ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 43cfd020-6603-11dc-b2c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 75
#1 alto_textblock #1
Ročník XX00.
#2 alto_textblock #2
1
#3 alto_textblock #3
V Praze, V neděli dne 24. března 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 83:
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpel. listy přtdpláef sur v Praže v adminíšskrael mlsí trr lta ..: 8 R = s drojí čloniáškou ale nn t: K oo ve flislkásh: K 30 k ua měsío a i Poštout n.. . : Koni s dvojí zlallkou za něsí takei na čtrrt. leta.
#6 alto_textblock #6
aalonuned—
#7 alto_textblock #7
nla
#8 alto_textblock #8
tosě liula vblv boaoq žnst vduiž iteoola olbým sn nenáv
#9 alto_textblock #9
4a .nsblev umoi o
#10 alto_textblock #10
vád
#11 alto_textblock #11
39z
#12 alto_textblock #12
pl v e
#13 alto_textblock #13
otq lrd žybl ,delitv
#14 alto_textblock #14
jasmau. idobd-
#15 alto_textblock #15
6001—00g
#16 alto_textblock #16
V drohnem prodeji: rhnní číslo o sobě . . . za 6h odpolodní . . . za žh Ve filialkách na venkově: ranní čísle. . . . . . . . 10h bdpolední . . . . . . . . 3 h Inseraty plati se kotov ě napřed. Předplaeaní a inserty přšjímá sdminl- strace v Marianské ulici č. a. Tam nácházajíí ne též rrdikne tiskárna a ezpedice „ Národních Listt“. Eukepisy se novraesjí,
#17 alto_textblock #17
Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 26. března v obvyklou ho- dinu ranní.
#18 alto_textblock #18
Bnešní čísle pra Prahn le a 20 skranách.
#19 alto_textblock #19
Skutky počínají mluvit! Žádné růže bez trní a žádné národo hospodářské akce vídéňských vlád bez po- řádné kořisti fisku při ní. Tomu jsmé již od pradávna zvýkli. Ale kořisť, jakou tento kráte hledí ministr financí cislajtánských Böhm-Bawerk při té půlmilliardové půjčce na železniění invesťice uchvátiti pro státní pokladny, je tak ohromná, že pří- lišnost jeji způsobila všeobecné zděšení u veřejném mínění. Neméně hež 80 millio nů požaduje za to, že doporučí zákon investiční ke schválení: »Nebudelli mi tato refundace povolena«, zahrozil — aspoň dle zpráv ví- deňských listů— poslancům německým, sne- předložím celöu železniční předlohu k sankci.« Nůž a na čem zakládá se ten skromny požadavek pana ministra financí? Tvrdí, že prý za posledních tří let německé obstrukce, kdy nebylo možno dostat od parlamentu ani haléře, vypomáhal z nastřádafiveh pře- bytků pokladen státních ministru železnic na nutné zvelebování státních dráh rakou- ských, i poskytl prý mu úhrhem na 115 millionů korun zálob. I nesluší li se, aby mu to bylo vráceno, a není liž dost skromným, žádá-li jen za navrácení 80 millionů? — Kdyby to byl p. ministr financí půjči z vlastní kapsy, pak rozhodně ano Ale čí pak to byly peníze, jimiž za- ložil ministra železnie? Odkud přišly do státních pokladen? Byly to nadbytky daní vyždímaných z národů, z poplatníků, horli vostí berních úřadův. Správcové financí ra- kouských za posledních let totiž v rozpo- čtech státních nasehvál praeliminovali vy daje výše, důchody státní však níže; berní a finanční úřadové ale dostali rozkaz, aby se přičinili u vymahání daní co nejhorlivěji Násiedek byl, že čtvrtletí za čtvrtletím mohly úřadní listy s radostnou tváří ohlašovat, jai znamenitě, nadevše očekavání, daně se schá- zejí, jak tolik a tolik millionů sešlo se jich více do státních pokladen, než bylo páčeno, což je zajísté nejlepším důkazem, jak výborně se lidu daří, jak blahobyt jeho netušeněs oe zmahá. Ano, zatím co berní exekutoři z obyva- telstva ždímali poslední haléř, hromadila finanční správa ve státních pokladnách pře- bytky daní, sahající do set mil- lionů. Tak doznal na př. finanční ministr Plener, že nalezl v pokladnách státních pře- bytků daní na 200 millionů. Tážeme se, co mělo se s těmi přebytky státi? Nač měly býti obráceny? Rozumně a spravedlivě pouze na jedno z obého: buď měly býti daně lidu sníženy, anebo mělo se těch peněz užiti na prospěch strádajících zemí, na zvelebení je- jich zemědělství, jejich průmyslu, jejich ko- munikací, jejich řek a dráh, slovem, na uži- tečné a blahodárné investice. Nač jich ale
#20 alto_textblock #20
zatím bylo užito? Náš poslanec Maštálka předevčírem to v železničním výboru panu ministru Böhm-Bawerkovi vypočetl na číslici. Dle jeho informací nastřádalo se za posled- ních tří let ve státních pokladnách neméně než 229 millionů přebytků daní Z toho vydáno na výkup salinek 40 millionů, rakousko-uberské bance splaceno na dluh státu 60 millionů korun a na zvelebení stát- ních železnic tedy 115 mill. korun. Zbývá tedy stále ještě ve státních pokladnách na 9 mil- lionů přebytků; jelikož pak ministr financí obdrží v červenci t. r. od jižní dráhy na splátku kupní ceny 11 millionů a mimo to jest zmocněn na základě císařského naří- zení (dle § 14.) opatřiti si v první polovině tohoto roku dalších 50 millionů, neočitne se státní hospodářství v pižádné nesnázi finanční dokonce když lze předvídati, že sejdou se letos opět nové milliohové přebytky daní s takovou přísností a horlivostí vymáhaných Proč a nač žádá tedy pan ministr financi. aby mu bylo do státní pokladny 80 millionů »refundováno«, t j. z kapes poplat níků znovu zaplaceno? My se ale ptáme: jakým důvodem troufá si toho na zastupitelštvu národním poza- dovat? —Rozumně měl toliko parlamentu slozit účty, t. j. prokázat, nač ty kasovní hotovosti byly obráceny a zádat za dodatečné schválení. Více však ničeho. Parlamentu by pak náleželo prozkoumat, zdali to byty sku- tečně výdaje nulné a rozumně a uděliti mi nistru financí za jeho hospodárství absoluci. Tak by se věc vyřídila ve všech ústavních státech světa. Ale u näs přijde ministr financí před parlament s požadavkem, abysu příle- žitosti půjčky státní na stavbu nových želez- nic bylo mu dovoleno vydlužit se o 180 mill více, které by si zabavil pro své pokladny státní v náhradu za to, co za minulých let vydal z nich na udržení železnic posavadních. Národové rakouští pak by měli čest a po- těšení těch 80 mill. dluhu na ně uvalených ještě jednou zaplatit. To je zajisté non plus ultra finančn ministerské šikovnosti! Nuže, poslancům našim náleží uznání, že první se tomu vzepřeli a hned při prvním čtení předlohy investiční, poté pak v železničním výboru tento po- žadavek ministra Böhm-Bawerka co nej- rozhodněji jako čiro nespra- vedlivý a nekonstituční odmítli a jeho vyloučení z předlohy in- vestiční prosadili, odkázavše správně pana Böhm-Bawerka s jeho absurdní »po- hledávkous před forum výboru roz- počtového. Tam nechť si žádá a bso- luci, ale nikterak náhradu jakous, Ale co takto našinci poctivě hajilí kapes po- platnictva, povolal si dr. Körber téhož 22. března vůdce německých stran: velko- statkářské, pokrokářské a ně meckonacionální k sobě na tajnou konferenci o té 80millionové refundaci. Den před tím uveřejnil v »Bohemii« jeden z po- hlavárů německopokrokové strany dr. Lecher fulminantní článek, v němz zapřísahal všecky německé poslance, aby za žádnou světa cenu vládě těchto nespravedli- vých millionů nepovolili, poněvadž jí nená-
#21 alto_textblock #21
leží, poněvadž jich nepotřebuje pro blaho veřejné, ale poněvadž jest se co báti, aby to nebyl reservní a disposičn fond pro příští a snad nedaleky absoluti s m. »Zapomněli jste již na orgie absolutismu ozbrojeného § 14.?« volal hlasem Kassandry. připomínaje poslancům německým starou pravdu, že »penězní potřeba« vlád byla odjakživa prazdrojem par- lamentaismuj čili, že ničím jiným ne lze zachrániti národům ústavní svobodu, leč dovedou-li parlamenty vládám rozumně při táhnouti uzdu finanční moci. Mohlo se tedy za to míti, že vůdcove těch tří ůstavověrných, liberál ních stran německých týmž duchem mužným odpovědí panu Körbrovi, jako jejiel dr. Lecher. Avšak, kterak se zatím výteční ti Spa tané zachovali? Kterak hájili kapes svého lidu jako zástavy ústavnosti? Zde lapidární odpověď povola ného německoústaváckého orgánu, zdejšt »Bobemie« »Z Vídně, 22. března. Jak již oznámeno konala se dnes porada mezi předsedou mini- sterstva drem. Körbrem a vůdci něme- ckých velkostatkářů i německé strany po- krokové v záležitosti- 80 mi14. úvěru. Ně mecké strany jsou toho náhledu, že nen žádné příčiny, proč by tuto část inve stiční předlohy neměly vládě povolit, kdyžtě byl předseda ministerstva německým pohlavárům vyložil, že byla ještě větší suma, totiž 120 mill. K na potřeby železnicí vydána. Odepříti tento úvě r, luzin a menalo bly vyslovitnedůvěcru svlá de Körbrově; německé strany v ša k neshledávajív nynější situa c a v chování seministerstva Kör- brova žádné příčiny k takove- muto votu nedůvěry, žádné pohnutky, aby přivodily překot ve svém po- měru ku vladě. Buďsi nedůvěra dra. Lechrla vzhledem na události minulých let, kdy bývali Němci vždy oklamápi () sebe oprávněnější: tož doufají vůdcové ně- mecké strany lidové (nacionální), ja- kož pokrokové a ústavověrnéh velkostatkářstva nicméně, že nesluší se posu zovati nynější poměry dle předešlý ch.« A tak tedy dne 22. března 1901 vůdcové německo nacíonální, pokrokove a velkostatkářské strany povolili ministerstvu Körbrovu presie n 80 millionů K z kapes poplatnictva zrovna tak ochotně a s tak lehkým svě- domím jako dnes ve kvotové depu- taci cislajtánské se svým Beerem od- soudili neuherské národý k další 70 proc kontribuci kvotové na záležitosti společné, přemohše pomocí Polákův a kleri- kálův naši opposici, navrhující spravedlivý poměr 50: 50, ánebo v nejhorším případě aspoň 62 proti 38 maďarským. Takýmipřátely lidu a ná rodů neuherských osvédčili se v obojím případě, v hodině, kde to platilo, vý te čn tikulturníci, liberálové a nacio- nálové němečtí. S nejlehčí myslí ne- váhali prodati a zraditi blahobyt národův
#22 alto_textblock #22
zdejších, jen aby se ukázali hezkými nahoru a koupili si za to, jak doufají, moc a panství 129( pi nad námi Slovany. Jak to řekl kdysi náčelník německých nacionálů dr. Steinwender? »Své vláde povolili bychom ještě horší vy- rovnání s Uhry!« — Patrně tedy pokládají vládu Körbrovu již zcela za svou, již vymizela z duší je- jich veškera nedůvěra a pochybnost vůči ní, již jsou bezpečni a jisti, že ona věrně a spo- lehlivě opatřuje a obstarává jejich německé zájmy a cíle proti nám. Jinak by jí přece takých služeb prokazovati nemohli. Facta loguuntur. Po skutcích poznávejme řiďme sel lizonae
#23 alto_textblock #23
Předběžné výsledky sčítání- lidu nožni r. 1900. bou ol (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) os 5b sa ldhiboI.od s Pvgr a sibuno a Živá účast, jaká se poutá k aktu takového významu, jáko je sčítání lidu, nejeno se strany správy veřejné a vědy, nýbrž i širšich vřstev vyžaduje přirozeně toho, aby výsledky sčílání aspoň poněkud příbližné dostaly se pokud možno nejdřive do rukou širší veřejnosti. Poněvadž pak rakouský zákon o sčítání lidu z 29. března 1 869 č. 67 ř. z., jakož i »předpis pro provedení sčítání lidu« obsahují jen pokyny pro sestavení delinitivních výsledků, jež v přehledu pro celou polovici mocnářství by při nejlepší vůli bylo lze publikovati teprve v červenci následkem po- chopitelného vleklého tízení v nižších instancich, bylo zvláštním ministerským nařízením k návrhu statistické ústřední komise ze 4. července 1900 č. 11.421 podobně jako před 10 lety postaráno o to, aby »předběžné výsledky« sčítání lidu. sestavené na základě údajů přeďsta venstev obecních a přehledů okresních hejtmanství, do- staly se před forum širší veřejnosti ještě prů- během března 1901. Přes to, že nižší instance velkou většinou nezaslály v čas předepsaný (nejdéle do 15. února) svoje výkazy a přes to, že úkol, který měla ústřední komise, není pijak nepatrným, jak by na první pohled se zdálo, můžeme dnes s povděkem konsta ovati, že práce statistické komise jsou již ukončeny a V nej- bližších dnech vyjde úřadní publikace *) před- běžných výstedků sčltání ze dne 31. prosince 1900. Odkazujíce na hrubé číslice, uverejněné před týdnem z věstníku ministerstva vnitra, předvádíme níže nejdůležitější data z citované publikace, pokud zajímají českého čtenáře. Přehled vydaný ústřední komisí statistickou obsahuje údaje nejen pro města s vlastním statutem a okresní hejtmanství a uvnitř těchto pro okresy soudní, nýbrž kromě toho uvádí data o všech obcích místních, jež vykázaly 31. pro- since 1901 počet nejméně 2000 obyvatelů. Uvedeny jsou pak číslice, znázorňující počet domů obytných, počet »stran obývajících« (jak zní úřadní překlad německého výrazu » Wohn- parteien«), počet přítomného obyvatelstva roku 1900, při čemž vojsko vyznačeno zvláště, konečně i srovnáni se stavem z 31. pro- since 1890, při čemž přírost, pokud se týká *) »Vorläufige Ergebnisse der Volkszählung vom 31. December 1900 in den im Reíchsrathe vertretenen Königreichen und Ländern.« Bearbeitet und heraus- kégeben von der k. k. statislischen Gentral- Commissinn 1901. Nákladem Alfr. Höldera.
#24 alto_textblock #24
tleni
#25 alto_textblock #25
Zem
#26 alto_textblock #26
Čechy Morava Slezskoa Celá Cislajtánie
#27 alto_textblock #27
18. Zeme
#28 alto_textblock #28
Čechy
#29 alto_textblock #29
Morava
#30 alto_textblock #30
Slezsko Celá Cislajtanie
#31 alto_textblock #31
úbytek, udán netoliko absolutně, nýbrž i v percentech. Základem úřadního přehledu je stav administrativního rozdělení. Předlitavska, jaký byl dne rozhodného, 31. prosince 1900. Změny, které průběhem posledního desetiletí se udály v tomto směru, byly, jak známo, přečetné a pronikavé. A v tom spočívá větší dokonalost letošní úřadní publikace, že v materiálu pod čáru poznámkovou sneseněm znázorněny jsou veškeré tyto změny ve správním rozdělení ra: kouské polovice říše a kromě toho vliv jejich na poměry obyvatelské vyznačen v ten způsob, že data obyvatelská z roku 1890 uvedena jsou pro ony obvody správní, jaké v platnosti byly 31. prosince 1900. Nemůžeme tuto blíže roze- bírati a poukázati k výsledkům, k nimž vede tento cenný materiál, poznámkový, nespadá v úkol těchto řádků, poukázatí k tomu, jak mnoho obcí se rozčlenilo, jak mnoho jich bylo slou- čeno v jednu, jaký byl rozvoj obyvatelstvav nových útvarech atd. Že statistická centrála po- skytla tu velmi vděčnou a zajímavou látku, vy- plývá již z tohoto povšechného přehledu, který značí proměny v nejdůležitějších pracích organi- sace správní za posledních tří desetiletí : v)
#32 alto_textblock #32
Okres. hejtmanství
#33 alto_textblock #33
Okresy soudní
#34 alto_textblock #34
1869/18801890/ 1900
#35 alto_textblock #35
1869 1880 1890 1900
#36 alto_textblock #36
94 34 18 347
#37 alto_textblock #37
208 76 23 88s
#38 alto_textblock #38
89 89 89 31 31
#39 alto_textblock #39
216 218 219 76 76 24 24 24 897 902 914
#40 alto_textblock #40
30
#41 alto_textblock #41
326
#42 alto_textblock #42
327
#43 alto_textblock #43
324
#44 alto_textblock #44
v
#45 alto_textblock #45
lene
#46 alto_textblock #46
suoe
#47 alto_textblock #47
l
#48 alto_textblock #48
O b ee
#49 alto_textblock #49
1890
#50 alto_textblock #50
1900
#51 alto_textblock #51
1869
#52 alto_textblock #52
1890
#53 alto_textblock #53
637 2692 484 26 94
#54 alto_textblock #54
7151 2862 496 28. 29
#55 alto_textblock #55
7404 2890 498 28.472
#56 alto_textblock #56
7002
#57 alto_textblock #57
2814
#58 alto_textblock #58
2745
#59 alto_textblock #59
Ktomu sluší poznamenati, že číslice obcí se týkající, neudávají toliko obce nové vznik- nuvší z došavadních osad, nýbrž zahrnuji v sobě i ony, jež z víče dosud samostatných sloučily se v jednu; okolnost to zajisté nema- lého dosahu, uvážíme-li, že v přímé protivě s vývojem předckozích decenií v posledních lé- tech zcela patrné lze stopovati tendenci splý- vání více obeí v jedinou. Přecházíme k rozboru výsledků úřadního zjištění. Srovnáme-li výsledky nejnovějšího sčí- tání s dřívějšími, pozorujeme, že v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených bylo na- počteno při sčítání 31, prosince
#60 alto_textblock #60
1869 1880 1890 00s1 » 1900 domů 2,887 359 3,147.902 3,339.750 3,577.34 stran obý- 4455.167 4.760.538 5,029.919 5,538. 262 přítom- ných osob20.394. 030 22,144.244.23,895,413 27,107. 304 Přírost obnášel tédy v desetiletích: 1880—1890
#61 alto_textblock #61
1869—188
#62 alto_textblock #62
maěetěie absolutně v proc. absolutně v proc. u domů . . 260.543 9.0 191.848 6.1 u stran obýv. 305.371 6.9 269.381 5.7 u přítom. osob 1,705.164 86. 1,751.169 7.9
#63 alto_textblock #63
*) Neuvádíme měst s vlastním statutem, ježto počet jejich s jistými výminkami je nehybný-
#64 alto_textblock #64
FEUILLETON.
#65 alto_textblock #65
vnol V Praze, 23, března. B. (Kronika.) U našeho stolu v kavárně zastává mistr jizdeckého obrazu ze svatovojtěš- ského kostela hodnost stálého externisty. Kdy- koliv ze svého Tuskula si zajede do Prahy — jednou, dvakrát za měsíc z pravidla — zasedne potichu na svém místě, rozbali svůj raneček ven- kovského vzduchu, aby na každého nějaká pře- hrštle příšla a než hodinka mine, bývá raneček zase náležitě po městsku vyplněn, najdouse klipky ze společnosti, z literárního či politického světa, nejnovější vtipy a anekdoty. V tom po řádku už to chodi hezkou řadu let. Mnoho řečí muž nikdy nenadělá. Zvláště nelo sobě. Že robí zase jednou na velikém rámci, zvěděli jsme také jen náhodou. Bylo někde po výstavě národupisné. Po delší době přišel ke stolu, tišší, bezzvučnější nežl jindy, se svým knírém valdátýnského korneta, do špicí vykrouceným. Jen ještě širák s ohrnutou střechou na hlavu a kolem krku krejzl : portré sedmnáctého věku byl by dokonalý !? ne — A dož! přetrhne najednou nit mlčen k sousedoví. Také jste býval na vejně ] Snad byste mohil přispěť rádou . o . A teď se to vyklopilo. Má už plnou hlavu té vojančiny. Jde o veliké plátno. Episoda z války před 30 léty. Nějaká zcela už zapomenutá mela. Nevím, kde to vyšťáral. Ale hodně koní je př tom. Lidská a koňská těla v divokém reji, v nej- divočejších pózáeh. Dávno měl na takového něeo spadeno! A od dneška za pět let, víme — je pa- řížská výstava! Třeba se činit! Ale přesnost detailu je důležitá! Kostým! A to by nikdo neřekl, jakou to dá sháhěčku! Kabátec rakou- ského husara z roku šestašedesátého na přiklad Bárva, výložky, knolliky, šňůry, kde to se- hnat?.. . Anebo — čabraka výššiho jízdeckého důstojnika! Jak vypadala? Anebo tehdejší kon- ské udidlo ! He? Nikdo by neřekl, jak je dnes už téžko dopíditis se přesného svědectví těch věci. Všecko to tam, zmizelo beze stopy. Jakoby sta a sta letě bývalol — Snad u velitelství pluku by něco vě- děli? někdo u stolav ledabyle, nio — Ech! Velitelství pluku lio Tam nevěd sami nic! Hned jsem se tam pídil . . . — Což podobizny osob, účastníků ? druh dee liob e
#66 alto_textblock #66
hlas.
#67 alto_textblock #67
— Mám podobizny. To je vybledlé, bez barvy, nestačí . — Anebo obrázková díla, předpisy stejno kroje, modely dobové, někde ve vojenském museu .. . Snad v arsenále ? .. To by bylo něco! Ale třeba ke všemu svo- lení, doporučení, přátelských průvodů, protekcí Lislů, navštivenek, pokynů má ustaraný muž již plné kapsy. K osobnostem vysokého posta- vení, urozeným, neurozeným, generálům, zbroj mistrům, tajným radům a těm podobným »ple- chovým límcůms. To dá běhání, otvírání klik. sbíhání pater, chodeb, koridorů, přešlapování v předsíních, výkladů lidičkám, kteři, nechtějí chápat! O jemine! Utekl by človék, kdyby na všem tolik nezáleželo. Ale jak jinak se domakat materiálu ? . . . — A což záleží na nějakém knofliku neb přesce ? Na koňské ohlávce, třapci u šavle Jen když obraz . .. Jak pak by nezáleželo] Přijdou svědkové kteří při tom byli, rozhlédnou se — začnou srovnávat. A což kdyby některý pak řekl, to a to bylo — jinak? Ne, to nesmí být! To je historický děj, tu musí být všecko správné. živé, všecko tak, »jak to bylo« , .. Saprment, saprment! Kde se najednou tolik citiivosti ve studeném jindy muži vzalo !. . . Po čírnácti dnech objovil se zase v ka- várně. Byl mezitím ve Vídni. Větrat předsíně, otvírat kliky. Tam a tam. Ale marná řeč. l P detailu, po němž se pídil, ani stopy. Až později jej nalezl, ale — v Berlíně. „Tam mají arse- nálek, panečku! V jakém pořádku! A po obě první léta práce byl malíř vlastně stále n cestách. Brzy v Berlíně, a zase ve Vídni, pak na tom zámku a zase na onom, u originálu jedné postavy obrazu, pak zase u druhého, pak někde za archiválními studiemi nebo venku v terénu na ohledání bojiště. A nevím, kde všude! A což hippologické a ekvestrické studie Koňáctví a jezdectví, vojenské cviky ve volné přirodě! Všecko musí znáti, kdo se dal na vá- lečnou malbu, Malba konečně sama — kdo t jednou umi — je při tom nejmenší starost. Ale ty ostatní tatařiny. Neplejte se. ne
#68 alto_textblock #68
ne
#69 alto_textblock #69
do a lb
#70 alto_textblock #70
ve
#71 alto_textblock #71
Ani u našeho stola dobře nevíme, kterak vlastně kamarád ulovil to vojenské thema Tuze bojovné letory zrovna nikdy nebyl. Spíše na sympatie pro známý věčný mlr byste u něh
#72 alto_textblock #72
hádali. Dosud ze svých pláten šířil aspoň vždy jen nálady míru nejmilovnější. Ale ta zvláštní záliba v koních, vůbec ve zviřecím těle ho bez- pochyby svedla. Na jeho »Pasačku na mezie se jiště pamatujete ! Vlastně na oba ty skvostně osrštěné kusy dobytka, které děvče na provaze drží! I do svého »Božího těla na vesnici vpašoval mermomocí škadronu koňských kopyt četu — jízdného Sokola, kďyž to jinak nešlo o níž nikdo podnes nevi, kde se tam v těch Paďousích vzala? A tak už to asi přišlo Venku v Tuskulu mají stálou jízdeckou garnisonu. Švadrona, nevím kterých, dragouno tam leží. Rytmistr, tenkrát před pěti lety, by příjemný muž. Na vesnicí je tak dlouhá chvíle Maliř a rytmistr brzy se sblížili. Návštěvy v ate- lieru, zábava při papirosách, modely ze žertu, podobizny, výlety koňmo, návštěvy u sousední posádky. Maliř je vášnivý jezdec. A tak se umění a militarism našli. Rylmistr půjčoval malíři koně ke studiím. Střídavě všecky čtver- nožce od švadrony, jednoho po druhém přiváděl voják, každého na týden. K vůli rozmanitosti koňských povah a tvarů. Bylo ke všemu ovšem třeba zase zvláštního povolení. Od velitele pluku, od velíeího generála, od iministra do- konce. Zase žebřík proseb, žádostí, doporučují cích listů, návštěv, dní a nocí strávených v vlaku! A křížových cest od Pontia k Pilátovi Jaké episody mrzuté, směšné, sekantní 4 Jaké zkoušky trpělivesti! Episodu z předsině velícího generála dejte si ostatně vypravovat. V předpokoji vysokého vojenského hod- nosty sedí jakýsi ředitel kanceláře. Uniformo- vaný, rozumí se. Vyčouhlý, starý pán, uroze ného jména, rytmistr v přikaznosti. Slará vojna Bojoval asi někde u Hradce, ne-li u Solferina Evropskému míru tuze nebezpečný už asi ne- bude, ale za to tím přisnější je v nazírání na svoji přitomnou povinnost. Měří a kalibruje každého příchozího, jenž se hlásí k návštěv vysokého představeného, od hlavy k patě, až z toho jde strach. Právě vstoupil polichu, uctivě, pozorně na šlapávaje náš malíř. Svým důvěrným, sou- sedsko-bohémským způsobem sděluje starému pánovi účel své návštěvy. Rád prý by mluvi s »panem generálem«. Starého rytmistra jakoby od zadu píchnu bajonetem. Vztýčil se ve vší své svrchovanosti
#73 alto_textblock #73
A tónem uraženého strážce práva a spravedl- nosti, který dopadl ničemu při vlastizradě — S jakým »panem generálem«? opakuje zostra jako meč. Neznám, žádného »pana ge- nerála !« . . . — Prosím, s velíeím panem generälem, hrabětem X . . . ? malíř pokorně. esbyv — Milý pane, máte-li nějakou žádost k Jeho — Excellenci, tedy jděte hezky domů dřive se poptejte na hodnost a oslovení pána, k němuž vás vede přání .. . letov Ještě jednou zméřil zrakem od hlavy k pate žadatele a pak krátce: m — Pro dnešek se vám — poroučím! a S velikým humórem vypravoval malíř o své formalitní avantuře u našeho stolu. Není pochyby, dnes, kdyby se spolu znovu potkali, byl by starý pán k mistru obrazu bezpochyby vlídnější. Ale tak to chodí s pravým úspéchem. Třeba si jej zasloužili. Nelekati se svízelů ani přikoří. Nechat doma všecku nemíst- nou citlivost, neschopnost sebezapření.! Dnes si vzpomíná muž s jistým zadostučiněním na těch krušných pět roků, ztrávených trapnou na- mnoze honbou za potřebným materiálem. o Dnes! nl avola Touž bylo nějského řinčení šavlí a pota hování knírů, obdivného founění a poznámko- vání před obrazem po všecku dobu, co by vystaven ve Vídni a v českých garnisonách Očití svědkové se hlásili, staří parolové, s še divými kníry a velikými okuláry na osláblých očích. Otcové vojáci s vojáky synky, invalidi o hůlku opření, se slzou v oku. Voják má drsný povrch, ale měkké vnitřnosti. Vzpomínali, porovnávali, kývali hlavami. Veteráni, kterým dávno šavle z ruky vypadla, chápali se péra Celá literatura studil, úvah vojenských se vyro- jila so srážce u Střezetic« ! tak .. . dávno za pomenuté a nyní málem neznámé, náhle se vy- nořivší v plné životní pravdě . . . A kde by toho všeho bylo, nebýti pře tím oněch šest roků roboty, neúnavných sháněk, té houževnaté vytrvalosti, která, se neodstraší, překonává překážky a s humorem se přenáší přes trpké chvíle ponížení a zklamání ? . ..
#74 alto_textblock #74
Arci dochází občas 1 na srážky názorů u našeho stolu v kavárně! A tu vyniká přítel externista svojí bohorovnou neschopností vyrušiti se jakkoli z obvyklé už rovnováhy duše. Jen svým šedivým, přivřeným okem leda že za-
#75 alto_textblock #75
mžourá na chvíli někam před sebe do vesmíra, r když moucha nedorozumění přeletěla. — A co vás to napadlo za ideu, kama- ráde? Jste přece náš umělec, náš český a svoje české umění máme pro sebe. Co je po umění, které se nestaví do služeb vyšší ideje? Ale t idea musí být přece naše idea ! : , — Tak, tak! Docela správně! přisvědčuje malir svým suchým, trhaným způsobem. — Nu, a co je nám ponějaké tákové scéně z pověstné války »Němců s Němci« ? Pověztel Co je našemu cítění, našemu umění po těch věceck? Což se nechceme vymanit konečně z sřéry těch cizích vlivů a zájmů? A nemá tu přede- vším umění ukazovati cestu? Co si ma český divák od toho plátna plného výborné malby do své duše nabrat a odnéšt? Zase ten šedivý, přimhouřený pohled do dálky! A s lehkým taktováním prstu pravé ruky po desce stolu: — Nechte být! povídá. Obraz není vlastně pro našeho diváka. To je to. Je dělán pro- cizinu, pro výstavu. Víte, doma člověka ne- uznají, dokud nemá cejch z ciziny. O ten cejch šlo. Ukázat, že to také dovedeme . . . takového něco . . . velkých rozměrů. . .o o — A nějaký útok českého vojska by t nebyl spravil? Takhle rytiřů. Otakarových nebo harcovníků Žižkových, jízdy - Petra. Voka nebo Matyáše z Thurnu? Co říkáte? V Paříži by jim to bylo jedno. A ve Vídni? Tam přece zvitězila »Prodaná nevěsta« i s českými jmeny a s brslenkami svých českých sedláků v . . — Počkejte! zase náš nevyrušitelný klid- nik. Teď je tohla odbyto. Už to nechme ! Však se najde čas a pustíme se do něčeho, s čím už budete spokojeni !. Nu, tedy počkáme! Muž nemluví mnoho, také se nepředá ve slibech. Uhlidáme! Od dneška za rok, za dvě léta bude možná občas zase živo u našeho stolu v kavárně. Nastane zase nevá honba za látkou, za podrobnostmi předmětů, barev, tvarů. Není to žádný žert tahati ze studny minulosti na povrch světla tu živou podobu celých zapadlých dějů. Už jsme to jednou zažili! A to šlo o věci zapadlé sotva tři desítky let! A což půjde-li o takové, přes něž se převalily cel věkyl Jaká to bude procedura ! Jsme na ni velmi dychtivi!