ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 42ade230-65ff-11dc-9e0e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
8. ledna 1901.
#2 alto_textblock #2
Císlo 8.
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY.
#4 alto_textblock #4
Strana 5.
#5 alto_textblock #5
franků, ženská řehole »Svatého srdce « 321 mill. franků, assumpcionisté 31 mill. franků, františkáni 3.8 mill. franků atd. Zjistilo se také, že některé řehole mají jen malou část jmění připsánu na vlastní jmeno (jesuitě na příklad jen 100.000 franků), ostatní pak na osoby nastrčené (jesuité na příklad 49 mill.) Předlohou proti řeholím zabývati se bude sněmovna poslanecká ještě tento týden.
#6 alto_textblock #6
Záhadný případ. s. Z Brusselu, 7. ledna. Sensaci učinil příběh, který se zde včera odehrál. Tři osoby, jež chtěly vniknouti do králov- ského paláce, přepadly stráž, kteráž byla rozestavena v zadní části paláce a zranily ji těžce. Když stráž volala o pomoc, prchly Všecka policie je na nohou, aby útočníky vypátrala. Žádná krise v Berlíně. n. Z Berlína, 7. ledna. V kompetent- ních kruzích ujištuje se, že nyní ministerstvo jest úplně sjednoceno a že nekyne žádná krise. Miquel podá ve sněmu pruském roz počet a zastávati bude i předlohu průplavní jež týkati se bude zřizování průplavů zvláště i na východě, v poříčí Sprévy, Havolya Odry. Není prý ale vyloučeno, že pan Miquel odstoupí z jara po skončeném zasedání
#7 alto_textblock #7
sněmu.
#8 alto_textblock #8
Z říše Viléma II. n. Z Berlína, 7. ledna. Na přímý rozkaz Viléma II., uveřejněný ve Vojenském věstníku, smějí vojáci a námořníci, již byl sloužili v osadách neb při výpravách zámoř ských, uveřejňovati zprávy o zkušenostech tamních, také když byli již aktivní službu opu- stili, jen vyžádají-li si cestou služební sou- hlas — říšského kaneléře.
#9 alto_textblock #9
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 7. ledna. (C.-B.) Cís ai přijal včera vojenského zmocněnce něme- ckého Bülowa a švédského zmocněnce Rosena. Zemský a býv. říšský poslanec šl. Kon rád Forcher umřel v Thalheimu u Juden burku.
#10 alto_textblock #10
Z peštské university. Z Pešti, 7. ledna. (C.-B.) Tři vůdc radikální strany universitní mládeže byli vy- loučeni loni v září universitním senátem ze všech vysokých škol uherských. Ministr osvěty Vlasics zrušil nález a nařídil nové vyšetřování. Prorektor akademického senátu prohlásil dnes nový nález, dle něhož vyslo- vuje se někdejším vyloučencům pouze důtka. Z tureckých sporů. Z Cařihradu, 7. ledna. (C.-B.) M nistru zahraničných věcí bude podána zá- stupci mocností zůčastněných při konfliktu ve zdravotní radě společná nota, jež bude obsahovati historický přehled jejího zřízení, a v níž vytkne se její právo jmeno- vati zdravotního inspektora. Poslední dvě jmenování, jež vedla ke zjevnému sporu, byla nedovolená, nezákonná a mohla by ohrožovati instituce zdravotní rady. Troufá se, že Porta nesetrvá při jmenováních a stane-li se tak přece, zástupci mocnostv budou nuceni podati zprávy svým vládám aby věděli, co mají činiti. Srážka mezi Turky a Bulhary. n. Z Cařihradu, 7. ledna. (C.-B.) Dl tureckého líčení bitky mezi Bulhary a ture- ckým vojskem má tato příhoda jen místní význam. Srážka neudála se ve Štipě, nýbrž v Jenikiöji (Nové vsi) i u Štipě. Bulharská četa ztratila dva mrtvé, načež se rozptýlila. Štipě bude nyní opatřena stálou posádkou Nový italský ministr. Z Říma, 7. ledna. (C.-B.) Král Viktor Emanuel jmenoval senátora Gaspara Fi nala ministrem státního pokladu.
#11 alto_textblock #11
Hrabě Lamsdorf. Z Petrohradu, 7. ledna. (C.-B) Mi- nistr carského dvora a správce ministerstva zahraničních záležitostí hrabě Lamsdorf byl jmenován skutečným ministrem zahranič ných věcí. Sebevražda býv. ministra obchodu Z Pešti, 7. ledna. (C.-B.) Bývalý mi nistr obchodu a gen. komisař uherského od- dělení na světové výstavě Béla Lukacs skočil dnes v sebevražedném úmyslu do Dunaje utonul. Lukacs trpěl po dva měsíce nervovou chorobou.
#12 alto_textblock #12
Z Výmaru, 7. ledna. (C.-B.) Velko- vévoda Vilém Arnošt Sasko-Výmarský vydal proklamaci, jíž oznamuje vstup svůj na
#13 alto_textblock #13
trůn.
#14 alto_textblock #14
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 7. ledna. (C.-B.) Ministerstvo orby hodlá uspořádati účetní běh pr živnostníky — nejprv pro truhláre Včera konala se závěrečná schůze dolno rakouské komise zemské pro světo vou výstavu pařížskou. Výprava stipendist na výstavu měla — dle místodržitelských slov — dobrý výsledek, tak že komise může být se svou prací spokojena. Odborný přednosta Exner myslí, že výprava stipendistů byla pro- spěšna, použijí-li třeba jen části výstavních pod- nětů. Hlavní zásluha o rakouské oddělení patří sudetským krajům a Dolním Rakousům. Sklář- ství předčilo všecky jiné země. Velmocenské postavení Rakouska uhájeno — praví — také na světové výstavě. — Správa rakouského »Lloydu« v Terstu, vyhovujíc všeobecným přáním obchodnictva, zvlášť vývozeům cukru, usnesla se z av é s ti přímé plavby z Terstu do Solun ve 14 dnech v době nejčilejšího obchodu t.r. od 1. října do 31. května. Odjezd z Terstu jest ustanoven na 16. t. m. (ve střodu), příjezd do Soluna na následující pondělí po zastávkách v korfském a pirejském přístavě. Parník vydá se po 27 hodinách na další cestu ze Soluna do Dardanel a Cařihradu. st. Z Pešti, 7. ledna. (Zvl. telegr. » Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. ctů. Ceny byly pevně. Platila: pšeni ce tisská
#15 alto_textblock #15
79 kg K 7.90, 78 kg K 7.80, 77.5 kg K 7724, 76 kg K 7.65, peštská 782 kg K 7.80, 76 k K 7.65, 75.3 kg K 7.50, 73.5 kg K 7.35, stolno- bělehradská 76.2 kg K 7.57lg, skladní 75.7 kp K 7.45, 78.7 kg K 7.724, 76 8 kg K 7.50, 75.2 kg K 7.25, 74kg K 7.15, 73.7 kg K 7.19 banátská 77 kg K 7.60, 75 kg K 7.35, bač- ská 74 kg K 7.374 na čtvrt leta; žito K 7.20 až 7.30, velkokotské K 7.—; oves K 5 50 vadný; ječmen K 6.—; kukuřice nová K 4.80. Terminový obchod byl zdrželivý bez ohledu na vysoké záznamy americké, s pícni namí pevný. K večeru znamenala: p šenice obchodní na duben 1901 K 7.58, mezinárodní obchodní pšenice na říjen K 7.68, uherská obchodní pšo- nice na říjen K 7 75, žito na duben 1901 K 7.34, oves na duben 1901 K 5.95, kuku- řice na květen 1901 K 497, řepka na srpen 1901 K 12.80. Sádlo smluveno po K 52.— až 52 5. jiné zboží bez odbytu a změny. Počasí: Sníh. n. Z Berlína, 7. ledna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Při zadávání materiál uu železničního ředitelství v Essenu ukázaly se výsledky překvapující. Offerty toliž různí se ve většině případů až o 20—40 pot., ba některé dokonce o 50 pet. n. Z Bernu, 7. ledna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Výdaje na železnici z Fru- tigenu (kanton bernský) Lötschem do Brigu, kterouž má býti docíleno přímého spojení s tu- nelem simplonským, vypočteny na 60 millionů franků. Dráhu tu projektuje kanton bernský. Z Londýna, 7. ledna. (C.-B.) Obchodní výkaz z prosince vykazuje přírostek dovozu skorem o 52 mill. liber sterl. a přírostek vývozu o 14% mill. liber sterl.
#16 alto_textblock #16
Národní hospodář.
#17 alto_textblock #17
Z trhů cukerníeh. V Praze, 6. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Pakliže dnes především chceme přihlédnout k vývoji věcí na lrhu světovém v minulém roce. nemůžeme, abychom nepřipjali k vývodům své loňské výroční zprávy, týkajícím se totiž epochálného, jak jsme to byli označili, významu kampaně 1899—1900 u vývoji veškeré svétové výroby cukerní co do po- měru obou hlavních druhů cukru, totiž řepového s jedné a třtinového s druhé strany. Pravili jsme před rokem, kterak zda se nám, že výrobou svrchu uvedené kampaně dosáhla výroba evropská svého vrchole v pomůru k výrobé cukru mimoevropského, i že tedy na příště, ač ovšem i vý- roba evropská poroste, přece výroba mimoevropská, třtinového cukra tedy s řepovým, ve Spojených obcích amerických vyráběným, poměrně rychleji bude se bráti v před, takže procentový poměr obpu těchto soupeřů nakloní se asi opět ve prospěch kolonií. Letošní kampaní také v pravdě učiněn prvn krok v tomto směru, jak jde z- následujícího pře hledu, obsahujícího posledních osmě let: Kampaň Cukrtřtinový Cukr řepo vý (evropský) ncrocent tistce tun procen 1893.—1894 3280 46 3790 54 1894—1895 3160 40 4700 60 4240 69 1895—1896 2590 38 1896—1897 2400 33 480 67 65 1897—1898 2550 35 4700 4800 65 1898—1899 2620 69 1899—1900 2450 5400 1900—1901 2950 33 5900 67 Učinila sice výroča evropská v poslední kampan ohromný krok v před, ale rovněž tak i výroba mimo evropska a veškery dnes známé příznaky nasvědčuj tomu, kterak výroba tato v příští kampani opěl mocne pokročí, kdežto v Evropě, kdyby výroba vzrostla přece podobá se, že menší měrou, než tomu bude v zemích mimoevropských. Neboť, pakliže již poměry loňské důvodem byly toho, abychom ve výroční své zprávě tehdejší ozna čili je jakožto »memento« na adresu cukrovarstv evropského, aby zavčas ohlíželo se po vzrůstu spo třeby doma a nehnalo se překotně v před oč důrazněji sluší slova tato opakovati dnes, kdy poměry trhu světového již již na novou krisi cu kerní poukazujíl Ovšem ozývají se hlasy, že cukrovarství evrop ské »nesmí« couvati před cukrem třtinovým, že »ne smí« abdikovat, nýbrž dále se bráti v před bez ohledně valečně ... ale hlasové tito zdají se náu býti naprosto neoprávněnými, hazardně zahrávají cími existenění možností velice četných cukrovarův evropských. Jaká, probůh, abdikace měla by v tom se jeviti když by výroba cukru řepového, vzrostlá v půsled ních osmi letech o dva milliony tun, z čeh o jeden million tun připadá pouze na po- slední dvě kampaně, kdežto v téže době osmi let výroba cukru třtinového ze 3,280.000 t. stanula při 2,950.000 t., když by, pravíme, cukr řepový nyní trochu si chtěl odpočinout na svých vavřínech a ne- bál se ponechati trochu místa a vzduichu vývoji cukru třtinového? Než, beze všech úvah akademických, jen zcela suše na základě daných poměrů lze říci, že vývoj výroby cukru třtinového zarazit není lze, leč za cenu nesmírných otřesů na trhu světovém, otřesů to ale, kde by výroba cukru řepového, jehož výrobní cenu za poměrů nejpříznivějších přece nutno hledat o šest až osm korun při 100 kg výše, než u cukru třtinového, utrpěla pohromy mnohem vělší. nežli kolonie. A tak z nouze nutno udělati ctnost uskromnit se z pudu sebezachování, ať již drüný soupeř vede sobě, jak sám uzná za dobré. Že překotný vzrůst výroby evropské, jenž dosáh v posledních dvou kampaních 1,100.000 t, při čeme cukr třtinový vzrostl o 330.000 t., z čehož tedy plyne vzrůst světové výroby o 1,430.000 t., nemoh působit na ceny jinak než nepříznivě, jest zřejmo neboť vzrůst zpotřeby cukerní nemohl ani z da leka postačiti tomuto obrovskému rozmachu vý oby a tak měrou přirozenou vývoj ceny světové za lelešn kampaně bral se směrem sestupným. Jak obvykle, chceme tento vývoj stopovat para lelným srovnáním vývoje zřejmých zásob světových a ceny cukerní v obou posledních letech dle jednotli- vých měsíců. Světové zásoby cukorní obnášely počátkem měsíce 1899 1900 rozdí tisíce tun ledna . . . . 2785 + 8 2871 února . . . . 2710 2778 + 6 března. . . . 2540 2580 + 40 dubna . . . . 2340. 2318 — května. . . . 2110 2035 — 75 června. . . . 1895 — 22 1670 července . . . 1605 — 305 1300 srpna . . . . 1262 925 — 37 září . . . . 922 600 — 322 603 — 35 října . . . . 959 1366 listopadu . . . 1529 — 163 2386 prosince . . . 2546 160 Oproti tomu obnášel záznam pohotového prv- ního výrobku B. 88 % z Ústí průměrem měsíce R. 1899 1900 rozdíl ledna . . K 24.44 K 24.82 + K — 3 února . . » 24.96 » 25.7 + » —.7 března . » 25 98 „ 26.23 + » —.25 » 27.90 dubna . . » 27.34 — » —.5 května . » 28.96 „ 27.68 — » 1.28 června „ 28.46 28.70 + » — 24 července 27.40 30.24 + , 281
#18 alto_textblock #18
„
#19 alto_textblock #19
b 30.57 „ 26.92 září . . » 25.36 » 27.01 října . . » 24.34 » 25.31 » 25.14 listopadu » 24. 12 . 24. 75 proslnce. » 24. 24 Roční prů- mér . K 26.08 K 26.97 Roční cena nejvyšší » 29.65 » 31.80 nejnižší » 23.84 „ 23 95 + K 2.01 rozdíl . . K 5.81 K 7.85 Jak z přehledu tohoto vidno, pohybovaly se ceny v roce minulém, vyjma měsíce duben a květen, nad úrovní cen v roce 1899 a bylo tomu tak zejmena v červenci a srpnu, kdy také schodek ve zřejmých zá- sobách světových byl nad 300.000 t.: ovšem i po- čátkem září a října schodek tento trval, leč ceny již neudržovaly se na své výši dřívější, což vysvětluje se přírozeně tlakem očekávané větší výroby kampaně letošní, kterýžto vzrůst také způsobil, že schodek zřejmých zásob klesnul v listopadu a prosinci na polovici své dřívější výše a nyní v brzce dlužno na- díli se, že schodek obrátí se v nadbytek! Že v dobnu a květnu 1900 ceny vykazují nižší stav než v roce 1899 ač zásoby již počaly stávati se nižšími, v tom záleží, že v roce 1899 právě v těchto měsících zasa- hovalo v trh světový mocně utvořivší se tehdyv Paříži konsorcium pro vzestup cen, jímž ceny nad poměr do výše vyhnány, kdežto vzestup cen v roce 1900 dál se celkem na zdravé basi skutečných po- měrů statistiky světové. Nejvyšší cena roku 1899 do- sažena proto již 3. května, kdežto v roce 1900 při- padá nejvyšší cena na 26. července; nejnižší zá- znam r. 1899 spadá na dni 17. ledna a 30. l istopadu, kdežto v roce 1900 byla nejnižší cena znamenána 27. prosince, vedle čehož jakési druhé minimum K 24.20 spadá na 4. ledna 1900, takže v obou letech nalezají se nejnižší ceny na začátku a na konci roku. Všeobecná statistická posice jevila by se dle dnešních odhadů výrobních následovně. 1900/01 1899/00 1898/99 1897 99 tisíce tun Světové zásoby 1. září 600 922 1147 1256 Cukr řepový . . . 5900 5400 4800 4700 Cukr třtinový . . . 2950 2440 2620 2550 .9450 8762 8567 8506 Zásoby 31. srpna. . (1000) 600 922 1147
#20 alto_textblock #20
O průběhu týdne právě minulého na trhu cuker- ním bychom jakožto zjev zajímavý vytkli to, že, jak jsme v minulé své správě podotkli, vývoj cen bral se směrem vzestupným, ač předpovídán pro nátlak prý lednových výpovědí vývoj směrem opačným. Hned v pondělí ze sobotních K 24.15 za pohotové Ústí stoupli jsme na K 24.40, ve středu pak na K 24.50, když následkem nastalého prudkého mrazu jala se část spekulace neopatřené své závazky hra- díti, [načež ve čtvrtek ustavilo se tlakem nepříznivé statisliky zásob hamburských a amerických oslabení na K 24.30, aby ale hned v pátek opět cena K 24.40 včera pak při závěrce týdenní K 2445 byla dostou- pena. Hamburská týdenní statistika totiž přinesla číslice tyto:
#21 alto_textblock #21
+ » 3.65
#22 alto_textblock #22
„
#23 alto_textblock #23
srpna.
#24 alto_textblock #24
+ » 1.65 + —.97 + » 1.0 + » —.51
#25 alto_textblock #25
+ K —.89
#26 alto_textblock #26
+ » 2.15 + —.1
#27 alto_textblock #27
1901 1900 t u n přívoz . . . . . . . . . . 30.000 1.50 vývoz . . . . . . . . . . 23.100 12.700 z čebož do Ameriky . . . . . 11.900 9.000 zásoby 109.600 78.800 . . . . . 102,600 93.100 před týdnem +7000 —14.300 tudíž zhoršení tamní posice o 21.300 t, což se zhor- šením předminulého týdne 25.600 t činí ve 14 dnech 46.900 t, množství to neobyčejně veliké. Statistika 4 hlavních přístavů Spojených obeí jest pak tato:
#28 alto_textblock #28
rozdíi
#29 alto_textblock #29
1901 1900 t u n 41.000 21.000 přívoz z čehožs 14.000 2.000 z Evropy . . . . . . . . . 13.000 13.100 z Jávy . . . . . . . . . . 5.000 z Brasilie . . . . . . . . . spotřeba. . . . . . . . . . 26.000 24.000 69.000 208.500 . . . . . . . . 54.000 211.500 před týdnem +15.000 — 3.000 Následkem těchto směrů i statistika světových zásob cukerních přiměřeně se utvářila, vyka- zujíe číslice tyto
#30 alto_textblock #30
. . . . . . . .
#31 alto_textblock #31
zásoby
#32 alto_textblock #32
rozdil
#33 alto_textblock #33
letos rozdíl tisíce tun dle Lichta . . . 2372 2332 — 40 dle Czarnikowa . 2492. 2490 — 1 a jsou tedy dle londýnského tohoto statistika již zá- soby v obou letech stejně vysoky! Důležitou zprávu přináší Czarnikow z Kuby že prý totiž vyhlídky sklizně se v poslední době utvářily nepříznivěji, tak že mluví se o tom že výroba lelošní nedosáhne 600.000 11 V tomto týdnu pracovalo již na Kubě 48 cukrovarův oproti pouze 9 v roce lonském a zřejmá výroba týdne ob nášela 3500 tun cukru, loni ještě ničeho. Rovněž v Louisaně se následkem nepříznivé pohody odhad výrobní snížil na 250.000 t prot 315.000 t původního odhadu. Bílé zboží za nedostatku nabídky z prvn ruky nehybné znamená K 84—85 za I. rafinádu ze stanice na leden, i hledí se vstříc brzkému uvolnění ještě části kontin gentu na leden.
#34 alto_textblock #34
loni
#35 alto_textblock #35
Úhrnem Světová spotřeba . . (8450) 8162 7645 7359. Vysvítá odtud, kterak mocně v loňské kampani vzrostla světová spotřeba, takže tent překvapující vzrůst její podstatně při- spěl kozdravění světové statistiky. Pro kampaň letošní při zařadění dalšího vzrůstu světové spotřeby o 290.000 t. zbývalo by koncem kampaně o 400.000 t. vyšších zásob než loni i lze odtud po- souditi, kterak by novým vzrůstem světové výroby v kampani příští mohia býti nadobro rozvrácena rovnováha mezi výrobou a spotřebou V roce minulém kromě uvedených poměrů svě- tové statistiky objevil se ještě jiný mrak na obzoru o němž nelze dosud říci, že by byl nadobro zaže- hnán, byť i byl volně ztratil na své původní hrozeb nosti. Míníme tu vyjednávání zástupců vlád rakouské německé a francčuzské, ohledně zrušení vý voz ných premií na cukr, státy těmito poskyto vaných. Jak známo, docíleno bylo jakési zásadní dohody těchlo tří států v ten rozum, že by Rakousko a Ně- mecko byly volny své vývozné premie zrušit, když by Francie jednak zcela zrušila své zjevné premie vývozní, jinak pak snížila své skryté premie vý- robní na polovinu. S takovouto proposici měly tyto státy zasaditi se o svolání mezinárodní konference pro zrušení premií za účasti i ostatních států, kteréž byly se účastnily jednání příslušného na konferenci bruselské. Hlavní odpor proti oné zásadní dohodě povstal ve Francii a to v kruzích zemědělských všech krajin, v nichž řepa cukrová se pěstuje. Se- znalyť kruhy tyto, že by za provedení dohody fran- couzský průmysl cukrovarnický nemohl více platit za řepu tak dobré ceny, jak jest mu to možno dnes, že tedy běží tu v první řadě o prosperitu zemědělství v těchto krajinách. Vliv pak agrárních kruhů jest ve Francii tak mocným, že, jak se podobá, na ten čas vláda tamní bude nucena odstoupit od stano- viska, zaujatého v oné dohodě s Rakouskem a Ne meckem. Přes to přese vše ale máme za to, že z Francie opět v brzce přijde popud k zrušení či k snížení premil, neboť stálým vzůstem výroby cukerní rostou spolu skryté premie výrobní měrou takovou, že ob- jeví se býti nemožným, v této stále rostoucí výši je poskytovat. U nás v otázce zrušení premií nejprve ozval se průmysl cukrovarnický, znovu pronášeje se již dříve zaujatým způsobem, že k zrušení premii bylo by lze přístoupit pouze tehdy, kdyby ve všech cuk vyrábějících státech — tudíž i v koloniích — upu stilo se ode všech přímých i nepřímých, státem po- skytovaných premií. V praksi znamená to ovšem tolik jako nemožnost zrušení premil, neboť již v Evropě Rumunsko, Italie a Španělsko pouze neobyčejně značnou státní podporou činí možným povstávání a vzrůst svého průmyslu cukrovarnického, nemluvě o Spojených státech amerických a Rusku, kde výroba cukerní rovněž těší se velmi značné nepřímé pod- poře státní. K prohlášení se zástupců našeho průmyslu cukrovarnického připojily se i kruhy zemědělské, v první řadě oba odbory rady zemědělské pro krá- lovství české, dále pak Ústřední hospodářská společ nost, kteráž spolu zavedla akci, aby jednotlivé okresní spolky hospodářské se ve stejném zmyslu projevily. Nejdůležitějším momentem celé této nad míru spletité otázky: zrušení premií — jest vlastně v liv premii těchto na poměr cukru řepového k třtinovému. V kruzích cukrovarnických má se za to, že právě premie činí řepovému cukru možno u kon- kurenci s cukrem třtinovým na trhu svétovém, jelikož světová cena cukerní jest tak nízká, že jest již po výrobními náklady cukru řepového, nikoliv ale cukru třtinového, tak že jakýkoli zisk výroby cukru te- pového vlastně prý prýátí pouze z poskytované vý- vozné premie a to tím způsobem, že i z premi ještě větší neb menší část připadá v úhradu výloh výrobních a dopravních na trh světový a teprve zbytek premie tvoří zisk cukrovaru. Kdyby premie byly zrušeny, jaký prý by měl to vliv na trh světový? Zde nejrůznější názory se utkávají. Jedni tvrdí, že by cena světová musila se zvýšit o obnos premie, druzí to naprosto popírají. třetí mají za to, že by asi o část obnosu premie cena svétová stoupla, část ale že by byla ztracena. Ale i ti, kdož by připustili, že by cena světová stoula o celý obnos premie, tudíž případ nej- příznivějsl, praví dále: předně stoupla by tu cena světová bez odporu pouze o obnos premie onoho státu cukr vyvážejícího, jenž má nej- menší premie vývozné a za druhé, jaký by to vlastně mělo význam pro ceny vnitrozemské toho kterého státu? Když by prý na př. stoupla cena světová o obnos naší premic vývozné, tedy o K 3.20 na 100 kg, byl by konečný efřekt ten, že by světová cena v Londýně byla sice o tento obnos vyšší, než před tím, naše domácí cena ale ostala by zcela beze změny, jakou byla dříve, neboť, když by s jedné strany na trhu světovém cukru našemu K 3.20 v ceně přirostlo, doma ale zrušením premie opět týž obnos K 3.20 ceně ubyl, zjevno jest, že by cena ostala stejnou, jakou byla dříve. A tak celkový účinek zrušení premii v nej- příznivějším případě byl by ten, že bychom za svůj cukr dostali tolik jako dříve, ale cukr třtinový by oněch K 3.20 na své ceně ziskal! Byl by tedy tento soupeř cukru řepového ve své soutěživosti posilněn o celý přislušný obnos stoupnutí ceny světové, povstalého zrušením premií na cukr řepový. Když by ale cena světová nestoupla o celý obnos premie, neb nestoupla vůbec, tím větší poškození soutěživosti cukru řepo- vého oproti třtinovému by to mělo v zápětí. — Pak dostavilo by se nucené obmezení světové výroby cukru, aby cena světová mohla vzpružit se následkem menší výroby, či dostavil by se pád f nančně slabších závodů, hlavně tedy malých cukro- varův, any pouze obrovité závody ostaly by schopny soutěže na trhu světovém.
#36 alto_textblock #36
Obilní clo v Německu a příští obohodn smlouvy. Z Říma oznamují se podrobnost o rozmluvě knížete Herberta Bismarka s hrabě- tem Laurenzanem, uveřejněné v »Corr. della Sera«. Dle zprávy té docíleno dohednutí mezi velkoprůmyslníky a agrárníky za. š rozumění císařova a říšského kaneléře ohledně obchodních smluv příštích. Agrárníci němečtí jsou prý ochotni poskytnouti Rusku »ůlevy« a zavésti na ruské obilí (posavadní) clo pěti mařek za metr. cent, začež Rusko sniží sazby dopravní za petrolej a uhlí! Jinak prý stojí spojení velko- průmyslníci a agrárníci na stanovisku naprosté ochranné politiky celní proti Spoje- ným státům severoamerickým, s obilním elem 6 m. a vysokými cly na bavlnu a tovary vůbee. — Zaznamenáváme zprávu tuto, ač se zdá, ž míří spíše na vzbuzení nedorozumění mezi Ru skem a Spojenými státy, ježto otázka obchod ních smuv v tomto okamžiku ještě není hale- havá, za to však jest rozhodně aktuální vzá- jemný poměr států k sobě a k Číně. Uhelná doprava labská v prosinci. Zlep šením splavnosti labské v měsíci prosinci vzpru žil se v posledních dnech lonského období pla vebního obchod labský, tak že na překladištíeh labských v Ústí i v Podmoklech až do svátků bylo živo a ještě ve dnech 27. a 28. prosince uhli bylo překládáno do lodí. Výška vody lab- ské, jež počátkem měsíce obnášela v Ústí 8 em pod norm., stoupla do 10. prosince na 159 cm. nad norm, čímž Labe nabylo plné splavnosti Ku konci prosince klesla výška vody zase pod normál. V Praze dostoupila hladina vltavská 110 cm. nad norm., na Mělníce 114 cm. nad norm. Blížící se konec období plavebníhoa zvýšená splavnost přivodily ovšem snížení sazeb dopravních, jež po dlouhé období udržely se na značné výši. Počátkem měsíce platilo se do Magdeburku 400 fen., později 460 fen. a ko- nečně 330 fon. za tunu (= 1000 kg.). Do Drážďan zaznamenáno jen málo ujednání na základě dopravného 220 fen. za tunu, do Ham- burku placeno počátkem prosince 580 fen., do Postupimi ku konci prosince 430 fen. za tunu. Ujednání pro dolní Labe pod Magdeburkem ne hylo v prosinci skoro žádných, také pro sou- sední vodní dráhy nebylo poptávky. Dne 28. prosince zavřena bursa ústecká a tím obchod labský zastaven.
#37 alto_textblock #37
Postup výroby v České společenské to- várně na klobouky v Praze — na Smíchově pokračuje se vzornou u nového podníku podobnéh rozsahu pravidelností, k čemuž ovšem přispívá vy- datně okolnost, že závod zavčas se postaral o do- statečný počet strojů, jež vesměs poháněny jsou silou elektrickou. Dostoupilť počet objednávek nyní již pozoruhodné výše, ač lze se nadíti, jmenovitě pokud se týče damských slaměných klobouků pro příští saisonu letní, ještě značných nákupů se strany obchodnictva našeho; kollekce vzorů klobouků damských 1901 vyznačuje se nejen bohatým výběrem nasvědčujícím úplné konkurrenční způsobilosti če- ského závodu s nejpřednějšími jinými téhož oboru ale i vybraným vkusem. Ostatně klade správa nové továrny zcela případně důraz na okolnost, že nikterak se nedožaduje výminečných snad ohledů obecenstva jen pro své stanovisko, nýbrž že domáhá se uznání a hojného odbytu právě jakkostí, vkusným provede- ním a přiměřenými cenami svého zboží. Správní rada, příčiňujíc se o to, aby podniku získala nej- rozsáhlejší území odbytu, zřídila stálá zastoupení svá ve hlavních městech našeho soustátí, a snažícse proniknouti i do ciziny, neponechala bez povšimnut vyzvání, jehož se jí s kompetentních míst dostalo,a činí přípravy k zúčastnění se výrobky svými kollek- tivní výstavy, jež uspořádána bude v Kodani a ve Švédsku. Podotknouti dlužno, že zřídila »Česká společenská továrna na klobouky« po- boční výrobu na Moravě, v Lipové, která utěšeně se vyvíjí a časem vyspěti může v závod, jehož význam pro českou krajinu tamní nelze podceňovati, tím spíše, ježto jsou tu veškeré podmínky, rozvoji do- tyčného oboru průmyslového příznivé. V ocenění významu toho dostalo se »České spol. továrně na klobouky« prostřednictvím »Nár. Jednoty pro severo- východní Moravu« subvence moravského sněmu. Terminová bursa kávová. V Terstě zamý- šlejí zříditi termínovou bursu kávovou. Instituce ta- kové dosud v Rakousko Uhersku nebylo a to zajisté jen na prospěch velkokupců i maloobchodníků, po- něvadž obchod termínový není vlastně ani obcho- dem, nýbrž odvážnou spekulační hrou, z níž odchárí vždy strana jedna jako poražená. Hra tato, jak nás smutné zkušenosti učí, ochuzuje jednotlivce téměř zpravidla. Zřízení termínové bursy kávové mělob
#38 alto_textblock #38
však i nepříznivé účinky na náš, bez toho již ome- zený trh pražský a poškodilo by zejmena náš venkov. V obchodě kávovém byla před zavedením cla diíle- renčního Praha v Rakousku městem prvním, přes to že Terst byl městem přístavním. Zavedením cia ro-- dílového však spotřeba Prahy klesla, poněvadž nát odpadly země jižní a umožnila se větší soutěž Terstu, z níž vyrostl obchodu pražskému místo kupce dodavatel a konkurent v zemích východně a severně od nás ležících a trhem naším dříve zásohovaných. Stane-li se nyní ještě termínová bursa kávová skut- kem, jest možno, že bude trh pražský zatlačen až na místo poslední, poněvadž trhu terstskému bole dána na úkor všech do ruky zbraň sice nebezpečna, ale lákavá, jíž se tak mnohý náš člověk svésti dá- Touha po zbohatnulí je vždy značná a už tak mnohý jinak rozvážný muž zničil se honbou za illusornim štěstím. Proto jest na našich kruzích obchodních. aby energickým vystoupením zmařily choutky terst- ských pánů. Nově jmenovani censoři rakousko uher- ského banku u filiálek v král. českém pp. v Praze: Jan Otto, nakladatel a knihkupec, člen obchod. a živnost. komory atd. v Praze, Het- man Janda, statkář, zemský poslanec a předseda českého odburu »Zemědělské rady pro král. českée v Budohosticích, Jindřich Ronz, majitel mlýna, vicepresident pražské plodinové bursy, předseda »Spolku mlynářů českomoravských« v Karlíně, B o h. Ryšánek, velkoobchodník, člen bursovní rady pražské plodmové bursy i výboru »Zemědělské rady pro král. české« v Kamýku; v Plzni: Karel Vanka, velkostatkář, Pilip Beck, průmyslník, Zd. Dlouhý, soukromník a JUDr. Gust av Schreiner, c. k. nolář a majitel statku; v Čes. Budějovicích: Fr. Stocký, valkoobchodní, JUDr. Fr. Dlouhý, advokát; v Teplicích: Adolí Modrý, majitel statku a Riethoi Sidney, továrník; v Žalci: Ferd. Graup- ner jr., statkář a člen výboru něm. sekce »Země- dělské rady pro král. české«. Spolok českých chemiků koná v sobetu dne 12. t. m. o 7. hod. več. v místnostech spolko- vých v Plalýze valnou hromadu. Po vyčerpání pro- gramu následuje měsíční schůze, ve které p. prof. dr. Jul. Stoklasa přednášeti hude: »O che- mické energii v živé buňce.« — V měsíční schůzi dne 15. prosince m. r. konané přednášel pan inž. Frt. Wald »O nových názorech v oboru theoretické chemie«, načež pan prof. dr. AlI. Slavík zahájil rozpravu »0 či- stění odpadních vod měst.« V živé debatě, která následovala, byla tato otázka podrobně pro- brána a uznáno, aby byly konány pokusy pod do- zorem chemiků. Doprava Železnými Vraty. Lodní doprava v roku 1900 Železnými Vraty na Dunají vykazuje: proti vodě plulo: 446 vlečných lodí s nákladem 1,029.114 mctů a 113 prázdných lodí vlečných. Par- níků po vodě i proti vodě plulo 1439. Poplatky činily 542.794 K, z čehož zaplatily: dunajská paro- plavební společnost 349.717 K, uherská řiční a ná- mořní společnost 105.546 K, rumunská paroplavební společnost 58.197 K, srbská 13.054 K, jihoněmecká 7192 K. V rozpočlu počítán príjem z poplatků těchto na 640.000 K, tedy o 100.000 K větší, vydaje pak 250.300 K a čistý výnos 390.000 K. Ve skuted- nosti čistý výnos dosáhl pouze 202.000 k, kdezto úroky a umořování půjčky na upravení Želez- ných Vrat činí ročně 1,459700 K; doplaceno tudiž 1,167.700 K. Schůze protiagrární. Dolnorakouský spolek živnostenský pořádá schůzi veřejnou, aby se posta- vil proti »výpadu« agrárníků vzhledem ke přípra- vám k obnovení obchodních smluv. Ústřední svaz rakouských průmyslníků ve Vídni usnesl se, že s zúčastní schůze oné a vyšle do ní své zástupce. Proti nekalé soutěžl. Ze Spojených států severoamerických se oznamuje, že budou tam ve- škeré límce, manžety a pod. budoucně opatřeny známkou jakostní, proto že se dosud bavlněné zboží tohoto druhu vydávalo na mnoze za čis tě lněné. Známky budou označovati trojí druh zboží: lněné, smíšené aneb bavlněné. Mezinárodní konforonce cukrovarníků v Rusku. »Pest. Lloyd« se dovídá z Petrohradu, že za nedlouho se tam konati bude sjezd cukrovarníků, jehož se zúčastní delegáti z Německa, Rakousko- Uherska, Francie, Belgie a Holandska. Na programu bude otázka vývozních premií cukerních. Ještě není rozhodnuto, bude-li se konati sjezd v Moskvě nebo v Petrohradě. Jak přispíváme nepřímo k zaplevolení našich pozemků? Pod tímto záhlavím přináší »Hospodář českoslovanský« v 1. čísle ročníku XXXI. článek upozorňující na opatrnost už při vyvážení hnoje na pole. Hnůj, není-li ho z vlastních chovů dobytka dosti, kupován bývá ve směsící nejrůzněj- ších surovin hnojivých; výkalů kozích, husich, ho- lubích, slepičích a někdy i vepřových. K výmětům druží se stelivo a odpadky potravy rostlinné, jíž živena zvířata drobná. Výživa koz, husí i prasat děje se z velké části plevelovilými rostlinami. Se- mena plevelovitých rostlin, kterých i v dozralém stavu ke krmení se používá, houževnatě i po leta vzdorují zkáze, čekajíce na příznivou dobu, kdy po- zemek opanují. Pokusy dokázáno, že sémě plevele, projdouc zažívacím ústrojím jednoho až tří živo- čichů, neztratí klíčivost, což právě charakteristické u semen plevele. A pravým postrachem jest sémě ohnice, jejíž semena právé ve značné míře mrva chová. Hnůj takový obsahuje spousty různých se- men plevelů, v neporušeném takřka stavu, tak že po vyvežení na pole poznáme z jara každou líchu jím hnojenou, nebof seménka plevelová, výkaly tam dopravená, až nadmíru zdarně klíčí a vyvinují rost- linu. Nevyvážejme tedy hnůj tento přímo na pole, skompostujme ho za přísady vápna — čímži součástky steliva lesního se rozloží — a pokles- nuvší vzrůst plevelů podá nám důkaz o dobrém kroku v racionálním hospodaření nutném. »Hospo- dář českoslovanský« jest za čtvrtletní předplatné 1 zl. 25 kr. Administrace v knihkupectví A. Rein- warta v Praze zašle na požádání zdarma na ukázku čía. 1. Insolvence. Spolek věřitelů k ochraně pohle- dávek při insolvencích v Praze oznamuje tyto insol- vence: Moric Pick ve Starých Benátkách, Bohumi Šembera na Mělníku, Mořic Wiener v Rožda- lovicích u Jičína.
#39 alto_textblock #39
Trhy poněžni. Z Vídně, 7. ledna. (Telefonogram »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse z počátku smýšlení stagnací ochabovalo, později však se zlepšilo, poněvadž všecky bursy zahra- ničné měly průběh příznivý. Z počátku bylo smýšlení tlumeno čínskými, jakož i neuspokoji- vými zprávami z německých báňských okresů. Poškozeny byly zvláště papíry železářské a akcle vídeňské dráhy, kdežto akcie státní dráhy byly poměrně pevny. Později však reprisou berlín- skou, jakož i rozsáhlými arbitrážními koupémi akcií státní dráhy smýšlení i kursy se zlepšily. Příznivě působily rovněž zprávy z bursy pařižské a londýnské. Ve šraňcích byly obraty minimální. Zájem projevován jen pro akcie kopřivnickéa vídeňských cihelen. Chabost trhu ukládacího potrvala také dnes. Zvláště obojí investiční renty zhoršily se značnými prodeji. Na bankovním trhu posléze kreditky, akcie bankvereinu, boden- kreditky, länderbanky a české eskontní banky klesly. Z dopravních papírův akcie dráhy státní se zlepšily. Lacinější byly akcie dráhy ústecko-teplické, ducheovsko-podmokelské, se- verozápadní a Lloydu. Na trhu průmyslovém alpinky, akcie pražské železářské společnosti, rýmavsko-muráňské, huti Poldiny, mezinárodní elektrické a schodnické zlaciněly. Dražší byly akcie severouherské uhelné, hornouherské hutní, západočeské báňské, kopřivnické a vídeňských cihelen. Devise a valuty stoupaly. Hotových peněz nedostatek. Bankovní akcepty 41/8, akcepty uherské kreditní banky 41/8, akcepty uherských bank 444, 3—6měsíční papír komerční 444—1,