#1
alto_textblock
#1
Strana 4. Číslo 286
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 18. října 1902.
#4
alto_textblock
#4
Českým řemeslníkům a vdovám! Vedle
pochopitelného rozčilení, které již se utišuje, dostavuje
se skutečně palčivá potřeba peněz menších vkladatelů
a vdov, které malými obnosy svých peněz si pravl-
delně vyzvednuvšími částkami pomáhaly. Mnoho těchto
přichází s ustaranou tváří a s vkladními knížkami
v rukou, abych pomáhal a radil. I vznáším snašnou
prosbu na nynější slavný vybor Svatováclavské zá-
ložny, aby hned neprodleně anebo co nejdříve aspoň
na ony vkladní knížky nepřesahujících buď 100 at
200 korun z upsaného fondu garančního vyplácel.
Ulevilo by se bolestně strádajícím a záložně taktéž.
Obecenstvo vidouc počin slevovalo by rapidně na ve-
liké nedůvěře své a do srdcí malých vkladatelů vra-
cel by se pokoj. — Činže, která jest téměř za dveřmi,
doléhá tolikéž přemnohými starostmi na malé vkla-
datele. A živnostníkům, které tollka dotazy ústněi
písemně mne žádaly o informace buď jako člena vy-
boru »Pošumavské záložny« nebo »klerikála« odpoví-
dám: Mějte přece rozum, přátelé! Jsem ovšem zpra-
ven o pravém stavu věcl ve Svatováclavské záložně
a proto ubezpečuji vás, nemějte strachu, Probůh ne-
prodávejte svoje vkladní knížky — neokrádejte sebe!
Nepříjdete ani o krejcar! — Ano i mně nabízejí po-
strašení lidé knížky ke koupí, ale po rozumném vy-
světlení odcházejí uklidnění domů. — Jest povinností
také vaši a každého poctivce, aby lid upokojoval a
nenechal obcházejícími je darebáky okrádati. — Ne-
dbejte na bídné plátky, jichžto špatným řemeslem jest
lhát a šplnit co katolické jest. — Ke konkursu,
bohdá, nedojde. Václav Dvorský, obchodník a
kadeřník.
*
#5
alto_textblock
#5
Mluví a píše se o zachránění Svatováclavské zá-
ložny velmi srdečně a velmi pěkně, ale také již —
velmi dlouho, a to vše nic nepomáhá. Zde je rychlých
a rozhodných skutků nanejvýše třeba. — Proto člní
podepsaný »dobrý katolík« tyto návrhy: 1. Kdo
chceš peníze k sanaci záložny poslati, učíň tak ne-
prodleně k rukoum p. dra. Vondrušky s výslovným
věnováním »k sanacl záložny«. 2. Dp. dr. Vondruška
ať příspěvky tyto veřejně kvituje, ať je viděti, kdo
dal a kolik se sešlo. 3. Kdo mají peníze uloženy
v ohrožené záložně a mohou a chtějí ať nějaký obnos
k sanacl záložny věnují nebo ať prohlásí, že nebudou
zatím peněz chtíti, pokud se poměry neurovnají. 4.
Nenahrnou-li se vkladatelé pro peníze, tak nejspíš
může se záložna zachránitl. 5. Z peněz, které se k sa-
nacl sejdou, vypláceny buďtež vklady malých, chu-
dých lidí, aby byli upokojení. 6. Posléze, kdo je dlu-
žen a třeba by ani nebyla směnka splatná nynía
kdo můžeš, zaplať něco hned, tím též přlspěješ k zá-
chranné akci. To vše se musí díti brzy, hned aby
nedošlo ke konkursu, na který mnozí dychtivě čekají
a jehož následky byly by v pravdě katastrofální. —
Dobrý katolík.
#6
alto_textblock
#6
Časové pohlednice. Praha jest v posled-
ních dnech ve znamení pohlednic. Asi deset vyda-
vatelů časových těchto obrázků pospíšilo sl a těží ze
smutné affairy Svatováclavské záložny. Nemáme
úplně níc proti tomu, nedovedou-li si někteří lidé
odepříti touhu zbohatnouti z clzího neštěstí. Není to
první případ podobný u našich vlasteneckých vyda-
vatelů. Nemáme také příčiny, jak jsme již opětovně
prohlásili, bychom se kleslého kněze ujímalí. Ale
přece myšlénky při tom kmitají nám hlavou: 1. At
si vyzdobí podobní »literáti« své »básně« allegori-
ckými drozdy a kohouty v klecích dle líbosti — ale
přinésti podobiznu kněze, jenž ještě nebyl odsouzen,
nýbrž teprve jest vyšetřován, v kleci a s potupnými
verši k tomu — to by jistě jinde sotva bylo dovo-
leno. Papírníci vyvěsili pohlednice ty hned vedle škol-
ních budov a mládež má poučnou podívanou —-
2. Není tomu dávno, co policie o překot zabavovala
pohlednice, jež jakýmkoli způsobem dotýkaly se
vraha Hilsnera. Pohlednice s podobiznou kněze
— byť sebe více provinilého — dovolí táž pollcie
vyvěsiti v každém krámě, v každé trafice, ač dobře
ví, jak jiní nevinní kněži tím trpí. Hilsner ovšem
byl žid — a Drozd katolický kněz! První takovou
pohlednici s podobiznou prof. Drozda vydala tiskárna
národního dělnictva. Škoda, že nezavedli sl národní
dělníci obchod s pohlednicemi již dříve — takhle
z aféry Klofáč—Fárek, to by byly bývaly pohled-
ničky! Ovšem to by se byly asl sotva mohly za vý-
kladními skříněmi vyložitl!
#7
alto_textblock
#7
V téže záležitosti došel nás od pražského du-
chovního dopis, jejž rádl uveřejňujeme: »Mimo se-
znamy dluhů a pohledávek, aktiv a passly bylo by
věru radno poříditi také seznam trafik, papírnických,
hokynářských, knižních a jiných obchodů, zejména
katolických, které vystavováním a prodejem jedova-
tých pohlednic tak blahodárně přispívají k utišení
myslí rozbouřeného obecenstva. Svoji k svému! Snad
to — později aspoň — leckterou z těch loy álních
firem zamrzí. Kde tolik ran nezasloužených padá na
celý stav a tolik bláta se hází I na nejdražší pokla
#8
alto_textblock
#8
lidstva, víru svatou, tam dlužno chopíti se všech do-
volených i sebe menších prostředků. Znsmenej sl tu-
díž každý dobře takové závody ve svém okolí! Kdo
ví, k čemu to nebude dobré . . .«
#9
alto_textblock
#9
Dále nám píše přítel našeho listu ze Smíchova:
Před časem byly zdejším pp. papírníkům nabídnuty
do prodeje »Písně májové« (Marlanské), nepřijal
však, vymlouvajíce se, že tiskopisů prodávati nesmí.
Dnes však vydanou slátaninu »klerikální panama-
prodávati smí? Zapamatujme sl!
#10
alto_textblock
#10
Volná konference kněžstva generálního vi-
kariatu pražského.
Kněžstvo generálního vikariátu praž-
ského sejde se v pondělí, 20. října t. r.
přesně o půl 5. hodině odpolední v pro-
storném sále Klementina č. 4. (německá
theologická fakulta). Předmětem jednání
schůze bude úrada o sanaci Svatováclavské
záložny.
Přítomnost veškerého kněžstva, i mimo
duchovní správu působícího, jak světského,
tak řeholního, jest nanejvýš žádoucna.
Pání faráři se žádají, aby konání
sehůze oznámili všem duchovním, v jejich
obvodu bydlícím.
#11
alto_textblock
#11
Zprávy denní.
»Právo Lidu«, ústřední to orgán českoslov.
strany sociálně demokratické, odkrývá srdce a ledví
své a opájí se radostí nad rozbořenou »baštou kleri-
kální«, »klerikálním palácem blahobytu«, kde »klerl-
kální zlodějská banda kradla plnýma rukama«, »ve
jmenu otce i syna i ducha svatého«. Nemůže se už
dočkat, až zahlaholí vlastmi českoslovanskými to pro
ně žádoucí slovo: »Svatováclavská záložna v kon-
kursu!« Prahne a žízní po zničených existencích malo-
živnostníků, těch drobných exlstencí obého pohlaví,
aby nad mrtvolami jejlch mohlo jásat: ejhle oběti kle-
rikálního zlodějství! Vidí obrovský, nedocenitelný ma-
terlál agltační v slzách, kletbách Svatováclavskou zá-
ložnou zničenu býti majících existencích! Posmívá se
akci nižšího duchovenstva, appellu na šlechtu, a přede-
vším směje se appellu na duchovenstvo vyšší. Vítězo-
slávně jásá (16 X.): »Z kruhů vysoké hierarchie není
dosud nic známo, že by snad tato se ujala záložnya
pomocí svých peněžních pytlů zachránila ji od neslav-
ného pádu. Až na tu nevydatnou »podporu mravní«
o jiné vydatnější podpoře se nemluví...« »Appellace
na vysoký klér, tato jediná naděje na záchranu, vy-
zněla na prázdno.« »Ovšem kapitola svatovítskái
konsistoř velmi moudře zůstávaly stranou, takže ani
jediný z nich není členem. Je vidět, že pání ti dobře
viděli machrům ve Svatováclavské záložně do karet a
prostě jim nevěřili.« »Vyšší klérus vyvlékl se ze
všeho!« Přání patrně otcem myšlénky. »Právo Lldu«
posmívá se sv. patronům našim takto: »Když to tedy
nešlo se sv. Václavem, jeme zvědavl, jak to půjde se
sv. Janem!!« »Sv. Jan prý bude pomáhat — mlče-
ním!« »Každý klerikál žije jen přetvářkou a lží, třeba
každý nekradl.« (16. X.) »Právo Lldu« (13. X) tropí
si šašky z neomylnosti papežské způsobem, že o pod-
statě neomylnosti nemá nejprimitivnějších vědomostí:
»Rovněž tak popírá (případ s P. Drozdem) neomylnost
římského papeže, kdo odsuzuje msgra. Drozda, jejž
papež tolik vyznamenal již předem za všecky jeho
zásluhy o svatou církev katolickou (tedy patrně pro
zlodějství!? P. plsatele.) A papež jako neomylný
musil přece vědět, k čemu je Drozd předurčen, poznal
jej osobně, když vodil poutníky do Říma, s proto ho
předem již obsy pával svou milostí a důkazy své obzvláštní
přízně. Hřeší proti katolickému bohu, proviňují se protl
římskému papeži všichni tl, kdož dnes odsuzují megra.
Drozda a jeho kamarády.« A po takových blasfemických
kotrmelcích volá tento orgán českoslovanského zorga-
nisovaného dělnictva socialistického trvalým, stejným
refrénem: »Musí přijít na konkurs s nedozírnými,
katastrofálními následky pro malé existence!« Na
schůzích volají »soudruzi«: »Obluda klerikální je
poražena, nyní je potřebí ji jen dobít...« A proto,
kollegové-kněží, ke konkursu dojíti nesmí, nesmíme
býti svou liknavostí otcí krvelačného přání — »Práva
Lidu«! Konejme svou povinnost vůči lídu, vůči sobě
i budoucím! Kněžstvo sobě a svým!
* To tak Morava a Slezsko ještě potře-
bují. »Ostravský Denník« chce patrně pracovatl
k posílení českého živlu na Ostravsku. Je toho po-
třebí. Germanismus zadírá tam své spáry hluboko do
těla národa našeho a může tak člniti tím spíše, po-
něvadž sedí na žocích zlata, jež vydřela mu mozolná
ruka česká. Jedná se jen o to, zdali »Ostr. Denník«
úkol svůj náležitě pochopil a jej plní. Myslíme, že
nikoliv. V čísle ze dne 16. října, téhož listu, čteme
literární oznámení »Antiklerikálních Epištol«. Praví
se v něm mimo jiné toto: »Každý to denně pozoruje,
že snahy černé internacionální armády nesou se do
#12
alto_textblock
#12
středověku, k zavedení světského panství papeže
k znovuzřízení inkvisice se všemi středověkými hrů-
zami. Klerikallsmus jest dnes posvátným fetišem,a
mnohé svropské vlády a úřady hájí jeho nedotknu-
telnost. Proti této, téměř po celém světě se roztahující
černé reakci musí vyvstati nesčetné leglony svobodo-
myslných mužů i žen a rozsévati světlo vědění, roz-
umu a svobody ve všech mozcích lidských. Proto
voláme k spolaúčastenství všecky opravdu svobodo-
myslné lidi, bez rozdílu politického a náboženského
vyznání, bez rozdílu stavu a rodu.« — Již z uvede-
ného jest patrno, že se jedná o vydávání spísků
štvavých. Štvavýml budou proto, poněvadž budou
namířeny proti katolické církvi, titulované klerika-
lismem. Štváč se neohlíží na to, mluví-li pravdu či
lež, ba on si takměř výhradně lží vypomáhá, aby cíle
svého dosáhl. Snahy černé internacionální armády (už
ta ušlechtilost mluvy!) nesou prý se do středověku,
k zavedení světského papeže. Míní-li se světským
panstvím papešovým území svatopetrské, pak netřeba
choditi až do středověku, poněvadž toto panství trvalo
až do druhé polovice devatenáctého věku. A kdo
dnes z Čerhů chtěl by upírati papežům právo na
území v sedmdesátých letech jim uloupené, ten by
důsledně musil také upírati státní právo české. Míní-li
se ale pod světským panstvím papežů, jakoby pape-
žové ve všech světských záležitostech měli míti nej-
vyšší moc, pak bojuje se proti větrným mlýnům, po-
něvadž o něčem takovém se papsžům nikdy ani ne-
zardálo. Co pak se té inkvislce týče, ta snad táhne
ještě namalovaná na jarmarečních boudách, ale roz-
umní lidé se takovým strašákům již jen smějí. »Ostr.
Denník« ostatně tomu sám nevěří, ani vydavatelstvo
oněch brožur, nýbrž jedná se jim pouze o to, aby
obvlňováním jiného zakryta byla špatnost, s níž při-
cházejí. Slyšme, co mají ony »Antiklerikální Epištoly«
obsahovati: »»Antiklerikální Epištoly« vycházeti bu-
dou prozatím ve lhůtách volných 4—5nedělních s ob-
sahem nejlepších spisovatelů domácích i cizích, v se-
šitech 1—3archových, Pro začátek máme připraveno:
I. O bozích. Přednáška slavného anglického svobo-
dáře R. Ingersolla. II. Z breviáře svobodomyslných.
III. O ukřížovaných spasitelích různých národů.
IV. O pojmu bůh se stanoviska vědy. V. Bartolo-
mějská noc ve Francii. VI. Byl Ježíš bůh, člověk
nebo nadčlověk? VII. Pověra a náboženství atd.« —
Zkrátka řečeno, jedná se o rozšíření otravné, athei-
stické četby mezi lidem. S tím na Moravu a do Sler-
ska! To je strava, která má býti předložena tisícům,
kteří si snad dosud víru zachovali. Nejen o víru, ale
také o národnost tu běží. Mezi českým lidem a če-
ským knězem v oněch ohrožených moravsko- lezských
krajích má vražen býti klín. Tak budete, pane dre.
Palkovský, zachraňovat a dobývat české posice? Jen
ještě duchovenstvo vyštvete ze středu lidu, pak dejte
ale s Bohem budoucnosti českého živlu v místech
ohrožených. Jedovaté, athelstické brožury, ty tak ještě
Morava a Slezsko potřebují! Může poctivý přítel lidu
něčeho podobného se odvážit?
* Z rady král. hl. města Prahy. Ve vče-
rejší schůzi předneseny byly m. j. tyto záležitosti:
Po zahájení schůze ujal se slova starosta pan dr. Vl.
Srb a připomenuv, jak zásady jazykové, předložené
vládou říšské radě vyvolaly nevoli v lídu českém,
dovozoval spravedlivou nutnost, by lidem českým bylo
vládě odpověděno stejným způsobem, jako v parla-
mentě, způsobem důstojným a vážným, jak stalo se
se strany všech poslaneckých klubů. Jest nutno, aby
zároveň s těmito projevy, setkávajícími se se souhla-
sem všeobecným, také ohecní zastupitelstvo dalo vý-
raz, kterým by prokázáno bylo, že národ český jest
jednomyslným a neochvějným v hájení svých práv,
která zkrátiti si nedá. Pan starosta kladl důraz na to,
by manifestována byla jednotnost se zástupci národa
na říšské radě a vážným protestem by projeveno bylo
roztrpčení návrhy jazykovými vyvolané. Ke konci své
řečl, přerušované často bouřlivým souhlasem přítom-
ných, přednesl pan starosta dr. Vl. Srb návrh prae-
sidia, aby zástupcové rady městské vypracovali dů-
stjné prohlášení, které předloženo bude sboru obecních
starších v pondělním zasedání k schválení. Návrh ten
byl za živého souhlasu přítomných jednomyslně schvá-
len. — K žádosti spolku majitelů domů pro Nové
město v příčině vyn čřování zemské přirážky k čin-
žovní dani usneseno, by petice tímto spolkem podaná
byla se strany obce peticí téhož smyslu podporována.
—Ministerstvo financí nevyhovělo rozkladu obce
pražské v záležitosti obecní přirážky k daní z výdělku
veřejných podniků z důvodů, jimiž rozhodlo místodr-
žitelství. Rozhodnutí to vzato na vědomí; další kroky
budou učiněny po poradě o rozpočtu na rok 1903. —
Klub za Starou Prahu společně s Uměleckou Bsse-
dou podaly rozličné návrhy na částečnou výzdobu
nábřežní zdi silníce pod Vyšehradem; návrhy ty byly
po dobrém zdání technické komise schváleny.
* Zrušení mýt. Za nedlouho — dnem 1. ledna
1903 zmizí z říšských silnic mýta. V jiných státech
mýta již dávno byla zrušena, jen u nás zůstala mýta
v upomínku na staré, dobré doby. Zrušením říšských