ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 404bb7e0-1bb7-11e9-92f9-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 12
#1 alto_textblock #1
Strana 4. Číslo 286
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 18. října 1902.
#4 alto_textblock #4
Českým řemeslníkům a vdovám! Vedle pochopitelného rozčilení, které již se utišuje, dostavuje se skutečně palčivá potřeba peněz menších vkladatelů a vdov, které malými obnosy svých peněz si pravl- delně vyzvednuvšími částkami pomáhaly. Mnoho těchto přichází s ustaranou tváří a s vkladními knížkami v rukou, abych pomáhal a radil. I vznáším snašnou prosbu na nynější slavný vybor Svatováclavské zá- ložny, aby hned neprodleně anebo co nejdříve aspoň na ony vkladní knížky nepřesahujících buď 100 at 200 korun z upsaného fondu garančního vyplácel. Ulevilo by se bolestně strádajícím a záložně taktéž. Obecenstvo vidouc počin slevovalo by rapidně na ve- liké nedůvěře své a do srdcí malých vkladatelů vra- cel by se pokoj. — Činže, která jest téměř za dveřmi, doléhá tolikéž přemnohými starostmi na malé vkla- datele. A živnostníkům, které tollka dotazy ústněi písemně mne žádaly o informace buď jako člena vy- boru »Pošumavské záložny« nebo »klerikála« odpoví- dám: Mějte přece rozum, přátelé! Jsem ovšem zpra- ven o pravém stavu věcl ve Svatováclavské záložně a proto ubezpečuji vás, nemějte strachu, Probůh ne- prodávejte svoje vkladní knížky — neokrádejte sebe! Nepříjdete ani o krejcar! — Ano i mně nabízejí po- strašení lidé knížky ke koupí, ale po rozumném vy- světlení odcházejí uklidnění domů. — Jest povinností také vaši a každého poctivce, aby lid upokojoval a nenechal obcházejícími je darebáky okrádati. — Ne- dbejte na bídné plátky, jichžto špatným řemeslem jest lhát a šplnit co katolické jest. — Ke konkursu, bohdá, nedojde. Václav Dvorský, obchodník a kadeřník. *
#5 alto_textblock #5
Mluví a píše se o zachránění Svatováclavské zá- ložny velmi srdečně a velmi pěkně, ale také již — velmi dlouho, a to vše nic nepomáhá. Zde je rychlých a rozhodných skutků nanejvýše třeba. — Proto člní podepsaný »dobrý katolík« tyto návrhy: 1. Kdo chceš peníze k sanaci záložny poslati, učíň tak ne- prodleně k rukoum p. dra. Vondrušky s výslovným věnováním »k sanacl záložny«. 2. Dp. dr. Vondruška ať příspěvky tyto veřejně kvituje, ať je viděti, kdo dal a kolik se sešlo. 3. Kdo mají peníze uloženy v ohrožené záložně a mohou a chtějí ať nějaký obnos k sanacl záložny věnují nebo ať prohlásí, že nebudou zatím peněz chtíti, pokud se poměry neurovnají. 4. Nenahrnou-li se vkladatelé pro peníze, tak nejspíš může se záložna zachránitl. 5. Z peněz, které se k sa- nacl sejdou, vypláceny buďtež vklady malých, chu- dých lidí, aby byli upokojení. 6. Posléze, kdo je dlu- žen a třeba by ani nebyla směnka splatná nynía kdo můžeš, zaplať něco hned, tím též přlspěješ k zá- chranné akci. To vše se musí díti brzy, hned aby nedošlo ke konkursu, na který mnozí dychtivě čekají a jehož následky byly by v pravdě katastrofální. — Dobrý katolík.
#6 alto_textblock #6
Časové pohlednice. Praha jest v posled- ních dnech ve znamení pohlednic. Asi deset vyda- vatelů časových těchto obrázků pospíšilo sl a těží ze smutné affairy Svatováclavské záložny. Nemáme úplně níc proti tomu, nedovedou-li si někteří lidé odepříti touhu zbohatnouti z clzího neštěstí. Není to první případ podobný u našich vlasteneckých vyda- vatelů. Nemáme také příčiny, jak jsme již opětovně prohlásili, bychom se kleslého kněze ujímalí. Ale přece myšlénky při tom kmitají nám hlavou: 1. At si vyzdobí podobní »literáti« své »básně« allegori- ckými drozdy a kohouty v klecích dle líbosti — ale přinésti podobiznu kněze, jenž ještě nebyl odsouzen, nýbrž teprve jest vyšetřován, v kleci a s potupnými verši k tomu — to by jistě jinde sotva bylo dovo- leno. Papírníci vyvěsili pohlednice ty hned vedle škol- ních budov a mládež má poučnou podívanou —- 2. Není tomu dávno, co policie o překot zabavovala pohlednice, jež jakýmkoli způsobem dotýkaly se vraha Hilsnera. Pohlednice s podobiznou kněze — byť sebe více provinilého — dovolí táž pollcie vyvěsiti v každém krámě, v každé trafice, ač dobře ví, jak jiní nevinní kněži tím trpí. Hilsner ovšem byl žid — a Drozd katolický kněz! První takovou pohlednici s podobiznou prof. Drozda vydala tiskárna národního dělnictva. Škoda, že nezavedli sl národní dělníci obchod s pohlednicemi již dříve — takhle z aféry Klofáč—Fárek, to by byly bývaly pohled- ničky! Ovšem to by se byly asl sotva mohly za vý- kladními skříněmi vyložitl!
#7 alto_textblock #7
V téže záležitosti došel nás od pražského du- chovního dopis, jejž rádl uveřejňujeme: »Mimo se- znamy dluhů a pohledávek, aktiv a passly bylo by věru radno poříditi také seznam trafik, papírnických, hokynářských, knižních a jiných obchodů, zejména katolických, které vystavováním a prodejem jedova- tých pohlednic tak blahodárně přispívají k utišení myslí rozbouřeného obecenstva. Svoji k svému! Snad to — později aspoň — leckterou z těch loy álních firem zamrzí. Kde tolik ran nezasloužených padá na celý stav a tolik bláta se hází I na nejdražší pokla
#8 alto_textblock #8
lidstva, víru svatou, tam dlužno chopíti se všech do- volených i sebe menších prostředků. Znsmenej sl tu- díž každý dobře takové závody ve svém okolí! Kdo ví, k čemu to nebude dobré . . .«
#9 alto_textblock #9
Dále nám píše přítel našeho listu ze Smíchova: Před časem byly zdejším pp. papírníkům nabídnuty do prodeje »Písně májové« (Marlanské), nepřijal však, vymlouvajíce se, že tiskopisů prodávati nesmí. Dnes však vydanou slátaninu »klerikální panama- prodávati smí? Zapamatujme sl!
#10 alto_textblock #10
Volná konference kněžstva generálního vi- kariatu pražského. Kněžstvo generálního vikariátu praž- ského sejde se v pondělí, 20. října t. r. přesně o půl 5. hodině odpolední v pro- storném sále Klementina č. 4. (německá theologická fakulta). Předmětem jednání schůze bude úrada o sanaci Svatováclavské záložny. Přítomnost veškerého kněžstva, i mimo duchovní správu působícího, jak světského, tak řeholního, jest nanejvýš žádoucna. Pání faráři se žádají, aby konání sehůze oznámili všem duchovním, v jejich obvodu bydlícím.
#11 alto_textblock #11
Zprávy denní. »Právo Lidu«, ústřední to orgán českoslov. strany sociálně demokratické, odkrývá srdce a ledví své a opájí se radostí nad rozbořenou »baštou kleri- kální«, »klerikálním palácem blahobytu«, kde »klerl- kální zlodějská banda kradla plnýma rukama«, »ve jmenu otce i syna i ducha svatého«. Nemůže se už dočkat, až zahlaholí vlastmi českoslovanskými to pro ně žádoucí slovo: »Svatováclavská záložna v kon- kursu!« Prahne a žízní po zničených existencích malo- živnostníků, těch drobných exlstencí obého pohlaví, aby nad mrtvolami jejlch mohlo jásat: ejhle oběti kle- rikálního zlodějství! Vidí obrovský, nedocenitelný ma- terlál agltační v slzách, kletbách Svatováclavskou zá- ložnou zničenu býti majících existencích! Posmívá se akci nižšího duchovenstva, appellu na šlechtu, a přede- vším směje se appellu na duchovenstvo vyšší. Vítězo- slávně jásá (16 X.): »Z kruhů vysoké hierarchie není dosud nic známo, že by snad tato se ujala záložnya pomocí svých peněžních pytlů zachránila ji od neslav- ného pádu. Až na tu nevydatnou »podporu mravní« o jiné vydatnější podpoře se nemluví...« »Appellace na vysoký klér, tato jediná naděje na záchranu, vy- zněla na prázdno.« »Ovšem kapitola svatovítskái konsistoř velmi moudře zůstávaly stranou, takže ani jediný z nich není členem. Je vidět, že pání ti dobře viděli machrům ve Svatováclavské záložně do karet a prostě jim nevěřili.« »Vyšší klérus vyvlékl se ze všeho!« Přání patrně otcem myšlénky. »Právo Lldu« posmívá se sv. patronům našim takto: »Když to tedy nešlo se sv. Václavem, jeme zvědavl, jak to půjde se sv. Janem!!« »Sv. Jan prý bude pomáhat — mlče- ním!« »Každý klerikál žije jen přetvářkou a lží, třeba každý nekradl.« (16. X.) »Právo Lldu« (13. X) tropí si šašky z neomylnosti papežské způsobem, že o pod- statě neomylnosti nemá nejprimitivnějších vědomostí: »Rovněž tak popírá (případ s P. Drozdem) neomylnost římského papeže, kdo odsuzuje msgra. Drozda, jejž papež tolik vyznamenal již předem za všecky jeho zásluhy o svatou církev katolickou (tedy patrně pro zlodějství!? P. plsatele.) A papež jako neomylný musil přece vědět, k čemu je Drozd předurčen, poznal jej osobně, když vodil poutníky do Říma, s proto ho předem již obsy pával svou milostí a důkazy své obzvláštní přízně. Hřeší proti katolickému bohu, proviňují se protl římskému papeži všichni tl, kdož dnes odsuzují megra. Drozda a jeho kamarády.« A po takových blasfemických kotrmelcích volá tento orgán českoslovanského zorga- nisovaného dělnictva socialistického trvalým, stejným refrénem: »Musí přijít na konkurs s nedozírnými, katastrofálními následky pro malé existence!« Na schůzích volají »soudruzi«: »Obluda klerikální je poražena, nyní je potřebí ji jen dobít...« A proto, kollegové-kněží, ke konkursu dojíti nesmí, nesmíme býti svou liknavostí otcí krvelačného přání — »Práva Lidu«! Konejme svou povinnost vůči lídu, vůči sobě i budoucím! Kněžstvo sobě a svým! * To tak Morava a Slezsko ještě potře- bují. »Ostravský Denník« chce patrně pracovatl k posílení českého živlu na Ostravsku. Je toho po- třebí. Germanismus zadírá tam své spáry hluboko do těla národa našeho a může tak člniti tím spíše, po- něvadž sedí na žocích zlata, jež vydřela mu mozolná ruka česká. Jedná se jen o to, zdali »Ostr. Denník« úkol svůj náležitě pochopil a jej plní. Myslíme, že nikoliv. V čísle ze dne 16. října, téhož listu, čteme literární oznámení »Antiklerikálních Epištol«. Praví se v něm mimo jiné toto: »Každý to denně pozoruje, že snahy černé internacionální armády nesou se do
#12 alto_textblock #12
středověku, k zavedení světského panství papeže k znovuzřízení inkvisice se všemi středověkými hrů- zami. Klerikallsmus jest dnes posvátným fetišem,a mnohé svropské vlády a úřady hájí jeho nedotknu- telnost. Proti této, téměř po celém světě se roztahující černé reakci musí vyvstati nesčetné leglony svobodo- myslných mužů i žen a rozsévati světlo vědění, roz- umu a svobody ve všech mozcích lidských. Proto voláme k spolaúčastenství všecky opravdu svobodo- myslné lidi, bez rozdílu politického a náboženského vyznání, bez rozdílu stavu a rodu.« — Již z uvede- ného jest patrno, že se jedná o vydávání spísků štvavých. Štvavýml budou proto, poněvadž budou namířeny proti katolické církvi, titulované klerika- lismem. Štváč se neohlíží na to, mluví-li pravdu či lež, ba on si takměř výhradně lží vypomáhá, aby cíle svého dosáhl. Snahy černé internacionální armády (už ta ušlechtilost mluvy!) nesou prý se do středověku, k zavedení světského papeže. Míní-li se světským panstvím papešovým území svatopetrské, pak netřeba choditi až do středověku, poněvadž toto panství trvalo až do druhé polovice devatenáctého věku. A kdo dnes z Čerhů chtěl by upírati papežům právo na území v sedmdesátých letech jim uloupené, ten by důsledně musil také upírati státní právo české. Míní-li se ale pod světským panstvím papežů, jakoby pape- žové ve všech světských záležitostech měli míti nej- vyšší moc, pak bojuje se proti větrným mlýnům, po- něvadž o něčem takovém se papsžům nikdy ani ne- zardálo. Co pak se té inkvislce týče, ta snad táhne ještě namalovaná na jarmarečních boudách, ale roz- umní lidé se takovým strašákům již jen smějí. »Ostr. Denník« ostatně tomu sám nevěří, ani vydavatelstvo oněch brožur, nýbrž jedná se jim pouze o to, aby obvlňováním jiného zakryta byla špatnost, s níž při- cházejí. Slyšme, co mají ony »Antiklerikální Epištoly« obsahovati: »»Antiklerikální Epištoly« vycházeti bu- dou prozatím ve lhůtách volných 4—5nedělních s ob- sahem nejlepších spisovatelů domácích i cizích, v se- šitech 1—3archových, Pro začátek máme připraveno: I. O bozích. Přednáška slavného anglického svobo- dáře R. Ingersolla. II. Z breviáře svobodomyslných. III. O ukřížovaných spasitelích různých národů. IV. O pojmu bůh se stanoviska vědy. V. Bartolo- mějská noc ve Francii. VI. Byl Ježíš bůh, člověk nebo nadčlověk? VII. Pověra a náboženství atd.« — Zkrátka řečeno, jedná se o rozšíření otravné, athei- stické četby mezi lidem. S tím na Moravu a do Sler- ska! To je strava, která má býti předložena tisícům, kteří si snad dosud víru zachovali. Nejen o víru, ale také o národnost tu běží. Mezi českým lidem a če- ským knězem v oněch ohrožených moravsko- lezských krajích má vražen býti klín. Tak budete, pane dre. Palkovský, zachraňovat a dobývat české posice? Jen ještě duchovenstvo vyštvete ze středu lidu, pak dejte ale s Bohem budoucnosti českého živlu v místech ohrožených. Jedovaté, athelstické brožury, ty tak ještě Morava a Slezsko potřebují! Může poctivý přítel lidu něčeho podobného se odvážit? * Z rady král. hl. města Prahy. Ve vče- rejší schůzi předneseny byly m. j. tyto záležitosti: Po zahájení schůze ujal se slova starosta pan dr. Vl. Srb a připomenuv, jak zásady jazykové, předložené vládou říšské radě vyvolaly nevoli v lídu českém, dovozoval spravedlivou nutnost, by lidem českým bylo vládě odpověděno stejným způsobem, jako v parla- mentě, způsobem důstojným a vážným, jak stalo se se strany všech poslaneckých klubů. Jest nutno, aby zároveň s těmito projevy, setkávajícími se se souhla- sem všeobecným, také ohecní zastupitelstvo dalo vý- raz, kterým by prokázáno bylo, že národ český jest jednomyslným a neochvějným v hájení svých práv, která zkrátiti si nedá. Pan starosta kladl důraz na to, by manifestována byla jednotnost se zástupci národa na říšské radě a vážným protestem by projeveno bylo roztrpčení návrhy jazykovými vyvolané. Ke konci své řečl, přerušované často bouřlivým souhlasem přítom- ných, přednesl pan starosta dr. Vl. Srb návrh prae- sidia, aby zástupcové rady městské vypracovali dů- stjné prohlášení, které předloženo bude sboru obecních starších v pondělním zasedání k schválení. Návrh ten byl za živého souhlasu přítomných jednomyslně schvá- len. — K žádosti spolku majitelů domů pro Nové město v příčině vyn čřování zemské přirážky k čin- žovní dani usneseno, by petice tímto spolkem podaná byla se strany obce peticí téhož smyslu podporována. —Ministerstvo financí nevyhovělo rozkladu obce pražské v záležitosti obecní přirážky k daní z výdělku veřejných podniků z důvodů, jimiž rozhodlo místodr- žitelství. Rozhodnutí to vzato na vědomí; další kroky budou učiněny po poradě o rozpočtu na rok 1903. — Klub za Starou Prahu společně s Uměleckou Bsse- dou podaly rozličné návrhy na částečnou výzdobu nábřežní zdi silníce pod Vyšehradem; návrhy ty byly po dobrém zdání technické komise schváleny. * Zrušení mýt. Za nedlouho — dnem 1. ledna 1903 zmizí z říšských silnic mýta. V jiných státech mýta již dávno byla zrušena, jen u nás zůstala mýta v upomínku na staré, dobré doby. Zrušením říšských