 785 kg K 13 171. binisská 77 kg K 13.20; žito K 9 30—9 35; ječmev K 7 20; o ve sk 7.10—7.65. Terminový trh byl fiknavý na lepš nabídky a realice. K vačevu znamenala: pšenice na říjen K 13.43, na duben 1910 K 13.63; 4it o na říjen K 9 44, na duben K 9.72; oves n říjen K 7 29, na duben K 7 58; kukuřice na září K 7.10, na květen K 7.65. Na plodinovém trhu platilo vepřov sádlo K 174.—; ostatní nezměněno. Počasí: chladno.
#14 alto_textblock #14
* s
#15 alto_textblock #15
Z Hamburku, 6. září (Večerní bursa.) Kr ditky 203 85. Smýšleni klidně. Londýnská bursa. Z Londýna, 6. září. Konsoly na září 84.—, Rupi 62.75, japonská renta 91.50, španělská renta 96 — uherská zlatá 95.50, Kanada Pacifie 191.—, diskont 11/% lombardy 51/2, ilal. renta 103.25, siříbro 2313/pe směnky na Vídsů —.—, Rio Tinto 7713/1., Randske b. h. 9.75. Smýslení ustálené.
#16 alto_textblock #16
Z trhů semenářských.
#17 alto_textblock #17
Po nedlouhé hausse v čočce dostavil se značný sestup cen, neboť úroda většinou dopadla neočeká- vaně. Ač všcchny luštěniny vůbec a čočka obzvlášte se těši letos dobrému delailnímu odbytu, přece ceny se obrátily na ústup, poněvadž z Ruska proti všemu ečekávání a dřivějsím vzestupu došly nabídky lev- něí. Zně byly provedeny za nejpříznivějších poměrů povětrnostních a také výmlat jde číle přod se. Také z Moravy došla nabídka větší, ale jakost moravské plodiny stojí za ruskou značně. Je mnoho čočky na- moklé a vybledlé, kterážto okolnost baissu ovšen přiostřila a nebýti dražšího hrachu, mouky a rýže měli bychom dnes ceny nižší, než loni. Hrách cenu dobře drži, arci těžko dnes říci, jak dlouho, nebo nevíme, jak dopadla úroda ruská. Obrat ale je čilý protože krupaři mají zásoby vyčerpané a překup ne- má starého zboží mnoho. Z nových druhů zmínky za- sluhuje kmín saský, jehož je tu ale po skrovnu. Hol- landského a českého kmínu také není nadbytek, ale zdá se, že budeme přece míti jen ceny lelos nízké. Oproti loňsku jsou již dnes nižší o 10 K na 1 q. Máku je letos dosti, byť ne všude. Lenská hojná úroda způ- sobila trvalý tlak na ceny, což mělo sice v zápět menší osevy, ale ne tou měrou, aby cena se mohla zmoci, Anýz, fenykl a lazole mají trh uspokojivý a ceny o něco vysloupily nad úroveň lonskou. Ceny jsou letos tylo: Bassis Praha nádraží: Iazole K 11.— až 12.50, čočka K 11.50—17.25, mák český K 24.5 až 25.50, ruský K 25.— až 25.50, kmin K 38. — a 40.— (loni K 49.— až 50.—). hollandský K 40. — až 41.— (loni K 42.— až 43.—), hrách Voktoria K 15.5 až 16.50, zelený K 14.— až 16.—, žlutý vařlivý k 11.75—14.25. a
#18 alto_textblock #18
Ze světového trhu obilního. (Původní zpráva »Narodních Laistů«.) Z Vídně, 5. zátl. T. Změny teploty jsou nyní pro poměry zemědělské dosti málo podstatny. Mlácení chýl se zvolna k zakončení. S loupěním ranných druhů kukuřice se v Uhrách již začalo. Všude se připravují na obdělávku poli pro podzimn selbu. V Německu deště zdržely namnoze opět žně, beztoho již pozdní. Také v Anglii mokré a nestálé počasí rušilo práce žňové. Přes t přese všechno nyní, kdy všady se uvádí přeble o jakostném i kolikostném výsledku žní, znějí zprávy a odhady mnohem oplimističtěji, nel v dřívějších časových oddilech. Celkem a povšechně letošní světová žei uspokojila. Ba, kdyby staré zbytky nebyly bý valy úplně vyčerpány, byl by letošní výnos musi býti označen jako hojný. Ale také za stavu ny nějšího, kdy především dlužno vyplniti mezery pak uhraditi potřebu a potom pečovati o zásoby není dle všeho obuížno vystačiti a letošními vý sledky sklizně. V týdnu, na který se tato zpráva vztahuje odhadlo uherské minislerstvo orby na základ vlastního šetření světovou sklizeň takto: 1909 1908 milionů metr. centů- pšenice. . . . 939.32 867 95 + 71.37 žita . . . . . 447 25 432 08 + 15. 17 ječmene . . . 37040 326.54 + 43 86 ovsa . . . . 65175 563.66 + 88.09 kukuřice . . . 1039 66 976.11 + 63 55 Pozoruhodný je vyšší výnos všech drubů obili. Celkem všech jich přibylo dohromady o 282 milionů metr. centů. Jast o sobě velký a významný a ještě zlskává významu, pováží-le se, že skrovná různost mezi jednotlivými druhy obilí umožňuje záměnu jedné plodiny druhou. Ovšem počítá se při všech těchto odhadech s pravidelným výnosem v třech zemích, jejichž žně dozrají teprve v prosinci a na jaře. Argen- tina, Australie a Indie tvoří tak řikaje větrnou korouhvičku pro i trh světový. Pro zásobení evropské spotřeby jmenovitě v přištích měsících zůstávají směrodatnými ve- liké přebytky, jichž dosáhly Rusko a Spojené státy severoamerické. Na základě dovozů, v po sledních letech skutečně pro Evropu zaslaných, které v dovozu pšenice činily r. 1908—1909 157 mil. hl, v r. 1907—1908: 158 5 r. 1906—1907: 1764 mil. hl, lze letos, kdy není zbytků, počitati s nejmenší potřebou 170 až 175 mil. hl. Dle toho je třeba připraviti se že v evropských zemích spotřebních, jakmile první nával dovozů domácího zboží bude pře- konán, nastane asi na všech dovozních místech nesmírná koupěchtivost. A to by byl zjev, který by mohl míti za následek znovuzavedení vy- sokých cen loňské kampaně. Což by nebylo vyloučeno zejména v případě, že by vyhlidky na přiští úrodu nebylo dle přezimování obill možno posuzovati příznivě a že by zároveň do- vozní místa musila zdůrazňovati úhradu své po- třeby. Tudiž zdrželivost, kterou si kupci nyní počátkem kampaně ukládají vzhledem na do- vozy ve vlastní zemi, může v příští době do- pomoci cenám ke zlepšení, jež by hojně vy- vážilo zlevnění, jehož se nyní dosahuje obe- zřefou taktikou nákupní. Na světovém trhu obilním převládá nyní ochota ku prodejům, i když na druhé straně zřejmě zásoby a plující zásilky nejsou nikterak hojny. Zřejmé americké zásoby pšenice činily počátkem týdne 3.2 mil. hl proti 5.7 před rokem. Od začátku kampaně bylo pro Evropu celkem plaveno 11 mil. hl proti 10.2 v lon ském soudobí. Následkem prodejové ochoty země- dělců amerických, kanadských a zvláště ruskýeh a rumunských je smýšlení světového trhu stis- něno. Kursy všude trochu povolily. Nový Yor znamenal pšenici na místě ctů. 1103/8—1085/s. na záři 1075/8—1074. na prosinee 1033/8 —1024. na květen 1051/6—1044. V Aoglii vládlo klidné smýšlení; také tam směr byl povolný, třeba zlevnění málo se pro- jevilo kursovními zprávami. Ve Francii vymohly si brzké lhůty malý vzestup následkem skrovných dovozů místních. Pozdější lhůty dovedly se však jen ztěží udržeti V Paříži znamenána dodávka na září- prosine fr. 23 40 až 2345, na listopad 23.65 až 23 65 V Německu se situace málo změnila. Jako počasí, měnilo se i smýslení. Berliu znamenal na září mk. 210.— až 209 25, na říjen 209.50 až 208.—, na prosinec 208.25 až 207 — Na domácích trzích tísní nejhlavneji nabídk eizího zboží. V Pešti to platí nyní jako dřive o pšenici rumunské a srbské, ve Vídni o ruské. Odhad výsledku žní v monarchii rakousko uher- ské, obsažený v odhadu sklizně světové, neučini dojmu, protože interesenti dávno počítali s po- dobnými čislicemi. Dle nich zvláště rozdíl ve pšenici, který ještě dle odhadu z polovice srpn obnášel 7 mil., sevrkl se nyní na 4 5 mil. met centů. Letošní sklizeň Uher i s Chorvatskem a Slavonskem počitá se nyni na 36 9 mil, metr centů proti 41 42 mil. metr. centů r. 1908. Žito mělo v minulém týdnu podobné po klesy jakopšenice. Berlín znamenal na září 171. 25 až 170.50, na říjen 170 50 až 170.50, na pro- sinec 170— až 169.—, Pešť na řijen K 9 6e až 9. 59. Obchod s ječmenem je neuspokojivý, pokud jde o vývoz. Cenu udržuje pouze nej jemnější vybírsné zboží. Jiné druhy jsou sti sněny; střední zboží je mdlé. Tuzemská spo- třeba, zejména některé vídeňské pivovary za- sáhly průběhem týdne vydatně do obchodu. Ně- kolik tisíc vagonů, hlavně slováckého a mora- ského původu, vzaly z trhu. Obchod s ovsem byl v tomto týdnu velm klidný. V Německu nejsou dosud dovozy výrobeů objemné a to dopomohlo kursům k malému zota- vení. Berlín znamenal na záři mk. 155. — ž 157.50, na prosinec 155.50 až 155.—. V do- mácím obchodě utvářnla se nabídka jak uher ských, tak předlitavských druhů nalehavé a p
#19 alto_textblock #19
něvadž se spotřeba zásobuje na místních trzích ceny opět silně povolily. Pešť znamenala na zář K 7.33 až 7 21. Následkem skrovnější lodní dopravy ku kuřice a velmi vážných zpráv o sklizni ru munské a jihoruské zachoval kukuřičný trl v tomto týdnu ráz pevný. Amerika, která uspo kojivého výnosu dosáhne jenom zvětfením své osevné plochy, zdržovala se nabídek. Nový Vork znamenal na záři ctů. 75—755/8, na pru sinec 661/4 —671/4. Berlinský obchod s kukuřief je vleklý a bezvýznamný. Smýšlení nezměněno. Na do mácích trzích se vyčkává, jaká bude sklizeň Zprávy znějí rozličně. Rekordní, jaká se očeká vala, žádným způsobem žeň nebude. Pešť zna- menal na květen K 715—715. Na zahraničních trzích s moukou minu obchod bez význačnějších změn kursovních Nový York znamenal ustáleně dol. 5. 05 z Spring wheat elears. Anglie udržela rovněž ceny minulého týdne. Na pařižské burse pozbylo se počátečného vzestupu později úplně. Fleurs de Paris zasmenány na září-prosinec fr. 31 25 31 25, na listopad-únor 30.90 —30 90 V Ber- lině spotřeba uhražuje pořád ještě jenom nej nezbytnější potřebu, ježto zřejmých. domáclel druhů mouky je nedostatek. Doma osvěžil trochu obchod ochota mlýnů, které postupně snížily své záznamy o 50 h. Obrat obnášel as týdenní výrobu. Odvolávky na dřívější uzávěrky se rovněž lépe rozvijely. Mouka na krmení má směr slabý, otruby povolují dále.
#20 alto_textblock #20
Z tzhů peněžuích, 6. září. Praha. Tento týden zahájen čilým ruchem a při pohnuté nalade došlo na dnešní burse k závěrkám akci! České banky »Union« za K 248.—, akcil Zajišťovací banky za K 214 50 a 215.—, Hosp. úvěrní banky za K 428.— akcif Pražské úvěrní banky za K 651.— a skcií stro- jirny Daňkovy za K 435.—, V hodnotäch ukládacích obchod vázl a podáváno za aklie: České průmy slové banky K 416.—, Hospodářské ůvěrní banky K 427.— »Merkuru«, směnárenské nkciové společností K 622.— Zajišťovaci banky K 213.75. Živnostenské banky K 246——, Kráfové hradeckého úvěrního ústavu 418. Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a l- čebnin v Kolíně K 390.—, Kolfnské továrny na ká vové náhražky K 780.—, Podolské cemenláray K 198.—, České spol. pro průmysl cukerní K 215.— pivovaru v Českých Budějovieích K 950.—, První českomoravské strojírny K 950.—, Škodových závodů K 293.— (— K 1.—). První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.——, Západočeských továren kaolin. a šamotových K 500.— penize. Vídeň. Daešní začáteční bursa byla z počátku pod tlakem prodejů, které vzhledem na rychlé stou- pání kursů na konci min. týdne bylo zahájeno. Brzo však vyšel z báňského trhu příenivý obrat v tendenci a kursy značně stouply. Zejména obehod měly rýmavské akcie u jen báňské papíry měly rovněž koupěchlivost. Stejně akcie státní dráhy. Ve šraňku byto pevné smýšlení, jenom petrolejářské Irpěly prodejí. Na polední burse z počátečního upev- nění došlo zase k prodejům, protože také z Berlína a Paříže došly zprávy o slabší tendenci, Speciálně ve šraňku papiry jako magnesitové a patrolejářské trpěly prodejí. Také hlavní spekulační papíry byly na konec poněkud nižší. Renly klidně. Na eskompt ním trhu peníze nezměněny 31/1—1/v. O vzájemném obchodě rakousko uherském uve řejnili jsme přehlednou zprávu již v neděli. Lzej doplniti takto: v nejdůležitějších oborech vykazuje vzájemný obchod rakousko uherský za leden t včetně červenec t. r. tyto výsledky: v dovozu obil 107.0 (— 14.2 vzhledem na stejné období roku loň- ského), pšenice 31.5 (— 14.8), ječmene 10 1 (— 2.2). kukuřice 34 2 (+ 2.3) mil. korun; mouky 102. (+ 3 9) mil. K; jatečného a tažného dobytka 119 (+ 25.8), a tu hověz ho 65.8 (+ 14.7), vepřového 44.5 (+ 10.1) mil. K: vína 176 (+ b.7) mil. korun. Ve vývozu: uhlí, koksu 19.0 (+ 1.5), bavlněného zboží 146.7 (18.9), vlněného zboží 71.5 (+ 9.8), hed vábného zboží 230 (+ 3.2), zboží lněného, konop ného a jutového 17.7 (+ 01). konfekcionářského zboží 50.2 (+ 41), papíru a papírového zboží 17 (+ 1.0), kůže 24.4 (+ 0.3), koženého zboží 19.2 (+ 0.4), železného zboží 31 5 (+ 0.1), strojů a při strojů 28.2 (+. 0.4) mil. korun. O změně organisace vídeňské bursy uvažuje se v gremiu přísežných sensálů, poněvadž obraty na vídeůské burse vzrostly tak, že jich přísežní sensá lové, vyřizující obchod ve šraňcích, ztěží mohou zmoci Proto miní, že by se veškeré šraňkovní hod- noty měly rozděliti ve skupiny, jež by se přikázaly každá dvěma sensálům. Tato soustava je na burse berlinské a sensálové videňští tvrdí, že by rozdělením šraňkovních hodnot ve skupiny nabyli rych ajšlho přehledu trhu, a že by pak jejich sprostředkovaci činnost byla rychlejší a přesnější. Pravl se, že změ a ta měla by za následek změnu dosavadního způsobu záznamů Tomu však se vzpírají komisionáři, pro tuže by se jim nehodilo zavedení jednotného zá znamu závěrečného o jediném kuru Dsud vyjedná- vají sensálové jen o způsobu rozdělení obratů mezi sensály společně pracujícími. Vyjeďnávání bude skon čeno, až se z dovolené vráti sensálové, nyní dlie mimo Vídeň. Dražba na vinné hrozny v Chorvatsku konatis bude dne 9. t. m. ve vinicích Novo Selo a Čardak ležících v obvodu obce Kamenice v komitátu srěm ském. Dražba počne o 9. hod. ve viníci Novo Selo Vyvolací cena úrody na vinici Novo Selo jest 10.430K a na vinici Čardak 1570 K. Dražitelé mají před dražbou složit 5proc. vadium a vydražitel má po ukončení dražby složiti ducílanou kupní cenu do rukou zástupce lesní správy petrovaradinské místní obce; řečená správa sdělí též interesentům bližsí podminky dražební. Písemné a telegrafické nabídky se nepřijímají. (Z obchodní a živnostenské komory v Praze). Dopravní příjmy jižní dráhy činily v srpnu t.r 12,356.076 K (— 319.437 K vůči defin. a + 183.8 17k vůči předběž. soudobnému výkazu loňskému) a o 1. ledna celkem 88,213.488 K (— 759.320 K vůči defin. a + 1.096.710 K vůči předběž, číslům lon- ským Zlepšení situace přádelen lnu. Sdruženě bel- gické přádelny lnu usnesly se koncem září t.r zrušiti dosavadní obmezení výroby a začíti opětně s plnou výrobou. — Také u irských přádelen lnu bylo dosavadní obmezení výroby celkem zruženo následkem čilého ruchu tržebního, Rolnik a cukrovary. Dnešní dosud neskončený spor řepařů s cukrovarníky sleduje se zájmem každý český hospodář. Řepařství stalo se dnes základem velkolepěho českého průmyslu cukrovarnického svě- tového jména požívajícího i možno doufati, že pr obě strany najde se takové východisko, kterým by potřebné shody docíleno bylo. „Pražské Hospodářské Noviny“ v posledním 18. čísle přinášejí o této spor- né záležitosti zajímavé pojednání z péra vynikají- cího odborníka, hospodář. ředitele Jana Osvalda, Mi- mo to obsahuje toto číslo celou řadu důležitých od- borných článků a stálé rubriky Drobnosti, Denní zprávy, Přehledy trhové atd. „Pražské Hospodářské Noviny“ vycházejí dne 1. a 15. každého měsíce z redakce J. Loukoty, nákladem J. Otty v Praze předplácí se na půl roku i s pošt. zásilkou pouhé 4 koruny. O situaci rakouských pládelen bavlny podává „N. F. P.“ v nedělním svém přehledu tento plastici
#21 alto_textblock #21
Celkem 31.918
#22 alto_textblock #22
obraz: Vysoká konjunktura poslední doby působilm opojivě a vedla u přádelníků bavlny ke značnému rozšíření závodů. Před 2 lety byly v Rakousku v čin- nosti 34 mil. vřeten a od té doby přibylo novi 750.000 vřeten, takže se výkonnost zvětšila témělo pětinu. Před nynějším rozšířením závodů mohlo se počílati s výrobou příze ve množství 200 mil. angl liber ročně; dnes jsou rak. továrny zařízeny na vý- robu dalších 70—80 mil. lihor. Aby se diivější pro- dukce umístila, musil by činiti denní obrat 600. 00 lib. přize, kdyby však mělo býti využilkováno plné kapacity, tedy 800.000 liber. Na základě těchito číslie možno přezkoumati, do jaké míry mělo rozšifení zá- vodů a jiné nepříznivé zjevy vliv na siluaci přádalen havlny Kdyby se doeílile čenního odbylu 600.00e liber, byl by podán důkaz, že řečené rozšíření sie nebylo nutným, že však aspoň pravidelná výroba starých továren dechází odbytu. Tomu však. tak není neboť denní prodeje po celé měsíce činily jen solve 100.000—200.000 liber. Tento nápadný pokles ne- nastal následkem poklesu spolřeby, nýbež následkem toho, že tkalcovny nečinily zádných nových uzávěrů. Mocnou podporu rozkvětu texlilního průmyslu tvoři svého času skvělý rozvoj vývozu. Tento s poklesen konjunktury, na celém světě pocifovaném, uvázl četné stavy tkalcovské nemohly býti již zaměstnány a tkalcovny — aniž by přikročily k orgnnisované redukci závodů — pod tlakem poměrů zastavily 10 až 15 proc stavů. Co potřeboval domáci konsum, byle kryto z obrovských zásob a z dříve užiněných zá- věrů a k novým nákupům docházelo jen v nejužšícl mezích. Špatnou tržní situaci výroby přize lze vy světliti tedy z třeliny ze zvýšeně výkonnosli přáde- len a ze 2 třetin z menší potřeby tkalcoven. Ob příčiny jsou však v působnesti i trvání zeela růzuy Pravidelnou potřebu nebude lze dlouho uměle za- držovati a co lid v normálních dobách konsumuje nemůže průmyslu ujíti. Do rozšíření výroby bude však konsum musiti teprve vrůsti, a páčí-li so vzrůse konsumu na 3—4 ročně, bude přece trvati celá léta, než nastane vyrovnání. Zásoby jsou dnes téměi úplně vyčerpány, staré závěry prošly a tkalcovny musí se nyní opětně zásobiti přízí. Koncem srpna denní obraty, kleré až dolud činily solva 100.00 liber, vzrostly již na 200.000—300.000 liber, v po sledních dnech až na 1 milon. Bouřivá poptávka trvá ovšem, jak známo, jen krátký čas a sama ne může tudíž stačiti, apy rychle opět uvedla v soulad odbyt a vývobu. Proto pojat záměr nynější obmnezen výroby z 25 zvýšiti na 50. Zlepší-li se poměry, má ventil, který se nyní má olevříti, opět býti dilem nel zcela uzavřen, toto radikální opatření má ale potrval tak dlouho, až nadejde opčí ozdravění průmyslu. Buzsy na dříví přejí se v Rusku čelni velko- obchodníci s dřívím v Petrohradě. Bursovního ob chodu si přejí proto, že v obchodě dle způsobu do savadního je naprostý nedostatek jednotnosti, zprá- vy o úvěmí způsobilosti jednotlivých ruských velko- obchodníků s dřivím dlužno si získati v Německu Protože v ruském obchodě dřevním není zpráv o zá- sobách, o poptávce atd., prodávaji různí obchodníe na jednem místě ve stejnou dobu stejné dříví za různé ceny. Prote žádají o zřízení burs na dříví v Petrohradě a v Moskvě. Cenová dohoda německých skláren. Saské huti na tlačené sklo usnesly se na schůzi v Lipsku ko- nané utvořiti cenovou konvenci za předpok ladu, že také rýnské skelné huti se k této konvenci připojí. Příslušné jednání bylo již zabájeno. Opětné zvýšení kentinentálních cen žalezných polotovarů v anglickém odbytišti dá se konstatovati. Kdežto až do konce min. měsíce znamenána cena surových kusů na 74 sh. za t. fob. Antverpy, čin nynější záznam jich 75 sh. Hovněž o 1 siu. zvýšily se záznamy obou ostalních druhů polotovarových prutů a desk, které nyní znamenají 77, resp. 80 sh Po tomto zvýšení pohybují se ovropské ceny polo- tovarů opět celkem asi o 5 sh. výše nad poslední nejnižší úrovní. Odbyt uhli v Německu. Odbyt uhlí z ohvodu rur- ského, Her. a Dol. Slezska a oby. sárského činil př. 26 prac. dnech v srpnu t. r. 9.419.830 t. prot 9.167.130 t. v témž ohlobí loňském. Vzrůst odbytu o 252.700 k připadá z největší části na HIorní Slezsko, kde činil 178.290 t. čili 8 proc. Z rur- ského obvodu bylo odesláne o 89.730 t. více, kdežte odbyť sárského obvodu poklesl o 17.360 t Zdraženi železa v Hor. Slezsku. Vratislavští vel- koobchodníci s železem zvýšili oficiálně cirkulářem z 5. t. m. skladní cenu hornoslezského válcovaného železa o 5 mk. a tabulevého plechu o 21/4 mk. n tuně u srovnání s posledním cennikem ze 6. ledna 1900. Akcievon spalečnost anlomobilovou založilo v Pešti několik šlechticů a finančniků. Spoleénost má zatim 250.000 K kapitálu, převezme garage »Heliose a bu e se obírati všemi druhy automohilového obchodu koupí, pronájmem, správkami antomobilů a obzvláště rozšiřováním nákladních automobilu. Dovoz zlata do Vídně. Rakouský úvěrní ústav ohlásil 4. t. m. rakousko-uherské bance dodávk 200.000 liber šterl. prutového zlata Nová akciová spoležnost. Tuvárny firmy Mat. Salcher v Jablunkové a v Bítovci ve Slezsku (továrna na knoflky), celkem závody, zaměstnávající na 200 dělníků, budou přeměněny v skciovou společnost Stane se tak za součinnosti společnosti průmyslové banky, sp. s o. r., založené Ústřední bankou něme ckých spořilelen v Praze. Rakouský úvěrní ústav nezvýší dle projevu svého ředitele Buma k dopisovateli »P. Ll.« svůj akciový kapitál, nemaje k tomu příčiny. Ú tav má pro svoje obchody a podniky pněz dost. Rovněž nemtnt ústav převziti žáduý velký závod průmyslový. První rakouská továrna na nodu v Hrušov oznámila v těchto dnech oběžníkem svým zákazní kům, že od 1. října t r. bude svoje výrobky proda vati sama. Dosud je pro ni prodávala firma Mülter Kalle a spol. Hrušovská továrna vyrábí též dehtové barvy a produkty s tím souvisicí. Výroba ta má v Německu mocnou soutěž.
#23 alto_textblock #23
Úroda americké bavlny. Ke zprávě v č. 244 t.l dodáváme o posledním úřadním odhadu letošní úro- dy bavlny některé další podrobnosti: Letošní od- had srpnový, znějící na 63.7%, je téměř o celých 10% nižší, nežli celkový průměr posledních 10 let. který činí 73.6. Abychom stihli podobnou neúrodu jako letos, musíme jiti zpět až k r. 1902, kdly odhad srpnový činil 64%. Následuje potom r. 1896 s 64.2 e 1900 s 68.2% a 1899 s 68.5%. Nehledíc k těmto vý- jimkám, dosud nikdy srpnová známka neklesla pod 703%, Co do podrobnosti dle jednotlivých osevných států vykazuje zlepšení průměrného stavu během srpna jen Virginie a Sev. Karolina a to vždy jen o 2%. U všech ostatních slátů dlužno konstalovati jen zhoršení; největší v Oklahomě o 23%, Arkan- sasu o 16, v Texasu o 11%, v Louisianě o 102%. ve Floridě o 9, v Georgii, Tennessee a Missouri po 5%, v Jižní Karolině a Mississippi po 39% v Alahamě o 296. U srovnání s předešlými lety skýtá letošní úroda v jednotlivých státech tento obraz Plocha osevná Průměrný slav v oo dne 25. v 1000 akrů srpna črvce. června srpna v r. 1909 1908 1907 Sev. Karolina. . 1.436 73 71 80 78 74 77 76 63 Jižní Karolina . 2.498 73 73 77 B Georgie . . . . 4.76 Florida . . . . 266 75 84 80 80 Alabama . . . 3.552 66 68 77 73 Mississippi. . . 3.244 61 64 73 72 Louisiana . . . 1.155 48 58 63 69 Texas . . . . 9.716 59 70 75 67 Arkansas . . . 2.304 60 76 73 65 Tennessee . . . 754 75 80 88 7 Oklahoma . . . 2.112 56 79 70 7 Missouri . . . 90 70 85 90 75 28 s7 77 73 21 Virginic. .
#24 alto_textblock #24
637
#25 alto_textblock #25
71
#26 alto_textblock #26
76
#27 alto_textblock #27
72
#28 alto_textblock #28
ziny
#29 alto_textblock #29
Zástavní listy české hyp. banky 596 4 % „ 31n . „ Žák'adní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp čan, zem. b. (ve zl.) 4 % . . » » (v K) 4 0 Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 6 „ . » (vK) 40 a žel . . 4 0 Zákl. dlužní úpisy bukavinské zemské hanky. . . . . . . 400 Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 Dlužní úpisy České prům banky 4 / 2 Dlužní úpisy Ústřední, hanky českých spořitelen . . . . 49% Zást. listy Hyp. úslavu Městské spořitelny pražské . . . . 4 % Zástavní listy mor. byp. bankyc 5 9%. 4 % . k e Kom. dl. úp. mor. zeměd. hanky 4 0 Želez. úpisy a 416 Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 0 » . » 416 * » bal. zem. banky 4 .. . . 4% Komu dl. úpisy . . 4 e Zeleznič. . a . Žást. listy Hal. akc. hyp. banky 41 4 v0 . „ , Rak. uherské banky 4 9 „ Dolnorak. bypo ústavsus 4 9e. „ „ 31/2 „. , Kom. dk úp. . . . 4 . . B n Zástavní listy Rak. hyp. banky 40 Přior. obl. spol. rak. mist. drali 39 Ruská státní půjčka z r. 1906 59 Únorová společná renta (v pap.) 4 2 Dubnová . » (ve stt.) 4.3, Květnová . . (v pap.) 4 . Červencová spol. renta (ve stř.) 4 e Rakouská zlatá renta . . . 40 korunová renta. . . 4090 investiční . . . . 3 v/a Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . ., Česká zajišťovací banka . . . „ Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . a Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život a Zal. úv. ústav v Hradcí Králové Živnostenská banka. . . .. Haličská akc. bypoteční banka. Rakonsko uherská banka . .. Českomoravská strojírna . . a Daňkova strojírna . . Rustonova strojírna . . . . E-tech. ake sp. dř. Kolhen a sp. Česká společnost cukerníi . Český pivovar v Č. Budějov icích Kolínská továrna chemická . . a Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . . . a Pražská železářská společnosl První česká rafi. v Modřanech tov. oriení. cukrov. » .
#30 alto_textblock #30
V. Hlská výstava ječmene a chmele. Z Brna 3. září. Výbor českého odboru zemědělské rady po- volil již potřebné prostředky na V. výslavu říi skou ječmene a chmele, v Brně letos konanou. Výstavu tato, jak dá se již souditi, dnes bude jednou z největ- ších výstav řížských vůbec a právě toto faktum může nám posloužiti, neboť jest konána neobvykle — mimo Vídeň. Z českého území na Moravě jest jit na 400 přihlášek pro výstavu ječmene, pro výstavu chmele pak 100 přihlášek. Ve Vídni toutéž dobou nalézá se přos 800 přihlášek z ostatních zemí ra- kouských. U příležitosti výstavy této ustaven bud také Meliorační svaz pro Moravu. Moravská mláde rolnická poládati bude vé dheeh výstavních svůj den hromadné návštěvy. 27., 28., 29. září jest konfe- rence učitelsíva škol zemědělských na Moravě s ce- lou fadou přednášek vynikajících odhorníků, jako: prož dr. Jos. Gruber dr. Lukáš, rada Boubela, prol. řed. Clglér, odb, uč. Krubl. odb. Souček, insp. Neoral, uč. Mrtný odb uč A. O. Večeř, řed. Čížek, uč. Dvor- ský. uč. Hamal. řed. Mimra, řed. Klem. Pavlů, uě, Šimek a řed. Zváček. Výstava zahájena bude v Lu- žänkách 29. září. 30. zálí je shroměždění delegátá zem. rady s přednáškou dra. Lukáše z Prahy. Dne I. řírna dopol. otevření zemědělského musca, zalo- ženého čes. hosp. spol. mor. s řečí pres. Rozkošného, 1. Iína odpol. schůze Čes lospa společnosti s před- náškou. řed. Vaňhy. 2. října dopol. ojezdí choumelnru českých i mor. s přednáškami Vrat. Stöhra a dra. Třebického z Prahy. 3. října velký sjezd rolnictva s přednáškami řed. Adámce, prcs. Rozkošného, n němž rozdíleny budou ceny z výstavy berlinské r. 1908 a ceny z V. říšské výstavy brněnské. Slavnostní N dny výstavní slibují býti velkolepými Zavedení snížených dopravních sazch z Praby do Hollandska. Ku podnětu pražské obchodní a živ- nostenské komory zavedeny byly s platnost! od i. září 1909 ze všech pražských nádraží přímé sníženě dopravní sazby na degras, kostní tuk. lůj živočišný (též vyškvařený a zlisovaný), vepřově sádlo (sádlo hřbetní, plsní a přěpouštěné) pro export přes násle- dující nizozemské stanice: Amsterodam, Dortrecht, Middelburg, Hotterdam, Vlissingen a Hloek van Hlol- land. Přislušnou bližší zprávu podá zájemcům ta- rifní kaneeláž jmenované komory Nové zvýšení can na báňské burse v Dňszel- dorfa. Na páteční burse v Düsseldoriu byly stano- veny následující změny cenové: ocelové železo 55 n 57 mk. (poslední záznam 54—56 mk.), lucemhurské železo pudlované 46—48 mk. (dříve 45—47 mk.). německá litina I. 55—57 mk. (54—50 mk.), č. III. 54—56 mk. (53——55 mk.), německý haematit 56— 5e mh (55—57 mk.), tyčové železo plávkové 96—102 (e4—100) mku, hruhý plech z plávkového železa 10 až 110 (163—110) mk. Cena pásového železa škri- nuta, poněvadž příslušná organisace výrobců hodlá stanoviti novou cenu teprve příští týden. Od 20 srpna je to tedy další mírný vzestup cen na aňme ckém trhu železářském. — Úřadní zpráva bursavní praví: Odbyt uhlí doznal malého zlepšení, jež při- voděno asi zvláště spotřebou domácnostní, dosud ne- obmezenou. Po železe je příznivá popiávka z ci- Trhý. Příští trh na hovězí dobytek v Golčava leníkově bude konán ve středu 15. září.
#31 alto_textblock #31
rny peněžnt. Pražská bursa. V Praze, 6. září. Oficiální záznamy zněj
#32 alto_textblock #32
Vídeňská bursa z Vídně, 6. září. (Závěrečně kur sy.) Bank y:
#33 alto_textblock #33
Asglo rakouská . . . . . . . 302.75 303.50 Vídeňská bankovní jednotal. . . 543.25 542.50 Všeob rak. pozemk úvěrní ústav. 1146.— 1145.— 416.— 416.— Česká průmyslová . . . . . . Obchodní banka Pešť . . . . . 3493 — 8493.— Rakouský úvěrní ústav . . . . 66 2 50 662 20 Uherská všeobecná úvěrní . . . 767. — 746.— Všeobecná depositní banka . . . 4 1 6 . 25 436 — 622.— Dolnorakouská esk ontní. . . . 626.— 482.— Uherská eskontní . . . . . . 483.— 446.— Uherská hypoteční . . . . . . 443.— 472.5 472.— Banka pro země rakouské . . .
#34 alto_textblock #34
Pentze Zbotí
#35 alto_textblock #35
101.50 102.50
#36 alto_textblock #36
94.50 90 50 10.50 97.— 97. — 97 — 97.—
#37 alto_textblock #37
97.50
#38 alto_textblock #38
89. 50 96 —
#39 alto_textblock #39
99h.50,
#40 alto_textblock #40
98 —
#41 alto_textblock #41
96.—
#42 alto_textblock #42
96 —
#43 alto_textblock #43
96.—
#44 alto_textblock #44
97.—
#45 alto_textblock #45
1007 99.75/ 1007 100.— 100 30
#46 alto_textblock #46
93 75
#47 alto_textblock #47
97.5 103.25 95.7 95.— 95.35 100. 70 96 — 100 — 94.50 92 55 99. 25 94.— 97.— 87 50 96.75 87 50
#48 alto_textblock #48
98.50 — 96. 75 96 — 96.35 101 70 97 —
#49 alto_textblock #49
.60
#50 alto_textblock #50
95 50 94 55 94.50 99.75 95 — 98. 95 98.—— 830.n0 97 75 88.50 97.— 78 30 — 99 25 99.05 99.2 95.75 95. 9 9570 95 9 117 201117 4 95.70 95.90 84 95 80r15 — — 218.— 249 — 446.—— 918 — 213.75 214 447 — 129 . — —— 651.— 652—
#51 alto_textblock #51
93.50
#52 alto_textblock #52
97 95
#53 alto_textblock #53
96.—
#54 alto_textblock #54
77 3
#55 alto_textblock #55
—.—
#56 alto_textblock #56
59 95
#57 alto_textblock #57
418 — 459 — 246r — 2 47. 50 312 618.— 127i 1761 950 — 436.— 481 — — —. 398.— 395.— —. 1950 950 — 390.— 395.— 198.— 199 5 484 — 187.— 2811 282i 225.— 255.—