ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 402f2f30-1bb7-11e9-92f9-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
Císlo 286.
#2 alto_textblock #2
V
#3 alto_textblock #3
Praze, dne 18. října 1902
#4 alto_textblock #4
Ročník VI.
#5 alto_textblock #5
Redakse, admlslstrace a es pedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo pop. 200—II. Nafrankované dopisy ne ne- přijímají a rukopisy se ne- vraceji. Nezapečetěné re- klamace jsou porta prosty. Innerty úětujeme levnéa při častější lnserci poskytu- jeme zvláštní výhody. — Vycházejí denně o šestě hodině ranní. — V pondělí a po svátku, vždy o dva- nácté hodině polední. Jednotlivé číslo za 8 haléřů- Účet cís. a král. poštovní spořitelny číslo 860.790. Zelefon rodakce číslo 1126a)
#6 alto_textblock #6
NAl
#7 alto_textblock #7
UCKt
#8 alto_textblock #8
Lls
#9 alto_textblock #9
Předplatné pro Prahu s de- náškou měníčně. . . K 2.80 čtvrtietně . . . . . . K 8.40 celoročně . . . . . . K 33.60 Předpl. pro tuzemsko pošton: měníčně . . . . . . . K 3.— čtvrtletně . . . . . . K 9.— neloročně . . . . . . K 36.— Předplatně do cizozemska Německa a Brbska obnáší: čtvrtletně . . . . . . K 12.— celoročně . . . . . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Fran- cle, Švýcarska, Italie, Belgie a Anglie: čtvrtletně K 13.20 celoročně K 52.80 Telefon administrace i knih- tiskař. závodu číslo 1126b)
#10 alto_textblock #10
Slunce vychází v 6 hodin 27 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 3 minuty večer.
#11 alto_textblock #11
Sobota Sv. Lukáše
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně: u sv. Cyrilla a Meth. v Karlíně od 14.-18. t. m.
#13 alto_textblock #13
„Nový klerikální trumf“
#14 alto_textblock #14
Vídeňský liberální list »Zeit«, který zrodll se z týdenníku »Zelt«, redlgovaného příslušníky vyvo- leného národa, přlnesl těchto dnů článek, s ho- řejším nadpisem, který ukazuje, jak daleko sahá smělost jistých žurnalistův a jakého ducha jest jejich známý »liberalismus«. »Zelt« píše: »Bleskové světlo, které občas ostře ozařuje pozadí rakousko-uherské polítiky, právě nyní zase zašlehlo. Jest ještě v dobré pamětl, jak svého času překvapilo, ba, až zarazilo, oznámení křesťansko- sociálního večerníku, že arcivévoda Frantlšek Ferdi- nand přijal protektorát nad klerikálním bojovným spolkem, katolickým spolkem školním. Nemenší sen- saci působí zpráva, která nyní dochází z Peštl. Pod vůdcovstvím hraběte Jana Zichyho, náčelníka lidové strany v Uhrách, sešel se tak zvaný katolický sjezd. Známo jest, který díl katolíkův bere účasť na kato- lických sjezdech a jaké jsou cíle a úmysly strany, která katolické sjezdy pořádá. Kdo zná rakouské, tak zvané katollcké sjezdy, ví, co si o uherském sjezdu má myslitl. A nyní obdržel president uherského sjezdu kato- líků od baronky Vesceyové, dvorní dámy arcivévod- kyně Marie Valerie, tento list: »Vysoce urozený pane hrabě Zichy! Vaše po- zvání ze dne 26. září datované, ke sjezdu katolíků 16. t. m. v Peštl odbývanému, přijala milosti vě Její Výsost paní arcikněžna Marle Valerie. Paní aroikněžna děkuje Vašemu Blahorodí za pozvání. Ll- tuje velmi, že nyní nemůže odebrati se do Pešti a podíl bráti na sjezdu katolíků. I prosí tudíž, byste, pane presidente, pozdrav její vyříd!l pří- tomným členům, knimž s upřímným srdcem se připojuje, jak co se týče všeobecných snah a cílů spolkových, tak i vzhledem k oslavě jubilea sv. Otce. Se srdečným pozdravem, baronka Marle Ve- cseyova, dvorní dáma. — Dáno ve Walisee, dne 13. října 1902.« »Zeit« píše dále, že nedá se přehlédnouti poli- tlcký význam tohoto psaní; váhu jeho nelze ani se- slabitli, ani zapříti. Klerikální strana prý se už po- stará, aby pomoc tuto, která přichází z kruhů nej- vyšších, náležitě pro sebe využila. Tím více prý však musí psaní toto překvapiti uherského minister- ského předsedu, který, ač jest politickým libsrálem, ani jedno procesí božítělové prý nezanedbal; dopis arcikněžnín zarazí též hraběte Alberta Apponyiho, předsedu sněmovny, který dlouhý čas byl v po- věsti klerlkálního smýšlení a platí za věrného katolíka. Všlchni tito, katolícl, kteří žádným katolickým
#15 alto_textblock #15
kongressem prý nedají si vzíti své katolické smýšlení, stojí však v rozhodném odporu ke smýšlení, které chová klerikální lidová strana, která nejen že touží po revisi církevně-politlekých zákonů, čímž by kon- fessljní spory byly věčny, nýbrž též, spojujíc se s vý- středními stranami uherskými, ohrožuje jednotu a bez- pečnost uherského státu. Jest tudíž podpora katolického sjezdu totéž jako schválení snah a účelů, které vláda, uherským králem povolaná, potírá a kterým odporuje smýšlení veliké většlny národa. Jest to odsouzení nynější uherské státní polltiky! Bude tudíž věcí mužů, kteří stojí v čele uherské politiky, aby si vyřídill nějakým opportunním způ- sobem toto rušení svých kruhů. Pro nás před Ll- tavou má celá událost tato jen symptomatický vý- znam — jak jsme již řekli, osvětluje jen pozadí ra- kouské politiky. Klam jest tu vyloučen, mýlka byla by nebezpečnou. Jen jedno zbývá, co by v Uhrách I v Rakousku upokojilo: zpráva totlž, že dcera císa- řova byla o snahách a cílech klerikální lidové strany v Uhrách špatně informována a že okolí její neřeklo jí pravdu o chystaném kongressu uher- ských katolíků. Tak stěžuje si »Zalt«, jejíž vydavatelé jsou dr. Jakob Slnger a dr. Jlndřích Kanner, oba vyznání Mojžíšova. My však soudíme, že císařova dcera Marie Va- lerle, která listem svým tak upřímně a neohroženě ukázala své katolické srdce, nepůjde si dříve do re- dakce »Zelt« o dovolení, jak má smýšleti a s kým má sympatisovatl. Psaní její způsobí v Uhrách týž příznivý dojem v obyvatelstvu, které z většlny jest katolické, jako v Rakousku vyvolalo velikou radost prohlášení nástupce trůnu, co znamená vlastně »Pryč od Říma!« u převzetí protektorátu katolického škol- ního spolku. Členům panovnické rodiny jest k veliké cti, že tradlcím rodu Habsburského nepokrytě a ne- ohroženě dávají výraz. Po stránce politické není nezajímavo, že arcl- kněžna Marle Valerle vzkázala své sympatle ke vše- obecným snahám lidového uherského spolku, o němž známo jest, že chce spravedlnosti v Uhrách, že chce provésti politickou i jazykovou rovnoprávnost národů a odstraniti židy, protestanty a také-katolíky odhlaso- vané interkonfessljní zákony. Psaní paní arcivévod- kyně ukazuj, jak se vlastně smýšlí v panovnické rodlně a posilňuje snahy katollckých spolků před- lítavských. Ano, bude to ale trumfem »klerikálův« 1 »kleri- kálních« sjezdů, že jednají v souhlase a s pochvalou členů panující rodlny — tak odpovídáme my židov- sko- liberální redakci »Zsit«.
#16 alto_textblock #16
Zprávy politické.
#17 alto_textblock #17
V Praze, dne 17. října 1902. K situací. Právem řekl včera posl. dr. Pa- cák předsedovl mlnisterstva, že svou řečí značně přl- ostřil situaci. Útok jeho na české poslance byl úplně nemístný a měl také svůj vznik v pochybném před- pokládání, že český národ nestojí za poslanci. Kdyby předseda ministerstva byl o smýšlení českého národa lépe zpraven, věděl by, že politické naše strany se sice různí v ledačems od sebe, ale v hájení práv na- šeho návoda že jsou úplně svorny a zůstanou svorny také nadál. Ostatně byl pan ministrpresident o tom již poučen, neboť české strany daly vládě na její zá- sady jazykové společnou a ode všech klubů jedno- hlasně přijatou odpověď, jež zní: Vaše Excellence ! Pokládáme za svoji povinnost vyložlti Vaši Excellencl stanovisko zástupců tří stran v rozpravě, jež konala se 14. t. m., naproti zásadám, které byly nám a sou- časně veřejnosti odevzdány ve příčině zákonné úpravy jazykových poměrů při zeměpanských úřadech v krá- lovství českém a markrabství moravském. Pokládáme zbytečným ještě jednou důtklivě prohlásiti, že k roz- pravám o zjednání smírných poměrů mezi oběma kmeny země koruny české obývajícími byli jsme vždy ochotnými, jakkoliv těžké bezpráví, které bylo če- skému národu nezaslouženě způsobeno, odčlněno ne- bylo a také dnes jsme k zahájení příměří na základě poctivé, úplné a neobmezené rovnoprávnosti ochotnl, poněvadž neústupně trváme na tom, že národní mír jest jedlnou zárukou pro zdárný a zdravý vývoj na- šeho státu a jeho národů. S politováním tím větším jsme viděli, že zásady nám odevzdané jsou v přímém odporu s poctivou, úplnou a neobmezenou rovnopráv- ností a to měrou daleko větší, nešli dosud rakouská vláda, ba sama vláda Vaší Excellence ve známé zá- konné osnově z roku 1901 uznala potřebným a pro- spěšným. Zákonné stanovení nadpráví německého ja- zyka v zásadách navržené, k úplnému skoro vylou- čení sahající omezení platnosti druhého jazyka zem- ského v jednáních při jednojazyčných úřadech odpo- ruje tak úmyslně státním základním zákonům, rovno- právnosi zemských jazyků čl. 19. tak slavně zaru- čené a tolikéž onomu poctivému, bezvýhradnému, stej- nému právu, kterého jsme vždy a za všech okolností hájili pro oba národy, že již nyní prohlásiti můžeme, že tato ustanovení zásad nepokládáme vhodným pod- kladem pro mír národní, tak upřímně vytoužený a že tyto zásady náml přijaty býtl nemohou. Do jednotli- vostí, myslíme, pouštěti ss nebudeme, ale také v tom přídadě nalézáme v osnově ochotu vůči tužbám, které vzhledem na zachová í jednotnosti království českého a vzhledem na budoucnost státu schvalovati nemů-
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
MĚŠřÁCI. Dramatická etuda o 4 dějstvích. Rusky napsal Maxim Gorkij Přeložil dr. Bořivoj P'rusík.
#20 alto_textblock #20
(Poprvé v Národním divadle ve čtvrtek, 16. října 1902.) Jméno Maxima Gorkého nedávno rozvlnílo všechnu literární veřejnost. Spisovatel — tuším — nebyl přljat v cech vyvolených, v akademil, ježto prý ani pravoplsně psáti neumí! Že umí něco vyššího, co zas tisíce jiných pravopisců nedovede — pah! na to se vysoká rada neohlédla. Gorklj jest opravdu svérázná, silná Individualita spisovatolská. Nechci tím snad již říci, že jeho »Mě- šťácl» jsou skrz na skrz svojí zjevnou tendencí ne- dotknutelní — ale orlglnality nelze na Gorkim nezna- menati. Autor, jehož život sám do sebe má mnoho za- jínavostí. Gorklj, vyšlý z chudoby, sirotek odkázaný na chléb milosrdenství, učeník ševcovský, pak kre- sličský, kuchtík na parníku, pekařský dělník, želez- niční hlídač, prodavač ovoce, písař, pak opět zřízenec u dráhy a konečně splsovatel povídek, dramatik — toť zajisté překlikatá čára životní pouti. Svědčí snad o nestálosti, jež origlnellním duchům jest vlastní, ale ukazuje též, jak těžko je se probítl mnohdy životem k povolání, k němuž člověk se kloní. Novelly Gorkiho, čerpané z nejnlžší sféry lidové
#21 alto_textblock #21
ukazující křiklavost panujících poměrů, rozervanost so- clální, strhly na se zájem veřejnosti. Rozumí se, že 1 dramatická práce Gorkého vzbu- díla pozornost. Všude hlásí se o slovo jeho »bo- sácl«. Vyděděnci, vzdorní filosofové v hadrech, po- výšenci proletáře, kteří s lahví vodky v ruce resonují proti svému okolí. Škoda, že své talenty jen utápějí, nemajíce mravní síly reformovat sebe, a tak počíti re- formu celé té hamižné společnostl, proti níž v kapse zatínají pěsti. I Gorkého »Měšťáci« pestří se známou řadou figur z jeho belletrljních prací. Dva světy srážejí se mezl sebou. Svět »měšťáků«, žijících ve svých tradl- cích, svět postavený na starých zásadách, společnost lidí, kteří nejsou ovšem bez lidských chyb — a svět nový, který z touhy po individualismu, volnostl, chce utécl z kolejí svých předků. V druhém jednání »Měšťáků«, prvá jeho scéna, dává nám nahlédnouti v samo jádro děje. Bezsě- menov, zazobaný měšťan, starší natěračského cechu a manželka jeho Akulina stojí tu v kontroversl protl svým dětem. Je to Petr, vyhnaný student unl- versitní, a Taťana, učitelka. Touží po mužl, povo- lání svému jen s neláskou, s rozmrzelostí se věnujíc. Staří v šiku proti mladým. »Nuž, povězte,« volá tatík k dětem, »jaká je ta vaše nová pravda? Co jste vykonall, co chcete ?«
#22 alto_textblock #22
»Vaše pravda není naše pravda,« odpovídá Petr. Jlnak deflnovati své zásady a cíle nedovede. »Ale pravda jest jen jedna,« namítá otec. - Zajisté, jen že těžko najít pro ní jedínou krátkou formuli, nemožno zachytit ji celeu, jako zlatého brou- čka, do hrsti a pochlubiti se vzácným lovem. Staří, dle soudu mladých, toužících volně prošít život, bez ústupků a koncessí, udělali prý morální bankrot! A vy přece tušíte, že mladí, Petr a Taťana, udělají jej daleko dříve. Však Taťana je u něho dříve, než se nadějete. Mlluje potají NIla, vychovance Bezsěmenova, strojníka. Je to zdravý a statný representant soclál- ního života v práci Gorkého. V práci zří radost žl- vota, právo — v síle svých pěstí. Přijímá materlall- stlcký názor světový. Nuž, tento Nil zamiluje si Polju, švadlenu, pracující v domě Bezsěmenově. Taťana, pře- kvapená, si zoufá. Chce se otrávit. A Petr, nervosní, bez síly a energle, utíká pryč s vdovou Krlvcovou. Jest její zajatcem. »Vša k se vrátí,« fllosofuje typ bosáků, choralista Tětěrev, »jablko nepadne daleko od stromn.« Až vystřízliví, otcova pravda stane se I jeho pravdou. Bude z něho měšťák, jenž mu byl tak do duše odporný. A vůbec ti »Měšťác!«, jež ai tu autor bere na mušku, jichž rozvrat věští, jsou vám ve dvou prvých jednáních lidé zcela sympatičtí, V hádkách, jež se co chvíll strhují, ukazují svojl ústupnost, touhu