#1
alto_textblock
#1
Dne 24. února 1900
#2
alto_textblock
#2
KATOLICK LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 53. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
po pětiletém usazení se i pro volební povinnost.
Toliko, aby umožnil volební opravu, podrobil prý
se nynějšímu jejímu znění. Doznává však, že jest
původcem dvou jejich ustanovení a sice ustanovení,
aby měšťané vídeňští volili v 2. sboru. Měšťanem
vídeňským bude prý jenom ten, kdo je slušný
člověk a platí na puntík své daně již nejméně po
deset let.
Praví-li levice, že takoví lidé jsou obyčejně
křesťanští sociálové, pak je to poklona pro anti-
semity. Kdo je ve Vídni poctivcem a správně dané
platí, je ovšem křestanským sociálem. (Živá po-
chvala v pravo a potlesk na galerii, bouřlivý od-
por v levo.) Druhým odstavcem důvodu Luegrova
jest požadavek, aby volič byl usedlým ve Vídni;
spravedlivý to prý požadavek a také národní zá-
sada. Kdo s lidem dobře myslí, bude hlasovati pro
návrh komise.
Pravice a galerie přijala tato slova Luegrova
s bouřlivým potleskem, načež maršálek prohlásil
jenerální debatu za ukončenou. Hlasováno bude ve
schůzi dnešní.
K volbě katholika v Sisu. Poněvadž pro-
test arménsko-gregoriánského patriarchátu proti pří-
pravovaným opatřením Porty k volbě katholika
siského zůstal bezvýsledným, usnesla se smíšená
rada patriarchátu vyslati do Sisu msgr. Habergana,
biskupa jeruzalemského, aby po jeho zprávě mohla
učiniti další usnesení.
Bulharský kníže Ferdinand odebere se
dle ruských zpráv co nejdříve do Cařihradu, aby
podal sultánu o jistých sporných otázkách žádoucí
vysvětlení.
Vanglické horní sněmovně tázal se včera
Teynham, zdali jest uzavřena s nějakou zahra-
niční mocností smlouva, týkající se konečného
upravení poměru mezi vládou anglickou a republi-
kami boerskými. Lord Salisbury odvětil, že
žádné takové smlouvy není. Žádná mocnost nežá-
dala a nedala také podnět k uzavření takové
smlouvy. — Sněmovna přijala po té předlohu zá-
kona ve příčině zamezení lichvy. — »Times«, jenž
dnes rozepisuje se o odpovědi, jakou dal premier-
ministr lord Salisbury ve včerejší schůzi horní
sněmovny na dotaz lorda Teynhama ohledně ko-
nečných poměrů k boerským republikám, praví:
Použijeme proti boerským republikám výminečných
opatření, jako učinili Němci vůči říšským zemím.
Nechováme o sobě a naší civilisaci tak skrovného
mínění, abychom zoufali, že bychom toho, co Pru-
sko provedlo ve Westfálsku a na levém břehu
Rýna po francouzské okupaci na počátku přede-
šlého století, Německo pak v rozsáhlejší míře
v Elsasko-Lotrinsku, nemohli provésti v přiměřené
době také v Oranžském svobodném státě a v Trans-
vaalsku a že bychom obávali se nějakého zakro-
čení. Učiníme to se stejnou odhodlaností, ale s větší
snad trpělivostí. Není dosti na tom, abychom jen
země Boerů vydobyli. Nebudeme dříve spokojeni,
dokud Boerové se nestanou loyálními občany.
Hle! jak Angličanům nahonem narůstá hřebínek
pýchy. A přece dělí se jen o kůži lva, jehož ještě
ani nezabili.
Anglická dolní sněmovna konala včera
schůzi, v níž dovozoval státní tajemník pro Indii
lord Hamilton, že otázka spojení indickéhoa
ruského železničního systému týká se vedle po-
hodlí jednotného spojení také četných jiných
ohledů. Každé takové spojení musí vésti územím
emira afghanistanského, jehož svolení k tomu
je dříve nutné, nežli se bude o podniku tom
uvažovati.
#5
alto_textblock
#5
Zprávy církevní.
Pastýřský list diecése českobudějovické.
J. Exc. nejdp. biskup dr. Martin Říha vydal pro
dobu svatopostní pastýřský list, v němž dovozuje, že
třeba v této vážné době uvažovati o věčných prav-
dách, odvrhnouti všecky skutky temnosti, a tvrdí, kde
nevěrný přebývá, tam že přibývá nenávisti, hněvu a
msty, žárlivosti a pokrytectví, což pak rozvádí způ-
sobem velmi dovedným, zvláště o závistníku: »Bůh
jest dárce vezdejších statků a též i rozdavatel, z vůle
jeho trvá všeliký řád, a věci pozemské jsou lidem
od Boha svěřeny tak, že každý človék ze všeho, co
mu dáno bylo, účet vydati musí. Závistník neumí se-
povznésti k těm výššinám, na nichž možno posouditi
původu a pramene vší spravedlnosti, on neví, že pra-
vice Boží plna jest spravedlnosti. Žalm 47, I1. Zá-
vistník bývá bodán tím, co dobrého blížní má, tvář
jeho vadne a opadá, když oko jeho vidí, že blížnímu
se dobře daří. Žávist jest hnis kostí, praví písmo sv.
Přísloví 14, 30, Tím jest řečeno, že závist závistníku
nejcitelnější bolesti působí, o nichž nikdo neví, a také
zvěděti nesmí, sice by se objevila pošetilost závist-
níka a dostalo by se jí největšího opovržení. Jak roz-
umná byla modlitba spravedlivého prosebníka v Sta-
rém Zákoně, který se takto modlil: Dvou věcí žádal
#6
alto_textblock
#6
jsem od tebe Bože, neodpírejž mi jich prvé než umru.
Marnost a slova lživá vzdal ode mne. Žebroty a bo-
hatství nedávej mi, uděl mi toliko potřebných věcí
k živnosti mé, abych snad nasycen jsa, nebyl přivá-
ben k zapření Tebe a neřekl: Kdo jest Hospodin?
abych, nouzí dohnán, nekradl a nepřísahal křivě skrze
jméno Boha svého. Přísloví 30, 7—10. Spravedlivý
muž ten stejně se bál jak bohatství tak i nouze, a
prosil Boha jenom za tolik, čeho by k živnosti své
potřeboval. Tak soudí pravý křesťan, jenž světlem
svaté víry jest osvícen, o statcích vezdejších. Pravda
jest, že nevěra přechovává v srdci člověka nenávist
a závist, avšak i to pravda jest, že nevěra do srdce
jeho přivádí pokrytectví «
Installace. Píše se nám z Čimelic u Písku: Dn
21. t. m. o 3. hod. odpol. zavítal k nám nový farář dp.
Martin Žemlička. Přivítání bylo krásné za četného účasten-
ství osadníkův i intelligence, obecního zastupitelstva všech
přifařených obcí, totiž z Čimelic, Rakovic, z Krsic a Lhoty
Smetanové se svými starosty v čele. Neméně ukázaly svoji
úctu svému novému dp. faráři veškeré osadní spolky, totiž
spolek vojenských vysloužilců s hudbou, spolek hasičů čime-
lických a rakovických, jakož i spolek živnostenský s prapo-
rem. Na kraji osady čimelické uvítalo dp. faráře četné ban-
derium, složené z nejpřednějších knížecích úřadníků a nejzá-
možnějších hospodářů, v jehož jménu promluvil p. Karel
Jiskra, revírník na Vrábsku. Před Čimelicemi samými uvítal
jej patronátní komisař p. J. Lakinger, řiditel panství Či-
melic, po něm starosta čimelický p. J. Huleš a družička za
školní mládež. Na to seřadil se obrovský ten dav do po-
řádku a za zvuků hudby, která hrála »Tisíckrát pozdravu-
jeme Tebe«, ubíral se do Čimelic ku chrámu Páně, kde
administrator vp. K. Fejtl nového duchovního správce nej-
srdečněji přivítal. Týž pohnutě děkoval za přinesený důkaz
lásky a oddanosti a projevil radost, že je mezi osadníky,
kteří sobě váží dosud sv. náboženství a svého duchovního.
Pobožnost u sv. Ignáce. Jako minulá leta bude
i letos v kostale sv. Ignáce v poslední dny masopustní, totiž
v neděli, v pondělí a v úterý výstav Nejsv. Svátosti. Každého
dne ráno o 6. hod. zpívaná mše sv., odpoledne o 5. hodině
kázaní a litanie s požehnáním. Závěreční slavnost s průvo-
dem vykoná Jeho Milost kníže arcibiskup pražský Lev svob.
pán ze Skrbenských za četné asistence. Věřící, zejména so-
dálové Marianské kongregace se zvou, aby se pobožnosti
této, hlavně pak závěreční slavnosti, (sodálové v slavnostním
úboru, s odznaky a praporem) horlivě a v hojném počtu
súčastnili.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy denní.
#8
alto_textblock
#8
* Podezřívavost »Práva Lidu«. Ve své
zprávě o zatýkači zemského trestního soudu v Kra-
kově na zmizelou Michalinu Aratenovu dodává zmí-
něný list: »Z obsahu tohoto zatýkače vysvítá, že
jeptišky jmenovaného kláštera Michalinu Aratenovu
drží kdesi uschovanou, aby tak získaly onu dobu, jež
chybí jí k dokončení 14. roku, kdy stane se tato
svéprávnou a bude moci o své konfesi sama rozhod-
nouti.« Toto nesmyslné a neoprávněné podezření vy-
slovuje pravdomluvný list tento z věty zatýkače:
»Posledně meškalo (děvče) v klášteře Felicianek
v Krakově.« Takhle se píší sensační klášterní historky
v socialistickém listu! Poukazujeme na svou zprávu
dřívější, že Felicianky nenutily Aratenové, aby v klá-
šteře zůstala, naopak ji zkoušely přísně, aby se pře-
svědčily, zda nečiní tak z chvílkové nálady. Když
pak dívka se obávala, že by byla násilně odvlečena
k rodičům, poněvadž jí není 14 let, odešla z kláštera
bez vědomí řeholnic a psala jim, že se nemůže pro
onen důvod vrátiti. Řeholnice nemají pražádného
zájmu zatajovati pobytu její, kdyby o něm věděly,
jak toho neučinily ani při prvním pátrání. Ale »Pr.
L.« si musí najíti za každou cenu příčinu, aby proti
řeholnicím bezbranným štvalo. Zdali je to počestný
boj, jest jiná otázka.
L 27. Co je nesnášelivost? »Hlasy z
Siona« opisují z »Času«, že se v »České ženě« volá
po samostatném katolickém ústavě k záchraně pa-
dlých dívek, ježto »Domovina« nedbá účinných pro-
středků náboženských mravně očisťujících a povzná-
šejících.« A to je »Času« a »Hl. ze S.« nesnášelivostí.
Klerikálové, pomáhejte, plaťte, jenom nežádejte, aby se
podle vašich zásad dobročinné ústavy řídily. —A
což, když v témže čísle »Hl. ze Siona« ve zprávě o
agitační schůzi »Husova domu« mluví pan MUDr.
Josef Svoboda o »užitku, jaký by měl »Husův dům«
pro studenty evangelické«? (Tito prý mají vychování
nesjednocené. V Praze akademikové shromažďují se
v akademickém spolku »Jeronym«, ale ne všichni,
většina indiferentních je mimo spolek »Jeronym«a
pro církev ztracena. )
* Dětský ples. V masopustě střídá se ples
za plesem, všecky spolky chtějí se vyznamenati a
svým členům radosti plesové zjednati a i v té nej-
zastrčenější vsi koná se bál pod nějakým titulem.
Také v obci K . . . . se všecky spolky vystřídaly
a ještě zbývala jedna prázdná neděle, a tu si vzpo-
mněly školní dítky, že by ji mohly bálem vyplniti.
Byly k tomu asi dospělými, snad i rodiči povzbu-
zeny. A skutečně také již učinily v té věci přípravné
kroky. Postaraly se o místnost pro bál a vydaly
psané pozvání, jež tuto uvádíme: »Pozvání do zástěr-
kového plesu, který pořádají žačky K . . . . . . ické
v hostinci p. P. Vstup 6 haléřů.« Byly to žačky
z druhé třídy školy trojtřídní. Před lety by se asi
#9
alto_textblock
#9
žačky k něčemu podobnému neodhodlaly, ale dnes
jest na světě všecko možné, a zvláště v obci K . . . .,
kdež bývá někdy taneční zábava ve třech hostincích
najednou, jaký tedy div, že po příkladu dospělých
i školačky přijdou na myšlénku si zakřepčiti, což by
se bylo stalo, kdy p. učitel se o úmyslu nedověděl
a ho nepřekazil.
* Pražská městská rada doplněna.
Včera provedena byla doplňovací volba do městské
rady za Nové město a Malou Stranu. Za II. část
z Mladočechů přišli pouze tři pp. obecní starší (dr.
Chudoba, Ticháček a Rychlík), již odevzdali prázdné
lístky, za III. část Mladočeši vůbec se nedostavili. —
I zvoleni byli do městské rady za Nové Město pp.:
Portík, Romováček, Stárka a dr. Štych, za Malou
Stranu pak p. dr. Městecký.
* Kněží a testament. Píše se nám: Nejednou
k tomu bylo poukázáno, že kněží přes visitační před-
pisy žijí a ovšem i umírají bez testamentu. Nejedná
se o to, že v tomto případě kromě vysokých tax za-
bere stát celou pozůstalostní třetinu pro sebe, zde
zasluhuje povšímnutí ještě jiná věc. Není-li totiž
testament a jeho exekutora, je jím notář a soud,
má-li beztaktního chefa, míchá se do věcí dříve, než
má pozůstalostní materiál v ruce. Známe případ, že
zůstalo po církevním hodnostáři 3.000 zl. jmění,
blízkých příbuzných nebylo, a kde sudí hned po
pohřbu »huboval«, jak lid tuto jeho předčasnou čin-
nost nazval, že se dle místního zvyku při pohřbu
velice slavném mnoho světla rozdalo. Na tom však
nebylo dost a my budeme moci s vámi ještě zajíma-
vější věci sděliti. Mizerná pense je naší kalamitou
i v této příčině; kdyby kněz viděl, že ve výslužbě
bude moci býti živ aspoň poněkud slušně, nesloužil
by až, jak se říká, do roztrhání, nešetřil by taka
mohl by více dobrých skutků konati. Zbude-li po nás
něco, což jen při velmi skrovném živobytí je možno,
nechť to dostanou za našeho života, jimž to náleží,
aby páni mohli k vůli kněžským penězům spáti,a
kdyby se i to nestalo, nechť nikdo nežije bez testa-
mentu, neboť žádný neví, jestli mu Bůh tolik síly
popřeje, aby jej poříditi mohl. Snad se později k výše
naznačenému případu se vrátíme.
* Osobní. Ministr spravedlnosti jmenoval radu zem-
ského soudu Ant. Malijovského státním zástupcem
v Písku.
Neúmorná práce Němců. V Třebenicích za-
koupili Němci mlýn a pekárnu, kteréžto nemovitosti dosud
byly v rukou českých. Pan dr. Titta daroval evangelickému
kazateli Münsterovi k jeho svatbě pěkný dar od třebenických
pangermánů.
* Soudcové laici v Chrudimi. Dr. Pippich pro-
hlásil, že do Chrudimi přijížděli němečtí soudcové laici
z Č. Budějovic a Č. Lípy, kteří vedli úřadování německy.
Proto se obrátil na výkonný výbor mladočeské strany.
která dovolila převzetí soudních úkonů, zaručí-li se české
úřadování, což se také stalo.
* Přeložení farního sídla od sv. Trojice ku
chrámu P. sv. Václava na Zderaze bylo J. Em. zesnulým
kardinálem kníž. arcibiskupem ze Schönbornů svého času
povoleno. Dp. faráři však bude ponecháno dosavádní oby-
dlí u chrámu Páně sv. Trojice ve Trojícké ulici pod Vyše-
hradem
* Kandidátem poslanectví pro Liberec při
nejbližších volbách je z české strany navrhován pan dr. Hli-
ňák, tamní advokát. Také red. K'ecanda z Prahy chce tam
kandidovati.
* Z ústavu Školských Bratří v Bubenči u
Prahy. J. M. vsdp. prelát dr. Fr. Krásl zprostředkoval dar
téměř všech podílů Dědictví Sv.-Prokopského, vsdp. kanov-
ník dr. J. N Sedlák všech podílů Dědictví Sv. -Janského,
vdp. J. Hlasivec, farář v Ličanech, často opětovanou zásilku
mnoha cenných knih a hudebnin a daroval ústavu též
vzácný klavír; dále darovali vdp. A. Hrubík vzácné, skvostně
vázané knihy a hudebniny, dp. Fr. Fabian, defic, ve Vol-
šově, cenné knihy, vd. konvikt Benediktinů Emauzských, 12
exempl. »Římského missálu«, vld. kongregace Redemptoristů
Kajetánských, 22 exempl. »Návštěv nejsv. Svátosti«, J. M.
vsdp. prelát Krásl, vzácné knihy »Sv. Prokop« a »Sv.
Vojtěch«, vsdp. kanovník B. M. Kulda, všecky spisy svoje,
několik cenných knih a 10 zl. pro knihovnu, vsdp. knížecí
arcib, rada Fr. Pravda, všecky spisy svoje, ct. p. W. rytíř
Tomek IV. díl »Dějin Prahy« a 3 zl. na knihovnu, slč. El.
Krásnohorská »Spisy pro mládež«, ct. p. Jaroslav Vrchlický.
mnoho vzácných spisů, ct. p. dr. J. Gebauer některé své
spisy. Jmenovaný ústav Školských Bratří vyslovuje všem
dobrodincům oněm ve jménu naší milé mládeže, pro níž ta
knihovna zakládána, upřímné díky. Dary řečenými byla
knihovna zajisté znamenitě rozšířena; přece však tu i tam
citelný je nedostatek, proto žádá ústav v zájmu výchovy
a vyučování naší milé mládeže o další laskavou podporu.
* Z venkovského města. Z Něm. Brodu se nám
píše: Z vděčnosti k Bohu, že zdejší město v posledních
třiceti letech neobyčejný učinilo pokrok — připomínám
pouze, že z rozvrzaného »Stellvagnu« dospělo až ku železné
dráze na pět stran vedoucí, že místo malé nemocničky na
náměstí »u Tichých« se šesti postelemi toliko došlo okresní
nemocnice, kde denně až 137 nemocných útěchy hledá, že
místo bývalých 12 školních tříd nyní 34 školními třídami se
honositi může — usneslo se sl. městské zastupitelství ve ve-
řejném zasedání dne 14. února na vřelou přímluvu vdp. Ant.
Vančury, děkana, aby na památku letošního svatého zlatého
jubilejního roku pro všecky budoucí časy píseň lidová též
při ranní mši sv. o nedělích a svátcích o 6. hodině ranní,
kdy též mnoho lidí z celého okolí do kostela do Německého
Brodu přichází, byla doprovázena hrou na varhany. Aby za
uloženou novou povinnost p. regenschori byl přiměřeně od-
měněn, zařadilo zastupitelství vzhledem drahotních nynějších
poměrů p. regenschoriho do XI. hodnostní třídy třetího
stupně, takže místo řiditele kůru v Něm. Brodě s vedlejšími
příjmy stává se tím jedním z nejlepších v Čechách; budiž
to proto p. řiditeli kůru pobídkou, aby horlivým cvičením