ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4230c540-fd9f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Číslo 53.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 24. února 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redakce, administrace expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hozapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inaerty účtujeme levně a při častější inaerci po- skytujeme výnody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číalo za 8 Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KA
#6 alto_textblock #6
ULLKt
#7 alto_textblock #7
Lle
#8 alto_textblock #8
Předplatné pro Praku s donáškou do domu: měsíčně . . . .. K 2.80 čtvrtletně . . 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: 8.— měsíčně . . . .. 9.— čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie. Bol- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 13.20 loročně . . . K 52.80 Telefon redakoe č. 112e.
#9 alto_textblock #9
v
#10 alto_textblock #10
6 hodin 57 minut ráno. Slunce vychází Slunce zapadá v 5 hodin 31 minut odpol.
#11 alto_textblock #11
Sobota: Sv. Matěj, apoštol. — Sv. Montan, mučeník.
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Petra a Pavla (Vyšehrad) od 20.-24. února.
#13 alto_textblock #13
Z říšské rady.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 23. února. (Tel.) V dnešní schůzi učinili sice Mladočeši první pokus obstrukce, aniť vymohli na předsedovi hla- sování dle jmen o svém návrhu, aby se pokračo- valo v jednání o nutných návrzích, leč návrh jejich byl zamítnut. Po celou ostatní schůzi starali se němečtí liberálové a socialisté společně se svými křesťansko-sociálními odpůrci o velice živou ob- strukci, při čemž došlo k pohnutým výjevům, ja- kých ve sněmovně nebylo snad od té doby, co za platnosti zákona Falkenhaynova německo-sociali- stičtí obstrukčníci byli policajty vynášeni ze sně- movny. Mezitím, co na levici toužebně očekávali rozklad pravice, dočkali se dnes nepochybně roz- padnutí německého sdružení. Není zajisté sprostoty v bohatém slovníku ně- meckých nadávek, jež by si nebyli souručenci z tábora křesťansky sociálního a liberálního vrhli na hlavu. Zvláště náměstek zemského maršálka Strobach neustále nadával židům a »židovským pacholkům«. Jak se samo sebou rozumí, byli liberálové při tom vydatně podporováni socialisty. Oběma zase nadávali nejvybranějšími výrazy Schönererovci. Zkrátka, německá svornost a vyvýšenost ukázala se zase v bengálském osvětlení. Schönererovci vůbec již zahájili hlomoznou obstrukci z doby Badenovské. Na začátku schůze zvonil Schönerer přineseným zvonkem a nadával předsedovi za to, že zahájil schůzi až o 12. hod. Toto opozděné zahájení stalo se následkem vyjednávání předsedy dra Fuxe se zemským mar- šálkem dolnorakouským o to, aby oba zasedací sbory nebyly současně pohromadě. Německým li- berálům, kteří si předsevzali, že jednání dolnora- kouského sněmu o volebním řádu pro Vídeň, z něhož jim hrozí nebezpečí, že budou z radnice vídeňské úplně vyhozeni, obstrukcí zmařiti a tu jim současné zasedání říšské rady velice překáží. Včerejší schůze sněmu trvala ltéměř do 2 hodin po půlnoci, dnes dopoledne zasedal sněm opět dvě hodiny a bezpochyby bude dnes zasedati celou noc. Jest pochopitelno, že němečtí liberálové jsou až do krajnosti rozechvěni, i nastává otázka, jak v tomtéž německém sdružení mohou vedle sebe seděti příslušníci dvou stran, kteří se zahrnuli nej- sprostšími nadávkami a bezpochyby by se spolu byli i servali, kdyby nebyli jiní poslanci zakročili.
#15 alto_textblock #15
Rokování o odvodu učinilo jen malý pokrok Mluvil známý prušácký felčar Türk, který zabýval se transvaalskými Boery a stěžoval si na nezacho- vávání neutrality, při čemž dopustil se urážek proti císaří, začež ho místopředseda Lupul volal k po- řádku. Z českých poslanců dostal se dnes první k slovu posl. Doležal, jenž stěžoval si na ministra války, který svým donucováním branců, aby při hlášení užívali cizího jazyka, dopouští se poru- šování státního základního zákona. Na to bylo jednání o odvodu přerušeno a po- kračováno v jednání o nutném návrhu v příčině dělnických stávek. První ujal se slova ministr orby baron Giovanelli, který jako přívrženec zásad ka- tolicko-konservativních jest v táboře socialisticko- židovském zvláště nenáviděn. Po celou dobu jeho řeči byli socialističtí po- slanci strašně rozčíleni a když ministr začínal kri- tisovati řádění strany socialistické, začali řváti a útočiti proti řečníkovi i křičeti na předsedu, aby ministrovi nedovolil takto mluviti. Když ministr domluvil, vrhli se socialističtí poslanci znovu na něho, nadávali mu a vyhrožovali pěsťmi V divoké této vřavě zachoval ministr důstojný klid. Poněvadž při ohromné rozzuřenosti socialistů a jejich německých spojenců nebylo možná v je- dnání pokračovati a bylo nebezpečí, že dojde ku veliké pranici, odložil předseda zvonec, kterým byl po dlouhou dobu marně zvonil a zavolav něco do sněmovny, což však pro hlomoz slyšeti nebylo, odešel a za ním odešli také ministři a poznenáhla i poslanci, z nichž Dolnorakušané pospíchali do sněmu. Pro rámus nemohl předseda ustanoviti ani den ani program příští schůze. Poslancům roze- sláno však pozvání ke schůzi na pondělí, v 11 hodin večer. Do té doby bude asi boj v dolnorakouském sněmu ukončen. Bouřlivé výstupy způsobil také ministr zemské obrany, který polemisoval proti slovům poslance Doležala proti osobě císaře a stanovisko vlády ve známých sporných otázkách hájil tak nešťastně, že způsobil bouřlivý odpor nejen mezi českými, alei socialistickými poslanci. Úlohu Kašpárka hrál při tom Wolf, jenž neustále křičel: »Zde, tukaj, je- len atd.
#16 alto_textblock #16
(Poslanecká sněmovna. Schůze 35.) Předseda zahajuje schůzi po 12 hod. polední. Pro opozděné zahájení schůze, určené na 11. hodinu. dovolil si poslanec Schönerer urážlivé výkřiky proti předsedovi a křestanským sociálům, začež byl volán k pořádku.
#17 alto_textblock #17
Posl. Wrabetz táže se předsedy, proč schůze tak pozdě započíná a žádá, aby zemský sněm nezasedal současně s říšskou radou. Mezi posl. Bielohlawkem a německými pokro- káři dochází k prudkému sporu. Předseda zvoní opětovně, hřmot však trvá dále. Ko- nečně nastává ticho. Předseda praví, že svolal schůzi na dnešek, proti čemuž prý žádná strana ničeho nenamítala, tak že dnešní schůze byla ratifikována. Na žádost posl. Wrabetze a Noska odebral prý se k zemskému maršálkovi bar. Gudenusovia sdětil mu prosbu, aby dnešní schůzi zemského sněmu mezi schůzí říšské rady na krátkou dobu přerušil, což tento učinil, přerušiv schůzi zemského sněmu na dobu od 12 do 2 hodin odpoledne. On, předseda, jednal prý zcela korrektně . a odmítá každý útok. Tím byl případ vyřízen. Posl. Kaiser navrhuje, aby předloha stran osvobození zástavních listů zemských hypotečních ústavů od důchodkové daně přikázána byla be: prvního čtení bernímu výboru a táže předsedy, hodlá-li zprávu o změně § 14. co nejdříve dáti na denní pořádek. Předseda praví, že přání posl. Kaisera vyhoví. Posl. Herzmanský navrhuje, aby návrhy, jež se tý- kají vojska, bez prvního čtení byly přikázány do výboru. Posl. Drexel navrhuje, aby se rozpočtovému výboru nařídilo, aby všecky mu přikázané návrhy na zlepšení po- měrů učitelů na obecných a měšťanských školách vzal ihned v poradu a nejdéle do 14 dní podal v sněmovně příslušné návrhy. Posl. Plaček táže se předsedy, je-li ochoten upozorniti ministerského předsedu, aby zodpovídal řečníkem loni ohledně jednání jistého okresního hejtmana podaný dotaz, dále pak, jak velice se to příčí politické slušnosti, že tento okresní hejtman vyznamenán byl zlatým záslužným křížem Předseda slibuje, že přání poslance Blažka vyhoví. Posl. dr. Žáček táže se s poukázáním na zprávu vý- boru pro vyšetřování událostí na Moravě a v Kraslicích, schválenou v sezení ze dne 16. prosince m. r., zdali a jaké kroky učinila vláda v záležitosti udělení amnestie odsouzeným a hodlá-li předseda po případě jednomyslnému usnešení sně- movny a českého sněmu v této věci vyhověti. Předseda slibuje, že o tom učiní ministru předse- dovi sdělení Posl. dr. Stránský kárá, že včera přerušená rokování o pilných návrzích, jež se týkají stávky uhlokopů nebyla hned opět obnovena, nýbrž že má na řadu přijíti vládní předloha o odvodu. Ony pilné návrhy jsou mnohem důleži- tější a sněmovna nechť o tom rozhodne, zdali se o nich má má jednati dříve či ne. (Souhlas u Mladočechů.) Ve formál- ním ohledu žádá řečník hlasování dle jmen. (Souhlasu Mladočechů.) Předseda praví, že od dra Stránského tento návrh nejméně čekal. Ode dvou roků řídil prý se zásadou, že vládní předlohy přichází na řadu na počátku schůze a strana dra. Stránského byla s tím vždy spokojena. Předsedovi jest líto, že takovými návrhy maří se drahocenný čas. (Souhlas v levo.) Návrh jest dostatečně podporován. Následuje hlasování o návrhu dra Stránskéko, aby se nejprve pokračovalo v rokování o pilných návrzích. Návrh se zamítá 139 hlasy proti 85. Me i hlasováním pokřikují křesťanští sociálové posměšně na liberály.
#18 alto_textblock #18
Pouť do Říma. Půjdete do Říma? Či byl jste již v Římě? Byl jste tam jako poutník aneb jako cestující pouze pro »podívanou«? Cestoval jste s přesvědčením: »Jen k Římu« aneb liboval jste sobě v hesle: »Pryč od Říma«, jak je hlásají největší nepřátelé lidu česko- slovanského. Snadnou mám k tomu odpověď. Byl jsem v Římě a půjdu tam zase. Nevyhladitelné dojmy zanechaly v mysli mé pouti římské, a ty opět a opět podněcují k novému účastnění se pouti římské. A kdy asi? Dne 19. dubna běžného jubilejního roku vyjede vlak z Prahy, jak doufáme, hojně naplněný poutníky české země, jak Čechy, tak Němci, aby je dovezl ke kýženému cíli, posvátnému Římu, přístupným jim učiniti pohled na přemilou tvář sv. Otce Lva XIII. a usnadnit jim získati odpustky milostivého leta na sklonku 19. století. Byli jsme již v Římé v roce 1877. Pouť tehdy pořádána byla na počest padesátiletého kněžství sv. Otce Pia IX. Dne 19. května vyjeli jsme z Vídně zrovna před Svatodušními svátky. Z počátku svírala mysl naši starost a ouzkost jakási před možnými ne- hodami na daleké cestě do neznámých krajin. Oprav- dové, důkladně provedené organisace pro poutníky ještě nebylo. Jediný toliko náš spolucestující poněkud obeznalý s poměry italskými, stal se naším vůdcem. A přece brzy se bázeň naše počátečná obrátila v ra- dost. Rozkošný dojem působila v nás úžasná krása Benátek, když jsme poprvé s moře na ně pohlíželi. Avšak ani Benátky, ani Florenc neupokojily našich
#19 alto_textblock #19
myslí tolik, jako Řím, sídlo papežů římských, ná- městků Kristových, odkud tolik vyšlo světla k osví- cení národů i v příčině náboženství i v příčině vědy. Jak nepatrnými lidmi, ba pravými trpaslíky jevili se nám zde býti všickni oni, kteří bez Boha, bez církve, bez náboženské osvěty chtějí reformovati, opravovati celý svět sami potřebujíce velmi veliké reformy neb opravy na duchu i na srdci. Rok po té, v měsíci únoru r. 1878, již nebylo více sv. Otce Pia IX., kterému jsme vzdali hold v roce předešlém. Přežil mnohá trapná leta, an tehdy zdálo se, jakoby celý svět spiknul se proti Stolici papežské. Na stolec papežský dosedl sv. Otec Lev XIII. stařec již 60letý, dosti vetchého zdraví. Avšak v sla- bém těle, jak se dosti často stává, bydlil silný duch. Světlo jeho moudrosti brzy začalo se rozlévati po celém světě křesťanském. Jako právě velký muž do- vedl si vážiti velkých mužů a vzdal svůj hold velkým mužům, apoštolům slovanským sv. Cyrillu a Metho- ději svou encyklikou »Grande mumus«. Svět slovan- ský poznal ve sv. Otci Lvu XIII. zvláštního přítele a horlivého zastance svého, láska k sv. Stolici římské i tam začala se probouzeti a obživovati, kde téměř na dobro byla utuchla. A proto se děly hojné pouti Slovanů ze všech krajů do Říma k oslavení tisícileté památky úmrtí apoštola slovanského sv. Methoděje, a rozumí se také z Čech. Hlavou této pouti byl v Pánu zesnulý, o katolické hnutí v Čechách a lite- raturu náboženskou velice zasloužilý probošt Vyše- hradský, Václav Štulc. V r. 1888 slavil sv. Otec Lev XIII. památku
#20 alto_textblock #20
svého padesátiletého kněžství a r. 1893 své padesáti- leté biskupské jubileum. Láska a neobyčejná úctaa vážnost k papeži Lvu XIII. téměř co den rostoucí, nepřipouštěla toho, aby těchto příležitostí, vzdáti po- vinnou úctu sv. Otci a Stolici římské, bylo opome- nuto. Mimo to pomíjel během těchto let strach a bá- zeň před nepřátely církve, kteří dříve bránili kaž- dému veřejnému osvědčení smýšlení náboženského. Obecenstvo naše také čím dále tím více svědčilo pro- jevům života církevního, katolického. A proto pouti do Říma r. 1888 a r. 1893 z Čech pořádané do- pracovaly se stkvělého výsledku i co do počtu účast- níků i co do osvědčování smýšlení náboženského. Byloť z Čech a Moravy r. 1888 460 a r. 1893 pouze z Čech poutníků 360. A jak libovali sobě poutníci tito všickni ve vý- sledcích těchto poutí římských; že mohli zříti milou tvář Otce křesťanstva, Lva XIII., mnohý byl přímo osloven a k vytrvání v smýšlení křesťanském a cír- kevním sv. Otcem povbuzen, že viděli ty nesčetnéa stkvělé, ba nejstkvělejší pomníky života a umučení církevního, že mohli obdivovati se památkám umění starověkého, že mohli ducha svého a srdce své osvě- žovati pobožností a vzbuzováním nejvřelejších citů ná- boženských na místech pravému katolíků nejposvát- nějších. Jak vřelých. modliteb tu konáno na hrobech knížat apoštolských sv. Petra a Pavla, u oltáře sva- tého Václava v chrámě sv.-Petrském, v chrámě sv. Pavla před branami římskými, pravém to divu sta- vitelství církevního. S jak posvátnou úctou vstupo- vali poutníci do katakomb římských. Nikdo neželel