ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 458c5f30-8ebe-11dc-a8a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
Ta oz
#2 alto_textblock #2
m
#3 alto_textblock #3
Ročník XXXXIX.
#4 alto_textblock #4
zbau stal
#5 alto_textblock #5
mta
#6 alto_textblock #6
V Praze, v úterý 7. záři 1909. k no etuhnos e 5ibn aor ilyd e
#7 alto_textblock #7
lažmoh vvěir loitilo
#8 alto_textblock #8
lavžau keeeč
#9 alto_textblock #9
Číslo 247.
#10 alto_textblock #10
Na ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administraci na jt . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K B2h ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h na měsle. . . . . .s na čkvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsle na čtvrt leta
#11 alto_textblock #11
(5 s
#12 alto_textblock #12
j o
#13 alto_textblock #13
vvol
#14 alto_textblock #14
V drobném prodejií ranní číslo o sobě . . za 8b večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na vankově- ranní dislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5 h nseráty platí se hotově nspřed Předplnconí a inserty přijlmá administrace v Marianské ul., 3 Tam nacházeji se téi rodakce, tiskárna a oxpodice „Národních Listů- Rukopisy se nevracejl.
#15 alto_textblock #15
Zahájení — marné akce.
#16 alto_textblock #16
Methoda, jakou ministerský předseda zahajuje svoji — »uvolňovací«, připo- mlná živě staré absolutistické heslo: » Roz- děl a opanuj.« Pojednáváť Jeho Excelence netoliko s Němci zvlášť a s našinci zvlášt ale separuje i politické a stavovské strany jako vyšetřující soudce svědky a obviněné. Včera na 10. hod. dopolední pozval k sobě nejvyššího maršálka prince Ferdi- nanda Lobkovice, s nimž konferoval samojedině celou hodinu; pak přišli na řadu: předseda konservati vního velkostatku hr. K. Buquoy a tajný rada hr. Clam- Martinic. S těmi již nejednal mezi čtyřma očima, nýbrž za asistence českého ministra-krajana dra Žáčka . . . Odpo- ledne pak pozváni k rozpravám »o uvolnění sněmu českého (rozuměj: »parlamentu ví deňského«) zástupci německého velko statku: dr. Baernreither a hr. Ervin Nostitz, když je byl již před tím něme- cký ministr-krajan dr. Schreiner náležite na examen připravil. Po tomto velkostatkářském pondělku, v němž vyprány asi fatální německé ob- strukční šmouhy z první vody — dojde dnes v úterý na konference s ně- meckými vůdci sněmovních obstruk- čníků, tedy k vlastní »vyvářce« krisé, načež teprv ve středu dojde na Čechy Na pražské sobotní poradě chlácholil prý ministr-krajan dr. Žáček váhající české po- slance ujištěním, že nejsou pozváni bar Bienerthem k nějakému diplomatickému vy jednávání a smlouvání, nýbrž že pokládal J. E. ministerský předseda prostě za slušně sděliti jim výsledek svých rozprav s velkostatkáři obého vyznání, jakož i s vůdc německých poslanců Pouze za tou příčinou prý zve našince do Vídně. Nuž, kdyby panu Bienerthovi opravdu jen o to šlo, proč pak nepozval všecky naše poslance na jednu a tutéž dobu k sobě? Proč zve ná rodní svobodomyslné poslance dra. Škardu, dra. Pacáka a dra. Metelku k sobě na středu dopoledne, dra. Baxu a Choce (kteří arcit nepřijdou) na středu odpoledne a vůdce nejčetnější če- ské strany sněmovní, totiž agrárnicke teprv na čtvrtek ke 3. hodině a naposled zástupce strany staročeské dra. Zátku na čívrtek na 5. hod. odpolední. Neprozrazuje-li již toto zevní uspořádání akce dosti zřetelně operační plán vůči nam Není li již z těchto prvních taktických tahů zřejmo, že doufá bar. Bienerth v možnost jakési dohody velko- statkářů konservativních s ústa- vověrnými a potomi vkompromis Jejich s vůdci německých lido- vých poslanců, načež by teprv pak počal ve středu a ve čtvrtek našim poslancům veškerou svou výmluvností do mlouvati do duše, aby se proti německým »oprávněným« požadavkům déle nevzpírali a na sebe odium nesmířitelných zatvrzelců neuvalovali, kdyžtě již dohoda mezi šlechtou a německými poslanci docílena. Tak usuzuje dnes také sama »Neue Freie Presse«, ana vykládá, proč budou Češ poslední v kalendáři: »Ministerský před seda« — praví ležerně — »musí přece o
#17 alto_textblock #17
Němců zvědět, jaké podmínky kladou děl- nosti sněmu českého, aby potom mohl pokračovat ve své snaze u Čechů v tom směru, by oni tyto pod- mínky splnili a Němcům aspon zajištění jich životního minima v Čechách poskytli.« — V tom dle všeho záleží tajný plán p Bienerthův, jak prozírá z celé jeho přípravné techniky dramatu a z veškerého uspořádání scény. Nelze mu věru upříti jistého důmyslu macchi avellského. Předvídajíce podobnou strategii proti nám, propůjčili jsme minule výrazu svě obavě, nestala-li se minulé soboty trojí chyba předně, že se vůbec většina našich stran rozhodla vyslati své zástupce k Bienerthovi, za druhé, když už se tak stalo, že není slechu o žádné jednotné direktivě pro ně pro všecky, a konečně, že rovněž není zvěsti o předchozí jakés úmluvě s konservativním velkostatkářstvem, aby snad ono nejednalo o nás bez nás, jako již pánové si nejednou dovolili. Nuže, včerejškem částečně ubylo příčin k těmto obavám, ano vyšlo na jevo, že přece dána jistá žádoucí direktiva delegátům na- šim, ježto setrváno pevně na tom že nesmí se Němcům za upuštění od jich obstrukce vyplatit z naší strany žádná náhrada. Druhá uspokojivá zvěst přišla z tábora konservativního velkostatku, že prý nevyhověl choutce Němcův, aby jim za konec obstrukce postoupil jednoho (třetího) přísedí- cího v zemském výboru. Dána prý Němcům odpověď, že za obstrukci nezaplatí jim velko- statek konservativní ničím, ale teprv až by se jí vzdali a ku poctivému smíru na sněmě se přičinili, že by byl ku podobné obět ochoten. — Také dnešní tříhodinná po- rada páně Bienerthova s vůdci velkostatku konservativního, nepřivodila prý nám jeste žádně ujmy a škody. Oba ti šlechticové konservativní, hrabě Buguoy a Jindř. hr. Clam Marti- nic, vyličivše poměry národní a politické v Čechách jako svrchovaně žalostné, ježto prý mezi oběma národy dosáhla nevole pří- krosti a napjatosti nikdy nebývalé, varovali prý pana Bienertha, aby nepožadoval na českých poslancích obět, jakou němečtí obstrukčníci vynutit hledí, jelikož by každákoliv povolnost oproti po- žadavkům německým měla v na- rodě českém za následek obecne rozhořčení a tudíž vzrůst živlů radikálních. Pověděli jen holou pravdu, pakliže takto k ministerskému předsedovi promluvili. Neboť veškeré ty posud známě požadavky německých obstrukčníků jsou takového rázu, že žádný sebevědomý národ na našem míste nemohl by jinak, než s největším rozhořče- ním šmahem je odmitnout. Základem všech jich společným jest nejdrzejší lež a křivda, jakou kdy poznal svět. Němečtí obstrukčníci namlouvají světu a německému lidu, kterak prý my chceme Němce zdejší sobe podmanit, kterak prý požadujeme, aby každý Němec se nančil češtine (vše to na př. tvrdil nestoudně ještě v ne- děli orgán zdejšího německého kasina » P Tagblatt«) dále klerak prý v zemském ho-
#18 alto_textblock #18
spodářství německý lid šidíme a okrádáme - Němci prý zde platí 60 daní zemských, my Čechové pouze 40%, ale česko- fendální německá většina prý z těchto převahou ně- meckých daní pamatuje jen na zvelebení českých škol a českých ústavů hospodář- ských, kdežto Němce prý macešsky zkracuje zae a odbývá. A na základě těchto, stokráte vyvráce- ných lží a pomluv pohoršlivých požadují »utlačovaní«, »desperátní« obstrukčníci ně- mečtí »pro záchranu prý své ohr- žené národní existence,« ba svého majetku — rozdvojení země české, rozdělení veškeré zemské správy a všech zemských důchodů, chtěji v rozdvojeném českém králov ství míti svou vlastní ohrani- čenou německou zemi, v níž by s tisíci tam usedlými Čechy na kládali právě tak, jako dnes na kládají jejich komiltoni s Čechy v Dolních Rakousích. Co platno ubohým našim rodákům ve Vídni a Poštorné, že chovají se i dle stá- lého svědectví policejního reditele víden- ského zcela zákonně a korrektně — zakoušej přes to přese všechno ústrků a pronásledo vání neskonalého napořád, ba, zrovna dnes kdy bar. Bienerth zahájil svou famosní smi řovací akci s českými konservativaími velko statkáři, mohou tito se svým Nestorem. etihodným kmetem hrabětem Janem Har rachem, který byl se po celý život tak otrocky a obětovně staral o ochranu a posílení českého živlu ve Vídn — dočísti z paličské resoluce kře- sťansko-sociálních předákův — jakými city oddychují ti páni Weiskirchne- rové, Liechtensteinové a Gessmannové k těmto klidným českým spoluobčanům v sídelním městě říše rakouské. Stejně by se vedlo nazejtří po rozdělení Čech našim českým menšinám v onom uzavřeném německém území, jež jest kardinálním požadavkem zdejších Wolfů, Bachmannů a Eppingrů. Mohlia směli by kdy epigoni Lvů Thunů, Schwarzen bergů a Martiniců podati ruky k vyplnění tohoto požadavku německého? — Zůstane tedy asi všechna námaha páně Bienerthova i tentokráte marnou, jak to již také dnes prorokuje sám všechen německý tisk, ale co po zmaru tom následovati bude, netroufa si dnes ještě nikdo uhodnodti.
#19 alto_textblock #19
Konference bar. Bienertha s velkostatkáři.
#20 alto_textblock #20
b Z Vídně, 6. září. Porada bar. Bienertha s oběma dele- gáty konservativního velkostatku na sněmo království českého s hr. Buguoyem a hr. Martinicem trvala skoro 3 hodiny. Byl ji přitomen ministr dr. Žáček, jenž do konference zasáhl. Oba členové konservalivního velkostatku vyličili prý zevrubně chefovi vlády siluaci ne- toliko na sněmu českém, nýbrž laké v králov- ství českém jak po stránce jazykové a národní. tak po stránce všeobecně politické, ukazujlee k tomu, že poměry mezi oběma národy, králor- ství české obývajíeími, nabyly přikrosti a napja- tosti, jaké dosud nikdy neměly. Oba šlechlicové
#21 alto_textblock #21
ukázali však také k tomu, jak musí poslanei národa českého a konservativního velkostatku zachovati se k určitým požadavkům německým. Prohlásili prý bar. Bienerthovi, že jakákoliv po- volnost vůči postulátům německým měla by za následeksilný vzrůst radikálních živlů v národě českém. o Celá třihodinná rozprava neměla žádného výsledku positivního a neměla ani žádného posi- livního podkladu, poněvadž do té chvíle nejsou přesně známy »požadavky«, s kterými na tyto konference bar. Bienertha přijdou Němci. Konal dnes u dra. Schreinera společnou poradu, na které formulovali, co budou zejtra na vládě, na konservativním velkoslatku a na zástupcích ná- roda českého chtiti vydírati. Teprve na základě písemného podán! toho, jehož obsah (proč ne podání celé ?) bar. Bienerth oznámi pozejtří zástupcům českým, bude lze mluviti a jednati o věcech konkretních. Ne- dostatkem jakékoliv formulace »požadavků« ně- meckých měla prý dnešní rozprava hr. Buqnoye a hr. Clsm-Martiniee s bar Bienerthem ráza povahu toliko všeobecnosti. Oba šlechtici označili prý bar. Bienerthovi situaci v království českém a v Rakousku za krajně žalostnou. Vzhledem k tomu hledi se s největším pesimismem vstřie dalším poradám, které potrvají do pátku. Ukáže li se toho potřeba (?), povolá prý baron Bienerth zástupce většiny na sněmu královstv českého (konservativní velkostatkáře a národní poslance české) k společné poradě. Odpoledne vyslechl bar. Bienerth oba dele- gáty německého velkostatku dra. Baern- reithra a hr. Ervina No sti c e. »Zeit« oznamuje na svůj vrub, že vláda svolá český sněm v každém případě. nechať se podaří či nepodaří sjednati napřed dohodu mezi Němci a Čechy. Z Vídně, 6. záři. Po poradě s bar. Biener them odebrali se zástupei ústavověrného velko statku hr. Ervin Nostic a dr. Baerenreither k ně meckému ministru dru. Schreinerovi, kde sešli se s německými zemskými poslane Pachrem, Leglerem, drem. Rollerem a drem. Eppingrem. Na této poradě, jak se proslýchá. bylo jednáno o požadavcích, které mají býti na zejtřojší poradě s bar. Bienerthem předloženy. Požadavky ty byly dnes večer formulovány Zejtřejších porad u ministerského předsedy bar. Bienertha se dr. Selreiner osobně zúčastní
#22 alto_textblock #22
Křesť. sociálové proti Cechům dolnorakouským.
#23 alto_textblock #23
Z Vídně, 6. září.
#24 alto_textblock #24
K respondence »A ustria« oznamuje Parlamentní komise křestansko- s oclilálni strany konala dnes v poledne v stni zemského maršálka prinče Liechtensteina v dolnorakouské sněmovní budově několika- hodinnou poradu, které mezi jinými zúčastnil se ministr obchodu dr. Weiskireh- ner, zemský maršálek prine Liech tenstein bosbs a dr. Gessma nn. O poradě bylo vydáno toto komuniké: Palamentní komise křesťansko- sociálního svazu rakouské posla- necké sněmovny, která dnes ve Vídni se sešla, zaměstnávala se podrobně národně-poli- tickými udalostmi v Dolních Rakousích a uči- nlla tato usnesení: 1. Zachování německého rázu kmenové
#25 alto_textblock #25
země mocnářství není pouza samozřajmou ná- rodní povinnosti Němců, nýbrž mohouc samo o sobě zabránit zhoubným národním bojům v Dolních Rakousích, v srdci to říše, jest také eminentním zájmem státním (l). Křesťansko- sociální strana spatřuje v zákonném usta- novení německého rázu Dolních Rakous nejbezpečnější prostředek zabezpečiti kmenové zemi mocnářství národní mira nerušený hospodářský vývoj. Žádá tudíž co nejdůrazněji vládu, aby působila k tomu, by návrhu Axmannovu, dolno- rakouským zemským sněmem usnesenému, do- stalo se co nejdřive ctsařské sankce. Nikdy nesmí Dolní Rakousy býti. dvojjazyčnými.a 2. Od pořádání hlučných pouličních demonstraci neučekává křesťansko-soeiální strana žádného užitku pro Němectvo. Neje nom že podobné demonstrace, jakož velmi snadno vedou k bezúčelným srážkám, které, jak poslední případymukázaly, nezůstanou vždy bez odvety, jsou škodlivy pověsti Vídně, nýbrž poškozují i návštěvu cizinců a do- mácl průmysl, vnášeji tak rozhoř- čení do průmyslových kruhů a zne- svařujíněmecké oby vatelstvo. Více však škodi ještě tím, že dokonce podporují úmysl českých agitátorů, o značiti Videň a Dolní Rakousy za místo národnostně smíšené, ježto lím Němci jsou nucení k boji o svoji exi- stenci Demonstrace podporují českou propagandu ježto jí, jak skutečnosti ukazují, zaopatřojí morální a finanční podporu rodáků sousedních korunních zemí a takto posilují a rozmnožují české organisace v Dolních Rakousích.ž va 3 Křesťansko sociální strana spatřuje mimo účinnou zákonnou akei ve prospěch jednojazyénosti německých korunních zemí, pře- devším v hospodářském posilo- vánI Němectva, v zřizování hospodářských organisací na národnostním podkladě za účelem podpory výrobných tříd německého lidu nejúčin- nější prostředek k zachování německé državy a odražení dobývačné akce neněmeckého kapitálu, kterou vždy více lze pozorovati. Křesťansko- sociální strana přeje si tudíž co nejvíce, a by síla a energie německých ochr an- ných organisací byla činnou ze- jména na tomto poli.
#26 alto_textblock #26
K blížicímu se jmenování soudců.
#27 alto_textblock #27
Stojíme opětně před novým jmenováním soudců. Kdybychom neměli trpkých zkušeností z dob předešlých, řekli bychom, že tentokráte bude snad přece konečně opravdovým úmyslom vlády, odčiniti křivdy, našim soudcům způso- bené. Ale, jak praveno, zkušenost let minulých a — zaručené zprávy dávají tušiti, že řady če- ských soudců a s nimi tedy i celý český národ má býti poškozen více než kdy před tím. Jak nejširší veřejnosti jest známo, kořen všeho zla, proti němuž již při prvním jeho ob- jevení se zaujali jsme rozhodné stanovisko, zá- leží v přeskakování českých právních praktikan- tů německými kolegy při jmenování auskultanty. Jest ovšem zcela pochopitelno, že toto bez- ohledně nespravedlivé jednání justice vrhá své stíny i na celý další postup zdánlivě ani ne- interesovaných úřadníků osudcovských, nebot děje se tu křivda celým řadám k vůli několika jednotlivcům, a jeví toto bezpráví své důsledky ipři každém příštím jmenování ve vyšších tří-
#28 alto_textblock #28
FEUILLETON.
#29 alto_textblock #29
Druhý cestovatel na severní točně. Peary dostihl točny a nalez prapor Cookůvl Dávný sen lidstva, jenž řady odvážnýeh mužů, vyzbrojených věděním s energií a pro dehnutých snahou obohatiti vědomosti lidstva — dosažení severní točny jest změněn ve skuteč nost! Desetiletí, ba staletí trval nerovný bo- člověka s nehostinným ledem polárním, se zá- ludnými proudy mořskými a vichřicemi, ktere ustavičně mění poměry ledové, takže cestovate přes nejkrásnější plány, úvahy a výpočty na- jednou se vidí na své cestě zastaven nepřechod nými kanály tam, kde očekával sjízdný nebo sspoň schůdný pro hlemýždí postup led. A konečně člověk zvitězil, už zvilězil nebo zvítězí jednou ve všech zápasech, které vybo- jovati si vymyslil s přírodou a jejími silami. Dr. Cook objevil severní točnu! Pravda či báchorka? Podivna jest duše lidská; věky dychti strhnouti roušku s lajemství střeženého věčným ledem a bráněného živly, když okamžik ten nastal, pochýby a jakoby úžas a uleknutí zaplaví mysl lidsatva, které by mělo jásati nad svým triumfem Ještě před několika hodinami diskatováno o pravdě Cookových údajů, a hle — pri chází zpráva, že druhý kulturní člavěk stanul u záhadného bodu který mu jeho vědění a přístroje označily jako hledaný pól! — - Jaká tragika! Kolik hrdýeh, nadějných vý prav ziroskotalo. Kolik lodi zníčeno útlakem gigantiekých sil, jimž ledové hory sloužily za driicl kleště. Kolik mužů obětovalo zdravi, b i život vědecké vášni. Opustiv nepřátelský oceán, svěřil se člověk ve vratkém balonu ovzduší, doufaje, že u něho najde shovivavé pomoci, kterou mu moře ode přelo. Nelitostně jej zničilo i ono. Ale nezasta vilo následovníků. Jaká tragika vzhledem k těmto obětem v Iaktu, že dva badatelé, jeden o druhém nevě-
#30 alto_textblock #30
douce, přicházejí v krátkém rozdllu časovém na totéž tajemné mlsto. Století 20., století shonu, kvapu a letu, století rekordu i v tomto dvojím objevení točny si jest věrno. Rychlejší vítézi Dny a hodiny rozhodují najednou o tom, k čemu staletí nestačila. Hodně rozechvívající tragiky jest v osudu Pearyověl Den za dnem zápolí s obtížemi, strádá, pu- zen v před vědychtivosti a sílen výsledky měření, že postupuje, že se blíží k vysněné metě. A na samém cíli, kde ho očekává uprostřed (podle jeho domnění) ještě panenského věčného ledu slavnostní pocit: první člověk na severní točně, mu vlaje vstříe — v tom okamžiku jistě jako strašný přízrak — hvězdný prapor, nesporné znamení, že se opozdil, že ho někdo předešel o dny. a ieno Neobjevil, jen opakovali Neodhalil, jen zkontroloval. Hl. O světové této události došly v pozdní no tyto zprávy: Z Londýna, 6. září. (12 hod. v noci) (K. k) Renterova kancelář dostala jiskrovou telegraflí z Indlnn Harbouru přes mys Raydský (Nový Fandland) telegram násle- dujícího obsahu: Korouhev hvězdnatá zatknuta na severní točně. Z Nového Yorku, 6. září. (K. k.) Jak oznamuje Ausocinted Press, došla jí zpráva Pearyho, která byla v Iudian Harbouru na Labradoru vlnami vyhozena na pevninu a telegraficky odtamtad přes mys Ray poslána do Nového Fandlandu. Depeše zní: Korouhev hvězd- natá zatknuta na severní točně. Tajemník arktlekého klubu Bridgeman obdržel ze St. Johnsu na Novém Fandlandě tento tele- gram: Dosáhl jsem severního polu.
#31 alto_textblock #31
Parník »Rosevelt« bez pohromy.
#32 alto_textblock #32
Peary
#33 alto_textblock #33
Pearyho výprava. R. E. Peary pronikl na své cestě r. 1905 až 1906 k severu nejdále ze všech cestovatelů, přibliživ se k severní točně na 322 km. V čer venci 1908 nastoupil Peary novou cestu na par- níku „Roosevelt“, která skončila tuto oznáme- ným úspěchem, který není znehodnocen tím, že se Cookovi podařilo ho předstihnouti.
#34 alto_textblock #34
Conkova první přednáška o jeho cestě Zaznamenali jsme už včera, že dr. Cook mněl na palůbě parníku „Hans Egede“ přednášku člonům výpravy Quervani-Stollbergovy, kteří z ní nabyl pevného přesvědcení, že severní točnu objevil. Jest zajímavo seznati hlavní myšlenky této před- nášky, kterou měl 20. srpna. Cook měl z počátku pouze úmysl podniknout výpravu k ethnografickému studiu mezi Eskymáky na Cap York v Smithsundu. Výpravu financova americký mecenáš John K. Bradley, s nímž vypl v létě 1907 z Gloncestru s úmyslem, pobýti jen měsíce na výpravě. Plán tento však rázem změnil seznav, že Eskymáci na Ethě mají následkem boha tého lovu nadbytek zásob a hojně psů. 700 mil o severní točny nalezl tudíž Cook, jenž sám měl zá- sob na 18 měsíců a bezvadnou výzbroj (o níž jsm psali v neděli), vzácně me
#35 alto_textblock #35
příznivé podmínky k výpravě na točnu a to cestou, které dosud nikdo nezkusil. Rozhodl se jíti přes západní zemi ellesmer- skou a odtud na 97° západní délky se pustit na po lární moře. Vedla ho jednak naděje, že nalezne pří znivější poměry ledové, jednak že může prozkoumat neznámé končiny, i kdyby točny nedosáhl. Z led vyneseny potřebné zásoby na pevninu, kde zbudo- vána z beden chatrč, v níž Cook zimu strávil hoto- vením oděvu z liščích, zaječích a medvědích kože- šin. Loď se vrátila v září. Podle Cockova vypravo- vání mají Eskymáci na Ethě z výprav Pearovýc jakousi, byť ovšem jen matnou představu o problé- mu nalezení severní točny, který tam přivádí „kao- tlunat“ (cizince). Točnu jmenují „velkým hřebem“ 19. února 1908, když se slunce poprvé objevilo nad obzorem, se vydal Cook s 10 Eskymnáky, 107 psy
#36 alto_textblock #36
11 saněmi přes Smithsund a po dvou dnech dorazio k zemi ellesrnerské. Námořník Frank, jenž Cooka pro- vázel, se po několika dnech vrátil. Pochodu bránil zima, která klesala až na 65 stupňů Celsia a dlouhe dosud noci. Nocováno většinou poměrně pohodln ve sněhových chatách. Východní část ellesmersk země byla Eskymákům dosud známou, v západn rozhodoval jen směr k eíli. Tam měla ještě společ nost velmi dobrý lov. Tak dosáhla výprava kraje polárního ledu, o0o zřídivše na freibergské zemi na třech místech skla- diště. Cook propustil 6 Eskymáků a se zbylými čtyř- mi a 44 psy postupoval na polárním ledu k severu. Uraziv 60 námořních mil, propustil další dva prů- vodce, ponechav si jen nejstatečnější z nich, sotva dvatetilelé, Itukisuta, muže „s dobrým žaludkem. a Avilaha. Výprava si ponechala 26 psů a potravy nag dní: byl to výhradně pernican, trochu čaje, cukru sucharů. Měla také skládací člun plátěný, 4 metry dlouhý a 11/2 metru šíroký, jehož dřevěná kostra byla současně sáněmi a který později výpravě pro- kázal neocenitelné služby. Až k tak zv. „velké trhl ně“ pod 83 stupněm severní šířky, která dělí pevny led od pohyblivého, postupovala výprava s rychlost 20 námořních mil denně. Trhlinu, která zdržela Pra- rýho čtyři neděle, překročila výprava šťastně a bez valného zdržení na novém ledu. Mezi 84. a 85. stup něm sev. šířky viděli na jihu zemi, pokrytou ledovei a 500—600 m vysokými horami a na severu jinou rovněž sněhem a ledem pokrytou, která se zvedalu do výše 350 m. U 85, stupně s. š. zmizela každá stopa organického bytí. Zkoušky vody z trhliny neukazovaly ani stop rostlinného života. Cesta se stala nyní strašně jedno- tvárnou. Mimo stanovení zeměpisných poloh, k če- muž uživáno velkého francouzského sextantu s ode- čitacím zařízením minutovým a skleněného hori- zontu a kteréž bylo podporováno příznivým počasím, střídaly se pochody, stavení sněhových chat, jídlo pití a spánek. Cook kráčel z pravidla 150 kroků pře svými druhy, aby zachoval přesně směr k severua dstraňoval překážky následujícím saním. Mezi 87 a 89. stupněm s. š. nalezli ku — příjemněmu ovšem — překvapení neobyčejně hladký led, pod nímž zprvu tušili zemi. Blízko polu se domnívali něko- likrát, že vidí zemi, což Cook sám vysvětluje vzro-
#37 alto_textblock #37
stajícím napjetím duševním. Ale vždy se zklamali 21. dubna 1908
#38 alto_textblock #38
dosažena točna Pečlivým dvoudenním pozorováním zjistil Cosk. že slunce všude ve stejné výši postupuje po obzoru Na točně se rozkládá ledem pokryté moře. Výpravě zbyvalo už pouze 12 psů, ostatní byli snědeni. Na zpáteční cestě se stala cestovatelům osudnou mlha, která za několik dní nastala a potrvala týdny. Jižně od 83. st. s. š. nalezená a tušená západní štěrbina ledu se změnila ve východní, takže na zemi bylo vstoupiti na mnohem západnější délce, než při ce- stě prvé
#39 alto_textblock #39
Nikde nebylo země a skladišť potravin, které byly zřízeny při postupu k severní točně, nebylo lze dosíci pro olevřenau vodu. Výprava se zásobami téměř vyčerpanými sle- dovala led, ženoucí mezi ostrovy k jihu, majíc na- ději, že dosáhne velrybářské stanice, zřízené u Lan- castersundu. Změna poměrů ledových však zmařils i tento plán a přinutila výpravu, zkusiti přechod na Northaevon v naději, že tam uloví potravu. Až do pozdního léta 1908 strádala krutě výprava u John- sundu. Všechny pokusy, dostati se přes severně le- žíčí zemi do Ethy, ztroskotaly. Cook i jeho Esky- máci zkusili pojídati i syrové maso ptáků ukořistě- ných luky a šípy, neboť náboje došly. Výprava byla vysvobozena, dosáhnuvši v pozdním podzimu u Cap Scarbo území prosté ledu, kde zastihla mnoho piž- moňů. Zní jako ličení života pračlověka vyprávění Cookovo, jak po mnoha marných pokusech vymyslili zvíáštní způsob lovu pomocí smyčky a ulovili 38 pižmoňů, kteří jim zajistili přes zimu potravu i oděv. Pak stavěl Cook a jeho průvodcí úkryt spíše brlchu podobný, než lidskému bydlišti. Z polovice do země zahrabaný prostor byl obložen kožemi pižmoními; rozpůlený cínový talir dal nám dvě lampy, které jsme napájeli pižmoním fukem. Přístup k tomuto - tulku vedl dlouhou, půl metru jen vysokou chodbou, O své zásoby potravy jsme se musili
#40 alto_textblock #40
rváti s ledními medvědy, kteří obcházeli naši chatrč. Později nalezl v Bezpro- střední blizkosti chýše dvě medvědí doupata s mla- dými; z opatrnosti vycházeli tudíž jen ve dvou. V do- bě polární noci si zhotovili nový oděv na další cestu a připravili z masa pižmoňů zásobu na 40 dní. S ná- vralem svělla vylazili a přes špatný led se prodíral