ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 268fdae0-65ff-11dc-aa1f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
e
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY.
#4 alto_textblock #4
8. ledna 1901.
#5 alto_textblock #5
Číslo 8.
#6 alto_textblock #6
dožil. Pokud se týče vzdání se slova, je pravdou. kterou jsem nepopíral, že na dra. Baxu byl voláno, ale tvrdím, že toto vyrušování nebylo rozhodně takové, aby bylo nutno vzdáti se slova a že užil p. dr. Baxa volání toho jen z záminku, aby vyvolal nějaký bouřlivý výstup. Vzdyť viděl jsem v jiných městech — na př. v Kolině — jak byl p. dr. Baxa vyrušován, ale slova se proto přece nevzdal. V Nymburce byl ale velice nedůtklivým; viděl ten veliký úspěch dra. Fořta a citil své osamocení a proto doufal při tomto vzdání se slova, že několik těch národních sociálů, kteří ho uvítali, bude žádatj aby mluvil dále, čímž vznikne vřava, která při vodí náhlý konec schůze a dr. Fořt více ne- bude moci mluviti. Ale přepočítal se: ani ruk se nehnula a dr. Baxa zůstal zcela opuštěn Proto již nechtěl se ujati slova, když byl k tomu vyzván. Viděl, jak již ta jeho prvá »řeč« — která ostatně byla beze vší souvislosti — dopadla a tušil, že s tou druhou dopadl by to ještě — smutněji. Naše voličstvo je příliš vyspělé a politicky vyškolené, než aby někdo uspokojiti je chtěl — frásemi a štvaním, jako dr. Baxa činil. To nepopře pan dr. Baxa, že nadšení všech voličů pro dra. Fořta bylo u nás v Nymburce neobyčejné a že dr. Fořt získalsi srdce všech rozumných lidí. Viděl to přece na vlastní oči a to neoddisputuje nějakou opravou, zdali odešel o něco dříve či později. V tom vězí právě ta jeho — malichernost.
#7 alto_textblock #7
Z Hradce Králové. K referátu z okresu králohradeckého o neslušných agitacích, jež zosnovány byly proti zasloužilému býv. poslanci panu MUDru. J. Dvořákovi, zejmena v časopise »Ratiboru«, kde otištěny byly pamílety, nade- psané »Z kruhů rolnických« sluší v zájmu pravdy konstatovati, že z advokátů, v Hradci Králové usídlených, jichž je počtem 12, ani jediný — jak přesně je zjištěno — této volební machinace účasten nebyl.
#8 alto_textblock #8
Pan Jos. Hájek, truhlář ze Žitné ulice čís. 571, za nepravdivou prohlašuje zprávu sociálně demokratického časopisu, ve které se mu vytýká, že dle své chlouby ve volební kanceláři čtrnáctkráte volil Březnovského. Naopak může pan Hájek dokázati, že nejhorlivějším agitátorem byl holič p. Hackl ze Žitné ulice č. 40 n. ovšem pro kandidáta mezinárodní sociální demokracie. Chodil od domu k domu, z krámu do krámu, někde i vyhrožoval, jen aby sociální demokracii k nějakému hlasu do-
#9 alto_textblock #9
pomohl.
#10 alto_textblock #10
. ..
#11 alto_textblock #11
Z Blatenska. Výbor tělocvičné jednoly »Sokol« v Blatné píše nám ku zprávě dne 29. prosince uveřejněné, že stanovy tělocvičné jednoty »Sokol« v Blatné byly v roce 1897 valnou hromadou k návrhu výboru změněny podle osnovy vzorných stanov pro jednoty sokolské Českou Obcl Sokolskou vydané a ž členstvo jednoty té, chovajíc k br. Ant. Kalinovi naprostou důvěru, zvolilo jej v posledních třech volebňích obdobích třikrát za sebou opětovně téměř jednohlasně starostou jednoty.
#12 alto_textblock #12
řejného života přiněsti nezbytně potřebnou dávku snášelivosti a sebezapření, tu a tam i vhodné skromnosti. Abychom dnes v lůně svém zahájili podobnou dlouholetou revoluci jaká se za přičinou hlubokých události poli tických odehrála v zápasu mezi stranami staro: českou a mladočeskou, k tomu dnes nen žádných věcných důvodů. Z ran které nám vnitřní ona revoluce zasadila, krvácí národní těleso podnes, — máme k ranám dosu nezaceleným otevírati nové Vývody řečníka provázeny byly častým souhlasem, pouze několikrát a to způsobem velmi matným pokoušel se řečníka přerušovati p. Fr. V1če k, účetní hosp. záložny. Arci s ne- zdarem. Dr. Fořt končil za všeobecného souhlas as těmito slovy: Prapor, pod nímž se ucházím o mandát, nese troji heslo: v ohledu státo- právním plná svézákonnost a rovn právo národa českého v Rakousku ústavně znovuzbudovaném; v ohledu taktickém energický postup pojený se střízli vostí a bdělou rozvahou; a v ohledu organisačním semknutý šik nár o d v jeden colok tam, kde běží o boj prot centralismu a německé hegemonii. Když dr. Fořt na to některé námitky p. Fr. Vlčka hravě vyvrátil, promluvil ně- kolik velice střízlivých a rozumných slov pan Jos. Sudek ml., klonicí se k národním so- ciálům, načež p. dr. Formánek zdařilým způsobem apostrofoval resoluci, přijatou na schůzi dra. Baxy před nedávnem v Kouřim konané, v níž mluveno o domnělé »neoprávně- nosti« kandidatury dra. Fořta. Schůzi zakončil vřelými vlasteneckými slovy předseda p. dr. Kaulfuss nabádaje voliče, aby opětnou volbou dra. Fort a po- skytli mu možnost, by v dosavadní své činnosti se zdarem pokračoval. . Z Nové Paky. Dne 30. m. m. konala s v Nové Pace schůze voličů městské kurie, ve které voličům se představil bývalý poslanec pan Jindřieh Maštál ka a byl jednomyslně za kandidáta poslanectví přijat. *
#13 alto_textblock #13
Z Jílového. (Pův. zpr. »N. L.«) Na neděl dne 6. t. mí svolána p. drem. Baxou schůze voličů, o níž přátelům naší strany dána tak pozdě zpráva, že tito nemohli vyrozuměti pan dra. Fořta, aby se ji záčastnil. Měl tedy p. dr. Baxa volné pole a použil ho hned v úvodu tou měrou, že na základě smyšlének jemu našepla- ných maloval voličům obrázek, jak prý obecní správa kdesi na voliče nátlak činí, aby ho ne- volili. Měli jsme o tomto radikálním pánoui dosud lepší mínění, nežli že dobrý je mut i klep. Schůze byla slabě navštívena, mezi přítomným bylo mnoho nevoličů a vše svědčilo o tom, že předem ujednán byl formální postup pro tut schůzi, čelící proti pozvaným voličům strany svobodomyslné. Proto tito sehůzi opustili, utvr- zeni v přesvědčení, že p. dr. Baxa je kandi- dátem rozkolu, ale že nahraditi nemůže v po- selstvu národa českého odborúíka a pracovnik tak osvědčeného, jako jest p. dr. Fořt.
#14 alto_textblock #14
Návrh rady městské na schválení mimořádného rozpočtu městských elektrických podniků na r. 1901 a na uhražení schodku v obnosu 21/2 millionu korun půjčkou ve stejné výši schválen byl kvalifikovanou většinou. Jednalo se o stížnosti p. JUDra. Ant. Holubov- ského jako poručníka nezletilých Emericha a Vladi- míra Klecandových, majitelů domu č. p. 380—I. n Můstku, a stížnosti »Pražské úvěrní banky«, maji- telky domu č. p. 377—I. v ulici Ovocné, do výměru, kterým byla »Pražské úvěrní bance« povolena za jistých podmínek stavba nového domu na staveništ domu č. p. 377— Městská rada navrhla, aby stížnost poručník Em. a Vladim. Klecandových se zamítla a stěžovatelé odkázali se na pořad práva soukromého, kdežtc stížnosti pražské úvěrní banky, by se v příčině výšky fagady vyhovělo, avšak stížnosti do zákazu stavby třípatrového levého křídla s terasou a čtyřpatrovéh pravého křídla směrem k »rychtě« a používání pří- zemních nádvorních místností, se zamítly Obecní starší p. dr. Külin praví, že Ovocn ulice nenáleží mezi úzké a jelikož výška 25 metro průčelí není překročena, přimlouvá se v příčině prů čelí za vyhovění Obecní starší p. Lada poukazuje k potřeb monumentálnosti budovy v této části města a vyslo- vuje se rozhodně proti vnitřnímu zastavění budovy tak, by neměla denního světla. Appelluje na odbor- níky, by se postarali, aby budova k vůli několika tisícům zlatých nebyla zaklinována. Obecní starší p. dr. Jeřábek praví, žeo českého ústavu peněžního musí se žádati, by vy stavěl budovu monumentální a dal fagadě ráz český Obecní starší p. dr. Vlček podotýká, že fagad jest již právoplatně schválena. Stížnost p. dra. Holubovského se zamítá; stíž nosti pražského úvěrního ústavu v příčině výšky jižního průčelí se vyhovuje, kdežto v ostatních čá stech se zamítá. Městská rada navrhla, aby stížnost pí. Matyl, Stolzové, maj. domu čp. 940— I. v ul. Haštalské Hradební, do vyřízení žádosti za sdělení stavebn čáry pro tento dům v tom smyslu, že stavební čára bude sdělena teprve tehdy, až bude znám výsledei veřejného konkursu, vypsaného na získání regulač- ních plánů Starého města ne zamítla. Obecní starší p. Štorch poukazuje, že pan Stolzová podala žádost za určení stavební čáry již r. 1894, avšak že záležitost tuto do dnešního dne nemá vyřízenu a vytýká, jak se takovýmto protaho- váním znesnadňuje provádění assanace. Z parcely své nemá majitelka užitku, neboť jest na něm pouze stará kůlna, bývalá ovčí porážka a nechť se jen uváží, co průtabem ztratila. Nyní opětovná žádos z r. 1899 vyřízena tím, že jí nevyhověno, poněvadž prý neuplynula doba konkursu na regulační plán. Řečník navrhuje, by se ve věci této zavedlo pokud lze nejrychlejší řízení dle § 4. stavebního řádu. Slížnost pí. Štolzové zamítnuta a návrh pana Storcha odkázán městské radě. Schvalují se: návrh, aby vy kázán byl p. Václav Trčovi, inženýru assistentu v odměnu za konání trva lého dozoru nad mostem přes Štvanici bezplatný byt v obcením domě čp. 6 na Štvanici a návrh na udělení remunerace 3000 K redaktoru adresáře pane Václavu Lešerovi a remunerace 600 K oficiálu panu Vojtěchu Krausovi. Úroky 297 K 57 h z nadání Jana Novotného pr tovaryše a pomocniky uděleny p. Františku Anýžovi. Jelikož denní poládek tím vyčerpán a k volným návrhům nikdo se nepřihlásil, schůze skončena
#15 alto_textblock #15
Zcela jinak postaráno jest o nepatrnou menšinu německou v blízkých Třebenicí ch. Sem má býti vyslán hejtmanstvím zvláštní země- panský úřadník, jemuž všichni Němci sčíta archy přímo odevzdati mají a jenž, aniž by da starostovi nebo sčítacím komisařům v archy na- hlédnouti, veškery archy ty přímo hejtmanství vydá. Jak tklivá to péče, by vyhovělo se všem přáním všemohoucího dra. Titty Ke sčítání v Kololeči u Třebenic žá- dáno tamními Čechy za vyslání zeměpanského komisaře, neboť jinak jest obava, že opakovat se budou události smutně proslulého sčítání z r. 1890. V Podsediclch u Třebenic i s osadou Doly zjištěno z 512 duší 270 Němců a jen 242 Čechů, ač obec jest převážnou většinou česká. Za Němce zaneseno 18 lidí, kteří vůbe ani slůvka německého neznají a 204 odrodileů. výhradně jazykem českým obcujících a něm- činu sotva ovládajících. Bude podána žádostz nové provedení sčítání zeměpanským úřadníkem. Násilí německých zaměstnavatelů slaví své triumly Krásné Březno u Ústí n. L. Zdejš sčílací komise hromadně a rozhodně vrac všechny sčítací archy, které byly česky vypl- něny a prohlašuje, že neuznává ž á d n české řeči obcovací. Většina pak če- ských lidí, závislých na německých chlebodár- cích, podlehá hrozbám a nátlaku německému. — Ze Světce u Bíliny. Ještě jeden obrázek o sčítání ve zdejším uzavíraném území. V naší obci, kdež na sta Čechů žije, byl usta- noven sčitacím komisařem německý učitel. slůvka českého neznající. V neděli a ve svátek obcházel se sčítacimi archy po Němelch. k Čechům chodí jen ve všední dny, kdy jsou v práci. Za jich nepřítomnosti zanese do archů ty největší nesmysle, neboť s manželkou českého dělníka mimo domov meškajícího dohodnouti se nemůže. Tak zapisuje se šmahem obcovací řeč německá většinou u lidí, slůvka německého ne- znajících. Leč i úřadnictvu lépe se nevede. Če- ských sčítacích archů marně se dovoláváme. Do německých sčítacích archů sice za naší pří- tomnosti česká řeč obcovací zanešena býti musí, leč není pochyby, že při vhodné přiležitostii nám německá obcovací reč se vpašuje. Bude to věru scenný« materiál, který odtud vláda do rukou dostane. Na otázku pisatele, jak může sčitací komisař, ani slova českého neznající, za- pisovati do sčitacích archů správně jmena osobní i místní (napsal místo Bejček — Pecek), dal tuto charakteristickou odpověď, směje se při tom, »kdybych měl jen tolik peněz, co je v těch sčí- tacích arších chyb a nepravd.« Tak posuzuje vlastní svoji sčítaci práci sčilací komisař učitel Pubitschka ve Světci.
#16 alto_textblock #16
Vizmež reálky. V království českém byl 13 reálek, z nichž toliko v Chebě (o 3 tř.) vy- držována státem. V nich jest dohromady 3749 žáků (v Budějovicích 346, Chebu 172, Karlině 391, Lípě 265, Litoměřicích 510, Lokti 235, Plané (3 tř.) 139, Plzni 348, Praze I. 484, II. 286, III. (4 tr.) 190, Trutnově 216 a ve 4 re- alních třídách gymnasia libereckého 167. Pr- měrem připadá na jednu reálku 288 zá ků. Českých reálek jest 20, z nichž tři ohecn (Kostelec n. O., Louny, Náchod) a 7 neú plných. Ve všech jest 7799 žáků, a sice v Boleslavi Mladé (3 tr.) 228, v Budějovicích 504, v Hoře Kutné 395, v Hradci Králové 447, v Jičíně 467, v Karlíně 547, na Kladně (1. tř.). 78, v Kostelci n. O. (4 tř.) 243, na Král. Vino- hradech 688, v Lounech (6 tř.) 249, v Ná- chodě (4 tř.) 228, v Pardubicích 433, v Písku 534, v Plzní 588, v Praze (Malá strana) 477. (Nové město) 565, (Staré město) 362, v Ra- kovníce 367, v Táboře (1 tř.) 57, v Žižkově (4 tr.) 342. Jakkoli 7 ústavů jest dosud ne- úplných, dva pak teprve počínají třídou prvou, připadá průmérem na jednu českou reálku 389 žáků, o 101 více než na reálkách německých. Na Moravě jest 15 německých reálek, z nichž 2 státní a 13 zemských, celkem s 3962 žáky, průměrem 264 na jeden úslav. Všechny ústavy jsou úplny kromě Svilav a Lipníka, kdež jest po 6 třidách. Žáků čítá se v Brně (státní) 476, zemská 469, v Hodoníně 238, v Husto- peči 85, v Jihlavě 312, v Kroměříží 159. v Lipníku 176, v Mor. Ostravě 407, v Novém Jičíně 217, v Olomouci 349, v Prostějově 252, v Římařově 151, ve Svitavách 182, v Štern- berce 221, ve Znojmě 258. Českých reálek je toliko 11, z nichž e neúplných. Brněnskou vydržuje stát, kroměříž- skou obec, ostatní země. Celkem mají 3028 žákův, a sice v Brně 482, v Brodě Uherském (5 tř.) 238, v Jevíčku (4 tř.) 189, v Hodonlně 254, v Holešově (2 tř.) 130, v Kroměříži (3 tř.) 188, v Lipniku (6 tr.) 292, v Mezeřičí Velkém (2 tř.) 126, v Novém městě 275, v Prostějově 483, v Telči 371. Průměrem na jeden ústav 275 žáků. Což kdyby ale ministerstvo oznamovalo, kolik jest na každém německém ústavě žáků českých a kolik židovských, kteří jakzyk český rovněž tak znají jako německý Jaký by tu byl průměr?
#17 alto_textblock #17
Denní zprávy. Odpolední vydání dnešního čísla »Národních Listů« opozdí se poně- kud. Vyjde po 1 hodině odpol. se zprávamí o výsledcích voleb ve skupinách okresů obcí venkovských.
#18 alto_textblock #18
Schůze. Schůze voličů v Českém Brodě. Městská rada v Českém Brodě svolala na večer minulé soboty dne 5. t. m. schůzi voličů do tamní Sokolovny a pozvala k ní oba kandidáty o mandát skupiny měst kolínských se ucházející. Dostavil sg však jen dr. Fořt. Schůzi, jež byla velice četně navštivena. zahájil a předsedal starosta města pan Viktor Weidenhoffer. Dr. Fořt vzpomenuv, že před čtyřmi roky jeho kandidatura ve skupině kolinské měla svůj vzník v Českém Brodě, dovozoval v delší a na- pjetím vyslechnuté řeči, že po celou dobu dosa- vadní své činnosti ani v ohledu programatickém, ani v chledu taktickém neuchýlil se ani o vlas od zásad, které před čtyřmi roky před voli stvem jakožto politické kredo své rozvinul. Potom načrtl řečník obraz dnešního postaven národa českého, líčil poměry jeho po stránce hospodářské, zmínil se o pravděpodobném vývoji dalším a končil vřelým appellem na voličstvo. by zůstalo věrno základním podmínkám zdaru politické naší práce. Řeč dra. Fořta vzbudila bouři souhlasu který se opakoval, když dr. Fořt způsobem parátním vyvrátil námitky, které p. Fr. O l men jménem frakce radikální proti němu pronesl. Upřímným, hloubkou vlasteneckého zanícení dýšícím doslovem ukončil pak starosta Weiden- hoffe r zdařilou sehůzi
#19 alto_textblock #19
Schůze voličů v Kouřimi. V neděli dne 6. t. m. o 2. hodině odpolední konala se v Kouřimi schůze voličů, do niž dostavil se jakožto kandidát dr. Josef Fořt. Protikandidát p. dr. Bax a nepřijel. Účastenství bylo velmi hojné. Když předseda p. dr. Kaulíuss schůzi případným proslovem zahájil, ujal se slova dr. F o řt, jenž v obsažné řeči vylíčil průběh posledních události politických, nastínil povahu nynějších poměra a vyvrátil jeden po druhém všechny ony s dostatek již známé důvody, kterých se radikální frakce dovolává na obhájení svých nicotných útoků proti poslaneům dosavadním. Řečník líčil vznik nynějšího ruchu radi- kálního a jeho různé drobení se na řadu drobných frakci, které sic na vzájem se po- tírají, neboť vůdcové jejich nedovedli se ani mezi sebou dohodnouti, nieméně v tom jsou svorni, že dnes společně ženou útokem prot dosavadní jednotné politické organisaci národa. Svěží radikálnější dorost jest pro politický život náš zajisté jen žádoucím, nehoť z ného může se postupem rekrutovati řádný pracovnl dorost ku stálému silení, mohutnění a osvě- žování politiekých šiků národních. Však tvoření samostatňých stran s programy ne- zralými a mlhevitýmli, to vede ku zbytečným rozbrojům, kterými se mladé sily ku vlastní i národa škodě samy utloukají, do lidu vnáší se přepjatými výstřednostmi blud a klam. politická soudnost se zatemňuje, veřejný živoo stává se obětí zdivočilosti a polifická sila ce- lého národu se tím jen seslabuje. V dnešníeh poměrech každý opravdový, způsobilý politický pracovník může schopnosti své přivěst pro- středkem mandátu ku platnosti. Nenit způ- sobilých a do veřejné práce se hlásících sil beztoho nadbytek. Věnk kuždý musi si do va-
#20 alto_textblock #20
„
#21 alto_textblock #21
Schůze voličů v Bělé konala se dne 5 ledna v sále hotelu su lva«. Kandídát říšského poslanectví pan Ervín Špindler, starosta Roud- nice, představil se a proslovil politickou řeč. která provázena byla stálým souhlasem. Všichni přítomní voličové jednomyslně se usnesli na kandidatuře pana Ervína Špindlera a zavázali se, že při volbě dne 10. t. m. svorně voliti jej
#22 alto_textblock #22
budou.
#23 alto_textblock #23
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy měl včera odpoledne první letošní řádnou schůz ve které dojednal rozpočty obce tím, že schváli mimořádný rozpočet elektrických podniků i žádanou půjčku k jeho úbradě, o kterých v předešlé schůz před svátky vánočními pro malý počet přítomnýcl členů sboru rozhodnuto býti nemohlo. K dotazům příhlásil se obec. starší p. Hamáček a pravil, že Prv zemský rybářský spolek v Praze zažádal o nájem rybolovu ve Vltavě od Helmova jezu až k Holešo- vickému přístavu, avšak žádosti jeho že vyhověno nebylo, jelikož opřeli se jí v hospodářské komisi páni, kteří jsou členy Prvního rýbářského klubu. Zemský rybářský spolek nabídl za zmíněnou vodu 600 K, podotknuv, že jest ochoten platiti za ni i více Komise hospodářská se však usnesla, aby vyzval se První pražský klub rybářský, který má všechny ostatní vody pronajaty, zdali by chtěl platiti za vodu tuto 700 K, kdežto k určitému podání zemského ry bářského spolku obled vzat nebyl. Ačkoli k vyzván starosty, pronesenému k deputaci tohoto klubu, po- dána nová nabídka a sice na 800 korun, usnesla se městská rada na sdělení, že i První pražský ry- bářský klub jest ochoten platiti 800 K nájemného. by se mu voda zadala. Řečník shledává v jednání tomto strannictví a protežování a táže se, z jakých důvodů upustilo se od vypsání veřejného konkur a navrhl, by se usnesení městské rady zrušilo a vy- psal se na pronájem rybolovu v uvedené části řeky veřejný konkurs. Obec. st. p. dr. Kühn podává vysvětlení v tet záležitosti a praví, že nedá se v ní nic dělati protože smlouva jest již uzavřena. Obec. st. p. Hamnáček dovozuje, že jedná v této věci bylo strannícké a žádá, by usnesen městské rady se zrušílo. Starosta p. dr. Srb uvádí celý postup vyjed návání s oběma kluby a odmítá na jeho základě výtku strannickosti. Jako starosta neměl práva ani příčiny, aby usnesení městské rady zrušil, poněvadž nepříčilo se ani zákonu, ani nepoškozuje obecních důchodů. Návrh p. Hamáčk a odkázání městské radě. Obecní starší p. Lada táže se, jakým způ- sobem prodávají se lososy z městské lososnice, zda veřejným ofertním řízením nebo jinak Obecní starší p. dr. Kühu odpovídá, že pře několika roky uzavřena byla na základě ofertního řízení a nejlepší nabídky smlouva s p. Kozlem do r. 1903, klerý platí za kilo lososa 1 zl. 40 kr. Přechází se k jednacímu pořadu Zamítají se: stižnost p. Jana Böhma, obchodníka ve Ferdinandově třídě č. 25, do rozhodnutí magistrátu kterým nebylo vyhověno žádosti stěžovařelově, aby sproštěn byl povinnosti, označovati obchodní svou mistnost nápisem »nebezpečí ohně« a červeným křížem; stížnost p. Josefa Nebeského, majitele domu č. p. 117—IV. na Pohořelci, do výmérn, kterým mu za příčinou ohledaných závad při záchodové žumpě v tomto domě bylo nařízeno provedení různých opa- tření; stižnost p. Zikmunda Weisse, majitele domu č. p. 1954—II. v ulici Trojanově, do výméru, kterým mu bylo uloženo, aby do 8 dnů provésti dal naři- zenou opravu opěrní zdi, již jest zachycen násyp, jakož i opravu chodníku před tímto domem ; stížnos pp. majitelů domů č. p. 54—V. v ulici Úzké do na- řízení, aby zadní dvorní stavení při tomto domě zbourati a různá bezpečnostní opatření prověsti dali a stížnost p. Jana Málka, majitele domu č. p. 668—Vil v Letohradské ulici do výměru, kterým byla povo- lena přístavba dllny v továrně firmy Novák a Jahn č. p. 360 VII.
#24 alto_textblock #24
Jak se provádí „úřadní“ sčitání lidu. Stížností na nezákonné a násilné prováděn sčítání ve zněmčených místech českého severu neubývá. Vždy nově a nově nás docházejíeí doklady nezákonitostí, násilí a podvodů nás utvrzují ve vědomí, že statistickým datům, t- kovýmlo způsobem získaným, nebude moe nikdo přikládati víry a že by věru bylo nej- lépe, kdyby v místech poněmčených provedly jiné orgány sčítání lidu na útraty těch kterých obcí samy, šetříce arci při tom naprosté ne- strannosti. Tento požadavek menšin če- ských tlumočí i nesčetné telegrafické stižnosti, volající po spravedlnosti. Žalostné přímo zprávy docházejí z Falk- novska, okresu to, kde na tisíce českých horníků pomáhá mozoly svými rozmnožovat millionové kapitály hrdých uhlobaronů a kde mnohé obce — jmenujeme Davidov, Svodavu. Cídice, Königswerth — mají více než třetinu českého obyvatelstva, jež při násilném prová- dění sčítání arci stlačena bude na nepatrn procento. Obecní zřízenci chodí sami dům od domu, sbírajíce data potřebná, jež teprve na obecním úřadě zapisují do archů sčítacích a sice dle výslovného vyjádření sčítacího komisaře ve Svodavě, takto místního učitele — zanese se u každého obcovací jazvk ně- mecký. Však nejen proti dělnictvu počínási obeení úřad tak násilně, nýbrž i proti úřad- nictvu, jež jest valnou většinou české. Jednomu úřadníku dráhy, jenž přihlásil se k obcovac řeči české, vyhrožováno, že dostane 10 zl. po- kuty i sděleno mu, že odpor jeho nebude nie platen, že ho zanesou sami s obcovaci řeč německou. Ve Svodavě samé jest více než 400 českých horníků a z těch všech naděláni budou Némci. Neméně násilně počíná si sčítací komis v Chomutové a zejmena sčítací ko mil s a Wiesner, vysloužilý četnický strážmistr, hled se zvláště vyznamenuti. Kdo hlásí se s obcovaeí řečí českou, tomu se nedá sčitací arch ani vy plniti ani podepsati; v nejčetnějších případec sí pak sčítací komisař vyplňuje archy bez vě domí otců rodin sám. Sčítaci archy i poučen k nim — ve zvláštní úctě k zákonům plat ným — mají páni chomutovětí jen německé naše stížnosti pak proti tomu zůstaly až dosud nevyřízeny. Stejným barbarským způsobem pro vádí se sčítání v sousední Horní Vsi. Rovněž v Dolním Litvínoě u Mostu jsou sčítací archy jen německé ; zdejší Čechové žádali listiny české, avšak nadarmo. Zatím si bez vědomí otců rodin obecní strážník a kupec Wolf sbírají dáta, jimiž chtějí vyplniti prý sčl- tací arohy na obecním úřadé sami. Stížnost na hejtmanství podána. V Lovosicích po příznivém vyřízení stížnosti české menšiny za oboujazyčné archy mělo sčítání zdánlivě klidný průběh, leč vlastní nátlak nastal teprve, když došlo k odevzdání vyplněných archů na radnici. U Němců, kteři mají ženy jako Češky zaneseny, se u těchto přepisovala obcovací řeč na německou a opáčně zase také u Čechů, kteří mají Némkyně, obco- vací řeč přepisována na prospěch německý. Čechy, kteří v Lovosicích děle žijí, neb kteří i jen děti do německé školy posílají, nutí na radnie ku přepisování archů a sami je přepisují. V ho- telu »Eisenbahn«, patřícímu čížkovickému velko- statku a navštěvovanému čelnými českými hosty a cestujícími, nedostal žádný nájemník arch dříve do ruky, až přišel důchodní velkostatku a dal si předvolati všecky nájemníky, vyptav s jich na potřebná dáta, napsál si archy sám, dav si je podepsati, arci hrozil hned při tom případnou výpovědí. Jedná se v tomto případ o 13 českých rodin as se 70 členy. Na místo- držitelství podána žádost o vyslání úřadního ne- stranného sěílaciho komisaře.
#25 alto_textblock #25
České střední školy r. 1900—1901. Ministerstvo kultu a vyučování uveřejnil právě statistiku středních škol i ústavův učitel- ských v Předlitavsku, kteráž poskytuje vážný srovnávací materiál vzhledem k ústavům če- ským a poměru jejich k německým ústavům v zemích koruny české i v zemích ostatních. Ze srovnání (requence mozi ústavy česl německými jest na bíledni, že ješté mnoho se nedostává, abychom alespoň v celku mohli mluviti o spravedlivé péči o kulturní své po- V království českém čítá se r. 1900—1901 34 gymnasií a realných gymnasií českých, z nichž čtyři Benešov, Dvůr Králové, Prah v akademii Strakovské a Rokycany nejsou vy- držovány státem, proti nimž jest 28 ústavů ně- meckých, kromě gymnasií v Děčíně, Chomu- tově, Jablonci, Praze akademie Strakovské, Ústi nad Labem a Varů Karlových, státem vydržo- vaných. Veškera tato německá gymnasia navště- vuje celkem 5714 žáků (Broumov 182, Budě- jovice 277, Děčín (3 tř.) 108, Hostinné 169. Cheb 298, Chomutov 261, Jablonec (3 tř.) 106, Kadaň 202, Král. Vinohrady (6 tř.) 149, Krumlov 233, Lanškroun 204, Liberec 218, Lipá 174, Litoměřice 198, Most 200, Plzen 251, Praha malostranské 183, Na Příkopě 184. staroměstské 148, v akademii Strakovské 13 na Štěpánské ulici 230, Prachatice 138, Smí- chov 185, Střibro 237, Teplice- Šanov 379, Ústi 173, Vary Karlovy 252, Žatec 195. Průměrem navštěvuje jedno německé gymnasium v Čechách 204, jedno německé gymnasium v Praze 156 žáků. Naproti tomu navštěvuje česká gymnasi 9217 žáků a sice v Benešově 261, v Budějo- vicích 470, v Brodě Německém 223, v Bole- slavi Mladé 310, v Bydžově Novém 231, v Čá- slavi (7tr.) 234, v Domažlicích 181, ve Dvoře Králové 213, v Hradci Jindřichově 281, v Hradci Králové 314, v Chrudimi 347, v Jičíně 230, v Klatovech 308, v Kolíně 333, v Král. Vino- hradech 402, v Litomyšli 266, v Pelhřimově 257, v Písku 232, v Plzni 277, v Praze aka- demické 321, v Křemencové ulici 372, malo- stranské 259, Strakovské (Btř.) 13, v Truhlářsko ulici 383, v Žitné ulici 367, v Příbrami 574. v Roudnici 215, v Rokycanech (3tř.) 89. v Rych- nově 220, ve Slaném 187, v Táboře 280, v Tre- boni 119, průměrem na jedno gymnasium 271 žáků, na jedno gymnasium v Praze 294 žáků, tedy téměř jednou tolik jako na jedno gymna- sium německé. V markrabství moravském čítá se 14 gym- nasií německých, z nichž 10 státních, se 3248 žáky (v Břeclavi [2tř.] 59, v Brně I. 451, II. 357, v Hranicích 217, v Hradišti Uherském 209, v Jihlavě 199, v Kroměříži 194, v Mikulové 190, v Mor. Třebové 161, v Mor. Ostravě [5tr. 134, v Olomouci 296, v Šumberce 269, ve Znojmě 261, v Unčově 251), průměrem po 232 žácích. Českých gymnasií bylo 16, jichž 11 stát- ních a 9 neúplných se 4894 žáky (v Bo- skovicích [1tř.] 77, v Brnč I. 594, II. [7tr.) 281, v Hradišti Uherském 319, v Kyjově [3tr) 213, v Kroměřizi 471, v Mezeříčí Valašském 374, v Místku [6tř.) 235, v Mor. Ostravě [átř.) 231, v Olomouci 627, v Přerově 363, v Pro- stějově [2tř.] 160, ve Slrážnici [4tr.] 159, v Tre- bíči 369, ve Vyškově (2tr.] 166 — průměrem na jedno gymnasium ze 7 úplných a 9 ne úplných 306 žáků. Ve Slezsku proti 5 německým gymnasiím se 1320 žáky (Bílsko 259, Frýdek [6tr. ] 236 Opava 335, Těšín 323, Vidná 167) jest jediné české gymnasium v Opavě (263) a jediné polsk (6tr.] v Těšíně (264),
#26 alto_textblock #26
třeby
#27 alto_textblock #27
— Francouzské elovo cizině. Paní Juliett Lamberová, ve světě politickém známější ovšem pod přijatým jmenem Madame Adam, hor- livá zastankyně sblížení a shody mezi Slovany a francouzským národem, neúnavně pracuje za tímto cílem, jejž vztýčila si, dlužno podotknouti, již v době, kdy nebyla myšlenka tato ve Franci tolika politicky myslieím hlavám zjevna, jako dnes. Také naše snahy národní v pl. Adamové měly vezdy přímluvkyni oberavon a ocholnou. Jest tudíž pochopitelno, že se zájmem živým sledujeme politickou a s ní přirozeně souvisící publieistickou činnost dámy, jejíž rozhled a zá- važné slovo v oblasti zenám celkem vžtlálenějšl těší se uznání, ba věhlasu evropskému. Své přátely překvapila Madame Adam na sklonku minulého roku novou periodickou publikací. »Parole francaise l'Ětranger« — »Francouzské slovo cizině«; v čele tiskopisu nalezá se heslo, které vystihuje jeho program. Zní: »Hájíme vlastních práv, bojujíce za práva jiných«. Hned v prvém sešitku, omezujícím se na jedinou jaksi úvodní stať pí. Adamové, spi- sovatelka svým známým barvitým a pružným způsobem obraci se proti zásadě: »mlčeti je zlato«. Těžkopádní národové, jen bez ducha ve- selosti, hbitosti a půvabů, mohli obdařiti svět tímto názorem. Francouzí, Slované, Italové, Špa- nělové, Řekové jsou vesměs dobrými řečníky, a odcizují se sobě jedině, osvojujíce si způsoby některého plemene nehybného, přitahujíce si úzdu, odmlčujíce se, stávajíce se těžkopádnými, když se, zkrátka, na př. poangličí. Anglomanům do- stává se pak čeho proto. Jejich mluva stává se nářečím; mluví, jako se telegrafuje. Vystačují se zásobou slov stále menší; přednášky vítaji s povděkem, nebo tam někdo mluví za ostatní, kteří se nemusejí namáhati. Čeho také lze získati od národa, pohybujícího se v atmosféře tabá- kového dýmu, uspávajícího ticha, a požitku z piu o samotě, třeba až do opit? Anglosaská ultra- civilisace zavede je až k dokonalosti obyvatelů new-hampshireských, kteří ani se již nenamá- hají, aby tvořili věty, a mluví jednoslabičně. V Britsku, zvětšujícím se den za dnem, stále hladovějším po bohatství a hmotném rozvojí, jia jen muži původu keliského v salonech pěstujl rozpravu přímou, a mluví ušlechtile ve veřejných shromážděních. Ostatní nalezají se pod vlivem anglosaské mluvy, urázlivé pro každé právo, jež nelze obrátiti v zisk, hájící afféry nekalé, pře- kypující nenasytným apetitem, klamavé, cyni- cké, korrupční, osoblivé, brutální a kruté, jejíž dokonalé vyjádření možno při každé přiležitosti slyšeti z úst pana Chamberlaina . . . Angličané i Američané, z ohledu na národy, z nichž mohl těžiti, vynalezli »humanitarism«. Stali se ochránci slabých, podporou utištěných, již před třiceti lety. Prohlásili válku za zavržitelnou, za barbar- ství a nekřesťanství, ať byly pohnutky její sebe oprávněnější, příčiny sebe vyšší. Evropa poklo- nila se před touto umravněností, opírající se o tak značnou produkční způsobilost, a dala se obírali obchodně a oslabovati vojensky. Německo za Bismarka a Viléma II., vyčenichavší výhodu této dvojakosti, hned se k ní přiďalo. — Spiso- vatelka přechází pak k událostem aktuálním; posuzuje válku o Kubu, Filipiny, se stanovisk národní povahy anglické, jak ji byla nastinila; nalezá plamenná slova odsouzení, promlouvajíe o válce v jižní Africe a v Čině. Obrací se dále proti opportunistům francouzským. Čtenář dočte se mnoha nového a zajímavého v tomto polit- ckém, obsažném essayi, kteréž, byť v některých částech, zejmena pokud se týče situace v Čině, událostmi bylo předstiženo, vede jej po nových, zajímavých stezkách. — Co se stane? Kdesi vylihla se zpráva, že ministerstvo Körbrovo odstoupí a na jeho místo že povolán bude k utvoření kabinetu